Zemní plyn, břidličný plyn, LNG

Spojené státy, které jsou už dnes největším světovým producentem plynu, podle IEA zvýší produkci do roku 2024 na více než jeden bilion metrů krychlových. Jejich globální podíl tak stoupne na 23 procent.

  • Na západě Evropy staví terminály LNG, které umí zpracovat dodávky zkapalněného plynu ze Spojených států, Kataru, Mosambiku a mnoha dalších zemí. První už stojí i v Polsku nebo v Litvě.
  • V horizontu do roku 2025 bude více než polovina růstu celosvětové poptávky po zemním plynu pocházet z asijských zemí, především Číny a Indie. Celkově se spotřeba plynu v asijsko-pacifickém regionu do roku 2025 zvýší o zhruba 160 miliard metrů krychlových oproti současné úrovni v roce 2022. 

"Spojené státy tak předčí stávající lídry trhu, kterými jsou Austrálie a Katar," uvedl analytik IEA Jean-Baptiste Dubreuil. Na stejný objem, tedy na 100 miliard metrů krychlových, vzroste v tomto období dovoz do Číny. Ta tím pádem odsune z první pozice Japonsko.

Poptávka po zemním plynu v Číně se loni zvýšila o 18 procent. Vliv má na ni především politika ochrany životního prostředí a s tím související přechod z uhlí na zemní plyn. S ohledem na zpomalování hospodářského růstu Číny ale IEA předpovídá, že roční nárůst spotřeby plynu v Číně do roku 2024 zpomalí na osm procent. 

  • Vývoz LNG ze Spojených států do roku 2024 vystoupí na více než 100 miliard metrů krychlových, předpovídá agentura. 
  • více

Největší dodavatelé zemního plynu pro EU v roce 2018

Dodavatelé zemního plynu na evropský trh (rok 2018, v miliardách kubických metrů)

  • Rusko 201,9
  • Norsko 130,8
  • Alžírsko 48,5
  • Británie 43,6
  • Nizozemsko 35,7
  • Katar 23,4
  • Nigérie 13,1

Zdroj: Gazprom, BP

Plynovod Turk Stream nahrazuje zrušený projekt plynovodu South Stream, který měl vést plyn rovněž po černomořském dně, ovšem nikoli do Turecka, jako právě Turk Stream, ale přímo do Bulharska. Výstavba South Streamu začala v roce 2012, ale koncem roku 2014 Rusko projekt "odpískalo", a to kvůli překážkám, jež mu do cesty kladly regulace EU, ale také - po anexi Krymu - unijní protiruské sankce.

  • Polovina kapacity ( 31,5 miliardy metrů krychlových ročně) je určena pro Turecko, druhá pro Balkán a Evropu. Největšími odběrateli na starém kontinentu jsou Srbsko a Maďarsko

South Stream, projekt zahájený roku 2007, měl původně konkurovat o pět let staršímu projektu plynovodu Nabucco. Potrubí Nabucco mělo přes Turecko a Balkán zajišťovat dodávky zejména ázerbájdžánského, ale i turkmenského nebo íránského plynu zemím, jako je Rakousko, Německo nebo Česko, a oslabovat tak pozici Ruska coby stěžejního dodavatele plynu do EU. Nedostatečná podpora plynovodu Nabucco ze strany EU, ale lobbing Ruska proti němu zabránily jeho realizaci.

Baltic PIPE byl zprovozněn 27.9.2022, roční kapacita až 10 miliard metrů krychlových plynu.

Zemní plyn, zprávy z tisku: 

26.2.2024 Češi loni spotřebovali nejméně plynu od roku 1992, uvedl ERÚ. Spotřeba meziročně klesla o 10,4 pct na 6,7 mld. m3 plynu, nejvíce šetřily domácnosti. Zhruba 92 procent plynu dovezeného do ČR v loňském roce přiteklo přes Německo, uvedl ERÚ. Ze Slovenska, kam proudí zřejmě ruský plyn, přiteklo 8 pct (ČTK)

15.2.2024 Evropská unie nemá zájem o prodloužení smlouvy o tranzitu ruského zemního plynu přes území Ukrajiny dál do Evropy. Řekla to dnes komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová, podle níž unie nic takového nepotřebuje. Současná smlouva vyprší na konci letošního roku. Ukrajina už v lednu popřela informace, že je připravena jednat o prodloužení smlouvy (ČTK)

25.1.2024 Rusko očekává, že jeho vývoz zemního plynu plynovody se letos zvýší téměř o pětinu. Ztrátu většiny evropských zákazníků vykompenzují částečně vyšší dodávky do Číny. Celkem se dodávky plynu plynovody do zahraničí mají letos zvýšit na 108 miliard metrů krychlových z 91,4 miliardy metrů krychlových loni. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na vyjádření ruského vicepremiéra Alexandra Novaka v časopise Energy Policy (ČTK) EIA: Zásoby zemního plynu klesly minulý týden o 9,23 mld. m3 (Bloomberg) 

21.1.2024 Ceny plynu v Evropě klesly v roce 2023 téměř o 60 % ze svého maxima v roce 2022 a nadále klesají zejména kvůli rekordním zásobám plynu a obnovitelným zdrojům energie. Navzdory eskalaci palestinsko-izraelského konfliktu v říjnu loňského roku a z toho vyplývajícím problémům s mezinárodními dodávkami přes Rudé moře ceny LNG v Evropě nadále klesají. Bloomberg tento jev připisuje rekordním zásobám plynu, rozsáhlým investicím do obnovitelné energie a slabému hospodářskému růstu, který omezuje poptávku po energii ve velkých průmyslových zemích. Hrozí však, že se pokles zastaví a evropské země, ale i Japonsko, USA a Čína se opět dočkají krize.

"Když se podíváme jen na ceny, může se zdát, že krize skončila," cituje agentura Balinta Konze, šéfa obchodování s LNG ve švýcarské výzkumné společnosti MET International. náhlé zastavení dodávek nebo delší období chladného počasí.". Navzdory velkým mezinárodním investicím do vytvoření tranzitů LNG se většina nové kapacity objeví až v letech 2025 a 2026. A smlouva o tranzitní lince dodávající plyn z Ruské federace přes Ukrajinu do zemí západní a střední Evropy vyprší na konci letošního roku. Neexistují žádné informace o prodloužení smlouvy. Uzavřením linky se sníží počet dodávek plynu. Navíc rostoucí extrémní jevy počasí zatěžují energetické systémy a mohly by zvýšit poptávku po LNG.

https://tass.ru/ekonomika/19780669

10.10.2023 V pondělí provozovatel Gasgrid Finland uvedl, že v noci na dnešek uzavřel podmořský plynovod mezi Finskem a Estonskem po neobvyklém poklesu tlaku v potrubí, který by mohl naznačovat únik. Následující den společnost uvedla, že "existují důvody k podezření, že incident byl způsoben poškozením pobřežního plynovodu", bez dalšího upřesnění.Balticconnector je plynovod podél dna Finského zálivu dlouhý asi 80 kilometrů mezi Inkoo ve Finsku a Paldiskem v Estonsku. Obě země mají kompresorové stanice a pozemní přepravní trasy plynu, které spojují plynovod s dopravní sítí země. Balticconnector se nachází v ekonomických zónách a teritoriálních vodách Finska a Estonska. Byl spuštěn v prosinci 2019.

  • Pravděpodobně je poškození jak plynovodu, tak telekomunikačního kabelu důsledkem vnějších vlivů. Příčina poškození zatím není jasná, 
  • https://ria.ru/20231010/balticconnector-1901823489.html

29.9.2023 Státní společnost ČEPS koupila firmu Net4Gas Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů. Akvizici, kterou ve středu schválila vláda, ještě budou posuzovat regulační orgány.

  • Net4Gas provozuje 4000 kilometrů plynovodů, pět kompresních stanic a stovku předávacích stanic, včetně tří na hranicích. Firmu Net4Gas Holdings napůl vlastní konsorcium společností Allianz Infrastructure Luxembourg a Borealis Novus Parent.
  • Sjednaná kupní cena je složena ze dvou částí – první část ve výši tří miliard korun bude uhrazena při dokončení transakce. Druhou část ČEPS zaplatí v případě splnění ekonomických výkonnostních parametrů Net4Gas ve dvou splátkách, a to do výše maximálně dvou miliard korun, 
  • Net4Gas podle ministerstva dosáhla mezi lety 2015 a 2022 celkového zisku po zdanění 27,7 miliardy korun. Kromě toho společnost eviduje finanční aktiva ve výši 6,8 miliardy korun, zároveň má ale vydané dluhopisy za 18,5 miliardy korun a úvěry 14,5 miliardy korun s termínem splatnosti mezi lety 2025 a 2028. Finanční situace firmy se zhoršila poté, co firma GAZPROM Export přestala platit za nasmlouvaný tranzit plynu přes Česko.   
  • Tento měsíc stát koupil za 360 milionů eur (v přepočtu 8,8 miliardy korun) prostřednictvím společnosti ČEPS firmu RWE Gas Storage, která vlastnila a spravovala šest plynových zásobníků. Jejich kapacita odpovídá třetině roční spotřeby. Před rokem se Česku také podařilo získat kapacitu v terminálu na zkapalněný plyn v nizozemském přístavu Emshaven a vláda jedná o stavbě nových plynovodů.
  • https://www.e15.cz/byznys/ceps-koupil-prepravce-plynu-net4gas-cena-muze-narust-az-na-pet-miliard-korun-1410781? 

27.9.2023 Už více než měsíc prosakuje informace, že stát chce (zřejmě prostřednictvím státního podniku ČEPS) odkoupit 100procentní podíl v provozovateli sítě plynovodů Net4Gas. Stát k tomu nic neříká, na otázky nereaguje. Případná realizace by nějak zapadala do loňského premiérova prohlášení, že chce posílit úlohu státu v energetice. Největším problémem by bylo, kdyby stát společnost koupil s tím, že uhradí dluhy za původní akcionáře. Při současném zisku, čistém zisku či zisku před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA) a po odečtu dluhu Net4Gas by cena společnosti byla nepochybně záporná. A nikdo rozumný, natož stát, by neměl platit kladnou cenu.

  • Takto stát zaplatí za aktivum, které nevydělává a nebude vydělávat další roky, možná nikdy, protože Česko zatím zůstává zemí na konci plynových trubek.
  • https://www.e15.cz/nazory-a-analyzy/rozumnych-duvodu-pro-nakup-net4gas-ma-stat-jen-pramalo-1410725?u

6.9.2023 Vývoz ruského zemního plynu plynovody do Evropské unie může v letošním roce klesnout na 21 miliard metrů krychlových, což je téměř o dvě třetiny méně než loni. Proti roku 2021 bude pokles více než šestinásobný. Uvedla to ve své prognóze ruská státní banka VEB (ČTK)

17.8.2023 Ukrajina vyloučila, že by jednala s Ruskem o prodloužení dohody o tranzitu ruského plynu, která vyprší v příštím roce. Potvrdil to ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Plynovod přes Ukrajinu je jednou ze dvou tras, kterými nadále ruský plyn teče, i když v omezeném objemu. Trasa přes Ukrajinu představuje asi pět procent celkového dovozu plynu do Evropy a zásobuje především Slovensko a Rakousko.

  • Bez tranzitní trasy přes Ukrajinu bude ruský plyn možné dodávat do Evropy pouze plynovodem TurkStream. Ten využívají země na jihovýchodě Evropy a v květnu se na dodávkách plynu do Evropy podílel třemi procenty. EU loni výrazně investovala do dovozu LNG a přijala nařízení na zvýšení skladovacích kapacit, aby vykompenzovala nedostatek plynu z Ruska.
  • Evropský think-tank Bruegel minulý měsíc uvedl, že Ukrajina by mohla zvýšit skladovací kapacitu Evropy asi o desetinu. "Využití dodatečné kapacity 100 TWh, která je k dispozici na Ukrajině, poskytne příjemnou podporu pro zimní výhled Evropy a vítanou podporu pro příjmovou stránku Ukrajiny," napsal Bruegel.

  • Plyn pro skladování na Ukrajině lze zakoupit kdekoli a přečerpat ho lze pomocí reálných nebo virtuálních toků v plynovodech z Maďarska, Polska a Slovenska, dodala agentura Reuters.

  • https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-kyjev-neprodlouzi-dohodu-s-ruskem-o-tranzitu-plynu-do-evropy-ujistil-ukrajinsky-ministr-energetiky-40440952#

4.8.2023 Hrozba stávek v Austrálii, která patří mezi přední producenty zemního plynu, by mola narušit křehkou rovnováhu globálních dodávek a opět lidem zvýšit účty za odběr. Uvedla to agentura Bloomberg. Plyn se tak podle ní opět stává rizikem pro světovou ekonomiku.

  • Nejnovější eskalaci obav o dodávky vyvolal spor o mzdové a pracovní podmínky v australských závodech společností Chevron a Woodside Energy Group, které se na celosvětových dodávkách LNG podílejí více než deseti procenty.
  • Pod tlakem jsou dodávky i jinde. Vývoz LNG z Ruska byl v posledních týdnech omezen kvůli údržbě dvou největších zařízení. Trinidad a Tobago mají v tomto měsíci odstaveno jedno zařízení kvůli údržbě a Egypt zastavil téměř veškerý vývoz kvůli vysoké domácí poptávce v reakci na horké počasí. Už delší dobu jsou slabší i dodávky z Nigérie. Navíc ve třetím čtvrtletí je naplánována další údržba, mimo jiné v zařízení na produkci LNG v Austrálii. 
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5550736/bloomberg-stavky-v-australii-vyvolavaji-obavy-o-globalni-dodavky-plynu.html 

21.6.2023 Rumunská společnost OMV Petrom, kterou většinově ovládá rakouská skupina OMV, se rozhodla pro realizaci projektu těžby plynu v hlubokých vodách Černého moře Neptun Deep, jednoho z nejvýznamnějších nalezišť zemního plynu v EU. Náklady na projekt těžby mají být zhruba čtyři miliardy eur (95,1 miliardy Kč). OMV Petrom bude při těžbě spolupracovat s rumunskou státní plynárenskou skupinou Romgaz a zahájení těžby firma očekává v roce 2027. Vyplývá to z dnešního prohlášení OMV Petrom. Společnost v roce 2012 oznámila, že v Černém moři objevila ložisko plynu, které má zhruba 42 až 84 miliard metrů krychlových plynu. Podle posledních odhadů má ložisko zhruba 100 miliard metrů krychlových vytěžitelného plynu. Potenciál pro další objevy zemního plynu v rumunských vodách Černého moře je podle odborníků obrovský. Vláda však musí zlepšit regulaci, aby urychlila rozvoj těžby. Agentura pro nerostné suroviny již 12 let nevydražila žádnou novou koncesi a opakovaně odložila plány na vypsání tendru na 28 nových průzkumných míst, včetně šesti na moři. Začátkem tohoto měsíce OMV Petrom oznámila, že objevila nová ložiska ropy a zemního plynu na jihu Rumunska, která odpovídají zhruba třem čtvrtinám její těžby v roce 2022. To je největší nález za poslední desetiletí. Obsahovat má více než 30 milionů barelů ropného ekvivalentu vytěžitelných zdrojů, napsala agentura Reuters.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5489924/omv-petrom-a-romgaz-investuji-ctyri-miliardy-eur-do-tezby-plynu-v-cernem-mori.html

6.6.2023 Ačkoliv v současnosti se spotová cena plynu pohybuje pod 30 eury za megawatthodinu, s nástupem příští topné sezony může vystoupat až na trojnásobek. Vyplývá to z analytických odhadů firem, které v tuzemsku zajišťují obchod s plynem. Hlavními důvody budou rostoucí spotřeba v zimě, nestálost trhu a zásadní vliv může mít také počasí. Pokud tedy zákazníci z řad firem či obcí obdrží v těchto dnech nabídku s fixací na příští rok pod hranicí 1500 korun za megawatthodinu, neměli by váhat. Současné ceny energií na trhu analyzuje ve svém komentáři jednatel společnosti MJEnergie Pavel Urubek.

Jedním z nich je LNG, náklady s ním spojené jsou však výrazně vyšší, než je tomu v případě klasického plynu. To se opět promítá do možného růstu ceny v zimě. Právě Rusko a jeho nevyzpytatelné chování je přitom jedním ze zásadních důvodů obav z nárůstu cen plynu na konci roku. Pokud bude ruská ekonomika zdecimovaná válkou, nebylo by překvapením, kdyby tamní představitelé začali vyhrožovat úplným zastavením dodávek plynu. Jak jsme viděli už loni, nestabilita trhu může cenu energií radikálně ovlivnit.

https://www.kurzy.cz/zpravy/722680-cena-plynu-muze-koncem-roku-vystoupat-az-na-trojnasobek-soucasnych-hodnot-duvodem-bude-nestabilita/ 

25.5.2023 Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh sestoupila pod 26 eur (zhruba 614 Kč) za megawatthodinu (MWh), což je na nejnižší úroveň téměř za dva roky. Odborníci tento vývoj zdůvodňují převisem nabídky nad poptávkou a nevylučují další pokles ceny, (ČTK)

7.3.2023 Většina kotlů a dalších plynových spotřebičů v českých domácnostech byly nastavené a seřízené na ruský plyn. Jenže do Česka teď po protiruských sankcích proudí tato surovina z jiných zemí, které má ale jiné složení a může například ucpávat hořák nebo potrubí. Spotřebiče je proto nutné upravit.

Upozornila na to Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) ve zprávě, kterou má FAEI.cz k dispozici. Zhasínání hořáků kotlů, nestandardní chování plynového topení (vafek), červené konce plamenu na plynovém sporáku i jeho nižší výkonnost. To jsou některé vnější projevy plynových spotřebičů, které se v poslední době začaly objevovat v českých domácnostech a firmách. Důvodem jsou podle sdružení autorizovaných inženýrů a techniků jiné složení plynu v tuzemské distribuční soustavě: Dodávky z Ruska po oprávněných sankcích nahradily jiné zdroje – převážně z Norska, ale také z jiných zemí.

"Tamní plyn však obsahuje vyšší procento sirovodíku, který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí," vysvětlil Václav Petráš, autorizovaný inženýr v oborech Pozemní stavby a Požární bezpečnost staveb a garant oboru Pozemní stavby v Autorizační radě ČKAIT.

  • Podle ČKAIT není nezbytné plošně kompletně měnit hořáky a už vůbec ne celé kotle, situaci je však třeba řešit například speciálním filtrem.
  • Pro koncové zákazníky nejde primárně o životu nebezpečnou, jako spíše o nákladnější záležitost. Náhradní hořáky vyjdou na deset tisíc korun, práce spojená s jejich výměnou, případným čištěním a kontrolou stojí zhruba na dalších pět tisíc – podle velikosti zařízení a rozsahu eventuálního poškození. Speciální filtr, který by u mnohých plynových kotlů měl stačit, vyjde na přibližně 1,2 tisíce korun, k čemuž je ještě zapotřebí připočítat náklady za práci. 

  • Naprostá většina plynových kotlů a spotřebičů prodávaných na českém trhu byla nastavena a seřízena podle složení ruského plynu. Vedle současného problému s plynem z Norska a dalších zemí nelze vyloučit další nutné přenastavení hořáků, pokud by se dodávaný plyn začal mísit s vodíkem.

  • Skutečné riziko nastává při kombinaci měděných trubek a přísunu vzduchu z interiéru. "Nebezpečné spotřebiče jsou zejména sporáky a karmy. Tyto případy je třeba identifikovat a napravit co nejdříve. 

  • https://faei.cz/nerusky-plyn-ucpava-potrubi-ci-horaky-spotrebice-potrebuji-upravit/?

21.2.2023 Státy Evropské unie snížily od loňského srpna do letošního ledna spotřebu plynu proti průměru za stejné období v předchozích pěti letech o 19,3 procenta. Překonaly tak cíl úspor, který si loni samy stanovily, aby se vyrovnaly s poklesem dodávek plynu z Ruska (ČTK). 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5343895/staty-eu-snizily-od-srpna-do-ledna-spotrebu-plynu-o-193-procenta-prekonaly-cil.html

14.2.2023 Souhrnné zisky globálního ropného a plynárenského průmyslu se v loňském roce vyšplhaly asi na čtyři biliony dolarů, zatímco v posledních letech se pohybovaly v průměru kolem 1,5 bilionu dolarů za rok. Uvedl to dnes výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. K růstu cen přispěly geopolitické problémy, hlavně dopady války na Ukrajině (ČTK) 

19.1.2023 Ruská plynárenská společnost Gazprom pokračuje ve snižování dodávek zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu. Firma oznámila, že dnes budou tyto dodávky činit 25,1 milionu krychlových metrů. Již v úterý je zredukovala na 32,6 milionu krychlových metrů, tedy o zhruba osm procent proti předchozím několika dnům, napsala agentura Reuters. Od 6. do 16. ledna se dodávky pohybovaly mezi 35,4 a 35,5 milionu krychlových metrů denně. Po většinu loňského druhého pololetí přitom přesahovaly 40 milionů krychlových metrů denně (ČTK)

3.1.2023 Bulharská společnost Bulgargaz a turecká státní společnost Botash podepsaly v úterý smlouvu o plynu, která zajišťuje přístup k terminálům a přepravní síti plynu turecké společnosti. Oficiální ceremoniál se konal v budově bulharské vlády za přítomnosti ministrů energetiky obou zemí Rosena Hristova a Fatiha Donmeze. "V roce 2022 jsme měli potíže s dodávkami plynu a nyní tento problém řešíme společně s kolegy z Turecka. Podrobnosti smlouvy byly dohodnuty 24. až 25. prosince 2022 a dnes jejím podpisem dáváme nový začátek rozsáhlé spolupráce v energetickém sektoru Bulharsko dostává možnost nakupovat zemní plyn od všech světových producentů a vykládat ho v Turecku, což nám velmi vyhovuje, díky dohodě problém s chybějící infrastrukturou pro vykládku zkapalněného plynu je vyřešeno. Podepsaná smlouva má platnost 13 let, bude zajištěn tranzit 1,5 miliardy metrů krychlových plynu ročně a bezpečnost dodávek do Evropy a Bulharska bude z velké části zaručena.

https://tass.ru/ekonomika/16737059

21.12.2022 Evropská komise dnes schválila opatření německé vlády na záchranu německého dovozce plynu Uniper v hodnotě až 34,5 miliardy eur (ČTK)

16.12.2022 Evropská komise schválila převzetí německého dovozce plynu Uniper spolkovou vládou. Otevřela tak cestu k zestátnění podniku, který se dostal do vážných finančních problémů v důsledku přerušení dodávek ruského plynu. V pondělí budou kroky k záchraně Uniperu schvalovat jeho akcionáři na mimořádné valné hromadě (ČTK)

7.12.2022 Sjednotit pohled zatím rozdělených zemí Evropské unie na možné zavedení cenového stropu pro případ výrazného zdražení plynu se v těchto dnech pokouší české předsednictví bloku. Velvyslanci členských států mají dnes na stole upravený návrh, podle něhož by nejvyšší cena za plyn prodávaný na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) mohla být 220 eur (zhruba 5350 Kč) za megawatthodinu místo 275 eur původně zamýšlených Evropskou komisí (EK). Skupina zemí v čele s Německem stále dává najevo nesouhlas k jakémukoli omezování cen. Podle diplomatů proto není vyloučeno, že se na mimořádném jednání ministrů energetiky příští úterý dohodu opět nepovede uzavřít.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5254123/zeme-eu-jednaji-o-stropu-cen-plynu-ve-vysi-220-eur-skupina-statu-v-cele-s-nemeckem-varuje-pred-ohrozenim-dodavek.html

7.12.2022 Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v posledních dnech zvyšuje a zhruba od první poloviny listopadu, kdy klesla pod 98 eur/MWh, se dnes dopoledne vyšplhala nad 140 eur/MWh. Za méně než měsíc to je nárůst o více než 40 %. Podle analytiků ale není cenový růst překvapivý, je výsledkem především chladnějšího počasí a s tím spojené vyšší spotřeby (ČTK)  

21.11.2022 Čína pokračuje v nákupech ruských energií. Od ruské invaze na Ukrajinu se dovoz ruského zemního plynu, uhlí, ropy a ropných produktů do Číny zvýšil na téměř 60 miliard USD (1,4 bilionu Kč), před rokem činil přibližně 35 miliard USD, uvedla agentura Bloomberg (ČTK)

2.11.2022 Analytici americké banky Goldman Sachs odhadují, že cena zemního plynu v Evropě v následujících měsících poklesne o cca 30% především jakožto výsledek obecné regulace ze strany evropských států. Aktuálně se cena plynu na klíčové burze TTF v Holandsku pohybuje kolem 120 EUR/MWh. Analytici banky odhadují její pokles během 1Q23 směrem k 85 EUR/MWh. V srpnu se cena kvůli konfliktu na Ukrajině krátkodobě vyšplhala až nad 340 EUR/MWh.

Kromě cenové regulace ze strany států k poklesu ceny přispívají také další faktory jako zaplněné zásobníky, prozatím relativně příznivé teploty oddalující plný náběh hlavní topné sezóny a přebytek dodávek zkapalněného plynu (LNG). Podle posledních zpráv na vykládku v Evropě čeká cca 60 LNG lodí. Evropské zásobníky jsou podle posledních statistik zaplněny z cca 94%.

Podle analytiků jsou pro Evropu a její energetickou krizi stále patrné nemalé výzvy především ze střednědobého pohledu. Směrem ke konci léta 2023 by se mohly ceny opětovně zvyšovat směrem k 250 Eur/MWh spolu se snahou plnit zásobníky před další zimní topnou sezónou. Jedním z faktorů by mělo být oživování ekonomiky v Číně, jež bude zvyšovat obecnou míru poprávky především po LNG. To bude komplikovat plnění evropských zásobníků a zvyšovat tlak na růst ceny. Čína byla v roce 2021 největším dovozcem LNG na světě. 

https://www.kurzy.cz/zpravy/679392-goldmani-ceny-plynu-v-evrope-poklesnou-o-30-v-nasledujicich-mesicich-v-lete-2023-budou-ale-opet/

1.11.2022 Evropské návrhy na stanovení limitů na cenu zemního plynu jsou "pokrytecké", řekl katarský ministr energetiky Saad Al Kaabi v rozhovoru pro Bloomberg. Evropská komise má v úmyslu navrhnout strop cen plynu pomocí dynamického cenového mechanismu, který by mohl být zaveden již letos v zimě, a to ve snaze omezit nestálé náklady na palivo. Kaabimu se ale nelíbí, že zasahování do trhů je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, která Evropa dříve uplatňovala na výrobce.

  • Potíže Evropy budou přetrvávat minimálně do roku 2025, pokud budou kruté zimy a ruské dodávky se nevrátí na normální úroveň, hodnotil Kaabi. Qatar Energy stále vyjednává s německými společnostmi RWE AG a Uniper SE o dodávkách zemního plynu, pokročila jednání také s některými asijskými kupci, dodal generální ředitel společnosti.

  • Letošní pokusy evropských lídrů získat z Kataru více objemů byly z velké části neúspěšné, protože Katar po léta vyrábí již nad rámec své instalované kapacity superchlazené palivo, podotýká agentura Bloomberg.

  • Katar se zavázal, že se zdrží přesměrování nákladu z Evropy, i když to má smluvně povoleno poté, co ruská invaze na Ukrajinu v únoru způsobila raketový růst evropských cen plynu. Katar se toho drží, ale "nic není trvalé a my máme právo dělat si se svými objemy, co chceme," řekl Kaabi. "Ale byl to slib, který jsme dali na určitou dobu. Až bude vhodné, abychom se odklonili, uděláme to. 

  • Katar, největší světový vývozce LNG, plánuje rozšíření výrobní kapacity o více než 60 % na 126 milionů tun ročně do konce dekády prostřednictvím rozvoje North Field East, jehož spuštění je naplánováno na rok 2026, a North Field South, které bude připraveno k vývozu v roce 2027. 

  • https://echo24.cz/a/SawMH/zpravy-zahranicni-lng-zemni-pleny-katar-kritika-eu-pokrytecka-cenove-stropy?

16.10.2022 Snaha zavést cenový strop na zemní plyn z Ruska povede k zastavení dodávek této suroviny. Řekl to generální ředitel ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller. Vyjádřil se tak v podobném duchu jako prezident Vladimir Putin, který na toto riziko upozornil už dříve. Zavedení stropu na ruskou ropu a plyn prosazuje Evropská unie a skupina vyspělých zemí G7.

  • Takové jednostranné rozhodnutí je samozřejmě porušením současných smluv a povede k ukončení dodávek," řekl Miller v ruské státní televizi.
  • Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě. Když dodávky surovin zastaví, pravděpodobně to otřese světovým trhem s energetickými surovinami, uvedla agentura Reuters. To by znamenalo, že světová ekonomika by se musela vypořádat s ještě vyššími cenami ropy a plynu než dosud.  
  • https://echo24.cz/a/S26w9/zpravy-zahranicni-rusky-plyn-zastropovani-ceny-gazprom-hrozit-zastavit-dodavky?

14.10.2022 Turecko se chce stát distribučním centrem ruského plynu, který by proudil do Evropy. Ruské a turecké úřady dostaly zadání, aby na záměru spolupracovaly. Při návratu ze summitu v Kazachstánu to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který ve čtvrtek jednal v Astaně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem (ČTK) 

14.10.2022 Německo má zásobníky plynu naplněné z více než 95 procent. Oznámil to dnes německý síťový regulátor Bundesnetzagentur. Německo tak s více než dvoutýdenním předstihem splnilo plán přípravy na zimu, který zákonem vyžadoval mít k 1. listopadu zásobníky plné z 95 procent (ČTK)

12.10.2022 Rusko je ochotno dodat do Evropy během podzimu a zimy dodatečné objemy zemního plynu, a to nepoškozenou větví plynovodu Nord Stream, anebo přes Turecko, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin. Podle ruské agentury TASS dodal, že míč je nyní na straně Evropské unie (ČTK)

10.10.2022 Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes pokračuje v poklesu. Nejnovější údaje ukazují, že zásoby plynu v Evropě dál rostou, zatímco spotřeba se snižuje. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v listopadu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku sestoupil až na 144 eur za MWh, tedy na nejnižší úroveň od konce června (ČTK)

5.10.2022 Šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol říká, že až budou po zimních měsících vyčerpané plynové zásobníky v Evropě, evropská plynová krize se ještě prohloubí a příští zima může být stejně těžká jako ta nadcházející (Reuters) 

3.10.2022 Ázerbájdžán začal jednat s partnery o zdvojnásobení kapacit plynovodů přivádějících plyn od Kaspického moře do Evropy. Uvedl to ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v Sofii, kde se v sobotu zúčastnil slavnostního spuštění plynovodu spojujícího Řecko a Bulharsko. Stávající kapacita nového plynovodu stačí na pokrytí spotřeby Bulharska, kterému ruská společnost Gazprom přerušila v dubnu dodávky, protože Sofia nechtěla platit v rublech.

"Už jsme zahájili konzultace s partnery věnované rozšíření přepravní schopnosti plynovodu TANAP (Transanatolian Pipeline) z 16 na 32 miliard metrů krychlových (plynu) ročně a TAP (Trans Adriatic Pipeline) z deseti na 20 miliard metrů krychlových. Bez toho bude těžké zajistit dodatečné dodávky plynu," řekl Alijev podle agentury TASS. Spuštění 180 kilometrů dlouhého plynovodu IGB se v sobotu v Sofii zúčastnili prezidenti a premiéři Bulharska, Ázerbájdžánu, Severní Makedonie, Srbska, Rumunska a Řecka a také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Tento plynovod mění situaci ohledně energetické bezpečnosti v Evropě," řekla šéfka unijní exekutivy. Roční přepravní kapacita IGB činí tři miliardy metrů krychlových plynu, což je zhruba roční bulharská spotřeba této komodity. Sofia ale počítá s rozšířením kapacity a připojením k plynovodu některých zemí Západního Balkánu.  Plynovod TAP spojuje pole Šach Deniz II v Ázerbájdžánu s Itálií. Potrubí vede přes Turecko, Řecko, Albánii a Jaderským mořem do jižní Itálie. Zprovozněn byl koncem roku 2020. Je posledním úsekem takzvaného jižního plynovodního koridoru, jehož cílem je spojit země EU se zdroji zemního plynu ve Střední Asii a snížit závislost na dodávkách z Ruska. Jeho součástí je i plynovod TANAP, který dopravuje ázerbájdžánský plyn do Turecka. Ázerbájdžán za rok a půl vyvezl do Evropy 13,5 miliardy metrů krychlových plynu, z toho Itálie obdržela 11,7 miliardy metrů krychlových. Letos má vývoz do Itálie činit deset miliard metrů krychlových.

Relativně brzy a s minimálními vylepšeními stávající infrastruktury by se z Turecka a Řecka mohlo přes Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko dostat do východní, střední a západní Evropy až pět miliard metrů krychlových plynu, ujistila ve společném prohlášení čtveřice firem Bulgartransgaz (Bulharsko), Transgaz (Rumunsko), FGSZ (Maďarsko) a Eustream (Slovensko). 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5168652/azerbajdzan-naleha-na-zvyseni-kapacity-plynovodu-tap-a-tanap.html

1.10.2022 Dodávky ruského plynu v tranzitu přes Rakousko byly pozastaveny kvůli tomu, že rakouský operátor odmítl potvrdit nominace kvůli změně regulace, uvedl Gazprom. Ruský holding nyní řeší problém společně s kupci z Itálie. "Přeprava plynu z Ruska na základě smluv OOO Gazprom Export přes Rakousko byla pozastavena z důvodu odmítnutí rakouského operátora potvrdit nominace na přepravu," stojí v prohlášení. Důvod souvisí s regulačními změnami, které proběhly v Rakousku na konci září. "Holding pracuje na řešení problému společně s italskými kupci," stojí ve zprávě. Italská energetická společnost Eni již dříve uvedla, že od Gazpromu obdržela oznámení, že 1. října nebude schopna dodávat plyn v požadovaných objemech kvůli nemožnosti tranzitu přes Rakousko.

Jedná se o Transrakouské plynovody (TAG 1 a TAG 2), které přepravují zemní plyn od slovensko-rakouských hranic v Baumgarten an der March do Arnoldsteinu v jižním Rakousku, blízko hranic s Itálií. Zemní plyn z Ruska se přepravuje a spotřebovává v Itálii a Rakousku. Délka paralelních potrubí je asi 380 km.

Po odstávce z důvodu sabotáže čerpání plynu přes Nord Stream zůstává jedinou cestou pro dodávky ruského plynu do zemí západní a střední Evropy tranzitní linka přes Ukrajinu. Gazprom již dříve informoval, že k 1. říjnu dodával do Evropy tranzitem přes Ukrajinu plyn v množství 41,7 milionu metrů krychlových.

https://tass.ru/ekonomika/15929957

30.9.2022 Dánsko a Švédsko zaslaly 29. září OSN dopis, ve kterém nastínily fakta o tom, co se stalo na plynovodech Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Strany se zejména domnívají, že na plynovodech došlo ke dvěma explozím o celkové kapacitě několika set kilogramů TNT.

Dokumenty uvádějí, že k výbuchům došlo 26. září večer v mezinárodních vodách, zaznamenaly je seismologické ústavy. "Síla [výsledných zemětřesení] v důsledku explozí byla 2,3 a 2,1 stupně Richterovy škály, z nichž každá je možná ekvivalentní z hlediska výbušného zatížení několika set kilogramů," píše se v dopise. Země zdůraznily, že se obávají, že úniky z Nord Stream by mohly mít negativní dopad na Baltské moře a klima kvůli "významnému množství" emisí skleníkových plynů, které již byly zaznamenány.

"Všechny dostupné informace naznačují, že tyto výbuchy jsou výsledkem úmyslných akcí. Takové akce jsou nepřijatelné, ohrožují mezinárodní bezpečnost a dávají nám důvod k hlubokému znepokojení," uvedly země. Dánsko a Švédsko dodaly, že incidenty vyšetřují a přijímají "nezbytná opatření".

Provozovatel plynovodu Nord Stream věří, že úniky plynu budou pokračovat až do 2. října, hodnocení stavu Nord Stream 2 zatím nebylo oznámeno, píše se v listu. "Podle provozovatele Nord Stream budou úniky pokračovat až do 2. října. Stejné posouzení musí být ještě provedeno s ohledem na Nord Stream 2," píše se v textu. V dopise se uvádí, že k 29. září měly výrony plynu na hladině vody ve výlučné ekonomické zóně Švédska poloměr 900 a 200 m a ve výlučné ekonomické zóně Dánska - 555 a 680 m. Pohyb lodí a letadel v oblasti úniků je omezená. Všem plavidlům se doporučuje obejít místo nouzového stavu minimálně 10 km.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/15920301

30.9.2022 Česko a Polsko žádají Evropskou komisi (EK), aby umožnila financování stavby plynovodu Stork II z programu REPowerEU. O společném dopise českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) a polské ministryně pro ochranu klimatu a životní prostředí Anny Moskwové dnes informovalo české ministerstvo průmyslu v tiskové zprávě. Plynovod Stork má propojit plynárenské soustavy obou zemí a napojit ČR na polské terminály na zkapalněný zemní plyn

29.9.2022 Omezující opatření Evropské unie, která vstoupila v platnost 18. září, vedla k předčasnému odebrání vývozní licence provozovateli Turkish Stream South Stream Transport BV.

Omezení však neomezuje další přepravu plynu. Na základě toho nebudou krátkodobě a dlouhodobě ovlivněny dodávky paliva různých průmyslových odvětví a milionů domácností v Turecku a evropských zemích, zdůraznil provozovatel. Společnost již požádala o obnovení vývozní licence a čeká na odpověď nizozemských úřadů. South Stream Transport BV uvedla, že mají veškerý právní základ pro získání výjimky podle aktuálního nařízení o sankcích Evropské unie. Vysvětluje to skutečnost, že plyn přepravovaný Tureckým proudem je následně dodáván do evropských zemí prostřednictvím národních plynárenských přepravních soustav, čímž pomáhá zajistit jejich energetickou bezpečnost.

  • Polovina kapacity (31,5 miliardy metrů krychlových ročně) je určena pro Turecko, druhá pro Balkán a Evropu. Největšími odběrateli na starém kontinentu jsou Srbsko a Maďarsko

Turkish Stream je exportní plynovod sestávající ze dvou linek. Jeden z nich je určen pro dodávky plynu z Ruska přes Černé moře do Turecka a druhý - do zemí jižní a jihovýchodní Evropy. Jeho projektovaná kapacita dosahuje 31,5 miliardy metrů krychlových ročně. Provoz plynovodu byl zahájen v lednu 2020. 

https://ria.ru/20220929/litsenziya-1820456574.html

https://iz.ru/1403317/2022-09-29/operator-turetckogo-potoka-soobshchil-ob-otzyve-litcenzii-iz-za-sanktcii-es?

28.9.2022 Produkce ropy a plynu v projektu Sachalin-1 byla zastavena, řekl guvernér Sachalinské oblasti Valerij Limarenko v projevu na Dálném východě energetického fóra.Připomněl, že Exxon Neftegas Ltd oznámila v dubnu snížení objemu výroby s odvoláním na okolnosti vyšší moci. 

https://ria.ru/20220928/neft-1819963939.html

27.9.2022 Gazprom varuje, že nemusí být schopen dodávat plyn přes Ukrajinu do Evropy s ohledem na riziko, že Moskva uvalí sankce na ukrajinský Naftogaz. V takovém případě nebude Gazprom schopen platit tranzitní poplatky (Bloomberg). 

27.9.2022 V Polsku byl v úterý slavnostně uveden do provozu plynovod Baltic Pipe, který se stane důležitou trasou pro přepravu plynu z Norska do Dánska a Polska a který bude schopen dodávat surovinu také odběratelům v okolních zemích. Jde o další krok ve snaze Evropské unie zajistit větší diverzifikaci v dodávkách plynu i zemím ve středovýchodní Evropě, uvedla Evropská komise (EK).

  • Plynovod může ročně přepravit z Norska do Polska až deset miliard metrů krychlových plynu, z Polska do Dánska pak tři miliardy metrů krychlových.

  • Pro srovnání - hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie byl donedávna plynovod Nord Stream 1, který je ale od konce srpna odstavený. Jeho maximální kapacita je až 55 miliard metrů krychlových plynu za rok.

  •  Zhruba 80 procent jeho kapacity si už rezervoval polský plynárenský gigant PGNiG. 

  • Baltic Pipe je od roku 2013 projektem společného zájmu EU a získal z Unie finanční prostředky v objemu více než 267 milionů eur (6,6 miliardy Kč). 

  • Polsko v dubnu odmítlo platit za dodávky ruského plynu v rublech, Moskva proto dodávky do Polska zastavila. Pro nahrazení ruské suroviny je pro Polsko důležitý plyn z Norska a dodávky přes terminál zkapalněného zemního plynu (LNG). 

  • https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-baltic-pipe-v-provozu-40409955#

27.9.2022 Švédsko, Dánsko a Německo vyšetřují tři záhadné úniky plynu z potrubí Nord Stream a Nord Stream 2. Jejich provozovatel uvedl, že na obou vedeních se během jediného dne objevilo "bezprecedentní" poškození, které vedlo k poklesu tlaku. Rusko ani Dánsko nevylučují sabotáž a seismologové v oblasti zaznamenali masivní podmořské výbuchy.

  • Málokdy to ale je výrazná ruptura, u níž by se plynovod vyprázdnil prakticky přes noc, jako se to stalo v případě Nord Streamu.
  • Z pohledu energetika je logičtější, že důsledky akce nahrávají Ukrajincům. Na nějakou dobu je vyřazena ze hry konkurenční trasa, tím se posílí význam zásobování přes Ukrajinu. Tam stále ještě ruský plyn proudí. Nezní také logicky, že by si Rusové ničili vlastní majetek. Momentálně těmi plynovody ani nedodávají. Mohli bychom ale přijmout i hypotézu - a to už se dostáváme do konspiračních teorií - že to udělali Rusové, aby z toho mohli obvinit Ukrajince. S tím budou určitě pracovat Ukrajinci nebo i západní země, ve válce se tato taktika běžně používá.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-unik-plynu-z-nord-streamu-je-dilem-specialnich-jednotek-ma-jasno-expert-215488#

27.9.2022 Prudký pokles tlaku v plynovodech Nord Stream 1 a v nezprovozněném Nord Stream 2 není náhoda, ale cílený útok, napsal server deníku Der Tagesspiegel s odkazem na bezpečnostní zdroje. Plynovody, které vedou po dně Baltského moře, měl někdo úmyslně poškodit. Vyšetřovatelé se vzhledem k načasování, třem zasaženým potrubím a velkým tlakovým ztrátám, přiklánějí k verzi, že poškození není náhodné, píše server Der Tageszeitung. Spekuluje se, že za útoky by mohly být ukrajinské nebo s Ukrajinou spojené síly. S dočasně vyřazenými plynovody by se plyn do Německa a dalších zemí střední Evropy mohl vést pouze přes plynovod Jamal a ukrajinskou plynovodní síť.

Druhou variantou je, že potrubí mohla být poškozena ze strany Ruska. Vyřazení plynovodů by zvýšilo další nejistotu na trzích a cena plynu by mohla raketově vystřelit. Evropská energetická krize by se tak ještě více prohloubila.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-poskozeni-plynovodu-nord-stream-neni-nahoda-ale-utok-40409908#

22.9.2022 Britská vláda dnes oficiálně zrušila zákaz takzvaného frakování, tedy hydraulického štěpení, které se používá k těžbě plynu a ropy z břidlicových ložisek. Vláda chce tímto krokem přispět k zabezpečení dodávek energií v době, kdy se energetický trh potýká s negativními dopady války na Ukrajině, uvedla agentura Reuters (ČTK)

22.9.2022 Náklady na dovoz zemního plynu do Německa se v období od ledna do července meziročně zvýšily o 164 procent na 38,3 miliardy eur, ačkoli objem tohoto dovozu klesl o více než čtvrtinu na 64,9 miliardy krychlových metrů. Oznámil to Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu (ČTK)

21.9.2022 Německá vláda se dohodla na převzetí společnosti Uniper, která je největším dovozcem ruského plynu do země a dostala se do existenčních problémů kvůli omezení dodávek ruského plynu a zdražení této energetické suroviny. Vláda odkoupí podíl v Uniperu od mateřské společnosti Fortum a navýší kapitál. Po dokončení transakce by vláda měla vlastnit v Uniperu podíl 98,5 procenta. Oznámila to dnes společnost Fortum.

Německá vláda již v současnosti vlastní v Uniperu podíl zhruba 30 procent. Ten získala v červenci v rámci finanční pomoci, která měla zabránit krachu firmy.

https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/energeticka-krize-online-nemecka-vlada-znarodni-dovozce-plynu-uniper-1393098?

20.9.2022 Ceny plynu pro evropský trh dne opět klesají, referenční futures ztrácely ve čtvrté následné ztrátové seanci až 6,8 %. Politici stupňují úsilí, jak s blížící se zimou odrazit hrozbu energetické krize (Bloomberg)

19.9.2022 Velcí odběratelé zemního plynu v Německu si krátce zarezervovali kapacitu na odběr suroviny z Ruska přes podmořský plynovod Nord Stream 1, který je od konce srpna uzavřený. Uvedla to dnes agentura Reuters. Není ale jasné, co zájem těchto firem vyvolalo, když Rusko nijak nenaznačilo, že by se chystalo dodávky plynu v dohledné době obnovit (ČTK)

17.9.2022 Za pár let bude Čína dostávat mnohem levnější energii než Evropa a bude ji dostávat ještě dlouho - z Ruska. Pro Evropu skončí průmyslová konkurence s Čínou věčnou porážkou.

The Power of Siberia 2 je plánovaný plynovod mezi poli na Sibiři a Ujgurskou autonomní oblastí Sin-ťiang v západní Číně. Bude muset proběhnout územím Mongolska. Plánovaný termín zahájení výstavby dálnice je rok 2024.

https://ria.ru/20220917/gaz-1817521027.html

8.9.2022 Dodávky ruského zemního plynu do Evropské unie od počátku letošního roku klesly o 48 procent. Včetně Británie se snížily o 49 procent. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na oznámení ruského plynárenského gigantu Gazprom

6.9.2022 6 Ruská plynárenská společnost Gazprom podepsala s čínskou energetickou firmou China National Petroleum Corporation (CNPC) smlouvu, podle které se budou dodávky ruského plynu do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře hradit v ruských rublech a čínských jüanech místo v amerických dolarech (ČTK)

1.9.2022 Podle nové dohody mezi Moskvou a Budapeští bude ruský Gazprom dodávat do Maďarska přes Srbsko 5,8 milionu metrů krychlových zemního plynu denně, tedy více, než bylo v dlouhodobých kontraktech, uvedl maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó. Právě on se v červenci vydal do Moskvy za účelem získání dalších dodávek plynu, což vyvolalo kritiku v ostatních evropských hlavních městech. V srpnu dodal Gazprom do Maďarska maximálně 2,6 milionu metrů krychlových plynu za den (The Capitals)


30.8.2022 Gazprom se rozhodl pozastavit dodávky francouzské Engie kvůli nezaplacení červencového plynu v plné výši, uvedla ruská společnost na svém oficiálním kanálu Telegram. Engie v úterý dříve uvedla , že Gazprom ji oznámil, že dodávky plynu budou od 30. srpna přerušeny kvůli neshodám ohledně některých smluv.Gazprom pozastavil dodávky plynu Engie ( Francie ) kvůli nezaplacení za červencové dodávky v plné výši," uvedla ruská společnost.

https://ria.ru/20220830/gaz-1813278199.html

28.8.2022 Místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv zvýšil svou prognózu cen plynu, nyní věří , že do konce roku může stoupnout na 5000 eur za tisíc metrů krychlových. Medveděv dříve předpověděl, že cena plynu pro EU by mohla do konce roku dosáhnout 4000 dolarů."V souvislosti se zvýšením cen plynu na 3 500 eur za tisíc metrů krychlových musím do konce roku 2022 zvýšit odhadované náklady na 5 000 eur.

Ceny plynu na burze v Evropě se přiblížily rekordním úrovním na pozadí omezených dodávek modrého paliva z Ruska, vyplývá z údajů londýnské burzy ICE a provozovatelů přepravy plynu. Vypořádací cena futures na plyn za zářijovou dodávku (podle TTF) byla poslední obchodní den týdne - 26. srpna - 3 507,3 USD, což byla rekordní hodnota za celou dobu provozu plynárenských hubů v Evropě - od roku 1996. Toto číslo za týden vzrostlo asi o 1 000 USD, tedy téměř o 40 %. Zároveň kotace plynu v pátek v tuto chvíli dosáhly 3 525,9 USD a udělaly další krok k aktualizaci historického maxima 3 892 USD.

https://ria.ru/20220828/gaz-1812697568.html

24.8.2022 Zastavení toku plynu z Ruska by mělo významné makroekonomické dopady až s příchodem topné sezony 2023/2024. Český hrubý domácí produkt by kvůli tomu v roce 2023 klesl až o 2,9 procenta, v roce 2024 až o 1,6 procenta. Na twitteru to dnes uvedlo ministerstvo financí (MF). Domácnosti ani průmysl v ČR minimálně v následující topné sezoně nejsou podle ministerstva v ohrožení (ČTK)

22.8.2022 Evropské futures na plyn rostou o 20 % kvůli obavám ohledně ruských dodávek. Cena referenčního kontraktu se dostala až na 292,99 EUR/MWh (Bloomberg) 

18.8.2022 Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku zvýšila o 6,7 procenta a uzavřela na 241 eurech (asi 5930 Kč) za megawatthodinu. Zemní plyn se tak stává příliš nákladným pro průmyslové využití i pro výrobu elektřiny, uvedla agentura Bloomberg. Ceny jsou asi jedenáctkrát vyšší, než bylo do loňska v tomto ročním období obvyklé. Náklady evropských domácností a podniků raketově rostou, čelí nejhorší inflaci za několik desetiletí.

Na nová maxima stoupají i ceny elektřiny. Cena klíčového termínového kontraktu s dodáním v příštím roce tento týden na energetické burze European Energy Exchange (EEX) v Lipsku poprvé překročila 500 eur (zhruba 12.300 Kč) za megawatthodinu (MWh). Za poslední rok se tak zvýšila zhruba o 500 procent.

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/cena-plynu-pro-evropu-prekonala-rekord-40406189#

16.8.2022 Ruská státní plynárenská společnost Gazprom varovala, že ceny plynu v Evropě se mohou v zimě zvýšit o dalších 60 procent na více než 4000 dolarů (96.713 Kč) za 1000 metrů krychlových. Vývoz a produkce samotného Gazpromu přitom klesá vinou západních sankcí uvalených na Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu (Reuters)

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5106841/elektrina-na-nemecke-burze-presahla-500-eurmwh-plyn-prida-dalsich-60-snazi-se-strasit-gazprom.html

15.8.2022 Nadcházející zvláštní daň pro všechny spotřebitele plynu v Německu, jejíž účelem je rozptýlit vysoké náklady na náhradu ruského plynu, bude podle zdrojů stanovena v rozmezí 2 - 3 eurocenty/kWh. Pro průměrnou čtyřčlennou rodinu by to při sazbě 2 eurocenty bude znamenat dodatečný výdaj zhruba 400 EUR ročně. V případě 3 centů/kWh by to bylo cca 600 EUR ročně (Reuters)

30.7.2022 "Společnost Gazprom zastavila dodávky plynu do Lotyšska v rámci červencové objednávky pro porušení podmínek odběru plynu," uvedla firma na svém kanálu na síti Telegram. V pátek lotyšská plynárenská společnost Latvijas Gaze uvedla, že za plyn odebíraný z Ruska platí v eurech místo rublů, jak nyní požaduje Rusko, uvedla agentura Reuters.

Šéf společnosti Aigars Kalvitis řekl, že jeho firma odebírá plyn z Ruska. "Ale ne od Gazpromu, protože není možné platit Gazpromu. Máme odlišného dodavatele," uvedl. Název společnosti nesdělil.

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/gazprom-odrizl-lotyssko-od-plynu-40404433#

26.7.2022 Roční kontakt na dodávku elektřiny na německé burze +7,3 % na 375 EUR/MWh. Cena zemního plynu v Evropě roste nad 200 EUR za MWh, děje se tak poprvé od 9. března (Bloomberg). 

25.7.2022 Ruský plynárenský gigant Gazprom odstaví ve středu 27. července z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě. Dodávky plynu se tak dále sníží na 33 milionů metrů krychlových denně, tedy zhruba na 20 procent kapacity. Oznámila to ruská společnost.

Nord Stream 1 je hlavní trasou pro transport ruského plynu do Evropské unie. Jeho maximální kapacita je až 167 milionů metrů krychlových denně. Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu roste. Krátce po 17:30 SELČ se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala nad 176 eur (přes 4 300 Kč) za megawatthodinu (MWh), a vykazovala tak růst o více než deset procent. Před rokem plyn v TTF stál zhruba 21 eur/MWh.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-gazprom-od-stredy-snizi-dodavky-plynu-nord-streamem-1-na-petinu-209774#

21.7.2022 Po pravidelné údržbě plynovodu Nord Stream 1 byly dnes ráno obnoveny dodávky ruského plynu do Evropské unie. Agentuře DPA to sdělil mluvčí provozovatele plynovodu, společnosti Nord Stream AG. Před zahájením desetidenní údržby byly dodávky na 40 procentech kapacity plynovodu. Dnes bude provoz zatím na 30 procentech kapacity. 

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5079255/plynovodem-nord-stream-1-po-udrzbe-opet-zacal-proudit-plyn-z-ruska-dodavky-jsou-na-30-.html

18.7.2022 Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v Baku podepsala memorandum o porozumění, které předpokládá, že Ázerbájdžán zdvojnásobí dodávky plynu do EU Do roku 2027 by tak mělo z Ázerbájdžánu do unie ročně směřovat nejméně 20 mld. m3 plynu (ČTK) 

18.7.2022 Rusko po konci současné plánované odstávky plynovodu Nord Stream 1 zřejmě naplno neobnoví dodávky plynu do Evropy. Myslí si to oslovení odborníci, které dnes oslovila ČTK. Pokud firma dodávky obnoví alespoň v omezeném množství, nelze podle nich vyloučit, že se mohou kdykoliv zastavit (ČTK)

18.7.2022 Německá společnost Uniper, která je největším dovozcem ruského plynu do Německa, dostala od ruské plynárenské společnosti Gazprom oznámení o zásahu vyšší mocí. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu. Německý podnik ale sdělil, že oznámení Gazpromu neuznává, protože má retroaktivní účinnost, a to od 14. června. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) podle listu Financial Times (FT) krátce po zprávě varovala, že Evropa musí spotřebu plynu okamžitě snížit. Zmínila omezení klimatizace a prodej plynu průmyslovým odběratelům v aukcích, jinak podle ní hrozí, že v zimě bude surovina na příděl.  Dopis Gazpromu datovaný podle Reuters 14. července a určený Uniperu může ruskou firmu chránit před kompenzacemi za nedodání suroviny v termínu stanoveném smlouvou. Gazprom, nad kterým má kontrolu Kreml, ale tímto postupem riskuje další eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem kvůli invazi svých vojsk na Ukrajinu.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5075078/uniper-dostal-od-gazpromu-sdeleni-o-nemoznosti-plnit-zavazky-kvuli-zasahu-vyssi-moci.html

18.7.2022 Zatímco jiné evropské země nemají problém získávat energii z větru, slunce či vodních toků, Česká republika tyto možnosti v takové míře nemá. I tak se ale Česko může závislosti na fosilních palivech zbavit, upozorňují odborníci. Pomoci k tomu má už existující technologie na výrobu biometanu. Projekt produkce biometanu podporuje i Evropská unie, která jej považuje za vhodného nástupce zemního plynu. Věnuje se mu zejména v rámci plánu RePowerEU, který hodlá zajistit Evropě energetickou nezávislost. Mohla by se tak odtrhnout od ruských plynovodů, u kterých hrozí čím dál větší riziko celkového uzavření.

V Česku je jedním ze stavitelů biometanových stanic firma Hutira green gas. "Plán RePowerEU ukázal, že biometanu jsou evropské politiky velmi pozitivně nakloněny. Do roku 2030 by Evropská unie chtěla vyrobit 35 miliard metrů krychlových biometanu," řekla marketingová ředitelka firmy Monika Zitterbartová.

Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/467128-evropa-ma-nahradu-za-zemni-plyn-biometan-si-muze-vyrabet-kazda-vesnice?

14.7.2022 Lotyšský parlament přijal v závěrečném čtení novelu zákona "o energetice", která od 1. ledna 2023 zavádí úplný zákaz dovozu plynu z Ruska. Oznámil to ve čtvrtek portál Delfi .

Kromě novely zákona byla schválena i schémata spolupráce s ostatními členy EU při zajištění zákazu dovozu ruského plynu.

https://tass.ru/ekonomika/15216845

14.7.2022 Ruská plynárenská společnost Gazprom nemůže zaručit bezproblémový provoz plynovodu Nord Stream 1. Firma dnes uvedla, že není jasné, zda dostane opravenou turbínu, jejíž servis v Kanadě zajistila německá společnost Siemens Energy. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU. Teď prochází pravidelnou údržbou. Německé ministerstvo hospodářství nechtělo prohlášení Gazpromu komentovat, informovala agentura Reuters.

  • Gazprom nemá k dispozici žádné dokumenty, které by společnosti Siemens umožňovaly vyvézt z Kanady motor kompresorové turbíny (...) pro stanici Portovaja," uvedla ruská plynárenské společnost. "Za těchto okolností není možné učinit objektivní závěr ohledně dalšího vývoje situace při zajištění bezpečného provozu stanice Portovaja, která je kritickým zařízením pro plynovod Nord Stream 1.
  • https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5069870/gazprom-varoval-ze-nemuze-zarucit-bezproblemovy-provoz-plynovodu-nord-stream-1.html 

11.7.2022 Dodávky ruského plynu přes Nord Stream, hlavní trasu pro export plynu z Ruska do Evropy, budou dočasně pozastaveny do pondělního rána do 21. července kvůli plánované roční údržbě plynovodu. V loňském roce probíhaly opravy na plynovodu také v polovině července - od 13. do 23. července. Dodávky plynu přes Nord Stream byly v roce 2021 na úrovni historicky rekordního roku 2020 - 59,2 miliardy metrů krychlových. m. Dodávky plynovodů však letos výrazně zbrzdili sami západní partneři Ruska. Gazprom tedy musel 14. června omezit vývoz plynu přes Nord Stream kvůli předčasnému vrácení čerpacích jednotek plynu z Montrealu společností Siemens po opravách kvůli kanadským sankcím vůči Ruské federaci. V tomto ohledu byl Nord Stream po celou dobu využíván pouze na 40 % své maximální kapacity, což ohrožuje plány na naplnění zásobníků plynu nejen v Německu, ale i ve všech zemích EU. Nyní jsou zaplněny z více než 60 % s cílem 80 % do zimy 2022-2023 a míra plnění se pravděpodobně během renovací výrazně zpomalí.A přestože se Kanada 9. července po četných žádostech NSR a jednání s jejím vedením přesto rozhodla vrátit opravenou turbínu Siemens, načasování této dodávky zůstává neznámé. A německé úřady se stále obávají, že Rusko po dokončení oprav na Nord Stream přestane dodávat plyn.

Během prací na Nord Streamu zůstává jedinou trasou pro dodávky ruského plynu do zemí západní a střední Evropy pouze jedna tranzitní větev přes Ukrajinu - přes kterou ukrajinská strana nedávno potvrdila žádosti v objemu jen asi 40 milionů metrů krychlových. m za den. Dodávky plynu prostřednictvím Turkish Stream a Blue Stream (oba plynovody rovněž prošly plánovanými opravami v květnu a červnu) jsou určeny pro Turecko a země jižní a jihovýchodní Evropy.

https://tass.ru/ekonomika/15179255

9.7.2022 Kanadské úřady se rozhodly vrátit turbínu Siemens pro německý plynovod Nord Stream. Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Německo podle něj v pátek potvrdilo, že vláda v této otázce obdržela "pozitivní signál" z Kanady, ale zatím neexistují žádná data o jeho doručení příjemci. Turbína bude podle agentury Reuters nejprve poslána do Německa a poté bude předána Gazpromu, aby Kanada neporušila sankce uvalené na ruskou společnost.

https://tass.ru/ekonomika/15171949

8.7.2022 Německý ministr hospodářství Robert Habeck už občanům bez okolků vzkázal, že dopad změn pro ně může být dramatický. Ceny energií během podzimu a zimy podle něj mohou stoupnout domácnostem o čtyřmístnou sumu v eurech, a budou se tak pohybovat kolem úrovně měsíčního rodinného příjmu.

Vysoké ceny za energie přitom Němce trápí už nyní, podobně jako obyvatele jiných evropských zemí.

Podle nedávné studie Institutu německého hospodářství (IW) muselo letos v květnu až 25 procent německých domácností vynaložit za energie více než deset procent svého čistého příjmu. Loni to přitom bylo pouze 14,5 domácnosti. Deset procent čistých příjmů za energie je přitom považováno za hranici "energetické chudoby".

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-zastavi-rusove-plynovod-nemecka-vlada-chysta-obyvatele-na-naraz-208416#

8.7.2022 Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o stabilizační pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu. Ministr hospodářství Robert Habeck v reakci na potíže Uniperu prohlásil, že Německo nenechá klíčové společnosti padnout.

Německá média už dříve naznačovala, že by německý stát mohl v Uniperu převzít více než 30procentní podíl, aby energetickou společnost zachránil a aby předešel řetězové reakci s konečnými dopady na veřejnost. Dopady by mohla pocítit i Česká republika, jejíž obchodní firmy přes Německo nakupují plyn.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5064625/energeticka-spolecnost-uniper-pozadala-nemeckou-vladu-o-pomoc.html

Německé utilitě Uniper podle jejího CEO hrozí letos případné ztráty v objemu až 10 miliard EUR (Bloomberg).

8.7.2022 Ukrajina požádala Kanadu, aby nepředávala Rusku turbínu pro plynovod Nord Stream. Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného úředníka ukrajinského ministerstva energetiky. Podle Kyjeva bude předání turbíny, která je nyní v Montrealu v opravě, do Ruska porušením sankcí vůči Moskvě. "Sankce zakazují převod [Ruska] jakéhokoli plynového zařízení," řekl zdroj agentury. "Pokud, nedej bože, toto rozhodnutí bude schváleno, nepochybně se obrátíme na naše evropské kolegy, aby přehodnotili svůj přístup. Koneckonců, pokud to země udělají nedodržují dohodnuté, o kterých rozhodují o sankcích, o jaké solidaritě tedy můžeme mluvit?"

Jedna z turbín, postavená v Kanadě společností Siemens Energy, byla poslána do Montrealu na opravu. Výrobce tvrdí, že je nemožné vrátit opravenou turbínu do Německa kvůli kanadským sankcím vůči ruskému leteckému průmyslu. Kanadské úřady klasifikovaly turbínu jako zboží dvojího užití a po opravě ji odmítly vrátit. V důsledku toho se kapacita Nord Streamu během dvou dnů snížila o 40 %. Od 11. července do 21. července bude potrubí uzavřeno z důvodu údržby.

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/15160141 

7.7.2022 Gazprom říká, že pokračuje v dodávkách plynu do Evropy přes Ukrajinu, čtvrteční objem je na 41,2 mil. kubíků (Reuters). Německý ministr hospodářství Habeck vybídl Kanadu, aby umožnila návrat turbíny do plynovodu Nord Stream. Rozhodnutí je podle něj třeba učinit do pondělí (Bloomberg).

6.7.2022 Dlouho odkládaný propojovací plynovod mezi Řeckem a Bulharskem (IGB) byl dokončen a může být tento měsíc uveden do komerčního provozu. Oznámil to řecký ministr energetiky Kostas Skrekas a dodal, že slavnostní spuštění projektu se uskuteční v pátek. Plynovod je důležitý pro energetickou bezpečnost Bulharska, které bylo odříznuto od dodávek ruského plynu, protože odmítlo platit v rublech.

4.7.2022 Německo by mělo počítat s tím, že Rusko bude pokračovat v omezování dodávek plynu plynovodem Nord Stream 1 i po odstávce pro údržbu, která je plánovaná na tento měsíc. V rozhovoru s německým časopisem Die Zeit to řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck. Šéf německého regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur Klaus Müller dnes Němce vyzval, aby šetřili energií a připravili se na zimu, kdy se spotřeba zvýší.

30.6.2022 30.6.2022 Německo nemá podle bavorského premiéra Markuse Södera zajištěné zásobování plynem; zemský ministerský předseda varoval, že největší ekonomice EU hrozí infarkt. Jeho protějšek z Bádensko-Württemberska Winfried Kretschmann během debaty uspořádané listem Süddeutsche Zeitung řekl, že situace je dramatická a případné odstavení některých podniků od dodávek plynu může mít dopad na dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu (ČTK)

15.6.2022 Nutnost oprav omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o 40 procent na 100 milionů krychlových metrů denně. Oznámila to dnes ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Potrubím se přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, jde o hlavní trasu pro export ruského plynu do Evropské unie. Cena plynu se po zprávě začala výrazněji zvyšovat.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5035944/prepravni-kapacity-plynovodu-nord-stream-1-vyrazne-klesly-v-kanade-uvizla-turbina-pry-kvuli-sankcim.html

15.6.2022 Výpadek terminálu LNG, který v Texasu provozuje americká společnost Freeport LNG, po požáru potrvá mnohem déle, než se předpokládalo. Firma nyní očekává, že mimo provoz bude alespoň do září a že činnost plně obnoví až na konci letošního roku. Z terminálu směřuje LNG do EU, kde se cena plynu po sdělení firmy začala zvyšovat (ČTK).


23.5.2022 Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to dnes ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů (ČTK) .

23.5.2022 "GTS operátor Ukrajiny" přijal od "Gazpromu" v pondělí žádost o tranzit plynu ve výši 44,3 milionů metrů krychlových, podle údajů OGTSU. V neděli to bylo 44,7 milionu metrů krychlových. m. Kapacity jsou deklarovány pouze na jednom ze dvou vstupních bodů do ukrajinské GTS - měřicí stanici plynu Sudzha. Žádost nebyla přijata po chodbě přes GIS "Sohranivka".

Polské úřady se rozhodly porušit mezivládní dohodu podepsanou v roce 1993 s Ruskou federací o dodávkách plynu do republiky. Oznámil to v pondělí ve vysílání Polského rozhlasu představitel vlády země pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimsky, píše TASS. "Po 30 letech lze konstatovat, že vztahy v plynárenském průmyslu mezi Polskem a Ruskem přestávají existovat," cituje ho agentura. 

16.5.2022 Začátkem února turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že Ankara je připravena využít plyn produkovaný Izraelem ve východním Středomoří v tuzemsku a dodávat jej do Evropy. V dubnu ministr zahraničí republiky Mevlut Cavusoglu uvedl, že plynovod mezi Tureckem a Izraelem by mohl být postaven během 4-5 let, pokud bude přijato příslušné rozhodnutí.

Otázka přepravy plynu z východního Středomoří se dostala do popředí kvůli nejistotě ohledně proveditelnosti výstavby plynovodu ve východním Středomoří (ropovodu EastMed). Když mluvil o vyhlídkách tohoto projektu, Erdogan připomněl, že Spojené státy přestaly tento projekt podporovat. "Podle mého názoru Spojené státy od projektu odstoupily, protože v něm nenašly to, co očekávaly, tedy finanční proveditelnost. Pokud by tomu tak bylo, neodešly by. Hovoříme o právech tureckého obyvatelstva na Kypru." ve vztahu k tomuto regionu, který chráníme," řekl Erdogan. Připomněl, že turecká vrtná a seismická plavidla operují mimo kyperský šelf, což snižuje náklady na plyn pro koncového uživatele.

Dohodu o výstavbě plynovodu ve východním Středomoří podepsaly 2. ledna 2020 Řecko, Kypr a Izrael. Předpokládá se, že ropovod EastMed umožní zahájit dodávky energie z izraelského naleziště Leviathan a kyperského naleziště Afrodita přes ostrovy Kypr a Krétu na pevninu Řecka a v budoucnu případně přivést plyn do Itálie. Délka plynovodu je 1900 km, z toho 1300 km bude položeno pod vodou a 600 km na souši. Projektovaná kapacita plynovodu EastMed je 10 miliard metrů krychlových plynu ročně. Řecký informační portál Defense-point.gr však 8. ledna uvedl, že Spojené státy oznámily Řecku, Kypru a Izraeli, že projekt nepodporují "z ekologických i ekonomických důvodů".

https://tass.ru/ekonomika/14635287


11.5.2022 V pozadí bitev na Ukrajině se bojuje o přízeň Alžírska. Severoafrický stát totiž do Evropy dodává 11 procent veškerého dovozu plynu. Evropská unie za pomoci Spojených států tak k Alžírsku vzhlíží jako k možnému zdroji, jenž by mohl nahradit ruský plyn, na kterém chce Evropa získat nezávislost. Alžírsko je ve svých vyjádřeních směrem k výraznějším dodávkám plynu do Evropy opatrné. Pojí ho totiž nadstandardní vztahy s Ruskem, a země tak nechce učinit žádný výrazný krok, který by naznačil, na čí straně konfliktu Alžířané stojí.

V odpověď na požadavky větších dodávek plynu do Evropy tak aktuálně z Alžírska zní: "V blízké budoucnosti na to kapacitu nemáme." Pozice Spojených států v severoafrické zemi se v posledních letech výrazně zhoršila. Stalo se tak poté, co administrativa bývalého prezidenta Donalda Trumpa uznala marockou suverenitu nad pouštním územím bohatým na fosfáty, kde Alžírsko dlouhodobě podporuje hnutí Polisario, jehož cílem je vymanit Západní Saharu právě z marocké správy.

Média později informovala o tom, že se Blinken pravděpodobně pokoušel v Alžírsku vyjednat obnovení plynovodu GME, který Alžírsko loni uzavřelo. Zemní plyn skrz něj proudil přes Maroko do Španělska. Alžírská média uvedla, že vláda Blinkenův návrh odmítla.

https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/zapad-s-ruskem-bojuje-o-alzirsky-plyn-40396589#

8.5.2022 Ruský plyn vstupující do Evropy lze zcela přesměrovat do asijsko-pacifického regionu, k tomu je však nutné vyvinout exportní infrastrukturu. 

  • V horizontu do roku 2025 bude více než polovina růstu celosvětové poptávky po zemním plynu pocházet z asijských zemí, především Číny a Indie. Celkově se spotřeba plynu v asijsko-pacifickém regionu do roku 2025 zvýší o zhruba 160 miliard metrů krychlových oproti současné úrovni v roce 2022.

Aktivní práce na pokládce " Síly Sibiře " trvaly například pět let, obdobné doby výstavby se vyznačují i ​​velkokapacitní zařízení na zkapalňování plynu. "Pro udržení objemu ruského exportu je tedy nutné začít rozvíjet nové projekty a přijímat investiční rozhodnutí již dnes," uzavřel. Nyní je ruský plyn dodáván do Číny prostřednictvím plynovodu Power of Sibiř. Dodávky potrubí přes něj začaly na konci roku 2019 a v roce 2020 činily 4,1 miliardy metrů krychlových. Plánuje se každoroční navyšování objemu dodávek až do dosažení projektované kapacity 38 miliard metrů krychlových do roku 2025. S přihlédnutím k nové dohodě, která byla podepsána v únoru, by celková kapacita dodávek do Číny cestou "Dálného východu" mohla dosáhnout 48 miliard metrů krychlových ročně. Kromě toho se zpracovává projekt Power of Siberia-2, který zahrnuje výstavbu plynovodu do Číny přes území Mongolska . Jeho kapacita bude 50 miliard metrů krychlových ročně.

https://ria.ru/20220508/gaz-1787457381.html

6.5.2022 Česká republika bude s Německem jednat o společném využití terminálů na zkapalněný zemní plyn, které chce německá vláda kvůli snížení energetické závislosti na Rusku vybudovat. Český premiér Petr Fiala to po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl na společné tiskové konferenci (ČTK)

Navýšení kapacity ropovodu TAL je tak pro Česko podle Fialy klíčem k tomu, aby mohlo zavést embargo na ruskou ropu. "Velice oceňuji připravenost pana kancléře a německé vlády nám s touto věcí pomoci a zahájit rozhovory o tom, jak bychom mohli co nejefektivněji kapacitu ropovodu TAL rozšířit," řekl.

Německo se během několika týdnů přiblížilo nezávislosti na ruské ropě a ruském uhlí, v případě ruského plynu snížilo Německo jeho podíl z 55 na nynějších 35 procent. Dalšího snížení chce dosáhnout díky LNG terminálům a především podporou přechodu na obnovitelné a čisté energetické zdroje. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít v roce 2024.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4987748/cesko-bude-s-nemeckem-jednat-o-spolecnem-vyuziti-lng-terminalu.html

26.4.2022 Řešením, jak umenšit závislost Evropy na ruském plynu, je dovoz zkapalněného plynu (LNG) - například z USA či regionu Blízkého východu. Terminály se nacházejí a budují v řadě států, mimo jiné na severu Polska. Vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška zdůrazňuje právě potřebu získat podíl v terminálech na zkapalněný plyn.

"Vláda už v programovém prohlášení řekla, že ČR chce získat podíl na LNG terminálu v sousední zemi. Přičemž za sousední bereme nejen Německo a Polsko, ale i další blízké země v EU - Nizozemsko, Francii či Itálii," řekl Seznam Zprávám Bartuška.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-sto-kilometru-potrubi-za-ctyri-roky-fiala-jede-resit-dodavky-plynu-199790#

26.4.2022 V Česku je největším provozovatelem podzemních zásobníků plynu společnost RWE Gas Storage, provozuje šest zásobníků s provozním objemem asi 2,7 miliardy metrů krychlových. Dalším provozovatelem podzemních zásobníků plynu v tuzemsku je firma MND Gas Storage, která vlastní a provozuje dvě skladovací struktury. Zásobníky RWE Gas Storage jsou nyní naplněny zhruba ze 30 procent, letos se začaly plnit o několik týdnů dříve, již 1. dubna, a to na základě požadavků zákazníků. Zásobu plynu má ČR přibližně na měsíc, a to v závislosti na počasí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) kvůli posílení energetické bezpečnosti připravovalo úpravu vyhlášky o stavu nouze v plynárenství. Ta mimo jiné dodavatelům ukládala povinnost zajistit tzv. bezpečnostní standard dodávky, kdy musejí mít uskladněno minimálně 30 procent spotřeby zemního plynu v topné sezoně. Návrh měl toto množství navýšit na 45 procent, a zvýšit tak pravděpodobnost bezpečné dodávky plynu chráněným zákazníkům, k nimž patří například domácnosti či zdravotnická a sociální zařízení.

  • Požadavky na zásoby spolu s vysokými cenami ale vytvářejí na dodavatele finanční tlak, který nemusejí unést.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rusko-zastavuje-dodavky-plynu-do-polska-199875# 

26.4.2022 Polská plynárenská firma PGNiG v úterý večer potvrdila dřívější informace médií, že Rusko zastavuje dodávky plynu do Polska. Varšavu o tom podle PGNiG informovala ruská plynárenská společnost Gazprom.

Ruská agentura TASS napsala, že objem přepravené suroviny plynovodem Jamal měřený na polsko-běloruské hranici klesl 25. dubna ve srovnání s 21. dubnem o 75 %. Podle Onet.pl Polsko za surovinu odmítlo platit v rublech, a zastavení dodávek může souviset s tím (minulý pátek vypršel termín, do kterého mělo Polsko zaplatit za surovinu v rublech, jak žádá Kreml).

Rusko požaduje platby za plyn v rublech v reakci na ekonomické sankce, které na něj Západ uvalil po zahájení probíhající vojenské invaze na Ukrajinu. Zastavení dodávky ruského plynu Polsku považuje český premiér Petr Fiala za porušení smluv. Je podle něj nutné se postupně zbavit závislosti na ruských palivech.

  • Společnost PGNiG také uvedla, že Gazprom porušil dlouhodobou smlouvu o dodávkách plynu a že podnikne kroky k obnovení dodávek tak, jak je to ve smlouvě, napsala agentura Reuters. Kontrakt vyprší s koncem letošního roku a polský vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski uvedl, že si země poradí s tím, že dodávky končí už nyní.
  • Podle ministryně Moskwové jsou polské zásobníky zemního plynu naplněny ze 76 procent a není v současnosti nutné využívat jeho rezervy. "Polsko má potřebné rezervy plynu i zdroje dodávek, které chrání naši bezpečnost," řekla ministryně. Ujistila, že v polských domácnostech plyn chybět nebude.

  • Podle think-tanku Forum Energii Polsko asi 55 % své spotřeby zemního plynu kryje z dodávek z Ruska. Už delší dobu, bez ohledu na nynější konflikt na Ukrajině, pracuje na jejich nahrazení z jiných zdrojů. Letos na podzim má skončit stavba plynovodu Baltic Pipe, kterým do Polska poteče plyn z Norska.

  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rusko-zastavuje-dodavky-plynu-do-polska-199875#

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/rusko-zastavilo-dodavky-plynu-do-polska-40395053#

21.4.2022 Dopady energetické krize by podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) mohlo pomoci zmírnit rozšíření výjimky osvobození zemního plynu od daně alespoň pro energeticky náročné průmyslové podniky. Nyní firmy nemusejí daň odvádět například z plynu nakoupeného pro výrobu elektřiny nebo pro vytápění domácností. Účinným opatřením by mohlo být dále snížení příspěvku na podporované zdroje energie (ČTK). 

11.4.2022 Navýšení exportu amerického plynu je podle Daniela Yergina, energetického analytika a viceprezidenta poradenské firmy S&P Global, "velkým obratem" v politice Bidenovy administrativy (slíbil výrazné snížení emisí a avizoval "rychlý přechod" od fosilních zdrojů k čisté energii ). "Jde o přiznání, že břidličný plyn - a zvláště pak LNG - je skutečným geopolitickým aktivem," uvedl Yergin pro deník Wall Street Journal.

  • Spojené státy jsou už nyní největším světovým vývozcem LNG a až 70 procent amerického zkapalněného plynu v posledních měsících začalo směřovat do EU, Velké Británie a do Turecka. Kapacity amerických těžařů a vývozců jsou ale v současnosti na maximu. Navýšení exportu do Evropy hodlá americká vláda zajistit tím, že tam přesměruje dodávky, které původně mířily jinam - především do Asie.
  • Důvodem, proč Bidenův plán ekologické organizace tvrdě kritizují, je výhled do roku 2030. Podle něj by se měl podíl amerického LNG na globálním trhu zdvihnout ze současné pětiny na třetinu. Takové objemy by už nutně vyžadovaly velké investice do plynové infrastruktury. Především do pobřežních terminálů, kde se LNG přečerpává na lodě.  
  • Vládní podpora čerpání plynu z břidlic a výstavby vývozní infrastruktury by ovšem byla znatelným odklonem od "zelené agendy", kterou vláda dosud akcentovala. Bílý dům chtěl těžbu fosilních zdrojů omezovat, teď by naopak inicioval její rozvoj. 
  • Životnost terminálů je zhruba 20 let, z čehož vycházejí i investoři. Počítají s tím, že nejméně další dvě desetiletí by se tak v USA těžil plyn na export. "Dovolit takovou expanzi nových zařízení na vývoz plynu znamená, že nás to na desetiletí uvězní v závislosti na riskantních fosilních zdrojích a pro klima to bude katastrofa. Není možné, abyste startovali vývoz amerického LNG a zároveň dostáli klimatickým závazkům, které Spojené státy a EU slíbily splnit. 
  • Podle expertů se ale Bidenovi už nepodaří splnit závazek, že do roku 2030 sníží emise USA na polovinu. "To byl vždy napjatý cíl. A teď se to už určitě nestane. 
  • https://archiv.hn.cz/c1-67055700-biden-slibil-evrope-americky-lng-tezari-v-usa-slavi-ekologove-biji-na-poplach

25.3.2022 Ruský státní plynárenský gigant Gazprom musí do čtyř dnů vymyslet jak přijímat platby za vývoz plynu v rublech. Nařídil to ruský prezident Vladimir Putin. Konkurenční Novatek, který je největším ruským producentem zkapalněného zemního plynu, takový úkol nedostal, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov (ČTK) 

17.12.2021 Cena klíčového evropského termínového kontraktu na zemní plyn zakončila čtvrteční obchodování na 145 eurech (téměř 3700 Kč) za megawatthodinu. To představuje její nejvyšší závěrečnou úroveň v historii. Obchodníci uvedli, že cena reagovala na údaje, podle kterých by v pátek neměl plynovod Jamal dodávat žádný ruský plyn do Německa (ČTK). 

9.11.2021 Ruský plynárenský gigant Gazprom posílá do Bulharska zemní plyn za podezřele nízkou cenu. Bulharsko v listopadu nakupuje plyn za 46,5 €/MWh, což je v porovnání s evropskými plynovými tarify téměř dvakrát nižší částka. Šéf bulharského energetického úřadu Ivan Ivanov to vysvětluje dodatečnými dodávkami plynu, na kterých se Gazprom s Bulharskem domluvil. Podrobnosti ohledně ceny a objemu těchto dodatečných dávek ale bulharské úřady odmítají prozradit. V Bulharsku se zároveň 14. listopadu otevřou volební místnosti, aby si Bulhaři mohli zvolit nový parlament a nového prezidenta. Rusko přitom doufá, že bude moci s novou bulharskou vládou uzavřít dlouhodobý kontrakt na dodávky zemního plynu, podobně jako to udělalo v případě Maďarska (The Capitals)

3.11.2021 Ruský plynárenský gigant Gazprom již počtvrté v letošním roce snížil denní objem tranzitu plynu přes Ukrajinu, a to na 60 milionů metrů krychlových. Uvedl to na facebooku šéf ukrajinského státního provozovatele plynárenské přepravní soustavy GTSOU Serhyj Makogon. Podle podmínek současné dohody s Ukrajinou musí Gazprom zaplatit minimálně za tranzit 109 milionů metrů krychlových denně, bez ohledu na to, zda tento plyn pošle. Přes Ukrajinu proudí plyn i do České republiky (ČTK)

9.10.2021 Z analýzy vyplývá, že ke konci září dočasně zastavily výrobu prakticky všechny velké evropské chemičky závislé na plynu. Ve Velké Británii, Norsku, Německu, Nizozemsku, na Ukrajině, ve Španělsku, Polsku...

Výrobci čpavku a navazujících produktů jsou dohnáni k tomu, aby zavírali. Co je ale zajímavé, že tam jsou už uvedeni všichni klíčoví evropští hráči, ale SKW Piesteritz tam zatím není.

  • Komoditní obchodování, perfektní analýza, kudy ta hnojiva po světě proudí, a také tabulka, které významné fabriky už v Evropě zavřely. 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/rusko-drzi-evropu-pod-krkem-plyn-je-problem-i-pro-agrofert-rika-exmanazer-176745#

Výrobci čpavku a navazujících produktů jsou dohnáni k tomu, aby zavírali. Co je ale zajímavé, že tam jsou už uvedeni všichni klíčoví evropští hráči, ale SKW Piesteritz tam zatím není. 

Připomínám, že SKW Piesteritz stále ručí za miliardové úvěry, za které byla v sousedství chemičky za 350 milionů eur před lety postavena velkopekárna. Úvěr si vzala firma Wittenberger Bäckerei GmbH, což je vnukovská firma SKW Piesteritz. Peníze na pekárnu původně poskytl syndikát německých bank, ale ty se na celou investici kvůli vysokým ztrátám začaly dívat velmi kriticky, došlo tam k určité úvěrové restrukturalizaci a posléze se mezi úvěrujícími bankami objevily čínské a korejské.

V jaké míře drahý zemní plyn ohrožuje další chemičky, ale určitě ta aktuální situace bude mít negativní vliv na výsledky vícero Babišových podniků z chemického průmyslu. Už kvůli těm obchodním a finančním vazbám, o nichž se bavíme. A také kvůli tomu, že neroste jen cena plynu, ale i elektřiny.  

SKW Piesteritz je primárně nastaven na ruský plyn, ne na alternativní norský. Norský má totiž méně metanu. Nejde to úplně přenastavit, ta efektivita je horší.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/rusko-drzi-evropu-pod-krkem-plyn-je-problem-i-pro-agrofert-rika-exmanazer-176745# 

6.10.2021 Ceny plynu v Evropě vystoupily na nové rekordy. Evropský referenční kontrakt na zemní plyn, nizozemský futures TTF na listopad, rostl o 25 % na 145 EUR/MWh, sáhl si už ale i na 161 EUR (MW) (Reuters) 

27.9.2021 Maďarsko a Rusko v pondělí podepsaly novou dlouhodobou dohodu o dodávkách zemního plynu. Uvedla to agentura Reuters. Smlouva předpokládá, že ruská společnost Gazprom bude ročně do Maďarska dodávat 4,5 miliardy krychlových metrů suroviny. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že dohoda ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy, a odsoudilo ji.

  • Dodávky plynu mají do Maďarska proudit z území Srbska a Rakouska a Ukrajinu tak obejdou. 
  • Podpis maďarsko-ruské energetické smlouvy přichází v době, kdy ceny zemního plynu v Evropě trhají ještě před začátkem zimní topné sezony rekordy. Evropské státy jsou na zemním plynu závislé více než kdy jindy kvůli snahám opustit uhlí a zvýšit využití čistějších zdrojů energie. Používají ho k vytápění domácností a dodává elektřinu průmyslu.
  • K podpisu smlouvy přicestoval do Budapešti šéf Gazpromu Alexej Miller. Dohoda vstoupí v platnost k 1. říjnu - do Maďarska díky ní bude proudit 3,5 miliardy kubíků zemního plynu přes Srbsko a miliarda kubíků z Rakouska.
  • https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/rusove-a-madari-si-placli-stran-dodavek-plynu-ukrajina-se-zlobi-ze-je-ze-hry-40373260#

27.9.2021 Letos v zimě bude svět bojovat o něco, co je sice neviditelné, ale přesto zásadní, a není toho v současnosti dostatek. Kvůli snahám opustit uhlí a zvýšit využití "zelenějších" zdrojů energie jsou teď státy více než kdy jindy závislé na zemním plynu, který vytápí domácnosti i dodává elektřinu průmyslu.

  • Zásoby na našem kontinentě jsou v tomto období na rekordně nízké úrovni. Dodávky plynovodů z Ruska a Norska jsou omezené. Krize v Evropě je předzvěstí problémů pro zbytek planety.
  • To je znepokojující, protože kvůli klidnějšímu počasí není taková produkce elektřiny z větrných turbín. Stárnoucí evropské jaderné elektrárny se postupně odstavují z provozu a jsou náchylnější k výpadkům.
  • To vše zvyšuje důležitost plynu. Není proto divu, že ceny plynu za poslední rok stouply o téměř 500 procent a obchodují se blízko rekordních hodnot.
  • Tento prudký růst donutil některé výrobce hnojiv v Evropě omezit výrobu a očekává se, že další je budou následovat. Hrozí tak, že stoupnou náklady zemědělcům, což potenciálně zvýší ceny potravin. V Británii již vysoké ceny energií donutily několik dodavatelů ukončit činnost.

  • Dovozci zkapalněného zemního plynu (LNG) v Asii nyní platí rekordní ceny pro toto roční období, aby si zajistili dodávky, a někteří se obracejí na "špinavější" paliva pro případ, že by dodávky nebyly dostatečné.

  • Čína, největší kupec zemního plynu na světě, dostatečně nedoplnila zásobníky, přestože podle údajů celního úřadu je dovoz téměř dvojnásobný ve srovnání s loňským rokem. Pokud se Čínské továrny budou muset potýkat s rozsáhlým výpadkem elektřiny, vzrostou globální ceny ocele a hliníku. Aby toho nebylo málo, země se potýká také s nedostatkem uhlí.

  • Ve světě se tak schyluje k mohutnému souboji mezi Asií, Evropou, Blízkým východem a Jižní Amerikou o dodávky LNG od vývozců jako Katar, Trinidad a Tobago a USA.

  • Letos v zimě ale svět zřejmě zjistí, jak moc globální ekonomika závisí na zemním plynu.

  • https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/modlitby-za-mirnou-zimu-nemame-zasoby-zemniho-plynu-40373278#

4.8.2021 Plynové zásobníky (Německo, Holandsko atd.) jsou naplněné pouze na 55%, obvyklé je však 80%, důvodem je vysoká poptávka, zdražení na 40 EUR a očekávané spuštění Nord Stream 2.

6.6.2021 Podle odhadu analytiků se bude úroveň hladiny zaplnění evropských zásobníků zemního plynu pohybovat počátkem října mezi 70 až 75 % kapacity. Oproti minulým rokům by tak měla být hladina podstatně níže, což by mělo mít vliv i na ceny zemního plynu v Evropě. Je to dle jejich propočtů 15 procentních bodů pod dlouhodobým průměrem. V loňském roce byla na počátku října zaplněnost evropských zásobníků na 94,7 %, rok předtím na 97 %. Úroveň zaplnění se pohybuje aktuálně okolo 38 % v porovnání s 72,1 % v loňském roce.

https://oenergetice.cz/plyn/analytici-evropske-zasobniky-plynu-nebudou-pred-letosni-zimou-zdaleka-naplneny<br>

27.11.2019 Od nového roku začne fungovat plynovod nazvaný Balticconnector, který přes Baltské moře propojí plynovodní sítě Finska a Estonska. Takzvaný interkonektor bude v Evropě první po deseti letech. Provozovatelé plynovodu tvrdí, že zařízení oslabí pozici ruského Gazpromu v oblasti Baltského moře a vyvolá cenovou konkurenci. Gazprom to ale odmítá, nové zařízení je podle něj nadbytečné (ČTK) 

4..11.2019 Britská vláda o víkendu s okamžitou platností rozhodla o zastavení těžby plynu z břidlic na svém území. Vyhověla tak stížnostem ochránců životního prostředí, kteří poukazovali na to, že metoda těžby frakováním zvyšuje riziko vzniku zemětřesení (ČTK) 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...