Doc. Ing. Ilona Švihlíková Ph. D.

Doc. Ing. Ilona Švihlíková Ph. D. (1.10. 1977) ekonomka, spisovatelka, působí na Institutu globálních studií UJAK Praha, kde mj. spolupracuje s politologem Oskarem Krejčím. Jejím hlavním oborem jsou mezinárodní ekonomické vztahy, různé aspekty globalizace, měnové otázky, energetická bezpečnost a obecně souvislosti mezi ekonomikou a politikou (především daňová problematika).

• Je koordinátorkou občanské iniciativy Alternativa Zdola, která která mimo jiné hledá alternativní ekonomické systémy, klade si za cíl podporu komunitního hnutí a vznik novodobých družstev.
• Dále je také jednou z mluvčích Spojenectví práce a solidarity (SPaS).
• V září 2013 se stala lídrem kandidátky Strany Práv Občanů ZEMANOVCI v předčasných parlamentních volbách 2013 v kraji Vysočina, ale neuspěla.
• "Když oslavujeme třicet let kapitalismu (1989 - 2019), měli bychom se na věc podívat hlavně analyticky, vyhodnotit chyby a poučit se z nich. "Světová ekonomika nestojí na hodnotách lidství a lásky, ale na čistém kalkulu".
• Členka národní ekonomické rady vlády (NERV).

Doc. Ing. Ilona Švihlíková Ph. D., názory a postoje, teze:

4.10.2022 Nord Stream a dodávky plynu do Evropy kamínky do mozaiky

• NIORD STREAM I a II jsou vlastněny v rámci společného projektu, Gazprom má 51 % a 4 západní partneři vlastní zbytek plynovodu.
• USA se stanou největším dodavatelem LNG do Evropy, pokud nebude v příštích letech možný dovoz Ruska, může dovoz z USA dosáhnout celkového podílu až 40 %
• https://casopisargument.cz/?p=45673
  

https://www.youtube.com/watch?v=Qs4sLbLG0eo

29.9.2022 Nastala situace, že někdo poškodil základní strategickou infrastrukturu, což je dost závažná věc. Ať už to byl kdokoliv, může tím vyvolat odvetné akce po celém světě," řekla ve Zprávách plus na CNN Prima NEWS ekonomka Ilona Švihlíková. "Můžeme se dostávat i do fáze teroristické sabotáže.

Podle ní za útoky nemusí stát Rusko. "Poškozoval byste si v cizích vodách potrubí, kterým můžete dodávat plyn? Přijde mi to jako hloupost, vidím jiného aktéra, který by z toho měl prospěch," sdělila Švihlíková bez dalšího upřesnění. Ve vysílání na ni navázala ekonomka Jana Matesová. "Souhlasím, že jde o to vyvolat paniku. Někdo má zájem dát signál 'nebuďte si jistí svou infrastrukturou' je to obrovské riziko," pronesla Matesová.

Někteří zahraniční experti naopak naznačují, že za únikem z plynovodu stojí právě Kreml. Podle americké CNN byly navíc v oblasti k vidění lodě ruského námořnictva, které do místních vod v posledních měsících mířily čím dál častěji. Rusko jakékoliv obvinění z poškození plynovodů odmítá.

• Švihlíková se domnívá, že další zvyšování sazeb by to nemělo smysl. "Při představě, že můžeme úrokovým diferenciálem přetlouct špatná očekávání v případě české ekonomiky a že jsme považováni za zemi, která je v okruhu konfliktu na Ukrajině, bychom se mohli dostat na úrokovou sazbu 20 %, což asi nechceme," popsala a dodala, že by šlo o další úder pro české domácnosti a firmy.

• "To, co zničí české domácnosti a podniky, bude dlouhotrvající inflace," zareagovala Matesová a dodala, že pokud se chceme mít zle, nechť úrokové sazby nezvyšujeme.

https://cnn.iprima.cz/utok-na-nord-stream-muze-vyvolat-odvetne-akce-po-celem-svete-mini-ekonomka-svihlikova-187572?

2.5.2022 Ruský Gazprom odstřihl od středy Polsko a Bulharsko od plynu. Nás se to prý nedotkne. Nebo když, tak jen trochu. Cena plynu ovšem v Evropě výrazně stoupla. Co všechno to znamená pro Polsko, pro Bulharsko, pro nás a pro budoucnost?

• Tak ty platby v rublech čistě ekonomicky vzato znamenají, že vzroste poptávka po rublu, a tím pádem rubl může posílit. My víme, že v prvních dnech po vypuknutí konfliktu na Ukrajině se ruská měna začala propadat, což pro ruské obyvatelstvo nebyla zrovna dvakrát příznivá zpráva. Nicméně si myslím, že ta problematika je podstatně širší, protože se zdá, že Rusko vlastně najelo už před časem na strategii takzvané "dedolarizace" - to znamená omezení vlivu amerického dolaru ve své ekonomice. A bylo to velmi dobře vidět i na tom, jak se měnilo složení ruských devizových rezerv. To znamená, že dolarová pozice se snižovala a naopak významně rostla pozice zlata, což v případě Ruska asi dává smysl. I když globálně bych to neviděla jako úplně ideální řešení, nebo řekněme řešení, které by mělo nějaký silnější dopad v rámci jiných zemí a třeba jiných bloků. Nicméně tak se stalo a je patrné, že Rusko se nyní snaží se více odpojit od západních zemí, které z velké části má v kolonce "nepřátelské země", a naopak asi více rozvíjet vztahy s jinými zeměmi. Na prvním místě to určitě bude Čína, ale vidíme, neboť se rozvíjí třeba vztahy i s Indií a dalšími zeměmi. Jedná se o poměrně významnou hospodářskou reorientaci. Odpovědět na to, do jaké míry to má Rusko skutečně promyšlené, nedokážu, protože neznám přesně jejich strategii. Vím, že se hovořilo o "dedolarizaci" a také o větší suverenitě ruské ekonomiky, což by vzhledem k její velikosti asi dávalo smysl. Nicméně to je něco, co můžeme hodnotit až s odstupem mnoha let a rozhodně ne během několika málo týdnů.
  
• Ekonomická realita nakonec vždycky zvítězí. V nějakých emočně vypjatých chvílích silné výroky možná vábí nějakou skupinu lidí, ale ekonomická realita je prostě nakonec vždycky silnější. Koneckonců já si to ještě pamatuju, byť jsem byla malá, zhruba druhá polovina 80. let byla období, které bylo charakterizováno právě těmito rysy, to znamená silnými výroky, které neměly oporu v socioekonomické realitě a kterým věřila jen menší část obyvatel. Je prostě potřeba vrátit se oběma nohama na zem a chápu, že pro některé lidi to může být trošku těžší, hlavně tam, kde má citová stránka hodně navrch nad rozumovou, analytickou. Ale my teď potřebujeme přesný opak - potřebujeme chladnou hlavu. Říci si, jaký je zájem České republiky a jakým způsobem ho můžeme zajistit. Z představitelů státu mám někdy pocit, že hájí zájmy úplně jiné země, a že zájmy občanů České republiky považují téměř za nelegitimní. Když se někdo třeba ozve, jakým způsobem zvládají - nebo spíše nezvládají - situaci rodiny, když vidíme nárůst poptávky v potravinových bankách, tak mám pocit, že reakce je taková, jako by ozvat se bylo skoro nelegitimní. A taktéž mám pocit, že česká vláda se plně stará jen o jednu nejmenovanou zemi a že čeští občané a to, jakým způsobem se třeba bude vyvíjet český průmysl, české zemědělství, je na nějaké sto padesáté příčce významnosti.
• https://www.radiouniversum.cz/svihlikova-ilona-d-mam-pocit-ze-predstavitele-naseho-statu-haji-zajmy-uplne-jine-zeme-a-zajmy-nasich-obcanu-povazuji-temer-za-nelegitimni/
  

23.3.2021

• Vláda by měla zastropovat ceny pohonných hmot.

• Na rozdíl od některých jiných států česká vláda odmítla řešit nárůst cen pohonných hmot snížením DPH či zastropováním cen. Podle ekonomky Ilony Švihlíkové kabinet nedělá občanskou politiku, ale moralisticky káže. "Je k vidění její ekonomický amatérismus. Ještě se dozvíme, že nemáme topit a nemáme jíst, abychom nepodporovali Rusko.

• https://cnn.iprima.cz/ostra-hadka-ve-studiu-brzy-kvuli-rusku-zakazete-topit-rozpalila-se-svihlikova-88272? 

7.9.2020

• Vláda si podřezává větev na straně příjmů, upozorňuje ekonomka Ilona Švihlíková. Je podle ní potřeba říct, kde vezme na až 150miliardový výpadek, kterým na příští roky zatížila státní rozpočet úpravami daní, tedy hlavně zrušením superhrubé mzdy. 
• Tzv. rouškovné (tedy příspěvek důchodcům 5 tisíc) ale chyba není, naopak kritikům příspěvku pro důchodce jde o vyvolání mezigeneračního napětí.  
  
• Stát by teď měl hlavně tlačit na růst platů, třeba zvyšováním minimální mzdy nebo příspěvku v nezaměstnanosti. Jsme totiž na nebezpečné cestě, která by mohla zastavit naše přibližování bohatším státům a reálně nás poslat i zpět. 
  
• Problém je koronavirová pomoc pro firmy, které třeba sídlí v daňových rájích, tedy to, že nebyla pomoc dostatečně podmíněná.

22.7.2020 I. Švihlíková - Pandemie urychlí trendy, před krizí teprve stojíme 

11.6.2020

• Na globální úrovní lidé díky současné krizi více spoří (odkládají spotřebu) a to snižuje domácí poptávku, negativní trend pro malé a střední lokální podnikatele.
• Zesílená nejistota a velké obavy nejvíce škodí ekonomice, vláda má odpovědnost všemi dostupnými nástroji zmírnit nejistotu, aby výdaje domácností a firem neklesali tak prudce.

14.5.2020

• Omezuje ekonomická suverenita států a větší moc získávají nadnárodní korporace. Rovnováha moci se vychyluje v jejich prospěch a pak stát nemůže plnit některé úkoly, které od něj občané očekávají. To následně vede k politické krizi a nástupu antiestablishmentových stran, protože politický systém reaguje vždy pomaleji než ekonomický.
• Lokální ekonomika (nastal soumrak globalizace) má několik výhod, které mě jako makroekonoma zajímají, to je zejména vysoká míra odolnosti. Lokální struktury drží třeba místní zaměstnanost, místní lidi, kteří vám neodšupajdí na Bahamy nebo do nějakého daňového ráje. Zůstanou na místě a tam podporují socioekonomický cyklus, což je strašně důležité."  
  
• Euro je konstruováno tak, že samo vyvolává krize (M. Dragi - eurozóna je nedokončená měnová unie a nefunkční), EURo vytvořilo druhou periferii (východní - přistupující státy a jižní - Řecko, Kypr, Itálie a již část Francie).
• Měnová unie - společná měna může fungovat jenom v jednom státu (jen v rámci federace a přerozdělování min. 20 % HDP a ne 1 % jako je to nyní) - např. sjednocení Německa po roce 1989 (podpora východního Německa), Itálie -lira, Československo, země v EU jsou každá v jiném cyklu vývoje - nejde udělat jednotná politika (ekonomiky jsou nesladěné z hlediska produktivity práce, výkonnosti i struktury) - pouze to prohlubuje nerovnováhy.
• Já doufám, že začneme přijímat euro v době kdy se bude EU rozpadat (Euro nedělá z EU velmoc), mnohem důležitější je struktura ekonomiky a aplikace moderních technologií a zachování sociální koheze.
• Jsme na konci nadvlády západu nad světem (ekonomická a finanční oblast)? - jsme! 21. století bude patřit Asii (Čína, Indie, Indonésie, Vietnam) - je demograficky a technologicky silná (dominance západu je historická výjimka posledních 250 roků), dříve to byla Indie a Čína.
• Dominant systému těžko předává žezlo vlády (bývá to provázeno válkou) -hegemon o pozici válčí (USA má konflikt s Čínou a uměle ji brzdí) - největší riziko mezinárodních vztahu - západ si bude chtít udržet dominanci, nyní probíhá přechod dominance USA do multipolárního světa (několik silných mocností).
• Kniha Stoletý maraton - americký sinolog popsal plán Číny na světovou dominanci (odpovědnost a kontinuita) - Čína nevyváží historicky svůj systém (má jiné kulturní a mocenské vzorce, civilizace trvá 5 000 roků, nemá koloniální minulost) jako USA.
• Nejhorší je smrt z vyděšení.
• Já pracuji se scénáři do roku 2040: 1. dominance západu bude pokračovat, 2. přejdeme na multipolární uspořádání, 3. blokové uspořádání světa, několik velmocí budou mít nepřátelské vztahy - nejpravděpodobnější 4. válčící velmoci (proxi nebo přímo).
• Rozvoj a napravení chyb (sociální, klimatické) není možný bez míru, přemýšlím kam jdou moje peníze (komu pomáhám) rozvíjet spolupráci (i v rámci komunit) - pokud rezignujeme jako občané, prohrajeme všechno.

7.5.2020

• Důležitá je spolupráce v rámci EU minimálně v platformě V4 (jsou závislé ekonomiky - krmítko pro vyspělé země a nelíbí se jim to) - koordinace strategií by byla velmi užitečná a také podporovat také všemi možnými způsoby místní průmysl.
• Investiční pobídky (dáváme z našich daní firmy, které mají větší HDP než Česko), kritizuje nejméně 10 roků.
• Důležitý je patentový zákon a ochránit ho pro Česko.
• Základní problém je, že nemáme stanovený národní zájem (není to nacionalismus, ale odpovědnost k vlastní zemi) - máme vnitřní škůdce, kteří hájí zájmy zahraničí (podobná situace byla v 19. století, vazba na Německo).
• Doufám, že si udržíme stát (globalizace omezuje se ekonomickou suverenitu a moc státu - větší moc získávají nadnárodní korporace a pod těmito tlaky přestává stát plnit svoje funkce - např Haiti nebo Ukrajina má již nakročeno).
• Klíčové strategické sektory musí být v národních rukou (když bude nejhůř dojde k znárodnění nebo stát drží kontrolní balík, nebo kontrolní regulaci) - je snaha posílit ekonomickou suverenitu USA, Francie a Německo
• Díky digitálním technologiím (robotizace, průmysl 4.0 atd.) se nám to láme - strategické sektory jsou ohroženy.
• Důchodová reforma není dominantně demografická funkce (počet pracujících lidí), základem je demografický vývoj a proti tomu nutně nestojí počet lidí ale jejich příjem (co ekonomika vytvoří např. pomocí umělé inteligence a robotů - jaký bude poměr k lidské práci a jak se to přerozdělí ve společnosti), bude se měnit trh práce a budoucnost důchodového systému a jeho dostatečného naplnění je téměř nepredikovatelná. Bude se měnit definice jednotlivých profesí (člověk může mít více zaměstnání u více firem) a také co bude dělat člověk a co umělá inteligence a roboti - bude se zhoršovat postavení lidské práce vůči UI a robotům, bude velký rozdíl mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců - bude se muset zdaňovat kapitál (umělá inteligence a roboti).
• Nastal soumrak globalizace (začátek nastal po roce 2008, nyní jsme dosáhli vrcholu), směřujeme k lokalizaci ekonomiky (druhý extrém) - návrat výroby do mateřských zemí (změna v některých výrobních a dopravních řetězcích - technologický a politický tlak, na změna např. USA - vyrábět opět v USA). Díky globalizaci se také rychle šíří finanční krize - odolnost vůči těmto krizím je práce lokální ekonomika a kapitál, který neuteče za hranice
• Globalizace (start v 70tých letech) je vrcholné stádium kapitalismu, nyní globalizace podkopává společenský systém.
• Rentiérský kapitalismus (vysávání státu - dobývání renty - parazitování na státu a zákony na míru).

30.4.2020

• Čeká nás proces deglobalizace (reverz globalizace), ne hned, ne ve všech sférách (výroby se vracejí do mateřské země a používají plnou automatizaci- výhoda levné pracovní síly nemá výhodu jako dřív) - kapitál má domov.
• V Evropě je velký tlak na změnu průmyslové struktury (např. automobilový průmysl přechod na elektromobilitu a sdílená vozidla, dále realizace zeleného údělu - green new deal), Česko mělo model závislé ekonomiky (a levné pracovní síly), který běží již velmi dlouho (30 roků).

25.3.2020

• Zažijeme ekonomický náraz podobný válečnému stavu, máme poškozenou poptávku, nabídku i propad na financích, náklady budou o stovkách miliard.  
• Vlády by proto neměly hledět na dluhy a měly by pomoci hlavně zaměstnancům a živnostníkům (kompenzovat výpadky mezd a pomoc pro živnostníky).
  
• Pokud vlády začnou jednat i koordinovaně, tak v tom lepším případě se nemusíme dostat úplně do katastrofální krize (propad HDP 4 - 10% a dopad na nezaměstnanost krátkodobě cca půl miliónu lidí).
  
• Úplně těžko zabráníte tomu, aby se ekonomika propadla, ale můžete vytvořit podmínky, aby propad nebyl dlouhodobý a nezměnil se v dlouholetou stagnaci. 
  
• Koronavirus je podle mě mnohem hlubší porucha v tom, že nebude mít jen krátkodobé, ale i dlouhodobé dopady, a to jak na strukturu ekonomik, tak na geopolitiku. 
  
• Musíte zachránit klíčovou infrastrukturu (strategické firmy) : zdravotnictví, zásobování vodou, elektřinou a potraviny a další opatření, jako třeba regulace hypoték, odklad splácení nákladů, jako jsou nájmy u malých obchodníků nebo hypotéky u domácností apod.
  
• Krize může přinést velké ponaučení, protože má dobrou vlastnost, že nemilosrdně odhaluje, kdo je kdo. Odhaluje, které státy dokážou jednat a které ne a jak mají nastavené definice bezpečnostních rizik. 
  
• Ekonomiku musíme posunout k většímu důrazu na lokální výrobu, minimálně na potravinovou soběstačnost, budeme posunovat k větší ekonomické suverenitě. 
• Evropská unie naprosto selhala jako ve všech ostatních krizích a že vlastně její manévrovací prostor se bude významným způsobem vyprazdňovat a čím dál víc zemí si pojede po své linii a bude se víc orientovat na svoje vlastní priority. 
  
• Země si budou více definovat to, co je pro ně strategické, a nebudou v tom chtít dělat kompromisy. Podívejte se na Francii nebo Německo. To má vypracovanou strategii, co je strategicky důležitá firma, a kdyby bylo zle, tak ji znárodní.  
  
• Současná krize nejvíce postihne cestovní ruch, restaurace, hotely a samozřejmě dopravu, zejména leteckou.
• Pro mě krize z koronaviru je další důkaz úpadku Západu a že mocenské centrum směřuje do Asie (Asijské modely jsou mnohem efektivnější, obyvatelstvo v celé východní Asii je vysoce disciplinované, u nás v Evropě moc není, Evropa nemá hodnot jako Asie, jsou jiné a efektivnější).
• Čína převezme otěže místo Spojených států, Američané vůbec globálně nereagují na krizi a nedávají žádný společný směr postupu. Čína se velmi intenzivně snaží působit jako země, která pomáhá, která posílá dodávky zdravotnického materiálu, svoje lékaře do Itálie, do Íránu.
• Je konec rozmařilého Západu, koronavirus je urychlovač a zesilovač, je to tvrdý úder, který mění strukturu mezinárodní dělby práce.
• Postavili jsme se do role závislé ekonomiky až ekonomické kolonie (devalvace měny, levná práce).
  
• Až půl bilionu korun odvedou z Česka zahraniční subjekty, které zde podnikají prostřednictvím dceřiných společností jde o tzv. rentiérský kapitalismus.
• Nevidím politiky, kteří by byli dominantně odpovědní Česku a jeho voličům. Tuto odpovědnost pociťují hlavně vůči Berlínu a Bruselu.
• Ne, proškrtat se k prosperitě opravdu nejde. K prosperitě se jde jen chytře proinvestovat. A bez podpory státu to nepůjde. V tom je šance i pro nás. 
• Nazývá současné ekonomiky "rentiérským kapitalismem" (nemá etiku), Česko (díky devalvaci kurzu používalo strategii rozvojové země po roce 1989) je kolonií v německé orbitě. 
  
• Ze závislosti ve východním bloku jsme přešli do závislosti v západním bloku (stali jsme se kolonií západu).
• Z Česka odchází cca 500 miliard každý rok, který by mohl být použít na investice, platy a rozvoj, do odráží naši pozici v dělbě práce. 500 miliard vyjadřuje, že na našem území je velké množství zahraničních firem, odliv peněz je větší než reinvestovaný zisk, poměr vytvořené hodnoty vůči mzdě je odlišný na západě a východě.
• Rentiérský kapitalismus, zisk je vytlačován rentou (dobývání renty ve všude, vysávání veřejných peněz k soukromým účelům a vyhýbají se zdanění), to je dáno monopolním postavením řady firem, a parazitování na veřejných penězích (to se děje na globální úrovni).
• My nemůžeme existovat na údržbě současného modelu, my ho musíme změnit (např. V4).
• Kapitál má domov a tam se vrací, proto si musíme říct, že svět nestojí na hodnotách a tvrdě vyjednávat. Důležité je vytypovat si specializační profil a ten se snažit systematicky ovlivňovat tak, aby se posunul o úroveň výše z hlediska přerozdělování nadhodnoty, musí to udělat stát ve spolupráci s ....
• Když jsme závislostní ekonomika, má to projevy na politické rovině (Elity nejsou odpovědní občanům, ale rentiérské elitě).
• Mobilita bude procházet velkou změnou proto je angažovanost v tomto sektoru problematická a riziková.
• Postavili jsme se do role závislé ekonomiky až ekonomické kolonie (devalvace měny, levná práce).
  
• Až půl bilionu korun odvedou z Česka zahraniční subjekty, které zde podnikají prostřednictvím dceřiných společností jde o tzv. rentiérský kapitalismus.
• Nevidím politiky, kteří by byli dominantně odpovědní Česku a jeho voličům. Tuto odpovědnost pociťují hlavně vůči Berlínu a Bruselu. 

Doc. Ilona Švihlíková, vydané knihy:

• Globalizace a krize"
• "Přelom. Od Velké recese k Velké transformaci"
• "Jak jsme se stali kolonií".

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového