Vertikální farmy

Vertikální farma Plenty produkuje tolik plodin jako 30x větší pole. Spotřebuje přitom však o 95 % méně vody. Plenty (v překladu spousta nebo hojnost) se však od běžných vertikálních farem liší v tom, že je v ní pěstování rostlin plně automatizované.  

Plenty je takzvaná vertikální farma: celá je pod střechou a plodiny se tu pěstují ve svisle naskládaných vrstvách. Místo přirozeného světla je ze všech stran osvětlují LED diody. Půdu k zakořenění rostlin pak ve většině případů nahrazuje speciální roztok s živinami. 

• Salát či rukola se vysadí do dlouhých kovových tyčí, které robotické rameno vyzvedne a umístí je svisle tak, že visí až u stropu. Umělá inteligence pak řídí míru tepla, osvětlení, zavlažování a hnojení podle toho, jak se každé rostlině daří, což analyzují nejrůznější čidla. Zhruba už po 10 dnech od výsadby se může zelenina sklízet. Robot tyč s rostlinami opět přestaví do horizontální polohy, stroje je z ní sejmou, protřídí a následně zabalí do krabiček. 
  
• Díky pěstování pod střechou se může sklízet celoročně, v kontrolovaném ideálním prostředí lze navíc rychle zastavit šíření možných infekcí rostlin. Ty také rostou rychleji, než kdyby musely venku čelit nástrahám počasí. 
  
• Vertikální farmy ale především potřebují jen minimum půdy a vody. Plenty ve srovnání s běžným polem stejný objem plodin vypěstuje za pomoci jen setiny zeminy. Efektivní zavlažování pak přináší 95 % úsporu vody. 
  

Vertikální farmy už fungují také v Česku. Například jednu v Břeclavi provozuje chemický podnik Fosfa, další se nachází ve sklepě pražského prostoru Vnitroblock.  

Aquaponie, Hydroponie

Vertikální farmy, zprávy z tisku:

28.12.2021 Podle spoluzakladatele nizozemské společnosti Infarm Ereze Galonskyho je současný systém pěstování plodin dlouhodobě neudržitelný a doslova "rozbitý". Místo něj chce nabídnout prémiové, a přitom šetrně vyráběné potraviny za dostupné ceny pro většinu obyvatel

• Jeho firma založená na vertikálním způsobu zemědělství jako první startup v tomto odvětví překročila hodnotu miliardy dolarů. Produkuje 75 různých druhů bylinek, salátů a další listové zeleniny. Už příští rok ale plánuje rozšířit sortiment o dalších 40 nových plodin
• Cílem společnosti je vstoupit na trhy v Asii a Tichomoří a v co nejbližší době rozšířit své stávající kapacity v Severní Americe, Japonsku a zbytku Evropy. V Kataru má plán, jak vyřešit problém se závislostí této země na dovozu ze zahraničí.
• https://www.euro.cz/byznys/vertikalni-zemedelstvi-je-na-vzestupu-nizozemsky-startup-infarm-jako-prvni-ve-svem-odvetvi-presahl-hodnotu-miliardy-dolaru?

8.1.2021 Investoval do ní i Bezos. "Továrna na zeleninu" šetří vodu i půdu, plody se ale prodraží. Pěstují tu kapustu, salát nebo rukolu, jako na běžném poli to tady ale vůbec nevypadá. Farma jménem Plenty nacházející se v kalifornském městečku South San Francisco ze všeho nejvíc připomíná továrnu. K vidění jsou v ní ostatně roboti či pásové dopravníky.

Na kalifornské vertikální farmě se zelenina pěstuje na ploše dvou akrů (0,8 hektaru). Výnosnost je tu ale srovnatelná s polem o ploše 72 akrů (29 hektarů). Podle spoluzakladatele Plenty Natea Storeyho mohou vertikální farmy pomoci zajistit potravinovou soběstačnost. Platí to třeba pro pouštní státy Afriky, kde se dají plodiny pěstovat jen na velmi malé části území. "Tyto země musí skoro všechny potraviny dovážet, což se jim prodražuje. Šest let starý podnik svou zeleninu dodává do více než 400 kalifornských obchodů. Jejich zákazníky láká především na to, že plodiny nejsou ošetřené pesticidy. Lidé si za ně ale musí připlatit. Jedno zhruba 130gramové balení listů salátu od Plenty vyjde téměř na pět dolarů (107 korun). Běžný salát stejného objemu je až osmkrát levnější.

Je otázka, zda se takový byznys může vyplácet ve velkém. Kalifornská vertikální farma si však na nedostatek financí stěžovat nemůže. Investoři do ní už vložili 541 milionů dolarů, tedy závratných 11,6 miliardy korun. Rozvoj Plenty nedávno podpořila i japonská technologická skupina SoftBank, k investorům patří také šéf internetového obchodu Amazon Jeff Bezos.

https://vikend.ihned.cz/c1-66866200-investoval-do-ni-i-bezos-tovarna-na-zeleninu-setri-vodu-i-pudu-plody-se-ale-prodrazi<br>

6.1.2021 Preferujete lokálně pěstované potraviny, které k nám necestují přes půl světa? Budoucnost pěstování tkví právě ve vertikálním farmaření. Díky němu lze pěstovat na malém prostoru velké množství plodin v přesně regulovaných podmínkách.

V Dánsku vznikla největší vertikální farma v Evropě, za níž stojí tchajwanská společnost Yes Health Group. Novinka povede k větší soběstačnosti a podpoří lokální produkci. Ročně by měla vyprodukovat až tisíc tun rostlin. Běžně by pro takovou produkci bylo nutné zabrat rozsáhlou zemědělskou plochu. Jedinečnost tohoto projektu spočívá právě v tom, že se celý proces růstu rostlin odehrává v jedné hale, která se rozprostírá na ploše necelých sedmi tisíc metrů čtverečních.

V tamních regálech probíhá proces takzvané hydroponie. Tento způsob pěstování oproti klasickým formám vyžaduje minimální množství vody a není při něm potřeba užívat pesticidy. Semena nejprve klíčí v gelu a po vytvoření kořenového systému rostou ve vodě s přídavkem biohnojiva vyrobeného ze zbytků dříve vypěstovaných rostlin. Rostliny, které rostou přibližně dva až tři týdny, dostanou naprosto vyváženou dávku živin a světla produkovaného více než dvaceti tisíci LED zdroji. Elektřina je proto v případě vertikálních farem jedním z největších nákladů. I z toho důvodu byla tato farma navržena zároveň jako větrná elektrárna. Novinka tedy podporuje i větší udržitelnost.

https://pozitivni-zpravy.cz/novy-zpusob-pestovani-zeleniny-podpori-lokalni-produkci-potravin-a-sobestacnost/<br>

13.12.2020 Největší vertikální farma v Evropě vzniká nedaleko Kodaně. Vyprodukuje až 1000 tun jídla. Lešení sloužící jako pulty pro pěstování salátů, bylinek a zelí sahá uvnitř průmyslové budovy bez oken od země až skoro ke stropu. Z půdy rostlinám pomáhá umělé osvětlení, které dodává prostoru podivný vzhled, takže má člověk skoro pocit, jako by se díval do útrob jakési vesmírné lodi. Ve skutečnosti právě takto vypadá největší interiérová vertikální farma v Evropě. Vzniká nedaleko dánské Kodaně.

Dánska firma Nordic Harvest buduje vertikálně orientovanou interiérovou farmu v průmyslové hale o ploše 7000 čtverečních metrů nedaleko metropole. Zakladatel společnosti, Anders Riemann, nový způsob zemědělství srovnává s tím tradičním:

"Neničíme životní prostředí a neprodukujeme žádný uhlík. Využíváme ze sta procent větrné mlýny, které jsou z hlediska produkce CO2 neutrální, a protože produkujeme vše ve vnitřních prostorách, nekontaminujeme vodní zdroje hnojivy."

• Umístění pěstebních ploch fungujících na hydroponickém principu do interiéru umožňuje kromě jiného pěstovat plodiny, jako jsou nejrůznější druhy bylinek, salátů či zelí nepřetržitě po celý rok. To vše v blízkosti, či dokonce uvnitř velkých aglomerací, takže odpadá nutnost nákladné a neekologické přepravy.
  
• Na stejné ploše můžete sklízet i patnáctkrát v porovnání s tradičním farmářem, který z jedné plochy sklidí úrodu jen dvakrát do roka. Tou druhou je obrovská úspora vody, a tudíž aplikovatelnost tohoto systému do míst, která trpí akutním nedostatkem vláhy.
  
• Prvním cílem pro příští rok je objem produkce 1000 tun. Do dvou let pak chtějí rozšířit nabídku o bobule (rozuměj rajčata apod.), během pěti až deseti dalších let by měli být schopní nabídnout i kořenovou zeleninu.
  
• https://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/clanek/nejvetsi-vertikalni-farma-v-evrope-vznika-nedaleko-kodane-vyprodukuje-az-1000-tun-jidla-40344821#<br>

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového