Krecht – polní jáma

Krecht je způsob jak uchovávat potraviny, aniž by používali ledničku nebo jiné technické vymoženosti, to vymysleli naši předkové. Ve svahu vykopali krecht - polní jámu, která jim sloužila jako sklep. Ještě než se pustili do díla, samozřejmě zjistili, jestli na místě není náhodou podzemní voda, která by jim ze zásob udělala jednu velkou břečku. A když nebyla, vykopala se 120 centimetrů hluboká jáma, která se vysypala 30 centimetrovou vrstvou kamení a zaházela se vrstvou slámy. Proč? Protože sláma funguje jako duté vlákno a odvádí vlhkost. Na tuhle podestýlku pak naši pradědové a prababičky ukládali kořenovou zeleninu. A nebyli sami. Staří Římané podobným způsobem skladovali hlávky zelí.

• Krecht je zvláštní věc. Naši předkové neřešili větrání, naopak svou skrýš uzavřeli dřevěnou deskou, na jejíž spodek natloukli hřebíky kusy slámy. Jakmile byl krecht uzavřený, nakonec se na něj naházeli drny a bylo uskladněno. Když náhodou napadl sníh, žádný problém to nebyl. Všichni totiž věděli, že krecht se nesní zbůhdarma otvírat, proto si domů navozili pořádné zásoby - minimálně 30 kilo brambor a nějakou tu kořenovou zeleninu - takže hlad nehrozil.
  
• Při zakládání krechtu se totiž většinou dělal velký, sedmihodinový oheň. Ten místo krásně vypálil a hlavně zocelil stěny krechtu, které žárem ztvrdly a byly neprostupné. Dokonce i pro hlodavce. 
  
• Ani hloubka krechtu nebyla náhodná. Naši předkové si vypočítali, že půda nezamrzá od 120 centimetrů. U mělčích krechtů by hrozilo, že by se z nich stal v zimě přírodní mrazák a zásoby by se znehodnotily. Zajímavé je, že spousta lidí neměla jeden, ale vícero krechtů. V minulosti byly důvodem jejich budování války. Občas se totiž stalo, že nějaký hladový voják krecht našel a pořádně ho vyjedl. Aby rodina nezůstala na "oubytě", měla v zásobě ještě dalších pár podzemních sklepů. 
  
• Dříve se krechty používaly i na uchování zrna, které bylo hlavní surovinou pro pečení chleba, ale bylo i krmivem pro zvířata. Schéma skladování bylo úplně stejné jako u zeleniny, jenom s tím rozdílem, že krecht musel být před použitím opravdu důkladně vypálený ohněm. Zrno totiž, na rozdíl od zeleniny, bylo náročnější na skladování a zároveň velmi citlivě reagovalo na vzduch, proto se muselo náležitě udusat. Ale i v případě zrna platilo, že v zemi vydrží celou zimu. Vyzkoušejte to také, ať už na zeleninu nebo obilniny. Krecht vás nebude nic stát a v lecčems funguje lépe než sklep. 
  
• https://www.ireceptar.cz/zahrada/jak-skladovat-zeleninu-bez-sklepa-20330116.html?

Jak vybudovat krecht?

Vykopejte jámu obdélníkového tvaru hlubokou cca 120 cm. Zásadní požadavek je, že jáma musí být v místě, kde neprosakuje spodní voda, aby se z ní po dešti nestalo jezírko. Na dno jámy nasypte cca 30cm vrstvu kamení, které bude sloužit jako drenáž pro případ, že by do jámy přeci jen nějaká voda prosákla. Na kamení nastelte vrstvu slámy, ta bude sloužit jako tepelná izolace. Jáma bude zaklopena dřevěnou deskou z prken. Na spodní stranu desky připevněte snopy slámy, které budou opět sloužit jako tepelná izolace, aby zelenina v krechtu nepromrzla. Do poklopu umístěte i světlík (komínek) pro větrání. Nad světlíkem můžete vyrobit i malou stříšku, aby do krechtu nepršelo.

Nyní můžete do jámy umístit bednu s brambory nebo kořenovou zeleninou. Pro lepší tepelnou izolaci je můžete zasypat vrstvou slámy. Krecht zaklopte připraveným poklopem. Na poklop můžete dát drny trávy, krecht bude lépe izolovaný proti mrazu. Z krechtu vždy odeberte tolik brambor, kolik stihnete zpracovat, než začnou v teple klíčit nebo hnít. Krecht pak opět pečivě zakryjte.

Pokud by v krechtu teplota přeci jen klesla pod 4°C, brambory zesládnou. Mnozí zesládlé brambory vyhazují, je to ale velká chyba. Pokud je necháte cca týden při běžné pokojové teplotě, nasládlá chuť se ztratí.

• https://cz.hecht.cz/blog/zahrada/vite-co-je-to-krecht

• Minimálně půl metru do země zákop, do toho narovnat řepu do tvaru sedlové střechy. Na to se narovnaly malé hranaté balíky slámy (30 - 40 cm), případně i volnou slámu a na tuto slámu se navršila hlína přiměřeně, pokud bych vzpomenul cca 10 cm, dle podmínek. Pokud pročtete staré letopisy a musel bych hledat, vtip spočívá v tom, že i ty nejlepší kamenné sklepy nejsou odolné proti kruté zimě provázené "ledovými větry". Takto velkému množství našich předků vymrzly ve sklepech všechny zásoby a sadby. V případě dobře založeného krechtu se toto nemůže stát. Pro zajímavost uvádím, že krecht jsme dělali v bonitní třídě půdy č. I a byl od severu kryt objektem stodoly.
  
• Táto pani očividne nikdy ,,krech ,,nevidela.Aj dnes sa bežne používa!Teda asi nie v pražských vinárnách kde sa perfektne dá baviť o týchto témach.Na myši je najekologickejšia mačka. Potom v modernej dobe pletivo.Najdôležitejšie ale je odviesť vodu z vrchu aby nikde nezatiekla.Inak máš recht!!!A po úrode keď tam vlezeš len na jar.To najdôležitejsie ale je že to bolo na dočasné uskladnenie. To vypalovanie je blbosť! Chcelo by to toľko energie ,že ho radsej obmurovali! A mali vlastne pivnicu.Len tam denne nelozili tým sa vlhkosť a teplota pekne udržovali.Ale metrová vrstva zeminy na vrchu pivnice dokáže to isté.S hlineniu podlahou! 
  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového