Pandemic Emergency Purchase Programme

Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům koronaviru na ekonomiku eurozóny nakoupí Evropská centrální banka (ECB) dluhopisy za 750 miliard eur (20,8 bilionu korun). Program poběží do konce letošního roku a bude se vztahovat na dluhopisy státního i soukromého sektoru. "Mimořádné časy vyžadují mimořádná opatření," citovala agentura Reuters šéfku ECB Christine Lagardeovou. "Co se týče našich závazků vůči euru, neexistují hranice. V rámci našeho mandátu jsme odhodláni využít plný potenciál našich nástrojů, 

  • ECB je pod silným tlakem, aby snížila náklady na úvěry u zadlužených zemí nejvíce zasažených koronavirem, jako je například Itálie. Včetně nového programu tak ECB už slíbila, že letos natiskne nové peníze za 1,1 bilionu eur (30,6 bilionu Kč). Nový program nákupů dluhopisů představuje zhruba šest procent hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny. 
  • ECB bude nadále nakupovat cenné papíry podle podílu jednotlivých zemí v bance, takzvaného kapitálového klíče. Upozornila nicméně, že bude flexibilní a že se může od tohoto pravidla odchýlit. To je považováno za jasné znamení toho, že nebude tolerovat zvyšování spreadu, tedy růst rozdílu mezi výnosy státních dluhopisů zemí eurozóny, jako tomu v posledních dnech bylo u dluhopisů Itálie a Řecka. 

Centrální banky snižují úroky, vlády slibují nebo už uvolnily miliardy nebo dokonce biliony. Ta větší o opatření pro vás shrnujeme v následujícím textu. 19.3.2020

7.4.2020 Rodí se Marshallův plán 2.0 . Brusel odvrací pohromu, chystá obří záchrannou operaci (Marshallův plán byla masivní americká pomoc západní Evropě po druhé světové válce. V letech 1947 až 1952 Spojené státy poslaly evropským zemím třináct miliard dolarů, aby nastartovaly ekonomický růst. V přepočtu tato částka zhruba odpovídá současným 200 miliardám dolarů).

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rodi-se-marshalluv-plan-20-brusel-odvraci-pohromu-chysta-obr/r~48ddcc5477fa11eab115ac1f6b220ee8/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Austrálie

RBA snížila hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na minimum 0,25 procenta a pokračuje s dalším uvolňováním.

Británie

Vláda se zaručí místním firmám za půjčky částkou až 330 miliard liber (9,8 bilionu Kč). Podle odhadů to představuje asi 15 procent hrubého domácího produktu (HDP) země. Britská centrální banka také snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,25 procenta, což je níže, než kde byla hlavní sazba za globální finanční krize před více než deseti lety.

Česká republika

Česká národní banka (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Vláda schválila program s názvem Úvěr COVID, na bezúročné půjčky pro podnikatele vyčlenila 600 milionů korun. O peníze lze žádat u Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Vláda pak rozhodla, že na program vyčlení další miliardu korun a rozšíří ho i na osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ).
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD)

Schválila soubor opatření za jednu miliardu eur (přes 27 miliard Kč), který má firmám v oblastech její působnosti pomoci zmírnit ekonomické dopady nákazy.

8.4.2020 Společnost Honeywell pravděpodobně postaví v Olomouci závod na výrobu respirátorů s kapacitou pět milionů kusů měsíčně. Vybudován by měl být během čtyř měsíců. Řekl to dnes ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček. Uvedl, že zástupci vlády a vedení firmy jsou těsně před uzavřením dohody. Podle Havlíčka nepůjde o investiční pobídku, stát se ale zaváže odebírat část produkce (ČTK) 

Evropská unie

Státy EU formálně schválily vytvoření nouzového fondu ve výši 37 miliard eur (asi bilion Kč). Rovněž podpořily využití peněz z Evropského fondu solidarity. Evropská centrální banka (ECB) začne nakupovat dluhopisy a další aktiva v objemu 750 miliard eur (20,9 bilionu Kč). Program potrvá do konce roku. Nový program nákupů dluhopisů představuje zhruba šest procent HDP eurozóny. ECB čelila kritice za to, že v porovnání s drastickými opatřeními, která podnikla centrální banka Spojených států (Fed), nedělá dostatečné kroky na podporu ekonomiky zemí platících eurem.
Itálie

Na pomoc ekonomice vyčlení 25 miliard eur (více než 690 miliard Kč). Řím také pozastavil splátky půjček a hypoték firmám i soukromým osobám a bankám poskytne státní záruky.
Japonsko

Japonská centrální banka rozšíří nákupy akcií, dluhopisů a dalších aktiv a poskytne roční půjčky s nulovým úrokem společnostem, které nemají dostatek hotovosti. Nákupy fondů ETF, s nimiž se obchoduje na burze, zdvojnásobí na 12 bilionů japonských jenů (2,8 bilionu Kč) ročně a do konce září slíbila zvýšit cíl nákupů o dva biliony jenů. Banka se zatím zdržela dalšího snížení krátkodobé úrokové sazby hlouběji do negativního pásma ze současných minus 0,1 procenta, protože takový krok ohrožuje zisky komerčních bank. Japonsko už dříve uvolnilo 270 miliard jenů (63,1 miliardy Kč) z rozpočtových rezerv na mimořádná opatření, včetně podpory pro menší firmy.
Kanada

Vláda poskytne 27 miliard kanadských dolarů (475,8 miliardy Kč) na přímou finanční pomoc kanadským rodinám a podnikatelům. Stát rovněž pomůže domácnostem a firmám odpuštěním daní v celkové hodnotě 55 miliard kanadských dolarů (969,1 miliardy Kč).
Maďarsko

Země vyhlásila moratoria na splátky jistiny a úroků u půjček. Platí do konce roku a určeny jsou pro soukromé osoby a všechny podniky.
Mezinárodní měnový fond (MMF)

Začátkem března oznámil, že dává k dispozici nouzové finanční prostředky v hodnotě 50 miliard dolarů (zhruba 1,3 bilionu Kč), které zahrnují úvěry s velmi nízkými či nulovými úroky. Peníze jsou určeny chudším a rozvíjejícím se zemím, které by mohly potřebovat podporu při řešení problémů spojených s koronavirem.
Německo

Vláda slíbila záruky pro podnikatele v objemu půl bilionu eur (13,8 bilionu Kč). Ministerstvo financí také připravuje nouzový fond zaměřený na pomoc malým a středním podnikům.
Polsko

Plánuje balík opatření za 212 miliard zlotých (téměř 1,3 bilionu Kč). Polská centrální banka také snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na jedno procento.

Rumunsko

Centrální banka intervenovala na měnových trzích na podporu vlastní měny.

Španělsko

Vyčlení 200 miliard eur (5,5 bilionu Kč) formou půjček, státních záruk, úlev i přímé pomoci. Suma odpovídá zhruba 20 procentům ročního HDP země.
USA

Americký prezident Donald Trump slíbil, že podpoří ekonomiku souborem opatření v objemu až bilion dolarů (25,7 bilionu Kč). Americká centrální banka (Fed) v posledních dvou týdnech představila několik mimořádných opatření, mezi něž patří například snížení základní úrokové sazby téměř na nulu či masivní program kvantitativního uvolňování ve výši 700 miliard dolarů (18 bilionů Kč).

(Zdroj: čtk, Patria, Bloomberg)

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4366973/nizsi-uroky-miliardy-i-biliony-co-kdo-slibil-a-uz-udelal-proti-dopadum-koronaviru-na-ekonomiky.html

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.

Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...

USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...