Důchodový systém

Samostatný důchodový účet v Česku neexistuje. Příjmy a výdaje jsou v rozpočtech jednotlivých ministerstev. Nejvíc penzí a největší sumu má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která spadá pod ministerstvo práce. Své systémy mají pak resorty vnitra, obrany či spravedlnosti.
V roce 2019 se na penze vybralo o 16,44 miliardy víc, než se na ně a na jejich správu vyplatilo. V roce 2018 přebytek činil 18,64 miliardy korun. Rok 2017 skončil se schodkem 3,64 miliardy. Ministerstvo financí největší propad zaznamenalo v roce 2013, a to 55,1 miliardy. Stát tehdy na důchody a jejich správu vydal 387,7 miliardy, na pojistném přiteklo 332,6 miliardy. 

• ČSSZ vyplácí přes 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí  (2020).
  
• Průměrný starobní důchod na konci března 2020 dosahoval 14.397 korun. Vláda slíbila, že se do sněmovních voleb v příštím roce částka dostane na 15.000 korun. 
  
• V Česku žije 2 783 757 lidí ve věku nad 60 let (listopad 2021). 
  
• Důchod se skládá ze solidární pevné části 4040 korun a zásluhové procentní výměry podle odpracovaných let, výše odvodů z výdělků a počtu vychovaných dětí. Při mimořádné valorizaci se zvedá zásluhový procentní díl. Roste pět měsíců poté, co růst cen překročil za sledované období pět procent. Zvedá se přírůstek indexu spotřebitelských cen. Penzi od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíralo na konci minulého roku přes 2,84 milionu lidí, z nich 2,37 milionu mělo důchod starobní. Své důchodové systémy mají resorty vnitra, obrany a spravedlnosti (20.2.2023). 
  
• Informativní důchodová aplikace (IDA) na webu České správy sociálního zabezpečení: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/sluzby/informativni-duchodova-aplikace 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-duchody-pojisteni-duchodova-kalkulacka-cssz-navod-227533#
  

V roce 2019 totiž představují náklady na penze v Česku více než 7 % HDP. "Do roku 2030 by však mělo jít až o 12 % (díky krizi to může být až 20 % HDP). Podle demografické predikce bude v příštím roce připadat na sto ekonomicky aktivních lidí v Česku 33 penzistů. V roce 2050 (podle některých již v roce 2035) se tento poměr ještě zhorší v neprospěch udržitelnosti systému: na 100 pracujících připadne 50 důchodců. Jinými slovy, na jednoho člověka v důchodu budou "vydělávat" dva pracující lidé. s udržitelností penzí budou mít především jihoevropské země: ve Španělsku, v Itálii, Portugalsku a Řecku za 30 let očekávají, že na sto pracujících připadne více než 70 penzistů. 

Hospodaření systému důchodového pojištění v jednotlivých letech v červnu v miliardách korun.

Důchodový systém, trendy:

• Počet zaměstnaných: 5 229 610 osob, počet důchodců: 2 424 007 osob  46% v prosinci roku 2019 (více).
• V roce 2050 budou senioři představovat více než 30 % české populace (prosinec 2019 23% české populace).
• Bude se snižovat také takzvaný hrubý náhradový poměr, tedy podíl první penze po nástupu do důchodu k poslední mzdě. Ten nyní dosahuje zhruba 46 % a má se snižovat až pod hranici 40 %. 
• Zhoršovat se má také poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě, který je už dnes nižší než 40 %.  
  
• Projeví se důsledky koronavirové krize (nezaměstnanost, růst dluhů, pokles HDP a spotřeby obyvatel, růst cen potravin, energií, nájmů, osobní i firemní bankroty atd.).
• V roce 2020 bude na důchody směřovat více 500 miliard Kč, (je celý roční rozpočet z devadesátých let),to je cca 30 % celkového státního rozpočtu. Tento objem vládě svazuje ruce do budoucna a také v případě příchodu krize (již nyní musí omezovat stát investice do zdravotnictví, škol atd.).
• Eva Zamrazilová: 2 lidé v produktivním věku budou za patnáct let připadat na jednoho starobního důchodce. Dnes jsou to tři pracující lidé. (8.7.2020)
  
• Minimální důstojná mzda.

Důchodový systém, zprávy z tisku:

14.11.2023 Během patnácti let se počet lidí čerpajících příspěvek na péči zdvojnásobí. Česká populace bude stárnout, což se projeví nejen ve financování penzijního systému, ale třeba i v rostoucích potřebách péče o osoby odkázané na něčí pomoc. Podle Aleše Roda z Centra ekonomických a tržních analýz CETA je třeba toto téma zbavit tabu a do řešení zapojit soukromý kapitál. Pomoci by mohlo i komerční pojištění na dlouhodobou péči, třeba i daňově zvýhodněné. "Stát by měl bonifikovat zodpovědné chování.

https://www.e15.cz/byznys/e15-a-byznys/behem-patnacti-let-se-pocet-lidi-cerpajicich-prispevek-na-peci-zdvojnasobi-1411595?

1.6.2023 Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se dnes kvůli inflaci mimořádně zvyšují. Zásluhová část penzí roste o 2,3 procenta a k tomu ještě o 400 korun. Průměrný starobní důchodce by si tak měl přilepšit o 760 korun. Původně to ale mělo být o 1770 korun. Kvůli vysokým výdajům a rychlému zadlužování vláda prosadila mírnější přidání (ČTK)

30.5.2023 Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, také letos mírně klesá. Na konci prvního čtvrtletí si takto spořilo 4,363 milionu lidí, o 34.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí (ČTK)

3.4.2023 NKÚ: Důchody jsou časovaná rozpočtová bomba. Hlavním makroekonomickým problémem Česka je prohlubující se strukturální deficit státního rozpočtu daný růstem povinných výdajů a také nárůst zadlužování. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve výroční zprávě úřadu za loňský rok. Kala také uvedl, že tuzemská inflace, která je pátou nejvyšší v EU, výrazně snižuje životní úroveň obyvatel. Valorizace důchodů pak je v době dvouciferné inflace časovanou rozpočtovou bombou.

• Bez reforem důchodového, zdravotního i sociálního systému je stabilizace veřejných financí nemožná.
• Výrazné úspory lze podle úřadu nalézt v systému dotací, který je podle něj zbytnělý a neřiditelný. "Skutečný smysl dotací nahradil formalismus, čerpání je nadřazeno smysluplnosti a potenciálním přínosům dotací. Systém stovek dotačních titulů, v jejichž rámci se rozdělují stovky miliard korun, se stal neřiditelný.
• Prezident NKÚ připouští, že ekonomickou kondici Česka loni ovlivnila válka na Ukrajině a její dopady. Většina nedostatků, na které úřad ve své zprávě poukazuje, však podle něj s válkou nijak nesouvisí, anebo jen velmi okrajově.
• Výdaje státního rozpočtu za posledních pět let vzrostly podle NKÚ o 705 miliard korun, ale příjmy se navýšily pouze o 351 miliard. V roce 2016 kryly příjmy 102 procent výdajů, ale v roce 2021 kryly už jen 89 procent.
• Úřad ve své zprávě uvádí mimo jiné, že od roku 2017 roste počet zaměstnanců státu ročně zhruba o 10 000 lidí. Celkové peníze na jejich platy a ostatní platby rostou v průměru zhruba o 20 miliard za rok. Ve zprávě také stojí, že elektronizace veřejné správy postupuje pomalu a nepřináší očekávané výsledky.
• https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-nku-hlavnim-problemem-ekonomiky-je-rust-povinnych-vydaju-a-zadluzovani-40427607#
  

13.3.2023 V České republice je v současnosti vypláceno 2,84 milionů důchodů. Nějakou formu důchodu tedy pobírá přes 27 % obyvatel, z toho většinu (83 %) tvoří výplata důchodů starobních, 15 % důchody invalidní a 2 % důchody pozůstalostní. Všechny důchody se od ledna 2023 pravidelnou valorizací zvýšily. Průměrná starobní penze se zvýšila o 825 korun a do zásluhové výměry některým důchodcům nově přibyl bonus 500 korun za vychované dítě. Těmito úpravami se průměrný starobní důchod dostal na hodnotu 19.500 Kč. Kvůli stále vysoké inflaci, která v období od července 2022 přesáhla 5 % hranici hlavně díky vysoké hodnotě inflace v lednu 2023, budou důchody znovu zvýšeny od června 2023. Po tomto mimořádném zvýšení by měl průměrný starobní důchod již přesáhnout hranici 20.000 Kč. Podle zákonem nastavené valorizace, která kompenzuje příjemcům důchodů vysokou inflaci, nyní důchody rychle rostou a představují velkou zátěž pro stávající i všechny budoucí státní rozpočty. Vláda proto schválila mírnější růst důchodů v červnu tohoto roku, který teď projednává senát.

• V roce 2022 byl průměrný důchod ve výši mírně přes 18.000 Kč; důchod v této hodnotě pobíralo zhruba 12 % penzistů. Skoro 83% důchodců pobíralo penzi v rozmezí 13.000-22.900 Kč. Důchod pod 13.000 Kč byl vyplácen v roce 2022 7 % příjemcům.
• V předchozích letech pobírala většina penzistů důchody v rozmezí 11.000-19.900 Kč v roce 2021 a v rozmezí 10.000-18.900 Kč v roce 2020. Počet důchodů pod úrovní 10.000 Kč klesl z počtu 95,7 tisíc v roce 2020 na 20,4 tisíc v roce 2022.
  

• Důchody a čísla: 83 % důchodců pobírá penzi v rozmezí 13.000-22.900 Kč. Solidarita: Při hrubé mzdě 18.000 Kč tvoří důchod 89 % ze mzdy, při 60.000 Kč pouze 39 %.

• https://www.kurzy.cz/zpravy/702024-duchody-a-cisla-83--duchodcu-pobira-penzi-v-rozmezi-13-000-22-900-kc-solidarita-pri-hrube-mzde/
  

9.3.2023 Nerovnováha důchodového systému je největší problém českých veřejných financích. Ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku ke stavu veřejných financí to dnes uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Pro stabilizaci systému podle ní bude nutné změnit podobu valorizací penzí, postupně zvyšovat věk odchodu do důchodu a změnit parametry vyměřování důchodu. Zároveň bude třeba upravit třetí pilíř důchodů, v němž si lidé soukromě spoří, protože v současné podobě je do značné míry nefunkční, uvedla rada. Při snížené mimořádné valorizaci penzí dosáhne letos deficit důchodového systému 70 miliard korun. Pokud by prezident snížení valorizace vetoval a Sněmovna veto nepřehlasovala, deficit by byl 90 miliard korun, uvedla NRR. "Tato nerovnováha vzniká i přes relativně příznivou demografickou strukturu a je dominantně způsobena nastavením valorizačního mechanismu, který v podmínkách vysoké inflace a propadu reálných mezd vede ke značným deficitům důchodového účtu a k motivaci lidí v předdůchodovém věku k odchodům do předčasných důchodů či žádostem o ně," uvedla rada ve stanovisku. 

• Rada ve svém stanovisku také varovala před rozšiřováním automatických valorizací na další položky státního rozpočtu, například zavedení zvyšování příspěvku na péči nebo garanci 130 procent průměrné mzdy pro učitele. "Výše uvedený přístup považuje NRR za silně rizikový, neboť snižuje řiditelnost veřejných financí a omezuje rozhodovací prostor vlády. Zejména v situaci, kdy jsou veřejné finance nastaveny nevyrovnaně, povede tento systém k pokračování a prohlubování negativních trendů," uvedla rada. 
  

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5365175/rada-nerovnovaha-duchodoveho-systemu-je-hlavni-problem-verejnych-financi.html

20.2.2023 Vláda dnes schválila návrh novely se snížením červnové mimořádné valorizace důchodů. ČTK o schválení informoval mluvčí kabinetu Václav Smolka. Podle novely by se zásluhová procentní část penzí měla kvůli inflaci zvýšit o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun. Průměrná starobní penze by se tak zvedla podle podkladů k zákonu o 760 korun místo 1770 korun, o které by rostla podle nynějších pravidel. Kabinet omezení přidání zdůvodnil snahou zpomalit zadlužování.

• Podle novely má být omezení mimořádné valorizace jednorázové. Podle podkladů k normě by výdaje podle dosavadního nastavení letos činily 34,4 miliardy korun, po úpravě mají být 15,4 miliardy. Částka je na dluh.
• Důchod se skládá ze solidární pevné části 4040 korun a zásluhové procentní výměry podle odpracovaných let, výše odvodů z výdělků a počtu vychovaných dětí. Při mimořádné valorizaci se zvedá zásluhový procentní díl. Roste pět měsíců poté, co růst cen překročil za sledované období pět procent. Zvedá se přírůstek indexu spotřebitelských cen. Penzi od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíralo na konci minulého roku přes 2,84 milionu lidí, z nich 2,37 milionu mělo důchod starobní. Své důchodové systémy mají resorty vnitra, obrany a spravedlnosti.  
  

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5342518/vlada-schvalila-navrh-novely-se-snizenim-cervnove-mimoradne-valorizace-penzi-prumerna-starobni-penze-by-se-tak-zvedla-o-760-kc-misto-1770-kc.html

8.12.2022 Podíl lidí, kteří šli do penze předčasně, roste. Tvoří skoro 29 % všech starobních důchodců, v r. 2010 to bylo 19 %, vyplývá z dat ČSÚ a ČSSZ (ČTK) 

24.11.2022 Experti počítají, kam posunout důchodový věk, aby se systém nerozložil. Z návrhů vyplývá, že by nový strop mohl být 68 let. Dojít k němu je však třeba pozvolně.

• Nově připsané důchody by se příštích několik roků po sobě mohly ve vztahu k průměrné mzdě postupně a nepatrně snižovat.
• Ministerstvo se kloní k opatřením na posílení finanční udržitelnosti, tedy zvýšení důchodového věku a snížení úrovně nově přiznávaných důchodů.  
  
• Na důchody si stát příští rok bude muset půjčit 63 miliard, a pokud nic neudělá, budou peníze chybět. Když ne na důchodech, pak v jiných státních službách, například ve zdravotnictví či školství. Situace se začne dramaticky zhoršovat už po roce 2030, kdy přestanou pracovat první ze silných ročníků tzv. Husákových dětí. 
  

• Za zhruba 40 let, tedy koncem 50. let tohoto století, by saldo důchodového účtu mohlo dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu, odhaduje MPSV. "Mají kvalitní model. Výsledky, které z něj lezou, nám vychází ve zprávě o udržitelnosti financí," hodnotí materiály MPSV, které nedávno diskutoval Jurečkův poradní tým, člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel. V dnešních cenách by tak výdaje na penze byly vyšší než příjmy o víc než 250 miliard korun. Zatímco teď dává stát do důchodů asi devět procent HDP, v polovině století to bude téměř 12 procent.

•  Odchodový věk by takto nevyskočil najednou, ale zvyšoval by se postupně, tempem jeden měsíc za rok. Přes pětašedesátku by se začal překlápět počínaje rokem 2034 a na 68 let bychom se zmíněným tempem dostali v roce 2070. 
  

• Počet starobních důchodců bude kulminovat kolem roku 2058, kdy by jich mělo být kolem 3,1 milionu. Na jednoho penzistu připadne v této době 1,66 občana ve věku 21 až 64 let.  
  

• Letos, díky vysoké inflaci a zároveň pomalejšímu růstu reálných mezd, tvoří průměrný důchod přes 43 procent hrubé mzdy. Pracovní tým MPSV načrtl, jak by saldu důchodového systému pomohlo, kdyby se tento náhradový poměr postupně, konkrétně v letech 2026 až 2034, snížil celkem o osm procent. Tedy ve výsledku zhruba na 39,5 procenta průměrné mzdy. 
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-chysta-se-velka-zmena-v-duchodech-do-penze-v-68-a-s-jinymi-penezi-219937#

15.9.2022 Důchodový systém v Česku se beze změn propadne v příštích desetiletích do vysokých deficitů. Koncem 50. let by saldo mohlo dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu (HDP). V dnešních cenách by tak výdaje na penze byly vyšší než příjmy o víc než 250 miliard korun. Zatímco nyní stát dává teď do důchodů asi devět procent HDP, v polovině století to bude téměř 13 procent (ČTK)

1.9.2022 Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se ode dneška kvůli vysoké inflaci znovu mimořádně zvyšují. Zásluhová část penzí roste všem příjemcům o 5,2 %. Průměrný starobní důchod se tak zvedá o 699 Kč (ČTK).

4.7.2021 Roste počet i podíl lidí, kteří šli do starobní penze předčasně a mají kvůli tomu trvale krácený důchod. Na konci prvního čtvrtletí sníženou částku pobíralo téměř 28 procent seniorek a seniorů, tedy celkem 656700.

• V průměru od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) měsíčně dostávali 13738 korun. Měli tak zhruba o 1600 korun méně než ti, kteří nastoupili do penze v řádném termínu. Vyplývá to z údajů ČSSZ.
• Česká společnost stárne a seniorů a seniorek přibývá. Na konci prvního čtvrtletí úřad vyplácel celkem 2,39 milionu starobních důchodů. Růst počtu penzistů brzdí postupné odsouvání věkové hranice pro nástup na odpočinek. U mužů se každoročně posouvá o dva měsíce a u žen o čtyři. Na 65 let by se měla dostat zhruba v polovině 30. letech.
• S přibývajícím počtem starobních důchodců roste i počet těch, kteří chodí do penze předčasně. Zvedá se ale i jejich podíl. Před deseti lety v předčasném důchodu byla necelá pětina seniorů a seniorek. Celkem jich na konci prvního čtvrtletí 2011 bylo 437800. V roce 2005 mělo krácenou částku kvůli dřívější penzi 285.200 mužů a žen, tedy necelých 15 procent tehdejších starobních důchodců. V roce 2000 předčasné důchody tvořily zhruba devět procent vyplácených starobních penzí. Pobíralo je 175700 lidí.

Podle odborů ale není možné důchodový věk dál oddalovat. Předáci tvrdí, že řada lidí déle pracovat nezvládne. Žádají také dřívější důchod pro náročné profese. Návrh zákona s tímto opatřením představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) jako součást své reformy. Dřívější penze by se podle plánu mohla týkat zhruba desetiny zaměstnanců, tedy více než 400 tisíc. Podle expertů by stát měl ale naopak přispět k tomu, aby lidé nemuseli náročné práce tolik vykonávat. Podpořit by měl robotizaci i rekvalifikace a celoživotní učení.

https://www.e15.cz/domaci/cesi-nechteji-cekat-na-duchod-temer-kazdy-treti-odchazi-na-penzi-predcasne-1381914? 

5.5.2021 Pokud se do roku 2030 nepodaří přijmout penzijní reformu, která zásadně překope příjmy i výdaje důchodového systému, budou se muset důchody plošně snížit až o 15 procent, vypočetli už před pandemií ekonomové. Vládě Andreje Babiše (ANO) se velmi pravděpodobně nepodaří do konce funkčního období reformu přijmout. Úkol tak zůstane na nové vládě po podzimních volbách. Ať bude u moci ANO, či současné opoziční bloky, v reformě předložené ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) pokračovat nebudou.

https://www.e15.cz/domaci/na-duchody-brzy-nebude-reforma-malacove-je-u-ledu-opozice-chysta-vlastni-1380200?<br>

26.4.2021 Máme zachraňovat důchody pro příští generace, anebo za každou cenu zajistit, že budou současní důchodci důstojně žít? "Penzijní systém samozřejmě dojede, dřív nebo později. Moje děti nebudou dostávat důchod, z čeho by to proboha bylo?" Tak předpověděl Ivan Pilný, když byl ještě v roce 2017 ministrem financí za hnutí ANO.

Současná ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová naopak jakékoli obavy odmítá: "Nikoho nezajímá, co bude někdy v roce 2070. Důchody jsou nízké a měly by se zvyšovat," doporučuje. Zachraňovat přece jen důchodový systém pro příští generace? Nebo naopak nehledět na náklady, jen když budou současní důchodci důstojně žít? Koronavirová krize vyrobila v penzijním systému schodek 40 miliard. Tím se připomnělo chmurné proroctví ministra Pilného, že stárnutí populace postupně zvýší nároky na systém, do kterého bude platit stále méně lidí.

Dnes možná starobní důchody stojí Česko 7,5 procenta ekonomického výkonu, do čtyřicet let to však bude přes 12 procent, i když se už penzistům nebude přihazovat, vypočetla Národní rozpočtová rada Evy Zamrazilové. V tom není problém, tvrdí ministryně Maláčová, v zemích, jako jsou Itálie, Řecko, Francie a Rakousko, platí za starobní důchody 12 procent již dnes.

Konflikt ministryně a rozpočtové rady má společný jmenovatel, kterým je nutnost reformy. Tato reforma bude podle rozpočtové rady "kombinací několika opatření": zvýšení věku odchodu do důchodu, méně příznivý výpočet penze, zvýšení sazeb pojistného, dorovnání příjmů systému z majetkové daně nebo zavedení daně ze samotných penzí. Od politických stran se ve volbách očekává, že ve svých programech kousnou právě do tohoto kyselého jablka. "Čím později bude tato reforma provedena, tím budou výše zmíněné změny výraznější," varuje Eva Zamrazilová.

Aktuálně strany nic nenutí, aby v časech stárnutí investovaly do stability systému. Pravda, průměrný věk dožití se v Česku zvýšil, ovšem počet starobních důchodců se drží už šestým rokem na úrovni 2,4 milionu.

Před zvýšením nároků systém dosud chrání tzv. "malá reforma" z roku 2011, podle níž se věk odchodu do penze každoročně zvyšuje o pár měsíců. V roce 2030 sice ochrana končí, přesto ještě až do roku 2035 budou důchodového věku dosahovat relativně slabé populační ročníky z šedesátých let minulého století.

V roce 2040 ovšem počet nových důchodců vyroste až k hranici 200 tisíc ročně, protože na penzi budou mít nárok děti populačního boomu, který rozjeli modelem dětských přídavků první tajemníci KSČ Alexander Dubček a Gustáv Husák.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/duchody-ktere-nebudou-jak-vysvetlit-volicum-aby-platili-pojisteni-148912#<br>

4.3.2021 Důchodový systém v Česku skončil v minulém roce v propadu 40,55 miliardy korun. Schodek je ale nižší než za jednotlivé roky 2011 až 2014 po minulé krizi. Příjmy z odvodů loni meziročně klesly zhruba o 8,9 miliardy korun. I přes epidemii a omezení byla roční vybraná suma na pojistném od začátku století druhá nejvyšší. Výdaje naopak proti předchozímu roku vzrostly zhruba o 48 miliard. Dosáhly téměř 526 miliard koru (ČTK)

3.2.2021 Po roce 2030 nás čeká další silná krize a lidé se rozloučí s důstojnými důchody. "To bude demografická krize, protože silné ročníky tzv. Husákovy děti, které dnes jsou na vrcholu sil a platí zdravotní a sociální pojištění jak mourovatí, tak ty odejdou do důchodu, bude jich hodně a najednou z nich nebudou plátci, ale budou z nich důchodci a státní pojištěnci a budou čerpat a ty ročníky za nimi jsou mnohem slabší a nemají šanci to ufinancovat, protože jich bude mnohem méně," uvádí Kalousek.

https://www.frekvence1.cz/clanky/zpravy/miroslav-kalousek-po-roce-2030-nas-ceka-silna-demograficka-krize-lide-se-rozlouci-s-dustojnymi-duchody.shtml

25.1.2021 Pokud polská vláda nezvýší věk odchodu do důchodu, tak do 30 let se počet seniorů zvýší o téměř 40 % a lidí v produktivním věku naopak klesne o 35 %. Vyplývá to ze studie důchodového institutu (Instytut Emerytalny), o kterém informoval deník Gazeta Wyborcza (The Capitals)

11.12.2020 Návrh důchodové reformy počítá se základním důchodem 10.000 korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Nynější veřejný penzijní systém by se po reformě rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod, z prvního zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti. Plán představily na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová.

27.11.2020 V Česku přibývá lidí, kteří jsou v předčasném starobním důchodu. Loni ho pobíralo už 643 tisíc obyvatel, což je téměř 27 % ze všech starobních důchodců. O pět let dříve evidoval Český statistický úřad (ČSÚ) o 80 tisíc méně předčasných důchodů, v roce 2009 jich pak nebylo ani 400 tisíc.

Mezi nově přiznanými důchody tvořily loni ty předčasné dokonce 29 procent. Naopak odložený odchod do důchodu využilo pouze 0,8 procenta ze všech nových důchodců. Ještě před deseti lety představovaly předčasné penze jen 19 procent ze všech starobních důchodů. 

Maximální doba, o kterou můžete odejít do důchodu dříve, závisí na důchodovém věku. Je-li nižší než 63 let, může být předčasný starobní důchod přiznán nejvýše o tři roky dříve před dosažením důchodového věku. Je-li alespoň 63 let, může být přiznán až o pět let dříve, ale ne dříve než od dosažení 60 let věku. Výše krácení je přitom závislá na délce doby, která chybí od data přiznání předčasné starobního penze do dosažení důchodového věku.

https://www.novinky.cz/finance/clanek/lidi-v-predcasnem-duchodu-pribyva-40343597#<br>

25.11.2020 Řada asijských ekonomik bude v následujících letech stárnout rychleji než doposud. Platí to o Hong Kongu, Japonsku, Číně, Singapuru, Jižní Koreji, Thajsku a dalších. Populace v produktivním věku tu dosáhla svého vrcholu kolem roku 2015 a starší populace by postupně měla dosáhnout 27% podílu, když v roce 1995 její podíl činil 5 %. Ekonomové francouzské investiční banky Natixis se ptají, co takový trend bude znamenat pro hospodářský vývoj.

• v zemích, jako je Čína a Thajsko, se ekonomika dostane jednak pod zmíněný demografický tlak, ve stejnou dobu bude stále také čelit takzvané pasti středních příjmů
  
• Japonsko ukazuje, že i když ke stárnutí populace dochází v prostředí vysokého produktu na hlavu, stále existují tlaky na pokles produktivity. Roste totiž poptávka po zdravotních službách a následně zaměstnanost v tomto sektoru, který má ale obecně nízkou produktivitu a přes aktivity tímto směrem redukuje produktivitu v celém hospodářství
  
• V případě Číny se očekává, že v roce 2050 bude každý čtvrtý spadat do skupiny po produktivním věku. Nyní to je přitom jen jeden z deseti. Pokles nabídky práce bude sám o sobě vyvolávat rostoucí mzdové tlaky a brzdit celou ekonomiku. V případě Číny přitom již nyní dochází k poklesu celkové produktivity faktorů a stárnutí populace tak bude představovat další brzdu potenciálnímu růstu. 
  
• existuje důvod k optimismu a dává jej zmíněné Japonsko. Posun k sektoru zdravotní péče na poptávkové straně jde totiž ruku v ruce s robotizací na straně nabídkové. V ekonomice došlo k řadě změn, starší lidé mají například vyšší výdaje na cestování a turistický ruch. Výzvou je ale stárnutí populace pro odvětví, jako je vzdělávání, pojišťovnictví či finance. Tchaj-wan zase ukazuje, že tlaky vyvolané stárnutím populace lze tlumit intenzivními kapitálovými investicemi. Vláda tam také svou politikou výrazně podporuje technologický sektor a investice do výzkumu a vývoje.
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4549040/Natixis-Starnouci-populace-a-ekonomika--Japonsko-ukazuje-cestu.html?
  

19.11.2020 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučuje Česku pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života. Stát by měl také zvážit placení části důchodu z daní. Posílit by se mělo spoření na stáří. Víc by měli začít do systému na penze přispívat živnostníci. Zkrátit by se měla povinná doba pojištění pro získání důchodu a zvednout penze lidí s nadprůměrným výdělkem. Uvádí to analýza k důchodové reformě, o kterou ČR loni OECD požádala. Dokument dnes zveřejnilo ministerstvo práce.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4544789/OECD-radi-dal-zvedat-duchodovy-vek-a-platit-cast-penze-z-dani.html?<br>

22.10.2020 Systém penzí v Česku skončil v září v propadu 30,4 miliardy korun. Za poslední čtvrtletí se schodek víc než zdvojnásobil. Příjmy z odvodů kvůli koronavirové krizi klesly, výdaje ale vzrostly (ČTK)

22.9.2020 Vláda schválila návrh valorizace důchodů na příští rok. U průměrného starobního důchodu by podle něj přidání mělo činit 839 korun měsíčně. Navýšení důchodů podle stanovených pravidel nařizuje vládě zákon. Podle předpisu by všichni lidé s nějakou penzí měli od ledna dostat 60 korun navíc a k tomu by se jim měla o 7,1 procenta zvednout zásluhová část penze. U lidí, kteří nyní pobírají méně než 14.449 korun, bude přidávaná částka nižší (ČTK)

20.9.2020 Bude nutné zvýšit hranici odchodu do důchodu. Lidé z toho budou naštvaní, ale jinak to systém neunese, říká Daniel Münich.

Penzijní reforma se za této vlády nestihne. "Bude to úkol pro příští vládu, pokud tedy paní Maláčová nějak nezazáří," uvedl ve čtvrtek ve Sněmovně premiér Andrej Babiš.

I když nepřijde reforma penzí, samotný systém se nezhroutí. Alespoň prozatím. "Dopady půjdou méně viditelnou cestou. Jednak část důchodců se propadne pod hranici chudoby a stát to bude muset dorovnávat. Jednak česká ekonomika dlouhodobě poroste nižším tempem a my se budeme ptát, proč se to děje. A bude to tím, že jsme předchozí desítky let neinvestovali do školství a vzdělání a vědy, protože jsme peníze museli dát na důchody," popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy přední český ekonom Daniel Münich.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/duchodce-ceka-pad-do-chudoby-a-s-nimi-i-cele-cesko-varuje-ekonom-120389#

3.9.2020 Premiér Andrej Babiš (ANO) chce v pondělí vládě navrhnout, aby stát zhruba třem milionům seniorů rozdal ze svých zásob respirátory a roušky. Ochranné pomůcky by mezi seniory distribuovala Česká pošta. Babiš to dnes řekl v Olomouci při zahájení kampaně ANO pro krajské a senátní volby. (ČTK) 

2.9.2020 Návrh na jednorázový příspěvek důchodcům 5000 korun a snížení daně z příjmu fyzických osob ukazují na negativní dopady rozvolnění rozpočtové politiky. Vláda ho provedla změnou zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zvýšením schodku rozpočtu na 500 miliard korun. Ve své pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí to dnes uvedla Národní rozpočtová rada. Vývoj státního rozpočtu a ekonomiky v posledních měsících podle rady potvrdil, že zvýšení schodku na 500 miliard bylo předčasné, neopodstatněné a nadměrné (ČTK)

30.8.2020 Guvernér České národní banky Jiří Rusnok je skeptický se snahám politiků přijít s takovou důchodovou reformou, která vyřeší budoucnost penzijního systému v zemi. Reforma může podle něj fungovat jen na papíře, řekl v neděli v České televizi.

"Žádná důchodová reforma nebude, je to jen chiméra akademiků," řekl bývalý předseda úřednické vlády, podle kterého je připravovaná reforma Komise pro spravedlivé důchody jen dalším politickým pokusem, který se opakuje s každou vládou. "Důchodová reforma ani nemůže existovat, leda na papíře. Není prostě proveditelná v zemi se silně stárnoucí populací a s rozvinutým důchodovým systémem. To jde jen v diktatuře," dodal Rusnok. Podle Rusnoka je jedinou cestou odsouvání důchodového věku a hledání dalších zdrojů příjmů penzijního systému vedle výběru sociálního pojištění. Důchodový věk se za několik let postupně dostane na 65 let, u této hranice ho zmrazila minulá vláda. "Zastropování je nesmysl. Přinese jen bolest dalším vládám, které věk budou muset odstropovat," míní guvernér. Šéfka důchodové komise a ekonomka Danuše Nerudová připouští, že pro úspěšně provedení důchodové reformy je třeba silná důvěra obyvatelstva ve stát a naopak, což v Česku není. "Za třicet let nebyla tato země schopna vytvořit důchodovou reformu. Žádná z politických stran si nevěřila. To se musí změnit," řekla Nerudová, která s názorem Rusnoka, že jde jen o akademickou debatu, nesouhlasí.
Více na https://www.e15.cz/domaci/zadna-duchodova-reforma-neni-mozna-je-to-jen-chimera-akademiku-rekl-rusnok-1372811?

19.8.2020 Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce důchodcům dát letos navíc k důchodům jednorázovou platbu přes 1000 korun. Řekla to serveru Blesk.cz. Peníze by lidé dostali asi kolem Vánoc. Představitelé vládní koalice se v poslední době opakovaně předháněli v návrzích na zvýšení důchodů. Premiér Andrej Babiš (ANO) nejprve koncem července navrhl změnu valorizace, tedy zákonného navýšení měsíční částky důchodů, od ledna 2021 ze zhruba 840 na 900 Kč. ČSSD pak navrhla zvýšení valorizace až o 400 Kč. Babiš následně prohlásil, že by valorizace mohla vzrůst až o 500 Kč. Průměrný starobní důchod byl koncem března 14.397 (ČTK)

5.8.2020 Český systém nemocenského pojištění, z něhož se platí nemocenská, ošetřovné či mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o 13 mld. Kč. Důvodem je hlavně koronavirová epidemie a nynější krize. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a České správy sociálního zabezpečení. Soustava se do deficitu propadla ale už loni, a to po 10 letech. Naposledy byla v minusu za minulé krize

31.7.2020 Systém penzí v Česku se letos dostal po předchozích dvou letech znovu do propadu. Za první pololetí deficit dosáhl 13,85 miliardy korun. Před rokem byla penzijní soustava v přebytku 6,28 miliardy. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Půlroční příjmy z pojistného kvůli koronavirové nákaze a krizi jsou proti loňsku zhruba o 1,5 miliardy korun nižší, výdaje se ale zvedly asi o 18,7 miliardy. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes novinářům v Terezíně řekl, že peníze na důchody nechybí a chybět nebudou.

8.7.2020 Eva Zamrazilová: 2 lidé v produktivním věku budou za patnáct let připadat na jednoho starobního důchodce. Dnes jsou to tři pracující lidé.

3.6.2020 Česká národní banka zaslala Generali České pojišťovně dohledovou výzvu, ve které ji zakazuje, aby klientům u smluv životního pojištění neoprávněně snižovala odkupné při předčasném ukončení pojištění. Novinářům to dnes řekl ředitel Spolku podvedení klienti Jiří Chvojka. Klientům pojišťovny zůstane podle něj ročně více než miliarda Kč, kterou by jinak pojišťovna klientům neoprávněně strhla ve svůj prospěch (ČTK) 

1.6.2020 Český penzijní systém je podle studie Allianz, založené na datech ze 70 zemí, ve srovnání s jinými poměrně stabilní. V prvním ročníku Globální zprávy o penzích přiřkli odborníci Allianz Česku 12. místo. Allianz o tom dnes informovala ČTK. Následky koronavirové pandemie však mohou do budoucna pořadím zamávat.

Momentálně se odhaduje, že do roku 2050 vzroste podíl starší populace závislé na výdělcích mladší generace o 77 %. Celosvětově se tak důchodci početně vyrovnají zhruba čtvrtině osob v produktivním věku. V západní Evropě může jít až o 51 %. "Jedním z dědictví současné krize bude určitě skutečnost, že budeme muset zdvojnásobit snahu o reformu penzijních systémů. Kdo ještě měl manévrovací prostor, právě o něj přišel," varovala jedna z autorek studie Michaela Grimmová.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4418730/allianz-cesky-penzijni-system-je-12-nejstabilnejsi-na-svete.html

21.5.2020 Po roce 2030 nás čeká další černá labuť 

• zlomí se demografická křivka. Ročníky 1970 a mladší půjdou do důchodu, ty teď platí sociální a zdravotní pojištění a stanou se státními pojištěnci.
  
• i kdyby nepřišla koronavirová krize, tak se oba dva systémy, jak zdravotní, tak sociální, začnou řítit do stamiliardových deficitů 

29.4.2020 Průměrná starobní penze je 13 397 korun, od konce roku o 929 víc. Průměrný starobní důchod v Česku činil na konci prvního čtvrtletí 14 397 korun. Proti konci loňského roku se zvedl o 929 korun. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení. V březnu nějakou penzi pobíralo 2,89 milionu lidí. Starobních důchodců a důchodkyň bylo 2,41 milionu, invalidních 417 800 a pozůstalostních 63 900. Své důchodové systémy mají pak i resorty obrany či vnitra.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového