Záporné (negativní) úrokové sazby

• Záporné úrokové sazby můžeme nazvat drogou, kterou potřebuje pro stimulaci růstu ekonomika založená na modelu Kapitalismu 21. století.
• Záporné úrokové sazby jsou nástrojem "pánů za oponou" jak pomocí masivního zadlužení  firem, států, měst i občanů (závislost) získat neomezenou globální moc a kontrolu nad světovou populací prostřednictvím nadnárodních digitálních firem (DVS) a odstavit od řízení národní státy, které se stanou zbytečným mezičlánkem mezi populací a "digitálním diktátorem".
  

Pokud se podíváme na stav v EU, kde jsme se ocitli v patové situací, protože zvýšení sazeb by zvýšilo úroky především vysoce zadluženým zemím a snížení sazeb by na druhé straně rovněž ekonomice uškodilo, těžko hledat řešení. Pokud se situace v ECB nezmění a nedojde alespoň k nějakému logickému řešení, které by mohlo sice z krátkodobého hlediska ekonomice uškodit, ale z dlouhodobého pomoci, tak pravděpodobně bude následovat japonský model, kde svým způsobem dochází ke znárodnění soukromého majetku v praxi. To také není žádná výhra... 29.4.2019 Patrik Mackových (TopForex). Záporné úrokové sazby mohou být nástrojem nástrojem na odstranění hotovostí a přípravou pro Digitální měnovou reformu, spojenou s další koncentrací moci a majetku "pánů za oponou".

• Během posledních 40 let centrální banky vyspělých zemí (jako Fed, ECB a Bank of Japan) snižovaly v reakci na recesi sazby obvykle přibližně o 4 %. 
• K záporným sazbám se v Evropě jako první uchýlila centrální banka ve Švédsku v červenci 2009. Pak ale přišel červen 2014, kdy svoji depozitní úrokovou sazbu posunula do záporu Evropská centrální banka (ECB). K negativním sazbám sáhlo kromě dvou zmíněných skandinávských zemí také Švýcarsko a dospělo k nim i Japonsko. Od té doby jsou záporné sazby stále závažnějším fenoménem a v jejich přímém vlivu žije včetně eurozóny více než půl miliarda lidí. 
  
• Znáte někoho, kdo si skutečně koupil dluhopis s negativní úrokovou sazbou? Kupujícími jsou centrální banky a pojišťovny nebo indexové či pasivní fondy. Nikdy bych si nekoupil dluhopis se záporným úrokem, ledaže bych k tomu byl donucen. Z historického pohledu, když vidíte něco takového, nemusí to nutně skončit dobře," vyjádřil se Dimon, šéf banky JPMorgan Chase . (DAVOS 2020)
  
• 15.6.2020 Guvernér ČNB Rusnok říká, že další snížení úrokových sazeb z již tak nízkých úrovní by mohlo podkopat stabilitu finančního systému (Reuters). Platí tento názor i pro ECB a další banky? 
  

V současnosti tak například Evropská centrální banka (ECB) drží základní sazbu na nule. V několika evropských zemích mimo eurozónu jsou sazby dokonce záporné: ve Švédsku na úrovni −0,25 % v Dánsku na −0,65 % a ve Švýcarsku na −0,75 %. Podle agentury Bloomberg aktuálně zhruba třetina všech dluhopisů v objemu bezmála 17 bilionů dolarů nabízí záporné výnosy. Většina těchto bondů je vydávána státy. A tak věřitelé, kteří chtějí půjčit Francii, Nizozemsku, Německu nebo Švýcarsku, musí za tyto půjčky vládám platit. Vůbec nejnižší sazby desetiletých vládních dluhopisů − minus 1,07 procenta − vykazuje Švýcarsko. Desetileté bondy německé vlády se prodávají s výnosem −0,7 procenta, v případě Nizozemska je to −0,55 procenta a ve Francii −0,4 procenta. Více

ECB bude zkoumat zda negativní úrokové sazby nepoškozují ziskovost bank (dostanou banky časem jako kompenzaci za záporné sazby kladnou sazbu na část peněz uložených u ECB?)

• ECB program TLTRO (Program by měl motivovat banky k většímu poskytování úvěrů a tím i větší ekonomické aktivitě. Princip TLTRO spočívá v poskytování dlouhodobých úvěru komerčním bankám ze strany ECB.) 
  
• Stimulace ekonomiky snižováním sazeb až "0" přesto nefunguje, dalším krokem jsou záporné sazby.
• Ve skutečnosti  však mohou záporné úrokové sazby zkoušené několika zeměmi zvráceně oslabit ekonomiku v důsledku nepříznivých dopadů na bilance bank, a tím i půjčování. 
  
• Záporné úrokové sazby jsou "konkurenční devalvace".
• Podle dat agentury Bloomberg dosáhly v polovině letošního roku dluhopisy s negativním výnosem celkového objemu 17 bilionů dolarů a od prosince 2018 se objem zdvojnásobil. Například veškeré německé vládní dluhopisy jsou, řečeno hantýrkou finančníků, "pod vodou" − investoři za luxus držení německého vládního dluhu platí.   
  

Banky v eurozóně začaly účtovat záporné sazby z podnikových vkladů poté, co se úroková sazba ECB v červnu 2014 snížila do záporu. Úrokové sazby v průměru klesly do záporu přibližně u 5 % celkových vkladů a u 20 % podnikových vkladů v eurozóně jako celku. V Německu představují vklady úročené méně než nulou 15 % celkových vkladů a kolem 50 % vkladů podniků. více

• firmy, jsou více vystaveny záporným sazbám, pokud drží hodně hotovosti. Tyto firmy proto zvyšují své fixní investice a snižují svá krátkodobá aktiva a hotovost. 
  
• Souhrnně řečeno, zdravé banky nejen, že přenášejí záporné sazby na firmy a udržují nabídku půjček, ale mechanismus přenosu je posilován skutečností, že firmy s velkou hotovostí jsou více vystavené záporným sazbám a snižují proto holding likvidních aktiv a více investují do fixních aktiv. 
  

Úspory lidí a firem jsou částečnou pojistkou ("železné zásoby" v případě krize) na přežití krize, pokud budou zavedeny záporné úroky na zůstatcích na účtech (lidí a firem), řítíme se do dluhové propasti!

• "Hraběte Draghila" (Mario Dragi), podle německého Bildu, který německým střadatelům vysává jejich konta.  
  

Fels (ze společnosti Pimco) se domnívá, že hlavními tahouny propadu sazeb do záporných hodnot jsou demografické a technologické změny. Zvyšující se očekávaná délka života vede k vyšší tendenci spořit. Nové technologie zase snižují potřebné investiční výdaje firem a zlevňují je. Tím působí pokles poptávky po úsporách. Výsledkem je nadbytek úspor, který tlačí dolů přirozené sazby.  Závěry mohou být ale chybné, příčina může být jinde.

Jaké jsou důsledky záporných úrokových sazeb?

Zadlužování podporuje proces z názvem projekt TOTAL CONTROL.

• Další stagnace ekonomického růstu (příčinou stagnace není výše úrokových sazeb, ale nasycený trh, či stagnující poptávka.
• Růst majetkové polarizace, zrychluje se koncentrace majetku.
• Růst zadlužení domácností (záporné úrokové sazby nestimulují spoření, naopak působí proti tomu), státu a firem.
• Nulové či záporné sazby pro střadatele (spoření nedává smysl).
• Zadlužené země se financují levněji (záporné výnosy dluhopisů).
• Dochází k zrychlování zadlužení zejména nejrozvinutějších západních států (Moorův zákon)
• Banky mají propad zisků díky nulovým a záporným sazbám.
• existence zombie firem, přežívají díky levným penězům.
• dochází k přehřívání ekonomiky. 
• vznikají bubliny (růst cen nemovitostí zejména ve velkých městech, nájmů, akciových trhů) a nerovnováhy v různých oblastech (způsobené přebytkem peněz, které hledají kladný výnos).
• narušují se přirozené ekonomické cykly provázané s očistnými krizemi.
• výhody záporných sazeb požívají zejména nejbohatší část populace (velké globálních firem) - roste koncentrace majetku.
• centrální banky ztrácí jeden z nástrojů, které jsou nutné na podporu ekonomiky.
• Záporné úrokové sazby a rostoucí dluhy nejvyspělejších zemí signalizuje konec současného ekonomického (kapitalismus 21. století) a monetárního systému (zhroucení západní civilizace, která je za vrcholem) - více.
• atd.

Seznam států, jejich výnosy 10letých vládních dluhopisů jsou záporné (2019)

• Švýcarsko
• Německo
• Francie
• Japonsko
• Zdroj: tradingeconomics.com 
  

Vývoj úrokových sazeb ECB

Pro zajímavost v USA (2019) jsou sazby 2 %, tyto údaje se však mohou rychle měnit, trh je dynamický

Porušením přírodních zákonu: "diverzity (různorodosti)", "přirozeného koloběhu" (cyklování), dynamické rovnováhy, homeostáze a neustálého informačního toku vede ke zrychlování všeho, civilizace překročila bod obratu a směřuje do "BODU ZLOMU" (po překročení kritické hranice), kdy se civilizace sama zhroutí (sebedestrukce). Tento model se pravidelně opakuje při zániku civilizací. (7 příznaků zániku civilizací, prof. Bárta)

Obchod a banky (nyní jsou banky oslabené více jak to bylo před rokem 2008 a mají nižší zisk na akcii) představují dvě strany téže mince (v silně integrované světové ekonomice) na dobře fungujícím mezinárodním platebním systému. V Japonsku aplikovali nulové sazby a tištění peněz již před rokem 2000, výsledkem je skryté zestátnění majetku (Bank of Japan a státní penzijní fond), stručně řečeno to znamená, že tato cesta nevyřešila problémy kapitalistického sytému (honba za ziskem, chřadnoucí ekonomika, rostoucí dluhy). Japonsko je nejzadluženější země ne světě (ve vztahu k HDP, cca 260 %). ECB aplikuje podobnou cestu od roku 2014. Jak dopadne tento experiment (tištění peněz a záporné sazby a skryté zestátnění firem)?

• Centrální banky tzv." koupou plechovku před sebou" a oddalují řešení problému do budoucna (např. tisknutím peněz, zápornými sazbami, klesající inflací a dynamicky rostoucím objemem nesplácených dluhů). 
• Současná ekonomická stagnace a přicházející recese je způsobená přemírou dluhů, stárnutím populace, moderními technologiemi, "tištěním peněz", "šedou ekonomikou" a pravidelným ekonomickým cyklem
• Situace a výnos dluhopisů (nulový a záporný výnos) znamená v řeči bank "NEVIDÍME ŽÁDNÉ RIZIKO, DÁLE SE ZADLUŽUJTE". Lékem na nesplatitelné dluhy a jejich řešení je další kolotoč dluhů, které mají snížit stávající dluhy výnosem z půjčených peněz od investorů, kteří peníze půjčí a zpět dostanou méně, než půjčili)
• Pokud si půjčujete se záporným úrokem (a to je již realitou nejenom pro banky), pak i "0" nebo záporný výnos může být ziskem, pokud je rozdíl kladný (záporný úrok můžeme nazvat "vypuštěním džina z lahve")
• EU v poslední třetině roku 2019 navštíví očistná spotřební recese (zastavení toku v nějaké oblasti lidské činnosti), o její hloubce a délce zatím moc nevím, ale může se stát, že právě recese a nedostačující stimulace ekonomiky zejména exportního Německa (pokles světové poptávky po spotřebním zboží z Evropy) se stane spouštěčem hlubších procesů v ekonomice a celé již tak oslabené společnosti (vnitřní i vnější nerovnováhy)
• Celý ekonomický svět ví, že současné dluhy některých států jsou nesplatitelné (v případě příchodu recese a krize to platí dvojnásobně), záporná výnosová křivka pomáhá snižovat tento dluh (pokud se získané peníze použijí na snížení těchto dluhů a zestátnění majetku), to se však neděje. Recese už má pootevřená vrátka, zejména v Evropě.
• Díky nulovým sazbám (záporným) a riskantním investicím do neznámých trhů (podíl těchto investic "raketově roste") "DIGITÁLNÍ BUBLINA" s vidinou zisků vzniká nový třaskavý koktejl budoucí krize (každý mladý přece musí vlastnit akcie, startupové fondy a virtuální měny, aby měl pocit virtuální nezávislosti)
• Některé banky v Německu a Dánsku přenášejí záporné úrokové sazby na své movitější klienty, za vklady nad 100 000 EUR účtují mínus 0,4 až 0,75 % (stejně jako ECB)
• Záporné úrokové sazby na vklady obyvatel a firem v praxi znamenají, že svým způsobem dochází ke znárodnění soukromého majetku (japonský model), nebudou úspory na přežití přicházející krize!
• Poučky říkají: při tištění peněz, klesá jejich hodnota (devalvace měny). Proč se tak neděje v praxi u dolaru a eura? Jednou z odpovědí může být fakt, že tyto měny mají dominantní pozici v koši rezervních měn, další důvodem může být fakt, že dluhopisy těchto států mají v rezervách státy či CB (centrální banky) jiných zemí po celém světě (které vnímají tyto měny a dluhopisy jako likvidní a bonitní aktivum), nebo tyto dluhopisy kupují vlastní centrální banky s využitím tištěných peněz (tím dluhopisy stahují z trhu a brání tak devalvaci těchto měn). Zatím tato strategie krátkodobě funguje, ale jak dlouho? (české přísloví praví: tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne)
• Levné peníze a nízké nákupní ceny pouze udržují při životě firmy, které by měly dávno "zbankrotovat" (ZOMBIE FIRMY), 

Záporné sazby, zprávy z tisku:

12.7.2022 Je to totiž přesně deset let od rozhodnutí Evropské centrální banky o snížení její hlavní úrokové sazby na nulu. Od té doby sazbu stačila pětkrát vždy o desetinu snížit až na dnešních -0,5 procenta. Kladnou hlavní úrokovou sazbu jsme ale už deset let neviděli, což je v Evropě bezprecedentní. A není to zadarmo. Litva a Lotyšsko za celou svou dobu v eurozóně nezažily kladné sazby. Více než třetina zemí platících eurem neviděla kladné sazby ve většině času stráveného v měnové unii. Až 44 procent času během existence eurozóny sazby nebyly kladné.

• Tou nejviditelnější změnou vedle záporných úrokových sazeb je kvantitativní uvolňování, které nízké sazby doplňuje už od roku 2015. Eurozóna se tak přidala ke Spojeným státům a několika dalším zemím, ale na rozdíl například právě od USA masivní nákupy státních dluhopisů členských zemí neměla ukončené na začátku pandemie.
• To spolu se vším, co přinesl koronavirus a reakce vlád a dalších centrálních bank po celém světě, vedlo k bezprecedentní inflaci. 
  
• Nízké sazby doplněné nákupy dluhopisů tlačily výnosy státních dluhopisů k nule, či dokonce do záporu a demotivovaly evropské ekonomiky od zodpovědného hospodaření s veřejnými rozpočty.
• https://www.e15.cz/nazory/dominik-stroukal-eurozona-slavi-deset-let-s-nulovymi-sazbami-1391542?
  

9.6.2022 Evropská centrální banka (ECB) od 1. července ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny. Uvedla to dnes v tiskové zprávě. Základní úrokovou sazbu nechala na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zatím na rekordním minimu nula procent, ale naznačila, že od července zahájí její zvyšování. Základní úrok ECB naposledy zvýšila v roce 2011.

• Centrální banka se snaží bojovat s vysokou inflací, která v květnu v eurozóně vystoupila na rekordních 8,1 procenta. ECB nakupovala aktiva, zejména dluhopisy, po většinu minulého desetiletí.

• ECB nyní přestane využívat svůj Asset Purchase Programme (APP), což byl hlavní podpůrný nástroj od začátku dluhové krize v eurozóně. V červenci má v úmyslu zvýšit sazby o 25 bazických bodů a pak je znovu zvýšit v září, možná výrazněji.

• Depozitní sazbu má teď centrální banka na minus 0,50 procenta a šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že do konce třetího čtvrtletí by tato sazba mohla být zpět na nule nebo mírně nad ní. Finanční trhy ale očekávají výraznější zvyšování sazeb, do konce roku o 135 bazických bodů, uvedla agentura Reuters. To by znamenalo, že sazby se od července zvýší na každém zasedání, v některých případech i o více než čtvrt procentního bodu.

• Evropská centrální banka sazby nezvýšila už 11 let a depozitní sazbu má od roku 2014 zápornou. To znamená, že komerční banky musejí za uložení peněz v ECB platit.

• https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/evropska-centralni-banka-ukonci-nakupy-aktiv-urokova-sazba-zustane-na-nule-1390768?

12.1.2021 Britská ekonomika se kvůli nejnovějším opatřením proti šíření koronaviru nachází ve velmi obtížné situaci a s jejím oživením lze počítat až poté, co přísné restrikce skončí a obavy ze šíření viru poleví. Uvedl to dnes podle listu The Guardian guvernér britské centrální banky Andrew Bailey. Zároveň se skepticky vyjádřil k myšlence, že jednoduchou cestou k podpoře hospodářského růstu by bylo zavedení záporných úrokových sazeb (ČTK) 

12.1.2021 Největší švýcarská banka UBS v tomto čtvrtletí uzavře ve Švýcarsku zhruba 20 procent poboček a od července začne u vkladů nad 250.000 franků (6,1 milionu Kč) klientům účtovat záporný úrok. Stane se tak první velkou bankou, která si začne z klientských vkladů brát část peněz i z relativně menšího zůstatku. Banka změny oznámila za situace, kdy pandemie omezuje volný pohyb a nutí lidi více používat on-line služby, uvedla dnes agentura Reuters. (ČTK)

12.1.2021 Trh zaplavily dluhopisy se zápornými výnosy. Dosáhly rekordních 18 bilionů dolarů. Výhodné situace k půjčení peněz na trhu využily nejen státy, ale také firmy. Evropská centrální banka totiž nakupuje dluhopisy zemí eurozóny, čímž tlačí výnosy dolů, a naopak cenu bondů nahoru. Na tom pak vydělává celá eurozóna. "U krátkodobých dluhopisů jsou záporné výnosy ve všech zemích eurozóny.

• Negativní výnos mají podle Sklenáře rovněž bondy zemí na periferii, jako je Portugalsko, Španělsko, Itálie a Řecko. "Země mají záporný výnos, přestože jsou nejzadluženější."
• Už fakticky přestal existovat trh, kdy se cena dluhopisů odvíjí od rizika. Svou politikou ECB smazává rozdíly mezi dluhopisy Německa, které je považované za vzor fiskální ctnosti, a jihoevropských zemí.  
  
• Negativní výnos u dluhopisů znamená, že investoři na této investici prodělají, pokud bondy budou držet do splatnosti. Kromě zemí eurozóny prodávají tyto dluhopisy i další země jako Švýcarsko, Japonsko nebo například Dánsko. Konkrétně švýcarské dluhopisy na padesát let nesou záporný výnos ve výši půl procenta ročně. Se ztrátou se musejí smířit i investoři do třicetiletých německých obligací. Dluhopisy obou zemí patří mezi nejoblíbenější u konzervativních investorů.  
  
• Pokud ECB ještě zvýší tempo nákupů svých aktiv, tak se výnosy sníží ještě více". Nižší výnos ale znamená vyšší cenu dluhopisu. Kromě toho mohou podle něj evropské banky raději koupit bondy s nízkým záporným výnosem, než si peníze uložit u Evropské centrální banky, u níž je úrok ve výši minus půl procenta. 
  
• Z téměř dvaceti bilionů dolarů bondů se záporným výnosem představují korporátní cenné papíry jen menší část. "Drtivá většina jsou státní dluhopisy". 
  
• https://www.e15.cz/byznys/burzy-a-trhy/trh-zaplavily-dluhopisy-se-zapornymi-vynosy-dosahly-rekordnich-18-bilionu-dolaru-1376912
  

12.1.2021 UBS hodlá v červenci snížit limit, od kterého kvůli vyhlídkám nizkých či záporných sazeb zavede poplatky na klientské vklady, na minimálně 250.000 CHF nebo stejnou částku v eurech. Dosavadní práh byl minimálně 2 miliony CHF nebo 500.000 EUR (Bloomberg) 

6.1.2021 Dánsko, země s nejdelší historií záporných úrokových sazeb centrální banky, si připíše další unikát. Banka Nordea nabízí domácím klientům dvacetiletou hypotéku s fixním nulovým úrokem. Další dánské banky slibují, že konkurenta budou následovat. Totalkredit, odnož největší dánské hypoteční banky Nykredit Realkredit, oznámil, že nabídne hypotéku se stejnými parametry. Přidat by se mohl i tamní největší finanční dům Danske Bank, píše Bloomberg. Dánské domácnosti si tak budou půjčovat s nižším úrokem než například americká vláda v případě desetiletých dluhopisů.

Nízkým úrokům u hypoték nahrává politika dánské centrální banky. Ta ve snaze udržet stabilní kurz dánské koruny k euru zavedla v roce 2012 negativní úrokové sazby a od té doby se této politiky drží. Hypoteční úroky jsou tedy v Dánsku velmi nízké dlouhodobě.

https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/hypoteka-zadarmo-danska-banka-pujcuje-na-bydleni-s-nulovym-urokem-1376737

17.12.2020 Švýcarská centrální banka drží klíčovou sazbu na -0,75 % (Bloomberg)

10.12.2020 Austrálie poprvé prodává dluhopisy se záporným výnosem (Bloomberg) 

8.12.2020 Výnos desetiletého portugalského dluhopisu poprvé klesl na 0 % (Bloomberg)  

2.11.2020  Rekordní téměř tři čtvrtiny dluhopisů zemí eurozóny za 8,9 bilionu eur, se kterými se obchoduje na platformě Tradeweb, měly na konci října záporný výnos.Proti konci září tento údaj vzrostl o více než šest bilionů eur a byl nejvyšší od roku 2016, kdy se tyto údaje sledují. Skupina dluhopisů se zápornými výnosy se rozrostla v době, kdy začal růst počet nových případů nemoci covid-19 a kdy se očekává další stimulační pomoc od Evropské centrální banky (ECB).

Skupina dluhopisů denominovaných v eurech s investičním stupněm činila na konci října 1,37 bilionu eur, tedy téměř 40 procent trhu v hodnotě zhruba 3,5 bilionu eur. To je nejvyšší údaj od srpna 2019 a proti konci září to je nárůst o zhruba 29 % 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4532404/zaplat-za-to-ze-pujcis-az-tri-ctrtiny-dluhopisu-vlad-v-eurozone-nesou-zaporny-vynos.html<br>

16.10.2020 Výnos 2letého polského dluhopisu denominovaného v polském zlotém je poprvé záporný (Bloomberg) 

7.10.2020 Negativní sazby budí emoce a otázky ohledně jejich možných vedlejších efektů. Negativní sazby budí emoce a otázky ohledně jejich možných vedlejších efektů. Dánsko s nimi má již několikaletou zkušenost, protože jeho centrální banka se od roku 2012 snaží o udržení stabilního měnového kurzu a to znamená, že sazby po většinu této doby musela držet pod nulou. Na stránkách VoxEU na to poukazují Signe Krogstrup, Andreas Kuchler a Morten Spange a popisují, co tato politika skutečně přinesla v praxi.

23.4.2019 Z výzkumné dílny ECB vzešel aktuální odhad, který ukazuje, že rovnovážná reálná výrazně poklesla, a že je záporná. A to jak v USA (kde se blíží k nule), tak v EMU (cca -1%). Zároveň autoři dokládají obrovskou míru nejistoty při odhadech. Odhady nicméně naznačují, že ECB se bude obtížně zvyšovat sazby nad jedno procento.

Graf ukazuje vývoj úrokových sazeb za posledních více jak 60 roku

17.10.2019 Nízké úroky sice krátkodobě podporují růst hospodářství, ale fondy, penzijní spořitelny a pojišťovny se kvůli nim cítí nuceny brát na sebe stále větší riziko, pokud chtějí klientům garantovat zisky, varoval ve své dnes zveřejněné nejnovější zprávě o finanční stabilitě Mezinárodní měnový fond (ČTK) 

14.10.2019 UniCredit bude možná první italskou bankou, která přesune záporné úrokové sazby na svoje klienty od 1.1.2020. negativní úrokové sazby se budou týkat pouze těch klientů, kteří mají na účtu přes jeden milion eur (dřívější hranice 100 000 EUR neprošla). Takových je zhruba 0,1 procenta. Stejně jako před týdnem Mustier však mluvčí uvedl, že banka těmto klientům nabídne alternativní způsoby investování., řekl CEO UniCredit Jean-Pierre Mustier (Bloomberg) více

• Mezi banky, které zpoplatní vklady movitých klientů, se od listopadu 2019 zařadí švýcarská banka UBS. Pokud si klienti u této banky uloží více než dva miliony švýcarských franků (zhruba 43 milionů korun), bude tato částka spojena s úrokovou sazbou mínus 0,75 procenta.
  

25.9.2019 Záporná úroková sazba, kvůli které klienti platí za to, že si u banky mohou uložit peníze, platila do pátku pouze pro klienty s přebytečným zhruba milionem dolarů na účtu. Teď se tato hranice snížila na 111.100 USD (zhruba 750.000 DKK, 100 000 EUR). Více než 750.00 DKK mělo podle oficiálních statistik z roku 2017 na účtu více než 163.500 Dánů. Toto číslo by teď ale mohlo být vyšší. V Dánsku vedly záporné sazby k prudkému růstu refinancování hypoték, také ale kolidovaly s rekordním nárůstem spotřebitelských vkladů. více

23.9.2019 Šéf nizozemské centrální banky Klaas Knot: Rekordně nízké úrokové sazby se stávají kvasi-permanentní situací. Stále víc se obávám vedlejších účinků, jako je silný růst cen bydlení na mnoha místech v Evropě (FT)

19.9.2019 Švýcarská centrální banka ponechala základní sazbu na -0,75 %

12.9.2019 Dánská centrální banka snižuje depozitní sazbu na -0,75 % z dřívějších -0,65 %(Bloomberg)  více

11.9.2019 "Hrabě Draghila" Ve čtvrtek pozitivní impulz pro akcie přinesla ECB, která snížila depozitní sazbu o 10 bazických bodů na -0,50 % a současně spustí od 1. listopadu nové kolo kvantitativního uvolnění (QE). Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard korun) měsíčně.

11.9.2019 Podle dat agentury Bloomberg ležely koncem srpna v globálních investorských portfoliích ztrátové státní dluhopisy vydané povětšinou vládami zemí eurozóny v objemu 16,8 bilionu dolarů, což odpovídá 27 procentům všech vládních bondů na světovém trhu. Více na 

6.9.2019 Třetí největší dánská banka ovšem nezůstala jen u hypoték. Ke konci srpna oznámila, že záporné sazby zavádí i pro movité klienty. Pro vklady nad 7,5 milionu dánských korun (zhruba 26 milionů českých korun) tak zavedla sazbu −0,6 procenta. Už na konci července oznámila stejný záměr švýcarská UBS. Záporné sazby se v jejím případě mají týkat klientských vkladů nad dva miliony švýcarských franků (přes 47 milionů korun).

28.8.2019 Průměrná sazba bankovních spotřebitelských úvěrů v srpnu 2019 činila 5,98 %, meziročně tak klesla o 0,82 p.b. Vyplývá to z dat Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů za srpen 2019. Od ledna 2017, kdy je Index sledován, průměrná sazba klesla o 4,93 p.b. (ČTK)

27.8.2019 Maďarská centrální banka potvrzuje jednodenní sazbu pro depozita -0,05 % a hlavní úrokovou sazbu ponechává beze změny na 0,9 % (Reuters)

20.8.2019 Jyske Bank (jedna z nějvětších dánských bank) také záporným úrokem nejprve zatíží jen své bohaté klienty. Ti se od letošního prosince musí smířit s úročením minus 0,6 procenta. více ECB přitom udržuje svoji klíčovou, depozitní sazbu v záporu, přičemž trh poměrně široce předpokládá, že ji v září sníží do záporu ještě hlouběji.

20.8.2019 Berlín plánuje udat nulou úročené 30 leté dluhopisy v hodnotě dvou miliard eur (51,6 miliardy korun). Jde o první případ, kdy Německo u takto dlouhodobých dluhopisů neláká investory na žádný výnos, připomíná agentura Bloomberg.

• První prodej německých třicetiletých dluhopisů s 0% kupónem skončil neúspěchem, z plánovaného objemu 2 mld. EUR se podařilo udat pouze 824 mil. EUR (Bloomberg) 

18. června 2019 se do historie několika evropských trhů zapíše jako den, kdy výnosy "tradičního" benchmarku, kterým je 10 letý státní dluhopis, vůbec poprvé klesly do záporu. Stalo se tak v Rakousku, Švédsku a ve Francii. Německý bund o stejném tenoru pak posunul své historické minimum ještě více do mínusu. Svět negativních výnosů nepomohl rozšířit nikdo jiný než guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi. více

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového