Německá kopa neboli kopečkový záhon (Hügelkultur) v souladu s permakulturními principy. Záhon Rozuma.

Hügelkultur není nová technika, ale také tu není tak dlouho. Tento termín byl poprvé použit v roce 1962 německým zahradníkem jménem Herrman Andra (později byl tento systém popularizován rakouským permakulturalistou Seppem Holzerem).  Nabízel tuto metodu jako způsob, jak spotřebovat odpadní dřevní hmoty, aniž by ji spálili, a také jako způsob, jak zvýšit úrodnost půdy. 

• Zakopávání dřeva a sázení plodin do půdy nad ním bylo odedávna praktikováno různými národy v celé historii lidstva.

Dřevěný materiál: nejlépe se používají dřeviny jako jabloň, olše, jasan, javor, dub, buk, lípa, bříza, topol. Akát není vhodný díky velmi pomalému rozkladu dřeva a malé nasákavosti dřeva. 

Kdy zakládat kopečkový záhon: na podzim, nebo brzy na jaře.

Rozměry záhonu: většinou se doporučuje vybudovat záhon o rozměru asi 3 -4 x 1,5 m, Výška 80-100cm. Delší strany záhonu by měly směřovat od jihu k severu, aby záhon měl v průběhu dne co nejvíce slunečního záření.

Materiál, který budete potřebovat na výstavbu

• drny trávy
• písek, zeolit, kávová sedlina
• větve z prořezu keřů a stromů
• posekanou trávu
• shrabané listí, sláma
• drobnou štěpku
• kompost nebo hnůj
• dřevěný popel, dřevěné uhlí
• rostlinné zbytky z kuchyně

Výhody Německé kopy neboli kopečkového záhonu

• Pomalejší rozklad dřeva (díky zahrabání a odstranění zvětrávání a kyslíku) znamená pomalejší uvolňování živin a následně se dřevo mění na humus.

• Zachování koloběhu uhlíku a recyklace materiálu na pozemku, nebo v blízkém okolí.

• Bezorebný postup zachovává strukturu půdy a zabraňuje vyčerpání živin.

• Houbovité dřevo zadržuje vodu, což by mělo znamenat menší nároky na zálivku.

• Systém vyžaduje méně údržby a méně kompostu než tradiční výsadba rovinatých ploch.

• Zastíněná půda snižuje ztráty vody v důsledku vypařování. Stín, podobně jako mulč, snižuje teplotu povrchu půdy. Pokud zvolíme vhodné společenství rostlin, ty se mohou zastiňovat navzájem a snižovat tím ztráty vody. 

• Po několik roků se není třeba starat o hnojení, záhon se na podzim neryje a vypěstovaná zelenina se zcela rovná biokvalitě. 

Jak budete postupovat při přípravě záhonu

• Pokud budete záhon zakládat na původním trávníku, pak nejprve trávu posečte a odstraňte drny trávy rýčem asi do hloubky 20–30 cm.
• Na dno vyskládejte klidně i silnější kusy větví a kmenů z letošního i staršího prořezu stromů a keřů.
• Větve pak proložte drny trávy, kterou jste předtím z místa odstranili. Drny se snažte otáčet zelenou částí dolů.
• Na drny nasypejte i posekanou trávu, shrabané listí nebo jemnější štěpku. Mohou to být i piliny, které vám zůstaly po řezání dřeva na zimu.
• Pak můžete přidat další vrstvu větví, ale již drobnějších, aby budoucí záhon získal potřebnou výšku, a znovu zasypejte trávou a listím.
• Nyní vznikající kopec pokryjte 20–30 cm silnou vrstvou polovyzrálého kompostu nebo hnoje.
• Nakonec záhon zasypejte asi 20 cm silnou vrstvou kvalitního vyzrálého kompostu, bohatého na humus a na vrcholu záhonu vytvořte zavlažovací žlábek. Ten je velmi důležitý, protože kopečkový záhon vysychá rychleji než záhon klasický, plochý. Je tedy potřeba, aby se voda při zavlažování vždy dostala dovnitř záhonu a nestékala po jeho šikmých stěnách.

V prvních dvou až třech letech by se měly na kopečkových záhonech pěstovat zelenina především s velkými nároky na živiny, protože zvláště obsah dusíku je u kopečkových záhonů poměrně vysoký. Z tohoto důvodu na kopečkové záhony nevyséváme salát, špenát ani jiné listové zeleniny, neboť by mohly vykazovat vysoký obsah dusičnanů, což je samozřejmě nežádoucí. 

https://www.newlifeonahomestead.com/hugelkultur/

https://www.zelenadomacnost.com/blog/index.php/2024/04/16/jak-zadrzet-vodu-na-zahrade/

https://ryolithica.substack.com/p/hugelkultur

Vyvýšený záhon jako součást kompostování

Klasický kompost má v přírodní zahradě hlavně ukládací funkci. Pokud za něj v další fázi kompostování zařadíme vyvýšený záhon s možností pěstování plodin, dosáhneme velice rychlé tvorby nového zahradního substrátu. 

• Při rozkladných procesech tlení hrubého materiálu ve středu záhonu vzniká teplo, které zevnitř prohřívá povrchovou vrstvu zeminy. To prospívá společně s dobrým provzdušněním kořenovému systému pěstovaných rostlin. 

• V konstrukci vyvýšených záhonů se rychleji rozkládá i takový organický materiál, který běžný kompost bez pravidelného přehazování téměř nerozloží. 

Pokud ale chceme, aby se vyvýšené záhony staly součástí půdotvorného procesu kompostování, osvědčila se jejich výška do 1 metru. Jsou navíc snadno přemístitelné. Tato výška je vhodná i proto, že nejintenzivnější rozklad na kvalitní substrát probíhá do hloubky 20 až 30 cm. Hlubší vrstvy jsou již zpravidla bez přístupu vzduchu a hnojovitá konzistence zde zůstává prakticky beze změny i několik let.

Při podzimní sklizni se nízké vyvýšeniny rozkopou mírně do stran a nechají přes zimu ležet. V předjaří se do středu umístí dřevnatý odpad z ořezu dřevin. Na něj se navrství hrubý čerstvý materiál z kompostu a vše se zahrne zpět kvalitní rozkopanou zeminou z loňského záhonu. Proces se pak opakuje vysetím a vysázením rostlin.

V této předjarní fázi je také možné přemístit celý sedlový záhon do jiné části zahrady a odpočaté, odplevelené, vyhnojené místo pod starým záhonem využít jako klasickou pěstební plochu.

Tato varianta využití vyvýšených záhonů v sobě tedy spojuje několik funkcí:

• zrychlený půdotvorný proces v kombinaci s rostlinami,
• bezodpadovost provozu zahrady,
• zvětšení pěstebních ploch při nedostatku místa,
• zintenzivnění pěstitelství včetně vytvoření mikroklimatických zón,
• snazší údržba než u vodorovných přízemních záhonů.

V neposlední řadě je možné sedlové záhony využít jako základ protipohledové a protihlukové stěny, nebo jako opěrnou konstrukci větších těles kompostů.

https://izahradkar.cz/zahrada/technika-stavby/zahradni-stavby/sedlovy-nebo-pultovy-vyvyseny-zahon-dve-efektni-varianty/?

Záhon Rozuma, jak funguje záhon Rozuma (cestazmesta.eu), výživový žlab a mulčování

Není to jen obyčejný záhon, je to celý systém pěstování zdravé zeleniny bez chemie, hnojiv, bez rytí, okopávání a s minimem zalévání. Záhon Rozuma bychom mohli nazvat i kompostérem uprostřed řádek.

• Výživový žlab (organická hmota se rozkládá přímo v půdě s využitím mykorhizy, bakterií atd.) je výkop ve tvaru V (nikoliv U, nebo jiný hranatý tvar), který je uprostřed naplněný organikou (větvičky, listí, rostlinný odpad z kuchyně atd. - probíhá zde rozklad biologické hmoty), hluboký 20 – 35 cm široký 60-80 cm. Produktivní hřeben na obou stranách výživového žlabu má šířku 30-40cm. Mezi sousedními produktivními hřebeny je trávník, nebo zamulčovaný chodník na pocházení. Je potřeba oddělit produktivní hřeben od trávníku, aby tam tráva neprorůstala (pokud je ta pýr, tak je potřeba oddělení trávníku udělat až do hloubky min. 20cm.
• Plnění výživového žlabu: postupně dáváme dolů dřevo většího průměru až 10cm, potom dřevo menšího průměru - větvičky, následně hrubší organická hmota (mírně dřevitá, stonky rostlin) a následně jemná organická hmota (listy atd.), tak aby tam mohl pronikat vzduch i voda. Následně po vytvoření záhonu a žlabu můžeme již přidávat organický materiál, bez ohledu na velikost, může být i biologický kuchyňský odpad.
• Pokud pěstujeme brambory můžeme vypustit 60cm trávník a střídáme výživový žlab a produktivní hřeben, protože nepotřebujeme procházet okolo produktivního hřebene.
• VÝNOSTNOST JE AŽ o 100% VYŠŠÍ: SÁZÍME ROSTLINY DLE ALELOPATICKÉ TABULKY A HUSTĚJI NEŽ OBVYKLE.

Záhon vymyslel ukrajinský zahrádkář a vynálezce Volodymyr Rozum. Podstatou záhonu je výživový žlab ve tvaru písmene V, široký 60 až 80 cm a hluboký 20 až 35 cm, který je naplněný různým bioodpadem ze zahrady a z domácnosti, jako jsou uříznuté větve ovocných stromů, stonky a natě rostlin ze zahrady, vyplený plevel i se semeny, slupky a zbytky zeleniny a ovoce z domácnosti. Tento biologický odpad v záhoně rozkládají mikroorganismy, jako jsou bakterie, houby a též dešťovky a jiní bezobratlí, na výživu rostlinám. Výživový žlab záhonu Rozuma je oproti jiným způsobem kompostování výjimečný v tom, že v něm přímo dochází k symbióze kořenů rostlin s bakteriemi a mykorhizními houbami.

Rostliny se sázejí na 30 cm široké pásy půdy okolo výživového žlabu, které nazýváme produktivní hřebeny. Rostliny sázejte o dost hustěji než u běžného záhonu, protože mají dostatek výživy z výživového žlabu a dostatek prostoru a světla po stranách produktivních hřebenů. Na produktivní hřebeny sázejte různou zeleninu ve třech řadách podle zásad vztahů rostlin (alelopatie). Například na jeden kraj produktivního hřebene vysaďte červenou řepu, do středu cibuli a na druhý kraj mrkev. Na záhoně Rozuma můžete vyprodukovat třikrát více zeleniny než na stejné ploše běžného záhonu. Pomocí záhonu Rozuma můžete postupně regenerovat vyčerpanou půdu a čistit znečištěnou.

I z těžkých jílovitých nebo lehkých písčitých půd můžete postupně vytvořit něco podobného, jako je černozem. Do výživového žlabu v takovém případě přidávejte ještě další komponenty, jako například biouhlí.

https://www.receptyprimanapadu.cz/zahrada/revolucni-zahon-rozuma-ukrajinsky-vynalez-se-kterym-muzete-vyprodukovat-trikrat-vice-zeleniny/

https://www.nabyvanie.sk/zahon-rozuma-bez-polievania/

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového