Bod zlomu

Bod zlomu je stav, kdy už zmíněnou situaci nelze zvrátit zpět. Bod zlomu se projevuje v různých segmentech naší společnosti, v budoucnosti se trend bodu zlomu bude dále zrychlovat a bude zasahovat do námi netušených oblastí - nastává čas trvalých rychlých změn (řetězení bodu zlomu - transformace společnosti a civilizace, případně nástup TECHNOKRACIE).

Bod zlomu v zániku naší civilizace v podobě jak ji známe:

Níže uvedené body mohou být spouštěčem procesů, které nepůjde již zastavit, bod zlomu, ale také můžeme chápat jako zánik starého a vznik nového (očistný a regenerační účinek) - tedy pozitivní účinek věčného koloběhu vývoje.

• Regionální zástupné války přerostou do otevřený konflikt mezi světovými mocnostmi.
• Rozvoj Umělé inteligence a její obrácení proti lidstvu. Digitální imperialismus (metaverse)
• Klimatické změny a jako důsledek nerovnováhy.
• Plošný rozvoj 5G sítě a satelitní sítě bez znalosti důsledku jejich působení na živé organismy a rostliny.
• Porušování přírodních zákonů a žití na dluh přírody (spotřebováváme více než je schopna příroda obnovit) a dalších generací (ekologická stopa přírody).
• Nedostatek levné a dostupné energie.
• Pokusy s DNA a její mutace.
• Geoinženýring.
  
• Polarizace společnosti ve všech úrovních (ekonomická, sociální, společenská, kulturní, finanční, potravinová atd.).
• Orientace pouze na zisk (kdo má peníze má moc i pravdu) a majetek, degradace hodnot i člověka (kapitalismus 21. století) může být příčinou zániku civilizace v podobě jak ji známe dnes (prof. Bárta 7 zákonů zániku civilizací).
• Narušená homeostáza planety, přírody a člověka.
• Podle učení filosofa a léčitele Jozefa Zezulky (autor životní filosofie Bytí) bod zlomu nastal již v 80 letech minulého století.
• Sociální demence u mladé generace (digitální demence), která bez mobilů nemůže existovat a je neustále on-line ve virtuálním světě (digitální ekosystém a DVS).
• Naplnění 7. zákonů, které podle prof. Bárty znamená zánik civilizace.
• Nastane 6. globální vymírání druhů v příštích desetiletích?
• Podle MVDr. Josefa Staňka to mohou být tzv. pomalé viry, které mohou způsobit rychlou redukci lidské populace.

• Vývojový proces: Víra (podsunutá pravda) - transformační bod zlomu - vědění (prožité poznání) - JÁ VÍM. Nadsmyslový vjem (např. prostřednictvím duchovního záblesku, dojde k bodu zlomu, velkému skoku a změně kvality) se projeví úplnou změnou osobnosti A V NOVOU KVALITU - JÁ VÍM (MÁM OTEVŘENÉ SRDCE).

• atd.

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

Biodiverzita tvoří základ zdravých lesů, řek a oceánů

Diverzita (různorodost) zajišťuje křehkost (pokles diverzity, vymírání druhů, narušení dynamické rovnováhy atd.) nebo pevnost systému, narušením její celistvosti dochází po k porušení dynamické rovnováhy a překročení bodu zlomu k samodestrukci systému a následně se vytváří dynamická rovnováha v nových podmínkách.

• Pokud zmizí biodiverzita druhů fauny a flóry a tyto ekosystémy, zhroutí se to spolu s čistým vzduchem, vodou, potravinami a klimatem - nastane bod zlomu v přírodě.
  
• Celosvětová populace ryb, ptáků, savců, obojživelníků a plazů již mezi lety 1970 a 2012 poklesla o 58 procent, předpokládá se, že poklesu do roku 2020. dosáhne 67%.
  
• více

Bod zlomu růstu teploty na zemi

Jde o situaci, kdy se celý systém zhroutí a bude znamenat globální katastrofu na zemi.

• I při poklesu produkce skleníkových plynů nedojde k poklesu globálního průměru teplot.
• Rozpouštění ledovců nebude možné zastavit - nárůst hladiny oceánů.

Bod zlomu 6. globálního vymírání druhů

• Studie zveřejněná v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.
  
• V posledním 5 vymírání druhů před 65,5 miliony lety. vyhynulo 17 % čeledí, 50 % rodů a 75 % všech tehdejších druhů.
• více

Bod zlomu nákupního procesu (nákupní centrum x internet)

• Současné nákupní centra budou v určité chvíli vytlačeny  internetovým obchodem.
• Nejdůležitější bude bod zlom u rychlo obrátkových věcí (potraviny, atd.).
• Zaniknou i velké nákupní galerie, kde lidé utrácí za zbytečné věci - zánik klasického maloobchodu.
• Růst dopaminové závislosti na spotřebě, nových technologiích, výrobcích atd. (dopaminová závislost je jedním z nástrojů, které používají technologické nadnárodní firmy např. GAFA).
• Motorem tohoto zlomu bude pohodlnost, šíře nabídky zboží a růst nových digitálních technologií (zlatý rybník).
• Důsledek to bude mít pro pokles na trhu komerčních nemovitostí (maloobchodní prodejny).
• V USA připadá na každého obyvatele 2,23 m² komerční plochy, v Německu je to 0,2 m² a v Česku 0,25 m².
• V USA letos uzavřou cca 6 370 prodejen (móda, sportovní potřeby i elektronika)  - krizi umocňuje rychlý rozvoj internetových nákupů.

Bod zlomu islamizace Evropy

Došlo už ke bodu zlomu islamizace Evropy a nebo jde tento proces vůbec zvrátit?

• V roce 2017 žije v Evropě cca 760 miliónu obyvatel ( v EU 510 milionů, z toho cca 25-50 milionů je islámské orientace, jaký obraz bude za 10-20 roků?
• Přizpůsobují se obyvatelé Evropy příchozím, nebo je to naopak?
• Potenciál dalšího růstu islámské populace.
• Velikost armády v Evropě, např. Česko má pouze 800 bojeschopných vojáků. EU vůbec nemá žádné vojáky má pouze Frontex na ochranu hranic.
• Populační růst Islámské populace versus stárnutí obyvatel Evropy.
• Rozpory v EU (odchod Velké Británie, V4...).
• Finanční a sociální polarizace mezi západní a východní částí.
• Přehlížená a zapomenutá část obyvatel v EU, většina obyvatel z menších států EU je odstřiženo od rozhodování.
• Cílem integrace v EU je vytvořit Evropana bez národní identity (někteří úředníci v Evropském parlamentu se tak již cítí).

Bod zlomu rozpadu EU:

• Ekonomický kolaps Řecka.
• Ukončený odchod Británie z EU.
• Růst dluhů v Itálii, Řecku, Francii a Španělsku.
• Ztráta hodnot v EU.
• Diktát silného jádra států EU včele s Německem a Francií (migrace, ztráta suverenity atd.), tzv. 2 rychlostní Evropa.
• Nezvládnutá migrace, nepokoje a útoky migrantů, povinné každoroční kvóty, povinné platby za nepřijímání migrantů.
• Zastavení plateb z fondů EU některému členskému státu EU jako důsledek neposlušnosti.
  

Bod zlomu splatitelnosti státních dluhů:

Je velmi pravděpodobné že dluhy většiny zemi se stanou nesplatitelné a vyvolají celkový kolaps. Kdy tento bod zlomu nastane, není zatím známé. Některé krajiny, Japonsko, Řecko, USA, Itálie jsou již v situaci, že jejich dluhy jsou reálně nesplatitelné!! S rostoucími úrokovými sazbami ve světě se tento bod začíná reálně přibližovat...

• On-line stav dluhů jednotlivých států vůči GDP
• Dluh Řecka (2016) je vyšší jak 326 miliard EUR (180% HDP) a budoucnost Řecka v EU je také bodem zlomu rozpadu EU, zatím se daří tento stav udržet, ale v případě krize nastane kolaps...a minimálně Řecko a další státy jižní Evropy zbankrotují...

Bod zlomu výnosu amerických dluhopisů

Pokud výnos krátkodobých amerických dluhopisů ( 3 měsíce) bude vyšší než výnos desetiletých dluhopisů dojde k bodu zlomu, který bude signalizovat další ekonomickou a hospodářskou krizi  např. (jako 2008).

26.3.2019 Výnos 3 měsíčních pokladničních poukázek USA byl 22. března vyšší než výnos amerických 10letých vládních dluhopisů (výnos českých desetiletých dluhopisů-bondů je 1,86%). Křivka výnosů se tak převrátila, což v posledních desetiletích (naposledy v roce 2007) poměrně spolehlivě předznamenávalo recesi v USA a pokles na akciovém trhu. Mají je investoři očekávat i tentokrát? Pokud by ale křivka zůstala inverzní po několik dnů, její význam jako indikátoru blížící se recese roste (indikátor s předstihem zhruba roku až dvou). 

• Německý desetiletý výnos je v záporných vodách - znak extrémního pesimismu.

Bod zlomu růstu úrokových sazeb v Česku (EU a USA)

ČNB dne 3.8.2017 poprvé po 9 letech (únor 2008) poprvé zvýšila hlavní úrokovou sazbu na 0,25%, nastal bod zlomu u úrokových sazeb (jen jsme čekali až se to stane) a byla zažehnána deflace.

Bod zlomu zániku lokálních podniků... , bod zlomu úrodnosti půdy...a tak můžeme pokračovat v různých oblastech.

Některé státy již nají nulovou (dlouhodobě Japonsko) nebo zápornou úrokovou sazbu (např. EU).

Bod zlomu (Transition Point) v používání moderních technologií

• Umělá inteligence, robotika a technologie změní společnost  (nástup Technokracie a závislostí na spotřebě) podobně jako objem elektřiny.
• Mění se podstata téměř všeho včetně jisté lidskosti, která se např. na mobilech stává závislá a nedovede si život bez nich představit fenomén FOMO.
  
• Již nyní většina lidí nejprve zkontrolují mobil a až pak partnera.
• První věc, kterou ráno udělají, je, že se podívají, co je nového na Twitteru, Instagramu a Facebooku.
• Dříve sloužilo k definici člověka náboženství, politická orientace nebo národnost, dnes jsou to technologie, které považuje za nositele důležité hodnoty (jde však pouze o nástroj, pomůcku).
• Mladí lidé tráví většinu svého času on - line a nemusí chodit ven z bytu a nemají vyvinuté sociální dovednosti (sociální kontakt a komunikaci s očí do očí).
• Velká města (roste koncentrace obyvatel) jsou kosmopolitní, ale netvoří se v nich komunity, všichni mají nasazená sluchátka a nevnímají okolní svět.

Bod zlomu, zprávy z tisku:

12.7.2022 Kdyby člověk narozený v Praze třeba v roce 1000 mohl cestovat v čase a "přistál" v Praze roku 1800, většina z toho, co by kolem sebe viděl, by pro něj byla pochopitelná. Ale kdyby obyvatel Prahy počátku 19. století viděl dnešní české hlavní město, nerozuměl by ničemu. Začátek a důvody toho všeho identifikoval americký ekonomický historik Brad DeLong. Podle něj nastal zlom kolem roku 1870, tedy ve stejném roce kdy vyšla kniha Dvacet tisíc mil pod mořem od Julesa Verna. Od té doby se úroveň dostupných technologií zdvojnásobila zhruba každých 35 let, tedy jednou za generaci. Ale například v letech 1500 až 1800 by k tomu přitom bylo potřeba 500 let.

"Je to něco naprosto mimořádného. Dnes jsme z hlediska úrovně našich technologií od roku 1870 stejně vzdáleni, jako byli lidé žijící v roce 1870 vzdáleni od doby bronzové, tedy zhruba od roku 2000 před naším letopočtem," píše DeLong, který je profesorem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Podle DeLonga se rozvoj po roce 1870 mimořádně zrychlil ze tří důvodů. Prvním bylo propojení vědy a výroby, kdy poznatky vědců a vynálezců byly rovnou uváděny do praxe přímo v rámci podniků. Ty začaly být mnohem větší než dřívější manufaktury a umožňovaly tak masovou výrobu - což je druhý důvod. A tím posledním byla globalizace - dramaticky klesla cena dopravy napříč světem, čímž se také rychle šířily nejen výrobky, ale i znalosti. "Co jedna firma vyrobila, druhá napodobila. A to celosvětově.

• Historik Dominic Lieven už dříve napsal, že "během dvou generací před rokem 1914 se evropská společnost jako celek proměnila víc než během předcházejících mnoha staletí"
• Bleskurychlý pokrok v technologiích a v bohatství, který nastal po roce 1870, nešel ruku v ruce s pocitem štěstí a spokojenosti obyvatel Spojených států a západní Evropy (právě na tyto regiony se soustřeďuje). 
  
• Výrazný nárůst spokojenosti a optimismu lze podle něj na datech dokázat jen ve dvou obdobích - od roku 1870 do vypuknutí první světové války v roce 1914 a poté zhruba ve 30 letech následujících po druhé světové válce. Dlouhodobě se pak prohlubovala míra nerovnosti ve vyspělém světě, byť v posledních několika letech se tento trend změnil. Vliv také měly stále vyhrocenější politické spory uvnitř jednotlivých zemí. Lidstvo své mimořádné technologické inovace často použilo k destruktivním účelům - 20. století tak přineslo nejen ohromující materiální pokrok a snížení míry chudoby, ale také nejničivější konflikty a nejhorší režimy v dějinách.
  
• https://archiv.hn.cz/c1-67091920-zlom-od-ktereho-jsme-neskutecne-zbohatli-od-roku-1870-lidstvo-padi-kupredu-a-ekonom-vysvetlil-proc