Sýrie

O tom, co se děje v Sýrii, rozhoduje hlavně Rusko, Turecko, Írán a Spojené státy. "To jsou ty velmoci, které určí, co bude s Kurdy a poté si rozdělí celou Sýrii," 

V Sýrii panovalo během pěti let před občanskou válkou velmi těžké sucho. Mezi lety 2006 a 2011 Syřané zažívali nejhorší sucho za dobu, kterou reflektují moderní záznamy. Mnoho farmářů muselo opustit svou půdu. Po pěti letech neúspěchu museli opustit venkovské oblasti a pokusit se najít práci ve městech. Mnoho z nich a také spousta dalších lidí, například iráčtí uprchlíci, nemělo práci. Byli frustrovaní. To byl jeden z faktorů občanské války v Sýrii. Samozřejmě existovalo také mnoho "nevodních" faktorů, ale i zde hrála roli voda. 

Konflikt v Sýrii probíhá od roku 2011. V roce 2015 Moskva na pozvání oficiálního Damašku začala pomáhat při osvobozování území země od militantů.  


15.11.2023 Francouzské úřady vydaly mezinárodní zatykač na syrského prezidenta Bašára al-Asada kvůli obvinění z účasti na chemickém útoku v roce 2013, uvedla France-Presse ."Francie v úterý vydala mezinárodní zatykač na syrského prezidenta Bašára al-Asada v souvislosti s jeho účastí na zločinech proti lidskosti v souvislosti s chemickým útokem v létě 2013," tvrdí agentura s odkazem na žalobce.

https://ria.ru/20231115/asad-1909581759.html

24.3.2023 Americká základna na severovýchodě Sýrie se ocitla pod raketovou palbou, uvedla libanonská televize Al-Mayadeen. Americká armáda nezákonně kontroluje území na severu a severovýchodě Sýrie v provinciích Deir ez-Zor, Al-Hasek a Rakka , kde se nacházejí největší ropná a plynová pole v zemi. Oficiální Damašek opakovaně označil přítomnost americké armády na svém území za okupaci a státní pirátství s cílem přímé krádeže ropy. 

  • https://ria.ru/20230324/udar-1860337538.html

24.1.2022 Mohutná exploze otřásla 26. března 2017 přehradou Tabka, kterou v té době ovládal Islámský stát. List The New York Times zjistil, že se největší syrská přehrada stala cílem amerického náletu i přes to, že figurovala na seznamu míst, na něž se nemá útočit. USA popíraly, že by kdy na přehradu útočily. Její protržení mohlo ohrozit životy tisíců civilistů. Hráz vydržela, a to zřejmě i proto, že jedna ze shozených bomb nevybuchla.

Americký list zjistil, že se největší přehrada v Sýrii ležící na Eufratu asi 40 kilometrů nad Rakkou tečem náletu skutečně stala. Mluvčí amerického středního velitelství, pod které spadá oblast Blízkého východu, Bill Urban poté přiznal, že byly shozeny tři bomby, každá o hmotnosti 900 kg. Popřel, že by cílem byla sama přehrada, ale jen věže na obou koncích hráze. Dodal, že i když útok nebyl notifikován, byly údery na věže předem schváleny.

"Analýza potvrdila, že údery na věže spojené s přehradou zřejmě nezpůsobí strukturální škody na samotné přehradě Tabka," řekl kapitán Urban a dodal: "Analýza se ukázala přesná."

https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/americane-v-syrii-prehradu-vedome-zasahli-na-kterou-nesmeli-utocit-ohrozili-tisice-lidi-40384927#<br>

4.12.2020 S Francií neměl syrský generál Chálid Halabí právě štěstí. Bývalá koloniální mocnost, která dříve ovládala i Sýrii, ho sice přijala, nakonec však odmítla jeho žádost o azyl. Až s pomocí izraelské tajné služby Mossad se bývalý šéf vládní rozvědky ve městě Rakka dostal na několik let do bezpečí v Rakousku. Nyní se po něm podle listu The Daily Telegraph znovu pátrá kvůli válečným zločinům.

Halabí zmizel ze Sýrie poté, co Rakka padla v roce 2013 do rukou protivládních povstalců. S proudem uprchlíků unikl do Turecka. Odtamtud se dostal v roce 2014 do Francie. Pomohla mu tam francouzská tajná služba DGSE, která si myslela, že je "použitelný" i pro budoucnost. 

Halabí tak v prosinci 2015 získal azyl v Rakousku a byt o rozloze 107 metrů čtverečních ve vídeňské čtvrti Ottakring. K tomu přes padesát tisíc eur (1,32 mil. Kč) z veřejných zdrojů a pět tisíc eur (132 tisíc Kč) měsíčně od Mossadu. 

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/mossad-pry-uklidil-zlocinneho-generala-do-rakouska-40344242#<br>

24.8.2020 Explozy plynovodu u syrského Damašku způsobila masivní výpadky dodávek elektrické energie po celé zemi, zprávy o úmrtí zatím nejsou (Bloomberg) 

17.6.2020 USA uvalily sankce cílené na syrského prezidenta Bašára Asada, aby jej donutily opět k jednáním s OSN a k ukončení téměř desetileté války v zemi (Reuters) 

1.4.2020 Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety nad syrským Homsem. Informovala o tom v úterý syrská televize i agentura SANA. Podle televize izraelská letadla vypálila rakety, když byla nad libanonským územím. Izrael tradičně tyto informace nekomentuje. Podle syrských médií si operace nevyžádala mrtvé ani raněné.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/syrie-sestrelila-izraelske-rakety-nad-svym-uzemim-jeruzalem-informaci-nekomentoval.A200331_213558_ln_zahranici_ele

14.3.2020 Za devět let, co trvá válka v Sýrii, už přišlo o život zhruba 384 tisíc lidí. Podrobnou bilanci konfliktu, který vstupuje do desátého roku, dnes oznámila exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Mezi mrtvými je podle ní více než 116 tisíc civilistů včetně asi 22 tisíc dětí. (ČTK) 

29.2.2020 setkání mezi Putinem a Erdoganem se může konat v Moskvě 5. nebo 6. března.

28.2.2020 Nejméně 33 tureckých vojáků zahynulo a další tři desítky byly zraněny během náletu syrských vládních sil v Idlibu na severozápadě Sýrie, napsal turecký list Hürriet s odvoláním na informace Rahmi Dogana, guvernéra sousední turecké provincie Hatay. Rusko tvrdí, že turečtí vojáci zabití v Sýrii byli mezi útočícími povstalci. K Sýrii míří dvě ruské fregaty se střelami s plochou dráhou letu. více

24.2.2020 Izrael v noci na pondělí podnikl nálety proti radikální palestinské skupině Islámský džihád v Sýrii a v Pásmu Gazy. Oznámily to tiskové agentury. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) následně informovala, že při leteckých úderech v Damašku zemřelo šest lidí.

21.2.2020 Turecko požádalo Spojené státy, aby na jeho hranicích se Sýrií rozmístilo dvě baterie raket Patriot, které si původně kvůli vysoké ceně odmítlo koupit a dalo přednost ruskému systému S-400. Turecku vadí postup syrských sil v Idlibu, což je poslední provincie, kterou v Sýrii ovládají vzbouřenci, jejichž část podporuje. Jejich postup navíc vyvolal další uprchlickou vlnu, když k tureckým hranicím uteklo dalších 900 000 lidí. Rusku vadí, že Turecko nezasáhlo proti radikálům, kteří ovládají syrskou provincii Idlib. Působí tam nejméně 20 000 bojovníků skupiny Haját Tahrír aš-Šám, jejímž jádrem je Fronta an-Nusra napojená na Al-Káidu. V Idlibu je dále 40 000 příslušníků Turky podporované Syrské národní armády, které ovšem uzavřela s radikála alianci.

  • "Turecko může uzavřít průliv (mezi Černým a Středozemním mořem), a svou vzdušný prostor, aby zablokovalo vojenské dodávky silám (syrského) režimu," řekl profesor Mesut Hakki Casin z istanbulské univerzity Yeditepe, jenž je členem rady pro zahraniční politiku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. 

9.10.2019 Turecká ofenziva proti Kurdům v Sýrii má první civilní oběti. Ve čtvrtek se kvůli tomu sejde Rada bezpečnosti OSN

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...