Prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.

1977, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Zároveň působí na Mendelově univerzitě v Brně, kde v roce 2014 získal profesuru v oboru speciální a obecné produkce rostlinné. Hlavním vědeckým oborem je modelování dopadů změny klimatu na polní plodiny v současných i budoucích podmínkách.

bioklimatolog z vědeckého týmu projektu Intersucho, které mapuje vláhový (ne)dostatek

"Pravděpodobnost, že budeme mít suché roky, je dnes větší, než byla v minulosti, a to výrazně. Dokud s tím společnost a stát nezačnou pracovat jako s faktem, který je třeba vnímat nejen teď, když máme sucho, ale pořád, budeme zase pasivními diváky, a opakovaně. K tomu budeme odsouzeni," říká bioklimatolig Miroslav Trnka

Miroslav Trnka, názory, komentáře:

16.8.2023

• Naše vegetační sezona začíná výrazně dřív, a to o dva až tři týdny. Rostliny mají dříve zapojené listy, dříve transpirují a potřebují více vody, aby rostly. Rychleji tak půdu vysuší. Zatímco dříve rostliny na jižní Moravě spotřebovávaly zbytky vody někdy v červenci, teď jim voda chybí od května nebo od června. Sucho postihuje kritickou část sezony daleko dřív než v minulosti, protože sezona i dřív začíná. Tím pádem sucho i déle trvá. To vše se propisuje i do hladin podzemní vody. Krajina by vody potřebovala víc, pokud ji nemá, rostliny zvadnou a krajina vyschne.
  
• Když jsou rostliny zelené, krajinu ochlazují a přinášejí do ní produkci. 
  
• S kolegy z Rakouska, kde je krajina pestřejší, jsme dělali srovnání, jak krajina sucho zvládá. To se od české krajiny dramaticky neliší. Liší se ale její schopnost vzpamatovat se, když sucho skončí. Je na nás, abychom to změnili a zabránili tak největším škodám. Pestrost dodává krajině odolnost. I proto má živočišná výroba stabilizační efekt pro hospodaření.  
  
• Dělali jsme analýzu posledních sedmi velkých kůrovcových kalamit od 19. století do současnosti a ta jasně potvrdila, že všechny nejsušší roky byly zároveň roky s kůrovcovou kalamitou. V 19. století se naši předkové se suchem potkávali, ale problémy s kůrovcem měli, jen když do lesů předtím, většinou v zimě, přišla vichřice, která porost narušila a umožnila gradaci kůrovce. Ten pak suchem oslabené porosty decimoval. Poslední kůrovcová epizoda byla specifická v tom, že jí žádná zásadní větrná kalamita nepředcházela, a přesto přišla, protože bylo tak extrémní sucho, že i stojící porosty se staly zdrojem kůrovcových stromů. Krajina se v některých místech proměnila zásadně, nejvíce za posledních mnoho dekád.
  
• Můžeme to přirovnat ke kolektivizaci, která trvala desítky let a ráz krajiny se změnil z drobnějších polí na velké lány. Kvůli kůrovcové kalamitě jsme zažili změnu podobného rozměru, jen mnohem rychleji.
• Takto dlouhou a intenzivní epizodu sucha jsme tu měli naposledy někdy mezi lety 1508 a 1509. Z toho důvodu mluvíme o extrémním suchu, ale současně si na něj zvykáme. To je také důvod, proč nám už třeba letošní suchá epizoda nějak extrémní nepřijde. Přitom tak nízké průtoky, jaké byly letos v červenci, jsou velmi neobvyklé, ale nám už nepřijdou tak varovné jako v roce 2015, když jsme se s tím setkali poprvé.  
  
• https://magazin.aktualne.cz/kdyz-nebudeme-zmenu-klimatu-resit-nase-deti-ponesou-jeste-ho/r~b9bc2ed23a9511eeba63ac1f6b220ee8/
  

25.4.2023 Rok 2022 byl v ČR srážkově průměrný a celkově napršelo vlastně stejně jako v jiných letech. Mění se však četnost a intenzita srážek. Navíc se prokazatelně otepluje, a tak voda z krajiny mizí rychleji, než bychom chtěli.

• V přírodě je běžně půda schopna vstřebat 1–3 litry vody za hodinu. Pokud jsou srážky intenzivnější, anebo už půda tuto schopnost ztrácí, voda z krajiny rychle odtéká," konstatuje Miroslav Trnka. A podle prognóz bude v budoucnu nastávat mnohem častěji právě situace, kdy budou srážky méně časté, ale o to intenzivnější.
  
• Už dnes trpí 16 procent české půdy suchem a podle dat Ministerstva zemědělství ohrožuje eroze více než polovinu plochy, na které zemědělci hospodaří.
  
• Podle Situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství z roku 2021 je 53 procent zemědělské půdy ohroženo vodní a větrnou erozí. https://eagri.cz/public/web/file/697802/Puda_2021_Web.pdf
• Pokud chce zemědělec dostat dotaci v plné výši, musí na oplátku splnit určité podmínky při "tvorbě krajinných prvků". Tedy například budovat na svých pozemcích meze a remízky, zřizovat ochranná pásma podél vodních toků, ale také střídat plodiny na orné půdě a hospodařit takovým způsobem, který snižuje celkovou degradaci zemědělské půdy. 
  
• Při nedodržování těchto pravidel ministerstvo uplatňuje takzvanou procentickou sankci vůči všem dotacím na plochu, která obvykle činí tři procenta. V závažnějších případech se toto procento zvyšuje, při zanedbatelném porušení naopak snižuje. "Tím, že se sankce uplatňují napříč všemi platbami, má i taková míra na zemědělské dotace poměrně významné finanční dopady 
  

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-b2b-prsi-jako-jindy-a-presto-je-sucho-kam-mizi-ceska-voda-229877#

15.8.2021 V České republice porostou vlivem globálního oteplování teploty více než jinde ve světě, varuje v rozhovoru pro Novinky klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a profesor Mendelovy univerzity v Brně Miroslav Trnka. Očekává, že Země se reálně oteplí o 2 až 3 stupně Celsia. Češi by podle něj měli být ve světové diskuzi o opatřeních proti změně klimatu aktivnější a přicházet s vlastními nápady.

• Koncentrace CO2 se na konci 18. století pohybovala na úrovni 280 molekul na milión molekul vzduchu. Letos průměrná koncentrace atakovala hranici 420 molekul na milión a do konce století, pokud bychom pokračovali v současném tempu, by překročila 1000 molekul.

• Vyšší objem skleníkových plynů zesiluje přirozený skleníkový efekt, díky kterému molekuly vodní páry, CO2, metanu, oxidů dusíku a dalších plynů oteplují planetu o cca 33°C oproti teplotě, kterou by při své barvě a vzdálenosti od slunce měla mít. CO2 sám se na tomto efektu podílí zhruba čtvrtinou.

• Když zvýšíme jeho podíl, zesilujeme skleníkový efekt. Když jeho koncentraci snížíme, efekt zeslábne. Změna klimatu se nedá přirovnat k otočení kolečka na sporák, kdy intenzitu lineárně zvýším, nebo snížím, a tím ovlivňuju intenzitu varu vody. 

• Existují obavy o stabilitu velkého oceánského výměníku, který zprostředkovává mj. transfer tepla z tropického Atlantiku do oblasti severozápadní Evropy a odpovídá, za to, že vegetační pásma jsou v Evropě o cca 1000 km dále na sever než v odpovídající zeměpisné šířce Severní Ameriky.

• Současný status quo je podle studie, která vyšla v červenci, ohrožen jak táním ledu v Arktidě a ledovců v Grónsku, tak celkovou změnou globální cirkulace a dalšími procesy.  
  

• https://www.novinky.cz/domaci/clanek/v-cesku-porostou-teploty-vice-nez-jinde-ve-svete-varuje-klimatolog-trnka-40369087#
  

20.7.2021 Povodně v Německu se vymykají zkušenostem a podle všeho extrémní počasí bude Evropu provázet čím dál častěji. Hrozivá jsou i období veder a sucha.

• Povodně v Německu jsou důsledkem mimořádných srážek ve velmi krátkém časovém úseku na hustě zalidněném území a s velkou zástavbou. A současně s omezenými odtokovými poměry v některých místech v poměrně úzkých údolích.
• Šlo o srážky v řádu stovky i sto šedesáti milimetrů, takže sto i sto šedesát litrů na metr čtvereční za dva dny. Z toho část těch srážek byla v podobě přívalového deště v intenzitě desítek milimetrů za hodinu. Takové srážky generují mimořádné a rychlé odtoky. Muselo jít o průtoky, které přesahovaly stoletou, velmi pravděpodobně tisíciletou vodu. Škody byly tak veliké proto, že zřejmě v lidské paměti několika generací nebylo nic podobného zaznamenáno.
  
• Velikost zasaženého území s takovou intenzitou srážek a v tak krátkém čase mě zaskočila. Přívalová povodeň bývala záležitostí desítek kilometrů čtverečních, ale to, co jsme teď viděli v Německu, to byla ukázka kombinace plošné povodně de facto přívalového typu. 
  
• Změna klimatu probíhá spolu s během přirozených cyklů i přirozené extremity. Za 10 tisíc let jsme zažili několikrát proměnu klimatických poměrů, byť zdaleka ne tak rychle jako nyní, a ne v důsledku činnosti člověka. 
• Naše modely dokážou poměrně dobře popsat, jak by mohly vypadat budoucí suché epizody. Ale přívalové povodně jsou něco, co klasické klimatické ani předpovědní modely dobře do detailu zatím popsat neumí.
• Modelové odhady pro střední Evropu říkají, že srážkové průměry se sice moc nezmění, ale vyšší extremita přijde ruku v ruce se změnou těchto průměrných hodnot, kterou už na křivkách vidíme. Upozorňujeme na to, že pravděpodobně se nám budou střídat suchá období s úseky nezvykle vlhkého a bouřlivého počasí.  
  
• Letos například pozorujeme horkou vlnu v Severní Americe spojenou s požáry. Zkrátka pokud je v klimatickém systému větší množství energie, když je atmosféra teplejší, pojme více vodní páry a může pak docházet k četnějším extrémům, které dosahují intenzity, jakou jsme předtím nepozorovali, nebo které byly velmi vzácné. 
• Studie Massachusettského technologického institutu zmapovala každý hurikán za 50 let na základě detailních dat a ukázalo se, že energie hurikánů v součtu dramaticky roste. My ale teď nemáme datové zdroje, abychom udělali podobnou studii našich bouřek, a tak nemůžeme říct, že existuje příčinná souvislost mezi změnou klimatu a výskytem tornád u nás a silou tornáda na jižní Moravě. 
  
• Je pravděpodobné, že teplotní rekordy budeme překonávat častěji, než nám bude milé. V letech 2015 a 2018 jsme měli na jižní Moravě trojnásobek tropických dnů, než bývalo běžné. V budoucím klimatu budou nekončící vysoké teploty ve dne v noci pravděpodobnější. Teplotní rekordy jsou už na 40 stupních a ve střední Evropě jsou teploty přesahující 40 stupňů mimořádné.
• Pro obyvatele jsou nejnebezpečnější přívalové povodně s hodně silnými bouřemi. Viděli jsme to na jižní Moravě a teď v Německu. Jsou lokální, těžko předvídatelné. Navíc žádný model nedokáže říct přesně, kde a přesně kdy ke srážce dojde, což vede i k podceňování výstrah. 
  
• Vysoké teploty a sucho jsou plíživější zabiják, než přívalové povodně, nebo tornádo. Připomněl bych, že horká vlna z července a srpna roku 2003, která stíhala Německo a velkou část Francie, vedla ke zhruba 30 tisícům mrtvých. U dlouhých období sucha nevidíte konec. Na rozdíl od povodní nebo bouří právě sucho i ve vyspělých ekonomikách podvazuje ekonomický vývoj víc než ty jednotlivé extrémy. 
• https://www.novinky.cz/domaci/clanek/klimatolog-hruzy-jako-v-nemecku-nelze-predvidat-40366645#

15.5.2020

• Těžko můžeme chtít z Evropské unie hodně peněz k adaptaci na změnu klimatu, když jsme současně kvůli průmyslu jedněmi z největších producentů oxidu uhličitého na hlavu v Evropě. 
  
• nemůžeme brát tak, že když změníme krajinu, nebudeme mít problémy se suchem. Když se podíváme na dopady sucha v Rakousku, Belgii nebo Nizozemsku, jsou dost podobné jako u nás. Ani ta pestrá krajina mu nezabrání. Důvod sucha je ve změně klimatu.  
  
• v Česku máme odvodněno 1,2 milionu hektarů, většina meliorací je neudržovaná a vodu už neodvádí tak, jak bylo projektováno. Určitě mají vliv na řadu míst, jako zásadní klíč k řešení sucha bych je ale neviděl.Na konci dubna v krajině za posledních pět let chybělo 800 litrů na každý metr čtvereční.
• Zemědělství je ucelený systém s koloběhem látek a energie. Musíme v něm najít rovnováhu, která odpovídá potřebám trhu i krajiny. Právě ohled na krajinu nám ale chybí. Potřebujeme ke krajině přistupovat jako k celku a využívat regionální specifičnosti
  
• máme málo luskovin, vojtěšky, málo pícnin, tedy rostlin, které půdu primárně zlepšují. Chybí proto, že jsme se jako stát už v 90. letech rozhodli výrazně omezit živočišnou výrobu, a tak nemáme hnůj ani pícniny. Důsledek vidíme na polích. 
  
• dnes máme dvojnásobnou užitkovost u mléčného skotu, potřebujeme jej tedy polovinu oproti 90. letům. O to je i méně hnoje.
• Musíme se vyvarovat toho, abychom pěstovali například kukuřici na bioenergii tak, aby to vedlo k erozi a nakonec k emisím skleníkových plynů. Měli bychom pečlivě uvažovat o podpoře bioenergií, aby nebyla na úkor organické hmoty, kterou do půdy potřebujeme dostat 
  
• V 19. století jsme měli trojnásobné množství hospodářských zvířat a oralo se jen zvířecím potahem, pole neměla víc než dva hektary a měli jsme spoustu rybníků, stejně přišla sucha, která trvala dva roky. Zemědělci a lesníci mají co zlepšovat, nejsou ale původci tohoto sucha. 
  
• Při budování přehrad bude vždy potřeba vyvážit zájem ochrany přírody. Jejich dalším stavbám se v budoucnu nevyhneme. Pro určitá území nebudou jiná řešení. Nebýt povrchových nádrží, pět milionů lidí u nás nejspíš nemá co pít. 
  
• https://archiv.ihned.cz/c1-66764040-chovame-se-jako-za-rakouska-uherska-behem-prumyslove-revoluce-rika-bioklimatolog-miroslav-trnka
  

14.5.2020

• Na přehrady nelze zapomínat, ale jejich stavba není spásou, která sucho vyřeší, I kdybychom je postavili na všech vodních tocích, sucha nás to nezbaví a naopak přinese i řadu problémů. Nádrže na rozdíl od podzemních vod mají tu výhodu, že přesně víme, kolik v nich je vody a můžeme ji řídit.
• když se sníží srážky, může následovat sucho. To může nastat i tehdy, když jsou srážky normální, ale krajina jich důsledkem vyšší teploty a tím zrychleného vypařování vody potřebuje více, aby zůstal přibližně zachovaný její stav. V posledních šesti letech je výrazně tepleji než obvykle.
• Vegetační sezona trvá déle a krajina by tak potřebovala více vody. Srážky jsou ale nižší než obvykle, a tím pádem máme v historickém kontextu mimořádné sucho. Klidně se může stát, že nynější sucho v následujících letech bude běžným stavem.
• Pokud chybí voda ve výrazném množství, první dopady jsou obvykle vidět v zemědělství a lesnictví. Po čase nastává takzvané hydrologické sucho a to dopadá od občanů, přes průmysl a energetiku až po životní prostředí, přičemž jeho dopady jsou specifické regionálně.
• Když se nasčítá dopadů tolik, že sucho ovlivňuje ekonomický potenciál území, mluvíme o socioekonomickém suchu. To může ve svých krajních projevech vést až k nucenému odchodu obyvatel z daného území, ale to v našich podmínkách zatím naštěstí nenastalo.

• Musíme si uvědomit, že současné sucho není přímým důsledkem našeho hospodaření v krajině, ale změny klimatu

• když běží epizoda sucha, jako je ta nynější, na všechna adaptační opatření už je pozdě. My se v současné době těmi uvedenými opatřeními vlastně připravujeme až na to další sucho, které přijde, taková je realita. Postavit přehradu je otázka let

• Z velké části jde o investice, které slouží k propojování vodárenských soustav, budování menších nádrží a vrtů. Chybí ale promyšlený plán, kde řekneme nejen, kolik peněz utratíme za jednotlivé projekty, ale i jak to potom všechno bude fungovat dohromady. Společnost si také musí uvědomit, že stát jako instituce adaptaci na sucho za nás neudělá a to z finančních i kapacitních důvodů.

• Inspirace: Často se také zmiňuje Izrael, ale upřímně, to je tak specifický případ, že jejich přístup v Evropě těžko uplatníme. Nemáme moře, nejsme napůl ve válečném stavu, ani nemáme tak dlouhou vegetační sezonu. Co se týče struktury krajiny a péče o ni, je inspirativní příklad Rakouska už jen proto, že vycházíme z podobných přírodních i historických podmínek.

• Zdroj: https://www.lidovky.cz/domov/na-prehrady-nelze-zapominat-ale-jejich-stavba-neni-spasou-ktera-vse-vyresi-sucho-je-komplexnim-probl.A200513_090654_ln_domov_ele

• Předpovídané srážky bohužel neřeší hydrologické sucho ani hlubší vrstvy v půdě, v povrchové vrstvě do jednoho centimetru je vidět, že pršelo, ale jak sáhnete hlouběji, k žádné změně tam zatím nedošlo (14.5.2019)
• funguje  paměť skrytá v půdě, které se sčítá za několik posledních roků
• když epizoda sucha nastane, většina z nás se stává pouhými diváky
• Musíme pořád počítat i s rizikem povodní, protože změna klimatu rozkolísává v našich podmínkách hydrologický cyklus jako celek.
• Dlouho stresovaného člověka ohrožuje deprese, infarkt, rakovina, v nejzazším případě smrt. Přibližně tak se nyní má česká krajina. Tím, čemu se říká kumulovaný stres, trpí pět let v řadě. Platí to však i opačne.
• Na veřejný vodovod je napojeno 94,7 procenta obyvatel země, kanalizaci má v Česku zavedenou 85,5 procenta domácností
  
• Zprůměrovaná cena vodného a stočného vykazuje růstový trend. Pitná voda stála v roce 2018 průměrně 38,1 koruny za kubík, stočné činilo 33,4 koruny bez DPH. Máme tu 6668 vlastníků a 2853 provozovatelů vodohospodářské infrastruktury.
• Vnitřní dluh na vodohospodářské infrastruktuře činí zhruba 1,25 miliardy koruna týká se především odlehlých a rozlehlých regionů Česka, specificky je nízká míra připojení na vodovod v jižních Čechách.
• vláha v půdě v období 1961 až 2010

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového