Zealandie, Lemurie, potopené kontinenty

• Atlantida
• Doggerland
  
• Hyperborea
• Islandia
• Lemurie
• Zealandie

Atlantida

První písemné zmínky o Atlantidě pocházejí od řeckého filozofa Platóna. Ve svých spisech Timaios a Kritias odkazuje na vypravování řeckého státníka Solóna, který příběh o Atlantidě vyslechl během svého putování do Egypta. Podle vyprávění egyptských kněží mělo po údajných bojích mezi Atlanťany a Athéňany před tisíci lety dojít k sérii mocných zemětřesení, které Atlantidu během jediné noci potopily. 

Platónova Atlantida

Jediná dochovaná zmínka o Atlantidě pochází od řeckého filosofa Platóna z jeho dochovaných dialogů Timaios a Kritias, které vznikly kolem roku 360 př. n. l.. Atlantida přitom měla zaniknout někdy v období kolem 9600 př. n. l., kdy se pokusila jako rozvinutá civilizace ovládnout zbytek světa, ale Egypt a Řecko se Atlanťanům ubránily a mocnou civilizaci nakonec pohltil oceán.

Atlantida měla být velice úrodná a hustě zalidněná země. Hlavní město měřilo na obvodu těžko uvěřitelných 300 až 600 kilometrů a tvořily jej ohromné soustředné kruhy pevniny a vodních kanálů propojených s mořem.

11.7.20218 BÁJNÁ ATLANTIDA EXISTOVALA: PONORKA NAŠLA DALŠÍ DŮKAZY O POTOPENÉM KONTINENTU

Při společném japonsko-brazilském projektu průzkumu mořského dna objevili vědci asi 1500 kilometrů od Rio de Janeira důkazy o možné existenci dosud neznámého kontinentu. Samozřejmě všem hned vyvstává na mysli Atlantida, bájná civilizace pohlcená oceánem.

https://www.national-geographic.cz/clanky/atlantida-ponorka-nasla-dukazy-o-potopenem-kontinentu-na-vychod-od-ria.html

Zélandie (Zealandie)

 Před 23 miliony let se z velké části ponořil do Tichého oceánu,[2] dnes zůstává neponořeno přibližně 7 % kontinentu (286 655 km2). Patří do regionu Australasie a leží na něm Nový Zéland, Nová Kaledonie, ostrov Norfolk a několik menších ostrovů. Region Zélandie patří k seismicky nejaktivnějším místům světa, kontinentální šelf u pobřeží Taranaki je významným ložiskem ropy.[3] Kontinent Zélandie měl v důsledku své izolace unikátní faunu, jejíž pozůstatky se našly při vykopávkách v lokalitě Saint Bathans. 

Kontinent Zealandia (je některými považována za osmý kontinent), termín vytvořený geofyzikem Bruce Luyendykem v roce 1995, je tvořen Novým Zélandem a řadou ponořených kusů kůry, které se odlomily ze starověkého superkontinentu Gondwana asi před 85 miliony let. Asi 94 procent z toho je pod vodou. Zealandia se potopila asi 30 až 50 milionů let poté, co se odtrhla od Gondwany. A výsledky nového průzkumu vzorků ukázaly, že samotná kůra Zealandie byla kdysi součástí jiného superkontinentu známého jako Rodinia, který se vytvořil před 1,3 miliardami až 900 miliony let.

Zelandia leží asi 1 066 metrů pod jižním Pacifikem. Má rozlohu skoro 3,3 miliony čtverečních kilometrů, což znamená, že je velký zhruba jako polovina Austrálie.

Přibližně před 23 miliony let mohla být pevnina zcela ponořena. Dnes většina pevniny (94%) zůstává ponořena pod Tichým oceánem . Nový Zéland je největší částí Zealandie, která se nachází nad hladinou moře, následuje Nová Kaledonie. V roce 2017 dospěl tým jedenácti geologů z Nového Zélandu, Nové Kaledonie a Austrálie k závěru, že Zealandia splňuje všechny požadavky, aby mohla být považována za ponořený kontinent , nikoli za mikrokontinent nebo kontinentální fragment.

7.10.2023 Atlantida Tichého oceánu. Jak věda minula celý podvodní kontinent. Vědci vytvořili nejpřesnější mapu potopeného sedmého kontinentu Zélandu. Před stovkami milionů let existoval na Zemi obří superkontinent Gondwana, který sjednotil Afriku a Jižní Ameriku , Antarktidu a Austrálii . Postupně se pod vlivem procesů uvnitř planety Gondwana rozpadla. Přibližně před 80 miliony let, v období křídy, kdy se po zemi ještě proháněli dinosauři, zažil východní okraj superkontinentu mohutný úsek, byl doslova roztrhán na bloky: Antarktida, Austrálie a nejvýchodnější část – Zéland. Až 95 procent Zélandu je skryto pod vodou. Vědci po mnoho let shromažďovali data z mořských expedic a satelitů a konečně rekonstruovali obrázek této části zemské kůry.

https://ria.ru/20231007/zelandiya-1901004480.html

16.8.2021 Známý potopený osmý kontinent Zealandia je dvakrát tak starý, než se dosud myslelo.

https://veda.instory.cz/1734-znamy-potopeny-osmy-kontinent-zealandia-je-dvakrat-tak-stary-nez-se-dosud-myslelo.html?

Islandia 

Islandia se táhne od Grónska až k Evropě.

12.7.2021 Myslí si, že objevili potopený kontinent, který se táhne od Grónska až po Evropu. Odhaduje se, že pokrývá plochu nejméně 600 000 kilometrů čtverečních, pokud se však připočítají i oblasti na západ od Británie, celková rozloha může dosáhnout až 1 000 000 kilometrů čtverečních.

https://www.interez.sk/mozu-prepisat-historiu-vedci-sa-domnievaju-ze-objavili-potopeny-kontinent-islandia-tiahne-sa-az-k-europe/

Hyperborea

Hyperborea je legendární země, která podle starověkých Řeků ležela na sever od Thrákie, zřejmě až za polárním kruhem. Název Hyperborea v překladu znamená "(země) za severním větrem", čímž se má na mysli Boreas, bůh severního větru, který měl sídlo v Thrákii. Obyvatelé Hyperboreje se nazývali Hyperborejci (řecky Ὑπερβόρε(ι)οι, latinsky Hyperborei). O Hyperborei a jejích obyvatelích se zmiňuje několik autorů, mezi nimi např. Plinius starší a Pindaros. 

Podle legend a mýtů byla Hyperborea označována jako země věčného slunečního svitu, tepla, štěstí a hojnosti. Její obyvatelé se dožívali až tisíce let, nikdy nemohli zemřít nebo onemocnět. Umírali většinou až z vlastní vůle sebevraždou, kvůli přesycenosti životem.

O Hyperborei se tvrdilo, že zde po šest měsíců pobývá bůh Apollón, na rozdíl od ostatních bohů, kteří se jí spíše stranili. Lidé proto Apollónovi posílali dary a oběti do jeho svatyně na Délu. Avšak dívky, které dary přinášely, ztrácely mimo svoji domovinu nesmrtelnost, rychle stárly a nakonec se nedokázaly vrátit živé zpátky. Hyperborejci proto začali obětiny balit do slámy, aby déle vydržely, a ty se takto předávaly od jednoho kmene k druhému, až dosáhly svého cíle.

Jak Hyperborea vypadala, se přesně neví. Na mapách se objevuje od dob Alexandra Velikého, a to buď jako dlouhý ostrov nebo poloostrov. Konec Hyperborey je podobný jako u Atlantidy; po několika katastrofách se rozlomila na malé ostrůvky, mezi něž se řadí i Thule.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hyperborea

26.12021 Atlantidu Severního moře smetla vlna tsunami vysoká až 12 metrů. Před devíti tisíci lety se fyzická mapa Evropy značně lišila od té současné: Hladina moře na severu světadílu ležela asi o 60 metrů níž než dnes. Stoupající a opět klesající hladina světových moří postupně odhalila některé části pevniny, zatímco jiné se ocitly pod vodou. A právě k tomu došlo i v dnešním Lamanšském průlivu, který zůstával až do 7. tisíciletí př. n. l. pevnou zemí, po níž se dalo mezi Británií a kontinentální Evropou přejít suchou nohou.

Ticho před bouří

V uvedené době se fyzická mapa Evropy značně lišila od té současné: Hladina moře na severu světadílu ležela asi o 60 metrů níž než dnes a řeky jako Labe či Rýn tekly jinými koryty. Zmíněný pevninský most, pro nějž se vžil název Doggerland, se zřejmě táhl až k hranicím dnešního Dánska. O existenci zmizelé pevniny se moderní věda dozvěděla teprve před sto lety, a to díky rybářům, v jejichž sítích čas od času uvízly kosti či zuby vyhynulých mamutů nebo praturů. Nechyběly však ani důkazy o přítomnosti lidského osídlení: Například v roce 1931 moře náhodně vyplavilo asi 20 cm dlouhou harpunu, datovanou později do roku 11 740 př. n. l.

Díky systematičtějšímu průzkumu dna máme již poměrně jasnou představu, že oblast dnes zalitá mořem byla během střední doby kamenné poměrně hustě osídlená. Rozbory sedimentu naznačují, že mírně zvlněnou krajinu pokrývaly lesy a louky, což znamenalo ideální podmínky pro lovce a sběrače. Několik tisíc let tam proto nejspíš zdárně prosperovali, aniž měli ponětí, že se blíží zánik.

Náhlá katastrofa

Obdobně jako bájné Atlantidě se i Doggerlandu stal osudným zvedající se oceán. Hladina každý rok rostla o necelé dva centimetry a postupně vytlačovala obyvatele příbřežních regionů dál do vnitrozemí, až čněla nad vodu jen menší část oddělená od zbytku Evropy širokým vodním pásem. Definitivní konec však přišel náhle a nečekaně: Okolo roku 6200 př. n. l. se nedaleko západních břehů dnešního Norska zhroutil podmořský kontinentální svah, čímž se uvolnilo jen stěží představitelných 3 500 km³ sutiny a štěrku. Následná gigantická tsunami, vysoká až 12 metrů, se záhy přelila přes celou obydlenou oblast.

Pozůstatky pradávné apokalypsy jsou dokonce dodnes patrné i na některých místech britské pevniny. Například v Anglii se našly sedimentární stopy značící, že ničivá záplava dosáhla až 40 kilometrů od současných břehů. Ačkoliv část vody opadla, zůstal už někdejší Doggerland z drtivé většiny pod hladinou. A dnes po něm zbývají jen nepatrné stopy, třeba německý ostrov Helgoland.

https://www.stoplusjednicka.cz/atlantidu-severniho-more-smetla-vlna-tsunami-vysoka-az-12-metru?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového