Jaderná energetika 

Sucho je způsobuje problém i v jaderné energetice, nedostatečné průtoky ve vodních tocích v průběhu léta snižují schopnost chlazení (omezení výkonu elektráren a následně omezení výroby elektřiny). 

Další problémy vyvolává vysoká teplota vody, což komplikuje chlazení jaderných a uhelných elektráren. Pokud navíc teplota v řece přesahuje 25 stupňů, další ohřívání vody v elektrárně se stává nežádoucím a úřady volí menší zlo - tedy omezení provozu či odstávku některých zdrojů.

• V Rusku vyvinuly plovoucí jadernou elektrárnu 70 megawattů elektřiny, která může zásobovat cca 100 000 obyvatel více.
• V EU je v provozu 126 reaktorů, které vyrábí 25 % spotřebovávané elektřiny EU v jaderných elektrárnách.
• Malé modulární reaktory (např. autonomní mikroreaktor Aurora výkon pouze 1,5 MW pro tisíc domácností, realizace po roce 2025).
• V roce 2019 bylo na světě 444 jaderných reaktorů. 
• Jaderná fúze.
  

Jaderná energetika Česko

Vysokou závislost na odběru vody vykazují vedle vodních také jaderné elektrárny. Problém se netýká již stojících bloků v Temelíně a Dukovanech, které disponují dostatečnými zásobami vody v přehradách na Vltavě, respektive na řece Jihlavě. Nedostatek vody však může zmařit plány na stavbu dalších reaktorů na jihu Moravy.

Jaderný expert Radek Škoda dokonce tvrdí, že řeka Jihlava už další reaktor v Dukovanech neuchladí. Vládní plány na nový pátý blok se tím dostávají do konfliktu se záměrem společnosti ČEZ prodloužit provoz čtyř starších bloků do období let 2045 až 2047. "Pokud se neodstaví stávající dukovanské reaktory, nové vedle nich se jen tak nespustí. více

• S českými jadernými plány je definitivně konec. Další dva velké bloky lze umístit v jihočeském Temelíně; Vltava bez problémů uchladí čtyři reaktory. Do dukovanské lokality by se více hodily malé modulární reaktory, které nejsou tolik náročné na spotřebu vody.
  
• Výstavba jaderného bloku o výkonu 1000 megawattů bude stát 200-300 miliard a cena se v průběhu času bude ještě zvyšovat.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse.

• Nový blok jaderné elektrárny Dukovany by měl podle původních plánů stát 250-300 miliard korun. (návratnost investice z dlouhodobého hlediska je hodně nejistá vzhledem k rychle se měnícím podmínkám na trhu a novým objevům, technologiím a trendům ve společnosti).
  
• Finanční ředitel ČEZ Martin Novák: cena elektřiny musela být někde nad 80 EUR/MWh , aby se výrobcům vyplatilo stavět nové jaderné zdroje zcela bez podpory státu. Aktuálně se cena pohybuje kolem 50 EUR MWh. Nad 80 EUR/MWh se ceny elektrické energie naposledy pohybovaly v krizových letech 2008/9. V roce 2016 se přitom cena dostala až do blízkosti 20 EUR/MWh. (3.5.2019)
  
• Změnil se statut vládního výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Jeho předsedou se místo ministryně Novákové stal premiér Andrej Babiš (ANO).
  
• Výběrové řízení na dodavatele by podle dřívějšího vyjádření Míla mohlo být zahájeno koncem roku 2020, případně v roce 2021, a mělo by trvat nejdéle tři roky. Kritériem výběru zcela jistě nebude pouze cena, uvedl Míl.
  
• Jaderná energie podle EU měla patřit na seznam takzvaných "špinavých zdrojů energie" (návrh 5.2019). A to proto, že nejde o obnovitelný zdroj. "Podle mého je to rozhodnutí velmi špatné a nesmyslné, protože jádro je bez emisním zdrojem," tvrdí energetik a bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
• Česká republika jádro potřebuje, podle odborníků totiž na rozdíl od jiných států není schopná fungovat pouze s alternativními zdroji energie. "Můžeme dál pokračovat v uhlí nebo můžeme stavět plynové elektrárny. Pak si ale musíme být vědomi toho, že ten zdroj plynu nemáme na svém území," tvrdí Martin Kuba. (3.5.2019).
  
• Andrej Babiš navrhuje také zvážit využití tzv. modulárních jaderných reaktorů, které používají pokročilejší technologie využití jádra např. technologie IV. generace jaderných reaktorů (2.5.2019).

31.1.2024 Vláda rozhodla, že vyzve účastníky výběrového řízení v jaderném tendru o závazné nabídky na výstavbu až 4 jaderných bloků místo 1, což se ukazuje jako výhodnější. V důsledku toho dojde k posunu termínu pro dokončení tendru až o tři měsíce. V další fázi tendru budou osloveni jen dva účastníci, a to EDF a KHNP. Westinghouse nesplnil nutné podmínky (Reuters) 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5754831/nova-faze-jaderneho-tendru-cez-az-ctyri-jaderne-bloky-misto-jednoho-a-to-od-edf-ci-khnp-westinghouse-nesplnil-podminky.html

5.4.2023 Americká vláda se snaží bránit jihokorejské společnosti Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) ve vývozu jaderné technologie kvůli sporu s americkou firmou Westinghouse Electric a blokuje nabídku na projekt jaderné elektrárny v České republice. Upozornil na to korejský list The Korea Herald. KHNP ale v prohlášení uvedla, že americká vláda vývoz do ČR neblokuje, firma pouze obdržela dopis od amerického ministerstva energetiky, který byl oznámením s pokyny k postupu (ČTK)

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5399861/usa-podle-medii-brani-koreji-ve-vyvozu-jaderne-technologie-dotyka-se-to-i-cr.html

23.2.2023 Český průmysl se může podílet na výstavbě připravovaného jaderného bloku v Dukovanech z až 65 procent. Tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) by se v takovém případě mohl navýšit až o 234 miliard korun a příjmy do veřejných rozpočtů o 96 miliard korun. Počítá s tím studie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, kterou dnes její autoři představili na tiskové konferenci. Podle nich je do budoucna vhodné uvažovat o výstavbě až čtyř nových reaktorů, což by dál navyšovalo tuzemské výnosy (ČTK)

21.9.2022 V jaderné elektrárně Temelín vznikne jihočeský jaderný park. Bude tam malý modulární reaktor, jde o pilotní projekt v ČR. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes řekl, že reaktor by mohl být hotový do roku 2032. (ČTK) Podle premiéra posílí bezpečnost a nezávislost české energetiky, ohroženou válkou na Ukrajině. Fiala, generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) dnes podepsali smlouvu o vzniku společnosti South Bohemian Nuclear Park. Dalším z partnerů je Ústav jaderného výzkumu Řež. Kolik bude stavba reaktoru stát, nikdo neuvedl.

Malé modulární reaktory jsou podle něj skoro tak velké jako jaderné bloky v Dukovanech. Staví se ale snáz a rychleji než velké jaderné reaktory.  

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5152274/v-temeline-vznikne-do-roku-2032-prvni-maly-modularni-reaktor-v-cr.html

2.9.2022 Česká republika je stále závislá na dodávkách paliva pro jaderné elektrárny Temelín a Dukovany z ruského státního holdingu Rosatom. Jenže přejít k jinému výrobci není tak jednoduché, vysvětluje jaderná inženýrka Lenka Frýbortová. Dopravní letadlo ruských aerolinek přivezlo ve čtvrtek do Brna další zásilku jaderného paliva pro elektrárnu Temelín. Informace o dodávkách jsou z bezpečnostních důvodů neveřejné, zásilky ale budou zřejmě z Ruska létat ještě několik let. Kvůli válce na Ukrajině nyní stejný problém jako Česká republika řeší i zbytek Evropy.

• Smlouva ČEZ s ruským výrobcem končí právě v roce 2024, plynule na ni naváže smlouva na nákup paliva od společností Westinghouse a Framatome. Dukovany mají zásobu paliva na tři roky a během letošního roku by se mělo rozhodnout o novém dodavateli.
  
• Obohacený uran ve formě oxidu uraničitého se lisuje do formy malých peletek, válečků o výšce a průměru asi jednoho centimetru. Ty se posléze skládají do proutků o délce asi čtyři metry. V Temelíně tvoří každý palivový soubor přesně 312 těchto palivových proutků. Palivových souborů je v reaktoru je 163 a palivový cyklus je čtyřletý, takže každý rok se vymění přibližně čtvrtina ze 163 palivových souborů.
  
• Dukovany mají 4 bloky a do každého bloku se zaváží přibližně 70 palivových souborů, v Temelíně jsou dva bloky a do každého se ročně zaváží asi 40 souborů.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-tajemny-let-z-ruska-problemy-s-jadernym-palivem-resi-cela-evropa-rika-odbornice-213145#

30.6.2022 Evropská komise začala vyšetřovat, zda je plánovaná státní podpora rozšíření české jaderné elektrárny Dukovany v souladu s pravidly Evropské unie. Komise to oznámila v dnešní tiskové zprávě. Plánovaná podpora zahrnuje mimo jiné státní půjčku s nízkými úroky, která by měla pokrýt veškeré náklady na výstavbu (ČTK)

10.3.2021 Nový jaderný blok v Dukovanech bude plně financovat stát, diskuse o zapojení energetické společnosti ČEZ nevedly k cíli. Na videokonferenci o budoucnosti české energetiky, kterou pořádala nezisková platforma Institut Equilibrium, to dnes řekl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Podle něj se nyní už jedná o konkrétním řešení, jak výstavbu bloku zaplatit.

Havlíček koncem ledna po jednání se zástupci stran oznámil, že do tendru pravděpodobně nebude připuštěna Čína, Rusko ale ve hře zůstává. Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila česká vláda loni. Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4625023/mil-dukovany-bude-financovat-stat-diskuse-o-cez-nevedly-k-cili.html 

27.1.2021 Stát by mohl stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech financovat zcela sám. Je to varianta pro případ, že by zapojení energetické firmy ČEZ do financování bylo příliš drahé, uvedl dnes ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj by to mohlo snížit výkupní ceny energie. Podle původních plánů se stát měl podílet 70 %, zbylých 30 % pak měl zaplatit ČEZ (ČTK) 

26.1.2021 Finální rozhodnutí o podobě tendru na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny na středečním jednání předsedů sněmovních politických stran nepadne. Řešit se budou ekonomické a bezpečnostní otázky plánované zakázky, cílem je tendr neoddalovat. ČTK to dnes řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ČTK) 

4.1.2021 Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyrobily loni 30,05 TWh elektřiny. Pokryly tak přes třetinu výroby v Česku. V roce 2019 vyrobily obě elektrárny 30,2 TWh, proti loňsku o půl procenta víc. Temelín loni vyrobil 15,75 TWh, Dukovany 14,30 TWh elektřiny. ČTK to dnes sdělil temelínský mluvčí Marek Sviták

20.11.2020 Takzvaný nízkouhlíkový zákon o výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany by měl podle dnešních návrhů opozice stanovit maximální cenu této dostavby. Smlouva o výkupu by měla respektovat bezpečnostní zájmy ČR. Stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Sněmovní hospodářský výbor doporučil návrh schválit beze změn ve vládní podobě (ČTK)

19.11.2020 Zadávací dokumentace k výběrovému řízení na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu, upozorňují podle zjištění webu iROZHLAS.cz české tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí. Vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem projektu, chce tendr vypsat do konce letošního roku 

27.7.2020 Vláda dnes schválila model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Na twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný (ČTK) 

21.7.2020 Energetická skupina ČEZ získá od státu obří úvěr, který celý projekt výrazně zlevní. Podle nařízení, které v pondělí kabinet schválil, jí stát poskytne až 175 miliard korun. To pokryje většinu plánované investice.

Firma počítá s tím, že při nynějších cenách by měl reaktor vyjít zhruba na 160 miliard korun. Za 20 let příprav a výstavby ale výsledná suma vzroste kvůli inflaci či úrokům o desítky miliard. ČEZ zaplatí 30 procent investice, zbytek mu v letech 2030 až 2037 půjčí stát. Úvěr bude po dobu výstavby bezúročný, po spuštění reaktoru v roce 2038 vzroste na dvě procenta ročně. Jak dlouho jej bude ČEZ splácet, zatím nebylo rozhodnuto.

• Výše garantované výkupní ceny ještě není stanovena, vláda ale počítá s 50 až 70 eury za megawatthodinu. 
• https://archiv.ihned.cz/c1-66792810-stat-poskytne-uver-175-miliard-na-jaderny-blok-v-dukovanech-bude-garantovat-i-cenu-elektriny-pokles-zaplati-ji-spotrebitele
  

10.6.2020 V Jaderné elektrárně Dukovany předpokládá firma ČEZ investice za 55 miliard korun, aby udržela její čtyři bloky v provozu ještě 25 až 27 let. Zároveň pokračuje v přípravách na stavbu nového bloku Dukovan. Obnovování zařízení teď ročně stojí 1,5 až dvě miliardy korun, částka se bude postupně zvyšovat. Novinářům to dnes řekl nový ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4426477/CEZ-Udrzeni-bloku-Dukovan-v-provozu-do-roku-2047-bude-stat-55-mld--Kc.html?

4.6.2020 Plánované úložiště jaderného odpadu by mělo vzniknout v jedné ze čtyř lokalit. Poradní panel expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) doporučil státu vybrat z Janochu u Temelína, Horek na Třebíčsku, Hrádku na Jihlavsku či Březového potoka na Klatovsku.

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/vyber-lokalit-pro-jaderne-uloziste-se-zuzil-na-ctyri-mista-40326482#

18.5.2020 Vláda nedávno v režimu tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele nového jaderného bloku v Dukovanech. Uvedl to Deník N na základě čtyř na sobě nezávislých zdrojů. Podle zdroje blízkého přípravě tendru dokument obsahuje bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že zakázku nedostane někdo, kdo je strategickým rizikem. Zmínil konkrétně Rusko a Čínu (ČTK)

12.6.2019 Postavme jeden tisícimegawattový reaktor v Dukovanech a koukejme se po menších variantách, doporučuje Dana Drábová, více

Jaderná energetika Německo

Německo do roku 2022 odstaví veškeré jaderné reaktory. končit chce i výrobu z uhelných elektráren, ale až v roce 2038 (35 % německé produkce elektřin). Němci patentovali nový typ reaktoru s dvojitou kapalinou (dual fluid reaktor - DFR) kombinuje technologie IV. generace jaderných reaktorů, které fungují s uzavřeným palivovým cyklem. Pro komerční využití má mít instalovaný výkon 1,5 GW a měl by být výrazně menší - několik krychlových metrů, než jsou stávající tlakovodní reaktory. Proto by mohl být uložen v podzemí chráněn betonovým obalem. 

• Němci v provozu ještě sedm atomových elektráren, které zajišťují zhruba 13 % německé spotřeby. 
  
• Od roku 1990 v Německu emise oxidu uhličitého klesly o 31 % ve srovnání s rokem 1990. 
  

Masivní snižování emisí uhlíku znamená, že každým rokem musí být postaveny mimo moře větrné turbíny (30 000 turbín do roku 2030) o instalovaném výkonu 4,5 gigawattu (GW). Jedině tak je možné zvýšit do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 65 %.

V Německu vyprodukovalo 866 milionů tun ekvivalentu CO2 (meziročně o 4,5 procenta méně), což je stále o 116 milionů tun více, než je stanovený cíl pro rok 2020. Pokud by tempo snižování emisí zůstalo stejné jako dosud, cíle pro rok 2020 by nabraly zpoždění 8 let a závazek pro rok 2030 dokonce 16 let.

• "V následujících deseti letech zmizí ze sítě 43 % instalovaného výkonu z roku 2018,"
  
• Do roku 2030 by německá ekonomika měla postavit dodatečných 17 gigawattů energetických zdrojů, aby pokryla odstavené jaderné a uhelné zdroje a měla i záložní kapacity pro zajištění bezpečných dodávek elektřiny. To by znamenalo postavit 4857 větrných turbín o výkonu 3,5 MW
  
• Riziko výskytu výpadků elektřiny (blackout) hrozí zejména v období mezi lety 2025 až 2030.

14.4.2023 Válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize německý odchod od jádra nezvrátila, pouze na krátkou dobu odsunula. V sobotu tak země odstaví poslední tři zbývající reaktory, které jí poskytovaly šest procent elektrické energie. Většina Němců by přitom uvítala jejich další provoz. Vláda Olafa Scholze však sází na to, že se jí podaří jádro nahradit obnovitelnými zdroji i v době, kdy řeší snižování závislosti na ruském zemním plynu. Loni v zemi v důsledku geopolitické situace rovněž vzrostla výroba elektřiny z uhlí.

Odstavením zbylých tří německých jaderných elektráren se do vzduchu dostane ročně o 15 milionů tun více dodatečných emisí oxidu uhličitého (CO2). Uvádí to studie fyzika ze stuttgartské univerzity Andrého Thesse (ČTK) 

https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/nemecka-jaderna-era-definitivne-konci-dve-tretiny-obyvatel-by-nechaly-reaktory-v-provozu-1397644?

5.9.2022 Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci roku odpojí. Německý ministr hospodářství Robert Habeck dnes řekl, že zátěžové testy prokázaly, že atomové elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku mohou během zimy vzhledem k nejistým dodávkám plynu z Ruska přispět k energetické bezpečnosti Německa (ČTK)

16.8.2022 Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval. Dnes to napsal list The Wall Street Journal, který se odvolává na nejmenované německé vládní představitele (ČTK)

2.1.2022 Německo odpojilo tři ze svých posledních šesti jaderných elektráren. Jde o jeden ze zásadních kroků v rámci německé "Energiewende", která zahrnuje odchod od jaderné energie a přechod primárně k obnovitelným zdrojům.

Vláda se rozhodla urychlit postupný ústup od jaderné energie po havárii japonského reaktoru ve Fukušimě v roce 2011, kdy zemětřesení a tsunami zničily pobřežní elektrárnu při nejhorší jaderné katastrofě na světě od Černobylu v roce 1986. Reaktory Brokdorf, Grohnde a Gundremmingen C, provozované energetickými společnostmi E.ON a RWE, byly v pátek 31. prosince pozdě večer po třech a půl desetiletích provozu odstaveny.

Poslední tři jaderné elektrárny - Isar 2, Emsland a Neckarwestheim II - budou vypnuty do konce roku 2022. Německo tak celkem přijde o zdroje elektřiny ročně vyrábějící zhruba tolik elektrického proudu, který spotřebuje česká ekonomika. Roční výroba vyřazovaných jaderných provozů byla v posledních letech cca 76 terrawatthodin (TWh) elektrické energie.

Vyřazení energie, kterou někteří považují za čistou a levnou, je pro největší evropskou ekonomiku nezvratným krokem i v době, kdy čelí ambiciózním klimatickým cílům a rostoucím cenám elektřiny. Podle předběžných údajů se šest jaderných elektráren v roce 2021 podílelo na výrobě elektřiny v Německu přibližně 12 %. Podíl obnovitelné energie činil téměř 41 %, uhlí vyrábělo necelých 28 % a plyn přibližně 15 %.

Německo usiluje o to, aby obnovitelné zdroje do roku 2030 pokryly 80 % poptávky po elektřině, a to rozšířením infrastruktury pro větrnou a solární energii.

https://www.emovio.cz/2022/01/01/nemecko-zastavilo-provoz-poloviny-zbyvajicich-jadernych-reaktoru/?<br>

28.12.2021 Německo s koncem roku ukončí provoz ve třech jaderných elektrárnách, zbývající tři pak vypne do konce roku 2022, čímž se po šesti desetiletích rozloučí s nukleární energetikou. Odstavení jaderných elektráren, likvidace radioaktivního odpadu, demontáž zařízení a následné demolice staveb jsou ale během na dlouhou trať. Předposlední krok k odchodu od jádra učiní Německo na přelomu roku, kdy od sítě definitivně odpojí jaderné elektrárny Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku. Ihned poté začnou práce na likvidaci nukleárního zařízení, které budou řadu let zvenčí neviditelné. Jaderná elektrárna se totiž boří zevnitř, jak vysvětluje společnost PreussenElektra, která provozuje zařízení Brokdorf a Grohnde.

Na konečné uložení vysoce radioaktivního jaderného odpadu si pak Německo bude muset počkat do roku 2050. Zatím ještě není jasné, kde se takový materiál bude skladovat. Výběr vhodného místa formálně začal v roce 2017 a potrvá do konce roku 2031, dalších bezmála dvacet let potrvá výstavba a příprava skladu. Hledání je rozděleno do několika fází, kdy se výčet geologicky vhodných lokalit postupně zužuje. Propočty ministerstva životního prostředí uvádějí, že na milion let bude třeba uložit zhruba 600.000 metrů krychlových vysoce radioaktivního materiálu. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4873613/nemecko-je-o-krok-blize-odchodu-od-jadra-likvidace-ale-potrva-i-desitky-let.html

24.3.2021 Německá vláda dnes schválila návrh zákona o finančním vyrovnání za předčasné uzavření jaderných elektráren. Provozovatelé dostanou 2,428 mld. eur. Návrh ještě musí potvrdit parlament. Úprava, která by měla vstoupit v platnost na konci října, ukončí dlouholeté právní spory o podobu odškodnění. Vláda se rozhodla pozastavit produkci energie z jádra v roce 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima

5.3.2021 Německá vláda vyplatí provozovatelům jaderných elektráren 2,4 miliardy eur jako odškodnění za to, že je donutila zavřít jejich zařízení předčasně. Německá vláda se rozhodla pozastavit produkci energie z jádra v roce 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima (Reuters)

9.9.2019 Jádro už nedává smysl, je drahé a ochraně klimatu nepomůže, říká analytik a protijaderný aktivista Schneider. více

• "Jaderný průmysl není schopný v dnešní době elektrárnu postavit včas a v rámci rozpočtu.  

7.6.2019 Šéf Volkswagenu Herber Diess zaútočil na politiky právě kvůli jejich nápadu vypnout jaderné elektrárny už v roce 2022, napřed by se měli zavřít uhelné elektrárny a potom jaderné. VW chystá v následujících 10 letech na trh uvést 70 nových modelů plně elektrických vozů.

Jaderné elektrárny Francie

Francie představuje evropskou jadernou velmoc, jejíchž 56 reaktorů zajišťuje za normálních okolností zhruba sedmdesát procent tamní spotřeby elektrické energie. Země navíc elektřinu vyváží do okolních zemí, přesněji do Belgie, Švýcarska, Itálie, Španělska, ale i do Německa a Británie. 

• Prodražuje a zpožďuje se dokončování třetího jaderného bloku v elektrárně Flamanville na pobřeží Lamanšského průlivu. Výstavba nového zdroje začala koncem roku 2007 a podle původních plánů měl být spuštěn před necelými deseti lety. Tento měsíc EDF oznámila, že vyjde na 12,7 miliardy eur, více než na čtyřnásobek původního propočtu. Zprovoznění odsunula na příští rok.
• Výroba elektřiny z jádra tak ve Francii v posledních letech klesá. Na vrcholu, v roce 2005, vyrobila EDF 430 terawatthodin elektřiny. V souvislosti s odstávkami předpokládá, že v roce 2022 vyprodukuje 300 až 330 terawatthodin. Pro srovnání, tuzemské jaderné elektrárny Dukovany a Temelín loni dohromady dodaly do sítě téměř 31 terawatthodin. 
  
• Vlastníkem více než osmdesáti procent EDF je stát. 

19.9.2023 Celkem 56 stárnoucích reaktorů, dokončených v 80. a 90. letech minulého století a zajišťujících dvě třetiny výroby elektřiny ve Francii, je majetkem předlužené francouzské státní společnosti EdF. Její dluh dosahuje v přepočtu astronomických 1 600 miliard korun.

https://faei.cz/nemecko-se-topi-v-nezvladnute-energeticke-premene/?

31.7.2023 Armáda v Nigeru, která svrhla prezidenta Mohammeda Bazuma, oznámila zastavení dodávek zlata a uranu do Francie. Africká země má velké zásoby uranu, na kterém je Francie silně závislá. Niamey zajišťuje 15-17 procent dodávek této suroviny pro francouzské jaderné elektrárny.

https://ria.ru/20230731/eksport-1887450188.html

3.2.2023 Produkce jaderných elektráren ve Francii se dostala na nejvyšší úroveň za téměř rok. V zemi dnes bylo v provozu 45 jaderných reaktorů, jejichž výkon dosahoval až 45.360 MW. Vyplývá to podle agentury Bloomberg z údajů provozovatele francouzské přenosové soustavy RTE (ČTK)

16.12.2022 EdF odložila spuštění jaderného reaktoru Flamanville-3 na západě Francie o několik měsíců do roku 2024. Palivo bude zavezeno v 1Q24 a nikoli v červnu 2023, jak se čekalo dosud. Odhadované náklady (bez finančních nákladů) firma zvedla o 500 mil. EUR na 13,2 mld. EUR, což je zhruba čtyřnásobek rozpočtu na začátku výstavby projektu v roce 2007 (Bloomberg).

27.9.2022 Francouzská vláda očekává, že zahájí stavbu svého prvního jaderného reaktoru nové generace EPR2 do května 2027, tedy před koncem mandátu prezidenta Emmanuela Macrona. S uvedením do provozu počítá v roce 2035 nebo 2036. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Europe 1 to řekla ministryně pro transformaci energetiky Agnes Pannierová-Runacherová, která tak potvrdila urychlení plánu výstavby (ČTK)

15.9.2022 Slabší výroba z jaderných elektráren poznamená zisk francouzské utility EdF za letošní rok. Elektrárenská společnost, kterou čeká zestátnění, odhaduje dopad na provozní zisk EBITDA pro letošní rok na záporných 29 miliard eur v porovnání s rokem předešlým. Eskalující náklady ponese na svých bedrech stát, který se chystá odkoupit 16 procent akcií EdF, které ještě nevlastní.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5144377/slabsi-vyroba-z-jadra-snizi-provozni-zisk-edf-letos-o-29-miliard-eur.html

5.9.2022 Představenstvo EdF hlasovalo minulý týden proti okamžité implementace dohody dojednané mezi firmou a britskou vládou a o výstavbě jaderných reaktorů typu EPR v Sizewell, napsal dnes Le Figaro s odvoláním na anonymní zdroje. Francouzská vláda prý čeká na dokončení auditu, což může zabrat několik týdnů (Bloomberg).

25.1.2022 Tradiční vývozce elektrické energie je už třetí měsíc čistým dovozcem. Francie, jež za normálních okolností zásobuje okolní státy, čelí neplánované a protahující se odstávce části reaktorů. Pro Evropu přišla v nejméně vhodnou dobu, kdy se kontinent potýká s prudkým zdražením energií. Ve Francii se začíná hovořit o tom, že by její stárnoucí jaderné elektrárny potřebovaly něco na způsob Marshallova plánu, aby přežily. 

• https://www.e15.cz/zahranicni/francouzske-jaderne-reaktory-maji-vazne-potize-zeme-misto-exportu-elektrinu-dovazi-1387171? 

25.2.2021 Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Rozhodl o tom dnes francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let (ČTK)

19.7.2019 Omezení provozu jaderných elektráren kvůli suchu a nedostatku vod y ve Rhoně, Bugey, Saint Alban nebo Tricastin, jež využívají k chlazení právě vodu z této řeky.

Jaderné elektrárny Švýcarsko

20.12.2019 Švýcarsko dnes definitivně odpojilo od rozvodné elektrické sítě svou první jadernou elektrárnu Mühleberg. Společnost BKW, která elektrárnu vlastní a provozovala, plánuje, že ji v lednu začne rozebírat. Celý proces má trvat do roku 2034 a vyjde na tři miliardy švýcarských franků (přes 70 miliard Kč) 

Jaderná energetika Velká Británie

Hinkley Point C je první jadernou elektrárnou v Británii od roku 1995. Jaderná elektřina se na produkci elektřiny v zemi podílí zhruba pětinou. Většina jaderných elektráren v zemi je však blízko konce své životnosti a v příštím desetiletí se mají zavřít.

• Bude stát více než tunel pod Lamanšským průlivem, bude potřebovat ocel, která by stačila pro železnici z Londýna do Říma a beton, který by vystačil pro stavbu 75 sportovních stadionů.

Jaderná energetika Polsko

většinu elektřiny vyrábí Polsko v uhelných elektrárnách, plánuje stavbu jaderné elektrárny o kapacitě šesti gigawattů (GW), s případným rozšířením na devět GW, aby snížilo uhlíkové emise a zajistilo si dodávky elektrické energie. 

Na výstavbu první jaderné elektrárny bude Polsko do roku 2040 zřejmě potřebovat od zahraničních investorů zhruba 30 miliard dolarů (683 miliard Kč). Prohlásil to dnes ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski. Celkovou investici odhaduje zhruba na 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč).  více

• První jednotka elektrárny o kapacitě 1,0 až 1,6 GW má být hotova do roku 2033, celý projekt šesti až devíti GW pak do roku 2043.  
  
• Polsko a USA podepsaly memorandum o spolupráci v energetice, včetně té jaderné.

17.10.2022 Polsko se podle médií chystá oznámit rozhodnutí, která firma tam postaví první jadernou elektrárnu. Varšava jadernou energetiku považuje za cestu ze závislosti na uhlí, k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny a ke snižování emisí skleníkových plynů. Polské generální ředitelství ochrany životního prostředí okolním zemím včetně České republiky tento týden rozeslalo materiály týkající se možného vlivu projektu na životní prostředí v přeshraničním kontextu (ČTK)

• Vládní plán pro energetiku do roku 2040 předpokládá, že stavba začne v roce 2026 a že v roce 2033 bude uveden do provozu první blok jaderné elektrárny o výkonu kolem jednoho až 1,6 gigawattu, v následujících letech pak mají být zprovozněny další bloky. Celkem jich má být šest s výkonem do devíti gigawattů.
• Polská vláda očekává, že firma, která elektrárnu bude stavět, bude mít i 49procentní podíl ve zvláštní společnosti, zajistí odpovídající financování projektu a bude se podílet na provozu elektrárny. Polsko počítá s tím, že každý z reaktorů bude moci být v provozu 60 let. 
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5188249/polsko-chce-postavit-prvni-jadernou-elektrarnu-v-zemi-informovalo-sousedy-vcetne-cr-a-vybira-dodavatele.html
  

13.9.2022 Polsko obdrželo od USA nabídku ohledně možné spolupráce při výstavbě polských jaderných elektráren. Polsko považuje jadernou energetiku za cestu ke snížení emisí a k postupnému odchodu od uhlí. Varšava nyní hledá partnera, který by postavil zařízení na výrobu jaderné energie s kapacitou 6 - 9 GW a poskytl 49 % potřebných financí, napsala agentura Reuters (ČTK)

20.10.2020 Spojené státy a Polsko uzavřely dohodu o jaderné energii, v rámci které Polsko zřejmě koupí od amerických společností jadernou technologii za 18 miliard USD (416,7 miliardy Kč). Oznámilo to americké ministerstvo pro energetiku (ČTK)

8.9.2020 Polská vláda hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (895 miliard Kč) do výstavby svých prvních jaderných elektráren. Jejich kapacita by měla dosáhnout šest až devět gigawattů. Oznámilo to dnes polské ministerstvo klimatu.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4489837/polsko-chce-investovat-150-miliard-zlotych-do-jaderne-energie.html 

Malé modulární reaktory 

NuScale patří ve vývoji malých modulárních reaktorů mezi světové lídry. Její projekt aktuálně prochází v USA licencováním, první komerční reaktor chce firma spustit v roce 2027 v Idahu na severozápadu Spojených států. O výkonu jednotek, desítek, maximálně nižších stovek MW. Výhodou může být jejich předpokládaná sériová výroba a montáž přímo ve výrobních závodech. Zároveň je možné soustředit větší počet modulů v jedné lokalitě.

Společnost NuScale očekává, že kompletní licenci v USA získá v září příštího roku. Konkrétně firma ověřuje vlastnosti malého bloku - modulu založeného na lehkovodním tlakovodním reaktoru s elektrickým výkonem 60 MW. Projekt předpokládá soustředění až dvanácti takových modulů do jedné elektrárny s instalovaným výkonem 720 MW. NuScale má centrálu v Portlandu v Oregonu a pobočky v dalších pěti severoamerických městech a také v Londýně ve Velké Británii.

Jaderná energie, havárie:

• 2011 Při výbuchu japonské jaderné elektrárny Fukušima zemřelo téměř dvacet tisíc lidí a zbytek se musel odstěhovat pryč. Postupnou nucenou evakuací prošlo až 500 000 lidí. Kvůli tsunami v březnu 2011 v jaderné elektrárně Fukušima-1 selhaly systémy napájení a chlazení, což mělo za následek roztavení jaderného paliva ve třech reaktorech doprovázené výbuchy a emisemi radiace do atmosféry. Byla infikována rozsáhlá území, odkud byly evakuovány desítky tisíc lidí.
• 1986 Černobyl, více než 20 evropských zemí bylo kontaminováno radioaktivními izotopy, asi čtyři tisíce lidí zemřelo na přímé vystavení radiaci a více než 5,5 milionu lidí dostalo zvýšenou dávku radiace.

Jaderná energetika zprávy z tisku:

6.12.2023 Čína zahájila komerční provoz jaderného reaktoru nové generace, který je prvním svého druhu na světě. Ve čtvrtek to oznámila čínská státní agentura Nová Čína. Elektrárna čtvrté generace Š'-tao-wan v severočínské provincii Šan-tung je podle ní navržena tak, aby efektivněji využívala palivo, byla ekonomičtější, bezpečnější a měla menší dopad na životní prostředí. Elektrárna s výkonem 200 megawattů (MW) a vysokoteplotním plynem chlazeným reaktorem (HTGR) využívá takzvanou modulární konstrukci.

• Společnost NuScale Power, od níž se dříve očekávalo, že bude první americkou společností s licencí na výstavbu malého modulárního reaktoru, tento měsíc oznámila, že kvůli rostoucím nákladům ukončuje plánovaný projekt v Utahu.

• Čína si stanovila cíl vyrábět do roku 2035 deset procent elektřiny z jaderných zdrojů, což hodlá do roku 2060 zvýšit na 18 procent. Do letošního září nicméně nesplnila cíl, který si stanovila do roku 2020, a to instalovat 58 gigawattů jaderné kapacity.

• https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-cina-zahajila-provoz-prvniho-jaderneho-reaktoru-ctvrte-generace-na-svete-40453348#d
  

4.9.2023 Radioaktivní divočáci trápí střední Evropu. Jejich přemnožení se nedaří zastavit. Za pomoci lovců výzkumníci získali vzorky masa ze 48 divokých prasat, u kterých zanalyzovali výskyt radioaktivního cesia, zejména jeho izotopů cesium-135 a cesium-137, jejichž poměr se liší podle toho, zda zamoření pochází z jaderného reaktoru nebo z výbuchu atomové bomby. A vědci následně zjistili, že divočáci v sobě mají až překvapivě velký poměr radionuklidů, které zřejmě pocházejí z jaderných testů ve 40. až 60. letech minulého století.

• Lidstvo během zkoušek za studené války odpálilo asi 2 000 atomových bomb, přičemž 500 pokusných explozí se odehrálo v atmosféře. Ačkoliv přímo v Evropě k žádnému testu nedošlo (nejbližší pokusy prováděli Francouzi v Alžírsku), vlivem větru se radioaktivní částice, stejně jako v případě Černobylu, dostaly z ostatních částí světa až do střední Evropy.

• Dopady jaderných zkoušek na životní prostředí jsou přitom "nedostatečně prostudovány a z velké části zapomenuty," cituje Science geochemika Jamese Kasteho z College of William & Mary, který se na výzkumu nepodílel. Tento výzkum je jednou z případových studií, které ukazují, jak může znečištění půdy pronásledovat následující generace,

• Ačkoliv se povrchové radioaktivní zamoření evropské půdy díky přirozenému rozpadu radionuklidů a působením povětrnostních vlivů dnes pohybuje na bezpečné úrovni, pod povrchem to neplatí. Déšť podle vědců dopravuje nebezpečné cesium do stále hlubších vrstev a vznikají tak jakési "časové schránky", ze kterých se radioaktivita dostává zpět do potravního řetězce právě přes lanýže a divoká prasata. A vidinu ukončení tohoto koloběhu radioaktivity oddaluje právě nedostatečný odstřel divočáků. 
  

• Zdá se ale, že v lokalitách, které lidé opustili kvůli jaderným haváriím, se zvířatům daří až překvapivě dobře. Japonští vědci například před časem upozornili na raketový rozmach populace divočáků obývajících bezpečnostní zónu kolem atomové elektrárny ve Fukušimě, ve které došlo ke katastrofální havárii v roce 2011.

• Místní divoká prasata se dokonce zkřížila s opuštěnými domácími prasaty a zónu tak obývají hybridi. "Zatímco radiace neměla na genetiku (divokých prasat) vliv, invaze druhů domácích vepřů ano," řekl BBC autor studie Donovan Anderson. Vědci navíc pozorovali, že geny domácích prasat v populaci v průběhu času slábnou vlivem ředění s geny divočáků. "Myslím, že vepři nebyli schopní přežít v divočině, ale divočáci v opuštěných městech prosperovali, protože jsou tak robustní.
  

• Divočina nad očekávání dobře prosperovala i v zakázané zóně kolem zmíněné jaderné elektrárny Černobyl. Po odchodu lidí oblast vedle divočáků obsadili vlci, lišky, losi, jeleni, řada jinde skomírajících druhů obojživelníků a hmyzu nebo reintrodukovaní koně Převalského.

• https://www.obnovitelne.cz/clanek/2687/radioaktivni-divocaci-trapi-stredni-evropu-jejich-premnozeni-se-nedari-zastavit?
  

29.8.2023 Čína má v současnosti schválené k výstavbě nebo ve výstavbě uhelné elektrárny o výkonu 243 gigawattů (GW). To by stačilo pro uspokojení poptávky Německa. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) a Global Energy Monitor (GEM) (ČTK)

27.8.2023 V červnu Rusko dodalo první várku uranové rudy v hodnotě 13,5 milionu dolarů do Indie od roku 2019, vyplývá z analýzy dat indického ministerstva obchodu a průmyslu provedené RIA Novosti. Objem uranové rudy nakoupené Indií činil 118 tun. Naposledy Rusko dodalo uranovou rudu do Indie v roce 2019: tehdy bylo za celý rok vyvezeno 1,77 tisíce tun uranu v hodnotě 101,6 milionu dolarů.

• Spojené státy v první polovině roku nakoupily z Ruska 416 tun uranu, což je 2,2krát více než ve stejném období loňského roku a stalo se nejvyšší úrovní od roku 2005. 
  
• https://ria.ru/20230827/uran-1892479592.html
  

25.8.2023 Výrobce elektřiny Slovenské elektrárne podepsal s americkou firmou Westinghouse smlouvu na dodávky jaderného paliva. Země nebude závislá na Rusku (ČTK)

24.8.2023 Japonští specialisté začali vypouštět do oceánu první várku vody vyčištěné od radioaktivních látek z jaderné elektrárny Fukušima-1. Vyčištěná voda bude vypouštěna ve vzdálenosti jednoho kilometru od pobřeží vybudovaným podvodním tunelem. Rychlost vypouštění je 460 tun vody za den. Každá tuna je přitom předběžně zředěna 1,2 tisíci tunami čisté mořské vody. V souladu s plánem prací je v první etapě plánováno vypustit cca 7,8 tis. tun vyčištěné vody do 17 dnů.

Celkově bude ve finančním roce 2023 (končí 31. března 2024) z jaderné elektrárny odvedeno asi 31,2 tisíce tun kapaliny vyčištěné od záření. Plánuje se vypouštění této vody do oceánu po etapách po dobu 30 let. MAAE hodlá tento proces průběžně kontrolovat – v posledních letech provedli specialisté agentury několik inspekcí stanice.

https://tass.ru/obschestvo/18573729

16.5.2023 Projekt americké jaderné elektrárny Vogtle je blízko dokončení. Dva nové reaktory s rozpočtem více než 16 miliard USD (347,8 miliardy Kč) mají sedm let zpoždění, jeden z nich však již vyrábí elektřinu a druhý je v konečné fázi testování. Po jejich uvedení do provozu se Vogtle stane největším producentem elektřiny v USA, který vyrobí energii schopnou rozsvítit jeden milion domácností a podniků (ČTK)

17.4.2023 Finsko včera uvedlo do běžného provozu největší jaderný reaktor v Evropě Olkiluoto 3 (OL3). Finsko zahájilo výstavbu reaktoru v roce 2005 a původně měl být dokončen v roce 2009 (ČTK)

12.2.2023 Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó dnes prohlásil, že německá vláda "blokuje" povolení potřebná k tomu, aby společnost Siemens Energy mohla dodat klíčová kontrolní zařízení pro nové reaktory v maďarské jaderné elektrárně Paks. Ty staví staví ruská státní firma Rosatom, připomněla dnes agentura Reuters (ČTK)

10.1.2023 Belgie se dohodla s francouzskou společností Engie na prodloužení životnosti dvou svých jaderných reaktorů o 10 let. Kvůli válce na Ukrajině se změnil plán Belgie skoncovat do roku 2025 s jadernou energetikou a spoléhat více na zemní plyn. V roce 2021 činil podíl jádra na belgickém energetickém mixu 52 % (ČTK)

8.1.2023 Pokud chce Evropa splnit své plány, bude muset stavět desítky či stovky nových reaktorů. Potřebovali bychom "New Nuclear Deal", říká konzultant Bojan Tomič, který radil při stavbě nových reaktorů po celém světě.

• Někteří lidé slibují, že malé reaktory bude možné provozovat v celém rozsahu výkonu - od 0 do 100 procent. Zní to skvěle, ale tak to nefunguje, protože v reaktoru probíhají určité fyzikální procesy. Nemůžete naše reaktory vypnout nebo okamžitě spustit podle libosti. Jakmile ho vypnete, můžete ho spustit do dvou hodin; pokud ho nespustíte do dvou hodin, musíte čekat 24 hodin, než se xenon rozpadne. Flexibilita je možná, ale pouze do jisté míry.
• Existuje riziko, že jaderná energie bude určena k podpoře obnovitelných zdrojů. Pak budete čelit situaci, kdy bude jádro fungovat velmi málo. Pokud budete provozovat velmi málo, cena za každou vyrobenou jednotku energie bude mnohem, mnohem vyšší. Kdo to zaplatí? Možná raději zvolíte jiný zdroj, například fosilní elektrárnu se zachycováním a ukládáním uhlíku. I když není jasné, zda CCS v budoucnu zlevní.
  
• Když se Německo rozhodlo uzavřít jadernou energetiku, mělo v síti něco kolem 40 tisíc megawattů nevyužité kapacity. Obrovské množství - přinejmenším do doby, než Rusové utáhli kohoutky. Myslím, že až v příštích několika letech si lidé budou stále více uvědomovat, že jaderná energie pomalu mizí z trhu. A pak se bude hodně zpytovat svědomí a možná dojde právě na malé reaktory, protože ty slibují kratší dobu výstavby.
  

• Ve srovnání s tradiční jadernou energetikou mají dvě obrovské výhody. První je doba výstavby, která je mnohem kratší, protože máte tolik tovární výroby. SMR jsou na místě mnohem méně složité. Stále je to složité, ale podívejte se na automobily, které vyrábíme nyní. Vyrobit něco složitého na lince je hračka ve srovnání se stavbou na místě. Druhou obrovskou výhodou je, že pro kohokoli, ať je to země, nebo společnost, je mnohem jednodušší investovat do malého reaktoru. Je to relativně malá a rychlá investice. Lidé by se neměli příliš bát investovat do takové infrastruktury, protože si nemyslí, že by se za tak krátkou dobu něco příliš pokazilo. Pokud nyní chcete postavit velký reaktor, nemůžete spolehlivě slíbit, kolik by to mohlo stát a jak dlouho by to trvalo. Nejde také jen o první stavbu. Cenový rozdíl mezi prvním zařízením svého druhu a čtvrtým nebo desátým je v tomto oboru obrovský, kolem 40 %. Uvidíme, zda k tomu skutečně dojde. Proto slepě netvrdím, že SMR jsou řešením. Nevím, možná ano. Ovšem uvidíme, co se stane, až bude postaven první SMR. Uvidíme, jaké se objeví technické problémy. Některé SMR jsou založeny na osvědčených technologiích, ale to není stoprocentní záruka. Všechny druhy technologií mají občas problémy.

• Využívat jadernou energii nebude tak snadné jako jiné zdroje. Velcí provozovatelé, jako je ČEZ, mají specialisty na bezpečnost, materiál a mnoho dalších oblastí. Pokud by si chtěl nějaký nový provozovatel, řekněme těžební společnost, pořídit SMR, bude muset velkou část z toho replikovat. Nebo by si to museli s někým smluvně zajistit. Takže lidé, kteří si myslí, že SMR budou provozovat obce nebo města - že by si třeba Karlovy Vary koupily reaktor - tak ti nerozumí tomu, jak věci chodí.
  

• Osobně jsem do přesvědčen, že si mnoho lidí časem uvědomí, že sítě se stoprocentním podílem obnovitelných energií nebudou fungovat. Nebo spíše, že to bude fungovat v některých zemích, které jsou obdařeny vhodnou geografií, aby měly přečerpávací elektrárny nebo dostatek vodních elektráren, ale v ostatních zemích to prostě nepůjde.
  

• Všechny levné peníze jdou do obnovitelných zdrojů a nejdou do jaderné energetiky - která potřebuje levné peníze, protože 65 % investičních nákladů tvoří úroky. Kdybychom místo do obnovitelných zdrojů investovali do jádra, měli bychom podle mého názoru dostatek levné elektřiny. Ale to je hypotetické tvrzení, které se velmi těžko dokazuje. Ve hře je příliš mnoho faktorů.
  

• Ale pokud máte na výběr mezi 1 200 kilometry čtverečními solárních panelů a dvěma hektary jaderné elektrárny dodávající stejné množství energie, čemu byste dali přednost?
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-blizi-se-konec-soucasne-jaderne-energetiky-rika-expert-222162#

23.12.2022 Za kolik Američané, Francouzi či Korejci postaví jaderný blok? Podle vyjádření premiéra Mateusze Morawieckého z počátku listopadu budou náklady na výstavbu jaderné elektrárny se třemi bloky AP1000 konsorciem Westinghouse/Bechtel dosahovat zhruba 20 miliard amerických dolarů.

U příležitosti podpisu smlouvy v Soulu oznámil deník Korea Times a jiná korejská média odhadovanou hodnotu zakázky KHNP na stavbu dvou bloků APR1400 v Pątnowě. Ta údajně dosahuje výše 14,1 miliardy dolarů.

Cena navržená třetím uchazečem, francouzskou EDF, podle neoficiálních zpráv dosahuje 33 miliard eur za čtyři bloky EPR a 48,5 miliardy eur za šest bloků na polském území. Na základě těchto čísel mohou dle webu Energetyka24 nabídky vypadat následovně:

• EDF: 38,94 miliardy zlotých za jeden reaktor EPR, tedy 22,25 milionů zlotých za 1 MW
• KHNP: 33,47 miliardy zlotých za jeden reaktor APR1400, tedy 23,91 milionů zlotých za 1 MW
• Westinghouse/Bechtel: 31,26 miliardy zlotých za jeden AP1000, tedy 25,29 milionů zlotých za 1 MW

V přepočtu se tedy jedná o hodnotu maximálně 162 miliard korun za reaktor o výkonu do 1200 megawattů. Pro přepočet na české koruny však zřejmě nestačí uvedené cifry vynásobit kurzem 5,19 CZK/PLN. Nevýhodou Česka je větší vzdálenost od moře (a tedy vyšší přepravní náklady) a také stavba pouze jednoho bloku v Dukovanech (Poláci budou mít "množstevní slevu"). Otázkou je i to, co s cenou korejského a francouzského uchazeče udělá zmenšení reaktoru na v Česku požadovaných maximálně 1200 MW.

•  Web nuclear.pl tehdy zveřejnil až podezřele nízké hodnoty v nabídkách tří uchazečů o stavbu jaderných bloků v Polsku. Hlavně číslo uvedené u korejského reaktoru APR1400 (2,64 milionu dolarů za 1 MW výkonu) bylo doslova z říše snů, nikoliv z reality. Podle této hodnoty by jeden 1400megawattový korejský reaktor v přepočtu stál jen okolo 85 miliard korun.
• Ani tehdy uvedené ceny u dalších uchazečů neodpovídají tomu, za kolik dnes EDF či Westinghouse budují jaderné elektrárny v západní Evropě, respektive ve Spojených státech. Tady se dnes "cenovky" běžně pohybují okolo 9 milionů dolarů za MW výkonu. V přepočtu to pak vychází na téměř 250 miliard korun za 1200megawattový blok.  
  

https://ekonomickydenik.cz/za-kolik-americane-francouzi-ci-korejci-postavi-jaderny-blok-zajimava-cisla-k-tomu-prinesl-polsky-web/?<br>

9.12.2022 Nizozemsko plánuje postavit do roku 2035 dvě nové jaderné elektrárny. Měly by poté dodávat až 13 procent produkce elektřiny v zemi, uvedla dnes podle agentury Reuters nizozemská vláda (ČTK)

1.10.2022 Maďarsko oponuje rozšíření protiruských sankcí na jaderný sektor. Země, jejíž premiér Viktor Orbán je považován za hlavního Putinova spojence v EU, má s ruskou společností Rosatom dohody o stavbě nových jaderných reaktorů. Maďarsko má brzy zahájit výstavbu dvou nových jaderných reaktorů s ruským Rosatomem v jaderné elektrárně Paks. Doplní čtyři stávající maďarské jaderné reaktory, které využívají ruské palivo a dodávají přibližně polovinu elektřiny v zemi.

Zároveň Maďarsko požádalo EU o souhlas s prodloužením životnosti svých stávajících reaktorů, uvedl maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto v pondělí ve videu zveřejněném na své stránce na Facebooku. Členské státy EU, které podporují přísné sankce proti Rusku, usilují o ukončení jaderné spolupráce s Moskvou. Patří mezi ně pobaltské státy, Irsko a Polsko.

https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/madarsko-zasadne-sankcim-ruske-jadro-nesouhlasi-bulharsko?

15.9.2022 Slabší výroba z jaderných elektráren poznamená zisk francouzské utility EdF za letošní rok. Elektrárenská společnost, kterou čeká zestátnění, odhaduje dopad na provozní zisk EBITDA pro letošní rok na záporných 29 miliard eur v porovnání s rokem předešlým. Eskalující náklady ponese na svých bedrech stát, který se chystá odkoupit 16 procent akcií EdF, které ještě nevlastní.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5144377/slabsi-vyroba-z-jadra-snizi-provozni-zisk-edf-letos-o-29-miliard-eur.html

5.9.2022 Představenstvo EdF hlasovalo minulý týden proti okamžité implementace dohody dojednané mezi firmou a britskou vládou a o výstavbě jaderných reaktorů typu EPR v Sizewell, napsal dnes Le Figaro s odvoláním na anonymní zdroje. Francouzská vláda prý čeká na dokončení auditu, což může zabrat několik týdnů (Bloomberg).

5.9.2022 Jaderná energie bude pro energetickou bezpečnost Japonska klíčová při zaměření se na uhlíkovou neutralitu, řekl japonský ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Yasutoshi Nishimura. Nishimura dodal, že Japonsko zajistilo 10 závodů pro reaktivaci a od příštího roku bude pracovat na reaktivaci dalších sedmi (CNBC)

2.9.2022 Česká republika je stále závislá na dodávkách paliva pro jaderné elektrárny Temelín a Dukovany z ruského státního holdingu Rosatom. Jenže přejít k jinému výrobci není tak jednoduché, vysvětluje jaderná inženýrka Lenka Frýbortová. Dopravní letadlo ruských aerolinek přivezlo ve čtvrtek do Brna další zásilku jaderného paliva pro elektrárnu Temelín. Informace o dodávkách jsou z bezpečnostních důvodů neveřejné, zásilky ale budou zřejmě z Ruska létat ještě několik let. Kvůli válce na Ukrajině nyní stejný problém jako Česká republika řeší i zbytek Evropy.

• Smlouva ČEZ s ruským výrobcem končí právě v roce 2024, plynule na ni naváže smlouva na nákup paliva od společností Westinghouse a Framatome. Dukovany mají zásobu paliva na tři roky a během letošního roku by se mělo rozhodnout o novém dodavateli.
  
• Obohacený uran ve formě oxidu uraničitého se lisuje do formy malých peletek, válečků o výšce a průměru asi jednoho centimetru. Ty se posléze skládají do proutků o délce asi čtyři metry. V Temelíně tvoří každý palivový soubor přesně 312 těchto palivových proutků. Palivových souborů je v reaktoru je 163 a palivový cyklus je čtyřletý, takže každý rok se vymění přibližně čtvrtina ze 163 palivových souborů.
  
• Dukovany mají 4 bloky a do každého bloku se zaváží přibližně 70 palivových souborů, v Temelíně jsou dva bloky a do každého se ročně zaváží asi 40 souborů.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-tajemny-let-z-ruska-problemy-s-jadernym-palivem-resi-cela-evropa-rika-odbornice-213145#

27.8.2022 Ruská společnost Rosatom začne v blízké době stavět dva jaderné reaktory na území Evropské unie. Konkrétně v Maďarsku, jak potvrdil tamní ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle kterého začne stavba v příštích týdnech.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rusko-bude-stavet-jadernou-elektrarnu-v-eu-212579#

18.8.2022 Ruští experti se domnívají, že kvůli akcím Kyjeva v jaderné elektrárně Záporoží může nastat situace podobná té, která se stala v Černobylu a Fukušimě, řekl generálporučík Igor Kirillov, šéf Síly radiační, chemické a biologické ochrany. Pokud selžou záložní dieselagregáty a mobilní čerpadla ZNPP, dojde v případě havarijního stavu k přehřátí aktivní zóny a v důsledku toho "zničení reaktorových elektráren v největší jaderné elektrárně v r. Evropa s uvolňováním radioaktivních látek do atmosféry a jejich šířením na stovky kilometrů".

• V případě havárie radioaktivní látky "pokryjí Polsko , Německo , Slovensko". Navíc, jak dodal Kirillov, pokud se do ovzduší dostane zhruba čtvrtina obsahu alespoň jednoho reaktoru stanice, radionuklidy "pokryjí Skandinávii".
• Taková mimořádná událost (výbuch na ZNPP) způsobí masovou migraci obyvatelstva a bude mít katastrofálnější následky než hrozící plynová energetická krize v Evropě
  
• https://ria.ru/20220818/zaes-1810407475.html

30.6.2022 Evropská komise začala vyšetřovat, zda je plánovaná státní podpora rozšíření české jaderné elektrárny Dukovany v souladu s pravidly Evropské unie. Komise to oznámila v dnešní tiskové zprávě. Plánovaná podpora zahrnuje mimo jiné státní půjčku s nízkými úroky, která by měla pokrýt veškeré náklady na výstavbu (ČTK) 

30.6.2022 Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v dnešní zprávě. Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv (ČTK). 

• Odchod energetického sektoru od fosilních paliv může být díky jaderné energii rychlejší a bezpečnější," uvedla IEA. "V dnešní globální energetické krizi se snižování závislosti na dovozu fosilních paliv stává prioritou při zajišťování energetické bezpečnosti. Neméně důležitá je klimatická krize," dodala. K dosažení uhlíkové neutrality je podle IEA zapotřebí do roku 2050 zvýšit kapacity pro výrobu jaderné energie na 812 ze současných 413 gigawattů. 
  
• Agentura rovněž upozornila, že téměř dvě třetiny jaderných elektráren jsou nyní starší než 30 let a že produkce jaderné energie ve vyspělých ekonomikách by do roku 2030 mohla klesnout o třetinu. 
  

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5056322/k-dosazeni-uhlikove-neutrality-je-treba-zdvojnasobit-kapacity-pro-vyrobu-jaderne-energie-varuje-iea.html

21.6.2022 Provozovatelé jaderných elektráren ve Spojených státech doufají, že se jim v příštích třech desetiletích díky novým reaktorům podaří téměř zdvojnásobit produkci. V současné době vyrábějí méně elektřiny, protože reaktory stárnou, uvedla dnes agentura AP. Rozsáhlé rozšíření produkce závisí na funkčnosti nového typu jaderného reaktoru, který je mnohem menší než tradiční reaktory. Asi dvě desítky amerických společností vyvíjejí pokročilé reaktory, z nichž některé by mohly zahájit provoz do konce desetiletí. Záleží ale na to, zda se tato technologie osvědčí a zda ji federální orgány schválí. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5045201/jaderny-prumysl-v-usa-doufa-ze-diky-novym-reaktorum-zvysi-vyrobu-elektriny.html

27.5.2022 Ve Francii nefunguje polovina jaderných reaktorů. Za výpadky mohou pravidelné údržby, ale také nečekané závady některých reaktorů. Francie bude nucena dovážet elektřinu ze zahraničí a EU se bude těžko zbavovat ruského plynu. Francie je největším producentem jaderné energie v Evropě. Přes zimu tradičně zásobuje okolní státy levnou elektřinou, letos tomu bude ale pravděpodobně naopak. Omezená produkce a nutnost elektřinu dovážet nebude mít dopad jen na Francouze. Německo, které nahradí Francii v roli exportéra, bude muset navýšit svou domácí produkci. "Máme tu francouzský problém, který se vzhledem ke geopolitické situaci odehrává ve špatnou dobu.

•  S narůstajícími obavami o dodávky vyšplhaly francouzské ceny elektřiny ve špičce v prvním čtvrtletí roku 2022 na více než 1 000 eur za megawatthodinu (24 680 Kč/MWh).
• Scénář noční můry by sestával ze suchého léta, které by mělo za následek nízké zásoby vody v Alpách, Pyrenejích, na Balkáně a ve Skandinávii a dlouhotrvající období zimy v celé Evropě, což by zvýšilo poptávku.
• Asi polovina jaderných reaktorů EDF ve Francii aktuálně nefunguje a podle EDF vyrobí reaktory nejméně elektřiny za posledních 30 let. Provoz většiny z nich je pozastaven kvůli plánované údržbě nebo doplnění paliva, dalších 12 reaktorů je ale nečinných kvůli kontrolám a opravám po odhalení problémů s korozí koncem roku 2021. Ve čtyřech reaktorech byly potvrzeny praskliny v klíčových potrubních systémech. 
• Emmanuel Macron označil situaci za tak závažnou, že je na čase začít uvažovat o znárodnění některých částí energetického průmyslu. To a další opatření by měla podle plánu podpořit francouzskou energetickou nezávislost. Macron také vyjádřil podporu k výstavbě nového jaderného reaktoru, který by měl vstoupit do provozu kolem roku 2035.  
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-francii-nefunguje-pulka-jadernych-reaktoru-problem-je-to-pro-celou-evropu-204056# 
  

1.2.2022 Američtí vědci použili největší laser na světě k důležitému kroku na cestě k soběstačné jaderné fúzi. Energie z jaderné fúze je považována za jeden z nejnaléhavějších cílů ve fyzice, protože pokud by vědci přišli na to, jak ji realizovat, nabízela by neomezený zdroj čisté energie. Tento proces spočívá ve spojení dvou částic, při kterém se uvolňuje velké množství energie. Jedná se o stejný jev, který pohání hvězdy včetně našeho Slunce.

V jejich laboratoři se nachází laser s názvem NIF (National Ignition Facility), který je schopen generovat teplotu několikanásobně vyšší než v jádru Slunce a tlak více než 100 miliardkrát vyšší než na povrchu Země. Těchto extrémních podmínek se dosahuje soustředěním 192 silných laserových paprsků na terč velikosti gumy na tužky po velmi krátkou dobu, přičemž dočasně dodávají přibližně 500 bilionů wattů energie. Pro představu, mnoho domácích žárovek má spotřebu kolem 60 wattů.

Laser je tak výkonný díky rozsáhlé soustavě zesilovačů, které zvyšují výkon laseru z 1 miliardtiny joulu při vzniku paprsků na miliony joulů během zlomku sekundy. Cesta paprsku od zdroje do cílové komory je dlouhá asi 1 500 metrů, ale trvá 5 mikrosekund.

https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/vedci-jsou-o-krok-blize-k-neomezenemu-zdroji-ciste-energie-z-jaderne-fuze-diky-obrimu-laseru/martinskocdopole/

1.2.2022 Senzační objev: Nové palivo pro jaderné elektrárny je levnější než uran a bez radioaktivního odpadu.

Palivo se vyrábí z Thoria, což je prvek, který se vyskytuje v přírodě daleko hojněji než uran a lze jej dokonce levně získat i z mořské vody. Generuje přitom více energie než obohacený uran a produkuje jen nepatrné množství odpadu. Vědci dokončují rozsáhlé testování a pokud palivo splní všechny bezpečnostní normy, může nahradit uran v desítkách kompatibilních jaderných reaktorech po celém světě.

Z jedné tuny thoria lze vyrobit stejné množství energie jako z 200 tun uranu nebo 3,5 milionu tun uhlí. Ekologický aktivista Philip Owen ze skupiny GeaSphere řekl, že jaderné reaktory nové generace s thoriem jako zdrojem paliva jsou nejúčinnějším způsobem dekarbonizace v energetickém sektoru.

https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/senzacni-objev-nove-palivo-pro-jaderne-elektrarny-je-levnejsi-nez-uran-a-bez-radioaktivniho-odpadu/lubosvojtech/?

31.1.2022 Letošní a příští rok slibují řadu dobrých zpráv pro obor jaderné energetiky. Podle informací Světové jaderné asociace (WNA) by letos mohlo zahájit provoz 13 nových jaderných reaktorů včetně dlouho odkládaného startu bloků Mochovce 3, Olkiluoto 3 nebo Vogtle 3. V příštím roce může zahájit provoz dokonce 15 nových bloků.

• Zajímavostí je malý modulární reaktor CAREM, který by měl v příštím roce zahájit provoz v Argentině. Lokálně vyvinutý reaktor o elektrickém výkonu 29 megawattů je umístěn v areálu jaderné elektrárny Atucha. Argentina patří mezi země, které chtějí jadernou energetiku dál rozvíjet. Loni zde padlo rozhodnutí o stavbě dvou velkých reaktorů, financování i dodávku technologie má jednom případě zajistit Čína.
• https://ekonomickydenik.cz/dobre-zpravy-v-jaderne-energetice-letos-zahaji-provoz-13-bloku-nejvic-od-roku-1987/? 
  

21.1.2022 Írán jedná s Ruskem o výstavbě dalších dvou jednotek ve své jediné jaderné elektrárně v Búšehru. Oznámil to dnes zástupce íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí, jehož citovala agentura AFP. Informace byla zveřejněna po dvoudenní návštěvě íránského prezidenta Ebráhíma Raísího v Rusku (ČTK)

3.1.2022 Evropská komise chce uznat jádro a plyn za zelené zdroje. Konkrétní podmínky pro stavbu nových tepláren a elektráren ale mají být tak přísné, že by na nich Česko nemohlo svou energetiku postavit. 

Přísné podmínky evropského návrhu však tyto plány staví na hlavu. Jádro má dostat zelený status jen pro projekty zahájené nejpozději do roku 2045. Stavby nových i modernizace stávajících bloků mají podléhat schválení v Bruselu, takzvané notifikaci. Navíc by nové zdroje bylo možné stavět jen za dodržení přísných podmínek nakládání s jaderným odpadem.

Přísná jsou však i pravidla pro nové plynové zdroje, které mají být podle návrhu přijatelné dokonce pouze do roku 2030. Omezujících podmínek je celkem devět a je třeba je splnit všechny najednou.

Zelený status například hodlá Evropská komise přiznat jen těm plynovým elektrárnám nebo teplárnám, které se staví jako přímá náhrada uhelných. A to pouze v případě, že je nelze nahradit obnovitelným zdrojem, tedy větrníky či soláry. Plynovky musí držet velmi přísné emisní limity a třeba už od roku 2026 mají spoluspalovat s fosilním zemním plynem také bezemisní plyn, tedy vodík či bioplyn.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-studena-sprcha-z-bruselu-podminky-pro-zeleny-plyn-i-jadro-jsou-prilis-tvrde-184679#<br>

30.12.2021 Belgická koaliční vláda minulý čtvrtek oznámila, že se dohodla na uzavření všech provozovaných jaderných elektráren v Belgii do roku 2025. Zároveň si ale ponechala možnost provozovat 2 z reaktorů po roce 2025 pro případ, že nebude možné jinak zajistit dodávky elektrické energie. Vláda zároveň deklarovala úmysl pokračovat v investicích do výzkumu jaderných technologií, včetně malých modulárních reaktorů (SMR).

https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/belgie-potvrdila-sve-plany-odstaveni-svych-jadernych-elektraren?

29.8.2021 Čína zahájila první zkoušky experimentálního reaktoru, který jako palivo využívá roztavenou sůl a thorium místo tradičního a stále hůře dostupného uranu. Tento experimentální thoriový reaktor již několik let roste v čínské provincii Gansu. Thorium má totiž oproti uranu jednu velkou výhodu - je mnohem dostupnější.

V čínském Wuweii v provincii Gansu byl zahájen zkušební experimentální provoz nového thoriového reaktoru. Tento typ reaktoru využívá roztavenou sůl a jako palivo místo uranu thorium. Čína chce tento typ reaktoru začít používat kvůli stále se zhoršující dostupnosti uranu. Thorium má totiž výhodu, že je na planetě mnohem hojněji zastoupeno a jeho použití je i levnější.

Podle expertů je tento typ thoriového reaktoru považován za svatý grál na poli jaderné energetiky. Reaktor je totiž mnohem bezpečnější, levnější a především má thorium mnohem menší potenciál pro zneužití pro výrobu zbraní. Vyvolat štěpnou reakci u thoria je však trochu náročnější, než je tomu v případě uranu, což bylo hlavním důvodem, proč se později Spojené státy vydaly uranovou cestou.

Thoriový reaktor je konstrukčně značně odlišný od toho, který využívá jako palivo uran. Thorium je kovový prvek s radioaktivními vlastnostmi blízký uranu. Thorium bylo považováno za alternativní zdroj paliva už ve 40. letech minulého století kdy vyvíjely technologii jaderné energie Spojené státy. Američané dokonce vyvinuli experimentální jaderný reaktor na bázi roztavené soli a thoria v národní laboratoři Oak Ridge v Tennessee. Během 70. let byl však projekt pozastaven a provoz thoriového reaktoru ukončen a Spojené státy daly přednost uranovému palivu.

Klíčové vlastnosti thoria

Thorium má oproti uranu několik zásadních výhod, z nichž tou nejzásadnější je samotné skladování vyhořelého jaderného paliva. Thorium má totiž mnohem menší poločas rozpadu a stačí ho skladovat kolem 500 let, na rozdíl od uranu, který je nutné skladovat tisíce let. Druhou značnou výhodou thoria je, že nemůže být tak snadno zneužito pro výrobu zbraní, protože pro takové využití je nutné thorium upravit velice náročným a drahým procesem.

Čína nový typ thoriového reaktoru začala testovat v rámci projektu, na jehož konci by měl být zahájen provoz několika malých reaktorů, každý o výkonu do 100 MW. Každý takový reaktor by mohl zásobovat elektrickou energií více než 30 tisíc domácností. První komerční thoriový reaktor by chtěla Čína uvést do provozu již v roce 2030.

https://technika.magazinplus.cz/2176-cina-zahajila-provoz-zvlastniho-typu-jaderneho-reaktoru.html?

27.8.2021 Druhý blok jaderné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech (SAE) zahájil provoz. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Baráka, která stojí v emirátu Abú Zabí, je první jadernou elektrárnou v arabském světě. Její první blok zahájil komerční provoz letos v dubnu. Po dokončení bude mít elektrárna čtyři jaderné reaktory s celkovou kapacitou 5600 megawattů (ČTK).

12.5.2021 Vědci monitorující ruiny jaderné elektrárny v Černobylu upozorňují na vzrůstající radioaktivitu uvnitř původního sarkofágu. Podle vědců zatím není důvod k panice, ale realita je taková, že neutronové záření z komory 305/2 od roku 2016 vzrostlo o 40 procent. Očekává se, že právě v této místnosti skončilo značné množství štěpného materiálu uniklého z reaktoru.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/radioaktivita-v-cernobylu-vzrusta-vedce-to-mate-40359967#<br>

2.52021 Na třetím bloku jaderné elektrárny Vogtle začaly tlakové a teplotní zkoušky reaktoru. Během těch jsou reaktorové systémy testovány na normální provozní podmínky. Zároveň byl na čtvrtém bloku umístěn poslední stavební modul.

Společnost Georgia Power oznámila odstartování horkých funkčních testů na třetím bloku elektrárny Vogtle, který je umístěn poblíž Waynesboro v Georgii. Testování zahrnuje zvýšení teploty chladiva reaktoru a zajištění testů prokazujících správnou funkci systémů chladicích okruhů a přidružených bezpečnostních systémů. Tyto testy musí být provedeny ještě před zavezením reaktoru jaderným palivem. Zkoušky prokáží správnou funkčnost tepelného cyklu elektrárny a ověří soulad chování jaderného ostrova s požadavky návrhu zařízení.

https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vystavba-jaderne-elektrarny-vogtle-usa-zaznamenala-dva-dulezite-milniky?<br>

10.3.2021 Nový jaderný blok v Dukovanech bude plně financovat stát, diskuse o zapojení energetické společnosti ČEZ nevedly k cíli. Na videokonferenci o budoucnosti české energetiky, kterou pořádala nezisková platforma Institut Equilibrium, to dnes řekl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Podle něj se nyní už jedná o konkrétním řešení, jak výstavbu bloku zaplatit.

Havlíček koncem ledna po jednání se zástupci stran oznámil, že do tendru pravděpodobně nebude připuštěna Čína, Rusko ale ve hře zůstává. Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila česká vláda loni. Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4625023/mil-dukovany-bude-financovat-stat-diskuse-o-cez-nevedly-k-cili.html 

5.3.2021 Německá vláda vyplatí provozovatelům jaderných elektráren 2,4 miliardy eur jako odškodnění za to, že je donutila zavřít jejich zařízení předčasně. Německá vláda se rozhodla pozastavit produkci energie z jádra v roce 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima (Reuters) 

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Rozhodl o tom dnes francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let (ČTK) 

27.1.2021 EDF říká, že dokončení britské jaderného elektrárny Hinkley Point C, jejího vlajkového projektu, se kvůli pandemii zpozdí minimálně o šest měsíců a bude stát o půl miliardy GBP víc, než se dosud plánovalo (Bloomberg) 

Spojené státy a Polsko uzavřely dohodu o jaderné energii, v rámci které Polsko zřejmě koupí od amerických společností jadernou technologii za 18 miliard USD (416,7 miliardy Kč). Oznámilo to americké ministerstvo pro energetiku (ČTK) 

8.9.2020 Polská vláda hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (895 miliard Kč) do výstavby svých prvních jaderných elektráren. Jejich kapacita by měla dosáhnout šest až devět gigawattů. Oznámilo to dnes polské ministerstvo klimatu.

První jaderná elektrárna s kapacitou až 1,6 gigawattu by podle nejnovější verze energetické strategie ministerstva měla zahájit provoz do roku 2033. Polsko rovněž plánuje do roku 2040 vybudovat mořské větrné elektrárny s kapacitou osm až 11 gigawattů. Investice do tohoto projektu se odhadují na 130 miliard zlotých.
Rozvoj energie z jaderných a obnovitelných zdrojů podle ministerstva vytvoří 300.000 pracovních míst. V současnosti se na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty uhlí. Podle nejnovější verze energetické strategie by se měl podíl uhlí v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent a v roce 2040 na 11 až 28 procent. Předchozí verze z loňského listopadu počítala v roce 2030 s podílem 56 až 60 procent a v roce 2040 s podílem 28 procent.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4489837/polsko-chce-investovat-150-miliard-zlotych-do-jaderne-energie.html 

12.8.2020 Pokud by mělo mít Rusko zásadnější vliv na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech, podkopalo by to možná podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompea nezávislost České republiky. Řekl to na tiskové konferenci po dnešním setkání v Kramářově vile s premiérem Andrejem Babišem (ČTK)

7.8.2020 Bělorusko začalo s navážením paliva do prvního ze dvou reaktorů své první jaderné elektrárny Astravec, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na oznámení ruské korporace Rosatom, která má vybudování elektrárny na starosti. Navážením paliva Rosatom podle agentury TASS začal fyzické spouštění elektrárny (ČTK)

1.8.2020 Spojené arabské emiráty zahájily provoz prvního bloku jaderné elektrárny Baráka, a staly se tak první zemí arabského světa s touto technologií. Na Twitteru o zahájení provozu informoval předseda vlády emirátů šajch Muhammad bin Rašíd Maktúm. Elektrárnu buduje jihokorejská společnost KEPCO, jejíž dcera KHNP má zájem o zakázku na stavbu jaderného Jaderná elektrárna Baráka se nachází na pobřeží Perského zálivu a má mít čtyři reaktory, z nichž tři jsou před dokončením. Zařízení má mít celkový výkon 5600 megawattů.

Výstavba elektrárny začala v roce 2012. KEPCO zde poprvé mimo Jižní Koreu použilo reaktor APR-1400, o němž se uvažuje i pro Česko.
Více na https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/spojene-arabske-emiraty-spustily-prvni-jaderny-blok-v-regionu-stejny-muze-vyrust-v-dukovanech-1372061?

30.7.2020 Stavba největšího termojaderného fúzního reaktoru na světě pokročila do závěrečné fáze, ve Francii už stojí většina budov komplexu a začíná instalace prvních komponentů klíčového zařízení - tokamaku ITER. Má fungovat přesně naopak oproti dnešním jaderným elektrárnám. Při procesu nazývaném jaderná fúze v něm má dojít k vzniku plazmy (extrémně zahřáté hmoty) a slučování jader namísto štěpení. Tokamak tak má při teplotě až 150 milionů stupňů Celsia napodobit reakci, ke které dochází ve většině hvězd včetně Slunce. Výsledkem má být zdroj bezpečné a čisté energie bez jaderného odpadu, a to všechno za spotřeby paliva, které lze získat ze zdrojů, jichž naše planeta nabízí víc než dost.

Na světě v současnosti existuje několik zařízení pro jadernou fúzi typu tokamak, dvě z nich jsou dokonce v Česku. Dosud se ale žádnému nepodařilo získat víc energie, než je potřeba na ohřev plazmatu, a nikdo se tak snu o čisté, bezpečné a levné energii výrazněji nepřiblížil.

Do sítí by superenergie mohla proudit v roce 2050

Areál v jihofrancouzském městě Cadarache je velikostí srovnatelný s rozlohou české jaderné elektrárny Temelín. Jeho stavba začala v roce 2007, v současnosti už stojí většina budov areálu a na místo už dorazily první komponenty samotného tokamaku. Kompletně má být hotovo v roce 2025, kdy se začne testovat. O rok dříve má zároveň započít i stavba prvního potenciálního komerčního tokamaku DEMO. Cílem celého projektu je poslat první megawatty elektřiny z jaderné fúze do sítí v roce 2050.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ve-francii-se-zacalo-skladat-male-slunce-jeho-energie-ma-spasit-lidstvo-114032#

30.6.2020 Nejstarší francouzská jaderná elektrárna Fessenheim včera večer ukončila po 43 letech provoz. Demontáž bude probíhat od roku 2025 nejméně do roku 2040. Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN) navzdory seizmickému riziku sice elektrárnu vyhodnotil jako bezpečnou, bývalý prezident François Hollande ale voličům slíbil její uzavření (The Capitals/EurActiv)

21.6.2020 Čeká lidstvo další jaderná katastrofa? Ledovce skrývají nebezpečné tajemství. V ledovcích se skrývá radioaktivní odpad. Pokud se ptáte, kde se v ledovcích mohl vzít radioaktivní odpad, tak otázka má celkem jasnou odpověď. Ne, vážně ho tam nikdo neodvezl a nezakopal. Stačí si vzpomenout na katastrofu, která se stala v Černobylu nebo Fukušimě. Zajímavé tak je, že radioaktivní částice, které se dostanou do vyšších sfér atmosféry a jsou tedy velmi lehké, mohou klidně urazit větší vzdálenost a následně spadnout z atmosféry na zem v podobě kyselého deště. Když se takový déšť dostane na sníh, stává se těžším. V místech zvaných jako kryokonit (meteorický prach na ledovcích) pak vytváří velkou koncentraci jaderného odpadu.

https://traveladventure.cz/ceka-lidstvo-dalsi-jaderna-katastrofa-ledovce-skryvaji-nebezpecne-tajemstvi/?

3.6.2020 Poslední jaderné elektrárny v Německu by měly ukončit svůj provoz do konce roku 2022. Nyní je zde rozebíráno 22 reaktorů a čeští jaderní inženýři v tom vidí příležitost. Na ČVUT vzniká obor na rozebrání jaderných elektráren.

https://archiv.ihned.cz/c1-66772200-na-cvut-vznika-obor-na-rozebrani-jadernych-elektraren-prilezitost-k-praxi-ceka-hlavne-v-nemecku

19.5.2020 Plán: Když bude elektřina z Dukovan drahá, rozdíl zaplatí všichni. V případě, že bude výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4408850/Plan-Kdyz-bude-elektrina-z-Dukovan-draha-rozdil-zaplati-vsichni.html?

13.3.2020 Ve světě je ve výstavbě 54 jaderných reaktorů. Velkokapacitní bezemisní zdroj volí především Asie, kde jich vyrůstá 37, z toho většina v Číně. Celkem devět jaderných bloků staví evropské země (Bělorusko, Finsko, Francie, Slovensko, Ukrajina, Velká Británie), čtyři projekty ve fázi výstavby najdeme v Rusku, dva pak v USA. Celková kapacita rozestavěných bloků představuje 55 883 MWe. Jaderné elektrárny zajišťují téměř 11 % světové produkce elektřiny, v Evropské unii je to dokonce čtvrtina.

24.9.2019 Provozní kapacita jaderných elektráren po celém světě za minulý rok stoupla o 3,4 procenta na nové historické maximum 370 gigawattů. Vzhledem k rychlému růstu kapacity obnovitelných zdrojů však podíl jaderné energie na celosvětové hrubé produkci energie zůstal těsně nad deseti procenty. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu jaderného průmyslu WNISR (ČTK) 

Odborníci v ÚJV pracují na projektu malého reaktoru, který se jmenuje Energy Well (studna energie). Marek Ruščák z centra výzkumu ÚJV Řež vysvětlil, že modulární reaktor o výkonu 20MW by měl být primárně určen pro špatně dostupné lokality po celém světě, například ne severu Kanady nebo na Sahaře. Tato technologie by byla příležitostí zejména pro české firmy.

Na výstavbu experimentálního reaktoru Energy Well by podle jeho odhadu bylo potřeba částky ve výši dvou miliard korun. "Tato experimentální jednotka nemusí být nutně jaderná, ale může být napájena elektřinou a současně nemusí nutně jít o poměr 1:1. Pointou této jednotky je technologické ověření designu (z hlediska materiálů, termohydrauliky a provozních procesů). Pro tyto účely není nutné mít jaderné palivo - tedy by se nejednalo o reaktor jako takový,"

• Palivo se v tomto reaktoru mění jednou za 7 let prostřednictvím celého kontejneru, který se na místě elektrárny vůbec neotvírá, pouze se vymění a pak se nechá tři roky chladit.
• Následně se vyhořelé palivo zpracuje ve speciální továrně. Chlazení zajišťuje fluoridová sůl s názvem FLiBe. Palivo má pocházet ze Spojených států. Český reaktor by mohl sloužit kromě výroby elektřiny i jako zdroj tepla nebo pro produkci vodíku.Více na: 

Jon Ball z GE Hitachi, v současnosti vyvíjejí reaktor BWRX 300 s výkonem 300 MW. V zásadě jde o zmenšený, vodou chlazený zdroj. Tím, že je zapuštěn pod zem, se šetří náklady na realizaci.

• Výstavba reaktoru by se měla udržet pod částkou jedné miliardy dolarů (23 miliard korun). Hrubá stavba by neměla přesáhnout 55 dní. Takové reaktory by mohly konkurovat i paroplynovým elektrárnám. 
• Pro komerční využití by měl být k dispozici okolo roku 2027.

NuScale Dominick Claudio, modulární lehkovodní reaktory NuScale o výkonu 60 MW. V rámci jedné elektrárny se může spojit 12 modulů o celkovém instalovaném výkonu 720 MW. 

• S komerční výrobou se má začít v roce 2026. Modulární technologie se může využívat například jako zdroj energie pro ropné rafinerie nebo pro odsolování vody. 

Jaderné katastrofy:

• Fukušima jaderná elektrárna 11.3.2011.
• Černobyl 1986, v sobotu 26. dubna 1986 v 1 hodinu 23 minut došlo na jejím 4. reaktorovém bloku k dosud největší zaznamenané havárii jaderné elektrárny.
• 1. 11. 1952 se uskutečnil na Marshallových ostrovech premiérový test vodíkové bomby o síle 10,4 megatuny ekvivalentu TNT. Byla tedy pětsetkrát ničivější než nálož svržená na Nagasaki během druhé světové války. Charakteristický "hřib" vodíkové pumy dosahoval výšky až 16 kilometrů.
• Atomová bomba Hirošima a Nagasaki 6.8 .1945
  

25.8.2020 Ruský jaderný podnik Rosatom zveřejnil záběry z exploze obří jaderné bomby o síle přes 50 megatun, která byla odpálena 30. října 1961 nad Novou zemí. Šlo o největší jadernou nálož v historii.

Jde o vůbec největší odpálenou jadernou nálož. Energie uvolněná při výbuchu byla 3800krát větší než energie bomby svržené na Hirošimu.

Bomba měla hmotnost 27 tun. Dlouhá byla osm metrů a měla průměr dva metry. Vyvíjena byla od roku 1954. Sovětský vůdce Nikita Chruščov chtěl původně získat bombu o síle 100 megatun, ale od toho se upustilo, protože při pokusném výbuchu by radioaktivní spad zasáhl značnou část obývaných oblastí SSSR.

30. června roku 1908 došlo u řeky Podkamenná Tunguska v oblasti centrální Sibiře (v dnešním Krasnojarském kraji) k záhadné explozi o síle 10 až 30 megatun, což je dva tisíckrát více, než jakou sílu měla atomová bomba svržená na Hirošimu. zvěř a Evenkové z této oblasti včas odešli před výbuchem. Světelná koule, rozbitá okna, padající omítka, tomu podle místních obyvatel předcházela ohlušující rána, při které bylo smeteno 21500 kilometrů čtverečních lesa a zhruba 80 milionů stromů.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/rusko-zverejnilo-tajne-zabery-nejvetsiho-jaderneho-vybuchu-v-historii-40334377#

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového