Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.

Doc. RNDr.Jan Pokorný, CSc., (1946), respektovaný biolog, klimatolog a hydrolog, přední odborník na rovnováhu mezi vegetací a sluneční energií, vystudoval katedru fyziologie rostlin na PřF University Karlovy, je ředitel ENKI Třeboň o.p.s, která pomáhá chránit a obnovovat přírodu propojením technologie a přírodovědných postupů. V současné době se se věnuje distribuci slunečního záření v krajině v souvislosti s vodním oběhem a vlivem na místní a globální klima.  

• Vystudoval biologii a chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (PřF UK), zabývá se fotosyntézou a ekofyziologií vodních rostlin a revitalizací mokřadů v Botanickém ústavu Akademie věd ČR, ENKI se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti solární a krajinné energetiky, rybničního hospodaření, hospodaření s vodou v krajině, využití přírodních i umělých mokřadů.
• Přednáší na PřF UK, ČZU v Praze, University Applied Sciences Turku.
• Má velký dar, který spočívá v jeho schopnosti i poměrně složité biologicko chemické procesy vysvětlit laické veřejnosti a ukázat tak konkrétní přínos aplikované teorie v praxi s hmatatelnými výsledky.
• Moto: "Chceme žít v zemi, odkud můžeme odjet a kam bychom se rádi vraceli."
• Úsloví, že na "suché pole neprší" je pravdivé a ověřené v praxi!! Komentář: tato teze historicky neplatí, protože bychom měli všude suchá pole a to nemáme, přestože se krajina "lidskou činností změnila ve step a poušť" !!

Jan Pokorný, názory, komentáře, vize:

31.7.2023 Příroda je největší inspirací | Jan Pokorný

• Z jednoho litru vody vypařené vody je 1 200 litrů vodní páry, proto funguje parní stroj. Vypaří se litr vody z m2 a máte 1 200l vodní páry, to jde nahoru, tam se to srazí, protože tam je chladněji, spadne to jako déšť a jak se to tam srazilo, tak klesnul tlak a může přijít vlhko od moře, pokud tam jde horký vzduch, tak nepřijde vlhko od moře. Prší proto, že se vypařuje voda.
• Vzrostlý strom vypaří 20 litrů vody za hodinu (měříme to v kmeni, nebo ho máme na váze v květináči). Vodní pára odchází přes listy (dovnitř jde CO2) a list má na 1mm2 cca 100- 200 ventilků (průduchů, dírek), když strom nemá vodu, tak se ten ventilek zavře. Na chodníku je teplota 45°-50° C a přichází tam sluneční energie 800 W a pod stromem je pouze 80W a teplota 20-25°C. Strom vypařuje destilovanou vodu, to je gejzír, který my nevidíme. 20litrů (za hod)  x 0,7 (skupenské teplo), tak strom uložil 14kW/h vodní páry, to se neprojeví jako teplo, ale teplo je uložené ve vodní páře, (jako v konzervě). Když si dám místo stromu klimatizační zařízení, které zapnu do zásuvky, chladíme mě místnost a teplo mě odchází z místnosti ven (jako lednice ohřívá místnost). Strom to dal (energii) do vodní páry. A kam jde to teplo? dáte si pivo o to se orosí, protože je chladné. Vodní pára roznáší tu energii, které bylo hodně, tam, kde je chladno. Ta vodní pára se sráží tam, kde je chladno. Takže ona (vodní pára) vyrovnává teploty. 
• Abych nahradil strom (14KWh), tak bych musel mít 5 - 6 klimatizačních zařízení, které mají výkon 2,5KW.
• Dar je slunce (které točí koloběh) a voda (která přišla z komet), která rozvíjí život. Voda roznáší tu sluneční energii v těch buňkách. 
• Nemůžeme to v kulturní krajině nechat jen tak, aby se vytvořilo podle přírody, je naším dobrým údělem hospodařit.
• Víme, že když se někde odlesnilo, že tam potom bylo sucho. Víme, že když je někde hodně lesů, tak tam hodně prší a tečou z toho řeky. 
• Na 1km2 (100 ha) za dne přichází výkon jednoho z bloků Temelína. Když je území odlesněné, tak se k nám snadněji přenáší písek ze Sahary. Na velkých rozměrech planety (např. v Africe - odlesňování) se rozhoduje o vývoji klimatu.
• Tím, že mění krajinný pokryv (les, voda, zastavěné plochy), tak mění i dopadající energii na povrch planety. Řeky tečou do moře a tečou, protože se vrací voda z moře zpět, ale když se tomu postaví sucho, vzduch, tak voda neteče zpět. Řeky vody, která se odpaří (na hoře se vodní páry ochladí, srazí, klesne tlak a vrací se zpět ve formě srážek), také tečou přes atmosféru.
• Když je sucho, zasvítí slunce na jaře (málo vody je ve vzduchu) a v noci jasno, tak se vyzáří na jaře příliš tepla (do atmosféry), tak je přízemní mráz (zmrznou květy meruněk atd.).
• Člověk koncentraci CO2 ovlivňuje jen z asi 10% a z toho Evropa asi také 10%, tak to je pouze za Evropu 1%. Důvodem oteplování není CO2, ale to, že odstraňujeme vodu a vegetaci z krajiny. 
• https://www.youtube.com/watch?v=NEfwPN8zPLo
  

9.10.2021

• Lesníci, včetně Ing. Jana Štrobla, jsou zoufalí, že se bere málem za přednost, že se kůrovec nechá rozmnožit a nazývá se architektem a lékařem lesa.
• Každý strom bere molekulu CO2 a vyloučí molekulu kyslíku a vypaří stovky molekul vody (jeden strom vypaří 20 listrů vody za hodinu) - tím chladí výkonem 14kW. Strom je v první řadě klimatizační zařízení, které rozptyluje sluneční energii.
• Víme, že tam kde se odlesní, tak se krajina ohřívá a vysychá. Les vypařuje vodu a tím ji současně přitahuje (je to otázka malého vodního cyklu). Souvislé rostlinné porosty transpirací (prostřednictvím odpařené vody - vodní pára) vyrovnávají teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Proto jsou na územích bez vegetace (např. pouště) velké rozdíly mezi denní a noční teplotou.
• Když voda odchází přes rostlinu, nebo strom (ztráta vody - transpirace) a z půdy (evaporace), je to podmínka proto, aby se zase vytvořili mraky, spadla dešťová voda zpět a tak přitáhla vlhký vzduch od moře. 
• Transpirace je výdej vody povrchem rostlin, respektive listem. Je ukončením tzv. transpiračního proudu, který vede vodu z kořenů cévními svazky do listů. Je to pasivní odpařování vody, takže se jedná o zcela pasivní děj. Na transpiraci má vliv slunečné záření a proudění vzduchu. 
  
• Za klimatickými změnami nestojí CO2.
• Při jasném dnu přichází sluneční energie až 1000W/m2, na km2 je to 1GigaW, to je výkon jednoho reaktoru Temelína. Pokud slunci nabídneme vydlážděné plochy, prázdné haly, nebo uschlý les, tak většina energie (20% se odrazí) ohřeje povrch na 50 - 60°C a horký vzduch jde nahoru a ze stran vytahuje vodu. Když mu (sluníčku) nabídneme život, což je voda a rostliny, tak většina jde do výparu vody (1 litr vody se přemění 1 200l vodní páry) a vodní pára přenese tu sluneční energie ze dne do noci (rosa), nebo ji zvedne nahoru a udělá mraky.
• Květy na jaře mrznou, když je jasná obloha (bez mraků). 
• HLAVNÍM DŮVODEM ŽE VYSYCHÁ KRAJINA je to, že odvedeme vodu a máme krajinu suchou. My vytváříme z krajiny step a poušť, svádíme to na oxid uhličitý a divíme se, že se tak krajina chová. 

30.4.2021

• Člověk hlavně ovlivňuje distribuci sluneční energie. Když děláme z krajiny step a ve městech poušť, tak se tak ona se tak chová.
• Klimatická změna je charakterizovaná extrémy (období sucha místním přívalovým deštěm). Člověk svým hospodařením mění krajinu na step a poušť, diví se, že se krajina jako step a poušť chová a svádí to na zvýšenou koncentraci CO2.

Jak se chová sluneční energie? Distribuci sluneční energie ovlivňujeme hospodářskými zásahy. Odvodněné a nepropustné plochy se sluneční energií přehřívají. Slunce ohřívá planetu o 290 °C, Bez sluneční energie (kdybychom vypli Slunce) by atmosféra byla tuhá. 

• Za plného slunečního svitu přichází až 1000W na m2, při zatažené obloze je to pouze 10 - 20 % a méně. V místnosti je intenzita světelného záření pouze několik W na m2.
• Na vypaření 1 litru vody se spotřebuje 2440 kJ = 0,68kW. Při kondenzaci (srážení vodní páry zpět na kapalnou vodu) se skupenské teplo uvolňuje.
• Vodní pára z 1 litru vody má objem 1200 litrů. VODNÍ PÁRA = ÚLOŽIŠTĚ ENERGIE. 1 LITR VODY SE VYPAŘÍ Z TRÁVNÍKU ZA DEN, DO VODNÍ PÁRY se naváže 0,7 kWh sluneční energie. Autobaterie 12V 70Ah má kapacitu 0,84kWh. Na poušti ve ve dne  velké horko a v noci zima, vedle v lese jsou ty teploty 18 -22 °C.
• Teploty na povrchu planety se určujeme tím, jaký je tam povrch, zelené plochy, voda, les - teploty dosahují max. 26°C, pokud je tam silnice, parkoviště, holá půda, nebo lom, stavba, tak teplota vyletí až na 50°C a krade vodu lesu, nebo rybníku. 

Koncentrace CO2 se zvýšila od roku 1750 (počátek průmyslové revoluce) z 270 ppm na nynější (2021) 425 ppm (mililitry v m3). NEW Green Deal se soustřeďuje pouze na zvýšenou koncentraci CO2 (aby snížil produkci skleníkových plynů), která zvyšuje skleníkový efekt a od atmosféry (vzduchu) se ohřívá země. 

Vodní páry

Čím je vzduch chladnější, tím méně se do ní vodní páry vejde.

Ovlivňuje člověk množství vodní páry ve vzduchu?

Z lesa se vypařuje voda jinak, než ze suchých ploch a víme, že nad lesem je vodní pára. Základní chybou je, že se uznalo, že člověk neovlivňuje svým hospodařením obsah vodních par (tím člověk navíc ovlivňuje distribuci sluneční energie). Vodní pára (mraky) rozhoduje o tom, kolik slunce k nám přijde a také kolik tepla odchází. 

My míříme na špatný terč, člověk způsobuje místně, regionálně a subkontinentálně tu klimatickou změnu tím, že likviduje vegetaci, která vypařuje vodu, chladí ji a přenáší sluneční energii ze dne ve formě vodní páry jednak do noci a jednak ta vodní pára někam postupuje a tam se srazí a zase vyrovnává ty teploty. 

• Kácením lesů si likviduje to klimatizační zařízení,  které tu je, protože pak se nám ten kontinent přehřeje a koupáme, jak nám celý srpen nezaprší, protože postupuje fronta přes Evropu a najednou se nám nad Německem rozpadne (rozpadne se to nad suchými plochami). 
• I kdyby to byla pravda s tím CO2, tak skoro to nehraje roli, že bychom ty emise snížili. 

Za renezance (v 16. století) jsme měli 180 000ha rybníků, dnes jich máme 52 000 ha. Utíká nám milion tun rozpuštěných živin povodím Labe v Hřensku a my je potřebuje vrtit zpět do krajiny a půdy. 

24.7.2020

Navzdory deštivému jaru je stále tématem číslo jedna sucho a klimatické změny. Nasycení půdy vodou je podle hydrologů pouze dočasné, zásoby spodních vod se nedoplnily a v dalších letech celou republiku opět čeká boj o každou kapku dešťové vody. Za současnou situaci si podle uznávaného biologa Jana Pokorného, ředitele obecně prospěšné společnosti ENKI, může lidstvo samo. Hazarduje s vodními zdroji a vysušuje krajinu a mění klima rozsáhlým odlesňováním.

• Celé vyspělé civilizace zanikly jen proto, že nedokázaly hospodařit s vodou. Svou činností měnili lidé krajiny, zbavovali se lesů a vegetace a nakonec nedokázali ve vysušené krajině přežít. V minulosti takto zanikla Mezopotámie, civilizace v severní Africe a území střední Asie. V novověku podobně vysychá Kalifornie, od poloviny 20. století subsaharská Afrika, mění se klima v Jižní Americe, rozšiřují se letní požáry v Austrálii a letos je suché léto na Sibiři, kde se intenzivně těží dřevo.
• Španělsko přišlo o rozsáhlé lesní porosty v 16. století, stromy byly použity na stavbu lodí. Jeden kilometr čtvereční půdy uživí jen několik osob, jak populace roste, kácí a vypaluje les a získává tak další zemědělskou půdu. Další odlesňování pokračovalo s pálením dřeva pří výrobě železa a skla. Také v současné době lidé krajinu zbavují vegetace, kácí stromy a přeměňují ji na vyschlé stepy a pouště, děje se tak od poloviny 20. století zejména v Africe a Amazónii.
• Odlesněná krajina zbavená vegetace je dnes na velkých plochách České republiky natolik rozpálená sluncem, že se stoupající horký vzduch v horních vrstvách atmosféry spojuje s proudem ohřátého vzduchu a proudí z pevniny až nad moře. Právě těmito vzdušnými proudy naše krajina ztrácí mnoho vody. "Stejný jev zahubil už civilizace ve starověku. Tehdy se nepálilo uhlí ani ropa a nezvyšovalo se nijak významně množství CO2. Přesto se měnilo klima a krajina se lidskou činností změnila ve step a poušť. Komentáře: tato teze neplatí a současný rok 2020 popírá tuto teorii téměř úplně ve všem, ale je možné že jde o odchylku, která potvrzuje pravidlo!!!
• Lékem na sucho a zvyšující se teploty je vysazování stromů a keřů do krajiny a ochrana již vzrostlých lesů. Vegetace se chladí výparem vody. Vodní pára se drží nad lesními porosty a vytváří vlhkou ochrannou clonu, která tlumí přicházející sluneční energii. Krajina se vzrostlými stromy a vegetací zásobenou vodou, se nepřehřívá a není tam energie, tedy síla, která žene vypařenou vodu s ohřátým vzduchem rychle do horních vrstev atmosféry a odtud pryč z kontinentu až nad moře.
• Nejdůležitější je přitom množství a chování vodní páry. To přímo souvisí s množstvím vegetace v krajině, vzpomeňme na mlhu nad lesy a mokrými loukami". Lékem na sucho a zvyšující se teploty je vysazování stromů a keřů do krajiny a ochrana již vzrostlých lesů. Vegetace se chladí výparem vody. Vodní pára se drží nad lesními porosty a vytváří vlhkou ochrannou clonu, která tlumí přicházející sluneční energii. Krajina se vzrostlými stromy a vegetací zásobenou vodou, se nepřehřívá a není tam energie, tedy síla, která žene vypařenou vodu s ohřátým vzduchem rychle do horních vrstev atmosféry a odtud pryč z kontinentu až nad moře.
• V místech, kde roste 30 metrů vysoký les, stromy dokáží pohltit a rozložit přicházející energii ze Slunce. V lese se drží chladný vzduch, ve kterém se udržuje vodní pára. V noci a k ránu s poklesem teploty vodní pára kondenzuje. Pokud chceme uchovat vodu v krajině a ochladit klima, je nutné sázet stromy, zachovat lesy a sady."
• Les je výborným pomocníkem i při snižování oxidu uhličitého, váže uhlík fotosyntézou do dřeva a listů. Stromy stejně jako ostatní rostliny krajinu ochlazují. Vodu, kterou přijímají kořeny a průduchy listů ji vypouštějí ve formě vodní páry, chladí a dokonale přitom vodu čistí. Na každou molekulu přijatého oxidu uhličitého je vyloučena jedna molekula kyslíku a odpaří se stovky molekul vodní páry.
• "Strom během slunného letního dne odpaří 100 litrů vody, a tím své okolí ochladí o 70 kWh; průměrně v průběhu deseti hodin chladí výkonem 7 kW. Principy jsou vysvětlitelné znalostmi fyziky základní školy: na odpaření 1 litru vody se spotřebuje 0,69 kWh sluneční energie (skupenské teplo výparu), za plného slunečního svitu přichází na metr čtverečný několik set až 1000 W sluneční energie, na výpar se spotřebovává několik set wattů na metru čtverečném porostu. Proto je v lese chládek a trávník má o více než 10 °C nižší povrchovou teplotu nežli dlažba, střecha nebo asfaltový povrch. Pro srovnání, klimatizační zařízení v luxusních hotelích mají výkon 2 - 3 kW, mrazničky a ledničky o více než řád nižší. Lednička, mraznička i klimatizační zařízení ohřívají své okolí výkonem, kterým na druhé straně chladí. Vodní pára, kterou strom vypařil, ohřívá místa chladná, na nichž se sráží. Zatímco slunečník sluneční záření pouze pasivně odráží, strom ho odráží též a navíc se chladí výparem vody přes průduchy listů, aktivně tak přetváří sluneční energii v chlad a vlhko. Máme tedy k dispozici klimatizační zařízení pro tlumení globální změny, které v nejrůznějších obměnách - od smrku, dubu, břízy, jabloně přes blahovičník, baobab po sekvoje a stromy tropických deštných lesů porostlé epifyty a liánami - může zdarma příznivě upravovat globální klima. Je-li například plocha 400 m2 pokryta rostlinami a zásobena vodou, potom se podstatná část sluneční energie váže do vodní páry (například 250 W.m2) a naše zalitá zahrádka se stromy a dalšími rostlinami chladí sebe i okolí výkonem okolo 100 kW. Činí tak nehlučně, nenápadně, za zpěvu ptáků, vůně květin a zrání plodů. Jenom za energii nutnou k provozu chladicího zařízení srovnatelných technických parametrů bychom zaplatili 3000-6000 Kč denně." (O efektu stromů na klima se lze snadno přesvědčit měřením intenzity slunečního záření a měřením povrchových teplot. Přístroje jsou za dostupné ceny několika tisíc korun)
• Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/stromy-mohou-vratit-do-krajiny-vodu-a-tlumit-klimaticke-zmeny.A200722_095437_ln-zajimavosti_ape

Dříve

• pro nově zasazené stromy, stejně jako pro lidi je to v létě stresující prostředí (netvoří přirozený stín korunou, nemají silný kořenový systém a jsou velmi citlivé na vodu)
• živé vzrostlé stromy sníží teplotu vzduchu o více než 20°C, strom vypařil za den například 100 litrů vody, do vodní páry se tedy uložilo 70 kWh sluneční energie, která se neprojevila jako teplo zjevné (které měříme teploměrem), ale je uschována ve vodní páře, tato latentní (skrytá) energie se přes uvolní a sráží se v podobě rosy nebo když vodní pára stoupá vzhůru (teplota s výškou stoupá) a tak see vodní pára sráží, vytváří se mraky, ze kterých navečer prší
• strom je perfektní bezúdržbová klimatizace, vydrží desítky či stovky roků, je tichá, je z recyklovaného materiálu, je poháněná sluneční energií, nemůžeme ji současnou technikou nahradit
• příklad: Stromy v parku na ploše jednoho hektaru chladí výkonem nejméně 2500 kW, což je srovnatelné s výkonem 700 běžně užívaných klimatizačních jednotek
• voda z kořenů rostlin a stromů se vypařuje přes listy a tak rostlina chladí sebe a okolí - přírodní klimatizace
• historické civilizace, jejich zánik byl způsoben suchem, i my odvodňujeme, odstraňujeme trvalou vegetaci, "tzv. děláme pořádek" - tím defakto fénujeme krajinu (podobně jako vlasy) a ohřátý vzduch odnáší vlhkost vysoko do atmosféry, rozpouští mraky, vytváří vysoký tlak, je bariérou pro vlhký vzduch od Atlantik, tím si civilizace pod sebou podžezáváme větev - současná civilizace zatím následujeme ty, které vyschly. Měli nadprodukci potravin, kterou dosáhli vysušováním aby mohli pěstovat zušlechtěné stepní trávy, tedy obilniny (pšenice, žito, ječmen) a postupně tak měnili krajinu na step - důsledkem bylo sucho!
• Les uživí jednu až dvě osoby na kilometr čtvereční. A les mizí, jak populace roste, nyní je nás na kilometru čtverečním 100 až 200, jinde i více a proto příroda nefunguje jako les a vysychá - je narušená homeostáze - krajina je nemocná (Zdravá krajina má poměrně hodně malých srážek) - klimatická změna se projevuje úbytkem malých srážek, kdy se udělají mraky a voda spadne zpět
• hnutí "Natural Sequence Farming", Peter Andrews využívá program australské vlády na obnovu krajiny pro zadržování vody
• texty Mezivládního panelu pro klimatickou změnu obsahují, např.: hospodařením v krajině neovlivníme množství vodní páry, ale ovlivňujeme ho tím, jak vypouštíme skleníkové plyny S tím nelze souhlasit a je to pitomost. Když odvodním nějaké území, tak stoupá povrchová teplota půdy, ohřívá se vzduch a ten stoupá vzhůru a odnáší vodní páru rychle vzhůru, říká Doc. biolog Jan Pokorný
• velké lesní komplexy (okolí Amazonky nebo Konga) dokáží pumpovat vodu z oceánů 2 - 3 000km do vnitrozemí, pokud nebudeme mít lesy (odlesněná půda) a místo nich budeme mít vyasfaltované plochy, přestane nám pršet (nepřijdou k nám velké oceánské deště, protože stromy dokáží tuto vodu nasát pouze do vzdálenosti 600km - velký cyklus vody)
• 1000W je energie, která ze Slunce dopadá na jeden m2 (na 2km2 -200ha jde energie ze slunce jako má výkon náš Temelín)

více

Jan Pokorný od 54 minuty

Nejnovější články na našem blogu

více