Prognostický ústav ČSAV (Pú)

Prognostický ústav Československé akademie věd byl založen 1.4. 1984 jako Kabinet prognóz ČSAV. V letech 1986 - 1993 existoval jako specializovaný odborný ústav, který byl součástí Československé akademie věd (ČSAV), tehdy nejvýznamnější československé vědecké instituce, na kterou navázala v České republice Akademie věd České republiky (AVČR) a na Slovensku Slovenská akademie věd. Pokračovatelem PÚ ČSAV je na Slovensku Prognostický ústav Slovenské akademie věd (PÚ SAV) založený 1. ledna 1989, v Česku se prognózováním zabývá např. Centrum pro sociální a ekonomické strategie, Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti Filosofického ústavu AV ČR, Centrum globálních studií nebo Centrum pro teoretická studia.

• V době největšího rozmachu zaměstnával asi stovku výzkumníků.
• Prognostický ústav - československá mutace obdobného akademického pracoviště v Sovětském svazu a lid jí přezdíval Jakešova věštírna.
• Celý archiv Pú byl převeden do archivu Akademie věd ČR, avšak dodnes tento fond nebyl zpracován," uvádí historik a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Přístup do archivu je podle něj zapovězen i kvůli moratoriu vyplývajícímu ze zákona o archivnictví, které by mělo padnout po 30 letech, tedy v roce 2023. 
• Prognostický ústav vznikl v roce 1983 s požehnáním tehdejšího federálního premiéra Lubomíra Štrougala nakloněného reformám. 
• Komárkem řízený ústav po sovětském vzoru hledal cesty, jak zastavit očividný společensko-ekonomický úpadek socialistického zřízení. To, co dříve v rámci dlouhodobého plánu zabezpečovala Státní plánovací komise, bylo nově svěřeno akademikům.
• Vznikala tu souhrnná prognóza, která měla vykreslit výhledy země na dvacet let dopředu (1990 až 2010). Její dílčí výstupy nosil Valtr Komárek k projednání komunistickým pohlavárům. Podle pamětníků však práce na prognóze nikdy nebyla oficiálně dokončena. Na veřejnost se těsně po listopadu 1989 dostalo jen určité torzo, a to v podobě knihy Prognóza a program, pod kterou je podepsán Valtr Komárek a kolektiv.   
  
• Sověti akademické pracoviště zřídili v době, kdy jejich impériu vládl bývalý šéf KGB Jurij Andropov, a i tato skutečnost dodnes u mnohých lidí v Česku vyvolává podezření, že za vznikem pražské vědecké instituce mohla stát obávaná sovětská tajná služba ve spolupráci s StB. Jaká je pravda, asi nebude uspokojivě známo, pokud nebudou zpřístupněny sovětské archivy.
• Někteří pracovníci ústavu se například zúčastnili série kulatých stolů s odborníky z USA, bylo podezření neostalinistů, že je prolezlý západními agenty.
• Nezpochybnitelné je, že v něm od roku 1988 pracoval minimálně jeden prokazatelný agent KGB. Totiž Karel Köcher – muž, který při svém dvacetiletém pobytu v USA naoko pracoval pro CIA, ve skutečnosti však donášel Sovětům (po dopadení jej Američané v roce 1986 na berlínském mostě Glienicker Brücke vyměnili za sovětského disidenta Natana Šaranského). 
  
• Směr ekonomické transformace v porevoluční federální vládě začala udávat dvojice Klaus–Dlouhý, Komárek rychle svůj vliv ztratil. 
  

Velmi četné zastoupení bývalých prognostiků ve veřejném a politickém životě v těch nejvyšších funkcích postkomunistického vývoje může vyvolávat dojem o velkém vlivu tohoto ústavu v politickém a ekonomickém směřování Československa a později ČR. Členové zastávali a zastávají vlivné funkce v politických stranách celého parlamentního politického spektra, funkce ministrů, premiérů a prezidentů. Tento zdánlivý úspěch prognostiků však může být vysvětlen úzkou spoluprací se skupinou kolem Václava Havla a později Občanského fóra, kde v probíhající Sametové revoluci chyběli odborníci na ekonomii. Během let se objevovaly spekulace, že za založením stála KGB, to však Ivo Kaderka, svého času nejmladší člen týmu zaměstnanců Prognostického ústavu ČSAV, důrazně odmítl.

Neúplný seznam členů prognostického ústavu ČSAV:

Na soupisce členů, která je v archivu - 19 kartonů,, Seznam napočítal celkem 289 jmen. Jde nejen o vědecké pracovníky, ale i lidi z administrativy. Zákon archivnictví a pravidla GDPR přirozeně nedovolují přístup ke složkám s osobními údaji žijících osob (bez jejich výslovného souhlasu), jak ale Seznamu sdělil vedoucí badatelny Masarykova ústavu a archivu Akademie věd Jan Chodějovský, nelze nyní v jejich instituci zpřístupnit ani materiály zemřelých lidí. Může za to "mezera" v zákoně (26.11.2019).

• Vladimír Dlouhý (1953), členem od roku 1984 do 1990, náměstek Prognostického ústavu 
• Jiří Dolejš, členem od roku 1984 do 1990, poslanec KSČM
• Karel Dyba, členem od roku 1984 do 1990, do ústavu přivedl Vladimíra Dlouhého i Václava Klause. Druhou polovinu roku 1989 strávil na stáži v USA, a sametovou revoluci tak sledoval zpoza Atlantiku v televizi CNN. Byl polistopadový ministr hospodářství.
• Zdeněk Hrubý
• Tomáš Ježek
• Zdeněk Jirků
• Ivo Kaderka (1963) - šéf českého tenisového svazu
• Václav Klaus (ODS), člen od konce roku 1987 do roku 1990
• Rita Klímová (externě jako překladatelka a ekonomka)
• Viktor Knapp - český právní vědec
• Ivan Kočárník
• Karel Köcher, členem od roku 1988 do 1990, československý špion
• Prof. Ing, Valtr Komárek DrCs - v roce 1984 dostal na starost Kabinet prognóz ČSAV a z něj později vznikl Prognostický ústav, jehož byl ředitelem v letech 1986 až 1992. Od března 2011 čestný předseda ČSSD.
• Karel Kouba prof.
• Josef Kreuter
• Bohumil Kubát (1956), po sametové revoluci český ministr zemědělství
• Jan Mládek (1960), působil zde od 1984 do roku 1990, od ledna 2014 do února 2017 ministr průmyslu a obchodu ČR, v letech 2005 až 2006 ministr zemědělství ČR, v letech 2002 až 2005 a opět 2013 až 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, bývalý člen ČSSD.
• Miloš Pick
• Miloslav Ransdorf (KSČM), členem od roku 1984 do 1992
• Vladimír Rudlovčák, byl náměstkem Klause na ministerstvu financí
• Ondřej Schneider - hlavní ekonom Patria Finance
• Miroslav Singer (1968), bývalý guvernér ČNB
• Adolf Suk
• Jaroslav Šedivý
• Jindřich Srovnal - filosof
• Dušan Tříska
• Zdeněk Tůma (1960), členem od roku 1984 do 1990, bývalý guvernér ČNB
• Růžena Vintrová - zástupkyně ředitele (1984-1993)
• Hana Malinová 
  
• Miloš Zeman (pracoval do listopadu 1989 jako prognostik v jiných organizacích, v Prognostickém ústavu působil v letech 1990-1993) 

Prognostický ústav, zprávy z tisku: 

3.7.2021 Týden před sametovou revolucí přislíbila poslední komunistická vláda na poslední chvíli Sovětskému svazu ještě 1,3 miliardy dolarů. Tyto peníze odeslalo Federální ministerstvo financí vedené Václavem Klausem v roce 1989-90 bez vědomí parlamentu. Když se k moci dostal Miloš Zeman, vyjednal velmi nevýhodnou dohodu a Rusům většinu dluhu odpustil. Den po pádu Berlínské zdi, 10. listopadu 1989, kdy bylo evidentní, že se sovětské impérium hroutí, uzavřela tajně vláda Ladislava Adamce pakt se Sovětským svazem o poskytnutí půjčky ve výši 1,3 miliardy dolarů. Stalo se tak bez vědomí tehdejšího parlamentu.

Půjčku za československé ministerstvo financí tehdy vyřizoval úředník a agent StB Zdeněk Rachač, člověk s úzkými vazbami na Rusy a komunistické tajné služby. Rachač na ministerstvo financí přišel po působení na sekretariátu RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) přímo v Moskvě a působil na něm ještě několik let po revoluci. Ve všech fázích kauzy pak Rachač figuruje jako jedna z klíčových osob.

O týden později, 17. listopadu 1989, začala Sametová revoluce, Adamcův kabinet končí a 10. prosince 1989 je jmenována nová vláda Mariána Čalfy, ve které jako federální ministr financí zasedl Václav Klaus, tehdejší zaměstnanec Prognostického ústavu.

S ústavem je svázáno mnoho konspirací, které se vzhledem ke skartaci mnoha dokumentů nepodařilo dodnes potvrdit ani vyvrátit. Ty nejznámější hovoří o akci KGB, která si připravovala své postavení a vliv v ČR po pádu sovětského impéria. Přestože jde o neověřenou zprávu, vliv KGB v instituci je patrný například z toho, že na pozici v Prognostickém ústavu byl umístěn poslední vyměněný sovětský špion Karel Köcher, nebo z toho, že jako šéf ústavu působil Valtr Komárek. Ten vystudoval v Moskvě a Sověti ho dokonce poslali v letech 1964-67 na misi na Kubu, kde radil přímo Che Guevarovi. V kauze ruského dluhu se sešla dokonce tři jména z Prognostického ústavu, Václav Klaus, Miloš Zeman a Vladimír Rudlovčák. Rudlovčák byl náměstkem Klause na ministerstvu financí, když odcházela do SSSR poslední třetina dluhu. Dnes z něj Klaus udělal odpovědnou osobu, ale jeho vyjádření se již nedočkáme. Je šest let po smrti.

https://milionchvilek.cz/clanek/1-dil-vliv-ruskych-tajnych-sluzeb-nezmizel-se-sametovou-revoluci

26.11.2019 V červnu 1989 sepsal Václav Klaus s kolegou Vladimírem Rudlovčákem odbornou stať, která se týkala spotřebitelského trhu, míry úspor a chování spotřebitelů v éře přestavby socialistického hospodářství.

Oba dva tehdejší vědečtí pracovníci Prognostického ústavu Československé akademie věd se v jedné pasáži pozastavují nad poměrně výraznými rozdíly v odměňování lidí v jednotlivých částech federace. Zvláště je zaujaly výrazně vyšší příjmy ve dvou největších městech, Praze a Bratislavě. "Hlavní města 'vykořisťují' zbytek republiky. V Praze je peněžní příjem na jednoho obyvatele o 41,9 % vyšší než ve zbytku ČSR, v Bratislavě je vyšší než ve zbytku SSR dokonce o 69 %!" poukazují v až dramatickém tónu oba výzkumníci na příjmovou nerovnost.

Společný text dua Klaus-Rudlovčák, z něhož první muž se po revoluci stal federálním ministrem financí a druhý jeho náměstkem, je dnes spolu s dalšími materiály z legendárního "prognosťáku" uložen v Masarykově ústavu a archivu Akademie věd ČR. Na přelomu let 1984 a 1985, kdy byl v zemi průměrný plat 2920 korun, bral ředitel ústavu Valtr Komárek 8700 korun, jeho zástupkyně Růžena Vintrová měla plat 6800 a nad 6000 měsíčně brali i další vedoucí pracovníci. Špatně se neměli ani další ze zhruba třicítky zakládajících pracovníků ústavu (původního kabinetu prognóz), pozdějších vládních činitelů - Karel Dyba bral v té době 5 tisíc korun, tehdy jedenatřicetiletý Vladimír Dlouhý 4 tisíce korun.

Jak na tom byl za socialismu pozdější premiér a prezident Václav Klaus, který do ústavu přišel až na konci roku 1987, v archivu přímo zaneseno není. Je zde ale jedna zmínka, z níž lze i úroveň Klausových příjmů z konce 80. let dedukovat. V roce 1993, když se Prognostický ústav likvidoval, bylo totiž lidem vyplaceno Akademií věd odstupné ve výši až pěti platů. A to i politikům, kteří v něm po revoluci zůstali zaměstnáni už jen formálně. I Klaus podle záznamů mzdové účtárny dostal v červnu 1993 "zlatý padáček" ve výši pěti hrubých platů, celkem 34 863 korun (měsíční průměr je bez pár korun 7 tisíc).

Třeba Miloši Zemanovi, nynějšímu prezidentovi a také bývalému pracovníkovi ústavu (nastoupil až v roce 1990), bylo vyplaceno 22 215 korun.

Všechna tato čísla potvrzují dosavadní neoficiální informace, že lidé v ústavu brali výrazně více, než byl republikový průměr. Pro připomenutí - ještě v roce 1990 Češi v průměru vydělávali necelých 3300 korun měsíčně.

Klíčový okamžik českých a československých dějin, pátek 17. listopad 1989, kdy byli studenti zmasakrováni na Národní třídě, se v Prognostickém ústavu opět odehrál ve znamení štědrého penězobraní. Přesně z tohoto dne je totiž v archivu uložen dokument, v němž je rozpis mimořádných odměn za plnění výzkumných úkolů.

Václav Klaus má v tabulce uvedenu prémii 15 tisíc korun, Vladimír Dlouhý, šéf jedné ze sekcí ústavu, dokonce 18 tisíc korun. Celkem bylo mezi zhruba šest desítek výzkumníků rozděleno přes 420 tisíc korun. V průměru sedm tisíc na člověka. Nebylo to poprvé – vysoké odměny v letech 1988 a 1989 dokládají i další dokumenty (třeba v říjnu 1988 dostal Václav Klaus za plnění výzkumných úkolů 10 tisíc korun, Dlouhý 10 600, Dyba 8 300), ale 17. listopad 1989 – to byl z hlediska poskytnutých prémií pomyslný vrchol.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/den-d-v-prognostickem-ustavu-17-listopadu-89-se-rozdavaly-stedre-premie-83250

18.11.2019 Toho, že velké množství zaměstnanců Prognostického ústavu se po roce 1989 stalo vrcholnými politiky, ač byli rozličných politických orientací, si není možné nevšimnout. Proto se již léta traduje, že ústav nebyl jen tak nějakým badatelským pracovištěm, ale záměrně založenou líhní politických lídrů připravených převzít moc, až padne stávající komunistický režim.

• Shromáždila se tam skupina lidí, kteří, když to řeknu natvrdo, byli schopni převzít politickou moc v zemi. A realizovat základní reformy," řekl loni Vladimír Dlouhý. "Museli mít představu, že budou ministry reformní vlády, až nastane změna," hovoří Martin Komárek o ekonomech, které v ústavu při návštěvách otce potkával.
• https://denikn.cz/235493/a-ted-jak-to-bylo-doopravdy-prognosticky-ustav-v-risi-konspiraci/ 
  

12.11.2019 Tajemství "Jakešovy věštírny". Archiv Prognostického ústavu zůstává neprobádán

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tajemstvi-jakesovy-vestirny-archiv-prognostickeho-ustavu-zustava-neprobadan-82526
  

17.11.2015 Prognostický ústav jako líheň kádrů. Kde se stala chyba?

Je 25. listopadu 1989 večer a v zákulisí Laterny magiky probíhá klíčové jednání. Budoucí prezident Václav Havel kouří jednu cigaretu za druhou a v horečné diskusi vybírá ze seznamu ministry pro příští vládu národního porozumění. Padají jména ministrů vnitra, kultury, nad vedením ekonomických resortů se ale stále vznáší otazník. Mezi disidenty totiž žádní ekonomové nejsou. Naopak na rohu Opletalovy a Růžové ulice jich je plný dům - v sídle Prognostického ústavu spadajícího pod Československou akademii věd.
Václav Havel proto prognostiky na jednání do Laterny magiky začal zvát také. Nejdříve jejich šéfa Valtra Komárka, posléze i mladší kolegy Vladimíra Dlouhého a Václava Klause. A ti chytili příležitost pevně za pačesy. Konečně se otevřela příležitost uvést v praxi teorie, o nichž dosud pouze četli a znali jen z učebnic.

https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/prognosticky-ustav-jako-lihen-kadru-kde-se-stala-chyba_362346.html

9.5.20215 Miloš Zeman, stejně jako Václav Klaus, Miroslav Ransdorf, špion Karel Koecher a další, pracoval v Prognostickém ústavu, lidově přezdívanému "Jakešova věštírna", který vznikl podle dostupných informací v roce 1984 na popud generálního tajemníka ÚV KSSS a šéfa KGB Jurije Andropova. Jakkoli nastoupil Zeman do ústavu těsně po sametové revoluci v lednu 1990, lze se domnívat, že zatemněné a dodnes nejasné poslání a cíle ústavu ještě nějakou dobu přetrvávaly. Pokud by se prokázaly některé teorie, které naznačují, že Prognostický ústav byl organizací účelově spoluzaloženou StB a KGB pro udržení vlivu při a po transformaci ekonomického a politického systému, na přímý popud Sovětského svazu, pak by se urputná inklinace Miloše Zemana, Václava Klause či Miroslava Ransdorfa k Rusku vysvětlila," nastínil další možnost Kocáb.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Kocab-se-rozpovidal-Pokud-by-se-prokazaly-teorie-o-Prognostickem-ustavu-o-Zemanovi-Klausovi-i-Ransdorfovi-by-to-vysvetlovalo-374397#

Prognostický ústav 1989 (založen na popud KGB): Obtížný profesor Klaus a kádrovák Vladimír Dlouhý. Ve videu hovoří textař a hudebník Michal Horáček, kandidát na prezidenta republiky v roce 2013, a Jan Mládek, bývalý ministr průmyslu a obchodu za ČSSD.

https://www.youtube.com/watch?v=sPcD_FppNik

https://slideplayer.cz/slide/2672604/

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového