Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů

Roční objem emisí České republiky je 129,39 mil. tun CO2eq (údaj z roku 2018). V přepočtu na obyvatele to je 12,19 t CO2eq/obyvatele.

CO ZNAMENAJÍ JEDNOTLIVÉ SEKTORY?

  • Energetika: 51,07 milionů tun CO2 (39,5 % celkových emisí, 4 810 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především ze spalování hnědého uhlí v elektrárnách (32,88 milionů tun, resp. 25,4 % celkových ročních emisí) a dále z tepláren (12,4 mil. tun, či 9,6 % celkových emisí ročně) a výroby a úpravy paliv (5,79 mil. tun, resp. 4,5 % celkových emisí). Největším jednotlivým emitentem CO2 je hnědouhelná elektrárna Počerady, která ročně vyprodukuje 5,52 mil. tun CO2, což je 4,26 % celkových emisí České republiky. Čtyři největší české hnědouhelné elektrárny, Počerady, Prunéřov, Tušimice a Chvaletice, vyprodukují ročně zhruba stejně emisí CO2 jako veškerá silniční doprava. Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
  • Doprava: 20,3 mil. tun CO2 (15,7 % celkových emisí, 1 910 kg CO2eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava vyprodukuje 10,9 mil. tun CO2 (9,2 %) ročně, zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 6,76 mil. tun CO2 (5,2 %). Vlaková doprava je v grafu započtena, ale je příliš malá na to, aby se zobrazila (308 tisíc tun CO2eq, což je 0,2 % celkových ročních emisí). Emise z letecké dopravy jsou 1,26 mil. tun tun CO2 (1 %, 120 kg na obyvatele ročně) a odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR. Je tedy pravděpodobně podhodnocený (mnoho Čechů létá z Vídně či Bratislavy) a neodpovídá zcela množství emisí, které Češi způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do zobrazených emisí jen jako Praha-Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam-New York se započtou Nizozemí). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na nízkouhlíková paliva (např. na elektřinu, biometan nebo vodík), zvýšením podílu vlakové a autobusové dopravy a snížením nutnosti přepravy (což může znamenat třeba bydlet blíže práci).
  • Průmyslové procesy: 16,26 mil. tun CO2 (12,6 % celkových emisí, 1 530 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise z průmyslových procesů, při kterých dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jinak než spalováním fosilních paliv - výroba cementu, výroba železa a oceli apod. Konkrétní roční údaje jednotlivých položek: výroba cementu a jiných minerálů 3,08 Mt (2,38 %); chemický průmysl 2,05 Mt (1,58 %); výroba oceli a jiných kovů 6,95 Mt (5,37 %); plyny pro chlazení a klimatizaci 3,7 Mt (2,86 %).
  • Spalování v průmyslu: 9,96 mil. tun CO2 (7,7 % celkových emisí, tedy 940 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise, které pochází ze spalování fosilních paliv pro potřeby průmyslu, typicky když je při výrobě potřeba něco zahřívat (destilace, sušení, tavení apod.).
  • Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství: 13,15 mil. tun CO2 (10,2 % celkových emisí, tedy 1240 kg CO2eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody (pokud energie není dodávána z teplárny), vaření apod. Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví.
  • Odpadové hospodářství: 5,7 mil. tun CO2eq ročně (4,4 % celkových emisí, 540 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan, který vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu v tělese skládky. Řešením je zákaz skládkování využitelných odpadů po vzoru většiny zemí EU a využití biologicky rozložitelných odpadů k produkci biometanu pro užití namísto zemního plynu například v dopravě.
  • Zemědělství: 8,61 mil. tun CO2eq (6,7 % celkových emisí, 810 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (4,1 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N2O (4,23 mil. tun CO2eq). K omezení emisí metanu ze zemědělství by pomohlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), správné nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.

Pro snadnější možnost srovnávání emisí napříč státy EU vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována LULUCF podle anglického Land use, land use change, forestry). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání vynechává, protože jednak obsahuje vysokou nejistotu v datech, neboť záporné hodnoty mohou zakrývat strukturální emise z energetiky, průmyslu a zemědělství, a jednak je tento sektor náchylnější na výkyvy v čase. Právě v Česku jsme v posledních letech svědky výrazného výkyvu kvůli masivní těžbě dřeva při kůrovcové kalamitě. Za rok 2018 byly podle odhadů emise v tomto sektoru kladné ve výši 5,8 Mt CO2eq.

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr-detail

Roční objem emisí Slovenska je 43,53 mil. tun CO2eq (údaj z roku 2018). V přepočtu na obyvatele to je 8 t CO2eq/obyvatele.

  • Průmyslové procesy: 9,61 mil. tun CO2 (22,1 % celkových emisí, 1 770 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise z průmyslových procesů, při kterých dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jinak než spalováním fosilních paliv - výroba železa a oceli, výroba cementu apod. Konkrétní roční údaje jednotlivých položek: výroba oceli a jiných kovů 4,75 Mt (10,9 %); výroba cementu a jiných minerálů 2,28 Mt (5,24 %); chemický průmysl 1,7 Mt (3,9 %); plyny pro chlazení a klimatizaci 0,7 Mt (1,6 %).
  • Doprava: 7,92 mil. tun CO2 (18,2 % celkových emisí, 1 460 kg CO2eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava vyprodukuje 4,03 mil. tun CO2 (9,3 %) ročně, zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 3,29 mil. tun CO2 (7,6 %). Vlaková doprava je v grafu započtena, ale je příliš malá na to, aby se zobrazila (93 tisíc tun CO2eq, což je 0,2 % celkových ročních emisí). Emise z letecké dopravy jsou 189 tisíc tun tun CO2 (0,4 %, 35 kg na obyvatele ročně) a odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť na Slovensku. Je to tedy pravděpodobně podhodnocený údaj (mnoho Slováků létá z Vídně) a neodpovídá zcela množství emisí, které Slováci způsobí (typicky např. let z Bratislavy do New Yorku s přestupem v Dublinu se započítá do zobrazených emisí jen jako Bratislava-Dublin, zatímco emise z letu Dublin-New York se započtou Irsku). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na nízkouhlíková paliva (např. na elektřinu, biometan nebo vodík), zvýšením podílu vlakové a autobusové dopravy a snížením nutnosti přepravy (což může znamenat třeba bydlet blíže práci).
  • Spalování v průmyslu: 7,63 mil. tun CO2 (17,5 % celkových emisí, tedy 1 400 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise, které pochází ze spalování fosilních paliv pro potřeby průmyslu, typicky když je při výrobě potřeba něco zahřívat (destilace, sušení, tavení apod.). Největší část tvoří výroba železa a oceli a to 3,53 mil. tun CO2 (8,1 %).
  • Energetika: 7,43 milionů tun CO2 (17,1 % celkových emisí, 1 370 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především z výroby a úpravy paliv (2,67 milionů tun, resp. 6,1 % celkových ročních emisí) a tepláren (2,4 mil. tun, či 5,5 % celkových emisí ročně) a dále z tepelných elektráren (2,37 milionů tun, resp. 5,4 % celkových ročních emisí). Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
  • Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství: 4,83 mil. tun CO2 (11,1 % celkových emisí, tedy 890 kg CO2eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody (pokud energie není dodávána z teplárny), vaření apod. Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví.
  • Zemědělství: 2,75 mil. tun CO2eq (6,3 % celkových emisí, 500 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (1,27 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N2O (1,39 mil. tun CO2eq). K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), správné nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.
  • Odpadové hospodářství: 1,68 mil. tun CO2eq ročně (3,9 % celkových emisí, 310 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan, který vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu v tělese skládky. Řešením je zákaz skládkování využitelných odpadů po vzoru většiny zemí EU a využití biologicky rozložitelných odpadů k produkci biometanu pro užití namísto zemního plynu například v dopravě.

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-sr

22.7.2023 Nová studie zadaná Evropskou federací pro dopravu a životní prostředí odhalila, že toxické emise oxidů síry z 63 výletních lodí společnosti Carnival Corporation jsou o 43 % vyšší než ze všech vozidel se spalovacími motory v Evropě.

  • Navzdory zavedení limitu obsahu síry námořním orgánem OSN v roce 2020 vyprodukovalo loni 218 evropských výletních lodí tolik oxidů síry (SOx) jako 1 miliarda automobilů. "Nejvíce znečišťujícím provozovatelem výletních lodí byla v roce 2022 společnost MSC Cruises, jejíž plavidla vypouštěla téměř tolik síry jako všech 291 milionů automobilů v Evropě." 
  •  V naší původní zprávě za rok 2019, je na prvním místě Carnival Corporation, jejíž 63 lodí vypustilo v roce 2022 o 43 % více oxidů síry než všechna auta v Evropě. 
  • Ve srovnání s rokem 2019 se počet výletních lodí, čas strávený v přístavech a palivo, které spotřebovaly, zvýšily zhruba o čtvrtinu (23 %–24 %). To vedlo ke zvýšení emisí SOx o 9 %, emisí NOx o 18 % a emisí PM2,5 o 25 %, což jsou tři toxické látky znečišťující ovzduší.
  • Při provozu na LNG tyto lodě způsobí menší znečištění ovzduší, ale z hlediska klimatu jsou škodlivější než topné oleje kvůli úniku metanu z jejich motorů," uvádí studie. Například loď MS Iona společnosti P&O vypustí za rok tolik metanu, jako 10 500 krav.  
  • https://www.chip.cz/novinky/trendy/podle-nove-studie-vypousti-vyletni-lodi-carnival-vice-zplodin-nez-vsechna-auta-v-evrope/?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...