Ivan Rynda

PhDr. Ivan Rynda (6. února 1953), zakladatel katedry sociální a kulturní ekologie na Univerzitě Karlově sám nemá auto a jako obyvatel Prahy, moderního velkoměsta, spoléhá na veřejnou dopravu. Vystudoval češtinu a filozofii. Od roku 2000 stojí v čele katedry sociální a kulturní ekologie Univerzity Karlovy. Zajímá se o globální civilizační problémy, udržitelný rozvoj a ekonomické a právní aspekty životního prostředí. Vyučuje na vysokých školách, píše odborné studie, přispívá do médií. Na počátku 90. let byl poslancem Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za Občanské hnutí, později neúspěšný kandidát Strany zelených do senátu. Od února 2014 do června 2017 působil jako místopředseda Liberálně ekologické strany.

10.7.2020 

  • Lidstvo musí snížit svoji spotřebu, mám na mysli úspory všude tam, kde je to jen trochu možné. A začít bychom měli u dopravy a energetiky, kde nám současná krize ukázala, že to v principu možné je
  • Klasická ekonomická věda je postavena na modle eko­nomického růstu a HDP je jeho měrnou jednotkou. V uzavřeném systému konečných zdrojů, což je naše planeta, však není možný trvalý růst libovolného typu. To jsem nevymyslel já, to uznává třeba každý kybernetik. A bylo to zveřejněno ve studii Massachusettského technologického institutu o environmentálních problémech už v roce 1970. Trvalý kvantitativní růst jednoduše není možný. 
  • Nemyslím, že elektromobilita je spásonosná: elektřinu je také nutné vyrobit, doporučuje používat veřejnou dopravu a především nedovážet zboží, které si umíme sami vyrobit
  • zeleninu, salát, okurky se vozí z jižních států, často jde z devadesáti procent o vodu, takže vozíme draze chlazenou vodu přes celou Evropu. To je i z hlediska klasické ekonomie čiročirý nesmysl a přináší to obrovský nárůst dopravy, nehledě na nároky na ta chladicí zařízení v kamionech a tím na další energii 
  • Dával bych přednost tomu, aby se zásadní projekty neposuzovaly na úrovni bank, těm by zůstaly jen drobnější věci. Témata pro strategická rozhodnutí by měly nastolovat společenské špičky. 
  • Je třeba přehodnotit energetickou koncepci. Připadá mi skoro zločinné, že Česko je jedním z největších vývozců elektřiny. 
  • https://ekonom.ihned.cz/c1-66788090-lidstvo-musi-snizit-svoji-spotrebu

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.