Vladimír Brůna, investor

3.10.2022 Vladimír Brůna: Západ možná doplatí na to, že jsme si příliš zvykli na sociální jistoty, předpovídám měnovou reformu, která by se týkala celé Evropy.

• Pokud něco výrazně nezměníme (státy nezmění svoji rozpočtovou politiku), tak vše směřuje k měnové reformě.
• Celá EU je postavená na financování dluhem, který neustále roste i době prosperity (hospodařili jsme se schodkovými státními rozpočty). USA se také celé dekády zadlužují.
• Každá velká civilizace jednou skončí (pozn. 7 zákonů zániku civilizací) a určitě jsme na prahu toho, že se změní i současné uspořádání světa. USA ztrácí svoji vůdčí roli a přijde někdo jiný, kdo převezme štafetu, např. Asijské země.
• Pokud automobilový průmysl dostane další ránu, tak to pocítí naše země i občané.
• Kdykoliv státy výrazně zasahují do ekonomiky, nepřinese to nic dobrého (covid, energetická krize atd.).
• Až skončí konflikt na Ukrajině, pokud nebude dobře Rusům, nebude dobře ani Evropě a obnovu na Ukrajině musí někdo zaplatit a myslím si, že USA nebude. Infrastrukturní projekty na Ukrajině nezaplatí soukromí investoři, ale státy.
• Před válečným konfliktem na Ukrajině nám již chyběla mužská pracovní sila a v momentě, kdy válka na Ukrajině skončí, tak se spousta lidí z Evropy vrátí zpět na východ a bude nám tady chybět pracovní síla podobně jako 20 letech minulého století.
• V momentě, kdy se zvětšují dluhy státu, tak má stát dvě možnosti (snížit výdaje, zvýšit daně, obojí je nepopulární) a navíc se budou muset splácet dluhy které jsou navíc zatíženy rostoucími úroky.
• V době krize jsou vhodné strategické investice do infrastruktury (železniční koridory, dálniční sítě). Je to lepší cesta než rozdávat peníze firmám a občanům. Jsme v situaci, kdy si politici kupují svoje politické hlasy.
• Ceny už neklesnou, tak to v minulosti bývalo a pokud ceny klesají, tak je to velmi špatný jev pro ekonomiku.
• V době krize je dobrá doba na nakupování. Nejúspěšnější investoři si své investice budují po desetiletí, nebo po generace. Zahraniční investoři vsadili na zbrojařský průmysl, energetiku, na stavební pozemky a dokupovali zlato a stříbro. Důležité je peníze rozkládat na více hromádek (diverzita).
• V Době krize je vhodné vsadit na stavební pozemky, jsou vzácné a půdy ubývá. Strategickou investicí je i zemědělská půda. Věřím také automatizaci - automatické linky, které nahradí lidskou práci. Dobrý je také potravinářský průmysl - lidé musejí jíst.
• V určité fázi dojdeme do bodu, kdy finanční trhy přestanou věřit politikům, řeknou že ta míra dluhů je tak vysoká, dluhy by se měli jednou splatit (nyní se dluhy splácí dalšími dluhy a ty rostou). 
• Všechny velké a úspěšné civilizace na které se podíváte v minulosti, tak vyrostli na tom, že hodně investovali do infrastruktury a lidé hodně pracovali a čím se lidé měli lépe, tím chtěli více jistot, čím měli více jistot, tím méně pracovali a vždy v těchto dobách (včetně starého Říma) bujel úřednický aparát. Čím více bujel úřednický aparát a rozvíjela se armáda, tím to bylo dražší pro stát, tento koloběh se opakuje po tisíciletí. Pokud by vláda proti těmto procesům zasáhla nebyla by populární. Demokratické volby jsou nepřítelem hospodaření státu.
• Špatné časy plodí silné muže, silní muži dělají ze špatných časů dobré časy, které plodí slabé muže a slabí muži dělají z dobrých časů špatné časy (teorie tří generací).
• Hodnotový systém západních civilizací je příliš postavený na penězích. Západní civilizace doplatí na to, že jsme si zvykli na příliš mnoho sociálních jistot, chybí nám pracovní síla do budoucnosti, vymíráme (proto zavádíme robotizaci). Dluhy jsou tak velké, že jsou nesplatitelné. Buď tyto dluhy osekáme vysokou inflací (to se nyní děje), nebo přijde větší zásah a ty dluhy snížíme.
• ČNB odvedla dobrou práci, ale neodvrátila to, co nastane. Již před 2-3 lety to bylo vidět na cenách nemovitostí, rostli o 15-20% ročně a v těch dobách už byla vysoká investiční inflace, která se potom překlopila do spotřebitelské inflace. Momentálně je různý rozdíl mezi inflací a reálnými sazbami v Evropě, ale bude stejný. Problém je v tom, že centrální banky nebyli dostatečně nezávislé na politicích a drželi dlouho sazby nízko. Pokud by se sazby dlouhodobě drželi někde kolem 5-7 %, tak bychom v tomto stavu nebyli. Když byli úrokové sazby záporné, tak tento stav vyvolal to, co dnes sklízíme (inflace, cenové bubliny v energetice, nemovitostech atd.).

https://www.youtube.com/watch?v=FR_paCrmgg4

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového