Institut Equilibrium

Nezávislý apolitický Institut EQUILIBRIUM, z.ú. (sdružení 7 profesorů, egyptolog prof. Miroslav Bárta, ekonom prof. Milan Zelený, prof. Vladimír Mařík, prof. Peter Staněk, biochemik prof. Václav Pačes, prof. Zdeněk Souček a neurochirurg prof. Vladimír Beneš). Součástí institutu je i dvanáctičlenný poradní sbor, jehož členy jsou například bývalá předsedkyně Technologické agentury Rut Bízková nebo jaderný fyzik Vladimír Wagner.

  • Správní radě institutu předsedá expert na robotiku Prof. Vladimír Mařík.

  • 7 profesorů z Česka a Slovenska, více

  • Nezisková nezávislá organizace, za níž stojí skupina akademiků různých oborů.

  • Cílem je analýza společnosti z různých úhlů pohledu a různých vědních disciplín.

18.10.2021 Evropská unie tlačí na to, aby se země přizpůsobily klimatickým změnám. Otázkou je, zda je na takovou transformaci česká energetika připravená. Právě to bylo tématem konference Budoucnost české energetiky II. Odpovědi na zásadní otázky o budoucnosti tuzemské energetiky zodpověděli odborníci na konferenci, která navázala na předchozí díl Hledání české cesty II - Budoucnost české energetiky. Pořádá ji nezisková organizace Equilibrium. Její vysílání nabídl SZ Byznys.

  • "V současné době nad námi visí zelený úděl Bruselu. Máme tady Fit for 55 a bezemisní Evropu do roku 2050, prosazuje se digitalizace, elektromobilita a další věci, které budou stát hodně energie a zásobování energií," začal Vladimír Mařík z CIIRC ČVUT a Institutu Equilibrium. O investicích však podle něj máme zatím jen hrubé odhady.
  • Jak uvedl, pro energetiku je důležité stanovit cíle, které jsou v českém prostředí realizovatelné. "Bez dlouhodobých cílů nejde podnikat malé kroky. Důležité je nastavit dlouhodobou koncepci. Musíme myslet zcela jinak," říká Mařík.
  • Energetika je klíčová pro průmysl, který je páteří naší ekonomiky. "Berme to jako výzvu, ale na druhou stranu tlačme na to, aby energetické podniky vypracovaly koncepci," apeloval Mařík.
  • Jakýkoli posun cen elektrické energie způsobí řetězový efekt na ceny v Evropě. "Ideálnější by bylo, abychom měli regionální energetické zdroje. Buď je zaplatí stát nebo spotřebitelé," říká Peter Staněk z Národního centra energetických úspor a Institutu Equilibrium. 
  • Dle Beranových slov spotřebováváme zhruba 60 terawatthodin, čistá výroba činí zhruba 76 terawatthodin. "Energie tedy nemáme nedostatek. Když třeba Německo zhasne půlku Evropy, jsme schopni jet," říká Beran.
  • "K loňskému roku jsme snížili emise o 40 procent. Abychom naplnili cíl Fit for 55, zbývá nám dalších 15 procent. Energetika se podílí na celkových emisích 38 procenty," říká Karel Vinkler ze společnosti ČEPS. 
  • Ale ani Německo, které se chystá odstavit jaderné reaktory a z části spoléhá na OZE, neví, co přinesou následující roky. "Evropě docházejí zdroje už letos. Nežijeme ve vakuu," upozorňuje Mařík. "Chybí nám plán transformace energetiky. Musí vycházet z celospolečenské smlouvy. Není možné, abychom ho každé čtyři roky po volbách měnili," dodává.

  • Systém je nutné řídit jinak než dnes. "Je potřeba ho řídit pomocí energetického internetu, přesněji platformy, která bude zabezpečovat řízení energetiky. Musí se sbírat znalosti o jednotlivých zdrojích a spotřebitelích a na základě toho vytvářet systémy. Až budeme mít takový systém se znalostní integrací, je možné jej využít k inteligentnímu chování," říká Mařík. 

  • Podle Maříka je nutná transformace energetiky, ale odborníkům chybějí k tomu potřebná data. "Dovídáme se útržkovitá čísla, která musíme propojit do jednotného systému. Soustava musí být z pohledu uživatelů řízena, nikoli jen ovládána," říká Mařík. Centrálně řízený systém přirovnává k Číně, kde se však potýkají s blackouty.

  • Možností, jak vyrábět elektrickou energii, je i spalování biomasy. Podle geologa Václava Cílka z AV ČR je však na biomase a dřevu závislých 2,6 miliardy lidí a toto číslo bude stoupat.

  • V souvislosti s klimatickými změnami je podle něj brát v potaz nutnost chlazení v létě. "Teplé léto může zamávat se zásobami plynu a silně to může ovlivnit i potravinový šok, který může následkem sucha ovlivnit to, že se urodí méně rýže v Číně, která se tam pěstuje na ploše odpovídající rozloze Itálie," popisuje Cílek.

  • Biomasa však je a bude důležitou součástí energetiky. "Vždycky bude hlavní součástí komunální energetiky a občas bude součástí střední energetiky," říká Cílek.

  • "Celkově se ukazuje, že aby mohla běžet velká elektrárna na biomasu, na nějakých 10 MW potřebujeme plochu okolo 7000 hektarů lesa. Problémy jsou ale se zemědělci, a dokonce se uvažuje o hnojení, což v našich lesích nepřipadá v úvahu," popisuje Cílek.

  • "Spalováním biomasy vytváříme uhlíkový dluh. Když spaluji dřevo, které bude mít emise asi jako hnědé uhlí, tedy nic moc, tak navíc dochází k vylučování bioaktivních organických látek," říká Cílek. Když lidé pálí biomasu, počítají však s tím, že se obnoví, což se stát nemusí. Důkazem jsou kůrovcové kalamity.

  • "Biomasa se v globálním měřítku uplatňuje ve spotřebě energie v množství 10 až 13 procent. Potenciál biomasy v energetice je podle některých studií 30 až 50 procent, což je více než jaderná energetika," říká Cílek s tím, že neví, kde se tento optimismus bere.

  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ceka-nas-energeticka-chudoba-odpoved-nabizi-konference-o-energetice-177960#d   

10.3.2021 Konference Budoucnost české energetiky je součástí dlouhodobého projektu Hledání české cesty. Mediálním partnerem konference jsou Seznam Zprávy. 

Politici mlčí, českou energetickou budoucnost řeší vědci z Institutu Equilibrium. Covidová krize odsunula do pozadí otázku mimořádně důležitou pro další rozvoj země: proměnu české energetiky.

Zatím hlavně stále není jasné, čím Česko produkci uhelných elektráren nahradí, jaké to má technologické limity a jaká bude cena energetické transformace pro daňové poplatníky a spotřebitele. Odkládá se i vypsání tendru na nový jaderný reaktor v Dukovanech, protože se politici nejsou schopni dohodnout na jeho bezpečnostních parametrech. Vázne tak nejdůležitější projekt celého transformačního procesu. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/politici-mlci-ceskou-energetickou-budoucnost-resi-vedci-z-institutu-equilibrium-146102<br>

30.9.2020 Institut Equilibrium, konference v Praze

24.6.2020 Hledání České cesty I,  ve středu 24. 6. 2020 od 8.30 hodin Kde: Clarion Congress Hotel Prague, sály Meridian, Zenit a Nadir

Záznam z přednášek 24.6.2020: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zive-jaka-je-budoucnost-ceska-spicky-svych-oboru-nastinuji-dalsi-cestu-110421

27.4.2020 Zrcadlo globalizované konzumní společnosti. Svatý grál HDP. Takhle to dál nejde. Ekonom profesor Staněk o obrovských změnách, které nás čekají. více

29.3.2020 Egyptolog Miroslav Bárta a dokumentarista Petr Horký dokončili v době světové pandemie film o proměnách civilizací. Podle Miroslava Bárty má naše dnešní civilizace na rozdíl od těch minulých všechny předpoklady, jak krize zvládnout, a to i tu dnešní koronavirovou. více

Zdroj: https://www.idnes.cz/praha/zpravy/dokument-koronavirus-miroslav-barta-film-krize.A200327_133744_auto_testy_nvo?zdroj=patro

21.2.2020 Profesoři chtějí "spasit" Česko

  • Videa prof. Peter Staněk: https://www.youtube.com/user/RZavrel

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.