Velká zelená zeď, Great Green Wall, Afrika

Projekt nazvaný Velká zelená zeď (Great Green Wall) začal v roce 2007 s vizí, že stromy se do roku 2030 budou rozprostírat jako pás přes rozlehlou oblast Sahelu, od Senegalu na západě až po Džibutsko na východě. 

• 15 kilometrů široké a 7000 kilometrů dlouhé pásmo zeleně, vedoucí v pásmu Sahelu podél pouští Sahary od Senegalu po Džibutsko, od pobřeží Atlantiku až k Rudému moři. 

Od myšlenky k projektu

Podle oficiálních zdrojů se idea zrodila v roce 1927 u francouzského lesníka z kolonií, Louise Lavaudena, a později se objevila v hlavě anglického botanika Richarda Barbe Bakera. Ten v 50. letech minulého století předestřel utopický návrh na vytvoření trans-afrického zeleného pásma, širokého 50 kilometrů. Kvůli tomu, aby se zastavila desertifikace, rozšiřování afrických pouštních oblastí do pásma Sahelu. Už tehdy to byl dost zásadní problém. Humanitární, ekonomický a ekologický. A myšlenka zelené hradby, která se pevně postaví do cesty pouštním a prachovým bouřím, byla silně inspirující. V dílčích úsecích se k realizaci přistoupilo už v 70. letech, plány na vznik ucelené GGW se dostaly do širšího povědomí znovu v 90. letech, a pak v roce 2002, na fóru Celoafrické unie a následně na konferenci Sdružení sahelsko-saharských států. Kdy poprvé padla shoda ve společné realizaci, zahájené oficiálně v roce 2007.

Tady je nutné zmínit to poslední, na čem se ještě zastánci a odpůrci záměru shodnou: ve svých základních obrysech se počáteční projekt GGW poučil z nedostatků dosavadních podobných realizací. Masivních ozeleňovacích projektů totiž celý svět, Afriku nevyjímaje, už pár zažil. A prakticky všechny do jednoho skončily ekologickým či ekonomickým debaklem. Regionální neslavné pokusy o výsadbu "zelených map" v Alžírsku, Maroku nebo Egyptě bledly před tím, co předvedla a stále předvádí Čína ve snaze zastavit novými lesy poušť Gobi. Svými hrubými parametry chystaná Velká zelená zeď v Africe čínskou verzi Zelené zdi ještě překonávala, takže bylo rozhodně rozumné, že se pokusili vyvarovat chyb asijské realizace. Něco jiného je, že přitom nasekali spoustu dalších, očekávatelných i dočista nových chyb.

Vlajková loď globální pomoci

Užší realizační tým zahrnuje 11 států, na jejichž území se GGW tvoří. Podporuje je přitom i dalších 21 afrických států a 23 nadnárodních organizací, výborů OSN a mezinárodních neziskovek, několik společenství států, desítky profesních institucí a odborných organizací, Světová banka, Evropská unie. GGW je skutečně vlajkovou lodí, na jejíž palubě se veze snad opravdu každý, kdo má něco ve světovém měřítku společného s ekologií, udržitelností, ochranou životního prostředí, bojem proti klimatickým změnám. Myšlenka GGW je totiž srozumitelná. Tvoří se tu nový světový zelený zázrak, zlepšují se miliony lidských životů. Nesadí se tu jen stromy, ale rovnou vize lepší budoucnosti.

Velká zelená zeď v Africe je symbolem globální spolupráce, a dá se bez větší nadsázky odtušit, že pokud lidstvo jako celek společně zvládne tuhle realizaci dotáhnout do finiše, nebude nám připadat už žádná výzva nesplnitelná. Bohužel, právě pro tento zápal byly i věcné a kritické poznámky k GGW považovány za kacířské a jejich autoři a autorky se museli, své odbornosti navzdory, z paluby vlajkové lodi odporoučet. A postupně se seznam vyhoštěných rozrostl o řadu pasažérů z Afriky, kterým měl projekt původně pomáhat. Takže v současnosti není zřejmé, koho a kam tahle symbolická loď spolupráce veze, proč vlastně, a nakonec ani to, kdo jí vlastně teď řídí.

Great Green Wall verze 2.0

GGW následně přehodnotil svůj cíl - neúspěšný boj proti šíření pouště přestal být jedinou prioritou - a místo toho si vyvolili 16 dalších nových cílů, souvisejících s bojem proti degradaci půdy, zabránění erozi, bojem proti hladu a chudobě, pro rovnoprávnost žen s muži, za využívání obnovitelných zdrojů energie, rozvoje venkova... a konstatovali, že svou předchozí prací již zdárně naplnili 15 % těchto nových cílů. Nyní si GGW znovu říká o podporu celého světa. Do roku 2030 prý obnoví 100 milionů hektarů degradované půdy, vyváže z atmosféry 250 milionů tun uhlíku a v Africe vytvoří 10 milionů pracovních míst. I když za 14 let své existence dokázaly reálně udržet stromy jen na 4 milionech hektarů, teď zvládnou za 9 let osadit čtyřiadvacetkrát víc. Pokud jim dáme šanci a 43 miliard dolarů, plus 4,8 miliardy každý následující rok na údržbu, stane se Great Green Wall, velká zelená zeď v Africe - jeden z nejambicióznějších projektů rozvojové pomoci, globální udržitelnosti a ekologie - splněným snem.

Zprávy z tisku, Great Green Wall:

15.12.2021 Jak byste nazvali projekt, který je rozplánovaný na dvacet tři let, ale po čtrnácti letech realizace je hotový jen ze 4 %? Projekt, který prokazatelně nedokázal naplnit svůj jediný a hlavní cíl, a proto po uběhnutí dvou třetin své realizace musel tento opustit a přijmout šestnáct cílů jiných, náhradních, které se nyní pokouší splnit? Projekt, který měl původně stát 5-8 miliard dolarů, ale nyní by potřeboval ke svému včasnému dohotovení dalších 43 dolarových miliard, s tím, že výdaje na jeho každoroční údržbu, aby po svém dokončení nezanikl, by činily 5 miliard dolarů? A v méně kritickém tónu: současně se jedná o jeden z nejambicióznějších projektů, o které se lidstvo ve vzájemné spolupráci kdy pokusilo. Dílo nebývalé svým rozsahem, myšlenkou. Záměr s potenciálem změnit k lepšímu životy stovek milionů lidí. Ano, tohle všechno dohromady se jmenuje Great Green Wall. Velká zelená zeď je dílo člověka a přírody budované od roku 2007 v Africe.

Věci, které se opravdu povedly

K jednoznačným kladům projektu GGW zprvu patřilo to, že se na svém počátku opíral o data a analýzy odborníků a nejnovější poznatky vědců, včetně informací přímo z terénu. Tím se ostře lišil od čínské Zelené zdi, vznikající na povel shora. Ta například nabízela jen univerzální tri-kulturní mix dřevin do všech stanovišť, zatímco pro africkou realizaci se původně počítalo s nabídkou 150 druhů dřevin, adaptovaných na konkrétní regiony výsadby. V Africe se vědělo, do jaké půdy se bude co sázet. Jednou z programových priorit GGW bylo, že projekt - aby nebyl předem odsouzen k záhubě - musí v první řadě mít podporu místních komunit a přinášet jim nějaké benefity. I to bylo originální. Existoval realizační plán, odhad nákladů, bylo přislíbené financování, zajištěná spolupráce a odborný dozor. V roce 2007 bylo vše nachystáno k tomu, aby Velká zelená zeď zastavila postup pouště. To už ale narážíme na detaily, které vyvolávaly kritiku.

Konfliktní myšlenky, které bolí

Poušť je možná pro život člověka krajně nehostinnou oblastí, ale není to nikterak degradovaný ekosystém. Je to úplně normální zdravý ekosystém, který má svá pravidla fungování. K nimž patří i přirozený vývoj, včetně ústupu a šíření. Desertifikace je přirozený proces, stejně jako třeba tání nebo přirůstání ledovců. Ano, může být ovlivněn a umocněn antropogenní činností a klimatickými změnami, ale je jejich symptomem, nikoliv příčinou. A potírání projevu nemoci bez řešení skutečné příčiny léčbu nepřináší. Důležitá je i otázka, proč se vlastně snažit zastavit expanzi pouštních oblastí dále k rovníku. Odpověď na ni, v podání zastánců GGW, zní: "Protože tam nyní, ohroženo šířením pouště, žije 232 milionů lidí. A do deseti let jich tam bude žít dvakrát tolik."

Kritici GGW oponují tím, že pokud se do oněch míst poušť rozšíří, populace 232 milionů lidí se tam přirozeně nikdy neznásobí. Naopak klesne k nule, lidé odtud odejdou jinam, kde se dá přežít. Třeba do Evropy? I to je možné, migrace lidských populací, vyštvaných odněkud pouští, je rovněž přirozeným jevem. A boj za to, aby se někde na okraji pouště, s enormními náklady celého světa, mohlo stát ze čtvrt miliardy lidí půl miliardy, a do roku 2050 1,2 miliardy, má s nějakou dlouhodobou udržitelností života na už přelidněné planetě jen pramálo společného. Zní to dost radikálně. Problémy celého světa ale opravdu nebudou menší, pokud se skokově zvýší populace v klimaticky tak silně ohroženém regionu.

Nemilou výtkou zavání i poznámka o tom, že projekt GGW vynakládá miliardy dolarů na to, aby se lidé v Africe měli v budoucnu lépe. Ale zcela ignoruje to, jak špatně se mají teď. Že do oblastí stižených suchem a hladomorem proudily sazeničky stromků, ale už ne jídlo a další humanitární pomoc, které by aktuálně potřebovali víc.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/velka-zelena-lez-v-africe?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového