Proč pole erodují a nevsakují vodu?

Proč pole erodují a nevsakují vodu? Protože člověk žije na dluh přírody, a pokud to nezmění, tak ani půda nebude zadržovat vodu

A protože je narušená integrita (soudržnost) a diverzita (různorodost) lidské populace, která nevnímá signály Přírody, půda nevsakuje vodu (je zablokovaná, nasycená, nepropustná do spodních vrstev půdy), která je symbolem toku energie (informací) a života. Nejen, erodující pole, jsou zprávou (nastaveným zrcadlem) pro lidskou populaci o jejím současném stavu a důsledcích z toho vyplývajících (co děláš mě, děje se i tobě, protože jsme vzájemně propojení i přesto, že utíkáš do virtuální reality a myslíš si, že člověk je vládcem planety a může uplatňovat model otrokář - otrok s přispěním algoritmů a "umělé strojové inteligence", vytváří pouze bezduché stroje, které dočasně blokují přírodní zákony a vytváří iluzi).

  • Dotace směřující do zemědělství podporují pěstování řepky a kukuřice, která se používá zejména pro průmysl a energetiku (a pro potravinou soběstačnost země), přestali jsme být potravinově soběstační a jsme závislý na dovozech ze zahraničí.
  • Počasí se cyklicky mění (jsou dlouhá období s dostatkem srážek a potom období s nedostatkem srážek) sucha a povodně (zima a teplo) jsou dvě strany jedné mince, které se v cyklech (které trvají i stovky roků) stále opakují - musíme být připraveni na obojí....reagovat pružně na změny klimatu.
  • Přirozené procesy v krajině a půdě postavené na implozi (symbióza, diverzitamykorhiza, půdní mikrobiom atd.), byly nahrazeny člověkem vytvořenými umělými procesy založenými na explozi, která způsobuje disharmonii a degradaci půdy.
  • Nevhodná skladba pěstovaných plodin (kukuřice, řepka a další plodiny), které ještě více vysušují krajinu. Dotační způsob hospodaření, hospodářské komodity se dotují (řepka, kukuřice atd.) vytváří nerovné podmínky vůči jiným plodinám, tím dochází k dalším deformacím v celém potravinovém řetězci.
  • Velké monokulturní lány plodin, bez mezí a remízků, které navíc nerespektují morfologii terénu.
  • Kvalitní půda se zastavuje průmyslovými a obytnými stavbami (které vysušují okolí půdu - vytváří tepelné ostrovy a odvodňují okolní krajinu, voda se neakumuluje v půdě a odtéká kanalizací atd.) a hospodaříme stále více na nevhodných půdách, které dostatečně neregenerujeme.
  • Řepka i kukuřice jsou vysoce náročné plodiny na živiny, na vodu a také obě tyto plodiny nejvíce degradují půdu  a podporují erozi půdy.
  • Tepelné komíny zejména ve městech (přehřátá půda - vzduch se rychle ohřívá na obnažené půdě nebo narušené krajině - lomy) a narušený koloběh vody (malý a velký vodní cyklus).
  • Nevhodné zásahy do krajiny - rozorané remízky a meze, scelování lánů, vysušování mokřadů a rybníků, chybějící keře a stromy (snižující větrnou erozi) s polním ptactvem a dalšími živočichy, meliorace, které odvádí podzemní a povrchovou vodu a snižují uměle hladinu podzemní vody (při klimaticky nadprůměrných srážkách jsou naopak prospěšné), umělá regulace koryt a napřimování vodních toků. Díky i těmto zásahům klesá množství hmyzu, ptactva atd.
  • Orientace pouze na rychlý zisk, není dlouhodobý vztah k půdě a přírodě (80% obdělávané půdy je pronajato - vlastníky stav nezajímá), žijeme na dluh přírody a budoucích generací.
  • Nižší podíl srážek (krátké vydatné přívalové deště do rozehřáté půdy, která nevsakuje vodu a ta rychle odtéká), dlouhé období bez deště (vytváří se hluboké praskliny v půdě, které ještě vysušují půdu do hloubky) a vyšší teploty .
  • Kumulace více nepříznivých faktorů současně (počasí, změna klimatu, narušení přírodních cyklů, technika, zisk, monokultury, neexistující vztah k půdě, nevhodné zásahy do krajiny atd.).
  • Těžká technika zhutňuje půdu a voda stéká po povrchu, nevsakuje se a navíc eroduje půdu (vytváří kanálky po kterých voda rychle odtéká a nevsakuje se). Na zhutnění půdy má vliv i změna klimatu, kdy půdy do takové hloubky nepromrzají, a nejsou tedy ledem tak rozrušovány, roztrhány, nevznikají prostory, kudy by mohla jít voda. 
  • V půdě chybí houby, které zajišťují větší stabilitu půdy, působí proti erozi a zvyšují zadržování vody v půdě (mykorhiza), houby tvoří až 30 % veškeré půdní hmoty
  • Větrná a vodní eroze půdy (nevhodné plody, nerespektování geomorfologie krajiny, narušení krajinných prvků, rozšiřování hospodářských ploch na úkor divoké přírody).
  • Průmyslově obhospodařovaná půda je tzv. Mrtvá - vyhubená půdní fauna (např. žížaly, které provzdušňují půdu, tvoří humus a vytváří kanálky pro vodu, myši, krtci atd.) - půda neobsahuje téměř žádné živočichy, které pomáhají zúrodňovat a provzdušňovat půdu - chybí půdní mikrobiom a mykorhiza.
  • Chemizace zemědělství: užívání pouze průmyslově vyráběných hnojiv, statková hnojiva (hnůj) se téměř nepoužívají.
  • Omezení plochy luk a remízků, které se sečou pouze 1 x ročně, nebo jsou tzv. ladem.
  • Snižuje se bonita půdy nevhodným způsobem hospodaření , snižuje se také vrstva horní úrodné půdy (klesá podíl humusu, kdy jeden cm se tvoří až stovky roků), které lépe vsakuje vodu a dochází tak k erozi (půdní, větrné atd.).
  • Není zachována rovnováha příjmu a výdeje (homeostáza), nyní pouze sklízíme a nevracíme zpět přírodě a půdě (nedostatek minerálů, organismů a dalších složek v půdě).
  • Velcí kopytníci mají totiž v souvislosti se změnami klimatu na krajinu pozitivní vliv. Díky pastvě nedochází k rozkladu organické hmoty rostlin a uvolňování CO2 do atmosféry. Trus velkých kopytníků totiž zanášejí do půdy brouci, takzvaní koprofágové, a pomáhají tak vázat uhlík a organickou hmotu v půdě. Ta pak funguje jako houba a udržuje vodu v krajině. "Příznivý vliv velkých kopytníků na zadržování vláhy v půdě je zřetelný i v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. 
  • Druhy erozí půdy.
  • Monitoring eroze zemědělské půdy, závěrečná zpráva 2016.
  • Příručka ochrany půdy proti erozi.

A co je důsledkem eroze?

  • Ztráta úrodné vrstvy půdy, tvořené stovky roků.
  • Rychlý odtok dešťové vody, neschopnost dále akumulovat vody, rychlejší proces vysychání až do hlubších vrstev půdy.
  • Snížení úrodnosti a bonity půdy.
  • Ztráta schopnosti půdy zadržovat vodu, vysychání krajiny.
  • Půda se změní na neúrodnou ("bezcennou z hlediska budoucí sklizně").
  • Narušení kapilární sítě v půdě, mikrobiomu a mykorhizy.
  • Důsledek eroze je také stoupající tlak na produkční schopnost půdy spolu s leckdy nevhodnými technologickými systémy obhospodařování a skladbou plodin.
  • Finančně nákladná revitalizace půdy a krajiny (kdo ji vlastně bude platit nájemci nebo vlastníci???).
  • Dlouhodobá neudržitelnost současného způsobu intenzívního zemědělství a následným poklesem produkce potravin.
  • Atd.

Co způsobuje vysychání řek, lesů a snížení hladin podzemní vody

Poloviční a úplný koloběh vody podle Viktora Schaubergera

Viktor Schauberger tvrdil, že i malé změny teploty mají rozhodující vliv na vodu a její vlastnosti. Normální teplota lidské krve se pohybuje někde pod úrovní 37° C a její odchylka je známkou nemoci. Také voda má svoji "zdravou" teplotu, odpovídající poměrům, v nichž se nachází. Zdravá bystřina, nebo řeka bývá stíněna stromy, aby jako dárce života pro celý kraj nebyla vystavena přímému slunečnímu záření. Pokud se řeka příliš ohřeje, ztrácí energii a schopnost nést částice hornin, které se pak usazují na dně a zanášejí řečiště. Objeví se trhliny v březích a další známky rozkladu. Řeka je nemocná a agresivní, "má horečku".

  • Bez přirozeného lesa nemůže vzniknout živá, zdravá voda a bez zdravé vody se nevytváří zdravá krev.

Zvláštní význam přikládá Schauberger polovičnímu a úplnému koloběhu vody. Když prší a déšť je teplejší než půda, voda podle Schaubergera vstupuje do "úplného koloběhu". Proniká hluboko do půdních vrstev, zahřívá je a rozpouští soli, potřebné pro výživu rostlin, a ty pak transportuje vzhůru. V chladnější oblasti kořenů pak voda tyto soli uloží a vyvěrá na povrch jako "zralá spodní voda". Tento úplný koloběh probíhá pouze za přirozených podmínek.

Naopak "poloviční koloběh" se tvoří tam, kde je půda teplejší než dopadající déšť (například na sluncem vyhřáté pasece). Voda se vsákne nejprve do určité hloubky, dále se ohřívá, stává se specificky lehčí, opět stoupá vzhůru a odtéká po povrchu. Chybí tedy hlavní část podzemního oběhu a nedochází k vytváření spodní vody. Proto vede mýcení lesů a rozšiřování vykácených ploch ke všeobecnému poklesu hladiny spodních vod a vodních rezerv. Kromě toho Schauberger poukazuje na to, že stabilní uspořádání spodních vod představuje přirozenou protiváhu k plynům a teplým pramenům stoupajícím vzhůru z nitra země: "V posledních letech se stále častěji vyskytují nepravidelnosti v rozložení vody - povodně, sucha, sesuvy půdy, dokonce i unikání jedovatých plynů ze země, a zvýšený výskyt nemocí v době, kdy v zimě vystupuje ze země teplá pára. Ve všech oblastech a v různých variacích rostou negativní výkyvy teplot. Jak se brzy ukáže, jsou to zákonité reakce na naše dnešní zcela nesprávné hospodaření s vodou, jehož hlavní příčinu je ovšem nutno hledat v pochybeném lesním hospodářství." Z těchto důvodů se Schauberger zřetelně vyslovuje proti vzniku holosečných ploch (pasek). Navíc poukazuje na to, že mladé stromy rostou na volných plochách díky příliš silnému slunečnímu záření příliš rychle, což s sebou přináší mimo jiné i méně kvalitní dřevo. Schauberger považoval les za středisko síly specifického druhu, přičemž každý strom vyzařuje určitou energii. "Škody způsobené moderním lesním hospodářstvím jsou tak zlé proto, že tyto prvotní síly nedokáže produkovat žádná jiná forma vegetace tak kvalitně jako přirozeně rostlý les, obsahující velké množství druhů, jejichž energie se sčítá a působí do okolí mnoha čtverečních kilometrů."

Eroze půdy
Eroze půdy

1.7.2021 Ztráty půdy nás stojí miliardy, nová vyhláška musí čelit její erozi důsledněji, říká expert. Hrozbou jsou hlavně přívalové deště. Zejména kvůli své kopcovité krajině patří Česko mezi země nejvíce postižené erozí půdy.

  • Pět set tisíc hektarů orné půdy je už poškozeno a erozí je v Česku ohroženo celkem 50 až 60 procent půdy. Nejvíce jižní Morava, kde jsou zejména na Hodonínsku a Kyjovsku svažité oblasti a půdní pokryv na nich tvoří černozem na spraších, které jsou k odnosu půdy velmi náchylné.
  • Deště s vysokou intenzitou a krátkou dobou trvání jsou spouštěčem odnosu půdy. A to trvá. Přestože celkové úhrny srážek jsou příznivé, je třeba se také podívat, v kolika srážkách a jaké síly ten úhrn spadl. U větrné eroze hraje roli vysušování, čím je půda vyschlejší, tím je k ní náchylnější. Když předloni bylo suché jaro, tak byla eroze skoro v celé zemi. Vlhčí období tedy větrné erozi přeje méně.
  • Nejpodstatnější problém je vodní eroze. Ta větrná je však tichá, nebezpečná potvora, která se kvůli suchu začala hodně rozšiřovat. Navíc tím, že se dostalo do ovzduší hodně prachových částic a na ně jsou navázané různé látky, tak může být nebezpečná lidem, dýcháme je. Takže nejenže přicházíme o půdu jako zdroj živin, ale i znečišťujeme ovzduší. Dnes už je větrnou erozí ohrožena čtvrtina zemědělské půdy.
  • Velký problém u 90 procent půd je zhutnění a úbytek organické složky. Nemohou za to jen zemědělci a jejich těžké stroje, ale i změna klimatu, kdy půdy do takové hloubky nepromrzají, a nejsou tedy ledem tak rozrušovány, roztrhány, nevznikají prostory, kudy by mohla jít voda. Organika souvisí s úbytkem hospodářských zvířat, zvýšení jejich produkce by bylo správné. Poklesly kvůli tomu i stavy pícnin, které ideálně, například vojtěška, držely půdu pohromadě a erozi bránily.
  • https://domaci.ihned.cz/c1-66947470-ztraty-pudy-nas-stoji-miliardy-nova-vyhlaska-musi-celit-jeji-erozi-dusledneji-rika-expert-hrozbou-jsou-hlavne-privalove-deste

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů. Rozšíření NATO na východ se stalo jedním z důvodů konfliktu mezi...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.