Střemcha obecná

Střemcha obecná

Střemcha obecná, která teď právě kvete nebo odkvétá, je keř či menší strom rostoucí hlavně na vlhčích stanovištích. Botanici ji obvykle řadí do rodu slivoň, tedy do příbuzenstva švestek, meruněk a třešní. Rozemnuté listy střemchy jsou cítit po hořkých mandlích. Při poranění totiž uvolňují silně jedovatý plyn kyanovodík, který rostlině slouží jako ochrana před housenkami a jinými býložravci. Střemcha - a pěkná řádka dalších rostlin - používá systém pracující jako dvousložková chemická zbraň. V jedné části buňky (vakuole) jsou uložené speciální organické látky zvané kyanogenní glykosidy. V jiné části buňky (cytoplazmě) je pak enzym, který tyto sloučeniny rozkládá za vzniku kyanovodíku. V nepoškozených buňkách k sobě enzym a kyanogenní glykosidy nemůžou, takže rozkladná reakce neprobíhá. Jakmile ovšem začne například housenka okusovat listy, čímž mechanicky naruší jejich buňky, smíchá se obsah vakuoly s cytoplazmou. Spustí se tak produkce kyanovodíku - a to přesně v okamžiku, kdy ho rostlina potřebuje.

  • Výjimečně keř do 2 m výšky, častěji však strom až 15 m vysoký. Kmen s hladkou a později mírně rozpraskanou hnědočernou až černou borkou, větve jsou tenké na konci často převislé. Střídavé listy jsou obvejčité, 5-9 cm dlouhé, 3-7 cm široké, zakončené tenkou špičkou, po obvodu zubaté. Bílé vonné květy jsou po 20-30 uspořádané v hroznech, mírně převislých, až 12 cm dlouhých. Plodenství jsou převislá, plody jsou lesklé do 9 mm kulovité peckovice, často černé peckovice.

Využití: Občas je vysazována jako okrasná dřevina. Dřevo voní po hořkých mandlích a používá se k výrobě drobných předmětů. 

Barva květů: bíla, kvete v květnu, 

  • v době květu velmi významná medonosná rostlina

Plody: šťavnaté červenočerné peckovice, které dozrávají koncem léta a jsou veliké asi 1 cm, barvy červenohnědé až černé obsahující jedno, na povrchu drsné semínko.

  • Jsou vhodnou a oblíbenou potravou lesního ptactva.

Signatura: Kůra, kořeny a listy obsahují koncentrace toxických kyanogenních sloučenin, a proto je ve vnitřní kůře patrné hořké mandlové aroma.

Permakultura: lze seřezávat a udržovat ve velikosti keře tak, že je každé 2-3 roky seříznete až k zemi.

Střemcha více

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...