Zimolez kamčatský, kamčatská borůvka

Zimolez má domovinu v daleké Kamčatce, kde příroda přichystala rostlinám drsné podmínky, proto je přizpůsobivý, mrazuvzdorný a dlouhověký. Dorůstá do výšky dvou metrů, má velký kořenový systém, tvrdé dřevo, tedy všechny předpoklady, aby se dožil několika desítek let. Vegetační období je krátké, raší brzy na jaře, časně kvete, nevadí mu ani mrazíky a plodí v druhé polovině května.

• Plody zimolezu obsahují vitaminy, antioxidanty i různé minerály. Konkrétně se jedná o vitaminy C, A, B1 a B2, C a P, karotenoidy, hořčík, draslík, sodík, měď a železo. Syrové plody povzbuzují tělo při jarní únavě, šťáva z plodů mírní anginu, zklidňuje žaludek a pomáhá při léčbě kardiovaskulárních chorob. Odvar z listů
• Plody zimolezu poskytuje třikrát více antioxidantů a čtyřikrát více antokyanů než borůvky. Hojně jsou zde zastoupeny polyfenolové sloučeniny, včetně kyanidinu 3-glukosidu, kyanidinu 3-rutinosidu, peonidinu 3-glukosidu, proanthokyanidinů a organických kyselin, jako je kyselina citrónová.

Použití kamčatské borůvky v tradiční medicíně

Zejména v Asii je zimolez dlouho využíván v tradiční medicíně. Níže si uvedeme některá jeho použití. Jeho užívání pro léčbu by nemělo být náhradou za profesionální lékařskou péči a uvedené metody jsou samozřejmě na vlastní nebezpečí:

• Sušený pupen této rostliny se používá po tisíce let pro své antipyretické, protijedové a protizánětlivé vlastnosti v čínské medicíně.
• Bobule se používaly jako prostředek posilující kapiláry při kardiovaskulárních onemocněních, ale i jiných poruchách žaludku, jater, žlučníku.
• Bobule zvyšují vylučování radioaktivních látek.
• Šťáva z bobulí léčí mykózy a vředy.
• Čirá polévka z květů a listů je dobrá při očních, krčních a kožních onemocněních.
• V tibetské medicíně byla čirá polévka z její kůry předepisována jako lék na bolesti hlavy, revmatismus, artritidu a akutní bolesti žaludku.
• Vodní extrakt z jejích květů se používá jako obklad a k léčbě očních chorob.
• Zmačkané listy se používají pro své antiseptické vlastnosti při léčbě ran.
• Sušené mladé výhonky, sbírané během kvetení, se používají k přípravě extraktu, který je zároveň diuretikem a prostředkem proti vypadávání vlasů.
• Předpokládá se, že byl používán v lidovém léčitelství ke snížení rizika hypertenze, glaukomu, srdečního infarktu, anémie, malárie, osteoporózy a gastrointestinálních onemocnění.
• Nálevy připravené z bobulí a dalších částí rostlin se v zemích původu používaly také jako diuretikum, antiseptický prostředek a léčba krku a očí.

Jaké zdravotní přínosy má zimolez?

• Krotí záněty – Ovoce je bohaté na polyfenoly, které mají schopnost působit jako vynikající prostředek proti zánětu. Kromě toho obsahuje také antokyan, který má protizánětlivé vlastnosti a může pomoci předcházet zánětu dásní a revmatoidní artritidě.
• Zdravé oči – Antokyanin je prospěšný pro dobrý zrak. Také pomáhá zvýšit cirkulaci v retinálních kapilárách, což zlepšuje noční vidění. Pomáhá bojovat proti makulární degeneraci a zabraňuje retinopatii u diabetických pacientů.
• Léčba rakoviny – Pravidelná konzumace bobulí dokáže snížit výskyt volných radikálů v těle až o čtvrtinu a díky tomu nás chránit před rozvojem rakoviny.
• Kardiovaskulární přínosy – Toto ovoce vám může pomoci udržet zdravé žíly opravou poškozených proteinů ve stěnách krevních cév. Antioxidanty v bobulích jsou spojeny se snižováním hladiny LDL cholesterolu.
• Lepší funkce mozku (brainfood) – Oxidační stres má za následek proces stárnutí mozku a může mít negativní vliv na mozkové funkce. Antioxidanty přítomné v bobulích mají tendenci podporovat oblasti mozku, které jsou důležité pro inteligenci. Tyto antioxidanty přímo interagují se stárnoucími neurony, což vede ke zlepšení fungování buněk.
• Antidiabetický účinek – Antokyany přítomné v plodech mají příznivé účinky na citlivost na inzulín a glukózu. Pravidelná konzumace může způsobit výrazné zlepšení citlivosti na inzulín a snížit hladinu cukru v krvi.
• Infekce močových cest – Stejně jako borůvky se i tyto bobule skládají z látek, které mohou pomoci zabránit vazbě bakterií na stěnu močového měchýře. Tyto infekce jsou velmi častým problémem u žen a bobule mohou být užitečné při prevenci.
• Prevence vážných zdravotních problémů – Konzumace bobulí zimolezu je prospěšná při léčbě chronických stavů, jako je rakovina, srdeční onemocnění, mrtvice, Alzheimerova choroba, revmatoidní artritida a šedý zákal. Antioxidanty jsou klíčové pro zdravé trávení, protože podporují zdravý imunitní systém a také růst dobrých bakterií. Bobule mají též vysoký obsah draslíku, který je potřebný pro tvorbu bílkovin a svalů, metabolizaci sacharidů a udržení normálního tělesného růstu. Draslík spolu se sodíkem pomáhá vyrovnávat hladinu tekutin a elektrolytů v těle, což je důležité pro správnou hydrataci.

Zimolez je cizosprašná rostlina, potřebuje k sobě opylovače, proto se sází současně dva keře různé odrůdy. Nejčastěji pěstovanými odrůdami jsou Amur a Altaj. Amur má tmavé, modrofialové šťavnaté plody, které dozrávají koncem května. Altaj s plody středně velkými dozrává v polovině května. Tato odrůda je hodně oblíbená pro své výrazné borůvkové aroma. 

• Altaj - plody zrají velmi brzy, již koncem května. Chuť plodů je navinulá, s výrazným aroma, které hodně připomíná lesní borůvky.
• Amur - plody zrají v polovině června. Dužnina plodů je šťavnatá, sladká s mírným aroma.
• Modrý triumf
• Odrůdy zimolezů kamčadských, např. "Nimfa", "Amur", "Leningradský velikán", "Altaj", "Amfora".  
  

Půda: Zimolez kamčatský na rozdíl od zahradních borůvek nepotřebuje kyselou zem, spokojí se s normální zahradní půdou. Starším keřům nevadí občasné sucho, poroste i v polostínu. Má rád světlo, proto v zastíněných plochách nebude tolik plodit a ani nebude olistěný.

Výsadba: Zimolez kamčatský můžete vysazovat na jaře, ale i na podzim. Výsadbová jáma má mít rozměry 50 x 50 cm, hluboká by měla být tak, abyste mohli dát na dno kompost a rostlina byla o tři cm hlouběji než v původní nádobě. Mezi keři musí být vzdálenost jeden metr. Keře plodí od tří let. Do té doby je můžete během vegetace přihnojovat hnojivem, udržovat vlhkou půdu, řez není potřeba.

• Zimolezy nejsou náročné na vláhu, dobře snášejí sucho, nejsou poškozovány chorobami ani škůdci. Vyhovují mu jak písčité, tak hlinité a jílovité půdy (pH 5-8), nesmějí být ale suché (starší keře občasné sucho zvládnou). Po výsadbě se proto doporučuje rostlinu vydatně zalévat a mulčovat. Zimolez je dobré pravidelně přihnojovat plným hnojivem (hlavně mladé rostliny, a to už v době, kdy taje sníh, starším postačí kompost).  
  
• Vzdálenost jednotlivých rostlin od sebe by měla být nejméně 1 - 1,5 m.
  
• Zimolez je cizosprašný, a je proto nutné vysadit alespoň dvě různé rostliny. Květy opylují čmeláci, včely, vosy i jiný hmyz.
• Vyplatí již při výsadbě umístit na dno jámy směs rašeliny a dobré kompostové zeminy. V době dalšího růstu pro udržení dobré kondice rostlin je dobré půdu průběžně obohacovat vyzrálým kompostem.  
  
• Po vysazení rostlin je nutné udržovat půdu v bezplevelném stavu. Doporučujeme alespoň v prvních letech okolo keřů rozmístit vrstvu mulče z pilin či hoblin z jehličnatých stromů nebo posekané trávy. Vlhkost půdy je velmi důležité pro počáteční vývoj.
• První prořezání stačí provést v 5. a 6. roce, kdy provádíme prosvětlení keře vyřezáním starých výhonů. 
• Zvláštností je, že rostlině mohou listy v našich podmínkách zasychat už během července (nebo v srpnu). Nejde však o příznak choroby nebo jiného problému, zimolez je jen zvyklý na krátké vegetační období. Při podzimní výsadbě však nebude rostlina pěkně zelená.  
  

Plody: v druhé polovině května. Plody můžeme konzumovat přímo, zmrazovat, zavařovat jako kompot, vařit z nich šťávu nebo si udělat ovocnou dřeň.

• Zimolez má vysoký obsah vitaminů A a C, vedle cukrů a kyselin obsahují karotenoidy a vitaminy B1 a B2. V plodech jsou zastoupeny další prvky jako hořčík, sodík, měď, draslík a železo. 
• Kamčatská borůvka plodí ihned a nároky na půdu nemá přílišné (stačí přihnojit na jaře). Někteří pěstitelé ovšem měli problém s plodností keřů (je lepší pořídit si jich více, jednak kvůli zvýšení výnosu a také pro zajištění opylení - ačkoli je rostlina samosprašná).
• Zimolezy jsou velmi odolné proti mrazům a další výhodou je, že ani květy nebývají poškozovány pozdními jarními mrazíky. Plody dozrávají rychle a nejranější odrůdy můžeme sklízet už v druhé polovině května. Někdy se stane, že keř remontuje (opakovaně kvete) a druhé plody dozrávají v září.
• Z jednoho keře lze sklidit až 5kg ovoce. Plody dozrávají během května, tzn. ještě před jahodami. Chutnají i kosům, což lze snadno vyřešit ochrannou sítí. Jako nejlepší způsob sklizně hodnotí pěstitelé setřásání plodů na plachtu. 
  

Péče: Každé čtyři roky potřebují prosvětlit, protože mají přírůstky kolem 35 cm a dost košatí. Vzhledem k tomu, že jsou světlomilné, se jejich plodnost při zahuštění snižuje. Odstraňte z keřů u země větve vodorovné, ponechte asi 12 kosterních větví, hlavně mladší pruty uprostřed. Zbylé větve zkraťte nad místem rozvětvení, keř povzbudíte ke tvorbě silně plodících letorostů. Řez si můžete rozložit do dvou let, abyste měli pravidelnou úrodu. Nejvhodnější dobou řezu je velmi brzké jaro, což je období před rašením.

• Každé čtyři roky je proto třeba zimolez prosvětlit. Řez se provádí na podzim nebo na jaře ještě před rašením.
• Vyřežte zejména nízko rostoucí a převislé výhony, v keři by mělo zůstat několik mladých kosterních větví. Ty zkraťte nad rozvětvením, což povede k tvorbě plodných letorostů. Nejstarší keře je také možné radikálně zmladit seříznutím na 40 cm nad zemí. Někdy se však tvar keře řídí konkrétní odrůdou.    
  

Množení: Zimolez kamčatský lze snadno množit jak generativně, tak vegetativně. Generativně lze množit semenem, které ke svému vyklíčení potřebuje 2 měsíční chladnou stratifikaci v ledničce nebo semena zasít na podzim do země a nechat přirozeně stratifikovat přes zimu. Vyklíčené semenáče se doporučuje přesadit do samostatných nádob hned, jak jsou dostatečně velké pro manipulaci a ponechat přes první zimu přezimovat ve studeném skleníku. Tyto semenáče si ale bohužel zpravidla nepodržují vlastnosti matečních rostlin a tak většina takto vzniklých semenáčů má hořké a nechutné plody. Z těchto důvodů je třeba zušlechtěné zimolezy rozmnožovat hlavně vegetativně pomocí zpola vyzrálých řízků dlouhých až 10 cm řezaných na přelomu července a srpna nebo pomocí vyzrálých loňských řízků dlouhých až 20 cm řezaných v listopadu. Tyto řízky se velice dobře ujímají. Další možností je množit pomocí hřížení, kdy vyzrálé pruty ohneme k zemi a po zasypání zeminou tyto pruty zakoření.

• https://ekozahrady.com/zimolez_kamcatsky.htm
  

Kanadská borůvka, Brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum)

Kanadské borůvky se dožívají 30-60 let, mají rády polostín i plné slunce. Keř dorůstá do výšky cca 2,5 metru a potřebuje prostor o velikost 2x1m. Pokud byste tuto borůvku chtěli vysadit, připravte se, že budete muset vykopat cca půl metru hlubokou jámu. Rostlina je totiž náročná na obsah vápníku v půdě. Potřebuje proto speciální směs na pěstování borůvek či rododendronů, nebo směs rašeliny s drcenou kůrou. Jelikož je cizosprašná, budete muset vysadit alespoň 2 různé odrůdy brusnice chocholičnaté. Plodit začínají čtvrtým rokem.

• Plodí až po několika letech a vyžadují kyselou půdu (rašelinu), v těžší jílovité půdě se růst jejich kořenů prudce zpomaluje, až zastavuje. 
  
• Šířka výsadbové jámy či příkopu by měla být minimálně 80 cm, vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla dosahovat alespoň 100 cm, hloubka jámy stačí kolem 40 cm, v silně vápenitých půdách by však jáma měla být ještě hlubší anebo lépe do takové půdy vůbec nesázet. Výsadbovou jámu můžeme také prohloubit zhruba o dalších 20 cm a na dno nasypat vrstvu hrubého štěrku pro přerušení vzlínání vody.
• Keříky borůvek mají poměrně mělký kořenový systém, proto je vhodné půdu pravidelně mulčovat, aby příliš nevysychala.  Vhodné je přidávat pod keříky čerstvou hrabanku z lesa. Keříky potřebují pravidelnou zálivku. Kvalitu i velikost plodů ovlivňuje hlavně množství vláhy před sklizní. Kanadské borůvce se daří i ve vyšších polohách díky vyšší půdní vlhkosti a častějším ranním rosám.
  
• Aby rostlina dobře plodila, je nutné provést jarní řez. Během prvních dvou let borůvky neprořezáváme. Až během třetího roku odstraníme ze středu staré výhony, aby se nám keřík příliš nezahustil. Odstraňujeme také viditelně suché, odumřelé větvičky. Tím kanadskou borůvku průběžně zmlazujeme. Jarní řez provádíme pouze do doby květu. V 6-7 roce po výsadbě by měl mít keř 7-12 výhonků různého stáří, žádný z nich by však neměl být starší než 4 roky. Pokud chcete chutné plody, budete muset vysadit alespoň 2 různé odrůdy. Rostlina je totiž cizosprašná. Plodit začíná 4 rokem, teprve po šesti letech se dočkáme její plné plodnosti. Při správném pěstování bychom v této době mohli sklidit až 2 kg borůvek. 
• V nižších polohách sklízíme plody už od začátku prázdnin, ve výše položených místech až od srpna. Plody dozrávají postupně na rozdíl od borůvek lesních. Období sklizně trvá asi jeden měsíc. Stačí sbírat 1 - 2x týdně. Pokud chceme mít dobrou úrodu musíme jí také chránit před ptactvem. Rostliny je dobré zakrýt sítí, můžeme použít i starou záclonu.
• Nikdy větve nezkracujte. Borůvka totiž plodí na horní třetině větví. 
• Kanadské borůvky jsou náročnější a je nutné je hnojit vícekrát za vegetační období. Začíná se v první polovině května a pokračuje se po dvou týdenních intervalech až do druhé poloviny června. Hnojivy s příměsí dusíku vyživujeme borůvku maximálně do července pro lepší růst. Od druhé poloviny léta (srpen) potřebují lehkou změnu a přípravu na přezimování. Aplikuje se tedy hnojivo s draslíkem.  
• Po přesazení a zakořenění zkrátíme výhony rostlinek asi o 1/3. Musíme počítat s tím, že prvním rokem borůvka nejspíš vůbec plodit nebude, úrodu může očekávat až 3-4 rokem.
  
• Náročnější kanadská borůvka potřebuje v létě vydatnou zálivku (kvalitu i velikost plodů ovlivňuje hlavně množství vláhy před sklizní). Vody se nemusíte bát, kanadskou borůvku není téměř možné přelít.
  
• https://www.ireceptar.cz/zahrada/muchovnik-kanadska-boruvka-leto-20210614.html?
• https://zahradkarskaporadna.cz/clanek-294229-umite-se-spravne-postarat-o-kanadske-boruvky-abyste-meli-bohatou-urodu 

Příklady odrůd podle doby sklizně

• Ranné - Blueray, Duke, Earliblue, Patriot, Reka, Spartan, Sunrise
  Středně zrající - Bluecrop (častá odrůda), Bluegold, Bluejay, Elizabeth, Pemberton, Reka, Siera, Selekta
  Pozdní - Barkeley, Brigitta, Darow, Elliot, Herbert, Chander

Složení substrátu pro kanadské borůvky:

• 2 díly rašeliny
• 1 díl písku
• 1 díl hrabanky (nejlépe borovicová)
• 2 díly kompostu

Samotná výsadba borůvek je po pečlivé přípravě jámy už snadná.

• do připravené jámy na dno dáme např. AGRO Substrát pro borůvky a brusinky - plochu dna jámy jím zcela pokryjeme a substrát zalijeme
• substrát můžeme prohnojit vhodným minerálním hnojivem - např. AGRO organominerálním hnojivem na borůvky a brusinky
• vyjmeme borůvku z květináče, prsty lehce rozrušíme kořenový bal - ten bývá prorostlý jemnými kořeny a musí se roztrhat, ale rostlině to pomůže v zakořenění
• byl posadíme do jámy a celý okolní prostor vyplníme opět substrátem, abychom rostlině zajistili kyselé prostředí pro všechny kořeny
• termín výsadby je různý, ale prakticky nezáleží na ročním období - důležité je, aby keřík stihl po výsadbě dostatečně zakořenit
• sázet můžeme na podzim, dokud není zmrzlá půda, ale i na jaře a v létě
• kolik lze sazenic vysazovat, je individuální - samostatně rostoucí rostlina přinese obvykle úrodu, ale přítomnost dalších odrůd v blízkosti znamená vyšší úrodu, větší plody a dokonce i vyšší obsah některých užitečných látek v plodech
• vysazujeme-li větší množství borůvek, je lepší místo jam vykopat příkop anebo vsadit do jedné jámy více keříků různých odrůd, které se spojí a působí dojmem keře jediného.

Hnojení borůvek

Borůvkám musíme zajistit kyselé prostředí celý rok a tedy i hnojení a výživa musí být určena kyselomilným rostlinám. Vyhnojili jsme jámu před výsadbou, ale tím to nekončí. Během vegetace i nadále dopřáváme rostlinám bohatou výživu.

• AGRO organominerální hnojivo pro borůvky a brusinky podporuje tyto kyselomilné rostliny v zdravém růstu a bohatém plození. Hnojivo je vhodné pro všechny druhy borůvek a brusinek pěstovaných v nádobách i ve volné půdě, kde díky organické a minerální složce působí rychle a zároveň dlouhodobě až po dobu 60 dní. Hnojivo na brusinky a borůvky je vícesložkové a svým složením příznivě ovlivňuje vytváření humusu v půdě a tím zvyšuje její úrodnost. Organická forma dusíku zabraňuje nežádoucímu přehnojení a reguluje vodní režim rostlin.
• lze používat také kapalná hnojiva - velmi oblíbeným je KRISTALON Borůvky a rododendron, což je krystalické, zcela ve vodě rozpustné hnojivo tvořící kvalitní zálivku aplikovatelnou ke kořenům nebo jako postřik na list
• borůvky hnojíme zálivkou víckrát za vegetační období - začínáme obvykle v první polovině května a pak opakujeme ve dvoutýdenních intervalech do druhé poloviny června - podporujeme tak jarní růst dusíkem
• od druhé poloviny léta nahrazujeme dusík dalším životně důležitým prvkem - draslíkem, který zařídí rostlinám bezpečné přezimování díky zpevnění buněk a vyzrání pletiv - ideální je KRISTALON Podzim, AGRO Cererit Podzim, nebo AGRO kapalné hnojivo podzimní

POZOR - hnojivo na borůvky v žádném případě nesmí obsahovat vápník (Ca) a chlór (Cl), oproti tomu přítomnost železa je prospěšná!!!

https://zahradkarskaporadna.cz/clanek-11195-vysadba-pestovani-a-hnojeni-kanadskych-boruvek

https://oblibenebylinky.cz/pestovani-kanadske-boruvky/<br>

Rozmnožování kanadských borůvek

Pro rozmnožování kanadských borůvek budete potřebovat řízky, které získáte z jednoletých větví, které mají průměr nejméně 0,6 cm. Větve musí být zdravé a odříznutí je potřeba provést brzy na jaře pomocí ostrého nože nebo nůžek na stříhání. Řízky by měly obsahovat zdravé listové pupeny.
Odstraňte všechny květní pupeny, ale listové pupeny nechte neporušené. Odříznutou větev rozdělte na řízky o délce kolem 12 cm. Nejlepší je použít řízky, které obsahují pouze listové pupeny, nikoliv ty, které obsahují stopy po odstranění květových pupenů, takže nařežte řízky odpovídajícím způsobem.
Odřízněte kůru 2,5 cm od spodu každého řízku. Seříznuté řízky můžete skladovat až tři měsíce, pokud je to nutné, v plastových sáčcích obsahujících sphagnový mech. Uzavřete sáčky a uchovávejte na chladném místě při teplotě mezi 1 až 5 stupni Celsia s vlhkostí mezi 80 až 90 procenty. Je-li to ale možné, zpracujte řízky hned, aniž byste je ukládali. Čím déle je ukládáte, tím méně šancí, že budou kořenit.
Vytvořte si obdélníkové rozmnožovací lože dostatečně velké, aby se do něho vešly všechny řízky 5 cm od sebe. Umístěte rozmnožovací lože do skleníku na plné slunce.
Smíchejte jeden díl rašeliny a jeden díl hrubého betonového písku a vytvořte kořenové médium. Alternativně můžete smíchat polovinu rašeliny a polovinu vermikulitu nebo perlitu nebo jednu třetinu perlitu, písku a vermikulitu. Naplňte rozmnožovací lože kořenovým médiem.
Přidejte řízky, které svisle zapíchněte do kořenového média s oloupanými částmi dolů. Šedesát procent řízku by mělo být pod povrchem a jedním nebo dvěma listovými pupeny nad ním. Zatlačte médium kolem každého řízku.
Ve skleníku udržujte teplotu kolem 20 stupňů Celsia. Zalévejte jednou týdně a udržujte vlhké kořenové médium. Zvyšte zalévání, když se začnou vyvíjet nové listy.
V polovině června zvyšte skleníkové větrání, kdy už by se měly vyvinout kořeny. Aplikujte týdenně rozpustné nebo pomalu uvolňující se hnojivo, například NPK 15-30-4 nebo NPK 13-36-13. Aplikujte také síran amonný, fosforečnan amonný, močovinu nebo jinou formu dusíku. Dodržujte pokyny uvedené na etiketě hnojiva a dusíkatých přípravků.
V zimě nechte řízky ještě v rozmnožovacích lůžkách. Borůvky budou připraveny k přesazení do vaší zahrady příští rok na jaře.

https://tema.ceskenapady.cz/tema-hnojeni-kanadskych-boruvek-70864.html

Muchovník, indiánská borůvka

Muchovník kvete od časného jara a plodí dříve než ostatní bobuloviny. V zahradnictvích už běžně najdete odrůdy Martin, Nortlin, Thiessen či Smoky. Všechny jsou nenáročné na pěstování a jsou odolné vůči silným mrazům. Keře jsou samosprašné. I jeden zajistí bohatou úrodu.

• K nejznámějším druhům patří muchovník kanadský, muchovník oválný či olšolistý nebo muchovník Lamarkův. Ty se od sebe liší především vzrůstem a velikostmi plodů.  
  

Muchovník je odolný vůči chorobám a škůdcům a je nenáročný na řez. Má vzdušnou korunu a krásně vypadá, když ho vytvarujete do tvaru stromu. Udržovací řez provádějte v zimě, od prosince do konce února. Odstraňte mrazem poškozené, polámané nebo odplozené starší větve.

• Muchovník zvláštní půdu nevyžaduje, bude však ráda za pravidelné hnojení kompostem, dvakrát do roka. Na jaře a na podzim . Bude lépe plodit. 
  
• Rostlina je samosprašná, takže se dokáže opylovat sama. Pro zvýšení produktivity plodů je však lepší mít keře dva. Plodí již od druhého roku po výsadbě a zakořenění.  
  
• I skromný muchovník potřebuje v létě vydatnou zálivku.  
  

Vyberte keři slunné či polostinné místo. I když snáší období sucha, po přesazení ho nezapomeňte pravidelně zalévat, aby dobře zakořenil. To podpoří také přidání kompostu do jámy. Muchovník plodí už v druhém, nejpozději třetím roce po vysazení. Jakmile budete provádět zmlazovací řezy, můžete se těšit na úrodu po celé délce větviček. Jelikož se keře prodávají v kontejnerech, můžete je vsadit prakticky v průběhu celé sezóny. Jaro je však nejlepším obdobím. Keř muchovníku nemusíte hnojit nijak často. Pokud mu chcete dopřát nějaké živiny, hnojte maximálně kompostem nebo běžně dostupnými hnojivy na okrasné dřeviny. Pomůže mu to k lepšímu plození. V parných a horkých letních měsících snese vydatnější zálivku.

Bobulové plody: 

• Muchovník
• Arónie, černý jeřáb, jeřáb moravský sladkoplodý
• Hloh velkoplodý
• Dřín (vápenitá půda)
• Dřišťál
• Minikiwi (aktinídie)
• Datle, Fíky
• Kanadská borůvka (kyselá půda, rašelina), Zimolez kamčadský
• Maliny, ostružiny
• Červený a černý rybíz
• Třešně, višně
• Angrešt, Josta
• Jahody
• Mirabelky
• Trnky
• Moruše bílá, černá
• Goji (kustovnice čínská)
• Mochyně ojíněná, rostlina má výšku cca 25 - 40cm, sklizeň probíhá od srpna do října.  
• Mochyně peruánská, židovská třešeň (Na konci vegetacneho obdobia odrezem vrcholky rastlin a zakorenim v kvetinaci v interieri. Nasledne celu zimu za oknom ich rozmnozujem. Dokonca aj plodia a v zime si na nich pochutnavam. Na jar ked ich vysadzam vonku tak uz maju lapioniky a plodia cele leto.)
• Vinná réva

Jak pěstovat mochyni peruánskou ze semen. Physalis peruviana

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového