Sucho

V Česku je nyní celkem 165 přehradních nádrží (47 vodárenských, 118 ostatních, tzv. víceúčelových) o celkovém objemu 3 360 milionů metrů krychlových. (2020). Takzvané zemědělské sucho, tedy vyschlost půdy, se v posledních dnech rozšířilo na 98 % celého území Česka (2020). Podle odborníku z projektu InterSucho je takzvaná suchá "epizoda", která trvá už od roku 2015, nejhorší za posledních 500 let.

• rok 1540 v Evropě překonal "všechno, co dosud bylo známo". Labe, Rýn i Seinu šlo přejít suchou nohou. Než se voda úplně vypařila, její zbytky byly pokryté zeleným plakem a plné mrtvých ryb. Studny vysychaly, lidé hladověli, dobytek hynul. Podle odhadů zemřelo půl milionu lidí, nejvíce na úplavici. 
  

Kniha Sucho v českých zemích uvádí jako vybrané extrémní suché epizody z období přístrojových pozorování roky 1808, 1809, 1811, 1826, 1834, 1842, 1863, 1868, 1904, 1911, 1917, 1921, 1947 (nejextrémnější epizoda sucha od dubna do října), 1953/54, 1959, 1992, 2000, 2003, 2007, 2015-2019. 

Na světě jsou místa, která mají kvůli změně klimatu ročně méně vody. Leží zejména ve středních polohách severní a jižní polokoule. Jde o oblast Středozemního moře, Irák, Írán, Libanon, jihozápadní část USA nebo severní část Mexika. Na jižní polokouli je to Chile, Argentina, Jižní Afrika nebo Austrálie. 

• Čím je způsoben nedostatek vody?
• Co způsobí sucho v Česku?
• Proč pole erodují a nevsakují vodu?
  
• Jak zadržovat vodu
  
• https://www.suchovkrajine.cz/
  
• https://jmkgis.maps.arcgis.com/apps/mapviewer/index.html?webmap=6880f3ed51424bae92deaed8064ad7bb
• Globální mapa sucha: https://www.windy.com/cs/-Drought-intensity-awp_0_40?awp_0_40,58.905,51.152,4

Podle odborníků je pro Česko důležitější vodu zadržovat v krajině plošně, ne jí plnit přehradní nádrže. "Například v Německu a Dánsku jsou rozsáhlé programy revitalizace toků. Vrací jim meandry, vrací do přirozených toků. U nás byste u velkých řek nenašla příklad žádný.  

• Na území České republiky se do budoucna očekává víceméně stejný roční úhrn srážek v porovnání s minulými obdobími, mění se však jejich charakter a distribuce v čase i prostoru. Lze očekávat mnohem vyšší četnost hydrologických extrémů - přívalových srážek a povodní a zejména období sucha
  

Podle rektora Prof. Ing. Petra Skleničky CSc: Kolaps krajiny předchází kolapsu společnosti. Nad suchem zvítězíme jen změnou myšlení.  

Jak se dělí sucho?

• Meteorologické - záporná odchylka srážek od normálu během určitého časového období
• Zemědělské - půdní sucho, nedostatek vláhy pro plodiny
• Hydrologické - významné snížení hladin vodních toků
• Socioekonomické - dopady sucha na kvalitu života

Sucho a souvislosti:

• Každý rok z českých polí zmizí přibližně 21 milionů tun ornice, zanikne schopnost zadržet vodu v objemu cca 6 milionů m3 /rok. pláchne ji déšť nebo odnese vítr.
• 1m 3 neporušené půdy zadrží 200-500 l vody.
• V Česku ročně naprší 40 až 60 miliard kubíků vody, a to i v těch nejsušších letech (v roce 2015 to bylo 42 miliard kubíků), což je třicetkrát až čtyřicetkrát více vody, než činí roční spotřeba vody v zemi (1,5 miliardy kubíků) jak pro pitné účely, tak pro průmysl a zemědělství. (zemědělství potřebuje zatím pouze 3% vody)
• Vody tedy naprší dost, jen vodu z dešťů nedokáže vsáknout v potřebné míře naše zemědělská ani lesní půda.
• Česká krajina zadrží o tři miliardy (3 000 miliónů) kubíků vody méně, než by mohla, pokud by se hospodařilo zdravě. Všechny nově plánované přehrady DOHROMADY zadrží při maximálním stavu 200 mil. kubíků (12.5.2020, Jiří Hlavenka. 
  
• plocha 10 x 10 metrů odpaří průměrně ročně 700 (možná jen 70) kubíků vody. Nové přehrady mají mít dohromady plochu 30 km2 (3000 hektarů). Moje kalkulačka říká, že roční odpar z této plochy je 210 mil. kubíků. (12.5.2020 Jiří Hlavenka).
• Odvodněno je asi 20 až 25 % zemědělské krajiny, tím pádem vysychají potoky a řeky. Do těch přehrad ale nebude mít ani co natéct," upozorňuje Klára Salzmann (květen 2020).
  
• Trendem je obnova takzvané "zelenomodré" krajiny, tedy kombinace jezírek a potoků obklopených mlázím, lesy i loukami, přehrady se ve světě bourají (Stavbou přehrad naopak zaniká přechod mezi povrchovou a podzemní vodou. Což znamená, že tudy se už nikdy nebudou doplňovat zásobárny těch podzemních).
• Národní koalice pro boj se suchem je složená ze zástupců vlády, vodohospodářů, ale i odborníků z akademické sféry. 
• Sucho má přímý dopad výrobu elektrické energie (chlazení tepelných, jaderných elektráren a nedostatek průtoku vody pro vodní elektrárny).
• Sucho (negativní srážkový šok) vyvolává pokles zemědělské produkce a tím i politické změny (např. u zemí, kde panuje autoritářská vláda, roste pravděpodobnost demokratizace a naopak) v delším časovém období (nastává bod zlomu), rostoucí produkce snižuje pravděpodobnost demokratizace a naopak negativní srážkový šok ji zvyšuje, https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4411706/vikendar-sucho-a-covid-19-jako-zlom-pro-autoritarske-rezimy.html

Roste počet tropických dní, kdy teplota vzduchu přesahuje teplotu 30°C . V horkých dnech hrozí lidem přehřátí a dehydratace, ohrožují taky děti, těhotné a kojící ženy, seniory a nemocné lidi. Změny teplot v lidském organismu kumulují stres, který může vyvolat respirační a kardiovaskulární onemocnění, diabetes nebo onemocnění ledvin, což jsou jedny z hlavních příčin smrti po celém světě. Vlny veder výrazně ovlivňují velké množství lidí v krátkém časovém období a podlamují veřejné zdraví, což zpravidla vede k vyšší úmrtnosti. Vedra snižují produktivitu práce a ohrozit mohou dostupnost zdravotní pomoci.

PODLE RŮZNÝCH STUDIÍ SE VĚTŠINA VELKÝCH MĚST PO CELÉM SVĚTĚ DO ROKU 2050 OTEPLÍ TAK, JAKO BY SE POSUNULA O 200 AŽ 1000 KILOMETRŮ k SUBTROPICKÉMU PÁSU. TO ZNAMENÁ, ŽE PRAHA BUDE ZAŽÍVAT POČASÍ STEJNÉ JAKO NA JIHU ITÁLIE NEBO V TURECKU. BRNO NEBO ČESKÉ BUDĚJOVICE BUDOU JAKO JIH ŘECKA. TEPLOTA VZDUCHU V PRAZE BY V ROCE 2050 MĚLA V NEJTEPLEJŠÍM MĚSÍCI VZRŮST O NECELÝCH 7 STUPŇŮ. 

• Extrémní teplotní rozdíly (tepelné ostrovy), PŘI EXTRÉMNĚ HORKÝCH DNECH JE BĚŽNÉ, ŽE TEPLOTNÍ ROZDÍL MEZI ROZPÁLENOU SILNICÍ A NEDALEKÝM PARKEM JE I 50 °C.
• https://native.seznamzpravy.cz/pripravte-se-na-preziti-horkeho-leta-ve-meste/?
  

Sucho, můžeme se inspirovat v Izraeli?

• Izrael dělá dobře a lze to u nás použít - úspory a recyklace vody, efektivní vodní hospodaření s malými ztrátami, několika stupňové využití vody, nebo obrovské investice do vyčištění řek.
  
• Větší část vody spotřebované v Izraeli vzniká odsolováním vody mořské (ke konci roku 2019 to bylo cca 70 % a toto číslo dále poroste). Česká republika možnost odsolovat mořskou vodu nemá., je střechou Evropy, veškerá voda, kterou nedokážeme zadržet odtéká pryč. Voda, která se u nás spotřebovává, pochází z větší části ze zdrojů povrchových, v menší míře zdrojů podzemních. Povrchové zdroje jsou bezprostředně závislé na dešťových srážkách.
  
• Prostředky, které věnuje Izrael technologiím odsolování, bychom  měli investovat do obnovy tzv. malého vodního cyklu.
  
• Nové přehrady jsou až druhý stupeň - zadržení vody, která už v krajině je (podle řady údajů je metr krychlový zdravé půdy schopen zadržet až 400 litrů vody). Přehrada v mrtvé krajině, ve které neprší a kde není žádný přítok, je stejná absurdita, jako by Izraelci stavěli odsolovací zařízení uprostřed pouště.
• Kombinujme osvědčené metody s těmi moderními, revitalizujme koryta řek, tlačme na úspory vody. A tak jako Izrael investuje ohromné množství prostředků do technologií na odsolování mořské vody, investujme i my do našeho zdroje vody. Investujme do odolné krajiny, která bude součástí řešení nikoli zdrojem problémů. 
  

Vysoké teploty a sucho jsou plíživější zabiják než přívalové povodně, tornáda, nebo jiné extrémy. Připomněl bych, že horká vlna z července a srpna roku 2003, která stíhala Německo a velkou část Francie, vedla ke zhruba 30 tisícům mrtvých. U dlouhých období sucha nevidíte konec. Na rozdíl od povodní nebo bouří právě sucho i ve vyspělých ekonomikách podvazuje ekonomický vývoj víc než ty jednotlivé extrémy (Prof. Trnka 20.7.2021). 

Sucho, zprávy z tisku:

14.8.2023 Sucho zasáhne světové zásoby jídla ještě před kritickým oteplením, varuje expert. Sucho může brzy zhoršit potravinovou bezpečnost po celém světě. Řešení se nachází v Africe, která má hodně přírodního bohatství, které může přispět k odvrácení krize. 

• Nedostatek vody ohrožuje zemědělství rychleji, než se očekávalo. 
  
• Sucho vede k velké degradaci půdy. Podle něj tomu nepomáhají ani špatné zemědělské postupy. "Zhoršování kvality půdy přichází se špatnými způsoby, jakými provozujeme zemědělství. Když je půda postižená, ovlivní i výnosy.
• Dezertifikace (proces, při kterém se snižuje biologická produktivita suchých oblastí ) a sucho vedou ke změně klimatu a ke ztrátě biologické rozmanitosti.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-sucho-zasahne-svetove-zasoby-jidla-jeste-pred-kritickym-oteplenim-varuje-expert-235427#
  

14.7.2023 rok 1540 v Evropě překonal "všechno, co dosud bylo známo". Labe, Rýn i Seinu šlo přejít suchou nohou. Než se voda úplně vypařila, její zbytky byly pokryté zeleným plakem a plné mrtvých ryb. Studny vysychaly, lidé hladověli, dobytek hynul. Podle odhadů zemřelo půl milionu lidí, nejvíce na úplavic. Velkým paradoxem je, že se tak stalo zrovna v časech takzvané malé doby ledové, výrazně chladnějšího počasí vládnoucího přibližně od 14. do 19. století. Informace zanechali přeživší hlavně v kronikách.

• Téměř jedenáct měsíců prakticky nepršelo a abnormálně vysoké teploty převyšovaly průměry dvacátého století o pět až sedm stupňů Celsia.  
  
• Pekelné plameny začaly Evropu olizovat už v zimě 1539, kdy bylo v Itálii podle kronikářů teplo jako v červenci. "Ani kapka deště. Na severu země nepršelo 200 dní, 
  
• Věci se vymykaly tehdejšímu lidskému chápání: do vysychající Temže vháněl příliv mořskou vodu, která dokonce načas obrátila tok řeky. Francouzští rolníci se přes den schovávali ve sklepeních a ti švýcarští z vesnice Goldiwil prý denně překonávali 500 výškových metrů, aby z Thunského jezera nabrali alespoň pár nádob vody.

• Úroda usychala a vypuklo takové množství požárů, že to v mírových časech nemělo v Evropě obdobu po tisíc let. Přidávalo se rabování a celkově zvýšená kriminalita, což vedlo ke hledání obětí: potulní žebráci a šílenci byli jakožto domnělí žháři odsuzováni a popravováni. Německo, Polsko, Francie, České země… Všude stejná situace. 

• https://forbes.cz/kdyz-reky-vysychaly-a-lide-umirali-pribeh-silene-vlny-veder-roku-1540/?
  

10.7.2023 Vládní zpráva varovala, že řeky Tigris a Eufrat by mohly do roku 2040 vyschnout. Dvojice družic NASA GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment) pořídila v roce 2013 snímky této oblasti a zjistila, že povodí řek Tigris a Eufrat ztratilo od roku 2003 144 kilometrů krychlových sladké vody.

• Napětí se již začíná projevovat, ale úplné zhroucení říčního systému by pro region znamenalo katastrofu. Miliony lidí v Turecku, Sýrii a Iráku jsou závislé na dodávkách vody z Tigrisu a Eufratu. S tím, jak se řeky začínají potýkat s problémy, se již rozhořívají mezinárodní spory o přístup k vodě. Tyto spory také brání vládám, aby účinně dospěly k jakémukoli řešení problému. 
  
• Kvůli vodní krizi se v současné době v Iráku šíří průjem, plané neštovice, spalničky, břišní tyfus a cholera a vláda již neposkytuje svým občanům žádné vakcíny," uvedl pro BMJ Naseer Baqar, klimatický aktivista a terénní koordinátor Sdružení ochránců řeky Tigris v Iráku. 
  
• https://www.svet2000.cz/reka-eufrat-vysycha-a-hrozi-krize-presne-jak-varovala-bible/jan-ondra/?
  

7.5.2023 Boj se suchem v Česku značně komplikuje rozsáhlý systém potrubí, který z krajiny ve velkém odvádí vodu. Statisíce kilometrů melioračního potrubí jsou zakopány zhruba pod čtvrtinou polí. Vykopat je není reálné.

• Vodu by to chtělo zadržet v krajině tam, kde napršela. Ne ji poslat okamžitě pryč. Spousta meliorací je naprosto zbytečných a celou situaci sucha zhoršují.
• Rozloha odvodňovaného území se za posledních 30 let téměř nezměnila – jedná se zhruba o čtvrtinu veškeré zemědělsky využívané půdy (v české krajině se nachází zhruba 1,2 milionu kilometrů potrubí).  
  
• Podle poslední Situační a výhledové zprávy o půdě, kterou ministerstvo vydalo v roce 2021, se odvodňovací systémy nacházejí na 5 až 35 % plochy okresů v Česku. Největší rozlohy dosahují v okresech Hradec Králové, Nymburk a České Budějovice. 
  
• Existují podle něj ale řešení, která umožňují potrubí ucpat a potenciálně i využít k zadržování vody a její odtok regulovat – například pomocí instalace záslepek a speciálních systémů regulujících odtok.
• To vše ale z velké části závisí na změně legislativy. Odvodňovací systémy jsou chápány jako vodohospodářské stavby, které připadají vlastníkovi pozemku. Zemědělci mají svázané ruce při údržbě nebo obnově těchto systémů z důvodu nevyjasněných vlastnických vztahů, případně rozdělení jednotlivých systémů mezi velký počet vlastníků.
  
• Toky by se podle něj měly začít zase přibližovat přirozeným tvarům, což ale naráží na údaje v katastrech. I když se potok nebo řeka začnou rozšiřovat či meandrovat, bývají opět napřímeny, aby odpovídaly katastrálnímu zaznačení. "Podle úřadů je to takhle správně, protože takhle to mají ve svých plánech 
  
• Mapový přehled meliorací: https://meliorace.vumop.cz/?core=app
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-vodu-z-krajiny-odvadi-pres-milion-kilometru-potrubi-poradne-se-nevi-kde-lezi-229859#
  

10.4.2023 Že Evropu skutečně sucho trápí, potvrzuje i například publikace Sucho v Evropě (březen 2023), kterou vydal Publikační úřad Evropské unie. Ta zmiňuje, že většina jižní a západní Evropy je postižena výraznými anomáliemi půdní vlhkosti a průtoku v řekách v důsledku mimořádně suché a teplé zimy. Sněhu je podle ní v Alpách výrazně pod historickým průměrem, a je to dokonce horší než v zimě 2021–22, která byla také velmi suchá. "To povede k výraznému snížení příspěvku tání sněhu k průtokům řek v perialpské oblasti během jara a počátku léta 2023. Dopady spojujícího se sucha jsou již patrné ve Francii, Španělsku a severní Itálii a vyvolávají obavy o zásobování vodou, zemědělství a výrobu energie," uvádí studie.

Sezonní předpovědi podle ní ukazují na nadprůměrně teplé jaro, předpovědi srážek jsou zatím velmi variabilní a nejisté. "Pro zvládnutí období, které je v současné době pro vodní zdroje vysoce rizikové, je zapotřebí pečlivého monitorování a řádných plánů využití vody," uvádí studie.

• Z pohledu půdního sucha jsme na tom v Česku dobře, ale vegetace se teprve rozjíždí. Podpovrchové vody jsou na tom v mělkých vrtech také dobře, jen v Jihomoravském kraji podprůměrně. Hluboké vrty jsou na tom v posledních letech špatně a v zimě opět chyběla sněhová pokrývka ve středních polohách," uvedla Honsová s tím, že nejhorší situace je ve Španělsku a v Itálii, kde to hraničí s katastrofou.

Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/498930-evropu-ceka-v-lete-tezka-zkouska-na-ukrajinu-hned-zapomene-veri-v-rusku?

https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC133025

27.2.2023 Voda byla v Itálii vnímána jako něco, před čím musí chránit svá města, čeho je v podstatě neomezené množství. "Najednou máme zcela opačnou situaci, není ji odkud brát," říká pro Seznam Zprávy italský expert Marco Gardella. Minulý podzim ani nynější zima nepřinesly do Alp a Pádské nížiny dost vláhy na to, aby se tamní zemědělci nemuseli bát další katastrofické sezony. Vody je podle Marca Gardelly z Meziregionální agentury pro řeku Pád (AIPO) v největší italské řece letos v únoru naopak ještě méně než v roce 2022. Gardella proto zoufale doufá, že se počasí umoudří a na jaře přinese alespoň průměrné srážky. "Důvodem, proč se podprůměrných srážek tolik obáváme, jsou stavy našich zdrojů. Hladiny pětice velkých jezer pod Alpami, která tvoří naši hlavní zásobu vody, jsou momentálně na úrovni, na které byly loni na konci léta," říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Myslím si, že tohle je v první řadě kulturní problém. Sucho je téma pro celou Evropu, ale u nás na severu Itálie jde o to, že dřív naše problémy s vodou většinou spočívaly spíš v tom, že jí bylo moc. Voda byla vždycky vnímána jako něco, před čím musíme svá města chránit a čeho je v podstatě neomezené množství. Najednou ale máme zcela opačnou situaci. Na vodu je navázaná značná část naší ekonomiky a není ji odkud brát. Musíme kvůli tomu zaujmout úplně nový postoj a taková kulturní změna nějakou dobu potrvá.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-italie-se-opet-desi-sucha-zatim-je-na-tom-hur-nez-loni-a-ceka-na-dest-226124#

10.10.2022 Klimatická změna tvrdě dopadá na region Afrického rohu. Jak popsali pro Seznam Zprávy pracovníci přímo z terénu, bezprecedentní sucho a absence dešťů představují pro životy Somálců a Etiopanů katastrofu. Země Rohu Afriky se kvůli absenci dešťů již čtyři sezóny v řadě potýkají s rekordním suchem, jehož dopady ohrožují miliony lidí. Nejhůře je na tom Somálsko, kde experti varují pro následující období i před hladomorem.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-kdyz-uz-ani-hladove-deti-nemaji-silu-plakat-afriku-zabiji-klimaticka-krize-216000#

17.9.2022 V řekách Německa , Rakouska , Francie , Nizozemska a Itálie se z vody vynořily obrovské balvany . Nejstarší jsou ze 14. století. Všechny jsou plné datlí. A některé mají dokonce speciální zprávy. Například varování na kameni z Labe u českého Děčína zní: Wenn du mich seehst, dann weine (v překladu z němčiny - "Když mě vidíš, breč").Před staletími sloužily "hladové kameny" jako ukazatele vodní hladiny. Skryto před zraky - to znamená, že doba je relativně prosperující. Ale když se objevili, všichni pochopili: očekávejte neštěstí. Faktem je, že ve středověku byli obyvatelé střední Evropy zcela závislí na úrodě. A sbírali ho právě na úrodných půdách říčních údolí. Je snadné uhodnout: pokud hladina vody klesla, všechny plodiny zemřely. Navíc byla zastavena říční plavba. V důsledku toho nastal hladomor.Tyto "hydrologické orientační body" se naposledy objevily během sucha v roce 2018. Ten současný se ale může stát nejsilnější za posledních 500 let, soudí odborníci ze Společného výzkumného centra Evropské komise.

Mimochodem, "hladové kameny" nejsou jedinými předzvěstmi blížící se katastrofy. Neméně se ve středověké Evropě báli podivných nebeských těles. Pouhým okem je bylo možné pozorovat poměrně dlouho (někdy i několik měsíců). A pak následovala řada neštěstí.Takže v roce 1066 v Anglii byl vzhled "jasné hvězdy s ocasem" považován za znamení bezprostřední smrti krále Edwarda Vyznavače. Podivnou shodou okolností byl panovník ve stejném roce zabit. Dnes v tom ale historici mystiku nevidí. Smrt byla předvídatelná: za panovníka se země ponořila do těžké krize.Stejný astronomický objekt je také zmíněn ve starověkých ruských pramenech. "V tomto létě v květnu se objevila strašná hvězda, která svítila 18 dní, natahovala paprsek na východ, natahovala vlnu na východ, což je pro křesťany znamením nové zkázy, a to i po dvou letech. vznikla invazí nepřítele, to jsou bezbožní Tataři, v této zemi je neznáme," - říká Gustin Chronicle. Zápis byl proveden v roce 1222, v roce, kdy se Tatar-Mongolové objevili na ruských hranicích.Teprve na konci 17. století anglický astronom Edmund Halley zjistil, že v obou případech šlo o stejný jev - kometu vracející se ke Slunci každých 75-76 let. Následně byl po tomto vědci pojmenován astronomický objekt.

Pět set let před Nostradamem se obyvatelé středověké Evropy raději učili budoucnosti od jiné věštkyně - německé jeptišky Hildegardy. Dlouhá léta byla abatyší benediktinského kláštera na řece Rýn poblíž města Bingen.Zde podle kronik sepsala svá mnohá vidění. Zpočátku sdílela svá mystická zjevení pouze s bratry. Ale brzy se zpráva o věštci z břehů Rýna dostala do Vatikánu . Do Bingenu začali přicházet četní poutníci, aby zjistili jejich osud.Ale stejně jako v případě Nostradama Hildegarda neřekla nic konkrétního, ale omezila se na vágní formulace. Například: "Viděl jsem obrovskou hvězdu, zářící a nekonečně krásnou, a kolem ní spoustu padajících hvězd. Všichni se společně přesunuli na jih. A najednou shořely do základů, proměnily se v uhlíky."

https://ria.ru/20220917/prorochestva-1817365462.html

26.8.2022 Asijská velmoc podstupuje největší vlnu veder a sucha za posledních šedesát let. Kvůli neobvykle vysokým teplotám vysychají v Číně vodní plochy a lidé čelí nedostatku pitné vody i statisícům hektarů zničené úrody. Situace se negativně odráží také na dopravě a energetice a dopady pociťují domácí i zahraniční výrobci, kteří se uchylují k přerušení provozu. Právě nedostatek vody se v současnosti jeví jako největší problém.

Řeka Jang-c'-ťiang, třetí největší na světě a nejdelší v Asii, je zdrojem pitné vody pro zhruba 400 milionů obyvatel Číny a zásadní trasou pro čínskou i globální lodní dopravu. Momentálně jí však protéká polovina vody oproti průměru za posledních pět let, což značně ztěžuje lodní přepravu i zajištění pitné vody.

Úřady se proto snaží přivolat déšť i takzvaným "setím" mraků, spočívajícím ve vstřikování malého množství jodidu stříbrného do ovzduší, kde díky své vlhkosti vytvoří kondenzující částice, které ztěžknou a promění se ve srážky. Země setbu mraků využívala například už v roce 2008 k ovlivnění počasí před Letními olympijskými hrami v Pekingu.

https://forbes.cz/rok-sucha-cina-zaziva-dopady-klimaticke-zmeny-stoji-doprava-i-energetika/ 

25.8.2022 Itálii sužuje rekordní sucho. Expert říká, jak se vyhnout osudu vyprahlé země. Naše strategie má několik úrovní. Okamžitá opatření spočívají ve snížení spotřeby vody v zemědělství. Tam už proběhly a probíhají změny v sázení a sklízení, aby se vodou co nejdřív šetřilo. Spotřeba vody se tam tedy už snižuje, ale my ji musíme snížit ještě víc.

Středně- až dlouhodobou strategií je změna skladby pěstovaných plodin. Ne všude, ale alespoň někde. Kromě toho také samozřejmě musíme zefektivnit využívání vody. Potřebujeme vypěstovat stejné množství s použitím méně vody. To znamená, že potřebujeme technicky vyspělejší zavlažování.

Zapracovat musíme i na zachytávání vody z deště. Momentálně zadržíme asi 10 %, ve Španělsku třeba nyní zachytávají 50 %. Musíme toto číslo také zvýšit, vybudovat nádrže, svést do nich dešťovou vodu a tu pak využívat.

O zefektivnění zavlažovacích systémů mluví všichni, v čem jsou ty stávající špatné a ty nové lepší?

Zrovna včera jsme mluvili se zemědělcem, který nám vysvětloval, že v zásadě existují tři typy zavlažování. První, starý systém, zavlažuje jednoduše celé pole skrze síť kanálů. To je na vodu nejnáročnější způsob. Druhý způsob spočívá v tom, že se pole zalévá kropicí technikou. Třetí a nejúspornější způsob jde o krok dál a vodu rostlinám dává až v momentě, kdy ji skutečně potřebují. Zatím jsme na tom tak, že hodně farmářů už přešlo na druhý systém, někteří ale stále využívají první a není moc lidí, kteří by měli třetí typ zavlažování. Myslím si, že potřebujeme změnit naši celkovou mentalitu v kontextu používání vody. Musíme na ni nahlížet jako na něco, co neslouží jen pro místní spotřebu, ale musí vystačit i pro ostatní.

S tímhle máme v Itálii problém. Nemůže se stát, že budeme mít například dost vody v hydroelektrárnách v Alpách, ale žádnou v Pádu. Musíme najít rovnováhu.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-musime-zmenit-vztah-k-vode-a-nemyslet-jen-na-sebe-rika-expert-211794#

23.8.2022 Čína zažívá největší sucho a nejdelší vlnu veder za poslední desetiletí. Hladina veletoku Jang-c'-ťiang uprostřed neobvyklého sucha klesla nejníž za 60 let. Pije z ní 400 milionů lidí.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-fotky-takhle-vysycha-treti-nejvetsi-reka-sveta-pije-z-ni-400-milionu-lidi-212201#

12.8.2022 Kvůli nízkým srážkám se průtoky hlavních evropských řek v posledních týdnech výrazně snížily a vody v tocích se oteplují. Problémy zaznamenávají řeky ve Francii, Rýn, Dunaj či italský Pád, informovala tento týden stanice Deutsche Welle. Dopady jsou rozsáhlé, od omezení zavlažování pro zemědělství po říční dopravu či energetiku (ČTK)

6.8.2022 Hladina řeky Rýn klesá. Lodní přeprava klíčových komodit se komplikuje. Hladiny vody na řece Rýn nebezpečně klesají až k bodu, kdy by se fakticky uzavřel. To ohrožuje obchod s obrovským množstvím zboží v době, kdy se Evropa snaží odvrátit ekonomickou krizi. Řeka v německém Kaubu, klíčovém průjezdním bodě pro přepravu komodit, má o víkendu klesnout na 47 centimetrů a bude tak chybět pouhých 7 centimetrů k tomu, aby byla nesplavná.

Neprůjezdná řeka by mohla zastavit tok zboží od paliva až po chemikálie, zrovna když se vlády snaží zabránit energetické krizi, která by uvrhla region do recese. "Nízká hladina vody již limituje dodávky uhlí, protože se snižuje počet lodí, které je možné použít, a ty unesou méně nákladu," uvedl v prohlášení dodavatel energie EnBW. "Náklady na přepravu uhlí proto rostou, což zase zvyšuje náklady na provoz uhelných elektráren." 

V roce 2018, kdy se voda naposledy snížila, vedlo toto narušení ke snížení růstu německé ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí o 0,4 %, odhadli analytici z JPMorgan. Tentokrát to může být ještě naléhavější, protože vodní cesta je jednou z možností, jak vykompenzovat ztracené ruské dodávky energie. Rýn, který se vine 1 288 kilometrů ze Švýcarska do Severního moře, je vysoce důležitý pro dodávky a export topného oleje, benzínu, uhlí a dalších komodit.

Náklady na dopravu jsou již nyní mimo kontrolu. Přeprava paliva do Basileje ve Švýcarsku aktuálně stojí více než 200 eur za tunu. To je nejvíce za poslední tři roky. Pro srovnání: před několika měsíci činila 25 eur. A pokud se plavidla nemohou naložit plně, je jich potřeba k přepravě stejného množství nákladu vícero.  

https://www.kurzy.cz/zpravy/665126-hladina-reky-ryn-klesa-lodni-preprava-klicovych-komodit-se-komplikuje/

5.8.2022 Více než sto obcí ve Francii nyní nemá pitnou vodu. Podle agentury AFP to oznámil francouzský ministr pro ekologickou transformaci Christophe Béchu, který sucho v zemi označil za historické. Červenec 2022 byl po březnu 1961 druhým nejsušším měsícem, jaký byl kdy ve Francii zaznamenán. Nad pevninskou Francií spadlo jen 9,7 milimetru srážek (ČTK).

20.6.2022 Největší italská řeka Pád pramení v Kottických Alpách a vlévá se do Jaderského moře. Je 652 kilometrů dlouhá a její povodí má rozlohu neuvěřitelných 75 tisíc kilometrů čtverečních. V současnosti však čelí nejhoršímu suchu za posledních 70 let. Její tok vyschl natolik, až se z něj znovu vynořila desítky let stará potopená loď, která skončila na dně ještě za druhé světové války.

Zdroj: https://www.denik.cz/objevy/sucho-italie-hladina-reky-pad-vrak-druha-svetova-valka.html?

10.6.2022 Kvůli suchu a nedostatku srážek je v Česku nutno letos počítat s nižšími výnosy řepky, letos by produkce mohla být jeden až 1,1 milionu tun. V ČR jsou nyní nejnižší osevní plochy řepky za posledních 15 let, v roce 2021 bylo oseto přes 342.000 hektarů. ČTK to sdělil ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf (ČTK)

4.6.2022 Co se týče vlivu počasí, měli bychom upírat zraky na USA, které v současnosti čelí jednak extrémnímu suchu - na téměř čtvrtině obdělávané půdy s obilovinami -, a zároveň je část země postižena extrémními srážkami, které zpozdily začátek pěstební sezony. Důležitější než sucho u nás je tedy situace v zemích, které jsou hlavními exportéry pšenice. Patří mezi ně kromě USA, Ruska a Ukrajiny i Francie, Kanada, Austrálie či Argentina. Pšenice je přitom celosvětově nejdůležitější plodinou ovlivňující potravinovou bezpečnost.

• V roce 1972, sucho zapříčinilo potravinovou krizi, která společně s ropným šokem přispěla k enormnímu nárůstu cen zemědělských komodit. Pokud současný stav ve světě způsobí další pokles nabídky pšenice na světovém trhu, další růst cen je téměř jistotou.
  
• Je zřejmé, že přestože sucho není tou hlavní špatnou zprávou pro tento rok, může dále tlačit na ceny a umocnit tím dopady ostatních faktorů. Mezi ně patří například ruská agrese na Ukrajině či narušení dodavatelských řetězců kvůli pandemii koronaviru.
  
• https://domaci.hn.cz/c1-67076870-zdrazi-potraviny-sledujme-jestli-prsi-v-kanade-nebo-argentine-rika-vedec-ktery-se-zabyva-dopady-sucha

4.6.2022 Nedostatek srážek může zapříčinit pokles HDP. Zaveďme trh s vodou, doporučují vědci. Vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu se zabývají vlivem úbytku srážek na českou ekonomiku. HDP by v důsledku sucha v budoucnu mohlo klesnout o 1,6 procent a více.

Na Zemi je více než čtvrtina obyvatel vystavena vodnímu stresu. Sucho se promítá do ekonomiky celého světa i jednotlivých států. Za posledních třicet let jsou náklady sucha v EU odhadované ve výši více než 3 biliony korun. V některých oblastech Španělska došlo v posledních letech důsledkem sucha k poklesu HDP až o 3 %. Podle modelu Petra Procházky by v případě další eskalace sucha v České republice mohlo HDP v budoucnu poklesnout o 1,6 procent, což je 80miliardový pokles. "Je třeba si uvědomit, že tyto odhady jsou minimum, které lze očekávat. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nezapočítané další náklady sucha, jako jsou náklady na zdraví a životech obyvatel, škody na životním prostředí, vyplacené náhrady z pojištění atd. často převyšují tato čísla," vysvětlil Procházka. Náklady sucha by tak mohly tvořit až 5 % HDP. V případě extrémního opakujícího se sucha lze očekávat i restrukturalizaci české ekonomiky.

Vědci z CVPK nabízejí řešení, která mohou pomoci. "V současnosti pracujeme na návrhu ekonomických nástrojů, které by pomohly s řešením sucha v ČR. Výzkum ukazuje, že jedna koruna investovaná do proaktivních adaptačních řízení rizik ušetří 2 koruny nákladů na odstranění škod po výskytu sucha," uvedl Procházka. V budoucnu tak navrhuje uvažovat o zřízení trhu s vodou, který by reflektoval skutečnou cenu vody se zahrnutím všech externích nákladů a systému vodních emisních povolenek. Nutností budou i investice do konkrétních opatření v krajině. "V současné době se na opatření dávají jednotky miliard korun ročně. Potřebujeme investovat minimálně 25 mld. ročně, celkově pak 400 až 500 miliard," dodal rektor ČZU a hlavní koordinátor centra Petr Sklenička. 

https://www.czu.cz/cs/r-7212-veda-a-vyzkum/r-7653-aktuality-vav/nedostatek-srazek-muze-zapricinit-pokles-hdp-zave-me-trh-s-v.html

27.5.2022 Sucho je zpět. Půda vysychá v Česku i zbytku Evropy, potraviny kvůli tomu mohou zdražit. Že se z půdy po dvou vlahých letech opět nezdravě práší, potvrzují klimatologové z projektu Intersucho, za kterým stojí vědci z Akademie věd ČR. Nejhůře jsou na tom Polabí, severní Morava a jižní Čechy. "Nedostatek vody je ale i na jižní Moravě, kde podle statistik spadlo nejméně srážek," podotýká koordinátor týmu Intersucho profesor Miroslav Trnka. Podle webu je nyní sucho na 88 procentech území Česka.

Aktuální rok podle Trnky počasím dlouho připomínal rok 2019. Tehdy ale přišel alespoň deštivý květen. "Letos bylo srážek zejména v březnu i dosud v květnu málo. V porovnání s předchozími lety je letos vidět svižný nástup sucha i v řekách a potocích, začíná daleko rychleji než třeba v roce 2015," popisuje expert.

A optimistická není ani předpověď pro celý rok. "Zatím to vypadá, že rok bude spíš teplejší a ve střední Evropě srážkově chudší nebo průměrný. Hlavně v nížinách je nízká šance, že by normálně pršelo. Větší sucho tak mohou čekat třeba na Hané, v Polabí, na jižní Moravě," říká Trnka.

• Stav polí a luk se tak už nyní začíná blížit nejsušším letům 2015 až 2019. Jedna z map na webu Intersucho ukazuje, jak silně nedostatek vláhy v půdě dopadá na farmáře. Podle jejich posledních hlášení z neděle 15. května už například v osmi okresech očekávají ztráty větší než 30 procent. 
  
• Za nedostatek vody ani tolik nemůže úbytek dešťových mraků, ale spíš podoba české krajiny. Ta zejména v posledních 70 letech ztratila vlivem průmyslového zemědělství schopnost udržet vlhkost. Nesužuje to ale zdaleka jen zemědělce. Suchá období ovlivňují celé potravinářství, stavebnictví, lesnictví - kde poskytuje kůrovci ty nejlepší podmínky k šíření - i energetiku, kde jsou nejvíce ovlivněny hydroelektrárny.
  
• Zatímco v roce 2018 elektřina vyrobená ve vodních elektrárnách pokryla jen 2,2 procenta spotřeby Česka, v roce 2013 to ještě bylo 4,1 procenta.
• V roce 2019 vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu při zemědělské univerzitě vypočítali, že by sucho mohlo snížit hrubý domácí produkt asi o 1,6 procenta a zemi by to v cenách z roku 2019 přišlo zhruba na 80 miliard korun. 
  
• Sucho dále zvedne ceny práce, energie, osiva, chemikálií, hnojiv pro zemědělský sektor, může i narušit dodavatelské řetězce.
• Podle Procházky bude pro českou i světovou ekonomiku rozhodující spíše stav vláhy v pěti zemích, které vyvážejí 70 procent celkového exportu pšenice - během války Ruska s Ukrajinou jsou to Spojené státy, Kanada, Francie, Austrálie a Argentina.
• Ve 30. letech minulého století extrémní opakující se sucho a prašné bouře prohloubily ekonomickou krizi a daly do pohybu statisíce lidí v USA. O 40 let později, v roce 1972, zase sucho započalo potravinovou krizi, která společně s ropným šokem přispěla k enormnímu nárůstu cen zemědělských komodit," říká Procházka. 
  
• Sucho, které Česko prožilo v letech 2015 až 2019, bylo podle klimatologů nejhorší za 500 let. 
  
• Asi největší důsledky na naše země však dosud mělo katastrofální poválečné sucho z roku 1947, kdy dokonce vázlo zásobování základními potravinami a v některých oblastech Slovenska hrozil hladomor. Situace využili komunisté, když domluvili mimořádné dodávky obilí ze Sovětského svazu, což poté propagandisticky obratně zhodnotili. 
  
• https://archiv.hn.cz/c1-67073590-sucho-je-zpet-puda-vysycha-v-cesku-i-zbytku-evropy-potraviny-tak-mohou-zdrazit

12.5.2022 Po neobvykle suché zimě udeřila na Francii vlna veder, která problémy se suchem ještě prohloubila. Météo-France píše, že je "pozoruhodná svou předčasností, trvanlivostí a geografickým rozsahem". Hned 15 francouzských departementů vydalo varování kvůli suchu. V některých oblastech úřady lidem zakázaly zalévání zahrad v určitých hodinách, zcela zakázáno pak mají mytí aut.

Hladiny spodních vod se podle hydrogeologů nepodaří obnovit, ani kdyby přišly v příštích dnech silné deště - během zimy totiž spadlo o pětinu méně srážek, než je v tomto období obvyklé. Na jihovýchodě země se mají tento týden teploty vyšplhat na 30 stupňů Celsia, což je v závislosti na konkrétním místě až o 8 stupňů více než dlouhodobý průměr.

Sucho má podle předpovědí trvat nejméně do 17. května.

Francie produkuje každý rok zhruba 35 milionů tun obilnin, polovina z toho jde na vývoz. Výpadek francouzské úrody vyvolává velké obavy i kvůli tomu, že se sníží množství obilí vypěstovaného na Ukrajině. Deník Financial Times dodává, že vlna veder postihla i Indii a existuje možnost, že by její vláda vývoz obilí zakázala. Takový výpadek od velkých výrobců už by měl vliv na globální potravinovou bezpečnost, píše ekonomický list.

Jednou z nejvíce postižených zemí může být Egypt, který je dlouhodobě závislý na dovozu obilí z Ukrajiny a Ruska. Poté, co v březnu navštívil Káhiru ministr financí Bruno Le Maire, prohlásil egyptský premiér Mustafa Madbulí, že Egypt sází v tomto směru na Francii. Tamní politici asi nyní vymýšlejí novou strategii, Francie jistou náhradou ani zdaleka není.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-pristi-pandemie-sucho-francouzi-ho-uz-pocituji-a-to-i-ti-ze-severu-201881#

17.12.2021 Češi začali předpovídat sucho pro celý svět. Na webu Windy.com je nyní možné najít předpověď na deset dnů dopředu, která ukazuje odchylku půdní vláhy do hloubky jednoho metru od průměru pro danou lokalitu v letech 1981 až 2020.

Na tvorbě modelu, který sucho pro celý svět počítá, se podíleli tvůrci webu Intersucho.cz, který již řadu let předpovídá sucho pro Česko a Slovensko a monitoruje dopady na zemědělství a lesnictví, uvedli ředitel Windy.com Tomáš Zámečník a bioklimatolog Miroslav Trnka z Intersucha.

Windy.com je tak prvním nekomerčním globálním nástrojem, který monitoring a předpověď sucha nabízí. Navíc je přístupný nejen majitelům počítačů, ale i mobilních telefonů.

https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/ceska-aplikace-windy-com-zacala-predpovidat-sucho-pro-cely-svet-40381463#<br>

17.10.2021 Indie v současné době prožívá nejhorší sucha ve své moderní historii. Existuje ovšem naděje, že by starodávná technologie předků mohla nabídnout řešení jak z krize ven.

Také podle OSN je indická situace opravdu vážná. Jen mezi lety 2007 a 2017 poklesly spodní vody o neuvěřitelných 61 procent. Úplné vyčerpání těchto zásob by pro zemi mohlo být absolutně fatální. Neohrožuje totiž pouze přístup lidí k pitné vodě, ale i výrobu potravin. Už nyní v silně zasažených regionech poklesla produkce potravinářských plodin až o 68 procent.

V Indii ročně spadne asi 400 milionů hektarů srážek. To by se zdálo jako poměrně velké množství vody, jenže téměř 70 procent povrchových vod je kvůli silnému znečištění naprosto nevhodných pro lidskou spotřebu. Indie je, co se kvality vody týče, na 120. místě ze 122 zemí světa. Tedy třetí nejhorší od konce.

"Indie má komplexní vodní ekosystém, ale většina tradičních vodních útvarů zanikla. Oživení studní umožní lidem získat zpět své tradiční zdroje a prostory komunitního života. Díky kapacitám, které studny mají, lze velké břemeno nedostatku vody zmírnit." 

Zdroj: https://www.denik.cz/veda-a-technika/indie-problemy-sucho-voda-studna-historie-architektura.html?

8.9.2021 Odborníci upozorňují na další projev klimatických změn, v tomto případě rostoucí sucho. Brazílie totiž za uplynulá tři desetiletí ztratila zhruba 15 procent svých vodních ploch. Vyplývá to z údajů zveřejněných sítí neziskových organizací, univerzit a technologických společností, které studují využití půdy v dané jihoamerické zemi.

• Týká se to hlavně přírodní oblasti Pantanal, rozsáhlé močálovité krajiny na jihozápadě Brazílie, která zasahuje i na území Bolívie a Paraguaye. Tyto "největší kontinentální mokřady na planetě" vykazují podle Bernardina největší úbytky. "Jejich celková vodní plocha se zmenšila o 74 procent".

• Významný úbytek vody byl zaznamenán i v Amazonii, a to o 16,3 procenta. 
  

• https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/brazilie-prisla-za-poslednich-30-let-o-15-procent-vodnich-ploch-40370109

1.9.2021 Sucho vedlo v Sýrii k stěhování lidí i na konci první dekády nového tisíciletí. Tehdy postihlo hlavně východ země. Do měst ovšem ultrakonzervativní sunníté nezapadli, těžko tam hledali práci. Krize způsobená suchem tehdy přispěla i k posílení pozic džihádistů, kteří nakonec v oblasti ustavili Islámský stát. Mezinárodní organizace a odborníci upozorňují na bezprostředně hrozící humanitární krizi na severu Sýrie, kde úbytek vody v Eufratu zhoršuje socioekonomickou situaci, již tak nepříznivou po deseti letech válečného konfliktu. Pokles hladiny vody, pozorovaný od ledna, by mohl připravit o vodu i elektřinu pět milionů Syřanů.

• Po suché zimě se podle dat hlášených syrskými přehradami, na která se odvolává OSN i nevládní organizace, množství vody přitékající z Turecka do Sýrie snížilo na polovinu oproti normálu.

• Na severovýchodě Sýrie, kde převládá kurdské obyvatelstvo, mají lidé za to, že Turecko používá vodu jako politickou zbraň a reguluje její množství na horním toku. Ankara však toto tvrzení důrazně popírá.

• V Sýrii Eufrat napájí tři hydroelektrárny a nádrže pitné vody. Ředitel přehrady Tišrín říká, že vody je bezprecedentně málo a stav je alarmující. "Je to environmentální a humanitární katastrofa, situace je ale nebezpečná také z hlediska potravinové bezpečnosti a produkce elektřiny," shrnuje. Od "mrtvého bodu", kdy turbíny přestanou vyrábět elektřinu, dělí hladinu několik desítek centimetrů. 
  

• Francouzský odborník na politickou geografii Blízkého východu Fabrice Balanche varuje, že srážky by mohly být slabé i během nadcházející zimy. "Severovýchodu Sýrie a celé Sýrii se nebude dostávat potravin. Bude potřeba přikročit k rozsáhlému dovozu obilovin," míní Balanche. Sucho postihuje i další části země. Opakované je to vidět i v Damašku na nízké hladině řeky Baradá. 
  

• https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/syrie-trpi-katastrofalnim-suchem-40370714#
  

17.8.2021 Hladina vody největší přehrady Spojených států Lake Mead letos klesla na nejnižší úroveň od jejího napuštění v 30. letech 20. století. Úřady poprvé v historii vyhlásily "nedostatek 1. úrovně" a rozhodly o nuceně nižší spotřebě. Přehrada na řece Colorado, která alespoň částečně slouží jako zdroj vody asi 40 milionům Američanů, zaznamenala rekordní pokles hladiny už v červnu. Tehdy množství vody v obří přehradě kleslo na 35,17 % kapacity, přičemž podle předpovědi vládní agentury zodpovídající za spravování vodních zásob má ještě do konce roku spadnout na 34 %.

Celý vodní systém řeky Colorado je podle amerického ministerstva vnitra na polovině své kapacity. Posledních 16 let bylo podle zprávy ministerstva nejsušším obdobím v povodí této řeky za posledních 1 200 let. Sucha byla v regionu vždy, ale nyní je podle vědců prohlubuje klimatická změna.

Federální činitelé i proto varují, že vynucených omezení využívání vody v budoucnu bude pravděpodobně přibývat. Zatím se počítá s tím, že do roku 2023 bude nutné vyhlásit 2. úroveň nedostatku vody, který prohloubí současná omezení pro farmáře. Pokud by posléze došlo i na 3. úroveň, musely by se omezit i zásoby vody určené pro města a půdu původních obyvatel. Na začátku tohoto měsíce kvůli vysychání povodí delty Sacramento-San Joaquin rozhodly o omezení vodních zásob pro farmáře také kalifornské úřady. Například největší kalifornská přehrada Shasta Lake je na 48 % průměrné kapacity, druhá největší Lake Oroville na 40 %. Hladina druhého z jmenovaných vodních děl navíc podle odhadů bude klesat dál, což si pravděpodobně vynutí i zastavení místní elektrárny. Bude to poprvé od roku 1967, kdy byla zprovozněna.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cekejte-suchou-budoucnost-nejvetsi-prehrada-usa-poprve-kriticky-vyschla-172390#

21.7.2021 Proč budování 800 vodních ploch na jižní Moravě není bojem se suchem. Vzhledem k tomu, že je zmíněný záměr prezentován jako součást přizpůsobení dopadům klimatických změn, především tedy jako boj se suchem, rozhodli jsme se na něj reagovat a s následujícími argumenty vycházejícími z výsledků našich studií jsme seznámili zástupce Jihomoravského kraje na společném jednání v květnu tohoto roku.

• https://jmkgis.maps.arcgis.com/apps/mapviewer/index.html?webmap=6880f3ed51424bae92deaed8064ad7bb
  
• Zásadním poznatkem našeho výzkumu dopadů sucha je, že malé vodní nádrže umístěné na toku zhoršují ekologický stav toků podle Rámcové směrnice o vodách (2000/60/ES), působí negativně na biodiverzitu toků a dokonce prodlužují délku suché periody ve vysychavých tocích pod nádržemi. Při výzkumu vlivu malých vodních nádrží umístěných na jinak nedegradovaných vysychavých tocích jsme zjistili, že ve většině případů dochází ke snížení hodnot tzv. Ecological Quality Ratio (EQR) a ve třetině případů i ke zhoršení ekologického stavu na odtoku z nádrže o jednu až dvě třídy oproti přítoku. Pod výpustí i malých nádrží tak potoční organismy nenachází útočiště proti suchu a jsou vystaveny nepříznivým podmínkám z hlediska živinové zátěže, teplotního režimu a změnám v chodu plavenin. 
  
• Vzhledem k významnému výparu z volné hladiny navíc nádrže významně přispívají k prodlužování délky suché epizody v toku pod nimi. Zatímco toky nad sledovanými nádržemi vysychaly jen asi 20 dní v roce, tytéž toky byly pod nádrží na suchu průměrně téměř 100 dní ročně (obr. 2). Souhlasí to s již dříve zjištěnou skutečností, že díky výparu z volné hladiny prohloubily chovné rybníky v jižních Čechách hydrologické sucho v povodí Lužnice (Kašpárek, Beran, Pistulka, 2016). Argument, že výstavba nádrží má pozitivní vliv nadlepšováním průtoků pod nimi, tak rozhodně neplatí univerzálně, a naopak může být pro zadržení vody a ekologický stav vodních biotopů vyloženě kontraproduktivní.
• Dalšími místy, kde chce Kraj budovat vodní plochy mimo toky, jsou deprese v zemědělské krajině, obvykle přímo na orné půdě. V takovém případě se jako ideální jeví lokality, kde dochází k opakovanému zavodnění po vydatných srážkách či tání sněhu. Ty však právě na jižní Moravě představují unikátní biotopy, které již dnes nemají obdoby v celé republice. Díky paměti krajiny se zde vrací voda na místa, kde byly původní aluviální mokřady a podmáčené louky zničené kolektivizací, melioracemi a intenzifikací zemědělství v minulém století. Často jde i o místa bývalých koryt a meandrů dřívějších toků a přítoků větších řek, proto někdy mají polní rozlivy doslova tvar meandrů (obr. 4). Tyto vysychavé biotopy jsou ostrůvky biodiverzity v homogenní zemědělské krajině. Hostí významná společenstva ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů, přičemž jejich vlajkovými skupinami jsou velcí lupenonozí korýši, jako jsou žábronožky a listonozi, obojživelníci a mokřadní ptáci, např. bahňáci. Tyto organismy mají společné to, že jsou vázány na otevřené biotopy, díky pravidelným disturbancím (na polích orbou) obvykle v raných sukcesních stádiích. Jako zásadní refugia fungují i díky absenci ryb, které nepřežívají jejich vysychání. 
• Typický nově vybudovaný mokřad na jižní Moravě leží hned vedle toku, který kolem protéká v narovnaném zahloubeném korytu. Pokud bychom se chtěli přiblížit přírodě blízkému stavu aluviálních tůní a mokřadů, měly by být při vyšších průtocích propojeny s tokem a díky záplavám by v nich docházelo k dostatečným disturbancím udržujícím je v příznivém stavu. V takové situaci by aluvium toku mělo výrazně větší retenční kapacitu a opravdu mohlo přispět k boji proti suchu. Pokud už je k dispozici pozemek pro budování tůní v aluviu toku, je tedy zásadní zapojit do revitalizace i samotný tok, nikoliv jen vedle něj vybagrovat tůně. 
• Kromě hlavních vodních těles, které mají pozvolné břehy a heterogenní litorál, vytvořeny v jejich těsném okolí podmínky pro nepravidelné zaplavení po větších srážkách. V takovém případě dochází k periodickému propojování tůní a vznikají dočasné tůně, jež postupně vysychají a fungují také jako zásakové plochy (obr. 7). Velmi žádoucí je i budování a podpora vysychavých tůní a poldrů, kde lze díky jejich vysychání či vymrzání udržet na uzdě živiny determinující kvalitu vody. Obecně právě živiny jsou při budování vodních těles v úživné krajině jižní Moravy jedněmi z hlavních limitů. Tůně s nepravidelným zaplavením jsou významné i z pohledu biodiverzity, především díky absenci ryb, raným sukcesním stádiím či prostorem pro slabší konkurenty.
• Chceme však poukázat na to, že změnit odtokové poměry a tím alespoň částečně zmírnit dopady klimatické změny v současné krajině jižní Moravy neřeší bagrování tůní a nádrží. Problém současné zemědělské krajiny je hlubší a především komplexní. Jako takový vyžaduje komplexní, nikoliv jednoduché izolované řešení, a to na úrovni krajinného plánování. 
• https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vedci-proc-budovani-800-vodnich-ploch-na-jizni-morave-neni-bojem-se-suchem?  
  

20.6.2021 Prázdné studny, uschlá úroda na polích, vyschlá koryta potoků. Předchozí roky ukázaly na problém, kterému je potřeba stále čelit - sucho. A i když letošní jaro bylo spíše opakem těch předchozích s nadprůměrnými teplotami a dlouhými obdobími beze srážek, sucho Česku hrozí nadále. Vodní zdroje jsou závislé především na srážkách. Vláda už loni představila plán na budování menších vodních nádrží v suchých oblastech. Ovšem tempo jejich budování není nikterak valné. V takzvaném generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod je zařazeno 86 míst pod celé republice, která navrhlo ministerstvo zemědělství. Menší vodní nádrže by měly pomoci zadržovat vodu v krajině, některé z nich pak budou využívat i zemědělci k závlaze. Jenže: V Česku trvá příprava pro výstavbu přehrad zhruba 15 až 20 let. Kromě zajištění územního rozhodnutí a stavebních povolení je potřeba doložit celou řadu studií.

• V praxi to znamená, že by plánované nádrže mohly svůj účel začít plnit až někdy kolem roku 2040. A tolik času Česko nemá. Jen za posledních padesát let stoupla průměrná teplota na našem území zhruba o jeden stupeň Celsia, razantně se zvýšil výpar vody a přibylo let, kdy se vyskytly suché epizody a voda chyběla úplně všude - do řady obcí musela být lidem dovážena pitná voda cisternou.
• Pouze ve čtyřech lokalitách by ovšem stavba mohla začít do deseti let. "Nejblíže stavbě jsou Nové Heřminovy na Opavsku, Senomaty a Šanov na Rakovnicku.
• Je dokázáno, že pomocí kapénkové závlahy lze teplotu v chmelnicích snížit až o šest stupňů.
• Kromě investic do vodních nádrží, nutné změně struktury krajiny týkající se i skladby lesů, omezení eroze či zastavování kvalitních půd.
• V krajině je nutné zvýšit retenci našich půd, jak vůči mírným, tak i přívalovým srážkám, ale přitom neohrozit průtoky řek. Jednoduše absolutní zadržení vody v půdě by také nebylo ideální.
• https://www.denik.cz/ekonomika/prehrady-nadrze-voda-nedostatek-sucho-20210616.html?
  

24.4.2021 Vědci varují: studny s podzemní vodou začnou rychle vysychat. Ačkoliv počet lidí, kteří využívají studny s pitnou vodou pro domácnost či zemědělské účely postupně klesá díky rozšiřující se vodovodní síti, stále jde o velmi využívaný zdroj. Studny s podzemním vrtem tak podle odhadů zásobují pitnou vodou více jak polovinu světové populace a velkou část zemědělství. Velké části z nich ale hrozí v následujících letech vyschnutí.

Mělké studny budou mít problém velmi brzy

Ačkoliv více jak 40 % zemědělský ploch, které je nutné zavlažovat využívá vodu ze spodních vrtů, je často tento zdroj velmi přehlížen. Vědci totiž sestavili doposud nejkomplexnější analýzu studní s podzemní vodou, která zahrnuje více jak 40 zemí. Jejich nová studie zveřejněná v časopise Science tak ukazuje velmi detailní pohled na světové zdroje pitné vody.

V rámci práce bylo analyzováno několik desítek milionů stavebních záznamů o studních podzemní vody po celém světě. A právě tyto záznamy ukazují na to, že mnoho z vystavěných studní je ohroženo rizikem vyschnutí. Podle vědců by tak v následujících letech mohla vyschnout až jedna z pěti podobných studní, které byly zkoumány.

Vědci stavební záznamy o studních propojili s údaji o stavu hladin podzemní vody. To tak ukázalo, že 6 až 20 procent všech studní na světě v současné době leží ne více než 16 stop (přibližně 4,87 metrů) pod hladinou vody. A právě tato nízká hloubka studní povede k jejich vyschnutí v následujících letech.

Využíváme víc vody, než se zvládne doplnit

Vědci také poukázali na to, že nové vrty v mnoha případech nebraly v úvahu snížení hladiny podzemní vody a proto nebyly vykopány hlouběji než vrty hloubené dříve. To tedy povede k tomu, že nové vrty vyschnou stejně rychle jako ty původní. Důvod snižování hladiny podzemních zdrojů a v některých případech i jejich vysychání je přitom jednoduchý. Lidé totiž odebírají mnohem více vody, než zvládne příroda přirozeným vsakováním vody doplnit. Stále větší množství betonových ploch nejen ve městech navíc vsakování vody brání a ta je odváděna kanalizačním systémem na jiná místa. V tom případě se voda nemá jak vsáknout pod zem a doplnit tyto přirozené zásobárny vody. To se navíc v souvislosti s globálním oteplováním ještě zhorší.

https://energozrouti.cz/z/vedci-varuji-vyschne-velke-mnozstvi-studni-s-podzemni-vodou?<br>

14.4.2021 Kalifornie zažívá nejsušší jaro, letos zřejmě pokoří historické sucho. Nedostatek vody ničí ornou půdu, zvyšuje riziko požáru, ohrožuje výrobu elektřiny a v neposlední řadě také lidské životy.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fotky-na-zapade-usa-bobtna-klimaticka-katastrofa-sucho-150613#d<br>

18.3.2021 Sucha a vedra, která po roce 2014 sužují Evropu, jsou nejhorší od dob Římské říše. Podle deníku The Guardian to vyplývá ze závěrů studie vzniklé na základě zkoumání letokruhů stromů. Podíleli na ní i Češi. Vlny veder v minulých letech měly podle vědců devastující dopady v podobě tisíců předčasných úmrtí, zničené úrody či lesních požárů. Nízké hladiny řek místy zastavily lodní dopravu i chlazení jaderných elektráren. Hlavní příčinou jsou vysoké teploty, jež byly v posledních letech zaznamenány po celé Evropě. Klimatologové předpovídají v budoucnu ještě extrémnější a častější vedra a sucha.

Tato série nemá za posledních 2000 let obdoby," uvedl. Zkoumané údaje končí rokem 2018, přičemž v letech 2019 a 2020 byla léta v Evropě také velice horká.

Klimatologové uvádějí, že sucha způsobila změna tryskového proudění a oběhu vzduchu nad kontinentem a že jejich hlavním původcem byla klimatická změna. "Změna klimatu (znamená), že extrémní podmínky budou stále častější, což by mohlo být zničující pro zemědělství, ekosystémy i společnost jako takovou," dodal Büntgen.

Studie, kterou v pondělí zveřejnil časopis Nature Geoscience, analyzovala 27.000 letokruhů ze 147 dubů. Dřevo z žijících stromů pomohlo určit vývoj sucha v posledním století, pro zbylé období novověku odborníci zkoumali trámy starých budov, jako například kostelů. Data k podobě klimatu ve středověku získali z kmenů dubů, které se dochovaly v říčních naplaveninách či štěrkových korytech. Pro antickou éru pak použili dřevo ze studní.

Studie rovněž uvádí, že léta ve střední Evropě se stávají v posledních dvou miléniích čím dál sušší nehledě na současné globální oteplování. Jako důvod tohoto dlouhodobého trendu vědci vylučují sopečnou činnost či sluneční cykly a kloní se k závěru, že je to způsobeno drobnými odchylkami dráhy oběhu Země kolem Slunce.

Klimatická krize souvisí také s extrémně vlhkým počasím v zimě, připomíná The Guardian. Srážky v Británii 3. října loňského roku byly nejvydatnější od počátku měření v roce 1891. Podle studie zveřejněné minulý týden je v důsledku globálního oteplování třikrát pravděpodobnější, že se takovéto přívaly deště budou opakovat. V roce 2100 bude při zachování současných trendů pravděpodobnost až desetinásobná.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/nedavna-sucha-v-evrope-jsou-nejhorsi-od-dob-rimske-rise.A210317_110859_ln_veda_ape

31.8.2020 Slepá ramena řeky Labe bývala kdysi rájem pro rybáře, lužní lesy v okolí byly plné vláhy a Jizera byl tok plný vody. Časy se ale mění. Už vloni Lesy České republiky oznámily, že jen v Polabí, v okolí Brandýsa nad Labem, na Kolínsku a Nymbursku, uschlo asi 111 tisíc borovic. V souvislosti s rozsáhlou oblastí uschlých borovic v Polabí se objevilo podezření, že za problémem se spodní vodou mohou stát i hluboké artéské studně u Káraného, které ze širokého okolí "vytahují" spodní vodu.

Káraný je druhý nejvýznamnější zdroj pitné vody pro Prahu i pro část Středočeského kraje, na rozdíl od ostatních zdrojů pitné vody pro hlavní město skutečně čerpá podzemní vodu. Souvislost s usychajícími borovicemi z posledních let ale Pražské vodovody a kanalizace, pod které zdroj vody v Káraném spadá, odmítají.

Už proto, že artéských studní je pouze sedm a vznikly už v roce 1914; od té doby už žádné další nepřibyly. "Domníváme se tedy, že přímou souvislost to mít nemůže. I proto, že studny jsou hluboké 70 metrů," upřesňuje mluvčí Tomáš Mrázek.

Ani Lesy ČR hluboké vrty z problémů ve svých lesích v Polabí neviní. "To je otázka spíše pro specialisty hydrology. Svrchní vrstvy ale přišly o vodu spíše v souvislosti s počasím, respektive se srážkovým deficitem. Úbytek spodní vody je plošný," říká Ladislav Půlpán.

https://hlidacipes.org/vodni-zdroj-pro-prahu-a-tisice-hektaru-uschlych-borovic-podezreni-na-artezske-studne-miri-vedle/?

26.7.2020 Země sousedů stála těsně před pohromou. Spasily ji až poslední týdny. Máme program na podporu retenčních nádrží a využívání dešťovky. Aby ale fungoval, musí nejdříve pršet, stýská si úředník v jednom ze suchem postižených polských regionů. Polsko má s vodou čím dál větší problém. Tipnete si, která země Evropské unie má nejméně pitné vody na obyvatele? Pominete-li ostrovy Maltu a Kypr s omezeným počtem vodních zdrojů, vyjde vám se šestnácti sty kubíků ročně na hlavu Polsko. Ano, žádné Španělsko či Řecko

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/mene-vody-nez-ve-spanelsku-od-pohromy-zachranily-polaky-az-posledni-tydny-113522#

21.7.2020 Rok 2020 se zřejmě zaryje lidem do paměti. Kromě nepříjemné koronakrize zažívají letos také Češi oproti posledním rokům netradičně chladné a deštivé počasí. Zatímco v posledních letech trápilo českou krajinu sucho a ještě letos v dubnu psaly novinové titulky o nejhorší situaci za posledních 500 let, je již v červenci většina podzemních vod v normálu. Výmluvný je taky fakt, že průměrná měsíční teplota byla v červnu skoro o pět stupňů nižší než vloni.

https://echo24.cz/a/SadPx/zvlastni-rok-2020-cesko-je-takrka-bez-sucha-naplnila-se-i-vetsina-pozemnich-vod?

8.7.2020 Letošní červen byl nejdeštivějším za posledních 60 let, sucho ustupuje i z hlubších vrstev půdy. V Česku spadlo 151 milimetrů srážek, tedy 151 litrů na metr čtvereční, což je skoro dvojnásobek dlouhodobého průměru. Na webu to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

https://domaci.ihned.cz/c1-66788270-sucho-ustupuje-i-z-hlubsich-vrstev-pudy-letosni-cerven-byl-nejdestivejsim-za-poslednich-60-let

27.5.2020 České unikum. Lesák z Brodovic bojuje proti suchu, v lesích upravuje cesty. Pracuje už šestnáct let v lese a vidí, jak stromy postupně chřadnou i kvůli suchu. Ondřej Brož z Bordovic se proto rozhodl, že začne dělat opatření, aby vodu v lesích zadržel. Rozhodl se, že začne na Velkém Javorníku s úpravami některých přibližovacích cest. "Udělali jsme vždy díru asi šedesát centimetrů hlubokou, která pojme stovky litrů vody. Hlínu z té díry jsme nasypali vedle ní. A za ní zase další díru. K úpravám přibližovacích cest se upnul poté, když se dozvěděl, že na Slovensku existuje Štefan Vaľo, který většinu života pracoval v lese. "Pracoval na těch lesních přibližovacích linkách a asi před deseti lety se začal zajímat o to, kde se voda v lesích ztrácí. Přišel na to, že právě po těch cestách. Tak jsem mu zavolal a řekl mu, že dělám splávky a další věci, poslal jsem mu fotky a videa. Řekl, že to je super, ale, že to je těžká práce, která nemá až tak velký účinek. On vymyslel ten systém narušování přibližovacích line a řekl mi přesný postup, jak to dělat

https://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/lesni-delnik-z-brodovic-bojuje-ve-volnu-proti-suchu-v-lesich-upravuje-cesty-20200526.html

25.5.2020 Odborníci z polytechnického institutu ve Virginii přišli na efektivní způsob, jak zkapalnit i z tu nejjemnější mlhu. Takzvaná vodní harfa na své struny zachycuje mikroskopické kapky vody kondenzované v mlze. Poté, co se kapky nahromadí a naberou dostatečnou váhu, stečou do připravené nádržky. Harfa je složená ze strun vyrobených z nerezové oceli, každá o průměru čtvrt milimetru. Oproti běžným zařízením na zachytávání vody z mlhy je dvacetkrát účinnější. Dosud užívaná pletiva navíc lidé stříkají různými chemikáliemi pro zvýšení efektu. 

• K nápadu ho inspirovaly sekvojové stromy, které zachytávají vodu z mlhy do svého jehličí. 

https://pozitivni-zpravy.cz/nadeje-pro-nejsussi-mista-na-zemekouli-vodni-harfa-zachyti-vodu-z-pary-ve-vzduchu/?

25.5.2020 Sucho odhalilo koryta řek. Voda mizí už šestým rokem v řadě a někde jsou průtoky sotva desetinové. Nejpostiženější jsou Morava a Slezsko. "Na většině Moravy a Slezska letos spadla méně než polovina obvyklého množství srážek. Pod průměrem je ale i většina oblastí Čech," potvrdila. Sucho trápí zejména sever a východ Čech, Vysočinu a východní polovinu jižních Čech.

https://archiv.ihned.cz/c1-66768040-uz-sestym-rokem-ubyva-v-ceskych-rekach-a-potocich-voda-nekde-jsou-prutoky-sotva-desetinove

20.5.2020 Daniel Pitek: Stromy, vojtěška a tůně. Sedlák a glosátor ze Středohoří je na vedra připraven. S prohlubujícím se suchem a nedostatkem srážek se momentálně nejčastěji potýkají zemědělci. Zpomalit nepříznivý vliv počasí na své hospodářství se už několik let aktivně snaží Daniel Pitek, který s rodinou v Českém středohoří hospodaří na 600 hektarech půdy.

Zdroj: https://www.idnes.cz/usti/zpravy/rozhovor-daniel-pitek-voda-sucho-eroze-sedlak-ceske-stredohori.A200518_133253_usti-zpravy_pakr?zdroj=patro_lidovky

15.5.2020 V Česku je největší sucho za posledních 500 let. Ministerstvo zemědělství chce situaci řešit stavbou vodních nádrží, v pondělí proto navrhlo přidat na seznam míst, kde by mohly vzniknout, dalších 31 lokalit. Přední experti ale záměr kritizují. Šest nádrží, které jsou již v pokročilém stadiu přípravy - a nepatří tedy mezi 31 nově vytipovaných -, by podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého mohlo vyjít na asi 6,8 miliardy v případě přehrady Nové Heřminovy na Bruntálsku. Další tři přehrady - Vlachovice, Skalička a Kryry - se rovněž pohybují v řádech jednotek miliard, dvě menší nádrže Senomaty a Šanov by dohromady měly vyjít na 600 milionů korun.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vlada-chce-resit-sucho-prehradami-jinde-na-svete-se-ale-vypo/r~f63c5284950611ea80e60cc47ab5f122/?

14.5.2020 Na jihu Moravy mnohde zmizela ornice a hospodaří se na podloží. Chemii do půdy dostat umíme, ale vodu ne. Za to, jak krajina vypadá, si můžeme sami, říká pedolog Jan Vopravil. Přehrady nemůžeme oddělit od krajiny, vodu potřebujeme i v půdě. Spousta zemědělců už začíná tenhle stav vnímat. Donedávna jsme měli největší půdní bloky z celé EU, nové opatření ale určuje maximální výměr na 30 hektarů

• problém sucha musíme řešit komplexně jednak zadržovat půdu (stav půdy a její mikrobiom) k krajině a podle lokálních podmínek stavět rybník, tůňky, mokřady, přehrady (akumulace vody pro potřeby průmyslu a obyvatel) atd.
• půda je také vodní nádrží jen v ní voda není vidět, 1 ha kvalitní černozemě dokáže zadržet až 3 500 m3 vody, stav půdy ovlivňuje její absorpční (vsakovací) schopnost
• na Jižní Moravě půda na mnoha místech ztratila retenční schopnost, stává se z ní poušť
• do půdy umíme dodat všechny živiny, ale neumíme tam dodat vodu, aby rostly rostliny
• upouští se od pěstování kukuřice (která zvyšuje erozi půdy) a nahrazuje se to pěstováním čiroku
• bytová (domy, bazény atd.) a průmyslová výstavba přispěla k současnému suchu (staví se na nejkvalitnějších půdách, které mají největší retenční schopnost) zastavená plocha nezadržuje vodu v půdě a voda je svedena do kanalizací
• půdoochranné technologie (demonstrační farmy), řepka je problematická z pohledu eroze půdy když s seje (srpen-září) - dvouletá plodina, je také náročná na postřiky a chemizaci
• aby půda zadržovala vodu, měly bychom se vrátit k osevním postupům (sled narušila ekonomika a poptávka trhu), obnovit živočišnou výrobu (poklesly stavy pícnin, které zlepšují půdu) - statková hnojiva vracet zpět do půdy, tzv. oblékat půdu ( aby na půdě byl stále nějaký pokryv, aby nedocházelo k erozi a vysušování půdy)

13.5.2020 původcem sucha je změna klimatu a zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. "Stát by proto měl také více podporovat nové zelené technologie. Ne držet tu přehnaně skeptickou pozici, kterou máme například vůči Zelené dohodě pro Evropu Miroslav Trnka

12.5.2020 Jiří Hlavenka: Komentář k šílenému nápadu Ministerstva zemědělství postavit 31 nových přehrad

• vodu totiž zadržuje zdravá krajina daleko lépe než přehrady: "Tři poslední zbytky lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely podle ekologů třikrát víc vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady
• plocha 10 x 10 metrů odpaří průměrně ročně 700 (70) kubíků vody. Nové přehrady mají mít dohromady plochu 30 km2 (3000 hektarů). Moje kalkulačka říká, že roční odpar z této plochy je 210 mil. kubíků.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-hlavenka-komentar-k-silenemu-napadu-ministerstva-zemedelstvi-postavit-31-novych-prehrad?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového