Živá krajina, společně proti suchu

SPOLEČNĚ PROTI SUCHU, adaptujeme českou krajinu na změnu klimatu pomocí know-how Živá krajina.

• https://spolecneprotisuchu.cz/
• Projekt živá půda

Společnými silami k nápravě české krajiny!

Projekt Společně proti suchu navazuje na dlouhodobé aktivity spolku Živá voda. Od roku 2005 vyvíjí spolek pod vedením Jiřího Malíka koncept, který bude univerzálně použitelným nástrojem k nápravě české krajiny a její adaptaci na změně klimatu. Unikátem tohoto přístupu je, že se ho dokáže naučit každý člověk s dostatečnou motivací a chutí se učit novým věcem. Klimatická změna postupuje a máme málo času - proto potřebujeme řešení, do kterého se mohou zapojit aktivní občané po celé ČR.

Díky grantu z výzvy Active Citizens Fund, spravované konsorciem organizací Open Society Fund, Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové a Skautský institut, jsme mohli rozjet systém školení lokálních koordinátorů zádrže vody v krajině podle modelů Zdoňov a Křinice. Do projektu přispívají svým know-how další dvě partnerské organizace: Beleco, která se věnuje na profesionální úrovni ochraně přírody a neziskovka Onsendo, která lokální koordinátory připravuje na jednání s úřady a vedení celého projektu.

V období od dubna 2020 do září 2021 bude vyškoleno kolem 90 lokálních koordinátorů. Na to navazuje dlouhodobá odborná i lidská podpora všech zapojených. Naším cílem je, aby se koordinátoři rozjeli po celé ČR s cílem vymapovat vybrané lokality, navrhnout komplexní opatření pro zádrž vody v krajině a takto vytvořenou studii proveditelnosti začít projednávat s vlastníky půdy, vedením obce a dalšími aktéry.

Čím více povodí se naší síti dobrovolníků podaří zmapovat a čím více studií proveditelnosti vznikne, tím více se příblížíme našemu cíli - vytvořit Krajinný plán ČR. Ten se může stát podkladem pro realizaci mnoha opatření v krajině a pomoci státu a správním celkům v rozhodnutích, jak s krajinou nakládat.

Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Cílem programu je dále inspirace k aktivnímu občanství a pomoc znevýhodněným skupinám. Program Active Citizens Fund vstoupil do České republiky v září roku 2019 s cílem podpořit neziskové organizace nehledě na jejich velikost a zkušenosti. V České republice jej spravuje konsorcium, které tvoří Nadace OSF, Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové a Skautský institut. Program je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2014-2021. Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Důležitým posláním programu je také spolupráce mezi Českou republikou a dárcovskými státy. Jde o spolupráci mezi českými neziskovými organizacemi a organizacemi z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

https://spolecneprotisuchu.cz/#onas

Můžeme adaptovat českou krajinu na probíhající klimatickou změnu? Vrátit do ní vodu v podobě tůní, mokřadů a meandrujících toků? Omezit erozi a zachovat úrodnost půdy?

A můžeme toto všechno udělat se zapojením občanů? Odzdola? My říkáme, že to jde!

https://spolecneprotisuchu.cz/model-ziva-krajina/

Definitivní ochranu zemědělské půdy proti erozi zajistí konturovaná krajina - zatravňovací pásy po vrstevnicích ve vzdálenosti maximálně 120 metrů a méně v závislosti na sklonu svahu od sebe. Níže je vidět kompletní obrázek krajiny zpracované podle modelu Živá krajina. Model Živá krajina umožňuje zadržet vodu v celém povodí s co možná nejmenším záborem půdy. Pokud dojde k využití nově vzniklých krajinných struktur pro agrolesní systémy zemědělství, sníží se i účinky větru a zvýší se zádrž vody. Při zavedení šetrných forem zemědělství se do krajiny vrátí i půdní život. Taková krajina pak bude mít nejen silnou adaptační schopnost vůči klimatické změně, ale pomůže i ukládání uhlíku v půdě - mitigaci. Dostatečně velká území napravená tímto způsobem pomohou obnovit malý oběh vody v krajině.

15.4.2023 Biokoridor, který se povedl. Takto by však měla vypadat celá ČR a EU. Opakuje zásadní chyba, dělají se jen jednoliniové výsadby, takže větrolamná funkce bude zatím prakticky nulová a hodně nízká, namísto aspoň tří linií cik cak (neprůhlednost), aby rostoucí koruny zadržovaly dobře vítr a horizontální srážky a co nejvíce chladily i sebe navzájem. A doplnit keře. Pokud je jen jedna linie stromů, budou trpět rozpalem slunce a jakékoli zaschnutí udělá velkou díru v linii, na rozdíl od těch více násobných linií, které se navzájem chrání. Zde tedy dávám vzorový mezní pás, tažený skvěle po vrstevnici, kousek od Šumperka o šíři cca 40 m se stromy ve čtyřech liniích s keři. Toto je tedy multifunkční prvek: stín, chlazení i ukládáním uhlíku, větrolamnost, keře a stromy jedlé, nektarodárné a semenaplodící traviny. Biotop i pro hmyz, ptáky (možnost odsedu dravců, pak není problém s přemnožením hlodavců) a zvěř, zádrž vody, omezení větrné eroze, zachytávání srážek nejen vertikálních, ale i horizontálních, i stoku vody po poli nad ním. Úkryty pro zvěř a hnízda, nory, podpora ÚSES, ochrana půdního edafonu, obnova prostupnosti krajiny, vynucuje nutnost hospodařit nad a pod mezním pásem po vrstevnici, což je všeobecně nutná, byť radikální, ale zcela zásadní celospolečenská potřeba.

• Pás si pak vynutí i snížení chemie v krajině používané na ornou. A samozřejmě jedlé ekostabilizační prvky zvýší potravinovou soběstačnost. A než mít jednu linku ovocných stromů, je lepší jich mít 3, 4 řady v nové krajinné kontuře. Na snímcích je biokoridor v rámci pozemkových úprav a ÚSES. Takto by však měla vypadat celá ČR a EU.
• https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-malik-biokoridor-ktery-se-povedl.takto-by-vsak-mela-vypadat-cela-cr-a-eu?
  

5.1.2023 Jak nejlépe zadržet vodu v krajině? Jiří Malík na konferenci Živá krajina 2022

• Krajinný plán adaptace na klimatickou změnu v České republice. Napravujeme krajinu komplexně a ta by měla více odolávat klimatické změně a vice celoplošně zadržovat vodu.
• Touto metodou se snažíme omezit vodní erozi (zlepší se retence půdy a zdrsnění se krajiny) a tím se zvýší biodiverzita krajiny, tím zadržíme více uhlíku a tím zadržíme více vody. 

Klimatická změna a její vliv

• Tím, že se zpomalil Golfský proud (GP) o 15% tak tím budeme mít v Evropě o 15% méně vody. A GP se dále zpomaluje.
• Celkově se narušila energie a výměna v atmosféře a tím se narušili Jet streamy (tyto větry drželi arktický vzduch pod krkem), které se nyní vlní (dříve to byli velmi rychlé a rovnoběžné proudy) a polární vortex (od roku 2009 se změnil).
• Je narušený velký a malý oběh vody. Tryskové proudění je zásadním faktorem, který ovlivňuje podnebí i počasí. Stejně tak stabilita polárního vortexu - víru chladného vzduchu nad Arktidou a Golfského proudu.  Sucho vzniká souběhem klimatické změny a poškození krajiny. Důsledkem je poškození vodního režimu - utužení zemědělské půdy, splachy ornice, vodní eroze, zahloubené a narovnané toky, odvodnění.
• V roce 2018 bylo největší sucho za 100 roků. Průměrné srážky byli 34% pod normálem.
• 50% lidí pije vodu z přehrad (jsou převážně na sněho-vodu). Přehrady jsou bodová zádrž a nijak výrazně nám nezvýší zádrž vody. V roce 2018 jsme se dostali na 3,5 miliardy m3 sněhu na horách, ale mělo to být 35 miliard m3. Tady je odpověď, že nám nijak výrazně přehrady nepomohou, protože je to jen bodová zádrž a my musíme vodu zadržovat v celé krajině.
• Mapujeme meliorace, kde přesně jsou a na základě toho hledáme řešení. Zdroj mapy Lpis (ten model erozních linií je vůči realitě zkreslen asi o 80%). Při srážkách se může za den při erozních událostech z 1 hektaru ztratit 20 -50 tun půdy. 

Poškození vodního režimu v krajině (kumulativní vlivy změn podporující sucho)

• Utužená půda.
• Příliš velké lány, monokultury smrku a holosečná těžba dřeva.
• Použití biocidní chemie.
• Příliš těžké stroje, častý pojezd krajinou nejen traktory a harvestory, vyjeté koleje.
• Špatné agrotechnické postupy (osev, orba, diskování)
• Odvodnění pozemků (meliorace, vynález 19. století)).
• Přílišná zastavěnost a urbanizace, vodu urychlující povrchy.
• Málo zeleně, přílišné kosení a ve stejný čas.
• Narovnání, zahloubení, opevnění toků a nepřirozeně zvětšený profil toku.
• Protipovodňové hráze a velké přehrady.
• Vysoká dopravní intenzita.

Naše řešení (Živá krajina Jiří Malík) spočívá v 5ti krocích

• Vrátit plošně vodě to, co jsme ji sebrali (tedy bývalé mokřady a délku toků včetně údolnic v orné půdě).
• Zvětšit objem zádrže vody v krajině (naplnit mokřady a toky, nové tůně a rybníky, rozliv beze škod pomocí rekultivace)..
• Snížit rychlost odtoku vody z krajiny (využít i meliorace k obnově a zřízení toků, mokřadů, tůní, rybníků).
• Zvýšit podíl zeleně v krajině (remízky, větrolamy, správná skladba lesa a hospodaření v něm).
• Transformovat zemědělství (návrat půdního života, porozity půdy - 2.tuny žížal na hektar, bez biocidní chemie, lehčí stroje, bez orby, bez diskování) se dá během 5-10 let.

1.10.2022 Je třeba rozlišovat mezi počasím a dlouhodobým trendem. Že letos pršelo, neznamená, že Česko má v boji se suchem vyhráno. Vysycháme podobně jako Itálie nebo Německo, proto musíme transformovat krajinu, říká ekolog Jiří Malík.

Evropa má za sebou nejsušší léto za stovky let, podle ekologa a předsedy spolku Živá voda Jiřího Malíka jde o důsledek klimatické změny, která postupuje rychleji, než se čekalo. Česko na ni podle něj není vůbec připravené - voda z krajiny a zejména z polí rychle stéká a beze změn v krajině ji zde není možné pozdržet.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-cesko-vysycha-jak-italie-expert-radi-jak-zmenit-krajinu-v-obri-prehradu-213576#

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového