Proč pole erodují a nevsakují vodu?

Proč pole erodují a nevsakují vodu? Protože člověk žije na dluh přírody, a pokud to nezmění, tak ani půda nebude zadržovat vodu! 

• Jak zadržovat vodu?
  

A protože je narušená integrita (soudržnost) a diverzita (různorodost) lidské populace, která nevnímá signály Přírody, půda nevsakuje vodu (je zablokovaná, nasycená, nepropustná do spodních vrstev půdy), která je symbolem toku energie (informací) a života. Nejen, erodující pole, jsou zprávou (nastaveným zrcadlem) pro lidskou populaci o jejím současném stavu a důsledcích z toho vyplývajících (co děláš mě, děje se i tobě, protože jsme vzájemně propojení i přesto, že utíkáš do virtuální reality a myslíš si, že člověk je vládcem planety a může uplatňovat model otrokář - otrok s přispěním algoritmů a "umělé strojové inteligence", vytváří pouze bezduché stroje, které dočasně blokují přírodní zákony a vytváří iluzi).

• Dotace směřující do zemědělství podporují pěstování řepky a kukuřice, která se používá zejména pro průmysl a energetiku (a pro potravinou soběstačnost země), přestali jsme být potravinově soběstační a jsme závislý na dovozech ze zahraničí.
• Počasí se cyklicky mění (jsou dlouhá období s dostatkem srážek a potom období s nedostatkem srážek) sucha a povodně (zima a teplo) jsou dvě strany jedné mince, které se v cyklech (které trvají i stovky roků) stále opakují - musíme být připraveni na obojí....reagovat pružně na změny klimatu.
• Přirozené procesy v krajině a půdě postavené na implozi (symbióza, diverzita, mykorhiza, půdní mikrobiom, tekutý cyklus uhlíku atd.), byly nahrazeny člověkem vytvořenými umělými procesy založenými na explozi, která způsobuje disharmonii a degradaci půdy.
• Nevhodná skladba pěstovaných plodin (kukuřice, řepka a další plodiny), které ještě více vysušují krajinu. Dotační způsob hospodaření, hospodářské komodity se dotují (řepka, kukuřice atd.) vytváří nerovné podmínky vůči jiným plodinám, tím dochází k dalším deformacím v celém potravinovém řetězci.
• Velké monokulturní lány plodin (arbuskulární mykorhiza funguje především mezi rostlinami různých druhů), bez mezí a remízků, které navíc nerespektují morfologii terénu. Orbou, obnaženou půdou, monokulturami a průmyslovými hnojivy je narušován půdní život.
  
• Kvalitní půda se zastavuje průmyslovými a obytnými stavbami (které vysušují okolí půdu - vytváří tepelné ostrovy a odvodňují okolní krajinu, voda se neakumuluje v půdě a odtéká kanalizací atd.) a hospodaříme stále více na nevhodných půdách, které dostatečně neregenerujeme.
• Řepka i kukuřice jsou vysoce náročné plodiny na živiny, na vodu a také obě tyto plodiny nejvíce degradují půdu  a podporují erozi půdy.
  
• Tepelné komíny zejména ve městech (přehřátá půda - vzduch se rychle ohřívá na obnažené půdě nebo narušené krajině - lomy) a narušený koloběh vody (malý a velký vodní cyklus).
• Nevhodné zásahy do krajiny - rozorané remízky a meze, scelování lánů, vysušování mokřadů a rybníků, chybějící keře a stromy (snižující větrnou erozi) s polním ptactvem a dalšími živočichy, meliorace, které odvádí podzemní a povrchovou vodu a snižují uměle hladinu podzemní vody (při klimaticky nadprůměrných srážkách jsou naopak prospěšné), umělá regulace koryt a napřimování vodních toků. Díky i těmto zásahům klesá množství hmyzu, ptactva atd. Důsledkem těchto zásahů je narušený malý vodní cyklus, cyklus uhlíku, dusíku, fosforu, síry atd. a tím i mykorhizy.
• Orientace pouze na rychlý zisk, není dlouhodobý vztah k půdě a přírodě (80% obdělávané půdy je pronajato - vlastníky stav nezajímá), žijeme na dluh přírody a budoucích generací.
• Nižší podíl srážek (krátké vydatné přívalové deště do rozehřáté půdy, která nevsakuje vodu a ta rychle odtéká), dlouhé období bez deště (vytváří se hluboké praskliny v půdě, které ještě vysušují půdu do hloubky) a vyšší teploty .
  
• Kumulace více nepříznivých faktorů současně (počasí, změna klimatu, narušení přírodních cyklů, technika, zisk, monokultury, neexistující vztah k půdě, nevhodné zásahy do krajiny atd.).
• Těžká technika zhutňuje půdu a voda stéká po povrchu, nevsakuje se a navíc eroduje půdu (vytváří kanálky po kterých voda rychle odtéká a nevsakuje se). Na zhutnění půdy má vliv i změna klimatu, kdy půdy do takové hloubky nepromrzají, a nejsou tedy ledem tak rozrušovány, roztrhány, nevznikají prostory, kudy by mohla jít voda. 
• V půdě chybí houby, které zajišťují větší stabilitu půdy, působí proti erozi a zvyšují zadržování vody v půdě (mykorhiza), houby tvoří až 30 % veškeré půdní hmoty
• Větrná a vodní eroze půdy (nevhodné plody, nerespektování geomorfologie krajiny, narušení krajinných prvků, rozšiřování hospodářských ploch na úkor divoké přírody).
• Průmyslově obhospodařovaná půda je tzv. Mrtvá - vyhubená půdní fauna (např. žížaly, které provzdušňují půdu, tvoří humus a vytváří kanálky pro vodu, myši, krtci atd.) - půda neobsahuje téměř žádné živočichy, které pomáhají zúrodňovat a provzdušňovat půdu - chybí půdní mikrobiom a mykorhiza.
• Chemizace zemědělství: užívání pouze průmyslově vyráběných hnojiv, statková hnojiva (hnůj) se téměř nepoužívají.
• Omezení plochy luk a remízků, které se sečou pouze 1 x ročně, nebo jsou tzv. ladem.
• Snižuje se bonita půdy nevhodným způsobem hospodaření , snižuje se také vrstva horní úrodné půdy (klesá podíl humusu, kdy jeden cm se tvoří až stovky roků), které lépe vsakuje vodu a dochází tak k erozi (půdní, větrné atd.).
• Není zachována rovnováha příjmu a výdeje (homeostáza), nyní pouze sklízíme, odvážíme a nevracíme nic  zpět přírodě a půdě (nedostatek minerálů, organismů a dalších složek v půdě).
• Velcí kopytníci mají totiž v souvislosti se změnami klimatu na krajinu pozitivní vliv. Díky pastvě nedochází k rozkladu organické hmoty rostlin a uvolňování CO2 do atmosféry. Trus velkých kopytníků totiž zanášejí do půdy brouci, takzvaní koprofágové, a pomáhají tak vázat uhlík a organickou hmotu v půdě. Ta pak funguje jako houba a udržuje vodu v krajině. "Příznivý vliv velkých kopytníků na zadržování vláhy v půdě je zřetelný i v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. 
• Druhy erozí půdy.
  
• Monitoring eroze zemědělské půdy, závěrečná zpráva 2016.
  
• Příručka ochrany půdy proti erozi.
  

A co je důsledkem eroze?

• Ztráta úrodné vrstvy půdy, tvořené stovky roků.
• Rychlý odtok dešťové vody, neschopnost dále akumulovat vody, rychlejší proces vysychání až do hlubších vrstev půdy.
• Snížení úrodnosti a bonity půdy.
• Ztráta schopnosti půdy zadržovat vodu, vysychání krajiny.
• Půda se změní na neúrodnou ("bezcennou z hlediska budoucí sklizně").
• Narušení kapilární sítě v půdě, mikrobiomu a mykorhizy.
• Důsledek eroze je také stoupající tlak na produkční schopnost půdy spolu s leckdy nevhodnými technologickými systémy obhospodařování a skladbou plodin.
  
• Finančně nákladná revitalizace půdy a krajiny (kdo ji vlastně bude platit nájemci nebo vlastníci???).
  
• Dlouhodobá neudržitelnost současného způsobu intenzívního zemědělství a následným poklesem produkce potravin.
• Atd.
  

Co způsobuje vysychání řek, lesů a snížení hladin podzemní vody

• více

Poloviční a úplný koloběh vody podle Viktora Schaubergera

Viktor Schauberger tvrdil, že i malé změny teploty mají rozhodující vliv na vodu a její vlastnosti. Normální teplota lidské krve se pohybuje někde pod úrovní 37° C a její odchylka je známkou nemoci. Také voda má svoji "zdravou" teplotu, odpovídající poměrům, v nichž se nachází. Zdravá bystřina, nebo řeka bývá stíněna stromy, aby jako dárce života pro celý kraj nebyla vystavena přímému slunečnímu záření. Pokud se řeka příliš ohřeje, ztrácí energii a schopnost nést částice hornin, které se pak usazují na dně a zanášejí řečiště. Objeví se trhliny v březích a další známky rozkladu. Řeka je nemocná a agresivní, "má horečku".

• Bez přirozeného lesa nemůže vzniknout živá, zdravá voda a bez zdravé vody se nevytváří zdravá krev.

Zvláštní význam přikládá Schauberger polovičnímu a úplnému koloběhu vody. Když prší a déšť je teplejší než půda, voda podle Schaubergera vstupuje do "úplného koloběhu". Proniká hluboko do půdních vrstev, zahřívá je a rozpouští soli, potřebné pro výživu rostlin, a ty pak transportuje vzhůru. V chladnější oblasti kořenů pak voda tyto soli uloží a vyvěrá na povrch jako "zralá spodní voda". Tento úplný koloběh probíhá pouze za přirozených podmínek.

Naopak "poloviční koloběh" se tvoří tam, kde je půda teplejší, než dopadající déšť (například na sluncem vyhřáté pasece). Voda se vsákne nejprve do určité hloubky, dále se ohřívá, stává se specificky lehčí, opět stoupá vzhůru a odtéká po povrchu. Chybí tedy hlavní část podzemního oběhu a nedochází k vytváření spodní vody. Proto vede mýcení lesů a rozšiřování vykácených ploch ke všeobecnému poklesu hladiny spodních vod a vodních rezerv. Kromě toho Schauberger poukazuje na to, že stabilní uspořádání spodních vod představuje přirozenou protiváhu k plynům a teplým pramenům stoupajícím vzhůru z nitra země: "V posledních letech se stále častěji vyskytují nepravidelnosti v rozložení vody - povodně, sucha, sesuvy půdy, dokonce i unikání jedovatých plynů ze země, a zvýšený výskyt nemocí v době, kdy v zimě vystupuje ze země teplá pára. Ve všech oblastech a v různých variacích rostou negativní výkyvy teplot. Jak se brzy ukáže, jsou to zákonité reakce na naše dnešní zcela nesprávné hospodaření s vodou, jehož hlavní příčinu je ovšem nutno hledat v pochybeném lesním hospodářství." Z těchto důvodů se Schauberger zřetelně vyslovuje proti vzniku holosečných ploch (pasek). Navíc poukazuje na to, že mladé stromy rostou na volných plochách díky příliš silnému slunečnímu záření příliš rychle, což s sebou přináší mimo jiné i méně kvalitní dřevo. Schauberger považoval les za středisko síly specifického druhu, přičemž každý strom vyzařuje určitou energii. "Škody způsobené moderním lesním hospodářstvím jsou tak zlé proto, že tyto prvotní síly nedokáže produkovat žádná jiná forma vegetace tak kvalitně jako přirozeně rostlý les, obsahující velké množství druhů, jejichž energie se sčítá a působí do okolí mnoha čtverečních kilometrů."

Plný a poloviční hydrologický cyklus

Plný hydrologický cyklus je provázán s cyklem živin a uhlíku.

Poloviční hydrologický cyklus zahrnuje především srážky a výpar, ale kvůli nedostatku stromového pokryvu anebo víceleté vegetace k evapotranspiraci prostě nedochází. Půdy jsou holé, zatímco beton je odkrytý a hojný ve městech, což způsobuje rychlé opětovné odpařování. To má tendenci destabilizovat atmosféru. Obvykle následují buď přívalové lijáky, nebo okamžité přerušení období dešťů. Stromy a další trvalá vegetace tyto účinky tlumí. Bez nich trpí životní prostředí a jeho obyvatelé také, protože dochází k vymazání vzácného přírodního a finančního kapitálu. Bez přítomného nárazníku se řeky zaplavují, půda eroduje, korály trpí a krajina se vysušuje. To opět přechází do finančních ztrát způsobených škodami na majetku a celospolečenskými úniky v podobě hladomoru nebo nemocí.

Problém se bohužel vyostřuje tím, že hladiny podzemní vody zpočátku rychle stoupají a pak klesají v důsledku teplotní mechaniky, která za sebou zanechává půdy plné soli. Zejména v suchých oblastech se takto tvoří pouště. Desertifikace roste exponenciálně, protože země již není vhodná pro příjem vody, čímž se snižuje schopnost krajiny zůstat pružná. Pokud ve vašem těle onemocní krev, dostanete terminální onemocnění, jako je leukémie. Bez nárazníků nemůže přirozený kapitál krajiny vykonávat své ekosystémové služby (tj. míra infiltrace srážek klesá ze 100% absorpce na 20% od dospělé prérie po pole kukuřice nebo sóji). Období dešťů se tak zesílí, zkrátí, a co je nejdůležitější, krajina většinou nereaguje na samotné srážky bez ohledu na jejich množství. V oblastech suchých oblastí, kde ročně naprší 10 palců deště, může půda absorbovat pouze dva palce, což dále exponenciálně tlačí na desertifikaci. Kromě toho se dešťové srážky také rychleji vypařují kvůli nedostatku stromového pokryvu a nedostatku organického materiálu v půdě, zatímco rychlost odtoku se zvyšuje na rychlost, kterou řeky nejsou schopny zvládnout (ostatních 80% nebo osm palců ve výše uvedených příkladech).

Popis polovičního hydrologického cyklu

• Odpařování z oceánů
• Stoupající vodní pára
• Chlazení a kondenzace
• Vznik mraků
• Srážky jako déšť
• Žádná infiltrace kvůli negativnímu teplotnímu gradientu
• Rychlý odtok nad povrchem země
• Žádné doplňování podzemní vody
• Pokles hladiny podzemní vody --- v dlouhodobém horizontu
• Zastavení přirozeného přísunu živin do vegetace
• Za určitých podmínek může dojít k velkým záplavám
• Příliš rychlé opětovné odpařování
• Přesycení atmosféry vodní párou
• Rychlé opětovné srážky jako bouřkový déšť

Aby se Země vrátila k původní funkčnosti (plnému hydrologickému cyklu a potřeba obnovit i cyklus živin a uhlíku), je třeba mít na paměti, že je potřeba vysadit ty správné rostliny (tzv. meziplodiny), které tvoří živiny (které obnoví koloběh živin, uhlíku a vody) a podpoří půdní život. Jakmile jsou nové rostliny na svém místě, budou znovu absorbovat živiny svými dlouhými kořeny (přísunu živin do vegetace a tím postupné zvýšení hladiny podzemní vody), které voda odebrala z půdy, tím se zastaví eroze a zvýší se kvalita půdy. Tímto zázračným způsobem se voda v přírodě skutečně léčí sama! Je to opatření, které mění klima v místním měřítku, což je jediné dostupné opatření ke globální změně klimatu. Používáme tedy určitá regenerační opatření, jako jsou zemní práce, nebo rotační pastva a tím se bude infiltrovat více vody, která doplňuje vodonosné vrstvy a stabilizuje půdu. To katapultuje systém směrem k regeneraci, protože únik energie známý jako eroze je anulován. Tento energetický cyklus infiltrace vody udržuje delší období fotosyntézy a biologického rozkladu uhlíkového materiálu jako hnací síly přírody, vody, potenciálu. Tím se opraví půdní potravní síť (půdní mikrobiom), čímž se uvolní živiny a vytvoří půdní podmínky (struktura), které zvyšují účinnost infiltrace vody prostřednictvím nově vznikajícího humusu. To urychluje postupně růst rostlin a když se zásoba živin stabilizuje, ubývá plevel a diverzita a složitost exponenciálně stoupá. Jak tyto fotosyntetizéry pumpují uhlík do půdy a vyvíjejí rozsáhlé kořenové systémy, dále zvyšují dokončení výše uvedených cyklů. Mikrobi se živí exsudacemi cukru z kořenů živých rostlin a odumřelý rostlinný materiál se také rozkládá. Jak se půdní podmínky zlepšují a voda proniká, kořeny jdou hlouběji a stávají se ještě rozsáhlejšími, což umožňuje systému dokončit regeneraci. Tento velký skok umožňuje systému větší schopnost výměny plynů a infiltrace vody a lepšího zachycení většího množství uhlíku v půdě. Takto je klima pozitivně ovlivňováno, voda jde dovnitř, místo aby odtékala. Půda se opravuje a její mikroflóra prosperuje, místo aby byla vyhubována obděláváním a chemikáliemi, a uhlík se ukládá, když se půda prohlubuje, spíše než aby byla vyvrhována do atmosféry nebo znečišťovat vodní systémy. Kromě toho biologická rozmanitost vzkvétá, protože stále více zvířat, ptáků a podobně staví na těchto dalších vláknech v potravní síti daného ekosystému. Tato exponenciální regenerace je tedy způsobena vzájemně propojenými cykly, které ze sebe navzájem těží.

• Trávy jsou titánské pumpy cukru, uhlíku do půdy. V kombinaci s hnojem, který je cyklován rozmanitostí flóry a fauny, a cyklus obnovy je prakticky dokončen.
  

https://treeyopermacultureedu.com/chapter-7-water/a-permaculture-development-model-a-path-to-the-full-hydrological-cycle-and-the-abundance-that-follows/

Výše uvedený obrázek ukazuje tuto necitlivost v kontextu jednoho faktoru, který Schauberger považoval za extrémně důležitý - teploty. Vysokotlaké a nízkotlaké systémy jsou dva další klasické příklady pohybu způsobujícího teplotu. V důsledku toho výše uvedený obrázek ukazuje, jak nedostatek stromového pokryvu vytváří teplotní režim, který nutí vodu odtékat. Vzhledem k tomu, že země je teplejší než déšť, země se v jistém smyslu promění v beton, póry jsou uzavřeny, voda odtéká a zachycuje půdu na celém povodí, čímž se dramaticky snižuje kvalita vody v důsledku znečištění způsobeného erozí.

Změna teploty v důsledku odlesňování také vytváří náhlý vzestup podzemní vody a poté její hluboký pokles. To způsobuje kalcifikaci a to je přímou příčinou dezertifikace. Musíme dokončit místní hydrologické cykly, abychom změnili klima v globálním měřítku.

Plný hydrologický cyklus vykazuje mnohem větší rovnováhu. Schauberger řekl, že je to doslova rovnováha žena/muž analogická symbolu jin/jang z východní filozofie. Podstata v tom, že nad oceánem a otevřenou zemí se voda vypařuje, mužskou energii označenou spirálami v jednom směru na obrázku nahoře, když je poháněna pronikajícím sluncem. Spirály v opačném směru, ženská energie, je evapotranspirace. Kořeny stromů se dostává voda do "matky země" ve formě podzemní vody, kde se váže v organické hmotě na povrchu země. Podzemní voda zůstává na zdravé úrovni, vyživuje lesy a organická hmota se hromadí, aby mohla zadržovat a ukládat vodu. Cyklus je udržován (tím se podporuje infiltrace vody do spodních vrstev). Řeky jsou méně plné a uvolňování podzemní vody je v řekách a potocích stálejší, což jim v některých případech umožňuje téci po celý rok. Potoky tečou čistší, což umožňuje budování biotopů ryb a přirozený proces meandrování, aby se dále zvýšila kvalita vody a tvorba stanovišť. Vodní ekologie se buduje, když se rozmanitost a složitost odráží v exponenciálním faktoru, způsobem Fibonacciho sekvence. 

Teplotní režimy jsou příznivé pro infiltraci (srážková voda je teplejší než půda pod stromy), protože půda je chladná a mnohem otevřenější, když existuje stromová pokrývka. Teplota je samozřejmě jen jeden faktor. Listí a vrstvy lesa mnohem více pomáhají zpomalit a zadržet vodu. Větší diverzita půdních mikroorganismů je podporována ve vytrvalé vegetaci a lesích. Zdravý půdní pedafon vytváří organickou hmotu, která vytváří více vrstev vegetace, která pomáhá infiltrovat více vody, což pomáhá budovat zdravou půdu . . . atd. atd.

Závěrem lze říci, že když jsou pole zvířaty příliš nebo nedostatečně spásána (je potřeba rotační pastva na širém pozemku), když je půda obdělávána příliš často a ponechána otevřená a holá, když se zneužívá chemikálie a když se kácí lesy, hydrologický cyklus trpí. Dokončení cyklu znamená regeneraci. Přerušit koloběh násilí na vodě je prvořadé. "Ve skutečnosti jsou záhady vody podobné záhadám krve v lidském těle. V přírodě plní normální funkce voda, stejně jako krev zajišťuje mnoho důležitých funkcí pro lidstvo" - Viktor Schauberger.

https://treeyopermacultureedu.com/chapter-7-water/hydrological-cycle-half-and-full/

1.7.2021 Ztráty půdy nás stojí miliardy, nová vyhláška musí čelit její erozi důsledněji, říká expert. Hrozbou jsou hlavně přívalové deště. Zejména kvůli své kopcovité krajině patří Česko mezi země nejvíce postižené erozí půdy.

• Pět set tisíc hektarů orné půdy je už poškozeno a erozí je v Česku ohroženo celkem 50 až 60 procent půdy. Nejvíce jižní Morava, kde jsou zejména na Hodonínsku a Kyjovsku svažité oblasti a půdní pokryv na nich tvoří černozem na spraších, které jsou k odnosu půdy velmi náchylné.
  
• Deště s vysokou intenzitou a krátkou dobou trvání jsou spouštěčem odnosu půdy. A to trvá. Přestože celkové úhrny srážek jsou příznivé, je třeba se také podívat, v kolika srážkách a jaké síly ten úhrn spadl. U větrné eroze hraje roli vysušování, čím je půda vyschlejší, tím je k ní náchylnější. Když předloni bylo suché jaro, tak byla eroze skoro v celé zemi. Vlhčí období tedy větrné erozi přeje méně.
  
• Nejpodstatnější problém je vodní eroze. Ta větrná je však tichá, nebezpečná potvora, která se kvůli suchu začala hodně rozšiřovat. Navíc tím, že se dostalo do ovzduší hodně prachových částic a na ně jsou navázané různé látky, tak může být nebezpečná lidem, dýcháme je. Takže nejenže přicházíme o půdu jako zdroj živin, ale i znečišťujeme ovzduší. Dnes už je větrnou erozí ohrožena čtvrtina zemědělské půdy.
  
• Velký problém u 90 procent půd je zhutnění a úbytek organické složky. Nemohou za to jen zemědělci a jejich těžké stroje, ale i změna klimatu, kdy půdy do takové hloubky nepromrzají, a nejsou tedy ledem tak rozrušovány, roztrhány, nevznikají prostory, kudy by mohla jít voda. Organika souvisí s úbytkem hospodářských zvířat, zvýšení jejich produkce by bylo správné. Poklesly kvůli tomu i stavy pícnin, které ideálně, například vojtěška, držely půdu pohromadě a erozi bránily.
  
• https://domaci.ihned.cz/c1-66947470-ztraty-pudy-nas-stoji-miliardy-nova-vyhlaska-musi-celit-jeji-erozi-dusledneji-rika-expert-hrozbou-jsou-hlavne-privalove-deste

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového