Penzijní spoření

Co se stane, když se rozhodnete vybrat si při odchodu do důchodu veškeré úspory penzijního spoření najednou? Máme pro vás výpočty, o kolik přijdete.

Penzijko hned nevybírejte, má to být renta

Smyslem penzijního spoření totiž není našetřený balík peněz, který si vyberete najednou, ale pravidelná měsíční renta, kterou vám posílá vaše penzijní společnost alespoň po dobu 10 let. Pokud jdete do důchodu například v 63 letech, pak víte, že můžete počítat s příjemným přilepšením k důchodu v období, kdy jste (pokud jste relativně zdrávi) ještě čiperní a chcete si užívat zasloužený odpočinek.

Aby smysl spoření na penzi s podporou státu zůstal zachován, stát vám vaše zaječí úmysly jednorázově vše vybrat a prchnout pěkně osladí. Tedy zdaní. A to tak, že vám sáhne na výnosy i na příspěvky, které vám do penzijka posílal váš zaměstnavatel.

Můžete si říct: co je státu do peněz, které mi posílal zaměstnavatel v dobrém úmyslu, že mě podpoří na stáří?

Odpověď zní, že v případě jednorázového výběru vašeho penzijního spoření příspěvky zaměstnavatele podlehnou dani z příjmu a stát se vlastně i zahojí na daňové úlevě, kterou vám původně poskytl. A sice, že jste z těchto příspěvků od své firmy nemuseli platit zdravotní a sociální pojištění ani daň z příjmu, a to až do úhrnné výše 50 tisíc Kč ročně. Kromě toho si váš zaměstnavatel vyplacené příspěvky na vaše spoření odečetl z daní.

Abychom vám v tom udělali trochu přehled a ukázali, jaký je rozdíl v penzijku vyplaceném jednorázově a v 10letém horizontu, představíme vám fiktivního pana Nováka.

První možnost - desetiletá renta

Pan Novák si začal spořit v roce 1996, tento rok jsme použili pro příklad 25letého spoření, tedy do konce roku 2020, protože pro rok 2021 ještě nejsou uzavřená data. Peníze posílal v rámci penzijního připojištění do garantovaného konzervativního fondu, který měl za ty roky průměrné výnosy 2 % ročně.

  • Prvních 10 let spořil 500 Kč měsíčně.
  • Dalších 15 let už spořil 1000 Kč.
  • Zaměstnavatel mu přispíval v uplynulých 20 letech 500 Kč měsíčně.
  • Ze svých vlastních peněz si pan Novák celkem naspořil 240 000 Kč.
  • Příspěvky od státu činily celkem 57 000 Kč.
  • Zaměstnavatel poslal na penzijní účet 120 000 Kč.
  • Celkem i s průměrným 2% zhodnocením má pan Novák k dispozici 514 082 Kč.
  • Tuto sumu si pan Novák nechá postupně posílat po dobu 10 let, což mu přispěje ke starobnímu důchodu přibližnou měsíční částkou 4284 Kč.

Tato částka se vám však ještě může snížit, protože peníze stále zůstávají ležet na účtu penzijní společnosti, která si z nich i nadále ukrajuje poplatky, jak Měšci potvrdila tisková mluvčí společnosti Allianz Marie Petrovová. I nadále se vás týkají poplatky za správu fondu a ze zisku, tak jako v době, kdy jste do penzijka teprve spořili. To, že jste spoření ukončili, ještě neznamená, že se s vašimi penězi nic neděje a že leží na účtu penzijní spořitelny jen tak zbůhdarma. Stále pracují a měly by se zhodnocovat v čase. Což je u garantovaných fondů spíše utopie vzhledem k tomu, že zisky téměř nemají šanci porazit inflaci.

Penzijní spoření není zadarmo

Je dobré si také uvědomit, že penzijní společnosti nejsou dobročinná organizace a chtějí vydělávat. Vaše penzjiko vám tedy nedělají zadarmo.

Transformované fondy

  • Garantovaný fond: 0,8 % ročně ze všech vašich peněz za správu fondu (úplata za obhospodařování majetku) a 10 % ze zisku

  • Doplňkové penzijní spoření

  • Konzervativní fondy - 0,4 % ročně za správu fondu a 10 % ze zisku
  • Vyvážené a dynamické fondy - 1 % ročně za správu fondu a 15 % ze zisku. Poplatky jsou propočítávány do hodnoty podílového listu, tedy klient tyto náklady fyzicky nevidí na svém vyúčtování.

Co se stane, když si peníze vyberete najednou

Druhá možnost - peníze vybrané najednou

Pan Novák se rozhodl, že si své peníze vybere jednorázově. V tu chvíli se mu zdaní veškeré výnosy 15 % a také příspěvky zaměstnavatele, rovněž 15 %.

Jeho původně naspořená částka se smrskla z 514 082 Kč po odečtení daně na 481 519 Kč. Což je rozdíl −32 563 .

Pro lepší přehled, v jakém případě se vám co zdaní, přinášíme tyto tabulky, ve kterých porovnáváme tzv. "staré" penzijko, tedy penzijní připojištění (PP), a doplňkové penzijní připojištění (DPS), do kterého si můžete spořit od roku 2013.

https://www.mesec.cz/clanky/penzini-sporeni-nevybirejte-najednou-prijdete-o-desetitisice-korun/

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...