Tůně, jezírka, prameniště a potoky

Legislativa: Máte trvale zamokřený pozemek a nevíte co sním. Vybudujte tůň nebo mokřad. Jedinou podmínkou je trvale vysoká úroveň hladiny spodní vody. Stavba tůní je podporována mnoha dotačními programy.

Mokřad je celoročně nebo alespoň po velkou část roku zamokřené území s viditelnými vodními plochami. Například plocha desítky let vypuštěného rybníka.
Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách by tůň dle § 55 neměla být vodním dílem, pokud nemá hráz, ani technické objekty - výpust, bezpečnostní přeliv apod.
Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon stanoví, že tůně do velikosti 300 m2 a max. hloubky do 1,5 m nevyžadují rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas a ani stavební povolení či ohlášení. Je však potřeba souhlas odboru životního prostředí.

https://www.projekt-rybniku.cz/projekty-tuni

Zadržování vody v krajině na Usuší, Čížky (Významný krajinný prvek Pod Čuďánkou).

• Dešťová voda.
• Potůček, který přes léto vysychá.
• Jak zadržovat vodu v krajině?
  

Na hráz nadrží se sází vrby a duby, kolo potůčku mohou být jívy, vrby, olše.

• Do rybníku se pouštěly kačeny, aby rybník utěsnily a on nepropouštěl vodu.

Jak postavit rybník?

Budování tůní

Obecně pro tůně platí, že je potřeba jejich různorodost. Tedy nebudovat jednu, ale více tůní, s různými parametry. Tak zajistíme nejvyšší biodiverzitu, protože každý organismus si najde to, co potřebuje. Doporučujeme zbudovat vždy alespoň jednu větší tůň, řekněme alespoň 100 m2, a pak více malých v řádu desítek i jednotek m2. S tím, že tůně by měly mít velký rozsah mělčin. 

• Aby tůň držela alespoň po část roku vodu, je většinou třeba jílovité zeminy nebo přímo čistého jílu. Když máme jinou zeminu, může se podařit dosáhnout zadržení vody například důkladným strojním zhutněním.

Obecně jsou mokřady a tůně s menším podílem dřevin lepší, žije zde více organismů. Ale i mokřady s více dřevinami a zastíněné tůně jsou významné pro některé druhy. Je tedy dobré vytvořit určitou mozaiku a na mokřadu mít jak plně osluněné, tak i téměř zastíněné tůně.  

Nově vybudované tůně je vhodné nechat zcela samovolnému vývoji. Pokud k tomu nejsou oprávněné důvody, neprovádíme jakékoli vysazování rostlin ani přesun živočichů, a to ani ze sousedních nádrží. Tato činnost je v přírodě obvykle nežádoucí.

• https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/jak-vyrobit-dobrou-tun-udelejte-ji-melkou-radi-jaromir-mastera<br>
• https://mokrady.wbs.cz/Budovani-novych-tuni.html<br>
• https://mokrady.wbs.cz/Rucni-budovani-tuni.html 
• https://mokrady.wbs.cz/Hloubeni-tuni-bagrem.html<br>
• https://mokrady.wbs.cz/Dreviny-v-okoli-tuni.html
  

Návod na budování tůní ke stáhnutí:

V dobře fungující tůni je minimum komárů, protože jejich larvy zde mají své predátory, jako jsou čolci, larvy vodních brouků, vážek atd. 

• Z obojživelníků tůně potřebují zejména: čolek velký (Triturus cristatus), čolek horský (Ichthyosaura alpestris), čolek obecný (Lissotriton vulgaris), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Pelophylax esculentus), skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha krátkonohá (Epidalea calamita) a také mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), který je však vázaný na čisté tekoucí vody a prameniště. 
  
• Ze zástupců hmyzu je to například: šídlo modré (Aeshna cianea), šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum), vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia), vážka ploská (Libellula depressa), šídlatka velká (Lestes viridis), šídlatka páskovaná (Lestes sponsa), lesklice měděná (Cordulia aenea), šidélko kroužkované (Enallagma cyathigerum), chrostíci (Trichoptera), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), perleťovec kopřivový (Brenthis ino) a mnohé další. 
• Botanické druhy vázané na mokřady jsou zejména: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata), vstavač mužský (Orchis mascula), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), hořeček český (Gentianella bohemica), prha arnika (Arnica montana), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) a další. 
• Na tůňové biotopy jsou vázány například vydra říční (Lutra lutra), čáp černý (Ciconia nigra), čáp bílý (Ciconia ciconia) a další. 
  

Principy budování tůní 

Při umístění tůně je vhodné, aby zde byl dostatek vody (lze poznat podle vlhkomilných rostlin jako sítina, tužebník, přeslička a jiné) a nízké riziko znečištění. Místo je dobré prozkoumat z botanického a zoologického hlediska, abychom znali situaci a měli porovnání před zásahem a aby vybudování tůně neohrozilo cenné organismy. Pokud se zde vyskytují, je dobré promyslet způsoby, jak jim tůní prospět. Ideální je, pokud je tůň napájena zejména vodou podzemní a je neprůtočná. 

Průtočné tůně již jsou méně vhodné, protože povrchová voda může být snadno kontaminovaná například olejem ze silnice či močůvkou z přilehlých polí. Při propojení s tokem se do tůně snáz dostanou dravé ryby, snadněji se zanáší erodovaným materiálem a tekoucí voda zamezuje kolísání hladiny a snižuje žádoucí teplotní rozdíly. Pokud je v místě budování dostatek prostoru, je lepší vybudovat víc malých tůní různé velikosti a hloubky než jednu velkou. V podélném řezu je dobré, aby měla tůň tvar hrušky, kde alespoň dvě třetiny tvoří mělká část, takzvaný litorál (40-60 cm) a jednu třetinu hlubší část. Sklon břehů by měl být alespoň 1 ku 3 (pokles o 1 m na 3 metrech), ale čím mírnější pokles, tím lepší, i třeba 1 ku 20.

Členitější linie břehů vytváří rozmanitější habitat, kolísavá hladina prospívá rozmnožování rostlin a obojživelníků. Dno a břehy není nutné upravovat, nerovnosti vytvářejí vhodné prostředí a úkryty pro vodní organismy. Dno se může svažovat pozvolně, může ale být i schodovité, kdy jednotlivé schody vytvářejí pod vodou při pohledu shora jakési "terasy". Rozmanitost lze zvýšit přidáním kamenů či pařezů na břeh a dno, přidáním ostrůvku. Oslunění tůní je žádoucí, teplejší vodu má většina druhů ráda. Kvůli rozmnožování živočichů a rostlin je nejvhodnější období na budování tůní konec srpna až konec října. 

Kreslení tůní do mapy

Pro zakreslení tůně do ortofotomapy a výpočet jejího přibližného objemu a rozlohy je vhodný nástroj "Analýza výškopisu", který má na svých stránkách Zeměměřický úřad (ČUZK) 

https://ags.cuzk.cz/av/

Tůně, jezírka, prameniště a potoky, zprávy z tisku:

26.8.2021 TŮNĚ ZA MILIARDY. EVROPA I BANKY NASKAKUJÍ NA ZELENÝ TREND. Evropa i banky začaly pumpovat peníze do přírody. Zelené projekty ještě nikdy neměly tolik zdrojů.

V Česku vzniká unikátní manuál, jak připravit krajinu na změny klimatu. Dostal se i mezi patnáctku příkladů, které jako dobrou praxi doporučuje Evropská unie. Zhruba za dva a půl roku by podle něj krajina připravená na sucha, bleskové povodně a další fenomény nové doby mohla vyrůstat na prvním pilotním území - zhruba sedmikilometrové ploše ve Zdoňově na Broumovsku. Podobné projekty v minulosti jen těžko bojovaly o místo na slunci, nyní jsou ale v centru dění. Zelenou politiku razí Evropa, chtě nechtě i komerční sektor a nově i banky. Příroda ještě nikdy neměla tak štědré zdroje.

• Jiří Malík pracoval dvacet let v CHKO Broumovsko, dnes stojí za sdružením Živá voda.  720 552 887, jirimaliko3@gmail.com, https://www.facebook.com/SpolekZivaVoda
  
• https://spolecneprotisuchu.cz/?fbclid=IwAR0BjBn4d2f38oLlR1Bdpr2gTIGws4vf1qmayIgAMDp_9e1S2hDKg_O7B-w
  
• https://spolecneprotisuchu.cz/model-ziva-krajina/
  
• spolek Mokřady má ve své gesci více než padesát lokalit v různých regionech. "Přibývá zájem z řad soukromých vlastníků půdy, hodně také spolupracujeme s malými obcemi, obtížnější to je s většími městy," říká Jaromír Maštera, který je předsedou organizace. Ta se po dohodě s majiteli pozemků snaží realizovat opatření, jež zachovají nebo zvýší přírodovědnou hodnotu lokality a zachovají či zlepší vodní režim. 
  

Systémovým řešením je podle něj zaměřit se na celá povodí a jako celek je na klimatickou změnu připravit. Tak se zrodil i projekt Živá krajina. Vzniká na sedmi kilometrech, studie proveditelnosti renovace zdejší krajiny je ale připravena již na dvacet čtverečních kilometrů. "Vzali jsme naše know-how a zjistili, že stát nemá cestu, jak tak velká území řešit. Jak z toho bloku ven, je naše nejcennější zkušenost, kterou chceme předávat dál a říkáme jí replikace," sděluje.

První fází podle manuálu je zjistit, jak krajina vypadá, jak do ní člověk zasáhl - hledají eroze, meliorace a navrhnou, jak stav napravit. Zejména udržet vodu. Tím sníží i erozi a bleskové povodně v jednom konceptu.

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/tune-za-miliardy-evropa-i-banky-naskakuji-na-zeleny-trend?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového