Potraviny, životní prostředí

produkce masa je velkou zátěží pro životní prostředí, zejména hovězí. Zejména krávy, ale třeba i ovce, mají totiž v žaludku bakterie, které při trávení tvoří metan, který přispívá k takzvanému skleníkovému efektu. Největšími konzumenty masa jsou Spojené státy, Austrálie a Evropa.

  • chov velkého dobytka náročný kvůli pěstování a zpracování krmiva, potřebuje velkou plochu pro zajištění jejich potravy
  • Na druhou stranu dobytek spořádá spoustu zemědělských zbytků, které lidé nejedí. Jeho exkrementy se zase dají přeměnit na hnojivo.
  • vodní stopa masa

Všežravec
Všežravec (omnivor) je organismus, který se živí živočišnou a také rostlinnou potravou. Nespecializuje se pouze na jeden typ. V současnosti je tento typ stravování nejrozšířenější. Omnivor trpí nadváhou častěji než je tomu i jiných druhů stravování.

Semivegetariáni
Semivegetariáni nebo tzv. parciální vegetariáni, přijímají rostlinnou stravu s určitými druhy masa. Konzumují ryby a hrabavou drůbež a také nízkotučné mléčné výrobky, červené maso z jídelníčku vylučují.

Lakto-ovo vegetarián
Nekonzumuje maso, ale jedí vejce a mléčné výrobky (mléko, sýr, máslo nebo jogurt). Pojmenování má latinsky původ, kde lacto znamená mléko a ovo vejce.

Frutariáni
Konzumují pouze rostlinné produkty. Frutariánství je přísná forma veganství. Dbají o to, aby nepoškozovali rostliny. Frutariáni konzumují ovoce, ořechy a semena. Vyhýbají se zelenině a živočišným produktům.

Vegani
Vegani vylučují konzumaci živočišných produktů (maso, mléko, sýry, vejce, med). Živí se jen rostlinnou stravou. Je to životní styl, který zakazuje využívání živočišných produktů pro naše potřeby.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.