Digitální globalizace (sdílená informační ekonomika, Metaverse)

Proces začal před rokem 2000 (vznikem www.), zrychlil po roce 2008 a nyní dochází přímo k explozi moderních technologií s využitím robotů, strojového učení a umělé inteligence. To jsou ideální podmínky pro digitální globalizaci (nejvyšší fáze kapitalismu je Imperialismus), je o proces, kdy díky digitálnímu kolonialismu 21. století bude zasažena veškerá populace (tedy nepůjde o lokální ostrůvky kolonizovaných zemí, ale jde o totální kolonizaci veškeré populace díky moderním technologiím, robotů, umělé inteligenci atd.). Symbolem digitální globalizace je poslední fáze kapitalismu - Imperialismus (globální digitalizace všeho).

  • Globalizace (Digitální globalizace) vstupuje do poslední fáze: Digitální imperialismus = poslední fáze kapitalismu 21. století. DVS nepotřebují vlastnit jednotlivé země, mohou obchodem, službami a digitálním prostředím ovládnout globální populaci žijící v těchto zemích, jejich svět nemá hranice, je omezen pouze připojením na internet (to řeší satelitní internet). Ohrožením tohoto procesu je fenomén (efekt) vyššího muže.

Po finanční krizi v roce 2008 jsme se stali závislými na rychle se rozvíjejícím, dravém a sílícím druhu hospodářské činnosti - na digitální ekonomice. Ta v mnohém připomíná průmyslovou revoluci devatenáctého století, kdy různá odvětví i firmy prudce rostou, zanikají, spojují se ve snaze maximalizovat to jediné, k čemu jsou určené: zisk a hodnotu firmy pro akcionáře, kterých na rozdíl od 19. století není málo, ale miliony.

Pozice firem jako je Google nebo Facebook je proto v nové digitální ekonomice mnohem mocnější, než byla pozice amerických obrů jako byl Standard Oil na konci 19. století před přijetím prvních antimonopolních zákonů. Vliv těchto firem je totiž globální, respektive dosahuje tam, kam dosazuje otevřený internet. V případě Facebooku končí u velké čínské elektronické zdi, za níž začíná království Jacka Ma (Alibaba, atd.), jemuž se nyní (2020) čínská komunistická strana rozhodla přistřihnout křidélka a dalších.

  • https://zahranicni.ihned.cz/c1-66867270-stat-si-bere-moc-zpet-od-internetovych-gigantu-dukazem-je-osud-jacka-ma-nebo-trumpova-twitteru

Vývoj a hlavní znaky digitální globalizace:

  • Klíčovými hráči jsou nadnárodní technologické firmy, které postupně získávají moc (ekonomickou v první fázi, následné finanční a potom politickou - mocenskou) s cílem vytvořit nadnárodní digitální virtuální státy (DVS), již nyní sbírání a akumulují data o veškeré populaci na planetě (do zlatého rybníku).
  • Národní státy jsou zatížené nesplatitelnými dluhy a technologické firmy hromadí zásoby hotovosti a čekají na vhodnou příležitost (koronavirová pandemie, ekonomická krize, krachy firem a států).
  • Tradiční rozdělení sfér vlivu mezi západem a východem, čeká nás globální transformace, přerozdělení sfér vlivu (nový globálním lídrem se může stát Čína, nebo skupina či jedna z technologických firem) - transformační bod zlomu.
  • Svět se rychleji přesouvá do virtuální reality (rozvoj digitálních služeb) - zábava, filmy, hry, turistika, zážitky atd., bude více využívat moderní technologie.
  • Začala invaze technologií (kanceláře, medicína, doprava, komunikace, obchod atd.) a jejich masové propojování (sofistikovaný sběr dat ze všech aplikací a technologií) se vším co může komunikovat po síti.
  • Řídící centrum ("NADČLOVĚK", digitální diktátor) bude monitorovat a řídit život na planetě z oběžné dráhy (např. projekt Starlink - Elon Musk a jeho vylepšený křemíkový člověk (Homo technologicus) propojený s počítačem a dalšími technologiemi).
  • Přesun z globalizace na lokalizaci výroby (využití robotů, 3D tisku, moderních technologií s cílem omezit nezávislost zejména na Číně) je realizováno pod kontrolou nadnárodních globálních firem (dochází ke koncentraci moci globálních technologických firem), tento model řízení nazývám Technokracie s kontrolovanou společností a sociálním bonusem. Globalizace se posouvá do poslední fáze, digitální globalizace (metaverse).
  • Digitální globalizace (kontrolovaná společnost se sociálním bonusem) povede k degradaci diverzity (různosti) na všech úrovních (včetně člověka jako lidské bytosti, rodiny, národa atd.), důsledkem bude transformační bod zlomu.
  • CBDC digitální peníze centrálních bank (konec demokracie, nevolení centrální bankéři budou řídit naše životy přes peníze). 
  • Nástup sdílené společnosti - sdílené dopravní prostředky (auta), spotřební zboží, pracovní místa, bydlení, školství atd. a také virtuální realita (nebudeme muset cestovat, spotřebovávat fyzické věci, pouze digitální atd.).
  • Rozklad a destrukce národních států (zadlužování, korupce, byrokracie, nedůvěra lidí vládní struktury atd.). Pokles důvěry mezi lidmi (nárůst polarizace, podvodů, manipulací, dezinformací, rozklad státu a rodiny atd.).
  • Nepodmíněný příjem, jeho aplikace je spojená s nástupem robotizace, růstem nezaměstnanosti, zavedením CBDC, rozkladem národních států atd.
  • Digitální koncentrační tábory, které tu máme již dnes, povedou k redukci obyvatel.
  • Uvedené znaky jsou více popsány ve Velkém Resetu,  The Great Reset.

Digitální globalizace, zprávy z tisku:

12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.

Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.

  • Historik Dominic Lieven už dříve napsal, že "během dvou generací před rokem 1914 se evropská společnost jako celek proměnila víc než během předcházejících mnoha staletí"
  • Bleskurychlý pokrok v technologiích a v bohatství, který nastal po roce 1870, nešel ruku v ruce s pocitem štěstí a spokojenosti obyvatel Spojených států a západní Evropy (právě na tyto regiony se soustřeďuje).
  • Výrazný nárůst spokojenosti a optimismu lze podle něj na datech dokázat jen ve dvou obdobích - od roku 1870 do vypuknutí první světové války v roce 1914 a poté zhruba ve 30 letech následujících po druhé světové válce. Dlouhodobě se pak prohlubovala míra nerovnosti ve vyspělém světě, byť v posledních několika letech se tento trend změnil. Vliv také měly stále vyhrocenější politické spory uvnitř jednotlivých zemí. Lidstvo své mimořádné technologické inovace často použilo k destruktivním účelům - 20. století tak přineslo nejen ohromující materiální pokrok a snížení míry chudoby, ale také nejničivější konflikty a nejhorší režimy v dějinách.
  • https://archiv.hn.cz/c1-67091920-zlom-od-ktereho-jsme-neskutecne-zbohatli-od-roku-1870-lidstvo-padi-kupredu-a-ekonom-vysvetlil-proc

10.1.2021 Stát si bere moc zpět od internetových gigantů. Důkazem je osud Jacka Ma nebo Trumpova twitteru. Zakladatel obří čínské internetové firmy Alibaba Jack Ma se od loňského října neukázal na veřejnosti. Tehdy kritizoval vládní regulaci, kterou označil za brzdu inovací. Čínská vláda následně zastavila vstup na burzu finanční firmy Ant Group, která patří pod konglomerát Alibaba. Čínské antimonopolní úřady před Vánocemi začaly Alibabu vyšetřovat. Čínská komunistická vláda nejspíš usoudila, že ji technologický gigant a jeho zakladatel začínají přerůstat přes hlavu.

Na druhé straně Tichého oceánu po středečním útoku na Kapitol nejprve Facebook a Instagram a potom Twitter natrvalo zrušily účty amerického prezidenta Donalda Trumpa. A firma Amazon zastavila webohosting sociální síti Parler, na níž se američtí pravicoví konspirátoři domlouvali o postupu útoku a teď řeší, jak si vymoci od končícího prezidenta milost. Zrušení prezidentových účtů není až tolik výraz síly sociálních sítí, ale jejich obav z toho, aby nová vláda prezidenta Joa Bidena neprosadila tvrdou regulaci, rozbití těchto firem a jejich dosavadního byznysového modelu. Očekává se, že Biden bude mnohem otevřenější vůči volání z řad domácích amerických kritiků po tom, aby se moc a síla velkých technologických firem omezila. Šéfové velkých technologických firem za poslední dva roky absolvovali více výslechů před různými kongresovými výbory než za předchozích deset let, kdy síla a moc jejich firem rostla závratným tempem. Ředitelé a majitelé Google, Facebooku, Amazonu či Apple jako by - podobně jako Jack Ma - žili na jiné planetě, která se ale nyní srazila s politickou realitou.

  • Evropská unie, která - bohužel - nemá žádnou globální technologickou firmu stejné ligy jako je Alibaba, Google nebo Facebook, se pak rovnou pustila do regulace, kterou obhajuje snahou vrátit i ve věku digitálních nástrojů politické rozhodování do rukou voličů a jimi zvolených politiků.
  • Technologické firmy totiž nejen, že ovládají čím dál větší část veřejného (digitálního) prostoru, ale zároveň svými algoritmy zaměřenými na maximalizaci zisku ovlivňují a podle mnoha názorů zároveň ničí demokratické rozhodování.
  • Moc čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a komunistické strany se opírá o čtyři "nohy": represe a tvrdou kontrolu společnosti pomocí čím dál většího vlivu technologií, disciplinovanou stranu stalinistického modelu, rostoucí asertivní roli Číny v globální geopolitice a státní kapitalismus.
  • Alibaba a další globálně působící čínské firmy hrají svoji roli v každé z nich, ať už jako motor ekonomiky, dodavatel technologií a dat pro kontrolu občanů nebo nástroj globální moci. Proto čínská komunistická strana a stát s ní spojený vidí v síle technologických firem jako je Alibaba nebezpečí - a proto Jack Ma narazil.
  • Demokratické státy vidí v technologických firmách také nebezpečí, i když jde o něco dost jiného: férovou politickou i podnikatelskou soutěž, svobodu vyjadřování a svobodu volby, které narušují algoritmy internetových gigantů.
  • Stát (v evropském případě reprezentovaný Evropskou unií, protože ta je vůči technologickým firmám relevantnějším hráčem než jednotlivé členské země) se v letech 2020 a 2021 rozhodl si vzít zpět svůj tradiční monopol na vykonávání moci. Nejspíš není náhodou, že se tak děje v čase pandemie, kdy se dramaticky zvětšila závislost na moderních technologiích kvůli lockdownům a dalším omezením. Podobně jako v jiných případech, dlouhodobý trend rychle a mohutně vyhřezl na povrch.
  • https://zahranicni.ihned.cz/c1-66867270-stat-si-bere-moc-zpet-od-internetovych-gigantu-dukazem-je-osud-jacka-ma-nebo-trumpova-twitteru

11.12.2020 Potřebujeme dohled nad daty, jinak algoritmy a umělá inteligence podkopou důvěru v demokracii a instituce, říká expert. V otázce regulace digitálních dat, kterými disponují velcí hráči jako Facebook, Google nebo Apple, byly uplynulé týdny bohaté na události. Velká Británie oznámila plán na vytvoření nového regulačního orgánu, který by dohlížel na konkurenci mezi internetovými firmami. Ještě předtím představila Evropská komise svůj návrh zákona o správě dat (Data Governance Act), který je součástí širší snahy o regulaci digitálního prostředí. Svůj vlastní plán v listopadu oznámila i Čína. A ve středu přišla z USA dosud nejzávažnější právní hrozba pro Facebook: tamní úřady největší sociální síť zažalovaly kvůli porušování soutěžních pravidel a de facto ji chtějí zbavit Instagramu a WhatsAppu.

  • Podle Dalibora Vavrušky, bývalého hlavního stratéga pro digitální konektivitu v londýnské Citigroup, je nyní v sázce dokonce západní demokracie. Pravidla datové kontroly a etiky jsou nutná zejména proto, že se na nás chystá nástup umělé inteligence, kterou velké technologické firmy mohou zneužít.
  • Vavruška volá po takzvané datové suverenitě, tedy právu jednotlivých zemí udržet si kontrolu nad určitými citlivými daty, například spojenými s identitou lidí.
  • Provozovatelé technologií navíc budou tlačit na spotřebitele, aby souhlasili s věcmi, kterým nerozumí. Nástup algoritmů, které už teď určují náš přístup ke každodenním zprávám, mění svobodný tok informací na tok dezinformací. Takzvaný fact checking ale pak u lidí vyvolává obavy z orwellovského Ministerstva pravdy.
  • Datové technologie již dnes ovlivňují postavení lidí ve společnosti, jejich chování a bezpečnost. V kombinaci s umělou inteligencí mají ohromnou moc. Izraelský historik a filozof Yuval Harari je nedávno přirovnal ke zbraním. Systém řízení naší společnosti na nástup takhle mocných technologií není připraven. Musíme omezit nakládání s nimi, abychom ochránili naši společnost. Zároveň ale musíme chránit vlastnictví dat a ctít volnost obchodu, abychom využili jejich potenciál.
  • Některé mantinely se i tady musí nastavit dopředu, stejně jako to děláme u zbraní nebo léků. Pokud se tak nestane, vliv digitálních technologií a byznysové a jiné zájmy s nimi spojené nás mohou přerůst a ztratíme možnosti je kontrolovat. To by mohlo podkopat důvěru v zavedené instituce − v demokracii, svobodu, v národní státy, pracovní trh a podobně.
  • Zaprvé, firmy jako Google nebo Facebook na internetu původně koncipovaném v duchu decentralizace a neziskovosti začaly nabízet čím dál víc centralizované ziskové služby. Zadruhé, začaly provádět obří sběr a analýzu uživatelských dat, což uživatelům nemuselo být vždy jasné. Za třetí, Google a Apple ovládly trh s operačními systémy pro chytré telefony, což jim také dává mnoho exkluzivních dat. To samozřejmě omezilo spotřebitelské volby v otázkách soukromí a použití těchto dat. Je tu ale i další jev. Spotřebitelé se čím dál víc stávají závislými na konkrétních datových platformách. Jenže některé velké technologické firmy jsou placené za to, že ovlivňují chování uživatelů. Filtrováním informací prakticky omezují svobodnou vůli.
  • https://archiv.ihned.cz/c1-66857370-data-jsou-jako-zbrane-musime-omezit-nakladani-s-nimi-abychom-ochranili-spolecnost-rika-expert<br>

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů. Rozšíření NATO na východ se stalo jedním z důvodů konfliktu mezi...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.

Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...

USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...

Šípky

11.10.2020

Podle všeho nás všechny čeká náročný podzim a zima a ještě teď je čas co nejvíce posílit naši imunitu, kterou čeká těžká zkouška. Šípky, tenhle zázrak zvyšuje imunitu a pomáhá chránit před viry i covidem. Máme ho na dosah ruky. A zadarmo říká Jan Tuna.

Před odpovědí je důležité si položit otázku: víme v jaké části vývojovém cyklu civilizace se nacházíme? (stav světové ekonomiky lze přirovnat k lepení děr starého chladiče). Koloběh, který probíhá v přírodě i v ekonomice můžeme demonstrovat na životním cyklu stromů (zrození ze semene, růst, plody, zánik a rozklad, který vytváří prostředí pro...

Evropské a světové banky vysílají signál snižováním úroků a dalších stimulů: utrácejte peníze jsou levné, nemá smysl spořit a v některých zemích mají úspory i záporný úrok. Spotřebitelé však zatím dělají pravý opak, protože v období současné nejistoty a společenských změn zvyšují svoje úspory a omezují nákup spotřebního zboží (výdaje). Tento...

Obchodní válka (nyní probíhá hybridní válka, ale i technologická, měnová, špionážní, dezinformační, ideologická, geopolitická, surovinová, civilizační atd.) mezi USA a Čínou se transformovala do další fáze jménem STUDENÁ VÁLKA 2.0 (už se hraje na více šachovnicích - Evropa, Blízký východ a Čínské moře), nebo je to počátek procesu směřující k 3....

Vizionáři, akademici a komentátoři již přemýšlejí (navrhují a modelují různé scénáře budoucího vývoje) nad tím, co udělají dopady pandemie koronaviru následně, až jednou utichne, se společností a ekonomikou. Svět po pandemii se přesouvá do digitálního prostředí, důsledkem bude ztráty svobod, větší koncentrace majetku a moci, budeme závislí na...

Bylinky a viry

02.05.2020

Koronavir (17.3.2020): Zánětům plic souvisejícím s nemocí COVID-19 může podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) pomoci předcházet rybí tuk a vitamin D. Navýšení jejich hladiny v těle může trvat šest týdnů až šest měsíců, uvedl na webu profesor Jiří Ruprich z Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ. Zhruba 80 % nakažených novým typem koronaviru na...