Inflace

Radovan Vávra: V 70. letech Milton Friedman popsal, že za inflaci nemůže ani hospodářský cyklus, ani šoky na straně nabídky, ale je to věc peněz. Inflace se plus minus rovná objemu peněz v ekonomice a rychlosti jejich oběhu. To je počet cyklů, kolikrát se bankovka za rok vymění za reálné zboží, za pivo, auto, notebook. V USA to umíme dobře měřit, tam se stodolarovka podívá mezi lidi šestkrát za rok. Druhá věc je, kolik bankovek v ekonomice je. 

Pokud centrální banka nezvyšuje úroky nad úroveň inflace (aby co nejrychleji zastavila inflaci a to se jinak udělat nedá, než zvýšením úrokových sazeb), tak stojí na straně dlužníků (např. ti, co mají hypotéky) a podporuje je na úkor střadatelů, kteří přichází díky inflaci o své úspory (Vlastimil Tlustý 1.9.2022, https://www.youtube.com/watch?v=K3tI-Fj2gfM). Michl dosazený Milošem Zemanem (který obměnil bankovní radu tak, aby se nezvyšovaly sazby, na základě názorů Prof. Jana Švejnara) stojí na straně dlužníků (ti co rozhazují a půjčují si), ne na straně těch co spoří a mají peníze v bankách. Já Vladimír Tlustý stojí na straně těch co spoří. (17:50 https://www.youtube.com/watch?v=VFz2Ft-Qu-I).

• Inflace je důsledkem nerovnováh v ekonomice a společnosti, regulacemi ji nelze vyřešit.
• Inflace se rozděluje na taženou a tlačenou.
• Inflace je přerozdělovač majetku (vyhovuje to zejména státu, který je zadlužený), prodělávají na tom ti chudí.
• Ceny v průmyslu (průmyslová inflace) předchází o několik měsíců spotřebitelskou inflaci.
  
• Inflace je narušená rovnováha mezi nabídkou a poptávkou.
• Nezaměstnanost (pokud je nízká nezaměstnanost, tak jde o vnitřní cenové tlaky) je dobrým indikátorem odkud cenové tlaky jdou, jestli jsou vnějšího, nebo vnitřního tlaku (charakteru). Vnějším tlakem jsou růst cen energie, surovin, zástupná válka na Ukrajině a narušené dodavatelské řetězce (globalizace, Just in time, atd.).
• Platí pravidlo, že úroková míra má být = domácí inflace + 1 %.
• Inflace (pádivá inflace) = snížení životní úrovně, recese, krachy firem, růst nezaměstnanosti. Když je inflace, nelze se vyhnout recesi.
• Inflace má setrvačnost a kroky které dělá ČNB (zvyšování sazeb, zpřísňování hypoték atd.) se projeví za 12 -1 8 měsíců.
• V sedmdesátých lech se inflace kvůli laxnějšímu přístupu centrální banky postupně vymkla kontrole. Tehdy ovšem celý proces trval 7 let, než zareagoval FED, nyní je to asi 18 měsíců. " 

• Může epidemie koronaviru a následná krize být příčinou možné hyperinflace, či naopak deflace. více
• Stagflace je kombinace stagnujícího růstu a vysoké inflace. 
  

Inflace je důsledek, projev hluboké ekonomické nerovnováhy (Václav Klaus st. 3.11.2021). Nerovnováha se vytvářela a narůstala v celé Evropě a urychlilo se její vytváření v covidové bláznivé situaci. 

Když bojujete proti inflaci, tak to nikdy neodnesou dlužníci, odnesou to ti spořiví, co spořili. Mnohým ekonomickým subjektům, zejména státům inflace vyhovuje (díky inflace se nasekané dluhy států zmenšují), Prof. Ing. Oldřich Rejnuš CSc. 26.1.2023. 

Vývoj inflace od roku 1900

Příčiny inflace v roce 2021

Nedostatek materiálů, surovin i vhodných pracovních sil se po zmírnění nejtvrdších koronavirových opatření ukazuje jako větší problém, než centrální bankéři odhadovali. Fed i Evropská centrální banka už proto oznámily, že zpomalí nákupy dluhopisů na podporu hospodářského růstu negativně ovlivněného pandemií. Právě mimořádně uvolněná monetární i fiskální politika k nynějšímu tempu růstu cen přispěla.

• Ceny energií sice obecně tvoří necelou desetinu spotřebního koše v eurozóně, ale hrozí, že se zdražování snadno přelije do zbytku ekonomiky, konkrétně ve formě vyšších výrobních nákladů včetně mezd.  

Změní rostoucí inflace změnu spotřebního paradigma?

3.11.2021 Inflace je důsledek, projev hluboké ekonomické nerovnováhy (Václav Klaus st. 3.11.2021). Nerovnováha se vytvářela a narůstala v celé Evropě a urychlilo se její vytváření v covidové bláznivé situaci.

• Rozvrátili jsme ekonomickou rovnováhu (nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou), rozvrátili jsme veřejné finance, vytvořili jsme si neznámou velikost státního dluhu. Chrlíme (tiskneme) peníze a neodpovídají tomu vytvářené produkty (poptávka). Rozbíhají se různé spirály (ceny - kurz koruny, ceny - mzdy, zvýšení ceny jednoho zvyšuje ceny ostatních). K hyperinflaci nyní máme nejvíce nakročeno. V závěru letošního roku se inflace může pohybovat až na 10 %, a další roky se to může násobit. My jsme si odvykli mít inflaci.

1.11.2021 Juraj Karpiš: Éra vyšší inflace teprve začíná, růst cen aktiv je pouhá předzvěst.

• Současná inflační paradigma: úroky klesají, spotřební zboží a statky spíše stagnují, nebo klesají.
• Trhy stále věří, že inflace je přechodná věc (podívejme se na dluhopisové výnosy) a opět se vrátíme k deflačnímu scénáři. Pokud se toto zlomí (bod zlomu), tak konec je blízko. Pokud začnou trvaleji růst úroky, tak se musí přecenit vše (všechny aktiva).
• Aby to fungovalo z centrální banky, tak banka musí předběhnout trh a inflační očekávání a musí kredibilně říci, ne my budeme ničit peníze (stahuje peníze a tím prodává svá aktiva), ne že tiskne peníze. Aby předběhli inflaci musí zvýšit sazby nad inflaci a tím vyvoláte obrovskou recesi. Díky tomu mají centrální banky malý manévrovací prostor je srovnání s minulostí. 
• Vždy jsme předešlé krize řešili dalším dluhem a nyní jsme na hraně.
• Centrální banky (má fiskální funkci) řeší situaci vždy, když přijde krize. (když přijde krize dívejme se co nakupuje ECB, jestli řeší konkrétní fiskální problémy jednotlivých států). Centrální banka je oddělení ministerstva financí.
• Myslím si, že inflace bude dlouhodobější. Na inflaci je potřeba expanzivní monetární politika a snižující se zodpovědnost ve fiskálu. 
• Achillovou patou je inflace, která se v USA od května 2021 drží nad 5ˇ%. 
• Jak se bránit inflaci? Nejlepší je, když se kroky už udělali před včerejším dnem a ne dnes. Dnes už inflační skok v aktivech již proběhl (byty, akcie, kryptoměny atd.). Inflace je převrácený Jánošík, bere chudým a dává bohatým, kteří mají aktiva.
• Já říkám, vezměte si všichni hypotéky, pokud na to máte a nepotřebujete (protože je umíte zaplatit), a když vám začne bolet, že rostou úroky, tak jste vydělali na tom, že jste měli laciné financování po dobu vysoké inflace. Pokud přijde ta bolest, tak se toho vzdáte a máte v suchu.
• Obávám se, že v Česko Slovensku může být s hypotékami problém (lidé mají napákované cizí peníze do nemovitostí).
• Kryptoměny jsou strašně úspěšný projekt (paralelní platební systém), mění finanční systém a poskytuje nám alternativu v případě, že ten standardní nefunguje tak optimálně, tak přeskočit. 
• Každé peníze musí být napřed bublina (i Bitcoin je bublina), penězmi se stanou, když bublina nesplaskne.
• Pokud přijdou problémy, tak to musí někdo zaplatit. Ztráty v tom systému už jsou (Zombie firmy, domácnosti co jsou za hranou) a když přijde to čištění, tak dluhy bude muset někdo uhradit. A to je vždy střední třída. 
• A jak vezmete peníze střední třídě? Zdanění nemovitostí, zdanění vkladů v bance a jde to lusknutím prstu. Touto cestou nebudou chtít jít a budou to tlačit přes mírně vyšší inflaci (tam si vyberou, co potřebují, např. 10 roků 5% inflace, a je to víc jak 50% a tím tedy cca 50 % tíhy dluhu zmizí).

Inflace zprávy z Tisku:

12.10.2023 Dvouletá inflace - celková inflace za 24 měsíců.

Datum           Inflace  dvouletá   tříletá Inflace             letos Inflace      Inflace  předchozí
30.09.2023            26.14%                32.32%                        6.90%                 18.00% 

https://www.kurzy.cz/ekonomika/inflace-dvouleta/

8.6.2023 Meziroční míra inflace v Maďarsku se v květnu snížila na 21,5 procenta z dubnových 24 procent. Oznámil to dnes maďarský statistický úřad. Inflace se tak snížila už čtvrtý měsíc za sebou. V lednu se vyšplhala až na 25,7 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 1996. Maďarsko se v poslední době potýká s nejvyšší inflací v Evropské unii (ČTK)

12.3.2023 Firmy začínají bojovat proti vysoké inflaci a související energetické krizi také uplatňováním takzvaných inflačních doložek. Ty jim umožňují zdražit služby a přenést rostoucí náklady za energie a jiné položky na zákazníky či odběratele. Podle některých ekonomů však tato praxe může způsobit, že míra inflace, a tím pádem i úrokové sazby zůstanou na vysokých hodnotách po delší dobu. V nejbližší době pocítí zdražení služeb klienti českých mobilních operátorů.

https://www.e15.cz/videoporady/co-vam-ne-uteklo/firmy-aktivuji-inflacni-dolozky-tiktok-je-bezpecnostni-hrozba-gigafactory-se-odklada-1397036?

1.3.2023 Stejně jako v případě lednových spotřebitelských cen, i ceny výrobců v lednu výrazněji zrychlily vzhledem ke změnám ceníků začátkem roku. Na meziroční dynamiku však působí již vysoká srovnávací základna, a tak meziroční růst cen výrobců zpomalil. Ačkoli na trzích pozorujeme pokles cen řady komodit, do cen výrobců se stále propisují vyšší náklady z loňského roku, které tak budou zpomalování inflace brzdit. Lednové ceny výrobců tak potvrdily pomalé odeznívání inflačních tlaků, což předznamenává i patrně pomalejší snižování spotřebitelské inflace v letošním roce.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5352441/ceny-vyrobcu-v-lednu-zrychlily-nad-ocekavani-inflacni-tlaky-odeznivaji-pomalu.html

17.2.2023 Viceguvernér ČNB Jan Frait: Předpokládám, že relativně vysoká inflace s námi zůstane po skoro celý letošní rok, nicméně ve druhé polovině roku se sníží na jednociferné úrovně. Příští rok klesne i vlivem vysoké srovnávací základny na velmi nízké hodnoty. A pokud by nám klesaly ceny energií absolutně, což se také nedá vyloučit, tak by pokles inflace mohl být i výraznější (Právo)

15.2.2023 Míra inflace v Polsku se v lednu zvýšila na 17,2 % z prosincové hodnoty 16,6 %. Ve své předběžné zprávě to dnes oznámil polský statistický úřad. Analytici čekali výraznější růst. Nejvíce se zvýšily ceny potravin a pohonných hmot (ČTK)

18.1.2023 Míra inflace v Evropské unii v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla, s hodnotou 10,4 procenta ale pořád zůstává výrazně nad průměrem předchozích let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z říjnových 11,1 procenta, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí. Eurostat zároveň potvrdil dřívější odhad prosincové inflace v eurozóně, která z listopadových 10,1 procenta klesla na 9,2 procenta. V prosinci 2021, kdy už ekonomika pociťovala oživení po covidové pandemii a růst cen energií, činila míra inflace v celé unii 5,3 procenta, v 19 státech používajících společnou měnu pak byla na pěti procentech. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5302842/mira-inflace-v-eu-vyrazne-klesla-a-cinila-104-procenta-v-cr-je-pata-nejvyssi.html

15.1.2023 Rekordně vysoká inflace sebrala za uplynulý rok z reálné hodnoty úspor domácností přes 500 miliard korun a rozhodně to není konečné číslo. S vysokou inflací se budeme potýkat i letos a úspory se znehodnotí o další stovky miliard.

• Je jasné, že k růstu inflace muselo dojít. Po dvou covidových letech došlo k vysoké kumulaci úspor, fiskální politika byla expanzivní a ve finále došlo ještě k výraznému snížení daní. Silné inflační tlaky přicházely z domácí ekonomiky a k tomu se přidaly ještě silnější vnější inflační tlaky způsobené růstem cen komodit, energií a potravin na světových trzích.
• Paradoxně až komicky v této situaci vyznívají komentáře guvernéra Michla, který zjednodušeně řečeno ze všeho špatného obviňuje bývalou bankovní radu a očekávané postupné zpomalení růstu inflace vydává za výsledek strategie nové bankovní rady. Lze-li nicnedělání vůbec za protiinflační strategii považovat.
• V důsledku zpřísnění měnové politiky, růstu nákladů a omezení spotřeby domácností ekonomika zpomaluje, ale recese se očekává spíše mělká a krátká. Tlaky na růst mezd jsou stále značné a očekávání firem ohledně vývoje inflace spíše pesimistická. Například více než polovina generálních ředitelů velkých firem v Česku podle průzkumu společnosti PWC i letos očekává průměrnou inflaci dvoucifernou. 
• Srovnáme-li strategii bývalé a současné bankovní rady, tak jednoznačně správný postup aplikovala bývalá bankovní rada. Zvyšování sazeb i za ceny většího propadu ekonomiky doporučují i OECD či Mezinárodní měnový fond, ale k tomu je současná bankovní rada ČNB hluchá. Jasné je, že inflace by ještě nějakou dobu řádila, i kdyby se loni pokračovalo ve zvyšování úrokových sazeb, ale mnohem dříve by se z vrcholu spustila dolů a domácnosti i firmy snad uvěřily, že ČNB opravdu s inflací bojuje, a nejen o tom mluví.
  
• V Česku na vrchol inflace stále čekáme. K otočení trendu tak dojde více než po roce a půl a k cíli dvou procent se přiblížíme nejdříve po dvou a půl letech od zahájení růstu sazeb. A toto očekávání stále stojí na víře, že inflace odezní, i když má ČNB ruce v klíně. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-ocima-byznysu-cash-only-lide-prichazi-o-uspory-vic-nez-bylo-nutne-muze-za-to-cnb-223274#

5.1.2023 Příčinou současné inflace (je monetární jev =znehodnocení peněz) jsou 3 faktory: monetární politika (tisk peněz), fiskální politika (dluhy vlád) a zelená politika (skrze určité mechanismy zdražuje např. energetické zdroje vypnutím uhelných a jaderných zdrojů - došlo k převisu poptávky nad nabídkou - to zdražuje energii a v druhém kroku se to propisuje, coby náklad, do dalších cen v ekonomice).

• To, že v EU máme vyšší míru inflace než v USA je důsledkem toho, že v USA na tu inflaci působí pouze dva ze tří faktorů (monetární a fiskální politika). V Evropě se přidává ještě zelená politika a to je jasný důvod, proč u nás máme inflaci bez započítání té státní dotace na strop cen energie, poslední údaj je 18,7 %. USA se pohybujeme skoro na poloviční hodnotě inflace.
• V celé Evropě došlo k jednomu nepromyšlenému jevu, již někdy od roku 1990 (téměř 100% tvořili stabilní zdroje elektrické energie) začal velmi pomalinku měnit energetický mix, když se podíváme na Evropu jako celek. Od roku 1990 pomalinku začínal nabíhat podíl obnovitelných zdrojů (nestabilní zdroje elektrické energie. občas svítí, občas fouká, není to stabilní). Přenosová soustava neumí tyto výkyvy vyřešit. V Evropě je nyní situace taková, že výroba nedokáže sytit poptávku. A pokud nebudeme schopni vyrobit energie více, to může být i několik roků, a tak energie bude dražší  a to způsobuje inflaci. Zelený zdroj bude působit inflaci dlouhodobě na rozdíl od USA, který tento problém nemá. Zastropování cen problém neřeší, ty tlaky budou v ekonomice nadále (nedostatek disponibilní energie) a budou nějakým způsobem překryté. A tím zastropováním se zase zvýší deficit státního rozpočtu a tím působí druhý faktor v ekonomice - fiskální (rozpočtová) politika. Jediná oblast, kde došlo ke změně je oblast monetární politiky, centrální banky pochopili, že už takto dál už to nepůjde a nemohou již dále dlouhodobě tisknout peníze, protože by tím poháněli přímo inflaci příliš rychle. Většina bank již zahájila zpětný chod, ale ECB ještě ne. Pozor, nenechme se mýlit. To, že mírně zvyšuje úrokové sazby, neznamená, že netiskne peníze. Ona je tiskne dál, protože dál kupuje za nekryté peníze například dluhopisy jihoevropských zemí, tedy dál monetizuje jejich dluh. Takže se stále do oběhu dostává víc peněz, než kolik je z oběhu stahováno, i když to na první pohled vypadá trochu jinak. Ale dejme tomu, že ve většině zemí už měnová politika zařadila zpětný chod, a tedy tato část inflace už zmírňuje. Proto také, když se podíváme na inflační čísla, tak vidíme jisté zpomalování rychlosti inflace. Zatím inflace ještě moc neklesá, ale řekněme, že už alespoň tak extrémně moc neakceleruje, a to je právě způsobeno tím, že měnová politika už začíná zabírat. Ale my tady máme pořád v chodu dva zdroje, a ty jsou velmi silné. To znamená, že nebudeme schopni inflaci srazit někam ke dvěma procentům, jak jsme byli dlouhodobě zvyklí. My srazíme inflaci o pár procentních bodů, v každé zemi jinak, podle toho, jak tam ten který zdroj hraje prim, ale inflace zůstane zvýšená dlouhodobě. Už jenom to, že v Evropě je nedostatek energie, nejsme schopni spravit přes noc. Všimněte si, že mnozí politici varují, že příští zima, to znamená zima 2023 a 2024 bude energeticky zřejmě náročnější než ta stávající, což jinými slovy znamená, že energie bude ještě méně než teď. Jinými slovy, bude ještě dražší než teď. Tedy bude ještě vyšší tlak na inflaci z titulu energie.
• https://www.radiouniversum.cz/sichtarova-marketa-1d-zacatek-naseho-konce-takzvani-ekonomove-kteri-uprednostnuji-ideologickou-cistotu-misto-efektivity/
  

https://www.youtube.com/watch?v=HykcLmDQklw

3.1.2023 Míra inflace v Turecku v prosinci klesla na 64,3 procenta z listopadové hodnoty 84,4 procenta. Oznámil to dnes turecký statistický úřad. Je to výraznější pokles, než čekali analytici a nejprudší snížení za více než čtvrt století. Velký vliv má na to ale vysoká srovnávací základna. Analytici také upozorňují, že před volbami se čekají vyšší výdaje vlády, což může zpomalování růstu cen ohrozit (ČTK)

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5283328/inflace-v-turecku-v-prosinci-klesla-na-643-procenta-nejvice-od-roku-1995.html

27.12.2022 Inflace je vlastně zdanění všech ekonomických aktérů, které nikdo neodhlasoval v parlamentu a nikde se o něm nediskutovalo. Velká střední třída, která by měla být základem společnosti, přichází o obrovské částky na úsporách.

• Jestliže firmy říkají, že očekávají ještě za tři roky inflaci stále kolem sedmi procent, tak je to obrovský průšvih a ČNB na to nemůže reagovat jinak, než že ukáže, že inflaci zkrotí bez ohledu na to, jak moc to bude bolet. Krátkodobě to inflaci nezvrátí, ale má to vliv na to cenové, investiční vnímání ekonomických aktérů. To nelze podceňovat.

• Navíc tu stále máme velkou jádrovou inflaci (zdražování, ze kterého jsou vyjmuty regulované ceny, ceny potravin, ceny pohonných hmot a vliv nepřímých daní - pozn. red.), která je o vývoji domácích cen a o domácí poptávce.

• Z centrální banky slyšíme, že lidé mají šetřit. Ale proč by šetřili, když dostanou pět nebo šest procent na nějakém termínovaném vkladu, zatímco inflace je patnáct procent a víc. Kdyby dostali sedm nebo osm procent, možná by o termínovaném vkladu víc uvažovali. To je také měřítko, které myšlení a konání lidí ovlivňuje. Rezignace na růst sazeb není v pořádku. Jen doufejme, že se pletu, že sazby, tak jak jsou, budou stačit a já bych byl jenom rád.
  
• Máme-li inflaci 15 procent letos, příští rok deset procent, tak můžeme být za chvíli na třetině úspor, které zmizí. Ano, něco málo kompenzuje nárůst úrokových sazeb a u těch šťastnějších i nárůst příjmů, ale i tak.
• Inflace je největší ekonomicko-společenské zlo a každý měsíc navíc tohoto zla ničí společnost po všech stránkách: když lidé zchudnou, bude třeba hledat další nové solidární mechanismy a ty nás budou brzdit. Podniky, když budou projektovat růst cen do budoucna, budou zase dělat rozhodnutí, která nebudou prospívat společnosti. Proto jsme si na základě šílené zkušenosti s inflací ve 30. letech a toho, co následovalo, vytvořili nezávislé centrální banky - instituce, které se nemusí ohlížet na to, zda jsou populární nebo ne a mohou do ekonomiky říznout, když inflace přijde.
• Tragédie je, že jsme se dostali do situace, že deficit důchodového účtu bude příští rok 80 miliard korun. To je něco, co čekali různí prognostici až za deset patnáct let, až půjdou Husákovy děti do penze. A my ten deficit tady máme už v době, kdy jsou Husákovy děti ještě v plném pracovním nasazení.
  
• https://archiv.hn.cz/c1-67153680-inflace-je-nejvetsi-ekonomicke-zlo-sazby-se-mely-zvysovat-dal-aspon-symbolicky-rika-exguverner-rusnok

27.12.2022 Španělský premiér Pedro Sánchez dnes oznámil další balík protiinflačních opatření v hodnotě deseti miliard eur. Konkrétně chce na půl roku snížit sazbu DPH u základních potravin až na nulu nebo zrušit státní příspěvek na pohonné hmoty. Celkově už vláda v Madridu dala od začátku roku na boj proti vysoké inflaci 45 miliard eur (ČTK).

27.12.2022 Růst cen potravin se podle Agrární komory ČR nezastaví, pokud se nepodaří vyřešit problém s drahými energiemi. Zemědělcům a potravinářům budou končit fixace cen a i zastropovaná cena bude několikanásobná, než měly podniky dříve. Možné snížení DPH na potraviny nemusí nutně vést ke snížení spotřebitelských cen. V rozhovoru to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Ceny potravin by se příští rok mohly stabilizovat, neměly by už výrazně růst. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Drahé potraviny podle něj spíše než regulace cen nebo snižování DPH vyřeší stabilní tržní prostředí. Přispět k tomu má i přijatá novela zákona o významné tržní síle, která výrazně rozšířila okruh podniků, které může za nekalé obchodní praktiky postihovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), uvedl

23.12.2022 Podle ekonomů je pravděpodobnost, že se americká ekonomika příští rok propadne do recese v důsledku masivního zvýšení úrokových sazeb ze strany Fedu, 7 ku 10. Vyšší sazby totiž následně dopadnou na výhled poptávky i na inflaci. Klíčovým důvodem, proč Fed pravděpodobně bude držet vyšší sazby vysoko po delší dobu, je odolnost trhu práce. S oslabením ekonomiky však dochází k poklesu zaměstnanosti. Ekonomové očekávají pokles mezd ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku a v prvním čtvrtletí roku 2024 se očekává, že míra nezaměstnanosti dosáhne vrcholu v průměru na 4,9 %.

Vzhledem k tomu, že vysoká inflace a výpůjční náklady zasadí ránu domácím financím, tak se i firmy budou držet zpátky. Ekonomové nyní očekávají vyšší pokles soukromých investic v prvních třech čtvrtletích roku 2023, než odhadovali před měsícem. Tyto výdaje nyní podle nich v průměru klesnou o 3 %.

Méně investic, slabé výdaje domácností a globální ekonomika na pokraji recese zasáhne národní výrobce obzvláště tvrdě. Průzkum Bloombergu ukazuje, že ekonomové snížili své odhady pro průmyslovou výrobu u každého čtvrtletí příštího roku. Podle aktuálních odhadů se v průměru očekává, že produkce v roce 2023 klesne o 0,7 % 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5270886/ekonomove-odhaduji-pravdepodobnost-recese-v-usa-v-pristim-roce-na-70-procentech.html

9.12.2022 Meziroční růst spotřebitelských cen v Číně v listopadu zpomalil na 1,6 procenta z říjnových 2,1 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň za osm měsíců. Oznámil to dnes čínský statistický úřad. Výrobní ceny, které jsou indikátorem budoucího vývoje spotřebitelských cen, se v listopadu dokonce meziročně snížily, a to o 1,3 procenta (ČTK) Tempo růstu spotřebitelských cen se v listopadu zvýšilo. Inflace dosáhla v meziročním srovnání 16,2 procenta, oproti říjnu zrychlila o 1,2 procenta. Zvyšovaly se hlavně nálady na bydlení a ceny potravin a nápojů, oznámil Český statistický úřad. Ekonomové očekávali slabší růst. 

18.11.2022 Vývoj úrokových sazeb je v letošním roce vše, jen ne nudný. Dvouleté úrokové sazby v USA vzrostly z 0,70 % na počátku letošního roku na nejvyšší hodnotu 4,80 % před několika dny. Desetileté eurové swapové sazby začínaly na úrovni blízké 0,3 % a dosáhly vrcholu 3,40 %. Po překvapivě nižší americké inflaci minulý týden však přece jen vidíme korekci a jak desetileté americké, tak i evropské sazby klesají. V důsledku toho inverze americké výnosové křivky (rozdíl mezi desetiletými a dvouletými výnosy) dosahuje více než 60 bazických bodů v neprospěch prvně jmenovaného.

Takto inverzní výnosová křivka byla v USA naposledy na začátku osmdesátých let minulého století. Trh si je zřejmě velmi jistý, že nás čeká prudké zpomalení růstu, které (bude muset) přimět centrální banky k ústupu, a to pravděpodobně někdy v druhé polovině roku 2023.
Argument zní, že centrální banky si nemohou dovolit prudce zpomalit růst, natož vyvolat recesi jen proto, aby omezily inflaci. Řada centrálních bankéřů (Reserve Bank of Australia, Bank of Canada, ...) již přeřadila na nižší rychlostní stupeň. O podobném "zpomalení" (na 50 bps) uvažuje i Fed, a dokonce i ECB.
Otázkou ale zůstává, zda je mírně nižší inflace v USA předzvěstí skutečného obratu trendu. Ještě důležitější pak je, zda se inflace také relativně rychle a trvale vrátí k dvouprocentnímu cíli. Připomeňme, že to, že centrální banky mohou v příštím roce opět upřednostnit růst před inflací, si trhy myslely i na začátku srpna. Vzhledem k tomu, že očekávání úrokových sazeb na vrcholu Fedu a ECB jsou opět pod úrovní 5,0 %, resp. 3,0 %, bude pravděpodobně ještě nějakou dobu trvat, než se dočkáme kladné reálné úrokové sazby potřebné ke skutečnému potlačení inflace. Vzhledem k tomu zůstává pravděpodobnost dalšího skoku úrokových sazeb vysoká. To konec konců podtrhly i včerejší komentáře Bullarda z Fedu v St. Louis.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5230767/rozbresk-inverze-americke-vynosove-krivky-se-stale-prohlubuje.html

17.11.2022 Inflace v EU v říjnu překonala další rekord, vzrostla na 11,5 procenta, uvedl Eurostat. V Česku proti září poklesla o 2,3 bodu na 15,5 procenta (ČTK)

Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Oznámil to dnes statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v unii. Ceny rostly výrazně rychleji než loni v říjnu, kdy se na ekonomice ještě naplno neprojevovalo postpandemické oživení a energetická krize. Tehdy činila míra inflace v celé sedmadvacítce 4,4 procenta, v 19 státech používajících společnou měnu pak 4,1 procenta.

• Nejnižší míru inflace měla letos v říjnu Francie (7,1 procenta), Španělsko (7,3 procenta) a Malta (7,4 procenta). Naopak nejvyšší meziroční tempo zdražování zaznamenaly Estonsko (22,5 procenta), Litva (22,1 procenta) a Maďarsko (21,9 procenta). Vyšší inflaci než Česko mělo ještě Lotyšsko, Nizozemsko a Polsko.
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5229682/inflace-v-eu-v-rijnu-opet-prekonala-rekord-vzrostla-na-115-procenta-vetsi-inflaci-nez-v-cesku-meli-polaci-madari-ci-nizozemci.html 
  

28.10.2022 Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v říjnu zrychlil na 10,4 procenta ze zářijových deseti procent. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad. Za vysokou inflací stojí zejména ceny energie, které v říjnu meziročně stouply o 43 procent. Výrazně zdražují také potraviny, jejichž ceny se meziročně zvýšily o 20,3 procenta.

• Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie meziroční míra inflace v Německu v říjnu dosáhla 11,6 procenta. Překonala tak očekávání analytiků, kteří ji v anketě agentury Reuters odhadovali pouze na 10,9 procenta. 
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5204111/inflace-v-nemecku-v-rijnu-stoupla-na-104-procenta.html

13.10.2022 USA: Index spotřebitelských cen v září vzrostl meziročně o 8,2 % (odhad trhu 8,1 %) proti předchozím 8,3 %; meziměsíčně vzrostl o 0,4 % (odhad trhu 0,2 %) proti předchozím 0,1 %. ysoká inflace znamená, že FED bude muset pokračovat v agresivním utahování měnové politiky, což se vůbec nelíbí akciím. (Bloomberg)

13.10.2022 Švédská míra inflace v září vzrostla na 9,7 % meziročně, čímž dosáhla maxima za více než 30 let (Bloomberg).

11.10.2022 MMF říká, že globální míra inflace dosáhne vrcholu ve Q3 2022 na 9,5 %, do Q4 2024 pak zpomalí na 4,7 % MMF snižuje odhad růstu ekonomiky USA v letošním roce na 1,6 % z červencového odhadu 2,3 %, pro rok 2023 odhad ponechává beze změny na +1,0 %. MMF zvyšuje odhad růstu ekonomiky eurozóny v letošním roce na 3,1 % z červencového odhadu 2,6 %, pro rok 2023 odhad snižuje na 0,5 % z 1,2 %. Mezinárodní měnový fond snižuje svůj odhad růstu globální ekonomiky pro rok 2023 na 2,7 % z červencového odhadu 2,9 %, důvodem mají být tlaky od vysokých cen energií a potraviny a zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami (Reuters)

11.10.2022 Index spotřebitelských cen v září vzrostl meziměsíčně o 0,8 % (odhad trhu 0,2 %) proti předchozímu růstu o 0,4 %; meziročně vzrostl o 18,0 % (odhad trhu 17,2 %) proti předchozím 17,2 % (Bloomberg) 

16.9.2022 Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 %, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii.

V eurozóně inflace vystoupila na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta, potvrdil Eurostat svůj předběžný údaj zveřejněný před dvěma týdny. Loni v srpnu byla míra inflace výrazně nižší, v eurozóně činila tři procenta, v celé EU pak 3,2 procenta.
Nejnižší inflaci měla v srpnu Francie, a to 6,6 procenta, dále Malta (7,0 procenta) a Finsko (7,9 procenta). Naopak nejvyšší zůstává inflace v trojici pobaltských států - v Estonsku činila 25,2 procenta, v Lotyšsku 21,4 procenta a v Litvě 21,1 procenta.
Výrazně se zvyšují ceny i v Maďarsku, kde míra inflace vystoupila na 18,6 procenta. To je výrazný skok proti červenci, kdy byla na 14,7 procenta. Maďarsko tak odsunulo na pátou příčku Českou republiku, která se v minulých měsících držela na čtvrtém místě.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5146221/mira-inflace-v-eu-v-srpnu-vystoupila-na-rekordnich-101-v-cesku-je-pata-nejvyssi.html

15.9.2022 Člen Rady guvernérů ECB Robert Holzmann říká, že růst spotřebitelských cen pravděpodobně ještě zrychlí. V eurozóně je podle něj možná stagflace, v Rakousku technická korekce, nikoli recese (Bloomberg).

13.9.2022 USA: Jádrová inflace v srpnu meziročně +6,3 %, tržní odhad +6,1 % oproti červencovým +5,9 % USA: Index spotřebitelských cen v srpnu meziročně +8,3 %, tržní odhad +8,1 % oproti červencovým +8,5 %(Bloomberg)

12.9.2022 ČR: Index spotřebitelských cen CPI v srpnu meziročně zpomalil růst na 17,2 % (odhad trhu 17,7 %) proti předchozím 17,5 %; také meziměsíčně růst zpomalil, a to na 0,4 % (odhad trhu 0,8 %) proti předchozím 1,3 % (Bloomberg) 

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Rusku v srpnu zpomalilo na 14,3 procenta z 15,1 procenta v předchozím měsíci. Meziměsíčně ceny klesly za pomoci stabilního kurzu rublu a slabé poptávky. Ruská ekonomika pak ve druhém čtvrtletí podle revidovaných údajů klesla o 4,1 procenta, předběžný údaj počítal s poklesem o čtyři procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat. Nejnovější údaje tak poskytují ruské centrální bance prostor pro další snižování úrokových sazeb, upozornila agentura Reuters.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5138500/inflace-v-rusku-zpomalila-na-143-procenta-hdp-ve-ctvrtleti-klesl.html

31.8.2022 Inflace v rámci takzvané eurozóny v srpnu meziročně vystoupila na 9,1 procenta, což je nový rekord a více, než očekávala například agentura Bloomberg. Od Evropské centrální banky se tak nyní očekává zásadní navýšení úrokových sazeb, patrně až 0,75 procentních bodů. K tomu posiluje euro vůči dolaru. Ve středu večer si jednotná evropská měna připisovala zhruba půl procenta a pohybovala se nad 1,0060 USD.

Evropský statistický úřad Eurostat ve středu ve svém rychlém odhadu uvedl, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu zrychlilo na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta. Inflace se tak dostala na další rekordní maximum a nachází se vysoko nad dvouprocentním cílem ECB.

https://echo24.cz/a/SmSiK/inflace-vystrelila-na-rekord-euro-zvyseni-uroku?

24.8.2022 Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) 177 miliard korun. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády, na kterém ministři schválili takzvaný úsporný energetický tarif pro podporu domácností. (ČTK) 

• Průměrná výše podpory bude celkem zhruba 15.000 korun, z toho letos zhruba 4000 korun.
• Do souhrnu pomoci začlenil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trojí valorizaci důchodů, příspěvek 5000 korun na dítě, snížení spotřební daně na naftu a benzin, zrušení silniční daně, zvýšení platů ve veřejné sféře, zvýšení sociálních dávek, zvýšení plateb za sociální služby, odpuštění plateb za obnovitelné zdroje energií, úsporný tarif, kompenzace a podporu tepláren z domovních kotelen a kompenzace nepřímých nákladů firmám. 
  

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5115607/na-celkovou-pomoc-s-inflaci-vyclenila-vlada-177-miliard-korun.html

22.8.2022 Meziroční míra inflace v Německu by se na podzim mohla vyšplhat na deset procent. Uvedl to šéf německé centrální banky Joachim Nagel v rozhovoru s listem Rheinische Post. Upozornil, že dvoucifernou inflaci zaznamenalo Německo naposledy před více než 70 lety. Varoval rovněž, že pokud se prohlubí energetická krize, německá ekonomika zřejmě v zimě vstoupí do recese (ČTK)

19.8.2022 Výrobní ceny v Německu v červenci meziročně vzrostly o rekordních 37,2 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl německý statistický úřad. Za dalším silným růstem výrobní inflace, která se později zpravidla promítá i do cen pro spotřebitele, jsou vyšší náklady a slábnoucí ekonomický růst kvůli válce na Ukrajině (ČTK)

18.8.2022 Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlé údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií (ČTK). 

15.8.2022 Prof. Tomáš Havránek: Za inflaci může špatná politika ČNB, je načase přemýšlet o auditu

11.8.2022 Centrální banky zemí střední a východní Evropy reagovaly na pnutí na trzích práce a na rostoucí inflaci velmi pozdě. Přitom trhy práce byly napjatější a mzdy rostly rychleji než kdekoli jinde v OECD. Letos tak mají co dohánět, a proto provedly několik rychlých zvýšení sazeb - i když zdaleka ne dostatečně, protože bankovní sazby jsou stále hluboko pod úrovní inflace. Vzhledem ke zpomalení ekonomiky, které se očekává ve druhém pololetí, naznačují odhady trhu dluhopisů pro konec roku 2022, že v Polsku ani České republice se repo sazby nepřiblíží inflaci:

- 11 % v Maďarsku (oproti 9,75 % nyní).
- 7,25 % v České republice (oproti 7 % nyní).
- 7 % v Polsku (oproti 6,5 % nyní).
I kdyby centrální banky v Česku a Polsku byly ochotny zvyšovat sazby více, než oceňují trhy (směrem k 7,5 - 8 % základních sazeb), stále tyto ekonomiky zůstanou na příštích 9 - 12 měsíců ve velmi záporných reálných sazbách (!) -10 %. Spolu se zhoršením běžného účtu platební bilance v důsledku rostoucích účtů za dovoz plynu, zavírání chemického průmyslu a výroby automobilů, která stále neběží na plný výkon, a také s rostoucím fiskálním deficitem v důsledku výdajů na obranu a nutnosti dotovat spotřebitelům teplo/elektřinu se domníváme, že toto pozadí je pro zlotý a korunu velmi nepříznivé.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5100601/stredni-a-vychodni-evropa-pohledem-fidelity-v-cesku-a-polsku-bude-nutne-dalsi-zvyseni-sazeb.html

9.8.2022 Maďarská inflace vyšplhala v červenci na 24leté maximum, táhly jí náklady na jídlo. Meziročně vzrostla o 13,7 % (odhad trhu 13,0 %) a meziměsíčně vzrostla o 2,3 % (odhad trhu 1,5 %) (Bloomberg)

20.7.2022 Míra inflace v Británii v červnu vystoupila na další maximum za 40 let. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen zrychlilo na 9,4 procenta z 9,1 procenta v květnu. To je nejvyšší hodnota od počátku roku 1982. Přispěly k tomu zejména ceny energií a pohonných hmot, uvedl dnes britský statistický úřad.

Britská centrální banka od prosince zvedla základní úrokovou sazbu pětkrát. Očekává se, že ji na srpnovém zasedání opět zvýší.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5077790/mira-inflace-v-britanii-v-cervnu-vystoupila-na-94-procenta-maximum-za-40-let.html

19.7.2022 Míra inflace v zemích Evropské unie v červnu vystoupila na rekordních 9,6 procenta, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. V květnu spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 8,8 procenta. Nejvyšší inflace je v pobaltských zemích, Česká republika má s hodnotou 16,6 procenta čtvrtou nejvyšší inflaci v unii. Nejnižší míru inflace letos v červnu Eurostat registruje na Maltě, kde činila 6,1 procenta, dále ve Francii (6,5 procenta) a ve Finsku (8,1 procenta). Naopak nejvyšší míru inflace mělo Estonsko (22 procent), Litva (20,5 procenta) a Lotyšsko (19,2 procenta).

Před rokem byla situace výrazně odlišná - loni v červnu byla roční míra inflace v EU na 2,2 procenta, zatímco v eurozóně činila 1,9 procenta.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5076335/inflace-v-eurozone-v-cervnu-vystoupala-na-86-procent-v-evropske-unii-jeste-o-procentni-bod-vyse.html

13.7.2022 Vývozní ceny v květnu meziročně stouply o 16,2 %, u dováženého zboží se ceny zvýšily o 20,7 %. Vliv na to mělo opět zdražení minerálních paliv, tedy plynu, ropy, ropných výrobků, elektřiny a uhlí. Výrazně rostly i ceny polotovarů a surovin, zejména dřeva, a obilovin. Meziměsíčně stouply v květnu vývozní ceny o 3,1 % a dovozní o 2,1 % (ČTK).

13.7.2022 Růst spotřebitelských cen pokračoval i v červnu, kdy meziroční míra inflace vzrostla z květnových 16 procent na 17,2 procenta. Je to už dvanáctý měsíc růstu v řadě. Ceny olejů a tuků meziročně vzrostly o 42 procent. Pekárenské výrobky a obiloviny pak zdražily o 23,8 procenta, maso o 20,4 procenta a skupina mléka, sýrů a vajec o 20,8 procenta. Z konkrétních potravin výrazně zdražila mouka, jejíž cena je meziročně vyšší o 69,6 procenta. Ceny znatelně vzrostly i u másla (o 55,8 procenta), cukru (o 41,3 procenta) či polotučného trvanlivého mléka (o 42,3 procenta). Za růstem cen nadále stojí také zdražování energií. Vzrostly především ceny zemního plynu, a to o 57,8 procenta, přičemž ještě v květnu to bylo skoro o devět procent méně. O 34 procent pak zdražila tuhá paliva, elektřina o 31,6 procenta.

"V oddíle doprava se zvýšily ceny automobilů o 14,5 procenta a pohonných hmot a olejů o 47,5 procenta," dodal ČSÚ. Ceny za stravovací služby vzrostly o 23,5 procenta, v případě ubytovacích služeb to bylo o něco méně (21,2 procenta).

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/inflace-nezastavuje-uz-je-172-procenta-40402772#

4.7.2022 Květen přinesl částečné zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích. To se pozitivně projevilo ve výrobě aut i v jejich prodejích. Celkové maloobchodní tržby i průmyslová produkce by v důsledku toho měly zaznamenat mírný meziměsíční nárůst. Jak ve výrobním, tak i spotřebitelském sektoru jsou však již patrné známky slábnoucí poptávky. Trend vývoje pro nejbližší měsíce je tak z hlediska ekonomické aktivity spíše negativní. V cenovém vývoji to však pravděpodobně moc vidět nebude. Inflace podle našeho odhadu v červnu dále zrychlila z 16,0 % na 17,4 %. V červenci pak z důvodu výrazného zdražení energií pro domácnosti čekáme skok ke 20 % a poblíž této úrovně by meziroční inflace měla následně setrvat po zbytek letošního roku.

https://www.kurzy.cz/zpravy/660467-inflace-miri-ke-20--a-to-i-pres-slabnouci-poptavku-mesicni-predpovedi/

1.7.2022 Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku v květnu zrychlil na 15,6 procenta ze 13,9 procenta v dubnu. Inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni za čtvrt století. Vyplývá to podle agentury Bloomberg z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil polský statistický úřad (ČTK)

1.7.2022 Meziroční růst cen v eurozóně v červnu opět překonal rekordní hranici a zrychlil na 8,6 procenta. To je o pět desetin procentního bodu více než v květnu. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Stejně jako v předchozích měsících přispívalo k růstu inflace především pokračující zdražování energií. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje. Klíčovou měrou se na pokračujícím zrychlování inflace podepsaly především energie, jejichž ceny v červnu vzrostly o 41,9 procenta, zatímco v květnu to bylo 39,1 procenta. Zrychlil také růst cen potravin, tabáku a alkoholu, a to na 8,9 procenta z květnových 7,5 procenta.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5058004/inflace-v-eurozone-v-cervnu-opet-prekonala-rekord-zrychlila-na-86-procenta.html

10.6.2022 Inflace v USA v květnu dále akcelerovala na 8,6% meziročně na nejvyšší úroveň od roku 1981. Trh očekával růst na 8,3%. Meziměsíčně inflace rostla o 1% oproti trhem očekávaným 0,7%. Jádrová složka bez započtení volatilních cen potravin a energií stoupla na 6%, což překonalo trhem očekávaných 5,9%. Meziměsíčně jádrová složka rostla o 0,6% oproti trhem očekávaným 0,5%. Růst cen táhly především ceny ubytování, PHM a potravin. Ceny energií se zvedly meziměsíčně respektive o 34,6% meziročně. Ceny PHM rostly meziměsíčně o 16,9% při meziročním posunu o 106,7%. 

https://www.kurzy.cz/zpravy/656336-us-inflace-prekonala-odhady-a-akcelerovala-na-8-3-jadrova-slozka-prekonala-odhady-a-je-na-6/

10.6.2022 Inflace v květnu opět překvapila vyšším číslem jak nás, tak trh a také centrální banku. Meziměsíční nárůst o 1,6 dostal meziroční dynamiku na 16% - to je více než půl procentního bodu nad naším odhadem a více než procentní bod nad poslední prognózou ČNB. Hlavním tahounem dalšího zdražování (meziměsíčně) jsou vybrané potraviny (mléko a mléčné výrobky zdražily o více než 10%) a energie - plyn meziměsíčně zdražil o dalších 3,4% a meziročně je zatím v průměru dražší o 49,2%.

Inflačního vrcholu podle našeho názoru dosáhneme v červnu, kdy ještě zrychlí meziroční dynamiky energetické a potravinové inflace a celkově se můžeme pohybovat okolo 17%ního růstu spotřebitelských cen. V druhé polovině roku bude inflace zvolňovat, ale pravděpodobně velmi pozvolna a ke konci roku ještě dočasně zrychlí ( v důsledku výpadků DPH na konci roku 2021 a nižší srovnávací základně). Celkově tak za tento rok inflace může v průměru přesáhnout 14%.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5031900/inflace-opet-prekonala-ocekavani-schyluje-s-k-vyraznemu-rustu-sazeb.html

3.6.2022 Míra inflace v Turecku v květnu vystoupila na 73,50 procenta, a zdolala tak další maximum za více než 23 let. Informoval o tom dnes turecký statistický úřad. Výsledek je ale nepatrně lepší, než čekali analytici, kteří počítali s růstem na necelých 75 procent. V dubnu míra inflace činila 69,97 procenta.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5022976/turecka-inflace-se-vysplhala-na-735-procent-je-nejvyse-za-poslednich-23-let.html

2.6.2022 V předpovědích odborníků dokonce nechybí ani apokalyptické vize o tom, že Evropu i Ameriku čeká největší ekonomický propad od druhé světové války. Přijít může ještě do prázdnin.

Proto také obyčejný spotřebitel žádá odpověď na otázku, co se slovem stagflace vlastně myslí. Není to obyčejná ekonomická recese, kdy hospodářský výkon oslabuje aspoň dvě čtvrtletí po sobě, jak Česko zažilo po příchodu pandemie před dvěma lety a předtím v letech 2011 až 2012. Obvyklá definice zní, že při stagflaci ekonomika nejen zpomaluje, ale zároveň rychle rostou ceny.

• Taková je právě vyhlídka pro Česko. Podle předpovědí Ministerstva financí i České národní banky přestane ekonomika růst od prázdnin, zároveň se bude zdražovat meziročním tempem nejméně o deset procent. Stejný scénář stojí nejen před Českem a Evropou.

"Stagflace je nevyhnutelná," oznámil slavný ekonom Mohamed El-Erian Američanům v televizním vysílání Bloombergu a upřesnil: "Zaznamenali jsme zpomalování růstu a vidíme, že inflace zůstává vysoko." Přesto dosud není rozhodnuto, že ekonomika bude oslabovat dvě čtvrtletí po sobě, aby bylo možné mluvit o recesi. "Hospodářské recese se pravděpodobně dokážeme vyvarovat," míní El-Erian.

• Samotné slovo stagflace ovšem zvláště v anglosaském světě vyvolává vzpomínku na sedmdesátá a osmdesátá léta minulého století. Také tehdy ji dvakrát po sobě vyvolaly ropné krize, kdy se cena základní suroviny znásobila vinou embarga, které na dodávky pro Ameriku vyhlásily státy Arabského zálivu. Potíže se stagflací tehdy vydržely přes dvě tříletá období.
  

Na rozdíl od El-Eriana zdůrazňuje, že se válečnou krizí odhaluje slabost západních ekonomik. Nejde jenom o závislost na ruské ropě a plynu, ale také na pracovní síle třetího světa. Zhoršením vztahů s Čínou a zpřetrháním globálních řetězců se jí však začne nedostávat a ve stárnoucí Evropě jí nepůjde nahradit. "Nabídka pracovních sil se začne zmenšovat a to vyvolá mzdovou inflaci," předpovídá Roubini. Staří Evropané a Američané na druhé straně přispějí ke stagflaci tím, že začnou utrácet své úspory, i když nebudou pracovat. Ve velkém se tak bude opakovat česká zkušenost z období covidu, kdy ceny vyhnalo nahoru přerozdělování ve prospěch zaměstnanců, kteří během lockdownů nepracovali.

Výčet Roubiniho končí připomínkou, že se vyspělé státy nedokázaly efektivně vypořádat s pandemií a nedaří se to ani u klimatické změny. To si vyžádá další náklady, které spotřebitel opět pozná ve vyšších cenách za energie a potraviny.

Z dalších scénářů dostupných mezi evropskými publicisty a ekonomy se zdá, že k epochální krizi nebude třeba ani vypínat plyn. Hospodářské noviny ohlásily Česku "krizi všech krizí", jíž vyvolá pouze stávající zdražování, které atakuje hranici 15 %. Množí se zprávy o "apokalypse s energiemi", při níž tuzemský, ale třeba také německý spotřebitel zaplatí za plyn nebo elektřinu trojnásobek nebo čtyřnásobek dosavadní ceny. Po cenách za olej a pečivo, které vyrostly víc než o polovinu, se dá očekávat stejný vzestup také u mléčných výrobků, informuje Frankfurter Allgemeine Zeitung v článku "To nejhorší na domácnosti teprve dopadne".

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-v-lete-muze-prijit-nejhorsi-krize-od-valky-predpovidaji-ekonomove-204614# 

31.5.2022 Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu se v květnu zvýšilo na 7,9 procenta, což je maximum od první ropné krize na přelomu let 1973 a 1974. V předběžné zprávě to dnes oznámil německý statistický úřad Destatis. Růst inflace překonal o 0,3 procentního bodu očekávání analytiků agentury Reuters. Motorem inflačního růstu je podle statistiků především růst cen energií, což souvisí s ruskou invazí na Ukrajinu. Předběžná zpráva ale jako tempo meziročního růstu spotřebitelských cen uvádí 7,9 procenta. Podle údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie meziroční inflace v Německu v květnu činila 8,7 procenta.

Rychlý odhad inflace vychází z údajů od šesti z 16 spolkových zemí, ve kterých žije více než polovina německé populace. Konečné údaje za duben zveřejní statistici 14. června. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5016882/inflace-v-nemecku-vystoupila-na-79-procenta-je-nejvyssi-od-70-let.html

23.5.2022 Americký prezident Joe Biden si nemyslí, že by americká ekonomika čelila riziku bezprostřední recese kvůli velmi vysoké inflaci a problémům v dodavatelských řetězcích. S obtížemi se ale bude nějaký čas potýkat. Míra inflace ve Spojených státech v dubnu činila 8,3 procenta a drží se blízko maxima za 40 let (ČTK)

20.5.2022 Ceny v Evropě nebo ve Spojených státech rostou nejrychleji za mnoho desítek let. Česko, kde meziroční inflace překročila 14 procent, patří v tomto ohledu k vůbec nejhorším zemím v Evropské unii. Podle odhadů většiny ekonomů by sice v příštích zhruba dvou letech měl růst cen výrazně zpomalit. Dlouhodobě se ale musíme připravit na mnohem vyšší zdražování, než na jaké jsme byli zvyklí, tvrdí analýza agentury Bloomberg.

Důvodem je výrazné narušení mezinárodního obchodu, které podle předpovědí řady odborníků nastane v příštích letech. Ruská invaze na Ukrajinu, která zpřetrhala řadu ekonomických vazeb ve světě, je podle nich jen jedním z řady příkladů toho, co svět čeká. Nemusí přitom jít nutně o válečné konflikty. Stále více se ale budou rozvíjet spřátelené ekonomické bloky, například EU, Spojené státy či Kanada, a naopak autoritářské oblasti světa, jako je třeba Čína s Ruskem, které budou obchodovat hlavně mezi sebou. Dá se tak očekávat pokles volného globálního obchodu.

Pokud se tato předpověď naplní, nutně to povede ke zdražení, tedy k nárůstu inflace. Při mezinárodním obchodu už by nutně nedostávalo přednost to nejlevnější řešení, ale firmy by musely klást mnohem větší důraz na bezpečnost dodávek. Že tato bezpečnost není samozřejmá, ukázala nejen válka na Ukrajině, ale před ní taky pandemie covidu-19 nebo americko-čínská obchodní válka, kterou spustil tehdejší prezident Donald Trump zavedením cel na čínskou produkci.

"Invaze na Ukrajinu skoncovala s globalizací, která existovala posledních 30 let," vyjádřil to zjednodušeně Larry Fink, šéf společnosti BlackRock, která je vůbec největším světovým správcem finančních aktiv.

https://byznys.hn.cz/c1-67072160-myslite-si-ze-inflace-je-moc-vysoka-tak-to-netusite-co-jeste-prijde-pisou-ekonomove

13.5.2022 Viceprezident ECB de Guindos říká, že velká část současné inflace je výsledkem pandemie a války na Ukrajině. ECB podle něj rozhodně v červenci přestane nakupovat dluhopisy. Zvýšení sazeb v témže měsíci podle něj záleží na prognózách, vlastní názor de Guindos odmítl poskytnout (Reuters). 

10.5.2022 eziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,8 procenta.

"Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 procenta. Bylo to nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 15,3 procenta a ceny služeb o 12,1 procenta.

https://archiv.hn.cz/c1-67067550-nejvyssi-mezirocni-inflace-ze-temer-30-let-v-dubnu-zrychlila-na-14-2-procenta

9.5.2022 Meziroční inflace v dubnu zřejmě překonala 13procentní úroveň. Podle odhadů ekonomů, které ČTK oslovila, inflace stoupla na průměrných 13,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Za nárůstem jsou především zvyšující se náklady na bydlení včetně energií a zdražování potravin. Český statistický úřad zveřejní data o dubnové inflaci v úterý 10. května. Vrchol inflace lze podle ekonomů čekat na přelomu druhého a třetího čtvrtletí (ČTK)

6.5.2022 Bitcoin se propadl za jediný den téměř o sto tisíc korun, což představuje největší pokles od letošního února. Agentura Bloomberg uvedla, že to jde o reakci na sílící obavy z recese na finančních trzích. Výrazně totiž oslabily také americké akcie, například index technologického trhu Nasdaq klesl ve čtvrtek o pět procent.

Bitcoin se ještě ve čtvrtek obchodoval za 927 170 korun, v pátek se však kurz propadl až na 831 640 Kč. Tak slabý kurz měla nejznámější kryptoměna naposledy na konci února. Naopak na konci března se jedna virtuální mince obchodovala za 1 056 560 Kč. O moc lépe na tom nejsou ani další kryptoměny, řada z nich dokonce ztratila ještě více. Dvouciferný pokles kurzu je patrný například u virtuálních mincí Kyber Network, Waves, Axie Infinity, Curve DAO Tokeen, Kava.io či JasmyCoin.

Ethereum jakožto druhá nejznámější kryptoměna si ze čtvrteční hodnoty 68 250 Kč pohoršila v pátek na 62 740 Kč. Na konci března kurz etherea činil 77 960 Kč. Kryptoměny začaly ztrácet poté, co americká centrální banka (Fed) zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento. Představuje to nejvyšší zvýšení úroků za posledních 22 let, podle řady ekonomů je to předzvěst nadcházející recese. V USA je nyní nejvyšší inflace za posledních 40 let. Pokud zásah Fedu z tohoto týdne inflaci nezbrzdí, bude muset banka sáhnout po drakoničtějších opatřeních.

https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/obavy-z-recese-zasahly-svet-kryptomen-bitcoin-ztratil-100-000-kc-za-24-hodin-40396193#

5.5.2022 Míra inflace v Turecku v dubnu vystoupila na 69,97 procenta a je na dalším maximu za více než 20 let. K růstu přispěly zejména vysoké ceny za dopravu a také drahé potraviny, oznámil dnes turecký statistický úřad. Před rokem byla inflace mírně nad 17 procenty.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4987643/inflace-v-turecku-v-dubnu-vystoupila-k-70-procentum-je-nejvyssi-za-20-let.html

26.4.2022 Dvojnásobný i výraznější nárůst cen obilí proti sobě postavil tuzemské producenty potravin a stát. Skupování obilí a budoucí úrody zahraničními nákupčími za přemrštěné ceny je trnem v oku některým tuzemským výrobcům, kteří musí zvýšené ceny promítnout do svých cen a přispět tak k razantnímu růstu cen potravin. Volají proto po zákazu vývozu, jak už učinila kvůli válečnému konfliktu Ukrajina. Zatím ale mají smůlu - ministerstvo zemědělství je proti.

• Obilí zdražovalo už od začátku roku. "Když to srovnáme s podobným obdobím loni, tedy s březnem a dubnem, tehdy obilí stálo kolem pěti, pěti a půl tisíce korun za tunu. Co nastalo po začátku války na Ukrajině - to je raketový nárůst, který si tady v Česku nepamatuje snad nikdo. Během krátkého období několika týdnů se cena obilí dostala k devíti, deseti tisícům a nyní se obchoduje někde mezi deseti a 11 0000 korunami za tunu.
  
• Popíšu, co se stane, když budeme nadále liberální: Budou sem jezdit obchodníci z Blízkého východu či Afriky a skupovat obilí. My budeme muset vysoké ceny přenést do cen našich výrobků. A pak se může stát, že rohlík bude stát pět, sedm, deset korun a chleba sto.
  
• Jenže pro vývoz obilí platí pravidla EU o volném vnitřním trhu. "Volný pohyb zboží patří mezi základní pilíře EU. Státy toto pravidlo nemohou měnit o své vlastní vůli. Ministři zemědělství se nedávno na svém jednání shodli, že je důležité vnitřní trh a volný pohyb zboží v EU zachoval.
• Pro ministerstvo zemědělství, stejně tak celou EU, není regulace vnitřního trhu vyhovující řešení, protože by mohla fungovat jako opatření všech členských států proti sobě navzájem. Zadržování a regulace obchodu by vedlo ještě k větší eskalaci cen na trhu.
• Důvodem aktuálních vysokých cen je podle Agrární komory především obava z budoucího nedostatku s ohledem na situaci na Ukrajině, nižší výnosy způsobené vysokými cenami hnojiv, ale také pravděpodobná nižší produkce Evropské unie, která bude od příštího roku zavádět nová dotační pravidla. Hovoří se také o lokálním suchu, a to nejen v Evropě.
  
• Na základě informací z Ukrajiny to podle něj vypadá, že by mohla zůstat třetina osevních ploch v následujícím období nevyužitá. Otázkou zůstává, jaká bude zbývající úroda a hlavně jaká bude letošní úroda v Evropě a v hlavních produkčních oblastech, jako jsou Kanada, Spojené státy, Austrálie, Rusko, Jižní Amerika nebo Čína.
  
• Evropa jako taková se surovinami a potravinami nebude mít zásadní problém, nehrozí zde nedostatek, spíše lokální výpadky. Nicméně očekáváme možné problémy v Africe či na Blízkém východě. Tato situace pak může mít pro Evropu následky ve formě migrační vlny či dalších lokálních konfliktů.
  
• https://www.newstream.cz/money/boj-o-ceske-obili-zakazte-vyvoz-volaji-potravinari-zemedelci-a-stat-jsou-proti?

26.4.2022 Pro firmy je složitá především současná kombinace zvýšení ceny peněz a současně zvýšení ceny energií. To je koktejl, který je opravdu v některých případech fatální, říká generální ředitel UniCredit Bank Jakub Dusílek.

Některým firmám se při vysokých cenách energií už dnes nevyplatí vyrábět, anebo musí razantně zvyšovat ceny svých výrobků. Problémy tuzemského hospodářství se ale plně projeví až v příštím roce.

"Například u chemické výroby je úplně jasná přímá úměra mezi růstem cen energií a růstem cen hnojiv. A hnojiva zase mají vliv na výrobu potravin a zdražování potravin. Takže to je ta inflační spirála, ve které jsme.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-sef-unicredit-bank-koktejl-vysokych-uroku-a-drahe-energie-je-fatalni-199633#

9.4.2022 Riziko recese v eurozóně narůstá, inflace v eurozóně bude po zbytek roku vysoká a Evropská centrální banka pravděpodobně do konce roku zvýší depozitní sazbu. Alespoň tak to vidí ekonomové v průzkumu agentury Reuters. Inflace v eurozóně se minulý měsíc vyhoupla na 7,5 procenta, což je nejvíce od zavedení eura před dvaceti lety a zároveň vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Přestože se jedná doposud o rekordní hodnoty, svůj vrchol má podle odhadů ekonomů teprve před sebou. Válka na Ukrajině totiž nadále zvyšuje ceny potravin a energií, a vyšší růst cen se tak může zakořenit na delší dobu.

• Zpřísnění měnové politiky by mohlo poškodit ekonomiku eurozóny, což říká i samotná centrální banka. V prvním čtvrtletí letošního roku byl podle ní ekonomický růst sotva kladný, zatímco ve druhém čtvrtletí bude téměř nulový.
• Kvůli vysoké inflaci bude centrální banka rychleji omezovat nákupy dluhopisů v rámci svého podpůrného programu a ve třetím čtvrtletí ho zřejmě ukončí. Podle ekonomů zároveň přistoupí po více než deseti letech ke zvýšení sazeb.
  
• Je velmi pravděpodobné, že ekonomický dopad války bude mnohem horší, než se původně očekávalo.
• Největší riziko pro ekonomiku eurozóny v příštích dvanácti měsících představuje další eskalace války na Ukrajině. Někteří z nich ale vidí mnohem větší riziko v propuknutí další vlny koronavirové pandemie.
  
• Je pouze otázkou času, kdy dojde k růstu mezd, které jsou klíčovým ukazatelem sekundárních inflačních dopadů.
• Inflační spirála neboli cenově-mzdová spirála představuje začarovaný kruhový proces, ve kterém zvyšování mezd způsobuje zvyšování cen, což opět způsobuje zvyšování mezd.
  
• Meziroční inflace bude podle ministerstva v Česku po zbytek letošního roku dvouciferná, přičemž kulminovat by měla ve druhém čtvrtletí nad 13 procenty. "Ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky by se přitom měla inflace přiblížit až v závěru příštího roku.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-dopady-valky-budou-zrejme-vetsi-nez-se-cekalo-eurozone-hrozi-recese-197516#

6.4.2022 Svět stojí před novou érou vyšší inflace a úrokových sazeb, protože zhoršující se vztahy mezi Západem, Ruskem a Čínou a následky covidu-19 způsobují obrat v globalizaci. Uvedl to včera šéf Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) Augustín Carstens. Carstens upozornil, že oživení cen energií, komodit a potravin bylo podpořeno válkou na Ukrajině. Dodavatelské řetězce poškodila pandemie a obchodní válka a růst životních nákladů znamená, že zaměstnanci požadují vyšší mzdy.

Carstens upozornil na odborné prognózy, které v příštích dvou letech očekávají v USA a velké části Evropy inflaci nad 4,5 procenty a v mnoha dalších rozvinutých ekonomikách nad 3,5 procenty. Centrální bankéři by kvůli tomu měli rychle změnit své myšlení a zaměřit se na to, jak zabránit, aby se inflace vymkla kontrole, což je problém, který od 70. let minulého století mělo jen málo států.

"S největší pravděpodobnosti to bude vyžadovat, aby reálné úrokové sazby vzrostly na určitou dobu nad neutrální úroveň, aby se snížila poptávka," dodal Carsten a připustil, že by to mohlo být nepopulární. Neutrální úroková sazba by měla být sazba, která ani nezvyšuje, ani nesnižuje inflaci. Carstens také vyzval vlády, aby odolaly pokušení a nesnažily se kompenzovat dopady inflace nebo vyšších úrokových sazeb. Klíčem k vyššímu udržitelnému růstu nemůže být expanzivní měnová nebo fiskální politika, dodal. Mnoho ekonomických problémů, kterým dnes čelíme, podle něj pramení ze zanedbání politiky na straně nabídky v posledních deseti či více letech. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4960947/jsme-na-prahu-nove-inflacni-ery-upozornuje-sef-banky-pro-mezinarodni-vyrovnani-plateb.html

1.4.2022 Míra inflace v Polsku v březnu vystoupila na 10,9 %, a dostala se tak nejvýše za 22 let. Uvedl to dnes v předběžném odhadu polský statistický úřad. Nárůst inflace posílil očekávání trhu, že polská centrální banka příští týden zvýší úrokové sazby, a to posedmé za sebou. Na polské ekonomice se začínají projevovat dopady ruské invaze na Ukrajinu (ČTK).

1.4.2022 Míra inflace v eurozóně v březnu vystoupila na 7,5 procenta. To je rekord od zavedení eura před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se zejména ceny energií. V únoru inflace činila 5,9 procenta.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4958484/inflace-v-eurozone-je-nejvyse-od-zavedeni-eura-v-breznu-vystoupala-na-75-procent.html

17.3.2022 Míra inflace v Evropské unii v únoru vystoupila na rekordních 6,2 procenta z lednové hodnoty 5,6 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má z celé unie třetí nejvyšší inflaci, a to rovných deset procent. Tak jako v minulých měsících i v únoru se na růstu cen podílely nejvíce energie.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4944486/evropska-inflace-v-unoru-vystoupila-na-rekordnich-62-procent-sefka-ecb-uvazuje-o-novych-nastrojich.html

14.2.2022 Index spotřebitelských cen (CPI) v lednu meziměsíčně +4,4 %, odhad +3,9 %. Index spotřebitelských cen (CPI) v lednu meziročně +9,9 %, odhad trhu +9,3 %. Za výrazným meziměsíčním nárůstem cen stály stát zejména položky v sekci bydlení, doprava, potraviny a rekreace. Výrazná nejistota byla ovšem spojená se zdražováním energií (sekce bydlení). Není jisté, do jaké míry proběhlo zdražování již na konci uplynulého roku a zda nebude lednový energetický šok "pouze" pod taktovkou znovuzavedení DPH. Vedle toho nebylo jisté, jak ovlivní od ledna vyšší ceny energií a pohonných hmot také zdražování napříč širší paletou zboží a služeb (lednový efekt změny ceníků). Kromě dnešní inflace bude v tomto týdnu na globálních trzích klíčové sledovat především další vývoj ruského postoje k Ukrajině. Pokud by došlo k ozbrojenému konfliktu, bude hodně záležet na povaze a délce trvání. V každém případě by šlo pro všechny středoevropské ekonomiky buď o menší nebo větší stagflační šok - takový, který zvýší naše inflační odhady (zejména pro nejbližší měsíce) a současně sníží naše sázky na hospodářský růst.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4912530/rozbresk-inflacni-den-d-je-tu.html

10.2.2022 Míra inflace ve Spojených státech v lednu vystoupila na 7,5 procenta, a dostala se tak nejvýše od února 1982. Prudce rostly opět zejména ceny energií. Ve své zprávě o tom informovalo americké ministerstvo práce. Vysoká inflace podporuje spekulace finančních trhů, že americká centrální banka (Fed) by na svém příštím zasedání v březnu mohla zahájit zvyšování úrokových sazeb.

Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavější ceny potravin a energií, vystoupila v lednu na šest procent. To je maximum od srpna 1982. V prosinci jádrová inflace činila 5,5 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem se jádrové ceny zvýšily o 0,6 procenta.

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/inflace-v-usa-byla-v-lednu-nejvyse-za-40-let-40386813# 

20.1.2022 Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na rekordních pět procent, zatímco v celé Evropské unii se dostala na 5,3 procenta. Ve své zprávě to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. V České republice vzrostly ceny ještě více, inflace činila 5,4 procenta. Nejvíce k růstu cen opět přispěly energie, dražší ale byly například i služby.

Růst cen v EU27 dle nejnovějších čísel Eurostatu v prosinci minulého roku mírně zrychlil, a to z listopadových 5,2 % na 5,3 % V eurozóně pak inflace zrychlila z 4,9 % na 5 %. Za mírně vyšším prosincovým číslem stály zejména ceny potravin, jejichž růst v eurozóně zrychlil z listopadových 2,2 na 3,6 %  (v EU 27 z 2,9 na 4,3 %).

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4890993/inflace-v-eurozone-stoupla-na-rekordnich-pet-procent-v-eu-na-53-procenta.html

12.1.2022 Podle dnes zveřejněných údajů statistického úřadu se česká meziroční inflace v závěru roku vyšplhala na 6,6 % a byla tak o jeden procentní bod vyšší, než předpokládala ČNB ve své listopadové prognóze. Průměrná roční inflace dosáhla nejvyšší hodnoty od roku 2008 (konkrétně 3,8 %), avšak už v letošním roce tento střednědobý rekord hravě překoná.

Prosincová inflace sice vzrostla, nicméně další inflační skok přišel už na začátku ledna. Nejenom v důsledku obnovení plateb DPH u elektřiny a plynu, ale také proto, že se začátkem roku přicházejí firmy i obchodní řetězce s novými ceníky. Vzhledem k předchozímu zdražení komodit všeho druhu, všech energií a dopravy asi nelze předpokládat, že by šlo jen o symbolické cenové úpravy. Inflace proto už v úvodu roku mohla vyskočit možná na osm či více procent.
Rok 2022 bude jednoznačně rokem vysoké inflace. Teprve ve druhé půlce roku by inflace mohla začít klesat, avšak nikoliv díky zlevňování, jako spíše v důsledku fungování vysokých statistických základů z předchozího roku.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4884553/inflace-za-prosinec-zrychlila-na-66-procent-mezirocne-nejvyse-od-zari-2008.html

23.12.2021 Bývalý americký ministr financí Lawrence Summers varoval, že ekonomika USA se dostala do stavu, kdy bude těžké zkrotit inflaci, aniž by to podnítilo hospodářskou recesi. Fed podle něj rizika inflace zpozoroval pozdě (Bloomberg). 

17.12.2021 Velký správce fondů, spravuje cca 2 biliony EUR, říká: Inflace není dočasná, zasáhne ekonomiky na roky. Podle investiční společnosti nastává nová éra ekonomiky. Zatímco celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) patrně sníží svůj potenciál růstu, tak vyšší inflace začíná být naopak velkým problémem.

• Inflace není vysoká jen dočasně, můžeme očekávat její dlouhodobé zasažení do ekonomik po celém světě.
• Rozhodující proto bude, jak se k problému postaví centrální banky. Ty musí svými kroky zvýšit svoji kredibilitu a přijmout správná opatření k podpoře ekonomik. Jako nevyhnutelné se podle Amundi jeví také zvýšení sazeb, ke kterému přistoupí dříve centrální banky z rozvíjejících se ekonomik. 
  
• Samotný výhled globální inflace je dle skupiny čtyři procenta v roce 2022. "Ekonomiky si budou muset zvyknout a svézt se na vlně vyšší inflace i vyšších sazeb," tvrdí Monika Defendová. Domnívá se, že už skončilo období sazeb poblíž nuly s velmi nízkou inflací.
• Řečníci také zmínili obavu ohledně vývoje v Německu, jehož hospodářství je podle nich velmi citlivé na vysokou inflaci, a díky tomu by se v příštích letech mohlo ocitnout v takzvané stagflaci, tedy v kombinaci nulového nebo nízkého růstu HDP a vysoké inflace. Německo přitom funguje jako motor evropské ekonomiky a jeho zadrhnutí by velmi zásadně dopadlo také na českou ekonomiku. Zhruba třetina tuzemského vývozu totiž míří právě do Německa. 
• Z hlediska sektorů je dle představitelů společnosti nejrizikovější technologické odvětví. Zástupce šéfa investic Vincent Mortier přirovnal současné ocenění technologických firem k takzvané "dotcom" bublině z počátku století.  Současné ceny odpovídají ziskům, kterých budou technologické firmy dosahovat až za deset let. Trh absolutně nereaguje na jakékoliv špatné zprávy, a ceny technologického sektoru stále rostou.
• V inflačním prostředí je vhodné hledat v sektoru financí, energie a materiálů. A také v sektorech s nejvyšší ziskovou marží, protože tyto firmy nejlépe přesunou inflaci i do svých cen. Kombinace kvalitních růstových a pečlivě vybraných hodnotových titulů pravidelně nakupovaných skrze podílové fondy s cílem mnohaleté držby, je pro většinu neprofesionálních investorů nejlepším řešením.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-velky-spravce-fondu-rika-inflace-neni-docasna-zasahne-ekonomiky-na-roky-183586#
  

17.12.2021 Růst cen v Evropské unii, způsobený zejména zdražováním energií, v listopadu opět zrychlil. Meziroční míra inflace vystoupila na 5,2 procenta, což je nejvýše za poslední dvě desetiletí. Ve své závěrečné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V říjnu činila míra inflace v sedmadvacítce 4,4 procenta. Ceny rostly ve všech unijních zemích vyjma České republiky, kde zůstala inflace na hodnotě 4,8 procenta. V zemích eurozóny inflace vystoupila na rekordních 4,9 procenta, potvrdil Eurostat svůj předběžný odhad. Je to rovněž nárůst o osm desetin procentního bodu proti říjnové hodnotě. 

Proti říjnu se v jedenáctém měsíci roku zvýšila hodnota inflace ve všech členských zemích sedmadvacítky vyjma Česka. Nejrychlejší zdražování zaznamenaly pobaltské státy Litva (9,3 procenta) a Estonsko (8,6 procenta), následně pak Maďarsko (7,5 procenta). Nejméně rostly ceny na Maltě (2,4 procenta), v Portugalsku (2,6 procenta) a ve Francii (3,4 procenta). 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4870191/inflace-v-eu-na-maximu-za-20-let-v-listopadu-rostly-ceny-mezirocne-o-52-procenta.html

10.12.2021 Spotřebitelské ceny v listopadu meziročně vzrostly o šest procent, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v říjnu, uvedl v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst cen zrychlil už popáté v řadě. Šestiprocentní růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v říjnu 2008.

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/nevidane-zdrazovani-inflace-uz-dosahla-sesti-procent-40380712#

1.12.2021 Podle zprávy Eurostatu meziroční spotřebitelská inflace v EU v listopadu zrychlila na impozantních 4,9 %. Takový cenový obrat šokoval trhy, které se budou muset přizpůsobit nové realitě. Aktuální údaje překonaly očekávání odborníků, kteří předpokládali růst spotřebitelských cen na 4,5 %. Oproti předchozímu měsíci se tento ukazatel zvýšil o 0,5 %.

Podle agentury se listopadové spotřebitelské ceny v eurozóně bez energií, potravin a alkoholu meziročně vyšplhaly o 2,6 %. Současně se vymykají náklady na energie, které vzrostly o impozantních 27,4 % (oproti 23,7 % zaznamenaným v říjnu). Ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků se zvýšily o 2,2 % a ceny služeb vzrostly o 2,7 %.

https://www.kurzy.cz/zpravy/621904-inflace-zpusobila-kolaps-eura/<br>

30.11.2021 Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Proti říjnu se ceny zvýšily o půl procenta, zejména kvůli pokračujícímu zdražování energií. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4854860/inflace-v-eurozone-vystoupila-na-49-je-nejvyse-od-vzniku-eura.html<br>

https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/inflace-v-eurozone-stoupla-na-4-9-procenta-je-nejvyssi-od-zavedeni-eura-1385830?

26.11.2021 Polsko sníží daň z benzinu, plynu a elektřiny a poskytne domácnostem hotovostní platby. Plán v objemu deseti miliard zlotých (54,6 miliardy Kč) má lidem pomoci vypořádat se s dopady vysoké inflace, uvedl dnes premiér Mateusz Morawiecki.

Inflace v Polsku dosáhla úrovně, kterou země nepamatuje asi 20 let. V říjnu se spotřebitelské ceny podle předběžného odhadu statistického úřadu zvýšily o 6,8 procenta proti zářijovému růstu o 5,9 procenta. To zatěžuje rozpočty domácností a komplikuje postavení vlády. Ta kupní sílu občanů zlepšuje štědrými sociálními dávkami a zvyšováním minimální mzdy, připomíná agentura Reuters.

"Polská vláda jedná tak, aby růst inflace zmírnila," řekl Morawiecki na tiskové konferenci. Dodal, že daň z benzinu bude od 20. prosince na pět měsíců snížena na minimum povolené Evropskou unií.

Daň z přidané hodnoty (DPH) na plyn bude od ledna do března snížena na osm z dosavadních 23 procent. DPH na elektřinu v prvních třech měsících příštího roku klesne z 23 na pět procent. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4852720/polsko-docasne-snizi-dane-a-da-domacnostem-hotovost-aby-zmirnilo-dopad-inflace.html<br>

16.11.2021 Maďarská centrální banka dnes v souladu s očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,3 procentního bodu na 2,1 procenta. Zrychlila tak tempo zpřísňování měnové politiky v reakci na růst inflace a po překvapivě výrazném zvýšení úroků v České republice a Polsku, uvedla agentura Reuters.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4847286/madarska-centralni-banka-zrychlila-tempo-utahovani-menove-politiky-sazbu-zvysila-na-21-procenta.html<br>

11.11.2021 Eva Zamrazilová

• Výše české inflace se však výrazněji nevymyká ani v mezinárodním srovnání. Zářijová inflace v USA dosáhla hodnoty 5,4 procenta a průměrná říjnová inflace v zemích EU byla dle předběžných odhadů 4,1 procenta, přičemž například v sousedním Německu dokonce 4,6 procenta.

• Vysoký nárůst cen zapříčinilo působení mnoha faktorů. Koronavirová pandemie napáchala škody v mezinárodním obchodu. Kromě nedostatku některých zásadních komponentů, jakými jsou třeba polovodičové čipy, dochází také k problémům v mezinárodní kontejnerové přepravě. Problémy s hromaděním kontejnerových lodí v přístavech v kombinaci s nedostatkem pracovní síly mohou za zvýšení cen mezinárodní přepravy zboží. Dalším faktorem jsou pak rostoucí ceny komodit a energií na světových trzích.

• Na inflaci ale z velké části působí také čistě domácí faktory. Jedná se například o vývoj cen nemovitostí, jehož meziroční dynamika dosahuje téměř 15 procent, což je dvojnásobek průměru Evropské unie.

• Druhým slabým místem je přehřátý tuzemský trh práce, kde již delší dobu počet volných pracovních míst výrazně převyšuje počet uchazečů o zaměstnání. To je unikátní. Tento problém dále rostl během koronavirových restrikcí, které působily nedostatek zahraničních pracovníků. S trhem práce dále souvisí silný růst mezd, který byl v posledních pěti letech výrazně nad růstem produktivity práce. A dobré je zmínit také expanzivní fiskální politiku vlády.

• Při podrobnějším pohledu na říjnovou inflaci zjistíme, že k největšímu růstu inflace došlo v kategorii dopravy. Ceny pohonných hmot a olejů meziročně zvýšily o více než 26 procent.

• Ceny elektřiny a plynu se v říjnu zvýšily přibližně o tři procenta. Energii však lze v českém prostředí považovat za další specifikum. V situaci dlouhodobých smluvních kontraktů by se i přes kolísání cen energií na světových trzích změny pro konečné spotřebitele neprojevily tak rychle. V důsledku krachu některých dodavatelů lze však silný nárůst cen pro některé domácnosti v budoucích měsících očekávat. Dvouciferný růst byl nadále naměřen u tabákových výrobků, imputovaného nájemného a také u oblečení a bot.

• https://forbes.cz/inflace-jako-v-roce-2008-co-delat-aby-ji-vase-uspory-prezily-ve-zdravi/ 

19.10.2021 Ceny českých výrobců dramaticky rostou, v průmyslu nejvíce za skoro 30 let. Hrozí inflační spirála, zejména kvůli o 100 % dražší ropě - úrok na českém dluhu je nejvyšší od roku 2014

České výrobní ceny prudce rostou. Jejich dramatický růst předznamenává, že brzy podstatnou část tohoto cenového nárůstu pocítí na svých peněženkách běžní spotřebitelé v obchodech.

Ceny průmyslových výrobců stouply v září meziročně o 9,9 procenta, což představuje nevýraznější nárůst od března 1993. Nejvíce rostly ceny v oboru koksu a ropných produktů, což značí, že růst způsobuje zejména prudké zdražení ropy. Ropa Brent se dnes na světových trzích prodává až za více než 86 dolarů za barel. To je nejvíce od roku 2014, nepočítáme-li jeden jediný den v říjnu 2018, kdy byla ještě o několik desítek centů po krátký čas vyšší. Za poslední rok zdražila ropa o zhruba sto procent. Takže je zřejmé, že vydatně musí růst ceny také ropných produktů, včetně pohonných hmot, což se pak promítá zásadním způsobem do enormního růstu výrobních cen v průmyslu v ČR.

• Razantně zdražují ovšem také třeba výrobky z kovů či chemické látky. Důvodem je zejména mezinárodní přepravní a výrobní krize a také aktuální zdražování energií v čele se zemním plynem. 
• Rapidně ovšem zdražují také zemědělští producenti. Jejich ceny přidaly v září meziročně 8,4 procenta. Obiloviny navzdory mírně nadprůměrné letošní úrodě zdražují o bezmála devatenáct procent. Růst cen obilovin a mouky by se společně s růstem cen energií a vzestupem mezd mohl projevit až třicetiprocentním růstem cen pečiva v obchodech.   
  
• Prudký letošní růst cen zemního plynu omezuje a prodražuje výrobu hnojiv, neboť jejich producentům už se často výroba prostě nevyplácí. Dražší a hůře dostupná hnojiva v příštím roce zadělají na pokračování, ba umocnění růstu výrobních cen v zemědělství, a tedy také v potravinářství. 
  
• Růst inflačních očekávání nutí Českou národní banku zvyšovat základní úrokovou sazbu. Trh nyní sází na to, že za dvanáct měsíců bude základní sazba až na úrovni tří procent, tedy nejvýše od roku 2008. Nyní sazba činí 1,5 procenta.
  
• Růst základní úrokové sazby ČNB zásadně přispívá k růstu úroku na dluhopisech vlády ČR. Dnes se tak poprvé od poloviny ledna 2014 vyhoupl úrok na desetiletém dluhopisu vlády ČR nad 2,5 procenta. Citelný růst úroku na vládním dluhu v posledních týdnech znamená, že zamýšlené reformy pravděpodobné vlády premiéra Petra Fialy, zejména pak výrazné zpomalení tempa veřejného zadlužování, budou muset být sociálně ještě bolestivější.
  
• https://www.kurzy.cz/zpravy/614361-ceny-ceskych-vyrobcu-dramaticky-rostou-v-prumyslu-nejvice-za-skoro-30-let-hrozi-inflacni-spirala/<br>

11.10.2021 Spotřebitelské ceny se v září meziměsíčně zvýšily o 0,2 % po srpnovém růstu o 0,7 %, ukázala dnes data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziroční růst cen v září zrychlil na 4,9 % po růstu o 4,1 % v předchozím měsíci. Vyšší meziroční růst byl naposledy v roce 2008. Vývoj ovlivnily zejména ceny za bydlení a dopravu. Zvýšily se náklady na vlastní bydlení, dále zdražily například pohonné hmoty, tabák, automobily, oděvy, stravování v restauracích i nábytek do domácnosti.

• Meziroční zvýšení bylo dáno zejména vyššími cenami bydlení a dopravy. Růst cen nájemného z bytu zrychlil na 3,3 %. Kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny vodného a stočného shodně o 5,5 %. V sekci doprava byly meziročně vyšší ceny automobilů o 6,0 % a pohonných hmot a olejů o 20,4 %. Průměrná cena benzinu Natural 95 (33,85 Kč/l) a průměrná cena motorové nafty (31,81 Kč/l) byly nejvyšší od prosince 2014, respektive ledna 2020. Ceny pohonných hmot a olejů rostly v září desátý měsíc za sebou, oznámili také statistici. Ceny elektřiny byly v září meziročně nižší o 2,3 %. Meziměsíčně se ale zvýšily o 1,1 %.

• Do konce roku se tak inflace patrně přiblíží 6% hranici a patrně ji i překoná. To bude závist právě na rychlosti a intenzitě zdražování největších dodavatelů energií do konce roku". 
  

• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4811282/mezirocni-inflace-v-zari-49-hlavne-kvuli-cenam-za-bydleni-a-dopravu.html

8.10.2021 Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Maďarsku v září zrychlilo na 5,5 % ze srpnové hodnoty 4,9 %. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od října 2012. Oznámil to dnes maďarský statistický úřad (ČTK)

7.10.2021 Před týdnem rozhodla bankovní rada České národní banky (ČNB) o zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. To je nejvyšší zvýšení od roku 1997. "Dost pravděpodobně bych pro to hlasoval, rozhodnutí bylo ale trochu překvapivé," říká bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer. "Já bych byl pro vyčkání, sledování a analyzování," reaguje jeho kolega z Národní ekonomické rady vlády, ekonom Jan Švejnar.

• Singer: Trh je evidentně přehřátý. Lidé i firmy přestávají věřit tomu, že ceny neporostou trvale.
• https://www.mujrozhlas.cz/pro-proti/singer-trh-je-evidentne-prehraty-lide-i-firmy-prestavaji-verit-tomu-ze-ceny-neporostou 
  

1.10.2021 Proč je vysoká inflace v Česku? Česká ekonomika je výrazně propojená s okolním světem a v zahraniční nakupuje zboží, které se pak v Česku dál zpracovává nebo prodává. Během koronavirové pandemie se výrazně narušily světové obchodní řetězce, doprava se nesmírně zkomplikovala, a proto z "průmyslového srdce světa" Číny do Česka dnes vozí zboží nejen lodě a letadla, ale třeba také kamiony přes Rusko. Do Česka jednoduše nedorazí tolik zboží, kolik by bylo třeba. Průmyslových výrobků a surovin je nedostatek a ceny rostou.

• S touto globální průmyslovou inflací se kombinuje pozitivní nálada Čechů, kteří čile nakupují, opravují, konzumují zboží a služby, a dělají to čím dál víc, jak se ekonomika otevřela. 
  
• Stát během pandemie vysokými schodky ekonomiku výrazně podporoval. Výsledkem je vysoká zaměstnanost, respektive nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii - lidem chodí výplaty, takže se nebojí nakupovat, a ani půjčit si na novou ledničku, ale hlavně na nový dům nebo byt.
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ta-nejhorsi-inflace-nas-teprve-ceka-rust-sazeb-cnb-v-otazkach-a-odpovedich-175961#
  

30.9.2021 Celosvětové problémy v dodavatelských řetězcích brzdící růst světové ekonomiky by se mohly ještě zhoršit a udržovat inflaci na zvýšené úrovni po delší dobu. Uvedli to podle agentury Reuters představitelé předních centrálních bank na on-line fóru o centrálním bankovnictví, které uspořádala Evropská centrální banka (ČTK)

26.9.2021 Nedostatek zboží se potkává se silnou poptávkou, o které svědčí, že podle údajů ČNB odložili Češi během krize na bankovních účtech skoro půl bilionu korun.

Statistický úřad upozornil také na to, že se zvedají mzdy - na jaře v průměru o více než desetinu. A další peníze "mezi lidi" nalévá stát: plánuje zvýšit platy svých zaměstnanců a nad rámec povinné valorizace Babišova vláda zvyšuje i důchody.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zdrazovani-nabira-obratky-inflace-se-k-nam-dostala-zvenku-tvrdi-schillerova-175518

26.9.2021 Míra inflace může být v příštím roce oproti nynější více než dvojnásobná (6 %). Požene ji nahoru především růst cen energií, který podle odborníku nelze zastavit. Lidé se s tím budou muset naučit žít. Inflaci táhnou nahoru hlavně ceny energií, u nichž dojde k vysokému nárůstu na přelomu roku. "V reálu, když se na to podívám, jenom nárůst cen energií pohltí celý inflační cíl ČNB," uvedl Prouza. Podle srpnového odhadu ministerstva financí by v příštím roce měla inflace dosáhnout 3,5 procenta.

Odhad hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské je optimističtější. Podle ní by měl růst cen zpomalit pod tři procenta. "Ať to jsou tři procenta nebo šest procent, hlavní zpráva je, že životní náklady v České republice a nejen tam porostou," uvedla v pořadu. Podle analytiků inflace ještě poroste a ke konci roku by se mohla přiblížit k pěti procentům. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ceny-rostou-inflace-v-cesku-bude-v-pristim-roce-sestiprocentni-varuje-prouza-175554#

4.8.2021 Profesor financí Jeremy Siegel v rozhovoru pro Gatewood Wealth Solutions zopakoval svou tezi, podle které bude inflace oproti názoru Fedu dlouhodobější. Ovšem s tím, že až čas ukáže, kdo má pravdu, zda on či vedení americké centrální banky. Siegel se domnívá, že Fed by nyní měl snížit tempo růstu peněžní zásoby na úroveň kolem 5 %, protože ta je podle něj v souladu s tempem růstu nominálního produktu. Co míní profesor o investicích a akciích a jaký je jeho pohled na další vývoj v ekonomice?

Siegel podle svých slov nepredikuje dvojcifernou inflaci, nyní ale podle něj již dochází k přílišné tvorbě peněz a ta se v následujících měsících projeví v ekonomice.

Pak se věnoval akciovému trhu s tím, že za posledních patnáct let přišly dvě velké korekce, kdy akcie ztratily desítky procent. Poměrně rychle se pak ale trh zotavil a to ukazuje, že investoři by měli být u akcií připraveni na podobné korekce, ale pokud vydrží, mohou si užívat i nemalé zisky. Úkolem investičních poradců je pak podle profesora často to, aby klientům dodávali v náročných časech na klidu.
Akciové trhy jsou podle Siegela "rozumně efektivní" a není tak lehké na nich najít neefektivní oblasti. Vlna zájmu o pasivní investování a růst množství ETF a pasivních fondů tak podle profesora nedospěla do situace, kdy by ceny na trhu byly ve větší míře odchýleny od svých hodnot a kdy by tedy existoval velký prostor pro aktivní investory. Aktivní fondy tak stále většinou nejsou schopny dosahovat výjimečné návratnosti.
Co takzvané meme akcie a tituly typu Gamestop, které si v posledních měsících získaly značnou pozornost kvůli své volatilitě a aktivitě retailových investorů často organizované na sociálních sítích? Siegel jednoduše odpověděl, že jde o aktiva pro spekulanty, která by neměla zajímat skutečné investory. Podle jeho názory tyto akcie nehrají na trhu větší roli a také by ji hrát neměly.

Závěr rozhovoru byl opět věnován diskusi nad monetární politikou. Siegel doplnil, že Fed by podle něj měl již nyní ukončit nákupy aktiv, protože pro ně nadále není žádný důvod. Podle svých slov by tak nebyl překvapen, kdyby Fed oznámil snižování nákupů aktiv v následujících několika měsících a následně zvedání sazeb. Ohledně akcií profesor zopakoval, že jsou reálným aktivem, "protože s nimi kupujete firmy, a tudíž reálná aktiva". "Zhoupnout" by se akcie mohly v případě, že by Fed prudce zasáhl proti vyšší inflaci.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4743111/meme-akcie-jsou-pro-spekulanty-rika-profesor-financi-jeremy-siegel-co-si-mysli-o-etf-a-esg-investovani.html 

5.6.2021 Inflace je tady. Ve světě dochází čipy, dřevo, ocel, měď, ale také káva, pšenice, plastové obaly či lepenkové krabice. To vše způsobuje nedostatek některých výrobků a také zvyšování cen. Problém, který způsobilo pandemické narušení dodavatelských řetězců i podpora ekonomiky ze strany vlád a centrálních bank, se navíc stále prohlubuje.

https://www.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/inflace-je-tady-svetu-chybi-suroviny-ceny-extremne-rostou-1381096?

17.5.2021 Nový hlavní problém pro globální trhy nese jméno inflace. Pandemie COVID 19 sice není zdaleka za námi, ale ve vyspělém světě investoři zatím mají všechny důvody sázet na to, že druhá polovina roku bude díky vakcíně výrazně lepší než ta první. Na scénu však přichází nečekaná komplikace v podobě inflace. Ta vzrostla v dubnu jak v USA, tak v eurozóně i ve střední Evropě výrazně rychleji, než se očekávalo. A nešlo jen o očekávané meziroční zdražování pohonných hmot (a v česku piva). Vysoko je i jádrová inflace. Optimisté tvrdí, že je to dočasný fenomén spojený s koncem pandemie, kdy zadržované úspory a nedostatek výrobních kapacit přechodně zvýší inflaci. Kde ale vzít jistotu, že to bude skutečně jen přechodný fenomén? A bez této jistoty mohou podle pesimistů centrální bankéři víc a víc přemýšlet nad tím, že je třeba rychleji sundat nohu z plynu a začít hledat brzdový pedál.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4676205/rozbresk-novy-hlavni-problem-pro-trhy--inflace.html

1.3.2021 Inflace dosáhne vrcholu v roce 2023. Během posledních 25 let byla diskuse ohledně monetární politiky poměrně omezená. Panoval konsenzus, že centrální banky mají být nezávislé a zaměřovat by se měly primárně na cenovou stabilitu. Tento rámec podle portálu Money and Banking fungoval po dlouhou řadu let velmi dobře. Například inflace v americké ekonomice mezi lety 1995-2007 dosahovala 2,1 %. Po roce 2008 ale klesla na pouhá 1,5 %, nikdy nepřekročila 3 %. A pandemie přinesla dramatické změny - "mobilizaci fiskální a monetární politiky s cílem reagovat na propad ekonomické aktivity. Prudce začaly růst vládní dluhy i rozvaha Fedu, peněžní agregát M2 vzrostl během tří měsíců o 16 %. M&B se tak podobně jako řada dalších ptá, zda to vše nemůže přinést vysokou inflaci?

• V roce 2020 především vzrostla peněžní poptávka o 15 %, což je dvojnásobné tempo ve srovnání s celým předchozím desetiletím. K tomu firmy čerpaly dodatečné úvěry ve výši 600 miliard dolarů, což přispělo k růstu M2. Fiskální transfery pak pomohly ke zvýšení úspor domácností o 1 bilion dolarů.
• Nákupy obligací ze strany Fedu pak automaticky zvýšily rezervy všech, kteří mu své dluhopisy prodali. 
• A v neposlední řadě prostředí velmi nízkých sazeb nemotivuje firmy a domácnosti k tomu, aby držely své peněžní prostředky na bankovních účtech.  
  
• https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4613048/m-b-inflace-dosahne-vrcholu-v-roce-2023.html
  

1.8.2020 Obava z inflace v USA narůstá. Jedním z projevů je to, že reálná úroková sazba je nyní hluboko v záporu, nejhlouběji minimálně za několik posledních desetiletí. Reálná úroková sazba je rozdílem mezi nominálním úrokem a mírou očekávané inflace. Pokud jsou nominální úroky blízko nule, což je nynější stav, jenž souvisí se zmíněným pumpováním miliard, pak růst inflačních očekávání stahuje reálnou úrokovou sazbu hlouběji do záporu. Také proto se zmínění boháči tolik shánějí po zlatu. To sice žádný úrok nenese, ale lepší žádný úrok než úrok záporný.

Vojenská konfrontace USA a Číny by inflaci zřejmě dále přiživila. Stejně tak ji ovšem přiživí pouhá konfrontace ekonomická.

Když se kvůli obchodní válce bude zboží místo v Číně, "dílně světa", vyrábět v Americe nebo v Evropě, budou se muset vyplácet vyšší mzdy. To se pochopitelně projeví inflačně. Citelně zesílená inflace je klíčovou, zatím spíše podceňovanou ekonomickou hrozbou, které svět, zejména Západ, nyní čelí.

Citelně zvýšená inflace příštích let by znamenala vážný problém i pro Evropskou unii. Ta si nyní chce půjčovat v rámci dojednaného fondu obnovy. Půjčky fondu bude Brusel a členské státy Unie splácet minimálně do roku 2058. Pokud však mezitím výrazně zrychlí inflace, půjdou znatelně nahoru úrokové sazby všude na Západě.

Vyšší úroky budou nutností, aby se inflace nezměnila v inflaci pádivou, případně hyperinflaci. Vyšší úroky dramaticky prodraží dluh zemí, firem i domácností. Takže náklady dluhu i zmíněného fondu obnovy citelně vzrostou. Brusel tak zdraží letenky v EU nebo dovoz zboží do Unie, včetně ovoce, oděvů nebo elektroniky, aby zvýšený úrok pokryl. Výsledkem tedy bude další inflace.

Potenciálně tak hrozí nebezpečná inflační spirála a plošné bankroty zemí, firem i domácností. Udeřila by světová ekonomická krize. Taková, na niž by na rozdíl od koronakrize nezabíralo - z povahy věci inflační - pumpování nových miliard.

https://www.kurzy.cz/zpravy/552922-koruna-prudce-posiluje-vuci-dolaru-padajici-dolar-zdrazuje-zlato-mnozi-se-zacinaji-obavat/ 

31.7.2019 Slabá inflace a zpomalující hospodářský růst posilují očekávání, že Evropská centrální banka podpoří ekonomiku eurozóny uvolněním měnové politiky. ECB minulý týden signalizovala, že by mohla přikročit k dalšímu snížení úroků či k novým nákupům dluhopisů.

Inflace se ovšem v Evropě drží stále velmi nízko a to naznačuje, že slabá je i spotřebitelská poptávka.  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového