FED

Federální rezervní systém (neformálně Fed) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Akcie nejsou jako akcie soukromých společností, akcie Fed vlastní 12 neziskových Regionálních federálních rezervních bank, které založila vláda USA. Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.

"Fed není banka, je to kartel vlastněný nejbohatšími lidmi na planetě, které nikdy neuvidíme," řekl s odkazem na knihy nazvané The Creature From Jekyll Island a Grunch of Giants. "Chlapi, kteří vlastní Fed, ovládají svět," dodal Kiyosaki.

Fed má v indikátoru deset vysokofrekvenčních indikátorů dostupných pro americkou ekonomiku. Mezi nimi je i námi sledovaná spotřeba elektřiny, údaje o maloobchodních tržbách, prodeji pohonných hmot, výrobě oceli, nákladní dopravě a dále pak zpožďující se proměnné proti cyklu jako údaje o daňovém inkasu nebo tři indikátory z trhu práce: počet nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti a tzv. ASA Staffing Index, který zachycuje týdenní změny v počtu pracovních míst obsazených agenturními pracovníky. https://americanstaffing.net/staffing-research-data/asa-data-dashboard/asa-staffing-index/

FED - Federální rezervní systém

• je centrální bankou USA, která byla založena 23.12.1913, jedná se o soukromý subjekt
• FED řídí sedmičlenná radu guvernérů, v jejím čele je předseda (od 5.2.2018 Jerome Powell), do úřadu byl v listopadu 2017 nominován prezidentem Donaldem Trumpem, následně ho potvrdil Senát. Funkční období, které lze prodlužovat bez omezení, je čtyřleté.
• Klíčová měnová rozhodnutí přijímá Federální výbor pro otevřený trh (FOMC). Tvoří ho sedmičlenná rada guvernérů v čele s předsedou a 12 šéfů regionálních poboček Fedu, ale z nich rozhoduje jenom pět: vždy prezident newyorské pobočky a čtyři další regionální šéfové, jejichž hlasovací právo po roce rotuje. 
  
• Guvernéři Fedu jsou nominováni prezidentem USA a schvalováni Senátem na čtrnáctileté funkční období, které není možné prodloužit. Post předsedy a místopředsedy se vždy obsazuje z řad guvernérů. Jerome Powell bude předsedou do 5. února 2022 (poté může být znovu jmenován), současně má jisté guvernérské křeslo do konce ledna 2028 (guvernérem Fedu se stal už za prezidenta Baracka Obamy). 
  
• FED nastavuje základní úrokové sazby, čímž ovlivňuje tržní úroky, ale i kurs USD vůči jiným měnám

O vzniku FEDu

Setkání z roku 1910 popisuje také kniha The Case Against the Fed slavného ekonoma rakouské školy Murrayho N. Rothbarda. O co tak tajného tehdy vlastně šlo? Rok po bankovním a burzovním kolapsu, přiléhavě pojmenovaném Panika roku 1907, kdy byla podlomena důvěra veřejnosti v největší banky, americký Kongres sestavil Federální finanční komisi. Ta měla za úkol prošetřit, zda za panikou nestojí samotní nejmocnější bankéři (což zřejmě opravdu stáli), a doporučit bankovní reformy, aby se podobné události neopakovaly. Předsedou komise byl jmenován senátor Nelson Aldrich. Tady se ovšem stal kozel zahradníkem. Aldrich měl blízko k nejmocnější bankéřské rodině Morganů a později se díky sňatku své dcery stal členem rodiny Rockefellerů. Aldrich se vydal na cestu do Evropy, kde strávil dva roky konzultacemi s hlavními soukromými bankéři Anglie, Francie a Německa. Po svém návratu pozval několik přátel na onu utajovanou schůzku (pod záminkou lovu na kachny). Kromě zmíněného Franka Vanderlipa z National City Bank of New York spojené s Johnem D. Rockefellerem se zde sešli i ostatní bankéři, které měl Aldrich vyšetřovat: například Paul Warburg z Kuhn, Loeb and Company, Henry P. Davison, starší partner u J. P. Morgan, či Benjamin Strong, vedoucí J. P. Morgan Bankers Trust a pozdější první šéf Federálního rezervního systému. Za devět dní vznikl návrh zákona na soukromou centrální banku. Protože republikáni zrovna ztratili ve sněmovně většinu, o Aldrichově plánu s drobnými úpravami se hlasovalo až o tři roky později. 22. prosince 1913 se Kongres vzdal práva vytvářet peníze a regulovat jejich hodnotu, které mu dávala ústava, ve prospěch soukromé korporace. Od roku 1914 je tak každý dolar, který Fed vytiskne, vládě Spojených států půjčován s úrokem.

Veřejnosti bylo tehdy vysvětleno, že Federální rezervní systém bude kontrolovat množství peněz v oběhu, a bránit tak inflacím a velkým krizím. Co ale vyplývá z faktu, že každý dolar, který kdy Fed vytvořil a půjčil vládě či soukromým institucím, se mu musí vrátit i s úrokem? Ano, že dluh nelze fakticky nikdy splatit. S trochou nadsázky - i kdyby vláda splatila všechny vypůjčené peníze, kde vezme peníze na úrok? Musí si je vypůjčit. A od koho? Od Fedu. Nebo si je vezme od vlastních obyvatel formou daně z příjmu, která ostatně byla zavedena prostřednictvím 16. dodatku americké ústavy v době, kdy vznikal Fed.

Federální rezervní systém tvoří dvanáct regionálních "centrálních" bank (New York Fed, Boston Fed atd.). Každou z těchto bank zase vlastní různé komerční banky; v jakém poměru a vůbec které to jsou, však veřejnost neví. Vláda žádný podíl nedrží. Rozhodování ovlivňuje pouze prostřednictvím Rady guvernérů. Ale stačí to?

Vždyť například Timothy Geithner, současný ministr financí, do této funkce přišel jako šéf newyorského Fedu. Velmi často se ministři financí rekrutují z investiční banky Goldman Sachs, jako třeba v případě Bushova ministra Hanka Paulsona. Ten do doby svého příchodu do vlády šéfoval bance, která dlouhodobě prokazatelně lhala - klientům prodávala rizikové produkty, jež interně nazývala "sračkami", měla je pojištěné a ještě si sázela, že to celé praskne. A aby to mohla dělat v co největším množství, její mocný šéf se v roce 2004 zasadil, aby nebyl omezen poměr mezi penězi, které banka vlastní, a těmi, které si půjčuje, takzvaná páka. Čím víc tedy banky těchto balíčků prodaly, tím víc vydělaly. Když v roce 2008 přišla krize, banky zachránil Fed a Paulsonovo ministerstvo financí.

"Většina lidí chápe, že Fed kontroluje americkou monetární politiku, ale věří, že je součástí vlády - jak by se také dalo čekat, když se jmenuje ,federální'. O čem ale nemají ani ponětí, je, že peníze jsou tvořeny bankovním systémem. Často ani ekonomové a bankéři nedokážou pochopit, že když poskytují půjčky svým klientům a připisují jim na účty kredit, fungují jako součást systému vytváření peněz," píše v jednom článku Stephen Zarlenga, autor knih Zapomenutá věda peněz či Mytologie peněz - příběh moci. "To, co používáme jako peníze, nevydává vláda, nýbrž soukromé banky."

I autor tohoto textu si dřív myslel, že když si člověk bere hypotéku, banka mu půjčí peníze, které má z vkladů od klientů. Omyl. Po podpisu úvěrové smlouvy banka klikne myší a peníze "vytvoří". Jak? To je tajemství takzvaného bankovnictví částečných rezerv. Jestliže povinná rezerva, kterou Fed stanoví, činí 10 procent, banka musí mít deset procent vkladů, avšak ostatních devadesát smí půjčovat. Nepůjčuje ale peníze, které má na účtech. Vytvoří nové peníze a ty pak půjčuje. Tedy, pokud někdo uloží do banky 1000 dolarů, banka může vytvořit dalších 9000 nových dolarů pomocí pouhého záznamu účetní položky, a potom je někomu půjčit na úrok. Na základě peněz, které se bance vrátí od dlužníka, si může takto "vytvořit" další peníze. A tak pořád dokola.

Stejná tvorba peněz, které přibývají v systému tím, že banky dávají úvěry, se nakonec stává i zdrojem financování amerických dluhopisů, které vydává vláda. Bývalý šéf bankovní a měnové komise Wright Patman systém popsal slovy: "Ještě jsem nepotkal nikoho, kdo by mi logicky a rozumně ospravedlnil, že si federální vláda musí vypůjčit na používání svých vlastních peněz. Věřím, že přijde čas, kdy budou lidé požadovat, aby se to změnilo. A že se to stane ve chvíli, kdy to pochopí a obviní vás i mě a každého, kdo je spojený s Kongresem, že nečinně přihlížel a souhlasil s pokračováním tak idiotského systému." Nechme teď stranou, proč je v mainstreamových médiích debata o fungování Fedu v podstatě tabu. Kdo požaduje, aby byl systém alespoň transparentní, dopadne jako Ron Paul či L. Randall Wray a je označen za extremistu či diletanta.

Neprůhlednost této klíčové instituce pak logicky nahrává nejrůznějším konspiračním teoriím. Pokud obrovsky vydělávám na vytváření peněz, proč by neměl být můj zájem podpořit situace, za kterých je třeba se víc zadlužit? Například finanční krize a následná záchrana bank či konflikt v Iráku, který začal zfalšovanými důkazy, že Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení?

Kletba levných peněz Fed samozřejmě není problém jen Ameriky. Dolar funguje od zrušení zlatého standardu v roce 1971 jako světová rezervní měna. Americké (ale i anglické, německé, japonské atd.) banky během let 2000-2008, kdy rostla obrovská hypoteční bublina, prodávaly rizikové hypotéky zabalené do balíčků "komplexních derivátů" investorům po celém světě. Nestaraly se o to, jestli hypotéky někdy někdo splatí, jelikož si balíčky pojistily. Mohly si pojistit i balíčky, které nevlastnily, stejně jako se proti jejich pádu mohli pojistit spekulanti. Čím víc těchto toxických produktů banky do celého světa prodaly, tím víc vydělaly. A na to si půjčovaly rekordně levné peníze. Jen čtyři největší banky půjčovaly v hypotékách 600 miliard dolarů ročně po dobu deseti let. Levné peníze způsobily obří růst cen nemovitostí. A všechny tyto nové peníze se staly součástí měnové zásoby, která během deseti let vzrostla o víc než 112 procent, což je víc než v celé předchozí historii Spojených států. Jinak řečeno, využití hledalo příliš mnoho nových peněz najednou. Našlo je v nemovitostech, což mělo za následek největší realitní boom v dějinách.

Když ale lidé přestali být schopni půjčky splácet, tyto virtuální peníze zase zmizely. Po prasknutí bubliny se měnová zásoba prudce snížila a hrozila obrovská deflace. Proto banky dostaly nové peníze od Fedu, tedy od daňových poplatníků. Dluh se pouze přenesl, stejně jako jinde ve světě, z bank na státy. Ale nezmizel. Naopak dál roste.

Dluh samotných Spojených států činil ještě v roce 2007 devět bilionů dolarů; dnes je to šestnáct bilionů (prosince 2011) a zvyšuje se rekordním tempem. Pokud by se USA snažily dluh snížit nebo aspoň zpomalit jeho růst a Fed by přestal vytvářet nové peníze a ty půjčovat vládě nebo za ně kupovat většinu amerických dluhopisů, protože o ně ve světě prudce klesá zájem, okamžitě zkrachují. Tři čtvrtiny HDP země tvoří spotřeba, a celou polovinu spotřeba vládní. Nastala by obrovská vlna bankrotů, vyvlastňování domů a katastrofální nezaměstnanost. A také by zkolaboval celý globální finanční systém. Navíc deflace, tedy nedostatek peněz v ekonomice, kdy klesají ceny zboží ruku v ruce s příjmy, a jediné, co neklesá, jsou dluhy, je varianta, které se Fed tak děsí, že by Ben Bernanke podle vlastních slov "raději shazoval peníze z helikoptér".

Jenomže tempo, kterým Fed lifruje dolary do oběhu, může lehce způsobit opačný problém. Peníze budou ztrácet svoji hodnotu, zboží bude stále dražší. V extrémním případě se lidé budou jakékoli hotovosti chtít zbavit tak rychle, že nakoupí cokoli, co má nějakou reálnou hodnotu - například zásoby potravin. Ekonom John Williams, autor serveru Shadowstats.com, kde polemizuje s oficiálními vládními statistikami, hyperinflaci vidí jako nevyhnutelnou. Poznáte ji podle něj tak, že "stodolarová bankovka se bude hodit spíš než k placení mnohem víc jako toaletní papír". V takové chvíli klesá důvěra v měnu rychleji, než může být vytisknuta. Ostatně od začátku minulého století ztratil dolar už neuvěřitelných 98 procent své hodnoty. Jediný, kdo nebude v případě děsivé inflace ožebračen, jsou ti, kteří to mají k tiskárně peněz nejblíže - vládní garnitura a bankéři. Ti dostávají bankovky s přidanými nulami jako první, předtím, než jsou zohledněny v cenách zboží, což umožňuje elitě přežít pohromu bez větších obtíží.

Pokud budou USA pokračovat podobně jako dosud, tedy neustálým zadlužováním, teoreticky to ještě chvíli může fungovat. Je třeba stále rychlejšího a mohutnějšího nalévání peněz do ekonomiky - čímž ovšem rychleji mohutní i dluh. Není divu, že to na světových trzích vyvolává nervozitu. Záleží totiž jen na tom, než například Číňanům povolí nervy a budou se chtít zbavit papírů, kde je napsáno, že jim Amerika dluží - Amerika, jejíž zahraniční obchodní bilance je prudce záporná, čínské zboží nakupuje kromě nových dolarů i formou vydávání dluhopisů. Problém je v tom, že americká schopnost Číňanům dluh někdy v budoucnu splácet se limitně blíží nule. Číňané už to pochopili a své dolarové rezervy se rozhodli snížit ze tří bilionů na jeden například nákupem dalšího zlata.

Americké dluhopisy, tedy další potenciální dolary, jsou také časovaná bomba. Více než polovinu jich za nově vytvořené peníze skupuje samotný Fed. A čím dál víc lidí tuší, že se něco opravdu nepěkně pokazilo, vyčkává a přestává utrácet. Pokud by ale přestali dluhopisy ostatní, tedy státy a investoři, nakupovat, či nedej bože začali prodávat, nastane... opět hyperinflace.

Gonzalo Lira píše renomovaný ekonomický blog, kde přemýšlí o věcech, jež se v New York Times nedočtete. Působivě vysvětluje, že k hyperinflaci, tedy ztrátě důvěry v měnu, může snadno dojít i uprostřed počínající deflace, ve které se právě nacházíme. A to dokonce během pár hodin. "Jednoho dne, když se zrovna na trhu neděje nic výjimečného, ovšem všeobecná nervozita dosahuje horečnaté úrovně (jak jsme toho svědky už nějakou chvíli), náhle o trochu poskočí ceny některé klíčové komodity, třeba ropy. Manažeři investičních fondů se pokusí vydělat na vzrůstu dané komodity, a tak začnou zničehonic prodávat své - třeba americké - dluhopisy, protože nic výhodnějšího na prodej v tu chvíli mít nebudou. A protože to bude těsně před velkou aukcí dluhopisů, Bernanke nabízené dluhopisy skoupí, aby udržel nízké výnosy jednak v rámci boje proti deflaci, ale samozřejmě i s ohledem na úroveň financování státního dluhu. Nákup však provede tak masivním způsobem, že manažeři fondů vrhnou do jeho čekající náruče ještě víc státního papíru. Fed si celou situaci vyloží jako run na státní dluhopisy, protože si je dobře vědom šeptandy na trzích, že americké dluhopisy jsou bublina. Proto skoupí všechny dluhopisy v dohledu, samozřejmě v zájmu držení ,cenové stability' a ,uklidnění trhů'.

Klíčovou roli v tomto dramatu ale sehrají velké banky, které nebyly znárodněny, a přitom se těší všem hlavním pozitivům znárodnění, a zároveň mohou stále jednat z vlastní vůle a ve vlastním zájmu. Jejich ředitelé totiž ihned pochopili, že chtějí-li se dostat ke korýtku přecpanému všemi těmi státními dobrotami - bail-outy, likviditou a hlavně slaďoučkými bonusy -, musejí tančit, jak Fed píská, a skupovat dluhopisy. Tím vlastně pomáhají maskovat monetizaci státního dluhu, jíž jsme svědky už od roku 2008, kdy Fed začal od bank skupovat toxická aktiva. Jakmile ale nezkrachovatelné banky zaznamenají run na státní dluhopisy, zapomenou na nepsanou dohodu a dají přednost vlastnímu zájmu - jako jedny z prvních začnou odprodávat dluhopisy ve velkém. Budou předvojem nadcházející tsunami. A tak začne fáze paniky - fondoví manažeři uvidí, že Fed hromadně skupuje dluhopisy, zatímco banky je hromadně odprodávají. I oni proto začnou prodávat. Budou si dobře vědomi toho, jak křehká je americká ekonomika, jak předlužená je federální vláda, že americké dluhopisy už připomínají ty řecké. Takže jakmile začne Fed hromadně skupovat státní dluhopisy, aby podepřel jejich cenu, řeknou si, že je nejvyšší čas vzít nohy na ramena."

O důvěřivém krocanovi A kam své nově vytištěné peníze investují? "Než onen děsuplný den skončí, komodity všech tvarů a barev - vzácné i průmyslové kovy, ropa, potraviny - vyletí až k Měsíci. Nebude to však proto, že běžní občané ztratili důvěru v dolar (k tomu dojde až v následujících dnech), nýbrž proto, že dluhopisy přestanou být jistým uchovatelem hodnoty. Tím se v časech paniky stanou komodity, stejně jako za něj platily státní dluhopisy, jakmile před dvěma třemi lety zkysly všechny ty hypoteční papíry," píše Lira.

Doufejme, že k něčemu takovému nedojde, a "konec světa" nenastane. Na druhou stranu, ať už dojde k deflaci, či inflaci, nebo se podaří bankéřským a vládním kouzelníkům systému virtuálních peněz (zadlužená Evropa dle všech dostupných signálů bude tisknout podobně jako Fed) prodloužit čas na hadičkách, nakouknutí do historie nabízí překvapivě mnoho paralel. Stejným způsobem se složily v 5. století před Kristem zadlužené Atény a později i mocný Řím. To když vládci dostali nápad, že naředí-li tisíc zlatých mincí jiným kovem, můžou utratit dva tisíce. Na konci zbyla jen obrovská hromada bronzových plíšků. A vrátili se ke zlatu, které si jako jediné v takových časech uchovává hodnotu. Ale to už je jiné téma.

Každopádně si dobře rozmyslete mediální rady analytiků velkých amerických bank, kteří vybízejí k nákupu dolaru (který si sami se ziskem tisknou), a raději sami přemýšlejte, jestli není všechno trochu jinak, než se jeví z médií.

To, že jsme vydáni napospas malé skupině mocných a bohatých, si uvědomuje čím dál víc lidí. Například jeden z nejznámějších současných ekonomů Jeffrey Sachs v prosinci napsal: "Realitou dneška je svět, v němž se bohatství přetavuje v moc a ta se poté zneužívá s cílem rozšířit osobní bohatství na úkor chudých lidí a životního prostředí. Když mocní ničí přírodu, pod falešnými záminkami rozpoutávají války, rozdmýchávají sociální neklid a přehlížejí nelehký úděl chudých, jako by si neuvědomovali, že za to zaplatí vysokou cenu i oni sami a jejich děti." Proto máme stále naději, že nedopadneme jako ten krocan v bestselleru filozofa Nassima Nicholase Taleba Černá labuť o nečekaných událostech extrémního dopadu, o kterých se později říká "vždyť to přece bylo jasné": Krocan je denně krmen lidskou rukou, a tudíž přesvědčen, že se tak děje v jeho vlastním zájmu. Jednoho středečního odpoledne, krátce před dnem Díkůvzdání, však krocana potká něco nečekaného, co jej přiměje toto přesvědčení důkladně zrevidovat.

Autor: Milan Vidlák, Právo&Byznys, redaktor
Více na https://www.e15.cz/byznys/ostatni/pripad-fed-versus-usa-a-zbytek-sveta-735565

FED, zprávy z tisku:

20.3.2024 Vysocí úředníci Federálního rezervního systému se drží svých očekávaných tří čtvrtprocentních snížení sazeb v letošním roce, ale po nedávném zvýšení inflace předpovídají na rok 2025 méně snížení než dříve. Úředníci se jednomyslně rozhodli ponechat referenční sazbu federálních fondů v rozmezí 5,25 % až 5,50 %, což je nejvýše od roku 2001.

• Prohlášení Fedu po zasedání bylo téměř totožné s jeho lednovým prohlášením, přičemž zopakoval, že snížení sazeb není vhodné, dokud úředníci nebudou mít větší důvěru, že se inflace udržitelně pohybuje směrem k jejich 2% cíli. Centrální banka také zopakovala svůj záměr pokračovat ve snižování své bilance až o 95 miliard dolarů měsíčně.
• Nyní očekávají pouze tři snížení v roce 2025 oproti čtyřem z prosincové prognózy. Index amerických akcií S&P 500 rostl, zatímco výnosy státních dluhopisů a dolarový index Bloomberg klesly.
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5822231/fed-ponechava-sazby-a-dale-pocita-s-letosnimi-tremi-snizenimi-pristi-rok-ale-chce-sazby-snizovat-mene.html
  

25.1.2024 Největší finanční podvod v historii lidstva | NOVÁ EKONOMIKA.  Co je to FED? Jak funguje banka FED? Banka FED je v soukromých rukou? Proč tisknou nekryté dolary? Jak funguje centrální banka Spojených států? Jaká je historie vzniku centrální banky? Kdo plul na Titaniku? Kam zmizel zlatý standart? Co předcházelo světovým válkám? Jaký je největší finanční podvod v historii lidstva? Jak fungují centrální banky? Kdo spravuje aktiva ČNB?

• BIS (centrální banka bank ve Švýcarsku) má podobné vlastníky, privátní banky, jako má FED.
• Reálná životní úroveň v USA je třetinová, kdybychom přestali akceptovat USA (svět defakto financuje USA a její život na dluh). USD jsou bezcenné papírky (nejsou ničím kryté).
• Cestou je opustit globální finanční systém, řízení světa, kdy jsme akceptovali, že zde máme země cca 5 kategorií (je potřeba zřídit systém rovnoprávných zemí, které to řeší na své lokální úrovni), přičemž USA jako privilegovaná těží a tam se koncentruje ten blahobyt (USA parazitují na druhých). 
• Aktiva ČNB spravuje Black rock.
• https://www.youtube.com/watch?v=zHi2is8zd60
  

26.9.2023 Oldřich Rejnuš: Americký Fed je bezohledný, banky budou krachovat

https://www.youtube.com/watch?v=112wanOSTKo

13.3.2023 Na trhy se ke konci minulého týdne vrátila velká nervozita, tentokrát nikoli v reakci na příchozí makro data, ale na problémy v americkém finančním sektoru. Pád Silicon Valley Bank (SVB), která byla šestnáctá největší v USA, zasáhla zejména bankovní tituly, nicméně pod tlak se dostaly i širší akciové indexy, zatímco tržní výnosy zamířily prudce dolů (např. americký dvouletý výnos jen v pátek o 30bps!). Do tohoto turbulentního vývoje budou v tomto týdnu přicházet další důležitá americká makro čísla. Zatímco páteční payrolls potvrdily, že trh práce je stále velmi napjatý, úterní výsledek únorové inflace bude pro Fed posledním zásadním číslem před březnovým zasedáním. Pokud by se ukázalo, že zvláště jádrové cenové tlaky zůstávají silné, byl by to argument pro opětovné zrychlení tempa růstu sazeb na 50bps. Co však platilo ve čtvrtek, neplatí již dnes. Vzhledem k aktuálnímu napětí v bankovním sektoru je však velmi pravděpodobné, že Fed nakonec zvolí opatrnější přístup (+25bps, nebo stabilitu sazeb).

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5369665/rozbresk-v-usa-padly-dve-banky-a-sance-na-agresivni-zvysovani-sazeb-fedem-se-vyparily.html

9.3.2023 Šéf Fedu J. Powell: Navýšení dluhového stropu Kongresem je jedinou alternativou. Nikdo by neměl počítat s tím, že Fed ochrání ekonomiku v případě dluhového defaultu (Reuters) 

7.3.2023 Powell: Fed bude pravděpodobně muset v reakci na poslední silnou statistiku zvýšit úrokové sazby mnohem více, než se čeká. Je také připravena postupovat razantněji, pokud souhrn přicházejících informací naznačí, že je třeba přijmout tvrdší opatření, aby se podařilo dostat inflaci pod kontrolu. Na jeho slova obratem reagují trhy, swapy přeceňují a započítávají růst amerických sazeb o 50 bps (místo dosavadního očekávání +25 bps) na jednání měnového výboru FOMC americké centrální banky Fed v březnu. Dolar na slova Powella reaguje viditelným zpevňováním. Příští zasedání měnového výboru Fedu je naplánováno 21. a 22. března.

• Míra nezaměstnanosti v zemi v současnosti činí 3,4 procenta, což je nejnižší údaj od roku 1969. Powell naznačil, že trh práce bude možná muset oslabit, aby se zmírnila inflace v širokém sektoru služeb, tedy v části ekonomiky s vysokým podílem lidské práce, kde ceny nadále rostou.
• Na svém posledním zasedání na počátku února Fed zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta, nejvýše od října 2007. Bylo to osmé zvýšení od března 2022, ale také nejnižší. Předtím Fed zvyšoval úroky o půl procentního a 0,75 procentního bodu. 
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5361922/fed-bude-zrejme-muset-zvysit-sazby-mnohem-vice-rekl-powell-v-americkem-kongresu.html
  

1.2.2023 Americký Fed přihodil dalších 25 bazických bodů a posunul tak oficiální úrokové sazby již do pásma 4,5 - 4,75 %. Dezinflační proces nicméně podle šéfa americké centrální banky J. Powella již odstartoval, byť vedení Fedu zatím nevidí důvod k pauze v cyklu zvyšování úrokových sazeb. (např. tak, jak to udělala Bank of Canada). V tomto smyslu bude příští tj. březnové zasedání Fedu naprosto klíčové, neboť zde bude odhalená nová kvartální makroekonomická prognóza.

• Sečteno a podtrženo: březnové zvýšení úrokových sazeb o dalších 25 bodů se zdá být stále téměř jisté. O květnu zcela jistě rozhodnou data. Zde sice ani zdaleka není jisté, že dojde k žádoucímu poklesu (jádrové) inflace v sektoru služeb, ale za tři a půl měsíce již mohou pro "pauzu" hovořit i jiné neinflační indikátory - třeba výrazně slabší payrolls.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5320831/darecek-od-sefa-fedu-dezinflacni-proces-jiz-odstartoval.html
  

4.1.2023 Americké regulační orgány vydaly první společné varování bankám před riziky spojenými s trhem kryptoměn. Podle jejich vyjádření se mají mít banky na pozoru před možnými podvody, právní nejistotou a zavádějícími informacemi od firem obchodujících s digitálními aktivy. Ve společném prohlášení to uvedly americká centrální banka (Fed), Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC) a Úřad pro kontrolu měny (OCC) (ČTK)

14.12.2022 Fed zvyšuje hlavní úrokovou sazbu o 50 bps. do pásma 4,25 % až 4,5 %, což je nejvyšší úroveň od roku 2007. Klíčové však pro trhy může být jednak doprovodné prohlášení předsedy Jeromea Powella, a dále zveřejnění nové prognózy včetně dots, které ukazují názory centrálních bankéřů na budoucí trajektorii sazeb. Podle nové prognózy porostou výpůjční náklady rychleji, než investoři dosud předpokládali. Fed: Mediánová prognóza ukazuje sazby v roce 2023 na 5,1 % a v roce 2024 na 4,1 %.

• Kromě toho centrální bankéři snížili svoje prognózy HDP v roce 2023 a zvýšili odhad nezaměstnanosti. Hospodářský růst v roce 2023 předpokládají na +0,5 % oproti zářijovému odhadu 1,2 %. Na 0,5 % se zvýšil i jejich mediánový odhad letošního růstu největší světové ekonomiky. Míru nezaměstnanosti vidí příští rok na 4,6 % oproti 3,7 %, které předpokládal v listopadu. 
  
• Inflace podle centrální banky zůstane nad dvouprocentním cílem Fedu přinejmenším do konce roku 2025 a do konce příštího roku se bude stále pohybovat nad třemi procenty. 
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5263108/fed-zpomalil-tempo-zvysovani-sazeb-pristi-rok-je-vsak-vidi-na-51-procenta.html

1.12.2022 Akcie ve Spojených státech v reakci na projev šéfa centrální banky USA Jeroma Powella posílily a zisky si připsaly i za celý měsíc. Šéf Fed Powell včera uvedl, že centrální banka by mohla snížit tempo zvyšování úrokových sazeb již v prosinci. Upozornil také, že boj s inflací ještě zdaleka není u konce a že klíčové otázky zůstávají nezodpovězeny, včetně toho, jak vysoko bude nakonec nutné sazby zvýšit a na jak dlouho.(ČTK)

4.11.2022 Swapy naceňují vrchol sazeb Fedu v červnu 2023 na 5,25 % (Bloomberg) 

2.11.2022 Fed zvyšuje základní úrokovou sazbu o 75 bps. v souladu s odhady. Fed říká, že úrokové sazby je nutné nadále zvyšovat, dokud nebudou "dostatečně restriktivní". Euro k dolaru prudce zpevňuje, přidává 0,7 % na 0,994 EURUSD. Fed říká, že při určování tempa budoucího zvyšování cílové sazby vezme do úvahy kumulativní utažení měnové politiky a zpoždění, se kterými měnová politika ovlivňuje hospodářskou aktivitu a inflaci (Bloomberg)

27.9.2022 Powell: Normalizace měnové politiky odhalila významné strukturální problémy v decentralizovaném finančním systému. Potřebujeme pečlivou regulaci decentralizovaných financí a dbát na to, jak jsou krypto aktivity podrobeny regulaci (Reuters) 

23.9.2022 Množství peněz, které investoři parkují v hlavní facilitě Fedu, vzrostlo po nejnovějším zvýšení úrokových sazeb na rekordní maximum. Zhruba stovka účastníků vložila do jednodenní reverzní repo facility 2,359 bilionu USD (Bloomberg) 

21.9.2022 Americká centrální banka zvýšila potřetí za sebou úrokové sazby o 75 bazických bodů. Základní úroková sazba Fedu se tím dostává do rozpětí tři až 3,25 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od doby před vypuknutím finanční krize v roce 2008. Fed dál upozornil, že podle jeho očekávání bude vhodné zvyšovat výpůjční náklady i nadále. Podle aktualizovaných prognóz nově očekává, že do konce tohoto roku základní sazba stoupne na 4,4 procenta a během příštího roku na 4,6 procenta.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5152295/fed-potreti-za-sebou-zveda-sazby-o-75-bodu-predpoklada-dalsi-zvysovani.html

26.8.2022 Šéf Fedu Powell podle poznámek k projevu v Jackson Hole naznačil, že Fed bude pravděpodobně dál zvyšovat sazby a po nějaký čas je ponechá na zvýšené úrovni. Ohradil se proti veškerým úvahám, že Fed brzy změní svůj kurz. Powell zopakoval, že na příštím zasedání Fedu je možné další zvýšení sazeb o 75 bps. Je ale pravděpodobné, že v určitou chvíli bude vhodné tempo zvyšování zpomalit. (Bloomberg)

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5118497/boj-proti-inflaci-potrva-a-ekonomiku-to-zaboli-vzkazuje-sef-fedu-a-na-trzich-se-vybiraji-zisky.html

27.7.2022 Šéf Fedu Powell: Nedomnívám se, že by americká ekonomika byla v tuto chvíli v recesi (mezikvartální pokles v prvním letošním kvartále dosáhl -1,6 %, konsensus pro 2Q hovoří o +0,4 % dle Bloomberg). Fed zvyšuje klíčovou úrokovou sazbu o 75 bps do pásma 2,25 - 2,50 % v souladu s očekáváním a při jednomyslném hlasování členů měnového výboru FOMC. Dosud se očekávalo, že Fed do konce roku zvýší základní úrok až na 3,25 - 3,5 procenta, aby dostal inflaci pod kontrolu, uvedla agentura Reuters. Nové odhady dle agentury Bloomberg se pohybují do konce v pásmu 3,75 - 4,00 % a to navzdory dilematu boje s inflací versus rizikem recese americké ekonomiky.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5085687/fed-zvysuje-urokove-sazby-o-75-bodu-do-pasma-225---25-akcentuje-inflaci-i-vnima-oslabovani-ekonomiky.html

17.6.2022 Předseda Fedu Powell říká, že Fed se intenzivně soustředí na navrácení inflace k 2% cíli (Bloomberg).

15.6.2022 Americká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu, a pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky ve snaze zkrotit vysokou inflaci. Základní úroková sazba se dnešním rozhodnutím dostává do pásma 1,50 až 1,75 procenta, přičemž o 75 bazických bodů naráz se zvýšila poprvé od roku 1994. Fed dnes zároveň naznačil, že bude v agresivním zvyšování letos pokračovat. Nová prognóza počítá se zvýšením sazby do konce letošního roku na 3,4 %, což předjímá pro letošek utažení o dalších 175 bazických bodů. V březnu výhled činil 1,9 procenta.)Růst ekonomiky USA podle nové prognózy letos zpomalí na 1,7 procenta. Ještě v březnu Fed očekával expanzi o 2,8 procenta. Míra nezaměstnanosti by na konci roku 2024 mohla stoupnout na 4,1 procenta. Míra inflace, měřená podle indexu výdajů na osobní spotřebu sestavovaného ministerstvem obchodu, dosáhne podle nového prognózy Fedu letos 5,2 procenta proti 4,3 procenta v březnovém odhadu.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5037398/fed-v-boji-s-inflaci-zveda-zakladni-sazbu-o-75-bodu-nejvice-od-roku-1994.html

4.5.2022 Americká centrální banka dnes podle očekávání doručila zvýšení základní úrokové sazby o půl procentního bodu. Fed kromě toho oznámil začátek vyfukování svojí rozvahy, která kvůli nouzovým koronavirovým programům nabobtnala na zhruba devět bilionů dolarů. K tomuto kroku přistoupí američtí centrální bankéři v červnu na počátečním objemu 47,5 miliardy dolarů. Během tří měsíců navýší osekávání svého portfolia hypotečních cenných papírů a dluhopisů až na maximálních 95 miliard dolarů měsíčně.

Inflace je příliš vysoká a my vnímáme strasti, které působí, a jednáme rychlem abychom ji dostali zpět," řekl později Powell reportérům. V měnovém výboru podle něj zavládl "obecný dojem, že zvyšování o dodatečných 50 bodů by na měla být na stole i na několika příštích zasedáních".

Centrální banka se chce vyhnout tomu, aby přehnaně překotným (co do amplitudy i rychlosti) utahováním sazeb nepřidusila pracovní trh a ekonomiku jako celek. Americká nezaměstnanost se teprve nedávno vrátila na hodnoty z období před příchodem Covidu. Inflace se ale pohybuje na trojnásobku dvouprocentního cíle Fedu. V březnu stoupla dokonce na 8,5 procenta, což byla nejvyšší úroveň od prosince 1981. Šestý měsíc po sobě ceny rostly tempem nad šest procent. Cílem tedy má být zvedat výpůjční náklady jenom tak vysoko a tak rychle, aby Američané omezili utrácení a firmy v reakci na to omezily nábory nových zaměstnanců. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4987522/fed-poprve-od-roku-2000-zveda-sazby-o-pul-bodu-v-cervnu-zacne-redukovat-bilanci.html

6.4.2022 Americký Fed v záznamu z posledního zasedání naznačuje, že sníží svůj masivní holding dluhopisů maximálním tempem 95 miliard dolarů měsíčně a dále zvýší úrokové sazby, aby zchladil nejžhavější inflaci za čtyřicet let. Zápis také ukázal, že "mnoho" úředníků by minulý měsíc upřednostnilo zvýšení sazeb o půl procentního bodu, ale nakonec se uchýlili ke čtvrtbodovému navýšení ve světle ruské invaze na Ukrajinu. Očekávají ale jedno nebo více půlbodových navýšení, pokud se cenové tlaky nepodaří zmírnit.

Vyfukování rozvahy Fedu proběhne maximálním měsíčním tempem ve výši 60 miliard USD v státních dluhopisech a 35 miliard USD v cenných papírech krytých hypotékami, což je téměř dvojnásobek oproti maximálním 50 miliardám USD měsíčně, které Fed vyfukoval ze své bilance mezi lety 2017 a 2019. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4962128/predstavitele-fedu-chteji-vyfukovat-rozvahu-o-95-miliard-dolaru-za-mesic-ocekavaji-vice-nez-jedno-navyseni-o-pul-bodu.html

21.3.2022 Fed navýší sazby o více než 25 bps na každém zasedání, pokud bude třeba, řekl šéf Fedu Powell. Pokud Fed bude muset utahovat nad neutrální sazby, pak to udělá (Bloomberg).

21.2.2022 Ekonomové JPMorgan se domnívají, že Fed bude pravděpodobně zvyšovat úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na devíti zasedáních za sebou, aby zkrotil inflaci (Bloomberg).

26.1.2022 Vzhledem k inflaci nad úrovní 2 % a silnému trhu práce bude vhodné, aby americké úrokové sazby brzy vzrostly. Jakmile se tak stane, přiblížíme se zároveň k začátku procesu snižování bilance, tzv. kvantitativnímu utahování. Takové je poselství vyplývající z prvního letošního zasedání měnového výboru Fedu. Šéf Fedu nevyloučil zvýšení sazeb na každém dalším zasedání ani hike o půl procentního bodu.

https://www.kurzy.cz/zpravy/631290-sef-fedu-nevyloucil-zvyseni-sazeb-na-kazdem-dalsim-zasedani-ani-hike-o-pul-procentniho-bodu/

26.1.2022 Americká centrální banka začne "brzy" zvedat úrokové sazby a po spuštění tohoto procesu zahájí prodej aktiv ze své rozvahy. Vyplývá to z dnešního oznámení měnového výboru. Blíží se tak konec extrémně uvolněné podpory americké ekonomice z období pandemie, ke kterému Fed přiměla nutnost bojovat s nejrychlejší inflací za poslední generaci.

Podle mínění řady analytiků Fed sazbu v březnu zvedne o čtvrt procentního bodu, a pak bude následovat ještě trojí zvýšení pouze v letošním roce a další kroky v tom následujícím. Podle kritiků Fed ale zaspal a teď už se v krocení inflace nachází za křivkou, i když klíčové tržní ukazatele tuto tezi nepodporují. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4894800/fed-urokove-sazby-zacneme-zvedat-brzy-pak-dojde-na-vyfukovani-rozvahy.html

16.12.2021 Americká centrální banka (Fed) zrychlí zpřísňování měnové politiky. Kvůli prudkému nárůstu inflace bude snižovat měsíční objem nákupu dluhopisů dvojnásobným tempem, než dříve avizovala. V březnu program nákupů dluhopisů pravděpodobně zcela ukončí. Banka dále očekává, že v příštím roce třikrát zvýší úrokové sazby. K tomu, aby se inflace vrátila k dvouprocentnímu cíli centrální banky, odhadují představitelé Fedu, že základní jednodenní úroková sazba bude muset do konce roku 2022 vzrůst na 0,9 procenta, v roce 2023 bude nutné pokračovat ve zvyšování na 1,6 procenta a v roce 2024 na 2,1 procenta. Případné zvyšování sazeb bude podle Fedu nyní záviset na vývoji trhu práce.

V nových ekonomických projekcích Fed odhaduje, že inflace v příštím roce dosáhne 2,6 procenta oproti 2,2 procenta, které předpokládala v září. Míra nezaměstnanosti podle Fedu klesne na 3,5 procenta. 

Svou základní úrokovou sazbu Fed nadále drží v rozpětí nula až čtvrt procenta. Vzhledem k tomu, že inflace již nějakou dobu přesahuje dvě procenta, (měnový) výbor očekává, že "bude vhodné zachovat" současné téměř nulové úrokové sazby, dokud se trh práce nevrátí k plné zaměstnanosti. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4867636/fed-hodla-pristi-rok-trikrat-zvysit-sazby-a-v-breznu-skoncit-s-nakupy-dluhopisu.html

3.11.2021 Fed vyjádřil menší přesvědčení, že nárůst inflace budou pouze dočasný. Americká centrální banka říká, že je připravena upravit tempo redukce nákupů aktiv, pokud to bude situace vyžadovat. Americká centrální banka říká, že v listopadu začne tlumit nákupy aktiv tempem 15 miliard dolarů měsíčně (Bloomberg).

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4836872/fed-zacne-v-listopadu-tlumit-nakupy-aktiv-tempem-15-miliard-dolaru-mesicne.html<br>

16.6.2021 Fed podle očekávání ponechává hlavní úrokovou sazbu beze změny, nemění ani tempo nákupů aktiv v rozsahu 120 mld. USD, Prognóza Fedu ukazuje dvojí zvýšení sazeb do konce roku 2023 (Bloomberg) 

21.5.2021 Předseda Fedu Powell: Fed vydá v létě zprávu o americké digitální měně (Bloomberg).

8.3.2021 Fed prodloužil od tři měsíce, tedy do 30. června svůj nástroj pro dodávání likvidity v koronavirovém programu ochrany výplaty mezd zaměstnanců malých firem (Paycheck Protection Program) (Bloomberg).

23.2.2021 Předseda Fedu Powell v poznámkách k proslovu v Kongresu: Zotavování je pořád nerovnoměrné, ani zdaleka není skončeno a cesta kupředu je velmi nejistá. Ekonomika má k cílům Fedu pro zaměstnanost a inflaci ještě dlouhou cestu. Nějaký čas asi ještě zabere, než bude dosaženo dalšího význačného pokroku. Šéf Fedu Powell v Kongresu říká, že digitální dolar je projekt "s vysokou prioritou"(Reuters).

Snížení úrokových sazeb a program nákupu vládních dluhopisů za 120 miliard USD (2,6 bilionu Kč) měsíčně podle Powella poskytly výraznou podporu ekonomice. Ta je však stále daleko od cílů zaměstnanosti a inflace stanovených Fedem a bude zřejmě trvat ještě nějakou dobu, než se podaří dosáhnout výrazného pokroku. Zatím proto není vhodná doba, aby se začalo jednat o tom, kdy by bylo vhodné zrušit podporu ekonomice.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4613962/powell-oziveni-ekonomiky-usa-je-nerovnomerne-a-neuplne.html 

11.2.2021 Předseda Fedu Powell: USA jsou "stále velmi daleko" od silného trhu práce. Fed bude držet tempo QE, dokud nedojde ke značnému zlepšení (Bloomberg).

21.12.2020 Fed od příštího roku opět povolil bankám zpětné odkupy akcií. Odkupy Fed zablokoval v červnu tohoto roku. Zrušení zákazu přišlo na základě výsledků zátěžových testů, kterými všechny velké banky prošly. Banky jako JPMorgan, Goldman Sachcs, či Morgan Stanley vzápětí začaly zveřejňovat své plány na odkup vlastních akcií. Zprávu hodnotíme pozitivně. To, že banky projdou zátěžovými testy, se počítalo, nicméně obnovení zpětných odkupů jasné nebylo. Akcie bank v pátek v poobchodní fázi reagovaly výraznými růsty v rozmezí 3 - 5 %.

https://www.kurzy.cz/zpravy/571435-fed-v-r-2021-opetovne-povoli-bankam-zpetne-odkupy-vlastnich-akcii-banky-krok-vitaji-a-odkupy/

16.12.2020 Fed rozšiřuje dočasné linky na dolarové swapy a repo facilita. Fed nadále pokračuje s nákupy dluhopisů až do "značného" posunu na svých cílech, nemění skladbu ani tempo nákupů aktiv. Americký Fed drží klíčovou sazbu bez změny v rozmezí 0,00 až 0,25 %(Bloomberg) 

16.12.2020 Americká centrální banka dále vyztužila obranu ekonomiky před dopady pandemie, a to podmíněným závazkem nakupovat do své bilance dluhopisy v řádu 120 mld. USD měsíčně (z toho 80 miliard ve státních dluhopisech a 40 miliard v hypotékou krytých cenných papírech). Fed hodlá tuto expanzi provádět do té doby, dokud se mu nepodaří dosáhnout plné zaměstnanosti a cenové stability. Šéf Fedu J. Powell sice na tiskovce odmítl specifikovat přesná čísla (míry nezaměstnanosti a inflace), které by měly být signálem k ukončení této expanzivní politiky, avšak dá se odhadovat, že míra nezaměstnanosti v USA bude muset klesat k číslu 4 (%) a naopak inflace že bude muset delší dobu převyšovat číslo 2 (%).

https://www.kurzy.cz/zpravy/570982-jan-cermak-fed-hodla-nakupovat-dluhopisy-za-120-mld-usd-mesicne/<br>

23.11.2020 Když Fed začal v roce 2008 nakupovat cenné papíry a zvětšovat svou rozvahu, Charles Plosser, který stál v čele Federal Reserve Bank of Philadelphia, poukazoval na jedno významné riziko: Politici by se mohli pokusit využít Fed a jeho rozvahu k prosazení svých zájmů. V roce 2020 "Fed v podstatě slíbil, že "udělá vše, co bude třeba", aby obnovil finanční stabilitu a pak ve spolupráci s ministerstvem financí rychle rozjel několik programů pro pomoc firmám, jednotlivých státům USA a městům. James A. Dorn na stránkách Cato Institute píše, že tím roste riziko politizace Fedu a ztráty jeho nezávislosti. Jaké je řešení?

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4549000/monetarni-politika-je-zrala-na-zmenu-od-podlahy.html<br>

10.11.2020 Fed varoval před prudkým poklesem cen aktiv, pokud virus, vyvolávající omemocnění covid-19, nebude ovládnut (v reakci na prudký růst cen aktiv v sázce na zprávy o efektivitě vakcíny od Pfizer/BioTech)

30.10.2020 Fed snížil minimální hranici pro přístup malých firem a charitativních organizací k úvěrům od americké centrální banky v programu Main Street Lending Program na 100.000 USD z 250.000 USD (FT)

23.9.2020 Ekonomika Spojených států vykazuje výrazné zlepšení od doby, kdy ji pandemie nemoci covid-19 stáhla do recese. Její budoucí vývoj však zůstává nejistý, americká centrální banka (Fed) proto v případě potřeby přistoupí k dalším stimulačním opatřením. V projevu k výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů to včera řekl šéf Fedu Jerome Powell.

Bankéř poukázal na oživení trhu práce a výdajů domácností, ekonomika však podle něj nadále zaostává za úrovní z období před příchodem koronavirové krize.
"Cesta před námi je stále velmi nejistá," uvedl šéf Fedu. "Úplné zotavení pravděpodobně nastane teprve tehdy, když si budou lidé jisti, že je bezpečné znovu se zapojit do široké škály aktivit

14.9.2020 Fed ponechá program nákupů aktiv v současném nastavení, uvolněné sazby do okamžiku, kdy zaměstnanost a inflace zamíří na své cíle (2 %) Fed ponechává úrokové sazby beze změny, dle očekávání. Výhled započítává stabilitu u nulových hodnot až do roku 2023

28.8.2020 Vyhlídky amerického dolaru a jeho skutečná hrozba. Powell naznačil, že Fed bude i nadále dělat vše, co je v jeho silách, aby zvýšil inflaci. Dne 27. srpna 2020 učinil předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell prohlášení, ve kterém oznámil změny americké měnové politiky. Tyto změny se setkaly se smíšenými ohlasy, jelikož Powell naznačil, že Fed bude i nadále dělat vše, co je v jeho silách, aby zvýšil inflaci.

Některé argumenty říkají, že Americký dolar je token pro americkou i globální ekonomiku, který nepotřebuje být podporován tzv. tvrdým aktivem, aby zachoval svou hodnotu a užitečnost, jelikož byl vytvořen dříve, než měl jakoukoli cenu, a tu stanovuje svými pohyby napříč ekonomikou.

Vyhlídky amerického dolaru

Americký dolar má dnes několik konkurentů:

Závěr

https://kryptomagazin.cz/vyhlidky-americkeho-dolaru-a-jeho-skutecna-hrozba/?

Fed oznámil, že prodlouží krizové swapové linky s jinými centrálními bankami do konce 1Q21 a dočasnou facilitu pro swap amerických dluhopisů za dolary s jinými mezinárodními měnovými autoritami (FT)

28.7.2020 Fed říká, že prodlužuje programy nouzových úvěrů až do 31. prosince (Bloomberg) 

"COVID-19 se nyní k trhům vztahuje inverzně. Čím horší COVID-19 je, tím víc se trhům daří, protože Fed přijde se stimuly. To je tím, co pohání trhy," uvedl Andrew Brenner, š´f divize zahraničního pevného výnosu v NatAlliance.
Reuters přinesl i seznam bublin, které investoři připisují intervenci Fedu:

15.6.2020 FED právě oznámil, že začne nakupovat široké portfolio amerických korporátních dluhopisů (Bloomberg) . Fed bude firemní dluhopisy nakupovat na sekundárním trhu. Nákupy by měly tlačit dolů výnosy u dluhopisů, a tak snižovat náklady podniků na půjčky. Pokles výnosů ale také zřejmě přiměje investory k přesunu peněz z dluhopisů do akcií, upozornila agentura AP.

15.6.2020 FED právě oznámil, že začne nakupovat široké portfolio amerických korporátních dluhopisů (Bloomberg)  

• centrální banka je připravena použít i další expanzivní nástroje, byť se nenechal na tiskovce dotlačit k tomu, aby uvedl, co by se muselo stát, aby FOMC přistoupil k ještě agresivnějšímu počítání. Například k ještě masivnějším nákupům aktiv do své bilance či k přímé kontrole výnosové křivky, respektive k zastropování tržních úrokových sazeb (záporné úrokové sazby zřejmě nejsou v portfoliu dalších expanzivních opatření Fedu).  
  

27.5.2020 Fed již otevřel stavidla novým politikám, aby zabránil poklesu ekonomiky. Ale investoři se domnívají, že v řadě již čekají další...

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4414164/dluhopisovy-trh-si-mysli-ze-vi-co-fed-udela.html 

13.5.2020 Reakce Fedu na koronavirus může způsobit Američanům vážné dlouhodobé problémy. Celkový deficit USA v dubnu dosáhl rekordních 738 miliard dolarů a kumulativní deficit za sedm měsíců letošního roku stoupl na 1,5 bilionu dolarů, což je přibližně o 180 % více než ve srovnatelném období před rokem. Nárůst bilance Fedu je na dobré cestě ke konci roku dosáhnout 12 bilionů dolarů, což byly úrovně, které byly před pár měsíci považovány za neuvěřitelné.

Záporné úrokové sazby mohou dle ekonomů narušit investování a utrácení. Další se obávají, že politika negativních úrokových sazeb může držet ekonomiku dané země utlumenou. Analytici Deutsche Bank nazvali současný systém za zombie efekt. Budoucnost ukáže, zda ekonomové měli pravdu ohledně kroků Federálního rezervního systému.

29.4.2020 Fed říká, že se zavazuje využít celou paletu svých nástrojů na podporu ekonomiky USA (Reuters) , sazby zůstanou na současné úrovni, dokud ekonomika neustojí současné události a nebude na cestě k dosažení cílů zaměstnanosti a inflace. Fed ponechává úrokové sazby beze změny, hlavní sazba zůstává v rozmezí 0 - 0,25 %

27.3.2020 Fed hodlá do 2.-3. dubna snížit denní objem nákupu dluhopisů na 60 mld. USD (Bloomberg). Prezident atlantského Fedu Raphael Bostic říká, že koronavirová krize je krizí veřejného zdraví, a proto je velmi odlišná od klasické recese. Dokáže se vzchopit a nkteré propady nemusejí prý být tak zlé  

(9. dubna), kdy sdělil, že uvolní 2,3 bilionu dolarů na čtyřleté úvěry malým a středně velkým firmám (do 10 tisíc zaměstnanců). Vedle toho bude kupovat dluhopisy vydané státy americké unie i jejich územně správními celky. "Budeme energicky, aktivně pokračovat v používání těchto nástrojů, dokud nebudeme přesvědčeni, že jsme pevně na cestě k hospodářskému oživení," prohlásil už tentokrát Powell. 

Fedu trvalo více než měsíc, než přikročil k zásadnímu opatření na podporu amerického hospodářství. Svoji klíčovou sazbu snížil 3. března o půl procentního bodu do pásma 1,00−1,25 procenta. Bylo to velké překvapení, neboť se tak stalo krátce po telefonické konferenci ministrů financí a guvernérů centrálních bank sedmi průmyslově vyspělých zemí (G7). Šlo o naprosto výjimečný krok přijatý ještě před řádným zasedáním měnového výboru Fedu, plánovaným na 17.−18. března. Bylo to také první mimořádné snížení sazeb od finanční krize v roce 2008. 

23.3.2020 Americká centrální banka zavádí sérii dalších rázných opatření na podporu ekonomiky, včetně neomezených nákupů dluhopisů a nových úvěrových programů. Ohlášené kroky jsou zatím nejdůraznější reakcí Fedu na negativní hospodářské dopady koronaviru. Centrální banka už v rámci svého nynějšího úsilí o podporu ekonomiky překonala mimořádná opatření, kterými reagovala na finanční krizi z roku 2008. Fed už v polovině března oznámil, že nakoupí vládní dluhopisy a hypoteční cenné papíry za 700 miliard dolarů. Během jednoho týdne pak tyto nákupy dosáhly asi poloviny avizované částky. Dnes centrální banka uvedla, že tento týden dosáhnou nákupy 125 miliard dolarů denně.

23.3.2020 Fed spuští opatření v podobě nákupů aktiv v zájmu boje s hospodářskými dopady koronaviru. Nakupovat bude pokladniční poukázky a sekundární hypoteční dluh (MBS)(Bloomberg)

6.3.2020 Výnosy desetiletých obligací minulý týden klesly na hranici 1 % a pro řadu ekonomů to je znepokojivá zpráva. Takový propad by totiž mohl naznačovat, že americké hospodářství "je vtahováno do dlouhodobé stagnace". Na svém blogu to píše monetarista David Beckworth z Mercatus Center na George Mason University, který dříve pracoval i pro americké ministerstvo financí. On sám míní, že překročení hranice 1 % není samo o sobě ničím záhadným, ale zároveň zvyšuje možnost, že celá výnosová křivka se přiblíží k nule. A to by "učinilo z většiny nástrojů americké centrální banky nástroje nepotřebné". Ekonom nejdříve vysvětluje, že za poklesem výnosů obligací stojí zvýšená poptávka po bezpečných aktivech. A ta zase úzce souvisí s celkovou poptávkou po likviditě, což Beckworth dokládá následujícím grafem. Ten srovnává rychlost obratu peněz s výnosy obligací a je z něj zřejmé, že "větší snaha držet hotovost jde ruku v ruce s poklesem výnosů dluhopisů".

6.3.2020 V minulosti Fed hodně nakupoval dluhopisy americké vlády a cenné papíry kryté hypotékami, tedy cenné papíry velmi důležité pro tamní ekonomiku. Karel Bruna (47) Zasedá ve vědecké radě Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, je členem odborného panelu Grantové agentury ČR.

6.3..2020 Desetiletý dluhopis amerického ministerstva financí vynáší kolem 0,85 % (patria.cz).

11.10.2019 ed začne od 15. října kupovat americké krátkodobé státní dluhopisy za 60 mld. USD měsíčně. Nákupy dluhopisů budou pokračovat nejméně do 2Q (Bloomberg)

Fed snížil v červenci 2019 poprvé po 10 letech úrokovou sazbu a trhy počítají s tím, že naváže dalším snížením o čtvrt procentního bodu z 2 - 2,25 % na 1,75 - 2 % vzhledem k rizikům z obchodních válek a nízkým inflačním očekáváním.

24.5.2019 Poměr dluhu nefinančních společností vůči HDP je nejvyšší od roku 1947, kdy se tyto údaje začaly zaznamenávat, podotkl CNN

USD

Za normálních okolností by Fed mohl tlačit na své zahraniční partnery, aby nechali své měny krapet posílit. Za současné situace to však není politicky možné, protože všechny centrální banky skupují aktiva a tisknou peníze, co se do nich (a jejich ekonomik) vejde, stejně jako Fed. Paul Samuelson měl pravdu. Alespoň má to štěstí, že mu to už jedenáct let může být jedno. 

https://www.kurzy.cz/zpravy/536789-hotovost-je-kral-vladne-ale-prezident-dolar-a-umi-byt-drsny/

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového