Krize, historie za posledních 150 roků

• Člověk, historie. Časová osa světové hospodářské historie. Černá labuť.
• Pád světového měnového systému, Cyklické změny
  
• Lidská populace se rozrostla více jak 8 x, zvýšil se věk dožití atd.

Jaké jsou rozdíly mezi současným obřím propadem globální ekonomiky (koronavirová krize) a těmi předešlými krizemi? 

1873 Krach na vídeňské burze byl velký burzovní krach, 

Ke kterému došlo 9. května 1873 , byla důsledkem příjmu z reparací po vyhrané válce nad Francií (Německo a Rakousko - Uhersko).

• 1871 - 1914 (1USD = 1/20 unce zlata) "klasický zlatý standard", hodnota jednotlivých měn byla pevně navázána na zlato a toto navázání znemožňovalo vydávat nové ničím nekryté peníze. Enormní válečné výdaje během první světové války vedly válčící strany k opuštění zlata a inflaci.

1. světová válka

Rok 1914 ukončil epochu tzv. Belle Epoque. Vojenské reparace, které muselo platit Německo později vyústilo ve vznik Fašismu.

• Montážní pásová linka, kterou poprvé použil Henry Ford 1913, se použila na výrobu munice a nákladních vozů.
• Padlo cca 10 milionů lidí, následovala Španělská chřipka, která stála život cca 25 - 50 milionu lidí na celém světě.

Velká hospodářská krize (1929 -1933) 28. října 1929

Krach na burze z roku 1929 vyústil v nejdelší a nejhlubší globální hospodářský propad celého minulého století. Začala v Americe a globálně se rozšířila. Umocnily ji slabé banky, nízké ceny v zemědělství a později i obchodní překážky. Pokles výroby ve světě byl až o 40 %, zhroucení obchodu, krize v zemědělství, prudký růst nezaměstnanosti, pokles mezd - nepokoje demonstrace, stávky Začala v Americe a globálně se rozšířila.

• Propad akcií o 12,3 % 
  
• Do roku 1933 dosahovala míra nezaměstnanosti v USA zhruba 25 % 
  
• Ukončila ji peněžní injekce prezidenta Franklina D. Roosevelta, zvaná New Deal, a předválečné úsilí, co ekonomiku vytáhlo z deprese
• 1933 zrušen zlatý standard za úřadu prezidenta Franklina D. Roosevelta - dvacet let po zavedení Federálního rezervního systému, v době, kdy vrcholila velká hospodářská krize

Během Velké deprese třicátých let byla monetární i fiskální politika utažená. Ukazuje na to práce Friedmana a Schwartzové z roku 1963, ke stejným závěrům dochází v roce 2010 Eichengreen a O'Rourke. Právě to vedlo k prohloubení a prodloužení prvotního poklesu ekonomické aktivity a nakonec ke vzniku Velké deprese. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4505596/de-grauwe-pribeh-tri-depresi-a-co-bude-dal.html

2. světová válka

Nejničivější konflikt v historii se do ekonomik jednotlivých zemí obtiskl různou měrou. Spojené státy vzkvétaly a prosadily se jako přední světová ekonomika. 

• Většina Evropy i jiných částí světa ležela v troskách. Německo bylo naprosto zpustošené a rovněž Japonsko bylo rozbito.
• Ekonomiky sloužily pro válečné účely.
• Rusko přesunulo zbrojní výrobu prostřednictvím železnice do Asie (cca 2000 výrobních továren), velká vlastenecká válka. Současně v prvním půlroce (1941) války se přestěhovalo 10 milionů lidí ze západu na východ, asi největší migrace v dějinách lidstva.
• Zahojení společenských, ekonomický a politických následků trvalo celá desetiletí. 
  
• 1945 založení MMF na základě brettonwoodských dohod spolu s Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj; od roku 1947 zvláštní orgán OSN. Základním orgánem MMF je Rada guvernérů složená ze zástupců všech 154 členských států. Posláním fondu je posilovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat rozvoj i vyrovnaný růst mezinárodního obchodu, napomáhat členským státům při odstraňování deficitů platební bilance, podporovat stabilitu měnových kursů.
• 1945 - 1971 Brettonwoodský měnový systém (1USD = 1/35 unce zlata), Americký dolar získal status oficiální celosvětové rezervní měny, od které navíc budou měny ostatních zemí odvozeny. Současně Spojené státy musely garantovat směnitelnost dolaru za zlato v pevně stanoveném kurzu 35 dolarů za trojskou unci zlata (jednalo se o jistou formu zlatého standardu).

Kolem roku 1971 (konec Brettonwoodského měnového systému) došlo k významnému zlomu - přechod na nový monetární systém po roce 1971 vyvolal řadu dlouhodobých a třeba nečekaných změn. 

• wtfhappenedin1971.com.
  

Ropný šok

Ceny ropy ve Spojených státech vyrostly od října 1973 do března 1974 na čtyřnásobek. To si vyžádalo tvrdou daň ve zpracovatelském sektoru, který se stal závislým na dovozu energií. Firmy byly nuceny zvýšit mzdy v reakci na zrychlující inflaci, která následovala, zatímco hospodářský růst zadrhával. Vyvolalo to účinek, o kterém se hovoří jako o stagflaci. 

Na příklad Francie a Británie registrovaly nepřerušené dodávky ropy, stály ale před vlastními úkoly. Británii trápily stávky a nakonec musela čerpat mezinárodní pomoc.

• 1973 OPEC, ropné embargo, OPEC záměrně snížil těžbu ropy o asi 5% (růst ceny ropy z 3 na 5 USD a pak až na 12 USD), Smithsoniánský systém zhroutil
• 1976 

19. října 1987, pád akciového trhu v USA

Největší propad akcií o 20,5 % byl v roce 19.10.1987, druhý největší o 12,3 % byl 28.10.1929.  

2000 DOT.COM

2007 - 2009 Velká recese, světová finanční krize (hypoteční krize, krize likvidity)

Propad z let 2007 - 2009 vyvolala narůstající bublina na americkém trhu s bydlením. Úvěry se brzy zadrhly, což vedlo k pádu banky Lehman Brothers, finanční krizi a následně k prudkému propadu světového obchodu. Severní i Jižní Ameriku i Evropu svírala silná recese a následné opravné práce na velké části bankovního systému jsou podle všeho stále nedokončené.

• Následovalo tištění peněz (kvantitativní uvolňování) a růst dluhů.
• Trhy se propadly během dne o 10 %, velkou recesi odstartoval pád banky Lehman Brothers v září roku 2008, příznaky byly viditelné již v roce 2007. 
  
• Nedošlo k vyřešení příčin krize.
• Česko: HDP v roce 2009 klesl "jen" o 4,1 %.

Po krizi roku 2008, kterou vyvolaly problémy v bankovním sektoru, také finanční sektor mnohem více váhal s poskytováním nových půjček. 

2020 - 2021 Koronavirová (zdravotní) globální krize ("ekonoimcký blackout") 

Ve všech případech (v USA, eurozóně, Číně a Velké Británii) jsou nyní deficity větší než v roce 2008/2009, což ukazuje, jak razantně vlády na pandemii a související problémy zareagovaly. 

• Druhý ropný šok způsobený krokem Saudské Arábie v únoru 2020, pokles cen ropy o více jak 100% pod 30 USD za barel.
• Současná zadluženost států stoupla na téměř dvojnásobek (o cca 100 bilionů USD) roku 2008, dluhy se staly nesplatitelnými a současně vzrostla koncentrace majetku (úzká skupina osob vlastní většinu světového majetku, zvýšila se majetková polarizace). Řeším je kontrolovaná společnost, vysoká inflace a možná i válka. Bude opakovat civilizace chyby z minulosti (civilizace se ničí zevnitř) a lhát si do kapsy?
• Světová ekonomika se v roce 2020 postupně zastavila ("ekonomický blackout") na cca jeden měsíc v jednotlivých regionech (Asie, Evropa, USA), řešením je další růst dluhů. 
• Kapitalistický model (kapitalismus 21. století, honba za ziskem) se dostal do kolapsu (přímý direct a čeká se KO) a bude nahrazen novým civilizačním modelem tzv. Technokracií.
• Kolabuje přírodní ekosystém, který zesílí účinek a dopady současné koronavirové krize.
• Očekává se propad České ekonomiky o 8 - 12 % (odhad květen 2020), reálně 6,1 % (leden 2021). 

Graf srovnává vývoj průmyslové výroby během Velké deprese, během krize roku 2008 a během krize vyvolané současnou pandemií:  

Propad vyvolaný pandemií je tedy ještě mnohem prudší než během dalších dvou období. Důvodem je, že pandemie představuje nabídkový i poptávkový šok. Spotřebitelé totiž omezují nákupy, někdy je ani nemohou provádět. K tomu se přidávají komplikace ve výrobě, rozpad výrobních řetězců a podobně. Na druhou stranu po prvním pandemickém šoku došlo k velmi rychlému oživení. Vlády totiž podle ekonomů reagovaly ve většině případů správně, nedovolily vzniknout vlně bankrotů.

Jak bude svět vypadat po koronavirové pandemii?

• Koronavirus a globální recese.

Na odhady dopadů současné pandemie je pořád velmi brzy. Podle Evropské komise by propad aktivity mohl připomínat rok 2009. Čína by mohla růst nejpomaleji od roku 1976, kdy zemřel Mao Ce-tung. Spojené státy podle ekonomů vstupují do prudké recese, tamní hrubý domácí produkt by mohl zažít největší propad v kvartálních údajích zpětně do roku 1947. Japonská vláda svoje hodnocení ekonomika srazila s tím, že hospodářství je ve vážné situaci. A propad britské ekonomiky ve druhém čtvrtletí by mohl být nejhorší za téměř jedno století. Zdroj: Bloomberg.

Energetický šok 2021 - 3.

• Růst cen energií a komodit doprovázený pádivou inflací v Evropě.
• V důsledku globálních událostí po roce 2020 hrozí Pád světového měnového systému v důsledku války civilizačních modelů.

2022 Zástupný konflikt Rusko x Ukrajina

V roce 2015 byla stanovena hladina "extrémní chudoby" pro příjem na osobu menší než 1,9 USD (cca 44kč,) na den, za posledních 30 roků klesl počet lidí v extrémní chudobě z 1,9 miliardy na cca 650 milionů (nyní 30 % z tohoto počtu žije v Indii) a současně za posledních 35 roků (od roku 1980 do 2015) vzrostl počet osob s příjmem do 10 USD (cca 230 kč) na osobu na den z 2,6 miliardy na cca 6,6 miliardy lidí (populace má cca 7,7 miliardy)

Solární cyklus s periodou cca 11 roků, NASA došla k závěru, že sluneční aktivita v 25. cyklu (vrchol 2023 -25) míří k poklesu, jaký nemá obdoby za posledních 200 let. De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu (a tím se zvyšuje Frekvence Země, obdobný vývoj předcházel takzvanému Maunderovu minimu v 17. století, kdy zcela vymizely sluneční skvrny. V roce 2020 (počátek 25. slunečního cyklu - ekonomická krize) se nacházíme ve Slunečním minimu (bodu zlomu) - přechod z 24 cyklu do 25 slunečního cyklu, poslední sluneční minimum probíhalo v letech 2006-2010 (počátek 24. cyklu, 2008 - ekonomická krize).

Podle některých studií má Slunce vliv na tektonickou a vulkanickou činnost. Mechanismus ale zatím není znám. Změny zemské magnetosféry vyvolané sluneční aktivitou mají vliv na množství kosmického záření dopadajícího na Zemi. Větší intenzity kosmického bombardování zřejmě energetické částice pronikají do zemské kůry hlouběji a ovlivňují pochody, které tam probíhají.

• 1638 - 1715 Mauderovo minimum, Malá doba ledová (1400-1850), De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu

• 1815-1835 De Vriesův (Suessův) cyklus sluneční aktivity má 190 - 210 letou periodu, Daltonovo minimum (1790 - 1830), Malá doba ledová (1400-1850), od konce tohoto minima je dynamický růst populace a rozvoj lidské civilizace (zdokonalení parního stroje
• 1871 - 1914 (1USD = 1/20 unce zlata) "klasický zlatý standard" 
  
• 1873 První celosvětová krize, byla důsledkem příjmu z reparací po vyhrané válce nad Francií (Německo a Rakousko - Uhersko)
• 1914 počátek 1. světové války (bod zlomu - přechod z 14. do 15. slunečního cyklu)
• 1923: Hyperinflace v Německu díky reparacím po 1.s.v. (bod zlomu - přechod z 15. do 16. slunečního cyklu)
• 1929 Velká hospodářská krize - krach na newyorské burze 24. října (maximum 17. slunečního cyklu)
• 1938-9 počátek 2. světové války (maximum 18. slunečního cyklu)
• 1945 konec 2. světové války (bod zlomu - přechod z 17. do 18. slunečního cyklu)
• 1945 - 1971 Brettonwoodský měnový systém (1USD = 1/35 unce zlata), Americký dolar získal status oficiální celosvětové rezervní měny
  
• 1954 měna v Československu.
• 1960 Rok Afriky (maximum 19. slunečního cyklu)
• Nástupcem Brettonwoodského systému (1945 -1971) byla Smithsoniánská dohoda (1971 - 1973)
  
• 1973 Ropná krize (maximum 20. slunečního cyklu)
• 1976 Kingstonský (jamajský) měnový systém (1976, fiat currency system), peníze k kingstonském měnovém systému se tvoří dluhem (začíná exponenciální růst), nahradil Brettonwoodský měnový systém. Od roku 1976 extrémně narůstá příjmová a majetková nerovnost na globální úrovni - koncentrace majetku do rukou úzké skupiny osob

• 19. října 1987, pád akciového trhu v USA, největší propad akcií o 20,5 % byl v roce 19.10.1987, druhý největší o 12,3 % byl 28.10.1929.  

• 1997-8 Asijská a Ruská finanční krize (bod zlomu - přechod z 22. do 23. slunečního cyklu)
• 2000 -1 DOT com bublina a 11. září 2001 teroristické útoky (maximum 23. slunečního cyklu)
• 2008 (bod zlomu - přechod z 23. do 24. slunečního cyklu)
• 2020 - 2021 Koronavirová (zdravotní) krize (blackout ekonomiky)
• 2021 Energetický šok 2021 -2.
• 2022 Inflace roste a je dvouciferná.
• 24.2.2022 Zástupný konflikt Rusko x Ukrajina
• 2022-2025 Predikce pádu světového měnového systému (maximum 25. slunečního cyklu) a nové přerozdělení světa.
• 2030 -2040 Modern minimum

Zprávy z tisku:

22.1.2022 Britský investor a spoluzakladatel bostonské investiční společnosti GMO Jeremy Grantham očekává obrovský propad trhů. Americké burzy jsou podle jeho názoru ve čtvrté superbublině za posledních sto let. Uvedl to ve svém komentáři Divoká mela může začít. Grantham je dlouhodobě známý podobnými skeptickými názory. "Nacházíme se v upíří fázi býčího trhu. Nezastavil jej covid, oznámení o konci kvantitativního uvolňování a plánovaném zvyšování úrokových sazeb, neotrávila jej ani neočekávaně vysoká inflace, která v minulosti vždy poslala ocenění akcií dolů. Nestvůra dál poletuje. A když už si myslíte, že je naprosto nesmrtelná, tak najednou padne na kolena a umře. Čím dřív se tak stane, tím lépe pro všechny.

• Americký akciový trh se podle jeho názoru propadne stejně jako po krachu na burze v roce 1929, splasknutí internetové horečky v roce 2000 a finanční krizi v roce 2008. Důvodem jsou vysoce nadhodnocené ceny akcií. Ty se podle Granthama značně odchýlily vzhůru od dlouhodobých trendů a dříve či později se k nim vrátí, a možná padnou i níže. K bublině podle jeho názoru značně přispěla uvolněná politika centrální banky Fed.
  
• Za současné situace by se S&P 500 mohl propadnout ke 2500 bodů, což by znamenalo pokles o 45 procent.
  
• Současná situace na finančních trzích je podle něj o to horší, že se bublina týká nejen akcií, ale také dluhopisů, nemovitostního trhu a komodit.
  
• https://www.e15.cz/byznys/burzy-a-trhy/miliardar-varuje-pred-superbublinou-upirim-trhem-a-kolapsem-americkych-akcii-1387089?

3.12.2021 Pravá ruka Warrena Buffetta, Charlie Munger z Berkshire Hathaway, na páteční konferenci v Austrálii řekl, že trhy jsou místy divoce nadhodnocené a že současné prostředí je "ještě šílenější" než během dotcom bubliny na konci 90. let, která následně praskla.

"Považuji tuto éru za ještě šílenější než dotcom éru," řekl 97letý Munger na Sohn konferenci v Sydney, uvedl The Australian Financial Review. Na konferenci měl řeč poté, co hotovost Berkshire dosáhla ve třetím čtvrtletí nových výšin v objemu 149,2 miliardy dolarů.

Munger také řekl, že by si přál, aby kryptoměny neexistovaly, a pochválil Čínu, že přijala opatření k zákazu jejich používání, uvádí rovněž AFR. "Přál bych si, aby nebyly nikdy vynalezeny," vyjádřil se Munger. "A znovu obdivuji Číňany, myslím, že se rozhodli správně, že je prostě zakázali. V mé zemi se anglicky mluvící civilizace rozhodla špatně, já prostě nemůžu vystát účast na těchto šílených boomech, ať tak či onak."

Index S&P 500 se od svého pandemického minima v březnu loňského roku více než zdvojnásobil, zatímco bitcoin vzrostl o více než 1000 %. Podle údajů Bank of America a EPFR Global nalili investoři v roce 2021 do akciových fondů téměř 900 miliard dolarů, což je více než celková suma za posledních 19 let. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4858507/soucasne-trzni-prostredni-je-podle-prave-ruky-warrena-buffeta-jeste-silenejsi-nez-dotcom-bublina.htm

24.1.2021 Americký akciový trh v posledních měsících zaplavují akcie firem, které vznikly jen proto, aby vyhledávaly akviziční příležitosti. Investoři jim loni svěřili rekordních 82 miliard dolarů, tedy přibližně 1,8 bilionu korun, přestože ani nevědí, do čeho budou investovat. Část expertů se proto domnívá, že tyto podniky by nakonec mohly být novým zdrojem spekulativní bubliny. Uvedl to server listu The Wall Street Journal (WSJ).

Řeč je o firmách, které se označují zkratkou SPAC, podle anglických slov special-purpose acquisition companies. Tedy o firmách, jejichž cílem je zaměřovat se na akvizice. V poslední době tyto podniky vyhledávají zejména start-upy v odvětví vyspělých technologií. Angažují se v nich i známá jména, nejen proslulý investor William Ackman, ale také například bývalý hráč basketbalové NBA Shaquille O'Neal či bývalý předseda americké Sněmovny reprezentantů Paul Ryan.

SPAC jsou čím dál častějším nástrojem financování pro soukromé firmy, které mají zájem dát své akcie na veřejný trh. Takto se v roce 2019 například dostala na burzu společnost Virgin Galactic britského miliardáře Richarda Bransona. Vhodný akviziční cíl tak nyní hledá už skoro 300 firem označovaných jako SPAC. K dispozici mají celkem zhruba 90 miliard dolarů (kolem 1,9 bilionu korun) a v posledních týdnech vzniká v průměru pět takových firem každý pracovní den.

• Od začátku letošního roku vzniklo už 67 SPAC, které od investorů získaly téměř 20 miliard dolarů. To je výrazně nad částkou za celý rok 2019, která byla rekordní, než se fenomén SPAC loni prudce rozšířil. SPAC za loňský rok získaly do té doby nevídaných 82 miliard USD.
• "Když slyšíte, že o SPAC už mluví všichni, vyvstává otázka, zda už z toho není spekulativní mánie," řekl člen vedení společnosti Westchester Capital Management Roy Behren, který sám do firem SPAC investuje. Jako problém by se mohl ukázat i málo průhledný proces oceňování firem, který může vést k tomu, že SPAC nakoupí předražené firmy. Opakovat by se proto mohla situace z přelomu tisíciletí, kdy splaskla bublina internetových akcií a nastal propad na burzách, upozorňuje Atwater z Financial Insyghts.
• https://www.e15.cz/byznys/burzy-a-trhy/wall-street-je-precpana-akvizicnimi-stopari-se-dvema-biliony-dolaru-se-pousti-po-jakekoli-stope-1377326

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového