Římská říše

Někdejší Římské říše se začala rodit v roce 216 př. n. l. a zanikla v roce 476 n. l. V období 900 až 200 let před naším letopočtem, kdy se Řím rozrůstal a stával se mocnějším, diverzita nadále rostla a vrcholu dosáhla v letech 27 př. n. l až 300 n. l., kdy byl Řím hlavním městem říše sahající od severní Afriky přes blízký východ až po Británii.

  • Na počátku našeho letopočtu (14 n.l.), žilo na světě cca 300 milionů lidí. Z toho cca 50 - 60 milionů na území říše Římské (Řím měl cca 1 milion obyvatel), která se stala milníkem na cestě k Antropocénu. Žílo se jim dobře díky provinciím (ŘŘ držela dobře pohromadě díky vojenské síle, dobře organizovanému centrálnímu řízení, a vybudování infrastruktury - silnic dlážděných silnic, cca 200 tisíc km), obyvatele měli vysokou životní úroveň.
  • Neštovice zavlekli do starověkého Říma druhé poloviny 2. století, za vlády Marka Aurelia, legionáři. Podle vládnoucího rodu Antoninovců dostala epidemie přízvisko Antoniánský mor (Galénův). Podlehla jí čtvrtina obyvatel, asi pět milionů lidí. Podle anglického historika Edwarda Gibbona patřila epidemie neštovic ke spouštěcím mechanismům, jež vedly o dvě století později k rozpadu římské říše. Antoniánský či Galénův mor (Řím, cca 100-200 n.l.), podlehlo pět milionů lidí. Podle anglického historika Edwarda Gibbona patřila epidemie neštovic ke spouštěcím mechanismům, jež vedly o dvě století později k rozpadu římské říše. (879 n.l. výbuch Vesuvu).
  • Skončilo římské klimatické optimum a ochladilo se. Největší chladno & sucho v letech cca 200 - 300 n.l. se shoduje s nejhlubším úpadkem římské říše. Propad ekonomiky ilustruje devalvace měny. Denár v prvním století n.l. obsahoval 90% stříbra, koncem druhého století už to bylo méně než 70%. O dalších sto let později tato "stříbrná" mince už obsahovala jen 5% stříbra.

Zatímco v raném období starověkého Říma a po úpadku Západořímské říše ve 4. století našeho letopočtu složení obyvatel odpovídalo předkům dnešních Západoevropanů, v době největšího rozmachu Říma do říše začali proudit přistěhovalci z dnešního Řecka, Sýrie a Libanonu. Tento fakt složení obyvatel zásadně změnil. více

  • Mohla za úpadek Římské říše migrace ze Sýrie a Řecka? 

Zánik civilizací, 7 zákonů.

Římský beton

ezinárodní tým odborníku, který vedl Admir Masic z amerického institutu MIT, podle všeho objevil zásadní technologický postup, který zřejmě těsně souvisí s ohromujícími mechanickými vlastnostmi římského betonu. Pokud mají pravdu, tak se odborníci až doposud trpce mýlili ve stěžejní záležitosti.

Všichni si totiž až doposud mysleli, že klíčem k mysteriózním trvanlivosti římského betonu, která se vysmívá našim často uboze křehkým betonovým konstrukcím, je pucolán, jemný sopečný křemičitý popel, který pocházel z Pozzuoli v Neapolském zálivu. Římané ho dováželi na své stavby po celé říši a tehdejší architekti i historici jej popisovali jako rozhodující přísadu betonu.

Masic si již dávno všiml, že antický římský beton obsahuje milimetrové jasně bílé úlomky, vápnité klastické částice (lime clasts). V moderních betonech ale nejsou. Jejich příběh je nádherným příkladem zhoubného vlivu paradigmatu ve vědě. Je to jako mít trvale zavázané oči. Dokud panovalo paradigma pucolánu, vápnité klastické částice nikdo nevnímal. Jakoby neexistovaly. Prakticky všichni je považovali za vedlejší produkt chyb při míchání betonu nebo nekvalitních surovin. Masicův tým ale zjistil, že hrají klíčovou roli v samoopravné schopnosti římského betonu. Také jim přišlo divné, proč by Římané, kteří pečlivě pilovali výrobu betonu, prostě často odflákli její finální fázi.

Badatelé se do římského betonu pustili s pokročilými zobrazovacími a analytickými metodami. A nakonec dospěli k překvapivému závěru. Odborníci doposud předpokládali, že když se do římského betonu přidávalo vápno v roli pojiva, bylo nejprve smícháno s vodou, čímž by vzniklo hašené vápno. Jenomže tímto postupem se nevytvářejí pozorované vápnité klastické částice.

Masic s kolegy jsou přesvědčeni, že Římané používali pálené vápno. To je velmi reaktivní a při jeho smíchání se zbytkem betonové směsi by probíhala velmi exotermická reakce, která by zahřála směs na vysokou teplotu. Právě při takových teplotách mohou vznikat zmíněné vápnité částice.

Právě tohle míchání za horka, "hot mixing", jak říká Masic, by mělo být tím dlouho hledaným klíčem k tajemství římského betonu. Podle Masice přináší antické míchání za horka dvě zásadní výhody. V betonu vznikají látky a struktury, které by za nižších teplot nevznikly. A zároveň se v betonu velmi urychlí nezbytné reakce, takže lze stavět mnohem rychleji. Své závěry potvrdili v experimentech. Jsme na prahu revoluce ve výrobě betonu?

https://www.osel.cz/12669-prekvapive-reseni-bylo-konecne-odhaleno-tajemstvi-rimskeho-betonu.html?

21.1.2023 Ve výsledcích je však zaujalo, že ve vzorcích starověkého betonu jsou bílé kousky velmi bohaté na vápník usazené ve stěnách. Dříve výzkumníci soudili, že to je důsledek nedostatečného promíchání cementu. "Ale Římané byli velmi spořádaní. Opravdu všichni, kdo připravovali stavební materiál, jej míchali nepořádně, takže každá stavba má chybu?" popsal své pochybnosti docent Admir Masic, fyzikální chemik z MIT, který výzkum vedl. Nabízela se myšlenka - tohle mohlo být schválně.

Výzkumníci tedy uskutečnili sérii pokusů, při nichž se snažili napodobit starořímský postup. Vyšli z možné metody, jíž se někdy říká horké míchání. Při ní se nehašené (pálené) vápno (oxid vápenatý) smíchá se sopečným popelem a do vzniklého cementu se přidá voda. Následující reakce není úplně pohodová, vytváří se při ní velké množství tepla a hrozí i exploze. Výzkumníky na stopu přivedly historické zmínky, že při výrobě starořímského betonu vznikalo hodně tepla.

Badatelé tedy postup napodobovali velmi opatrně. "Každý by asi řekl, že jsem se zbláznil, když chci něco takového zkoušet," připouští docent Masic. Nic však nevybouchlo. A vznikla směs s malými bílými kamínky bohatými na vápník.

Výzkumníci vytvořené kusy betonu rozpůlili a zase přiložili k sobě. Do vzniklé škvíry lili vodu a pozorovali, kdy prosakování ustane. Bloky vzniklé horkým mícháním se během dvou až tří týdnů zacelily. Vápníkové kamínky se totiž rozpouštěly, vápník pronikal do trhlin a znovu krystalizoval. Takto mohl odolávat nepříznivému počasí anebo rovnou použití pod vodou. Zato beton kontrolně připravený jiným postupem se nezacelil.

  • Budou jistě muset najít spolehlivé postupy, které udrží teplo vytvářející (exotermickou) reakci pod kontrolou. Ale věří, že to zvládnou a nabídnou stavebnictví odolnější beton, který bude mít i příznivější vliv na životní prostředí.

  • Při výrobě cementu totiž vzniká skleníkový plyn oxid uhličitý, další jeho emise pocházejí ze spalování fosilních paliv při vytápění pecí. Množství se odhaduje na osm procent všech jeho člověkem vytvořených emisí. Pokud by tedy beton vydržel déle, představovalo by to v dlouhodobém horizontu i snížení zplodin z jeho výroby.

  • https://www.newstream.cz/enjoy/beton-ze-starorimskeho-pantheonu-muze-prospet-i-dnesnim-budovam?

2.4.2022 RAY DALIO - MĚNÍCÍ SE SVĚTOVÝ ŘÁD

  • Velký cyklus začíná po velkém konfliktu (např. 1945), válce, která ustanoví novou mocnost a nový světový řád. Protože nechce nikdo tuto mocnost zpochybnit, následuje období míru a prosperity. Lidé si půjčují peníze a to vede k finanční bublině. Podíl impéria na obchodu roste a když se transakce provádí v jeho měně, stává se rezervní měnou (USD), což vede ještě k většímu zadlužování. Tato prosperita rozděluje bohatství nerovnoměrně (rozevírají se nůžky mezi bohatými a chudými). Nakonec finanční bublina splaskne, což vede k tištění peněz a nárůstu vnitřního konfliktu mezi bohatými a chudými. To vede k nějaké formě revoluce, jejich cílem je přerozdělit bohatství (mírovou cestou, nebo občanská válka). Zatím co se říše potýká s tímto vnitřním konfliktem její moc se snižuje vzhledem k vnějším konkurenčním mocnostem na vzestupu. Když nová rostoucí mocnost získá dostatečnou sílu, aby mohla konkurovat dominantní mocnosti, dochází k vnějším konfliktům, nejčastěji k válkám. Z těchto vnitřních a vnějších válek vzejdou noví vítězové a poražení. Pak se vítězové sejdou, aby vytvořili nový světový řád a cyklus začíná znovu.
  • Tento popsaný velký cyklus se opakuje a sahá až do Římské říše.
  • Stejně jako říše i lidé (ale i rostliny, cyklus stromu) procházejí cykly: Zrození - zralost - slabost - nevyhnutelná smrt.
  • Sledováním životně důležitých ukazatelů jsem byl schopen zjistit, v jaké fázi se země nachází, což mě pomohlo předvídat, co bude pravděpodobně následovat.
  • 500 let velkých cyklů (Nizozemský, Britský, Americký a Čínský): vzestup - vrchol a pád (Herakleitův princip).
  • Mít rezervní měnu, umožnuje USA si půjčovat více, než ostatní země (když jim dojdou peníze, vždy se mohou natisknout další, stejně jako to udělali spojené státy v roce 1971). Země bez rezervní měny tuto možnost nemají. Přehnaná privilegia, která impériu poskytuje rezervní měna, vedou k nárůstu půjček a začátku finanční bubliny.
  • Pokud životní úroveň většiny lidí stále roste, tak rozdíly mezi bohatými a chudými nepřeroste v konflikt.
  • USA od roku 2001 utratili na zahraniční války a jejich důsledky cca 8 bilionů USD a další biliony na podporu vojenských základen v 70ti zemích a stále nemají dost prostředků na podporu vojenského soupeření s Čínou v oblasti kolem Číny.
    Pád impéria přichází postupně (vysoké dluhy, hospodářský pokles, nemůže si dále půjčovat na splácení svých dluhů a praská finanční bublina) a pak velmi náhle (bod zlomu). Na odvrácení pádů se tiskne velké množství peněz (nejprve postupně a nakonec masivně), to znehodnocuje měnu a zvyšuje inflaci.
  • Levicový, (přerozdělení bohatství) nebo pravicový (udržení bohatství v rukou bohatých) populismus. Anarchie, řešením je silný vůdce.
  • USA mají obrovský dluh a utrácejí více než vydělávají. Tento deficit financují dalšími půjčkami a tiskem obrovského množství peněz. Velký výprodej USD ještě nezačal a přestože dochází k vnitřním i vnějším konfliktům ze všech klasických důvodů, ještě nepřekročili hranici, aby se stali válkami. Z konfliktů vzejdou noví vítězové a nastolí nový světový řád. Pak starý cyklus končí a končí říše a začíná nový cyklus.
  • Úpadek většiny impérií je nevyhnutelný.
  • New world order - https://amzn.to/3Dp1D2z https://www.youtube.com/watch?v=xguam...

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...