16.8.2023 "Země zažívá rapidní eskalaci extrémních klimatických a geodynamických událostí. Dochází k výraznému nárůstu výskytu a rozsahu seismických, vulkanických, hydrologických, atmosférických, gravitačních a tepelných anomálií," popisuje Cholakian ve svém prohlášení k bezprecedentní situaci. "Nezpochybnitelné údaje jednoznačně ukazují, že katastrofy na Zemi se stupňují geometrickou řadou," dodává.

• Podle Cholakiana nelze se současným vědeckým přístupem příčiny těchto jevů vysvětlit, stejně tak jako není možné najít efektivní řešení. Fyzik proto apeluje na světovou vědeckou komunitu i světové lídry, aby došlo k založení Jednotného mezinárodního vědecko-výzkumného centra (UISC). Centrum by mělo mít neomezený přístup k veškerým dostupným zdrojům, které by k řešení tohoto problému mohly přispět.
  
• Kromě mimořádného posunu a destabilizace zemského jádra dochází i k chaotickému zrychlování rotace planety a posunu její rotační osy. Tyto události vyvrcholily v snížení tepelné vodivosti oceánů, které v důsledku toho ztratily schopnost fungovat jako kompenzační a ochlazovací mechanismus.
• Mezinárodní vědecko-výzkumné centrum má proto spojovat různorodou komunitu, složenou z odborníků z různých oborů, včetně fyziky, geofyziky, geologie, historie, archeologie, neurofyziologie, politologie, religionistiky, psychologie, psychiatrie a dalších vědeckých disciplín.
• https://www.flowee.cz/planeta/12166-vedec-z-cernu-varuje-planeta-je-na-pokraji-sebezniceni-lidstvu-zbyvaji-na-napravu-uz-jen-posledni-roky?

17.7.2023 Americký vědec, jeden z předních světových autorit na kvantovou mechaniku a nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2022 John F. Clauser se minulý týden stal členem správní rady vědecké koalice CO2 a vědu o klimatu označil za "masivní a šokující novinářskou pseudovědu". "Příběh o klimatické krizi je podvodem globální elity a nebezpečnou korupcí vědy, která ohrožuje světovou ekonomiku a blahobyt miliard lidí," uvedl Clauser ve svém prohlášení s tím, že se věda o klimatu stala "obětním beránkem" pro celou řadu nesouvisejících neduhů.

• "Příběh o klimatické krizi" propagují po celém světě vlády a jejich mediální spojenci ve snaze vyhovět cílům zelené agendy Světového ekonomického fóra (WEF), Organizace spojených národů (OSN), Světové zdravotnické organizaci (WHO) a dalším globalistickým organizacím.
• Populární vyprávění o změně klimatu odráží nebezpečnou korupci vědy, která ohrožuje světovou ekonomiku a blahobyt miliard lidí. Chybující klimatická věda se stala masivní a šokující novinářskou pseudovědou.
  
• Kvůli "záchraně planety" veřejnost musí počítat se zvýšením daní a snížením kvality života, dodává Clauser. "Mezitím bude hrstka mocných elit prosazujících zelenou agendu stále létat v soukromých tryskáčích a jíst maso, jelikož jsou součástí celého řešení.
• Podle mého názoru žádná skutečná klimatická krize neexistuje," doplnil Clauser s tím, že tuto "pseudovědu" propagují podobně pomýlení obchodní a marketingoví agenti, politici, vládní agentury a ekologové. "Zato ale existuje velmi reálný problém se zajištěním slušné životní úrovně největší světové populace a s tím související energetická krize.
• Clauser není prvním držitelem Nobelovy ceny, který zpochybňuje ustálený vědecký a politický narativ o změně klimatu. Světovou klimatickou deklaraci podepsalo přes 300 profesorů a vědců, kteří se zabývají klimatem. "Neexistuje žádná klimatická nouze," píše slogan dokumentu, jehož hlavním signatářem je nositel Nobelovy ceny za rok 1973, profesor na Univerzitě v Oslu a norský fyzik Ivar Giaever.
• Manifest uvádí, že klimatické modely "nejsou ani vzdáleně věrohodné jako nástroje globální politiky" a vliv skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, se přeceňuje. Věda o klimatu se změnila v "diskusi o vlastním přesvědčení a aktivismu" a vzdaluje se od "solidní a sebekritické vědní disciplíny.
• https://echo24.cz/a/Hz3s5/zpravy-panorama-vedec-drzitel-nobelova-cena-pribeh-klimaticka-krize-podvod-globalni-elita?

7.7.2023 Směřujeme k zajímavým časům, říká klimatolog. A může to být dost drsné.

Například ve Velké Británii byl červen nejteplejší od roku 1884, kdy se začaly vést oficiální teplotní záznamy. Tento týden pak američtí vědci uvedli, že padl rekord také z pohledu průměrné globální teploty v jednom dni. Poprvé od počátku měření bylo v průměru přes 17 stupňů Celsia.

Zároveň už letos vlny veder, sucho a další projevy extrémního počasí sužovaly například Španělsko, Čínu, jih Spojených států nebo jihovýchod Asie, kde vysoké teploty způsobily i řadu úmrtí.

• Poukazuje i na možné migrační a jiné společenské tlaky, které takové počasí může spustit nebo už v některých částech světa spustilo.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-expert-klima-zdrsni-a-nevime-zda-nekde-zustanou-ostrovy-stability-233579#

20.3.2023 "Klimatická bomba tiká," řekl generální tajemník OSN António Guterres při představení souhrnu z šesté hodnotící zprávy IPCC. Pro dosažení cílů Pařížské dohody je podle ní třeba snížit emise CO2 o 48 % a metanu o 33 % do roku 2030.

Český zástupce v IPCC Radim Tolasz v přenosu pro tiskovou konferenci v Praze připomněl, že Česko se otepluje zhruba o 100 % víc ve srovnání s globálním průměrem. "Pokud by se tedy do roku 2100 globálně oteplilo o nějakých 2,2 °C až 3 °C, v Česku to bude znamenat oteplení o nějakých pět stupňů," řekl klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-lidstvo-je-na-tenkem-lede-a-ten-rychle-taje-vedci-vydali-prirucku-preziti-228055#

27.1.2023 Lidstvo nasadilo zběsilé tempo. Za šest let vytěžilo celé 20. století. Svět by měl začít rychle brzdit ve spotřebě primárních materiálů, které se těží se země. Se změnami klimatu se může vypořádat, pokud se spotřeba sníží o jednu třetinu, tvrdí studie.

• Globální ekonomika je cirkulární ze 7,2 procent, přitom ještě v roce 2018, kdy ekologové měli lehčí nohu na plynu, našlo 9,1 procenta všech použitých materiálů druhý život v podobě nových výrobků a nekončilo jako odpad.
• Za posledních šest let se jich vydolovalo ze země 100 miliard tun, to znamená tolik, co za celé 20. století. Může jít o ropu, nerostné suroviny, drahé kovy, uhlí a další materiály, které se dají na konci svého životního cyklu znovu zužitkovat.
  
• Pokud se má civilizace dostat do bezpečných kolejí v rámci snah o potlačování klimatických změn, bude podle studie zapotřebí globálně snížit spotřebu materiálu o jednu třetinu. Právě větší tlak na opětovné používání výrobků, opravy a recyklace materiálů může podle nové zprávy přispět k tomu, aby se globální oteplování udrželo pod dvěma stupni Celsia. K uspokojení základních lidských potřeb, mezi které patří výživa a bydlení, by stačilo 70 procent spotřebovávaných materiálů.
  
• Klíč ke snížení emisí skleníkových plynů spočívá v přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie a v redukci poptávky po velkoobjemových nerostných surovinách, jako jsou písek a štěrk, používané především k výstavbě bydlení a infrastruktury. Stavby by po konci své životnosti měly sloužit jako materiálové banky, z nichž by čerpali developeři při výstavbě nových projektů.
  
• Hlavní zlepšení mají přijít ve čtyřech klíčových oblastech: v potravinovém systému, v oblasti mobility a dopravy, v oblasti výstavby a konečně i v průmyslové výrobě a spotřebním materiálu.
  
• Potravinový systém zaujímá asi polovinu obyvatelného povrchu planety a je zodpovědný za třetinu celosvětových emisí skleníkových plynů. Přitom osm až deset procent z nich souvisí s produkcí ztracených a vyplýtvaných potravin.
  
• Ještě více světových emisí generuje stavebnictví - je zodpovědné až za 40 procent celosvětových emisí, tvrdí studie. Samotná výroba cementu přitom přispívá z vypouštění CO2 do atmosféry zhruba sedmi procenty. Jedním z receptů je zvýšení energetické účinnosti budov.
  

• Za čtvrtinu světových emisí je zodpovědná doprava. Model cirkulárního světa chce zvýšit podíl alternativní dopravy, podporovat přechod na elektrická vozidla, investovat do veřejné dopravy a také cyklistiky. Jeho přirozenou součástí je také možnost práce na dálku (z domova) a konečně také nahrazování dopravy obyčejnou chůzí, pokud je to možné.

• Průmyslová výroba má na svědomí přes čtvrtinu celkových emisí. Klíčový je zodpovědný nákup a spotřeba na straně domácností i firem a také prodloužení životnosti strojů.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-lidstvo-nasadilo-zbesile-tempo-za-sest-let-vytezilo-cele-20-stoleti-224236#

30.12.2022 Podle předpovědi britského meteorologického úřadu bude rok 2023 teplejší než ten letošní a opět jeden z nejteplejších v historii. Bude to desátý rok v řadě, kdy bude globální teplota nejméně o 1 °C vyšší, než je průměr.

• Rok 2022 v USA - ničivé záplavy a ničivé sucho. Na podzim hurikány Ian a Fiona zaplavily Floridu a Portoriko smrtící, ničivou bouřkou. Ian se stal jedním z nejnákladnějších hurikánů v historii USA. Zatímco v některých regionech hrozilo příliš mnoho srážek, jinde se naopak rizika zvyšovala kvůli extrémním vedrům. Podle údajů Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) Spojené státy americké v létě 2022 zaznamenaly tisíce nových teplotních rekordů, připomíná na svém webu Newsweek. Na základě údajů získaných do 5. srpna bylo jen během července zaznamenáno 7 355 rekordně teplých denních maxim. Jako příklad lze uvést centrum kalifornského Sacramenta, kde 6. září naměřili rekordních 46 stupňů Celsia, čímž byl překonán rekord, který platil od roku 1925.

• Vysoké teploty v Evropě. Francie, Švýcarsko, Rakousko, Německo, Belgie, Lucembursko a Slovinsko zaznamenaly nejteplejší říjen v historii. I léto 2022 bylo nejteplejším v historii Evropy. Horký a suchý vzduch ze severní Afriky vyhnal teploty v některých částech Španělska až na 40 stupňů Celsia již v květnu letošního roku. Nová rekordní maximální teplota ve Velké Británii (40,3 °C) překonala starý rekord o 1,6 °C, přičemž předchozí rekord byl stanoven teprve před několika lety. A to v kontextu souboru dat, který je dlouhý více než 350 let.

• 2022 - nejteplejší rok v historii Německa. Nikdy od roku 1881 nebylo v Německu období od ledna do listopadu tak teplé jako v roce 2022. Od května do října Francie opakovaně zaznamenávala prudký nárůst teplot, který byl doprovázen extrémními jevy, jako jsou lesní požáry v oblastech, jako je severozápadní Bretaň. "Všechny měsíce v roce byly teplejší než obvykle, s výjimkou ledna a dubna.

• Nejvyšší počet požárů od roku 2006 - emise rostou. Kontinent postihla úmorná vedra a nejhorší sucho za poslední staletí, protože změna klimatu způsobuje stále delší a silnější období veder. Lesní požáry, které v letošním roce zasáhly celou Evropu, sežehly rekordní plochu a rekordně také zvýšily emise uhlíku. Obrovské požáry, které zuřily ve Španělsku a Francii, znamenaly, že v těchto zemích byly od června do srpna zaznamenány nejvyšší emise uhlíku od roku 2003, od kdy se začaly záznamy vést.

• Historicky nejnižší úroveň hladiny řek. V roce 2022 klesla hladina vody v některých největších řekách světa - včetně Rýna v Evropě a Jang-c'-ťiang v Číně - na historicky nejnižší úroveň. V polovině října klesla hladina řeky Mississippi v americkém státě Tennessee tak nízko, že lodě nebyly schopny plout, stejné problémy se v menší míře objevovaly i v Evropě (Pád, Rýn, atd.).

• Nejdelší korálový útes na světě čelí bělení korálů. Austrálie dosáhla nejteplejší spolehlivě zaznamenané teploty u západoaustralského města Onslow, kde bylo naměřeno 50,7 °C. Správa mořského parku Velký bariérový útes oznámila, že letecký průzkum parku z března 2022 ukázal, že 91 % korálových útesů vykazuje "určité bělení", přičemž vzorce bělení "do značné míry odpovídají prostorovému rozložení akumulace tepelného stresu".

• Předpovědi pro rok budoucí nejsou příznivé. Studie zveřejněná v časopise Nature Climate Change dospěla k závěru, že sucho na jihozápadě Severní Ameriky, které začalo v roce 2000, bylo nejsušším 22letým obdobím na jihozápadě Severní Ameriky nejméně od roku 800 n. l. Ničivé požáry zasáhly v květnu i některé části Pákistánu a Indie, země se potýkaly s teplotami dosahujícími 51 °C. Podle předpovědi britského meteorologického úřadu bude příští rok teplejší než ten letošní a opět jeden z nejteplejších v historii. Bude to desátý rok v řadě, kdy bude globální teplota nejméně o 1 °C vyšší, než je průměr.

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-planetu-ceka-desaty-horky-rok-v-rade-rikaji-britsti-meteorologove-221786#

20.11.2022 Po 30 letech patové situace je na světě nová dohoda o klimatu, která myslí na vyplácení náhrad škody způsobené globálním oteplováním rozvojovým zemím. Není však dotažená a zůstává nejasné, jak bude fond financován.

Zástupci téměř 200 zemí v neděli ukončili dvoutýdenní klimatickou konferenci COP27 v Egyptě, která nakonec vyústila v dohodu o zřízení fondu na pomoc chudým a zranitelným zemím. Bohaté státy značně znečišťující planetu se tak zavázaly pomoci rozvinutým zemím s dopady klimatických katastrof. Nepadly však žádné konkrétní částky, ani koho se platba bude týkat.

• V čele skupiny 134 rozvojových zemí usilujících o platby za ztráty a škody stál Pákistán. Zemi v létě postihly ničivé záplavy, které podle vědců ještě zhoršilo globální oteplování. O život přišlo více než 1 500 lidí, třetina země se ocitla pod vodou a škody dosáhly 30 miliard dolarů. Sám Pákistán se přitom na světových emisích způsobujících oteplování planety podílí méně než 1 %.

• Na vznik fondu naléhala i skupina známá pod označením G77 zahrnující více než 130 rozvojových zemí, včetně Číny. Přestože se na stranu založení fondu nakonec přiklonila i Evropská unie, ještě není vymalováno.

• Vznik fondu dlouho blokovaly zejména Spojené státy, které do atmosféry vypustily více skleníkových plynů než kterýkoli jiný stát v historii. Také další bohaté země se obávaly, že by mohly být za emise skleníkových plynů způsobující změnu klimatu právně odpovědné.

• Před deseti lety se Spojené státy, Evropská unie a další bohatí znečišťovatelé zavázali, že do roku 2020 našetří 100 miliard dolarů ročně na financování opatření v oblasti klimatu, aby pomohli chudším zemím přejít na čistou energii a přizpůsobit se budoucím klimatickým rizikům prostřednictvím opatření, jako je výstavba mořských zdí. Stále jim chybí desítky miliard dolarů ročně.

• Nakonec se v závěrečné dohodě nepíše o konkrétních sumách ani o tom, kdo bude peníze poskytovat. Zvýhodněny mají být země, které jsou zvláště ohroženy, na což naléhala Evropská unie. Neexistuje však záruka, že budou bohaté země do fondu přispívat.
  

• Do příští klimatické konference, která se bude konat na konci příštího roku ve Spojených arabských emirátech, mají státy nezávazně vylepšit své nedostatečné plány na ochranu klimatu.
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-velci-znecistovatele-planety-budou-platit-chudym-zemim-ma-to-par-nejasnosti-219667#

7.11.2022 Lidstvo musí tváří v tvář globálnímu oteplování a jeho zrychlujícím se dopadům začít spolupracovat, nebo zahyne. Zástupcům zemí, kteří se sešli na klimatické konferenci COP27 v Egyptě, to dnes řekl generální tajemník OSN António Guterres, podle kterého se svět řítí do klimatického pekla (ČTK)

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-svet-je-na-ceste-do-klimatickeho-pekla-shrnul-situaci-sef-osn-218626#

15.7.2022 Do 30 let bude v Česku horko jako v Kazachstánu, státy se budou rozpadat, říká vědec Jan Hollan. Třeba arabské jaro (vlna protestů, povstání a revolucí v arabských zemích v letech 2010 až 2012, pozn. red.) bylo způsobeno právě tím - bylo moc drahé obilí. Stejně tak rozbuška syrského rozvratu byla klimatická. Čtyři zimy - mezi lety 2007 a 2010 - ve vnitrozemí takřka nic nenapršelo, takže nic nevyrostlo. Museli pobít dobytek a venkované odešli na periferie měst, kde přežívali. Pak se začali bouřit, stát se o ně nestaral a vznikl konflikt. Podnět k němu byla ztráta živobytí na venkově. V Súdánu to zase vede k tomu, že kočovní obyvatelé, pastevci, vyvražďují vesnice zemědělců.

To jsou věci, které budou v roce 2050 mnohem horší než dnes. Pokud by se tedy klima zhoršovalo a oteplilo i po roce 2050, podstatná část zemí se rozpadne.

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/do-30-let-bude-v-cesku-horko-jako-v-kazachstanu/r~48f8b060126611ed8d680cc47ab5f122/

25.6.2022 Německo chce, aby země skupiny G7 upustily od závazku zastavit financování zámořských projektů v oblasti fosilních paliv. Návrh vznikl jako dočasná reakce na současnou energetickou krizi.

Německo usiluje o to, aby skupina ekonomicky nejvyspělejších států světa G7, mezi něž patří ještě Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Velká Británie a USA, odvolala závazek, podle něhož se mělo do konce roku zastavit financování zámořských projektů v oblasti fosilních paliv. Pokud by země skupiny G7 upustily od závazku, který přijaly v loňském roce a stvrdily v květnu, znamenalo by to podle agentury Bloomberg v celosvětovém úsilí v boji proti změně klimatu zvrat. Bylo by to také v rozporu s doporučením Mezinárodní energetické agentury, že pokud má svět omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia, neměly by se rozvíjet žádné nové projekty v oblasti ropy a zemního plynu.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-nemecka-otocka-pred-rokem-plyn-zakazovali-dnes-na-nej-shani-penize-207394#

18.6.2022 Podle klimatologa Pavla Zahradníčka data jasně ukazují, jak se mění klima v Česku. Období veder přicházejí dřív. Tropických dní, kdy teploty přesáhnou třicet stupňů, bude dál přibývat.

Česko zažívá doposud nejteplejší víkend roku. Teploty mají vystoupat až k 37 stupňům. Klimatolog Pavel Zahradníček předvídá, že budou období veder s ohledem na změnu klimatu přicházet stále dřív. "V českých městech či nížinách může být v budoucnu až šedesát tropických dní ročně.

• V Česku máme horkých vln dvojnásobek oproti tomu, co bylo před šedesáti lety. Tropických dní u nás dokonce třikrát více než v šedesátých letech minulého století. Tropické dny u nás nastávají v průměru asi o osmnáct dní dříve než v minulosti, posouváme do května, června i září.
• Čelíme vyšším teplotám, tím pádem se voda z půdy rychleji vysušuje. Oproti minulosti jsou větším motorem sucha teploty vzduchu, které vysušují krajinu intenzivněji. Typický byl rok 2015, kdy přišlo velmi horké léto a do té doby v tom roce půdní sucho příliš nebylo. Krajina se však vysušila velice rychle.
  
• Používáme pět předpovědních modelů a v horizontu deseti dnů má snížená půdní vláha skutečně zasáhnout až devadesát procent území. Mírné a horší sucho na osmdesáti procentech republiky bereme jako hodně pravděpodobné.
• Od šedesátých let se nám v průměru zvedla teplota o dva stupně. Když se zvedne o další dva až čtyři stupně, dále porostou i počty tropických dní. Klimatické modely s tím počítají. Ve městech i nížinách může být až šedesát tropických dní ročně.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-pocasi-v-cesku-bude-az-60-tropickych-dni-rocne-rika-klimatolog-horko-muze-zabijet-206557# 

12.4.2022 Aby se svět vyhnul nejhorším dopadům změny klimatu, musí během příštích tří let zásadně změnit směr a omezit emise, uvádí se v nové zprávě, kterou začátkem dubna zveřejnil Mezivládní panel pro změnu klimatu. Ještě máme šanci, ale pouze za předpokladu vážných, okamžitých a trvalých opatření ve všech oblastech života, cituje tvrzení vědců server Gizmodo.

"Chceme-li omezit globální oteplování na maximálně 1,5 °C, tak teď, nebo už nikdy," uvedl v prohlášení spolupředseda třetí pracovní skupiny Mezivládního panelu Jim Skea. "Bez okamžitého a hlubokého snížení emisí ve všech odvětvích to nebude možné," dodal.

Každých šest až sedm let se stovky vědců z celého světa shromažďují, aby přezkoumali desítky tisíc vědeckých studií o změně klimatu a zveřejnili své celkové poznatky. Letošní panel analyzoval výsledky předchozích setkání a porovnával je se současným stavem Země. Závěr jednání nevyzněl příliš optimisticky. Další zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu vyjde pravděpodobně až koncem tohoto desetiletí. V té době už ale bude, podle vědců, pozdě na to, abychom spustili zásadní kroky vedoucí k záchraně naší planety. Pokud tedy má nějaká zpráva vliv na naši budoucnost, pak je to právě ta letošní.

https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/cerstva-zprava-o-klimatu-je-nejvarovnejsi-v-historii-lidstva-mame-tri-roky-na-to-abychom-zmenili-smer-jinak-uz-bude-pozde/ivanvacke/?

27.3.2022 Významná dohoda, která povede k tomu, že USA navýší dodávky plynu do Evropy ve snaze odklonit se od dovozu ruských fosilních paliv, riskuje "katastrofu" pro klimatickou krizi, varovaly ekologické skupiny. Ale ekologické skupiny reagovaly na dohodu s poplachem a tvrdily, že to pomůže zakotvit roky budoucího využívání plynu v době, kdy vědci říkají, že svět musí rychle ukončit používání fosilních paliv, aby se zabránilo katastrofální změně klimatu.

"Měli bychom rychle přejít na dostupnou čistou energii a nezdvojnásobovat fosilní paliva," řekla Kelly Sheehan, vrchní ředitelka energetických kampaní v klubu Sierra. "Snížení závislosti na fosilních palivech je jediný způsob, jak přestat být zranitelný vůči rozmarům chamtivého průmyslu a geopolitiky."

https://www.theguardian.com/environment/2022/mar/25/environment-groups-alarmed-liquified-natural-gas-us-eu

25.3.2022 Minulý týden zaznamenaly meteorologické stanice v Arktidě a Antarktidě ve stejný den teplotní rekordy. Denní průměry byly o 30 a 40 stupňů vyšší než normálně. Vědci si také všimli něčeho neobvyklého ve stavu mořského ledu v polárních šířkách: na severní polokouli se to stalo více a na jižní - naopak. A se sezónností to nemá nic společného. V pátek 18. března na ruské antarktické stanici Vostok, která je považována za nejchladnější místo planety, teploměry ukazovaly minus 17,7 stupně Celsia místo obvyklých minus 55-60 pro tuto roční dobu. To je asi o 15 stupňů více než předchozí teplotní rekord pro střední Antarktidu.

Navíc den předtím na stanici "Vostok" bylo obvyklých mínus 55,4. Kolísání teplot je typické pro jižní kontinent, ale tento případ je výjimečný i pro Antarktidu.

• Zajímavé je, že ve stejných dnech zaplavila vlna veder i Arktidu , kde zima naopak končí. Svalbard zaznamenal rekord plus 3,9 stupně Celsia.
• Prudké krátkodobé zahřátí vzduchu na pólech vědci spojují se silnými vlnami atmosférických veder, které přišly do polárních oblastí. A to, že vznikly současně na jižní a severní polokouli, je podle klimatologů náhoda.
• V určitém okamžiku se přiblížily dva atmosférické víry a mezi nimi se vytvořil úzký rukáv - atmosférická řeka, podél které se teplý vlhký vzduch hnal hluboko do Antarktidy. Prudké oteplení doprovázely srážky: v centrálních částech kontinentu sněžilo, na pobřeží pršelo, což je i na léto nezvyklé. Na stanici Casey, která se nachází na pobřeží, teplota stoupla na plus 5,6 stupně Celsia, led začal tát.
  
• Poněkud podobný obrázek byl pozorován v Arktidě. U severovýchodního pobřeží Spojených států se vytvořil cyklón . Na jeho soutoku se sousední oblastí vysokého tlaku vznikla atmosférická řeka, podél níž šel teplý vzduch za polární kruh. Na souši spadl rekordní déšť v Grónsku a v Severním ledovém oceánu začalo brzké tání mořského ledu .Klimatologové poznamenávají , že za posledních pár desetiletí se frekvence vln veder zvýšila 20krát, navíc se prodloužila a zintenzivnila. Podle vědců za to může změna režimu atmosférické cirkulace v důsledku globálního oteplování.
  
• Celkově se Arktida otepluje dvakrát až třikrát rychleji než zbytek zeměkoule, a to se projevuje každoročním úbytkem mořského ledu. A jižní kontinent, s výjimkou Antarktického poloostrova, až donedávna výrazně nereagoval na globální oteplování. Ve stejném roce se zdálo, že póly změnily místo: plocha arktického ledu je maximum za posledních pět let a Antarktida je minimum.
  
• https://ria.ru/20220325/polyusa-1779891739.html

29.10.2021 Největší světový znečišťovatel zveřejnil dlouho očekávaný národní plán snižování emisí. Z plánu jasně vyplývá, že kroky, které je Čína ochotná přijmout, jsou zcela nedostatečné.

Podle vnitrostátně stanoveného příspěvku (NDC), který Peking předložil OSN, dosáhne Čína vrcholu emisí uhlíku do roku 2030. Na čistou nulu má v plánu spadnout o tři desetiletí později.

• Čína od roku 1850 vypustila 284 miliard tun CO2. Spojené státy, industrializované o desetiletí dříve, mají na účtu 509 miliard tun CO2.
• Ke globálnímu oteplování nejvýrazněji přispěly emise vypouštěné i před stovkami let. Svět se od začátku průmyslové revoluce oteplil o 1,2 stupně Celsia. Podle vědců je hraniční k odvrácení klimatické krize 1,5 stupně.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cina-predstavila-klimaticky-plan-a-zabila-celosvetove-nadeje-179105#

27.10.2021 Současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století, varovala v nové zprávě Organizace spojených národů, kterou vydala před klimatickou konferencí COP 26 v Glasgow. Současné úsilí států je podle ní zcela nedostatečné a svět je na cestě ke klimatické katastrofě. Čína do závěru této dekády neplánuje snížit emise.

• Pokud by se emise skleníkových plynů dostávaly do atmosféry stejným tempem, jako je tomu teď, planeta by se do konce století oteplila o 2,7 stupně Celsia. To je sice lepší, než UNEP předpovídal ve své zprávě před rokem, ale stále je to nedostatečné.
• Pokud v příštím desetiletí nedojde k významnému snížení emisí, navždy ztratíme možnost dosáhnout (oteplení o) 1,5 stupně. Stále jsme na cestě ke klimatické katastrofě. "Je absolutně nezbytné, aby ještě před Glasgow nebo na místě všechny země ze skupiny G20 doložily, že jsou schopné hranici 1,5 stupně dodržet.
• K omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia by bylo potřeba snížit stávající emise do roku 2030 o celých 55 procent, vypočítává UNEP, což je i plán EU Fit for 55, který počítá se zavedením emisních povolenek na dopravu a budovy.
  
• https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/svet-je-na-ceste-ke-katastrofe-tvrdi-osn-v-cine-emise-dal-porostou-40376217#

24.8.2021 Vědci ze skupiny World Weather Attribution ve své studii uvádějí, že s rostoucími teplotami bude západní a střední Evropa vystavena čím dál extrémnějším srážkám, a tudíž i záplavám. Skupina už dříve zjistila, že změna klimatu stojí za loňskými vlnami veder na Sibiři, australskými požáry v letech 2019 a 2020 nebo vytvořením takzvaného "tepelného dómu" nad severozápadem USA letos v létě.

"Obrovské lidské a ekonomické náklady na tyto záplavy jsou jasnou připomínkou toho, že země na celém světě se musí připravit na extrémnější povětrnostní jevy a že naléhavě potřebujeme snížit emise skleníkových plynů, abychom se vyhnuli tomu, že by se nám to vymklo z rukou

• Tým vědců zjistil, že vinou klimatické krize je pravděpodobnost extrémních srážek ve zkoumaných regionech 1,2 až devětkrát vyšší než v oblastech, kde množství emisí vypouštěných do atmosféry není tak velké. Deště ve zkoumaných oblastech jsou také o 3 až 19 % intenzivnější.
  
• Vědci to vysvětlují tím, že teplejší vzduch je při každém nárůstu o jeden stupeň Celsia schopen pojmout až o sedm procent více vodní páry.
  
• Studie se zaměřila konkrétně na dva regiony, které byly během letošních povodní obzvláště těžce zasaženy, a to oblasti okolo německých řek Ahr a Erft, kde za den spadlo až 93 mm srážek, a belgický region řeky Mázy, kde během dvou dnů spadlo 106 mm vody.
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/extremni-srazky-v-evrope-ma-na-svedomi-klimaticka-krize-tvrdi-vedci-173016# 

16.8.2021 Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu, zveřejněná 9.8.2021, konkrétně uvedla, že lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety. Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni (referenční období 1850-1900), otázkou pouze zůstává, jak rychle.

Ze závěrů vyplývá, že při takzvaném středním scénáři budou nadále ustupovat ledovce v polárních krajích i nižších oblastech nebo se mohou objevovat extrémy typu povodní, sucha a nedostatku pitné vody v horských oblastech. Do roku 2050 navíc může být v letních měsících Arktida občas bez ledu.

Hlavním poselstvím zprávy IPCC je, že to, před čím vědci varovali, už se děje. "Země se oteplila o 1,1 °C od průmyslové revoluce a oteplení o 1,5 °C už se nedá zabránit. Dosáhneme ho možná už v roce 2034, ale pořád je ještě možné další oteplení zastavit a stabilizovat celosvětový globální průměr na oteplení o 1,5 °C od dob před průmyslovou revolucí.

Za drtivou většinu oteplení (90 procent) jsou podle ní zodpovědné člověkem uvolňované skleníkové plyny. Od průmyslové revoluce jsme uvolnili asi 2400 gigatun (Gt, miliard tun) ekvivalentu C02 do atmosféry. Pokud chceme mít alespoň 50 % pravděpodobnost, že udržíme oteplení kolem 1,5 stupně, můžeme si dovolit vypustit už jen asi 500 Gt. "Každým rokem vypouštíme do ovzduší přibližně 40 Gt, takže moc času nám už opravdu nezbývá (12 roků).

Zpráva IPCC zároveň tvrdí, že určité procesy jsou už za bodem zvratu, a i když se nám v nejbližších dekádách podaří stabilizovat teplotu, nedá se jim už zabránit. "Jde především o tání grónského ledovcového štítu, které bude pokračovat po tisíce let. Korálové útesy také téměř určitě nepřežijí oteplení o 1,6 °C a více.

• Víme, že ledovce budou ustupovat, a to nejen v polárních krajích, ale i přímo v nižších zeměpisných šířkách. Také víme, že bude docházet častěji k extrémním událostem typu povodní nebo naopak sucha a nedostatku pitné vody třeba v horských oblastech. Případně lavinám, ať už půdy nebo sněhovým.
  
• Lidská činnost přímo zvyšuje frekvenci tropických dní a horkých vln. Klimatická změna narušuje vodní cyklus a tím zvyšuje frekvenci a intenzitu povodní, sucha apod., ale u každé dané události nelze s jistotou říci, že právě ona byla ovlivněna člověkem.
  
• V horských a polárních oblastech tím pádem podle ní musíme očekávat jak prudký ústup ledovců a snížení sněhové pokrývky, tak třeba i záplavy během extrémně teplých dní, kdy dojde k rychlému tání. Stejně tak nedostatek vody v sušším období. "Ledovce jsou nejen zdrojem pitné vody, ale také vody pro zavlažování, zemědělství a výrobu energie.
• Albedo, bude také nadále ubývat množství sněhu. "Sníh odráží asi 90 procent záření. To je taková zpětná vazba, že čím méně je sněhu, tím více se otepluje, protože méně světla se odráží. A to je právě problém i u ledovců, že se často ztmavují v důsledku oteplování a tím pádem to přispívá k ještě rychlejšímu tání.
• Při středních scénářích se může dít, ale dosud se těžko predikuje, jsou pak podle ní kolapsy velkých šelfových ledovců a ledovcových štítů. "Ale je poměrně vysoce pravděpodobné, že to je něco, co můžeme vidět dříve, než se předpokládalo. A zároveň také zřejmě do roku 2050 uvidíme v létě - tedy v srpnu, září - Arktidu bez ledu.
  
• Podle nových studií je neobvyklé množství sněhu a srážek, které v dubnu a v květnu zasáhly Evropu, důsledkem toho, že bylo málo mořského ledu. Důvod je, že mořský led je vlastně taková zátka, která pokryje oceán. Z něho se pak nemůže vypařovat vlhkost. Tím, že plocha byla menší, se vypařovalo více vlhkosti, čímž se vytvořila fronta, která se přesunula nad Evropu a spadlo velké množství sněhu a ledu.
• Výskyt sucha a teplotu ve středu Evropy částečně ovlivňují atmosférické proudy, které se vytvářejí v Arktidě. "A které se vlastně posouvají potom do Evropy.
• Posledních pět let bylo nejteplejších v měřené historii. Od 70. let minulého století se téměř ztrojnásobil vzestup mořské hladiny a od roku 1950 se výrazně zvýšila frekvence tropických dnů a vln veder v důsledku lidské činnosti.
  
• IPCC poprvé započítává do svých scénářů i nejistoty ohledně tání a kolapsu západoantarktického ledovcového štítu. Existuje nepravděpodobný, ale možný scénář, že dojde k prudkému tání antarktických ledovců, což by znamenalo vzestup mořské hladiny do konce roku 2100 až o dva metry.
  
• Jediné, co pomůže, je prudké snížení emisí. Tato dekáda je naprosto klíčová a v ní se bude rozhodovat, zda se nám podaří stabilizovat celosvětovou teplotu a co se bude dít po roce 2050. K oteplení o 1,5 °C dojde téměř určitě i podle těch nejoptimističtějších scénářů, ale pořád je čas zabránit ještě většímu oteplení, které s sebou nese vyšší frekvenci extrémních událostí. Dekarbonizace všech odvětví, především energetiky, musí probíhat rychleji. Snížení emisí nejméně na polovinu do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 je dobrý start.
  
• https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/do-roku-2050-bude-v-lete-arktida-obcas-bez-ledu-urcite-scenare-jsou-nezvratne-varuje-polarni-vedkyne-40369182#

14.8.2021 Rekordní hodnoty zaznamenali vědci při měření průměrné teploty za letošní červenec. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se stal uplynulý červenec nejteplejším měsícem v historii měření. NOAA ve své zprávě uvádí, že průměrná teplota země a mořské hladiny se navýšila v červenci o 0,93 stupně Celsia oproti 15,8 stupně Celsia, které představují průměr za 20. století. Jedná se tak o nejvyšší naměřenou hodnotu ve 142leté trvající historii měření.

• Podle expertů se tak děje především kvůli globálním změnám klimatu. NOAA dále zdůrazňuje, že na základě analýzy dlouhodobých dat je proto "důvod k obavám".
• Rekordní teploty země a mořské hladiny zaznamenala v červenci i severní polokoule. Teploty zde překonaly rekord z roku 2012 a vystoupaly o "bezprecedentního" 1,54 stupně Celsia oproti průměru. Vysoké teploty sužují i Evropu .
  
• Nejhorší je situace v jižní Evropě, kde padají i v těchto dnech tropické teplotní rekordy. To přispívá i k častější tvorbě rozsáhlých požárů, které v současnosti sužují například Řecko, Albánii či Turecko.
  
• Mezinárodní panel pro klimatickou změnu (IPCC) uvedl, že za oteplování atmosféry, oceánů a půdy může lidská činnost a volá po nutném snížení emisí v co nejrychlejší době.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cervenec-byl-nejteplejsim-mesicem-za-vice-nez-100-let-172080#

12.8.2021 a klimatickou změnu naprosto jasně může především člověk, zasáhla již všechny oblasti světa a čas k odvrácení jejích nejhorších dopadů už téměř žádný nezbývá. Vyplývá to z nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC) zveřejněné v pondělí 9. srpna. Oproti předchozí, sedm let staré zprávě přináší ta současná nová varování a vyplývá z ní, že lidstvo za desítky let udělalo pro zmírnění klimatických změn jen velmi málo. Bezproblémová budoucnost jej proto rozhodně nečeká.

Zpráva, která vychází z více než 14 tisíc vědeckých prací, z nichž nejnovější byly publikovány teprve letos v lednu, ukazuje, že svět míří k oteplení zhruba o tři stupně Celsia oproti předindustriální éře. Tak horko bylo na Zemi naposledy před třemi miliony let. Bude to mimo jiné znamenat více katastrof podobné té, jakou teď pozorujeme v Řecku: teplejší klima přinese vyšší teploty po větší část roku, vyšší rychlost větru a méně srážek, což představuje ideální počasí pro vznik požárů. Zároveň se zvýší i riziko povodní.

Ledovce budou tát. Z Alp jich do poloviny století zmizí polovina, do konce století možná všechny. Nejde ale jen o hory bohatého Západu: v horských oblastech žije kolem deseti procent světového obyvatelstva a tito lidé většinou patří k těm nejohroženějším - zdroje k obživě využívají na maximum, často nemají žádné rezervy a zároveň jsou kvůli terénu a špatné dostupnosti svých sídel nejvíce ohroženi povodněmi či sesuvy půdy.

Do roku 2050 zažijeme alespoň jednou situaci, kdy zamrzlý Severní ledový oceán prakticky úplně roztaje a severní pól obklopí volná mořská hladina. Arktida se otepluje nejméně 2× rychleji než zbytek světa, což způsobuje problémy nejen ledním medvědům a dalším složkám severního ekosystému, ale i lidem. Narušuje se tím totiž proudění vzduchu ve stratosféře a zvyšuje nestabilita počasí.

Problémy se pochopitelně nevyhnou ani Česku. Klimatické modely ukazují, že tu výrazně přibude tropických dní, kdy teplota překoná hranici třiceti stupňů. Města nestihnou v noci vychladnout a život v nich bude obtížnější. Zesílí sucha a krajina bude častěji hořet; požáry sice nedosáhnou takové intenzity jako v jižních oblastech Evropy nebo v Kalifornii, ale mohou se opakovaně rozhořet na tolika místech současně, že se vymknou kontrole hasičských sborů. Vlny veder si vyžádají více lidských životů. Dalekosáhlé změny čekají zemědělství.

Lze si přitom jen stěží představit, jak by bylo možné dosáhnout toho, aby se svět ohřál "jen" o 1,5 stupně, což by intenzitu a množství katastrof přece jen přibrzdilo. Většina skleníkových plynů už je totiž v atmosféře a otepluje planetu. Překročení jedenapůlstupňového cíle proto vědci očekávají do roku 2040. Vyhnout bychom se mu mohli snad jen tehdy, kdyby se podařilo do konce této dekády světové emise - dosud vytrvale rostoucí - snížit na polovinu současného stavu a do poloviny století na nulu. Byla by to největší a nejrychlejší změna, jakou kdy lidstvo uskutečnilo. Všechny dosavadní snahy a úspěchy, díky nimž emise rostly v uplynulé dekádě přece jen pomaleji, jsou proti tomu v podstatě dětskou hrou.

Neznamená to, že by už v budoucnu nemělo smysl o nic usilovat - každá desetina stupně, o kterou se podaří oteplení snížit, zabrání ekonomickým ztrátám i ztrátám životů. Podobná varování, jaké současná zpráva přináší, nicméně slýcháme už desítky let a jejich dopad na množství emisí je mnohem menší, než by bylo třeba.

Co zpráva také obsahuje:

• Svět se ubírá po trajektorii, která znamená vzestup teploty o 2,1 až 3,5 stupně Celsia. Hladina oceánů se do poloviny století může zvýšit o desítky centimetrů, v extrémním případě ale až téměř o dva metry - a až o pět metrů do roku 2150. Záplavy v pobřežních oblastech, které se dříve vyskytovaly jednou za století, mohou kolem roku 2100 přicházet každoročně a postihovat desítky milionů lidí.
• Jakmile bychom dosáhli uhlíkové neutrality, tedy přestali zatěžovat atmosféru dalšími skleníkovými plyny, zastavil by se růst teploty v horizontu asi dvaceti let. Dopady klimatických změn budou ale i pak pokračovat: například vzestup hladiny oceánů potrvá další stovky až tisíce roků.
• Od roku 1850 lidstvo vypustilo do ovzduší přibližně 2400 gigatun (2400 miliard tun) CO2. Svět se od té doby ohřál asi o 1,1 stupně Celsia a pokud bychom chtěli do budoucna udržet růst teploty pod 1,5 stupně, můžeme vypustit už jen asi 400 gigatun, tedy pouhou šestinu dosavadního množství. Každý rok přitom lidstvo vypouští asi 40 Gt.
• I kdyby se podařilo udržet růst teploty na hranici 1,5 stupně, zvýší se množství extrémních výkyvů počasí v míře, která nemá v historii lidstva obdoby.

https://www.respekt.cz/agenda/cas-vyprsel?

21.3.2021 Sociální sítě jsou již déle kromě útěku z reality a možnosti udržování kontaktů s přáteli také nebezpečným místem. Vědci a analytici nyní varují před znepokojujícím dopadem, které dezinformace na nich šířené mají v boji za klima.

"Zprávy na sociálních médiích vytvořily toxické prostředí, kde je velmi obtížné odlišit fakta od fikce," cituje list The Guardian Owena Gaffneyho, jednoho z autorů odborné zprávy zveřejněné Královskou švédskou akademií věd. "Jednou z největších výzev, které nyní lidstvo čelí, je právě naše neschopnost rozpoznat fakta od fikce. To podkopává demokracii, což následně omezuje naši schopnost dělat dlouhodobá rozhodnutí potřebná k záchraně planety."

Report, jenž zveřejnila Královská švédská akademie věd, se jmenovitě věnuje problematice, kterou sociální sítě přinášejí kvůli na nich zveřejněným cíleným útokům proti boji za klima. Opatření, která jsou nutná k vytvoření zdravější a odolnější planety, jako je třeba snížení emisí fosilních paliv, budou podle jejich autorů v takových podmínkách jen těžko prosaditelná.

Zpráva však upozorňuje, jak skličující tento úkol je. Nadvláda lidstva nad přírodou dosáhla až překvapivých úrovní; ještě před asi třemi sty lety byla na planetě jen miliarda lidí, ke konci tohoto století se však daný údaj má přiblížit 10 miliardám, ba dokonce ho i překročit.

Součet žijících lidských bytostí ve spojení s dobytkem, který nám poskytuje potravu, představuje 96 % celkové hmotnosti všech savců na Zemi. Chybějící 4 % pak tvoří zbývající divoká zvířata na planetě, píše The Guardian a odkazuje tak na studii z roku 2018, kterou zveřejnil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Proceedings of the National Academy of Sciences.

"Dopady změny klimatu nyní dopadají na lidi silněji a dříve, než se předpokládalo ještě před deseti lety," hlásá jedna ze zpráv (Naše budoucnost v antropocénní biosféře) z minulého roku, autoři té nejnovější pak poukazují na to, že na našem světě neexistuje místo, které by nebylo dotčeno druhem homo sapiens. Kroky, ke kterým se lidstvo uchyluje, však kromě pokroků v různých oblastech také narušují odolnost biosféry, což může vést k výskytu nových patogenů a následně také třeba k pandemii, jako je ta, které svět čelí nyní.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/socialni-site-ohrozuji-planetu-lide-nepoznaji-fakta-od-fikce-rikaji-vedci-147912#

1.3.2021 Vědci Evropské unie spustili velmi ambiciózní projekt Destination Earth (DestinE), který by měl vést k vytvoření detailní digitální simulace celé planety Země. Jeho hlavním účelem bude modelovat budoucí klimatické trendy a hodnotit rizika možných katastrofických událostí, k nimž by mohlo dojít právě kvůli klimatu.

Projekt Destination Earth by měl přispět k úsilí Evropy stát se k roku 2050 uhlíkově neutrální. Digitální dvojče Země by mělo být spuštěno do deseti let. Umožní digitální modelování rozmanitých prostředí a procesů, které v nich probíhají, stejně jako vývoj a dopady změn klimatu. Badatelé si hodně slibují také od možnosti analyzovat budoucí environmentální katastrofy a plánovat možná řešení.

Aby bylo možné vytvořit a provozovat model Destinaton Earth, bude nutné zapojit mohutnou výpočetní sílu superpočítačů a cloudových systémů. Digitálně Země totiž bude modelována rozlišením na 1 kilometr, což znamená přímo apokalyptické nároky na výpočty. Bude to chtít "exascale" superpočítače, které zvládnou 10¹⁸ FLOPS, čili operací v pohyblivé řádové čárce za sekundu. Takové superpočítače je ale nejprve nutné postavit, což má Evropská unie v plánu, i díky projektu Projekt Destination Earth.

https://www.stoplusjednicka.cz/evropsti-vedci-stvori-digitalni-verzi-zeme-kvuli-priprave-na-budouci-katastrofy 

6.2.2021 Už rok čelí lidstvo koronavirové pandemii. Státy kvůli ní zavádí přísná opatření a lockdowny. Uzavření ekonomiky i omezení pohybu mají však nejen ekonomický dopad a zásadní vliv na lidskou psychiku. Ovlivňují i životní prostředí. Podle nového výzkumu Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR) pandemie zásadním způsobem snížila vypouštění emisí a způsobila během posledních několika měsíců mírné oteplení planety. Podle vedoucího výzkumu Andrewa Gettelmana bude mít pandemie vliv na změny klimatu i v dlouhodobějším horizontu.

Studie, na které se podíleli také vědci z Oxfordu, Imperial College a univerzity v Leedsu, připisuje zvýšení teploty především menšímu objemu částic, které se přenáší vzduchem, a aerosolů, jež zabraňují přístupu slunečního svitu k zemskému povrchu. Tím, že se loni celkově snížilo množství emisí aerosolu, na povrch Země dopadlo více slunečních paprsků, tedy tepla, a planeta se tím více ohřála. Výrazněji to bylo vidět především v Rusku a Spojených státech, které vypouštějí do atmosféry značné množství aerosolů.

Teploty na různých částech zemského povrchu byly během uplynulého jara o 0,1 až 0,3 stupně Celsia vyšší, než se očekávalo. Povrch Ruska a Spojených států byl teplejší dokonce o 0,37 stupně Celsia.

Podle Gettelmana nastal ohromný pokles emisí obzvlášť ze strany průmyslu, který ovzduší znečišťuje nejvíc. To mělo vliv na okamžité snížení teplot v krátkém časovém horizontu. "Znečišťování planetu ochlazuje, takže dává smysl, že jeho omezení planetu oteplí."

Gettelman také uvádí, že ačkoliv nyní se planeta otepluje, v dlouhodobém horizontu může pandemie změny klimatu mírně zpomalit. Na rozdíl od sníženého množství aerosolů, jehož efekt můžeme pozorovat okamžitě na krátkodobém zvýšení teploty, se snížení emisí oxidu uhličitého, který přetrvává v atmosféře po celá desetiletí, projeví pozvolněji.

Podle studie publikované v časopise Nature Communications klesly v prvním pololetí roku 2020 emise oxidu uhličitého meziročně téměř o 9 %. Studie Gettelmanova týmu poukazuje na to, jak odlišné mohou být vlivy jednotlivých typů emisí na ovzduší. Aerosoly způsobují odrážení tepla ze Slunce zpátky do vesmíru, na druhou stranu skleníkové plyny jako oxid uhličitý mají opačný efekt. Teplo zadržují u zemského povrchu a teplotu tak zvyšují. Vliv oxidu uhličitého na změnu klimatu je už dlouho vědecky podložený. U aerosolů tomu tak však není. Je to ale důležité pro zjištění, jak bude klimatická změna v budoucnu probíhat. Stejně tak je zásadní vědět, v jaké míře bude společnost emise vypouštět.

Největší oteplení nastalo ve střední nebo vyšší zeměpisné šířce severní polokoule. V tropech byl efekt smíšený a na jižní polokouli byl poměrně menší, jelikož emise aerosolu tam nejsou tak výrazné. Podle Gettelmana tento výzkum pomůže vědcům pochopit vliv různých aerosolů v rozdílných atmosférických podmínkách. To postupně může pomoci také výzkumu a predikci klimatické změny. Zároveň ale upozornil na to, že řešením oteplování rozhodně není produkování více aerosolů do atmosféry. "Emise aerosolů mají zásadní dopad na lidské zdraví.

https://zahranicni.ihned.cz/c1-66878420-vycistil-se-vzduch-a-planeta-se-ohrala-protikoronavirova-opatreni-ovlivnuji-i-zivotni-prostredi

14.1.2021 Lidstvo nezvládá reagovat na hrozby způsobené poklesem biodiverzity a klimatickou změnou, čeká jej proto "strašlivá budoucnost". Uvedla to mezinárodní skupina vědců ve studii publikované v odborném periodiku Frontiers in Conversation Science.

"Planetě hrozí strašlivá budoucnost masového vymírání druhů, horšícího se zdraví lidské populace a klimatických rozvratů," píší vědci v nové zprávě s tím, že tyto skutečnosti výrazně ohrožují přežití lidstva jako takového. Podle nich stojí za nepěknou budoucností zejména laxní až ignorantský přístup plynoucí z nepochopení závažnosti klimatické krize. "Hrozba pro veškeré formy života včetně člověka je tak obrovská, že ji stěží chápou i dobře informovaní vědci," stojí ve zprávě.

Vědci dále varují, že blížící se klimatická katastrofa bude mít za následek hromadnou migraci, války o přírodní zdroje, ale i další celosvětové pandemie, podobné té, kterou zažíváme nyní. "Nechceme ale kapitulovat," ubezpečují experti. "Naším cílem je dát hlavám států studenou sprchu ohledně stavu planety, aby mohli učinit takové kroky, které strašlivé budoucnosti zabrání. Vzhledem k rozsahu problému je podle vědců nezbytné například vzdát se ideje neustálého ekonomického růstu. Nutné jsou změny v celkovém uspořádání globálního kapitalismu, ale i v systému vzdělávání či přístupu ke všeobecné rovnosti. Zásadní je přestat používat fosilní paliva, řádně nacenit externality týkající se životního prostředí, ale také pracovat na rovném postavení mužů a žen, říká zpráva, vycházející asi ze 150 vědeckých studií.

• Světu nepodařilo splnit jediný cíl ohledně ochrany ekosystémů z dvacítky záměrů dohodnutých v roce 2010 v japonském Aiči.
• Podle zprávy OSN hrozí nyní vyhynutí více než milionu živočišných druhů. Mnohé z nich přitom mají z planety vymizet jen v řádech desetiletí.
• "Klimatická krize je pro civilizaci nesčetněkrát nebezpečnější než trumpismus či COVID-19.
• Populační růst a obrovská míra konzumace ze strany bohatých národů je podle něj cestou do záhuby.
  
• Velké populace a jejich orientace na neustálý růst mají za následek degradaci půdy i úbytek biodiverzity. "Více lidí znamená vícero syntetických sloučenin a nebezpečných jednorázových plastů.
• Vycházíme z toho, že jakmile si uvědomíme rozměr problému, bude jasné, že potřebujeme více než odhodlání jednotlivců, kteří používají méně plastů, jedí méně masa a redukují využívání letecké dopravy. Potřebujeme velké a rychlé systematické změny
  

V posledních letech vydali vědci několik podobných varování ohledně stavu klimatu. Jedná se například o výstrahu 11 tisíc vědců, kteří předpokládají, že bez včasné a účinné akce zažije lidstvo "nevídané utrpení". V roce 2016 zase žádalo 150 australských klimatických vědců po tehdejším premiérovi, aby výrazně pokročil v redukci emisí.

https://cnn.iprima.cz/klima-cekaji-nas-dalsi-pandemie-masove-vymirani-a-valky-varuji-vedci-17025?

11.1.2021 Celosvětové emise oxidu uhličitého se v loňském roce v důsledku pandemie covidu-19 snížily o 7 % a vrátily se na úrovně z období před deseti lety. Uvedl to dnes podle agentury Reuters šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Varoval však, že globální emise se opět začnou zvyšovat, pokud proti tomu vlády nepodniknou rychlá opatření (ČTK)

6.1.2021 Alpy měly před 6000 lety pravděpodobně výrazně méně ledovců než dnes. Uvádí to studie vědců z benátské univerzity Ca Foscari, univerzity v Bernu a rakouské akademie věd, napsala agentura ANSA. Podle autorů studie ledovce pokrývaly během celého holocénu pouze alpské vrcholy v nadmořské výšce 4000 metrů a více. Za použití uhlíkové metody došli vědci k závěru, že led se na vrcholu vytvořil před zhruba 5900 lety. Podle badatelů je tak pravděpodobné, že alpské vrchy do 4000 metrů nadmořské výšky nebyly do té doby pokryty ledovcem.

Vývoj ledovců je významným ukazatelem pro sledování změn klimatu, uvedli autoři studie. Podle nich během holocénu, neboli období, které začalo před zhruba 11.700 lety, ledovce pod 4000 metrů nadmořské výšky střídavě tály a přibývaly. Po celý holocén se ledovce v Alpách držely pouze ve výšce 4000 metrů nad mořem a více. Výzkumné vzorky byly odebrány nedaleko místa, kde bylo v roce 1991 nalezeno mumifikované tělo ledového muže Ötziho. Stáří těla se odhaduje na 5300 let. Podle vědců je možné, že v době, kdy Ötzi zemřel, se v oblasti začínal rychle tvořit ledovec. Ostatky muže zůstaly tisíce let v relativně zachovalém stavu právě díky tomu, že byly uchovány v ledu.

Dříve vydané studie uvádějí, že části alpských ledovců hrozí kvůli růstu teplot a změnám klimatu rychlé tání. Podle výzkumu zveřejněného na začátku prosince se v průběhu století zvýší nadmořská výška tání ledovců ze současných 3234 metrů až na 3880 metrů. Pokud by se tak stalo, Alpy by do konce 21. století ztratily velkou část dnes existujících ledovců.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/alpy-pred-6000-lety-mely-zrejme-mene-ledovcu-nez-dnes.A210105_090255_ln_veda_ape

12.10.2020 Vědci přišli na to, co stojí za rozšiřováním tropů. V nově zveřejněné studii Gerrit Lohmann a Hu Yang z Alfred Wegener Institute ale docházejí k tomu, že nejpravděpodobnější příčinou rozšiřování tropů je oteplování oceánu.

"Dříve vědci vůči tomuto problému zaujímali zbytečně komplikovaný postoj," říká Lohmann. "Předpokládali, že rozšiřování tropů je výsledkem komplexních změn v atmosféře. Realita ale je, že je to způsobeno relativně jednoduchým mechanismem oceánských proudů."

V oceánech je velké množství vírů. Ty největší z nich, gigantické o průměru několik set kilometrů, nazývají oceánografové gyry. Velkých je pět, největší z nich je v Pacifiku a naprostá většina z nás je zná v souvislosti se vzniklým souostrovím odpadků. Gyry totiž pomalu rotují a jsou uzavřeny obtékajícími stálými proudy. To znamená, že se do nich poměrně snadno něco dostane, ale už jen těžko se vymaní zpět na širý oceán. "Povrch oceánu se prohřívá. V gyru dochází k tomu, že se teplejší voda nedostává mimo vír, ale zůstává v něm," vysvětluje Lohmann. "A právě tím, že se jedná o obrovskou masu vody, dochází jednoduše k tomu, že se tu teplo stále kumuluje a subtropický oceán se otepluje."

Výsledkem je postupné rozšiřování tropů jak na sever i na jih. A vzhledem k tomu, že na jižní polokouli zaujímá oceán větší plochu, je tam tento efekt výraznější.

Ani tak se ale nedá tvrdit, že rozšiřování tropů je jedinou příčinou změn, ke kterým v subtropech dochází. "Globální změny klimatu jsou natolik složité, že se to opravdu nedá s přesností kvantifikovat. Nicméně můžeme předpokládat, že oceánské proudy a expanze tropů ke vzniku sucha a hurikánů výrazně přispívají,

https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2020JD033158

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-prisli-na-to-co-stoji-za-rozsirovanim-tropu?

8.7.2020 Letošní červen byl nejdeštivějším za posledních 60 let, sucho ustupuje i z hlubších vrstev půdy. V Česku spadlo 151 milimetrů srážek, tedy 151 litrů na metr čtvereční, což je skoro dvojnásobek dlouhodobého průměru. Na webu to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

https://domaci.ihned.cz/c1-66788270-sucho-ustupuje-i-z-hlubsich-vrstev-pudy-letosni-cerven-byl-nejdestivejsim-za-poslednich-60-let

ustupuje globálnímu oteplování. Činí tak na obrovské ploše, s dramatickými efekty a s dalekosáhlými následky.

Města se mohou proslavit ledasčím: krásou, velikostí, historií, význačnými rodáky. Verchojansk je známý díky svému klimatu. Je to nejchladnější trvale obydlené místo na Zemi. Jenže letos v první letní den tamní teploměry naměřily osmatřicet stupňů. Nad nulou.

Tající permafrost také uvolňuje skleníkové plyny - oxid uhličitý a hlavně metan. Ten je v podobě zemního plynu (není náhodou, že právě v Arktidě se ho těží tolik) velmi užitečný, ale využít metan ze spontánních úniků není možné.

Přibývání skleníkových plynů v atmosféře je dalším zpětnovazebním mechanismem, jenž přispívá k rychlejšímu oteplování. A nejen k němu - výskyt metanu také napomáhá vzniku rozsáhlých požárů. V tomto případě nehoří jen vegetace, ale sama půda, tvořená hořlavou rašelinou. Takový oheň může pod povrchem doutnat celé roky a vzdorovat všem pokusům o uhašení - kdyby byl vůbec někdo, kdo by se tak beznadějnou činností zabýval.

https://denikn.cz/387471/konec-vecnosti-na-sibiri-permafrost-taje-a-prinasi-zkazu/?

Američané a Rusové během něj shromáždili takové množství zbraní, které by několikrát zničilo planetu. Základem obranného systému byla strategie odstrašení, která platí dodnes.

https://nedd.tiscali.cz/vybuchy-atomovych-bomb-menily-pocasi-i-v-ceskoslovensku-489680?

9.3.2020 Letošní zima v Česku byla s průměrem 2,0 stupně Celsia druhá nejteplejší od začátku počítání průměrů v roce 1961. Teplejší bylo období od začátku prosince do konce února pouze v zimě 2006/2007, kdy se průměr dostal na 2,7 stupně (ČTK)

6.3.2020 Uplynulá zima byla v Evropě nejteplejší od počátku měření v roce 1981. Informovali o tom odborníci z evropské služby Copernicus, která monitoruje počasí a klimatické změny. Průměrná teplota během uplynulé meteorologické zimy, která začala 1. prosince a skončila 29. února, překonala dosavadní rekord zimy z přelomu let 2015 a 2016 o téměř 1,4 stupně Celsia (ČTK)

14.2.2020 Teplota v Antarktidě přesáhla 20 stupňů Celsia. Je to rekord dosavadního měření, říkají vědci. Podle expertů podílejících se na brazilském projektu je to zřejmě způsobeno klimatickým jevem El Niňo a změnami mořských proudů. více

16.1.2020 Uplynulých deset let bylo dosud nejteplejší dekádou, kterou vědci zaznamenali od roku 1850, kdy se začalo provádět měření. S odkazem na tři globální výzkumné a meteorologické agentury to napsal server BBC. V posledních pěti letech byla podle nashromážděných dat průměrná světová teplota o více než jeden stupeň Celsia vyšší, než v době před průmyslovou revolucí (ČTK)

23. 8.2019 V posledních měsících přichází jedna špatná zpráva za druhou. Podle nové analýzy se bez okamžité a drastické akce v globálním měřítku může stát oteplování Země do roku 2050 existenční hrozbou pro celé lidstvo, kterou už nepůjde zvrátit. Pokud se tedy v příštích 30 letech nenastolí nutná opatření, planeta se oteplí o tři stupně Celsia. To povede ke zhroucení lidské civilizace, jak ji známe.

8.7.2019 Ministr životního prostředí Brabec chce bojovat s vedrem s suchem třemi hlavními způsoby - výsadbou stromů (10 milionů stromů), budováním umělých jezer a rybníků a regulací v zákonech. více ...stromy si vyrostou za pár desítek roků, ale možná to stihneme a příští rok zase vymyslíme něco jiného (nové dotace a zákony)! Nějaké komplexnější řešení ani nepotřebujeme.

23.4.2019 Pokud se budeme chtít trochu odvrátit od klima skeptiků, měli bychom více myslet na ekologii života, která zahrnuje nejen třídění odpadu, rozumné nakládání s energiemi, prodlužování života nábytku či oblečení, ale důležité je přemýšlet i o místě, kde chceme bydlet nebo pracovat - příkladem může být výstavba energeticky soběstačných budov .

"Kdybychom dokázali zvýšit plochu lesů v Česku o 15%, tedy šest milionů kilometrů čtverečních, dokážeme zcela eliminovat vyšší produkci oxidu uhličitého z průmyslu a dopravy," doplnilarchitekt a člen mezinárodního projektu Smart Biotic Pump Hynek Gloser (20.4.2019)