Zalesňování

Je umělé zalesňování člověkem na vykácených plochách po kůrovcové kalamitě řešením současného stavu lesů? Je půda v lesích živá a plná živin? Nebo je vyčerpaná hospodářským využitím lesa, kdy je narušen přirozený koloběh dřeva a živin v lesním ekosystému?

  • Je vysazování smíšených lesů způsob jak ozdravit naše lesy a současně pomůže s řešení změn klimatu (snížení hladiny CO2 atd.) na planetě? Touha člověka opravovat jím narušenou přírodu nezná hranic a nevyhýbá se ani lesům. Ty nejrozmanitější lesní porosty světa, proslulé diverzitou druhů i vzájemností ekologických vazeb, totiž vznikají samovolně a bez lidského přispění. Pomalou postupnou samovolnou obnovou.  
  • Je řešením přirozená obnova lesa a divoká přírodaJedna z nejlepších variant pro obnovení lesů je nesázet žádné stromy, protože ony si tam najdou cestu sami.
  • Výsadbu stromů je ve svém principu degradována na pouhý biotechnický nástroj k lapání atmosférického uhlíku, aniž by se přemýšlelo o jejich dalších přínosech pro přírodu.  
  • Celonárodní zalesnění (v tomto případě Velké Británie) je zcestná. Jejím výsledkem jsou totiž často jen monokultury nebo výsadby naplněné nepůvodními na stanoviště neadaptovanými druhy. Kvalitu a původnost nahrazuje kvantita. Je nutné zahrnout taktiku přirozené obnovy lesa do svých zalesňovacích plánů.

Jak je degenerovaná půda v kůrovcových lesích?

lesní ekosystém je provázaná soustava živočichů a vegetace, které se vzájemně podporuje a vytváří různé vztahy, které podporují celistvost toho ekosystému. Co je v našich lesích narušené?

  • V lesích je narušená mykorhiza a půdní mikrobiom (díky těžké technice a monokulturám), půda je překyselená.
  • Půda je zhutněná těžkou technikou až do hloubky 2 metrů (je to nevratné, jsou narušené mikrokapiláry, půda nemůže dýchat, akumulovat vodu a tím je narušeno podzemní propojení vegetace). Tento proces podporuje erozi půdy v lesích a podporuje rychlý odtok vody při srážkách a také lokální povodně.
  • Je narušená provázaná podzemní "internetová" sít mezi mateřským stromem (lesní stařešina, stromy si vzájemně pomáhají v přísunu vody výživných látek) a ostatními stromy (celý les je monokultura, která se vysazuje a kácí se v jednom čase).
  • Je narušen přirozený koloběh uhlíku mezi stromy (díky narušenému koloběhu dřeva v lese, nové stromy již nevyrůstají na tlejícím dřevě svých předchůdců).
  • Je narušené spojení rodičů a dětí v lese (malé stromy bez rodičů - sirotci, vyrůstají v lesních jeslích -lesní školky a následně se vysazují jako obilí na poli do pravidelných řad blízko sebe).
  • Mezigenerační paměť rostlin a stromů má značný vliv na konkurenční schopnosti rostlin, stromů i fungování celých ekosystémů.
  • atd.

Lze tyto škody spáchané lidskou činností odstranit?

  • Pozorovat a napodobovat Přírodu (Viktor Schauberger)
  • Aplikovat přírodní zákony a řídit se jimi, nechat les divoké přírodě (přirozená obnova lesů a jejich diverzity - fauny a flóry). Ponechat netknutý a chráněný prostor kolem dosud existujících starých lesů, aby se stromy měly kam nerušeně šířit.

Vize Lesů ČR

Cíl a vize jsou jednoznačné. Lesy ČR by měly být ekonomicky nezávislým subjektem, který bude spravovat přírodě blízké lesy v kombinaci vlastních a dodavatelských zdrojů. Dnes tento poměr činí čtyři procenta vlastních a 96 procent externích zdrojů. více

  • Prvním krokem je zvětšení výměry, kterou budeme spravovat vlastními silami. Jednalo by se zhruba o milion kubíků, tedy dvakrát více než nyní. Běžná těžba Lesů ČR je osm milionů kubíků ročně. Druhá zásadní změna se týká těch oblastí, kde už kalamita proběhla. Tam vůbec nebudeme soutěžit těžbu, ale jen pěstební činnost, tedy obnovu lesa. 
  • Museli jsme přistoupit k tomu, že budeme soutěžit pouze práce. Dodavatel nám to dříví pouze vytěží, případně provede pěstební práce. To dříví zůstane Lesům ČR a ty si je budou prodávat samy v rámci svého vlastního obchodního modelu. Tady se jedná o dva miliony kubíků ročně. 
  • Ze zbytku (pěti milionů v běžném roce, pozn. red.) bychom chtěli jako dosud soutěžit 30 procent aukcemi nastojato. Chceme dát možnost těžby co nejvíce subjektům, i těm nejmenším. A na komplexní zakázku nám zůstává zhruba 40 procent. 
  • Dodavatelské lhůty jsou skutečně dlouhé. Pohybují se kolem jednoho roku. My jsme ale v posledních třech měsících zaznamenali rekordy, které se týkají těžby dříví. Měsíční těžba se přehoupla přes 1,5 milionu kubíků. To je oproti dříve realizovaným 500 až 600 tisícům kubíků zhruba trojnásobek. více

Zalesňování, zprávy z tisku:

15.1.2021 Lesníci: Zbytečná těžba uschlých stromů je důsledkem pravidel nastavených Ministerstvem zemědělství. Zástupce Ministerstva zemědělství ve své odpovědi na výzvu "Kácením české lesy nezachráníme" odmítá, že by Ministerstvo svými příspěvky podporovalo nerentabilní a zbytečnou těžbu odumřelých stromů. Ke zbytečné těžbě stromů, na kterou v důsledku přispíváme my všichni, však jednoznačně dochází.

Více než 6600 signatářů zmíněné výzvy, mezi kterými jsou převážně odborníci z oblasti lesnictví, ekologie a biologie, je přesvědčeno, že kácení a odvoz odumřelých stromů není přínosem ani pro samotný les, ani pro jeho služby společnosti, jakými jsou například čištění vody a vzduchu, ochrana půdy a biologické rozmanitosti nebo stabilní klima. Naopak, ponechání odumřelých stromů v lese by pomohlo biologické rozmanitosti lesa, tj. řadě užitečných mikroorganismů, hub, rostlin i živočichů, a zároveň by pomohlo při snaze o zmírnění klimatických změn, protože uhlík podílející se v atmosféře na oteplování klimatu by byl místo toho desítky let uložen ve dřevě, než by se rozložilo. Signatáři výzvy proto apelovali na Ministerstvo, aby namísto zbytečné těžby odumřelých stromů, podporovalo jejich ponechání v lese k zetlení. Ministerstvo namítá, že svými příspěvky nerentabilní těžbu nepodporuje, ale cílí na následnou obnovu postižených porostů.

Přitom pro ponechání odumřelých stromů v lese hovoří i další argumenty. Náklady na těžbu a dopravu dřeva v řadě případů převyšují příjem z prodeje dřeva. Těžba se tedy často nevyplatí ani ekonomicky a bez dotací by byla ztrátová, proto se i státní podnik jako celek loni do ztráty dostal. Na řadě míst je dostatečné množství malých stromků, tj. přirozené obnovy, která zajistí vznik nového porostu na místě odumřelých stromů. Výsadba, ani intenzivní a nákladná péče o nové stromy, kvůli které by bylo třeba odumírající stromy s podporou ministerských dotací vytěžit, proto na mnoha místech není potřeba, a i z tohoto pohledu je zbytečná. Těžba v takovém případě spíše vede ke zničení velké části malých stromků z přirozené obnovy.

Dr. Vojtěch Čada, dr. Jeňýk Hofmeister, prof. Miroslav Svoboda
Autoři jsou pracovníky Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze. Podporu tomuto textu vyjádřila Česká společnost pro ekologii.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lesnici-zbytecna-tezba-uschlych-stromu-je-dusledkem-pravidel-nastavenych-ministerstvem-zemedelstvi-to-ale-pochybeni-odmita

8.1.2021 Jedna z nejlepších variant pro obnovení lesů je nesázet žádné stromy. Jak by to mělo vypadat v praxi? Ponechat netknutý a chráněný prostor kolem dosud existujících starých lesů, aby se ty měly kam nerušeně šířit. Zatím se totiž při svých hranicích potýkají s přepásáním, vysekáváním a klučením. "Pokud je necháme růst, zaplní Británii miliony stromů, samy o sobě," dodává Wrigley.

Zachráníme, obnovíme, doplníme, vysadíme. Touha člověka opravovat jím narušenou přírodu nezná hranic a nevyhýbá se ani lesům. Ty nejrozmanitější lesní porosty světa, proslulé diverzitou druhů i vzájemností ekologických vazeb, totiž vznikají samovolně a bez lidského přispění. Pomalou postupnou samovolnou obnovou.

  • Řízená výsadba stromů by měla ideálně probíhat jen tam, kde je přirozená a samovolná regenerace lesů buď nepravděpodobná, anebo by trvala příliš dlouho.
  • Přitom výhody přirozené obnovy jsou zřejmé. Pokud necháte les samovolně růst, bude se jako poněkud zbytnělý plevel šířit a rozrůstat do svého okolí. V horizontu vyšších dekád se postupně ustanoví rovnováha mezi jednotlivými přítomnými druhy, jejichž zastoupení bude odpovídat podmínkám konkrétního stanoviště a budou své lokalitě plně adaptované. Je to levné, kvalitní a vzniká to samo. Přirozeně rostlé lesy jsou také schopné ve své biomase vázat výrazně více uhlíku (silně přes odhadovaných 12,8 t/ha ročně platných pro vysazované lesy) než lesy uměle vysazované.
  • Klimatická krize si totiž žádá okamžité řešení, a tím pádem i okamžitou výsadbu stromů. Ty jsou pak ale ve svém principu degradovány na pouhý biotechnický nástroj k lapání atmosférického uhlíku, aniž by se přemýšlelo o jejich dalších přínosech pro přírodu.
  • Celonárodní zalesnění (v tomto případě Velké Británie) je zcestná. Jejím výsledkem jsou totiž často jen monokultury nebo výsadby naplněné nepůvodními na stanoviště neadaptovanými druhy. Kvalitu a původnost nahrazuje kvantita. Je nutné zahrnout taktiku přirozené obnovy lesa do svých zalesňovacích plánů.
  • Jak by to mělo vypadat v praxi? Ponechat netknutý a chráněný prostor kolem dosud existujících starých lesů, aby se ty měly kam nerušeně šířit.
  • V místech, kam by se stromy dostávaly jen stěží, na lokalitách, kde není přirozená regenerace lesa pravděpodobná, by měla dál fungovat umělá výsadba. Ta by ale neměla být jediným a hlavním aplikovaným přístupem. Jedna z nejlepších variant pro obnovení lesů je nesázet žádné stromy, protože ony si tam najdou cestu sami.

Lekce pro Evropu i Česko

Z toho bychom si mohli vzít inspiraci i my v Česku a možná dát větší šanci přirozené obnově lesů. Protože cyklické obnovování suchem, kůrovcem a větrnými smrštěmi poničených smrkových monokultur, které coby hospodářský les stejně rostou mimo svůj přirozený areál, už začíná být - nejen ekonomicky - poněkud únavné. Hodí se zmínit, že v pevninské Evropě se zatím úspěšně zelená, a za posledních 20 let se podařilo stávající rozlohu lesních porostů rozšířit o 2 miliony hektarů. A další výsadba tří miliard stromů do roku 2030 je aktuálním plánem Evropské unie.

https://www.sciencealert.com/restoring-forests-should-be-as-easy-as-letting-trees-plant-themselves<br>

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jedna-z-nejlepsich-variant-pro-obnoveni-lesu-je-nesazet-zadne-stromy

17.12.2020 Obnova lesů vyžaduje přírodu i péči. Zvětšování našich lesů tím, že necháme stromy přirozeně se regenerovat, je vítaným nápadem, ale určitá péče bude vždy nutná.

Ale problém s "pouhým ponecháním přírody" je dvojí: zaprvé, ekologická sukcese trvá dlouho. A zadruhé, Británie nyní obsahuje tolik invazivních rostlinných a živočišných druhů, že výsledné lesy, které doufáme, nikdy nezískáme politikou benigního zanedbávání. Jinými slovy, určitá správa bude vždy vyžadována.

Zvažte platan, neuvěřitelně plodný druh, který je nyní běžný v každém rohu těchto ostrovů. Jen před čtyřmi stoletími to bylo v Británii téměř neznámé. Bohužel s platanem je spojeno jen velmi málo druhů hmyzu a žádné houby, takže původní fauna získává z tohoto druhu téměř nulový zisk. Svah, který je hustý s mladými platany, ubírá vodu a světlo pomaleji rostoucím konkurenčním stromům. Porovnejte to s bukem - jiným nepůvodním druhem, který se zde naturalizoval, ale je mnohem méně plodný a má obrovské množství souvisejících druhů hmyzu a hub. Buku se daří jen na konkrétních půdách, ale platan se bude množit téměř kdekoli.

https://www.theguardian.com/environment/2020/dec/17/restoring-forests-needs-both-nature-and-nurture<br>

12.12.2020 Rostliny, které zažily nedostatek, plodí zdatnější potomky. Rostliny, které zažily nehostinné prostředí, plodí zdatnější potomky. Aspekty mezigenerační paměti rostlin popsal tým, jehož součástí jsou i vědci z Česka. Potomci zkoumaných rostlin byly podle výzkumníků zdatnější v boji o životní prostor. Přenos zkušeností měl dopad i na další složky ekosystému. O výzkumu informovala Miroslava Dvořáková z Botanického ústavu Akademie věd (BÚ AV) ČR.

  • ústřední roli hraje u rostlin konkurence. "Rostliny nemají možnost pohybu a nemohou si jednoduše vybrat místo svého pobytu. Proto jakmile jednou zakoření, musí být
  • vědci dosud přehlíželi mezigenerační paměť rostlin. Právě ta má značný vliv na konkurenční schopnosti rostlin i fungování celých ekosystémů.
  • Jako mezigenerační paměť odborníci popisují například situaci, kdy rostlina zažije strádání, sucho či nedostatek světla, a tuto zkušenost předá svým potomkům. Ti jsou tak lépe připraveni na možné nesnáze a mají výhodu proti rostlinám, které od předků tuto zkušenost nezískaly.

  • Zážitek strádání rostlina předává skrze epigenetické procesy. Pomocí takzvané metylace cytosinu v DNA může organismus zapínat či vypínat aktivitu genů a rostlina tak svým potomkům předá "předaktivované" geny užitečné pro boj s nehostinným prostředím.

  • To, že rostliny, které rostly například v hustém porostu, plodí zdatnější potomky, zjistili vědci při experimentech s pampeliškami. Zkoumané rostliny rychleji klíčily a celkově měly rychlejší vývoj či intenzivnější růst kořenů. Byly tak úspěšnější v boji o životní prostor s jinými rostlinami. To, že se tato paměť přenášela epigenetickými procesy, vědci ověřili tím, že u části rostlin odstranili některé epigenetické značky. Takto zasažené rostliny se pak chovaly tak, jako by jejich předci náročnější podmínky nezažili.

  • listy konkurenčně zdatnějších rostlin se rozkládají po odumření mnohem pomaleji, než listy geneticky totožných rostlin bez zmíněných zkušeností. To podle týmu naznačuje, že paměť rostlin má dopad i na související procesy v přírodě - v tomto případě koloběh živin v ekosystému.

  • mezigenerační paměť zaslouží více pozornosti a měla by být zohledněna třeba při modelování funkce ekosystémů během klimatické změny nebo při produkci osiv v zemědělství.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/rostliny-ktere-zazily-nedostatek-plodi-zdatnejsi-potomky.A201210_162324_ln_veda_ape

15.9.2020 Zbytečná těžba uschlých kůrovcových stromů lesu nepomáhá, upozorňují lesníci a biologové. Ponechání odumřelých stromů v lese již nemůže přispět k šíření škůdců. Naopak představuje jednu z nejlepších cest, jak současně zpomalit úbytek pestrosti v přírodě i klimatickou změnu, protože odumřelé stromy jsou domovem mnoha mikroorganismů, hub, rostlin i živočichů a je v nich uložený uhlík, který by se jinak v atmosféře podílel na oteplování klimatu.

"Pokud se vlastníkům nevyplatí odumřelé stromy zpracovat, stát by je k tomu neměl nutit, ani jejich zpracování nepřímo financovat. Těžba odumřelých stromů nepředstavuje pro samotný les ani jeho ekosystémové služby žádný přínos," doplňuje lesník profesor Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity v Praze. "Vykácení odumřelých stromů a odvoz dřeva české lesy nezachrání. Stát by měl podpořit ponechávání mrtvého dřeva v lese ve formě, ve které nebude nebezpečné pro návštěvníky lesa."

"Stát by měl v soukromých lesích podporovat přirozenou a postupnou obnovu dřevinami přizpůsobenými danému místu, protože takovéto lesy budou dostatečně odolné ke změnám klimatu a schopné zajistit zachování biologické rozmanitosti," říká Karel Prach, předseda České botanické společnosti. "Zcela samozřejmě by se těmito principy mělo řídit hospodaření v hospodářských lesích ve vlastnictví státu, jejichž správcům by stát též neměl poskytovat prostředky na nerentabilní těžbu odumřelých stromů."

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zbytecna-tezba-uschlych-kurovcovych-stromu-lesu-nepomaha-upozornuji-lesnici-a-biologove?

27.7.2020 Sbírejte semínka dřevin, tak zní netradiční výzva lesníků. Kvůli těžbě kůrovcového dřeva vznikají velké paseky a lesní hospodáři se potýkají s nedostatkem pracovních sil. I proto se obrací na veřejnost, aby jim pomohla lesy znovu zasázet a zároveň omladit současný porost. Sbírat by proto měli semena z okolí Spáleného Poříčí, kde s tímto nápadem přišli.

https://plzenska.drbna.cz/z-kraje/2706-sbirejte-seminka-ze-sveho-okoli-prosi-lesnici.html?

Kalendář sběru semen stromů

27.9.2019 Podíváme-li se na rok 2011, smrk činil 43 procent obnovovaných ploch lesů. Loni to bylo 32 procent. V roce 2019 už je to jen 29 procent. Pro roky 2020 až 2023 plánujeme zhruba čtvrtinu smrků. Další bude buk s 21 procenty, 16 procent bude dub, devět procent borovice. A 29 procent ostatní dřeviny - to je zhruba 51 různých dřevin, které se do porostů dávají formou příměsí. Snažíme se vytvořit kostru lesa ze tří až čtyř dřevin a nově do těch porostů zasadit mix ostatních dřevin.

19.10.2019 Den za obnovu lesa" se koná od 10 do 16 hodin za každého počasí. Podrobnosti a lokality naleznete na www.sazimelesynovegenerace.cz.

  • Každý les, který obnovujeme, se většinou skládá z nejméně tří druhů dominantních dřevin zastoupených přibližně po 20 % a dále mixu různých dřevin a přirozené obnovy. 
  • Ve středních nadmořských výškách, pahorkatinách, dáváme už dnes přednost javorům, jedlím, bukům, jilmům a lípám. V podhorských a horských polohách, tedy s přibývající nadmořskou výškou, postupně zvyšujeme podíl buku a jedle, ale své místo zde mají i smrky, které do těchto poloh ve střední Evropě tradičně patří a jsou tady po staletí doma. 
  • více informací v knize Cesta v desetileté metamorfózy  
  • Každý les má svého "lesního stařešinu", který je propojen se všemi stromy v lese nadzemní a podzemní cestou (mykorhizou s mikroorganismy-půdní mikrobiom)

8.2.2020 Loni v listopadu vyhlásil turecký prezident Recep Erdoğan ambiciózní záměr celonárodního ozelenění, tedy plánu na vysazení 4,5 miliard stromů v průběhu následujících 17 let. Ve finále by se tak zalesnění dočkalo 1,8 milionů hektarů a zalesněná plocha Turecka by vzrostla na 22,6 milionů hektarů. Kampaň byla zahájena ve velkém stylu, se slávou a také překonáním dvou světových rekordů. Dne 11. listopadu vzaly rýče a sazenice do rukou lidé v Turecku na více než 2000 lokalitách a v průběhu jedné hodiny vysadili dohromady 11 milionů stromů. Na lokalitě Corum, nedaleko Anatolie, pak bylo za hodinu vysazeno 303 150 stromů. Oba výkony jsou rekordní. Tady ale pozitivní zprávy končí. Po udolání rekordů totiž zájem médií i tureckých organizátorů o vegetaci opadl a 90 % v listopadu vysazených stromů je už nyní mrtvých. Bez péče a zalévání totiž nepřežijí. Nevděčnou roli domácího kritika projektu na sebe vzal Şükrü Durmuş, předseda Unie zemědělců a lesníků, který upozornil na zásadní pochybení v celém plánování kampaně. více

21.12.2019 Projekt Flash Forest, který využívá okročilou technologii (drony), software a poznatky ekologických věd k urychlení tradičního sázení stromů (je to až 10 x rychlejší něž tradičním způsobem prostřednictvím lidské práce) s pomocí speciálně upravených dronů, které mají kontejnery pro semenáčky s metodou zrychlení procesu klíčení semen lesních stromů. Cílem týmu Flash Forest je vysadit do roku 2028 celkem miliardu stromů, čímž chtějí přispět ke snahám o zmírnění následků emisí oxidu uhličitého. více

  • Letos již s drony vysazovali celkem 8 druhů listnatých i jehličnatých dřevin v kanadském jižním Ontariu. S jejich technologií je prý možné vysazovat téměř jakékoliv dřeviny, s výjimkou druhů s velkými semeny, jako jsou třeba duby. Výhodou je, že drony mohou vysazovat i byliny, například při obnově ekosystémů nebo záchraně ohrožených druhů. 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.

Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...

USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...

Šípky

11.10.2020

Podle všeho nás všechny čeká náročný podzim a zima a ještě teď je čas co nejvíce posílit naši imunitu, kterou čeká těžká zkouška. Šípky, tenhle zázrak zvyšuje imunitu a pomáhá chránit před viry i covidem. Máme ho na dosah ruky. A zadarmo říká Jan Tuna.

Před odpovědí je důležité si položit otázku: víme v jaké části vývojovém cyklu civilizace se nacházíme? (stav světové ekonomiky lze přirovnat k lepení děr starého chladiče). Koloběh, který probíhá v přírodě i v ekonomice můžeme demonstrovat na životním cyklu stromů (zrození ze semene, růst, plody, zánik a rozklad, který vytváří prostředí pro...

Evropské a světové banky vysílají signál snižováním úroků a dalších stimulů: utrácejte peníze jsou levné, nemá smysl spořit a v některých zemích mají úspory i záporný úrok. Spotřebitelé však zatím dělají pravý opak, protože v období současné nejistoty a společenských změn zvyšují svoje úspory a omezují nákup spotřebního zboží (výdaje). Tento...

Obchodní válka (nyní probíhá hybridní válka, ale i technologická, měnová, špionážní, dezinformační, ideologická, geopolitická, surovinová, civilizační atd.) mezi USA a Čínou se transformovala do další fáze jménem STUDENÁ VÁLKA 2.0, nebo je to počátek procesu směřující k 3. světové válce? Je to jen vážná hrozba před volbami v USA? Nebo se vyostřuje ...

Vizionáři, akademici a komentátoři již přemýšlejí (navrhují a modelují různé scénáře budoucího vývoje) nad tím, co udělají dopady pandemie koronaviru následně, až jednou utichne, se společností a ekonomikou. Svět po pandemii se přesouvá do digitálního prostředí, důsledkem bude ztráty svobod, větší koncentrace majetku a moci, budeme závislí na...