Jak správně sázet ovocné i okrasné stromy a keře

Výsadba stromů ovlivňuje nejen život vlastních dřevin, ale také celé naší zahrádky. Musíme dobře přemýšlet nad tím, kam je umístíme, kolik jich kam umístíme a co to ro zahrádku znamená do budoucna. Nemůže se jednat o nahodilé vysazování, tak jak se nám zlíbí. Jednoduše, musíme trochu uvažovat do budoucna.

Stromy a keře měly být vysazené už na podzim. Na jaře stromy a keře vysazujeme pokud jsme to na podzim nestihli. Nějaký extrémní problém to není. Jen je třeba mít na paměti, že musíme dřevinám dopřát mnohem větší zálivku a také četnější zálivku, než normálně.

Zkracování

Před samotnou výsadbou zkracujeme rostlinám kořeny. Odstraníme všechny poškozené, zaschlé nebo namrzlé kořínky, aby nám pak v zemi nezahnívaly. Úměrně tomu zkracujeme také všechny slabé kořeny, aby nám nový bal tvořil kompaktní, pravidelný tvar.

Ani hluboko ani nízko

Při výsadbě je také zapotřebí dát pozor na to, jak hluboko stromek nebo keř sázíme. Nesmí být příliš hluboko, rostlina by nám pak kořenila ze samotného kmínku a to nechceme. Oddálilo by nám to plodnost stromku. Stromky zasazené nízko zase trpí suchem.

Správně zasazený stromek je tak hluboko, jak hluboko roste ve školce. Musíme počítat, že po slehnutí nakypřené půdy, do které sázíme, může rostlina slehnout s ní. Sázíme tedy vždy o něco výše.

Rybíz a angrešt má výjimku

Oproti tomu například rybíz je nutné vysadit o deset centimetrů hlouběji, než jak rostl ve školce. Hlubší sadba totiž využije schopnost rybízu vytvářet větší množství kořenů i na jednotlivých větvičkách. Podobně je na tom angrešt, ten by měl jít také hlouběji.

Velká jáma

U sázení stromů i keřů je potřeba vykopat pořádnou jámu, kořeny by se neměly dotýkat jejího okraje. Rozměry jsou fajn v rozmezí 0,6 x 0,6 až 1 x 1 metr. Hloubka by pak měla být 0,3 až 0,6 metru. V trvale zatravněné zahrádce je fajn udělat o něco větší jámu.

Po výsadbě je žádoucí pořádná zálivka. Vodu lijeme do samotné vyhloubené jámy a poté také po zahrabání stromu do země. Na jednu dřevinu dáváme 10 až 15 litrů vody. A pak pravidelně zaléváme asi tak obden. Jednoduše hlídáme, aby stromek byl stále dobře zavlažený.

Napsala Zuzana Zelenková

https://babinet.cz/clanek-27794-jak-spravne-sazet-ovocne-i-okrasne-stromy-vysadbovou-jamu-nepodcente.html

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...