Potraviny, produkce potravin

Produkce "kvalitních" potravin se stává dalším limitujícím faktorem, který ovlivňuje další růst populace.

• Značení potravin podle tzv. semaforu, zelená je zdravá, červená ne.
• Brambory společně s kukuřicí, pšenicí a rýží patří mezi čtyři nejdůležitější plodiny světa. Od roku 1994 se jejich celosvětová produkce zvýšila z 230 milionů tun na téměř 400 milionů tun. Nárůst zaznamenaly zejména Čína a Indie.
• Infarm chce nabídnout prémiové, a přitom šetrně vyráběné potraviny za dostupné ceny pro většinu obyvatel. Produkuje 75 různých druhů bylinek, salátů a další listové zeleniny. Už příští rok ale plánuje rozšířit sortiment o dalších 40 nových plodin (28.12.2021)

"Efektivnější" možnosti produkce potravin na planetě

SOLEIN, "elektrické jídlo" nebo nová sci-fi strava, může tato proteinová novinka zachránit planetu od nedostatku potravin? Potravina se vyrábí z mikrobů (kvasinky), vody, oxidu uhličitého a vodíku za pomoci obnovitelné solární energie. Mikroorganismy v kapalině jsou živeny bublinami oxidu uhličitého a vodíku, které se uvolňují z vody pomocí elektrické energie vyráběné a vytváří proteiny, které se suší na prášek. Komerční start výroby proteinu 21. století jménem SOLEIN se předpokládá v roce 2021 ve Finsku. Zajistí SOLEIN potravinovou soběstačnost obyvatel planety, a nahradí alespoň z části konzumaci masa? Může být vhodnou stravou při globálním konfliktu, nedostatku potravin či jiné přírodní katastrofě?

• Pro produkci nepotřebuje zemědělskou půdu, technologii lze použít i na poušti kde je dostatek sluneční energie, vystačí si s minimem vody, produkce není omezena klimatickými podmínkami ani plochou. Na produkci SOLEINU vystačí až 20 000krát menší plocha než pro pěstování sóji a současně je až stokrát šetrnější k životnímu prostředí než jiné zdroje bílkovin. Na produkci, které uživí současný svět, potřebuje SOLEIN menší plochu, než je stát Ohio.
• SOLEIN vypadá a chutná jako běžná pšeničná mouka, obsahuje 50 až 60 % proteinů, sacharidy a tuk. můžeme ho přidávat do jogurtů, smoothie, těstovin, chleba a dalších potravin

MANA je funkční práškové jídlo budoucnosti a při jeho výrobě se používají nejvyspělejší technologie současnosti. Výrobek splňuje všechny výživové parametry celosvětového trendu zdravého stravování, který upřednostňuje rostlinnou produkci a omezuje produkci masa. Mana není vhodná pro každodenní konzumaci, ale dá se připravit v rekordním čase. Jde o kvalitní, nutričně kompletní jídlo", které může být alternativou zejména pro mladou generaci, které nevadí beztvará práškovitá hmota, kterou připravují stroje na výrobní lince.

Hydroponie

Hydroponie je způsob pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku. Oporu pro kořeny poskytuje substrát, nejčastěji se používá expandovaný jíl - keramzit. Pěstovat lze tímto způsobem zeleninu, ale samozřejmě také například okrasné květiny. Voda v systému cirkuluje, je třeba ji filtrovat a doplňovat o živiny. Výhodou je rychlejší růst rostlin a s tím spojená dřívější sklizeň.

AQUAPONIE je název bezodpadové technologie, která spojuje celoroční pěstování ovoce, zeleniny bez půdy s chovem ryb, tím je zajištěna nižší spotřeba vody a není potřeba používat umělá hnojiva. Rostliny jsou neustále v kontaktu s živným roztokem v integrovaném systému bez půdy. Farma vyprodukuje na 1000 m2 stejný objem zeleniny jako na 10 000 m2.a stejné množství ryb jako ve dvacetihektarovém rybníku.

AEROPONIE je forma pěstování rostlin bez zálivky i půdy, kořeny rostlin jsou volně zavěšeny ve vzduchu na neoprenových kroužcích. Tato technologie je určena pro pěstování zeleniny na vesmírných stanicích na Měsíci a pro cesty na Mars, ale možná najde využití pro konvenční zemědělství, kde je nedostatek vody. Rostliny se pěstují ve zvláštním kontrolovaném prostředí s použitím moderních technologií. Slunce je nahrazeno led panely s barevnými složkami, které mění osvětlení a teplotu podle vegetačního cyklu rostliny a díky tomu se zkrátí doba růstu o desítky procent. Aeroponie jsou další možností, jak vyřešit nedostatek potravin v klimatických podmínkách, kde je nedostatek vody a kvalitní půdy.

BYLINKY Z VÝROBNÍ LINKY CELOROČNĚ: už nepotřebujeme půdu, protože až 5 milionů kusů ročně (např. máta, pažitka, oregano, tymián, rozmarýn nebo koriandr) vyprodukuje bylinková automatizovaná výrobní linka. Po zasetí a vyklíčení se umístí rostliny na pěstební pás, kde mají dostatek vzduchu, vody a světla. Bez zásahu lidské ruky na konci pásu sjedou vzrostlé byliny k expedici. Na likvidaci mšic a brouků, požírají nakoupené berušky nebo jiní predátory.

AGROVOLTAIKA kombinuje pěstování potravin a výroby energie. Na půdě pod solárními panely se pěstuje například listová zelenina, bylinky, vinná réva.

Agrivoltaika je nová forma zemědělství, kdy se kombinuje využití zemědělské půdy s výrobou sluneční energie. Solární fotovoltaické panely mohou být umístěny na skleníky nebo na pole a jsou kromě "lapání" slunečních paprsků schopné zachytit i vlhkost uvolňovanou plodinami, a tím snížit spotřebu vody pro zavlažování. Vlhkost vzduchu navíc panely ochlazuje, což pomáhá k jejich lepším výkonům při výrobě elektřiny. 

Udržitelné zemědělství - budoucnost zemědělství: čmeláci přes wifi a zelenina bez pesticidů. Česká rajčata na pultech obchodů v kvalitě bez pesticidů po celý rok. Tuto vizi se povedlo naplnit. Největší skleník v Česku (investice 600 milionů kč na 11 ha v blízkosti tepelné elektrárny, kde čerpají teplo) je nyní díky hi-tech technologiím schopný pěstovat šetrně k půdě i lidskému zdraví. Farma Bezdínek v Dolní Lutyni (2018) produkuje zeleninu 12 měsíců v roce bez použití pesticidů. Denně se na farmě sklidí cca 30 tun zeleniny.

Agripolis, střešní farmy, zeleninu a ovoce pěstují na střechách Paříže

MĚSTSKÉ FARMAŘENÍ: v Nizozemském Rotterdamu experimentují, protože mají nedostatek půdy a hrozím jim povodně, s plovoucími patrovými kravíny. Budou mít až 200 krav a velikost cca 1000 m2 (mají však možnost po lávce přejít na louku), který je umístěn v přístavu na nevyužité ploše a umožňuje místnímu obyvatelstvu získat čerstvé mléko. Kravín je osazen solárními panely, zachytává dešťovou vodu a krmivo doplňují odpadem z místního pivovaru, restaurací a kaváren.

Alternativní zemědělství

Regenerativní zemědělství

Alternativy masa:

MASO Z LABORATOŘE (MASO 2.0): Tony Hunte, odborník na budoucnost jídla, vidí nastupující trend v uměle vyráběném mase, které se již do 5 roků začne prodávat komerčně. %. V současné době nejvíc masa konzumují vyspělé ekonomiky USA, Austrálie, Čína, EU a odborníci předpokládají, že v těchto zemích již v roce 2030 budeme jíst cca 10 % umělého masa a v roce 2040 to bude již 35 %. Důvodem konzumace umělého masa je plánovaná redukce spotřeby masa, protože očekáváme nedostatek vody a půdy na produkci potravin pro stávají a rostoucí populaci.

• Maso se produkuje laboratorně pomocí kultivace zvířecích buněk (z malého vzorku zvířecích buněk se izolují kmenové buňky a ty rostou 2 až 3 týdny ve fermentorech)
• Při výrobě masa z laboratoře nám stačí o 95 % méně půdy a 80 % méně vody
• Umělé maso se dá laboratorně vylepšit tak, že obsahuje omega 3 mastné kyseliny, může mít méně tuků, anebo může být vyrobené tak, aby nezvyšovalo LDL cholesterol
• Na výrobu umělého masa se zaměřují zatím jen malé technologické start-upy, a proto zatím cena klesá pomalu, do roku 2022 by podle odhadů mělo 120 gramů masa z laboratoře stát cca 5 USD
• U nepravého masa použijí firmy stejnou strategii, jakou u elektronických cigaret, spotřebitele chtějí "přimět ke změně zvyklostí" Zatím nebylo jasně prokázáno, jestli nepravé maso škodí nebo prospívá zdraví z dlouhodobého hlediska, ale i cena je překážkou jeho šíření v Evropě (pravděpodobně bude pouze pro bohaté).
• Výroba kultivovaného masa produkuje výrazně méně emisí než chov hospodářských zvířat. Má také daleko nižší nároky na spotřebu vody a představuje prakticky nulové riziko pro přenos nemocí. Vědci obecně považují omezení konzumace běžného masa v bohatých zemích za jeden z klíčových faktorů v boji proti probíhajícím klimatickým změnám.
• Firmy jsou již nyní (2021) schopné vyrobit laboratorní verzi ryb, humra, kuřecího, hovězího, koňského a dokonce i klokaního masa.  
  
• Podle odhadů společnosti Barclays by s rozvojem technologií mohly tržby v tomto odvětví dosáhnout v roce 2029 výše 140 miliard dolarů, což je asi 10 % světových tržeb s masem. 
  

Zajímavost: pro výrobu jednoho kilogramu hovězího zapotřebí 15 415 litrů vody. 

"Plant based" potraviny na bázi rostlinných bílkovin 

Kultivované maso má mít stejné vlastnosti jako maso z živých zvířat a jeho vývoj a následná produkce má být především odpovědí na etické, ekologické a zdravotní výzvy související s klecovými velkochovy zvířat.  

Potraviny, produkce potravin, zprávy z tisku:

8.3.2024 Ve světě přibývá hromadných úhynů průmyslově chovaných lososů, píše BBC. Ve světě v posledních letech přibývá hromadných úhynů průmyslově chovaných lososů, podle vědců je to kvůli oteplování moří a také kvůli technologiím, které se k chovu na lososích farmách používají. Informovala o tom dnes BBC. Počet uhynulých lososů na těchto farmách jde za posledních deset let do stovek milionů.

• K nejčastějším příčinám patří podle expertů jednak nemoci, jednak vliv oteplování moří v důsledku změn klimatu. Ve Skotsku vládní údaje ukázaly, že tam loni uhynulo více než 17 milionů lososů. To je nejvíce za dobu sledování. Producenti to zdůvodnili vyšší teplotou oceánů. V některých jiných zemích je ale situace ještě horší. Norsko uvádí, že ze všech komerčně chovaných ryb jich loni náhle uhynulo téměř 17 procent.

• Aby měli vědci lepší představu, podívali se na údaje za posledních deset let ze zemí, které produkují 92 procent lososa chovaného na farmách. Zjistili, že v tomto období předčasně uhynulo celkem 865 milionů komerčně chovaných lososů. Případů hromadného úhynu postupně přibývalo v Norsku, Kanadě a Británii.

• "Úhyn je pouze jedním z mnoha vážných problémů, které se týkají životních podmínek lososa chovaného na farmě," řekla Kirsty Jenkinsová z organizace OneKind. Lososy podle ní trápí například mořské vši a nemoci, trpí stresem a žijí v přeplněných klecích. "Toto odvětví se ukázalo jako neschopné či neochotné se reformovat. Je tedy nutné se ptát, zda má chov lososů nějaké místo v soucitném a udržitelném potravinovém systému," dodává Jenkinsová.

• https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ve-svete-pribyva-hromadnych-uhynu-prumyslove-chovanych-lososu-pise-bbc? 
  

9.2.2024 Světové ceny kakaa dosáhly na nový rekord, když cena za tunu ve čtvrtek na komoditní burze v New Yorku vystoupala na dosud nevídaných 5874 dolarů (zhruba 138.000 Kč). Klíčová surovina pro výrobu čokolády tak od začátku loňského roku zdražila na zhruba dvojnásobek. Na vině je suché počasí, které poškodilo úrodu v západní Africe (ČTK)

31.1.2024 Lososí farma znečistí moře jako 80tisícové město. Vše kolem umře, říká Nor z rodiny "lososích farmářů". Lososí farmy znečišťují moře a oceány, ryby v nich často trpí a navíc nikdo pořádně nekontroluje, co se na nich děje.

https://www.ekonews.cz/lososi-farma-znecisti-more-jako-80tisicove-mesto-vse-kolem-umre-rika-nor-z-rodiny-lososich-farmaru/?

10.9.2023 Agrární komora, organizace sdružující přes sto tisíc českých zemědělců, v nedávné tiskové zprávě varovala, že by výroba chleba mohla v Česku klesnout až o 160 milionů bochníků. Těch se podle ní ročně spotřebuje kolem 430 milionů. Důvodem je údajně jedna z evropských dotačních podmínek, která platí od letošního roku. Zemědělci podle ní musí nechávat část polí ladem, a to buď tři, nebo čtyři procenta rozlohy. Vyplývá to z tzv. Strategického plánu, dokumentu, který od 1. ledna určuje podobu zemědělství v Evropské unii, a to až do roku 2027.

• Úhory mají v praxi za následek také to, že se na ladem zanechaných plochách množí plevely a škůdci, kteří následně ničí úrodu na polích. 
  
• Agrární komora zbytečně poštvává své členy proti správným snahám podpořit ozdravení půdy, zastavit alarmující úbytek biodiverzity, snížit znečištění vod pesticidy a adaptovat krajinu na dopady klimatické změny," řekl zemědělský expert Hnutí Duha Martin Rexa. 
  

• Při zohlednění zemědělských výnosů z loňského roku by na rozloze vyčleněné na založení úhorů mohlo vyrůst 62 tisíc tun potravinářské pšenice. Z té by údajně mohlo být namleto kolem 48 tisíc tun mouky. "Takové množství mouky se upotřebí – pro ilustraci – k výrobě zhruba 160 milionů běžných, jednokilogramových bochníků chleba.

• Problémy degradace zemědělské půdy intenzivní hospodářskou činností by bez obdobných typů intervencí zaměřených v základu na dočasné neprodukční využití vybraných půdních bloků představovaly pouze odsouvání vážného ekosystémového problému.

• Česko je v produkci obilí zcela soběstačné – v roce 2022 dosáhlo 155procentní soběstačnosti v obilovinách, u pšenice dokonce 185 procent a tuto plodinu exportuje do světa. 

• Orná půda pak podle ministerstva zaujímá v Česku celkovou výměru 3,526 milionu hektarů, z toho úhory zhruba 80 tisíc hektarů.  
  

• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-muze-chybet-160-milionu-bochniku-rikaji-zemedelci-experti-uhory-brani-235984#
  

28.8.2023 Mražená pizza a proteinová tyčinka škodí podobně jako kouření, varují vědci

Název ultrazpracované potraviny je odvozen od systému třídění potravin na základě toho, kolika kroky průmyslového zpracování prošly. Často jsou v nich přítomné přidané konzervační látky, zvýrazňovače chutí, barviva i sladidla.

• Ultrazpracované potraviny zvyšují riziko vysokého krevního tlaku, infarktu a mrtvic. Výjimkou nejsou ani "zdravé" varianty takto zpracovaných potravin, jako jsou proteinové tyčinky, cereálie, nízkotučný jogurt nebo třeba balený chleba. Podle odborníků je proto na čase, aby se k ultra zpracovaným potravinám začalo přistupovat stejně jako například k tabáku. Tvrdí, že je třeba zavést předpisy, které by regulovaly reklamu lákající na tyto potraviny a zabránily společnostem "prodávat jídlo, které nás zabíjí".

• Studie, kterou provedla Čtvrtá vojenská lékařská univerzita v Číně, sesbírala data od 325 tisíc lidí, kteří byli rozděleni do čtyř skupin podle toho, kolik procent jejich denního příjmu potravin tvoří ultrazpracované potraviny. Vědci zjistili, že u těch, kteří jich konzumují nejvíc, je o 24 procent vyšší pravděpodobnost rozvinutí srdečního onemocnění nebo utrpění mrtvice či infarktu. Každých 10 procent zvýšení podílu ultrazpracovaných potravin v jídelníčku se přitom podle nich rovná šestiprocentnímu zvýšení rizika srdečních onemocnění.

• Vědci z University of Sydney, kteří po dobu 15 let sledovali 10 tisíc australských žen ve středních letech. Zjistili při tom, že ty, které konzumují nejvíce ultrazpracovaných potravin, mají o 39 procent vyšší pravděpodobnost vzniku vysokého krevního tlaku, což u nich významně zvyšovalo riziko srdečních infarktů a mrtvice.
• Vzhledem k tomu, že ultrazpracované potraviny představují 55 % naší stravy, měl by to být pro nás budíček. Potravinářské společnosti by neměly lidem prodávat potraviny, které je aktivně zabíjejí," uvedl Henry Dimbleby, bývalý britský vládní poradce pro potraviny.
  
• https://www.thetimes.co.uk/article/wave-of-ill-health-coming-from-ultra-processed-food-experts-warn-sr2gnlhrn
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-mrazena-pizza-a-proteinova-tycinka-skodi-podobne-jako-koureni-varuji-vedci-236035#

7.6.2023 Společnost BioTech Foods, což je dceřiná firma brazilského masokombinátu JBS, zahájila ve Španělsku výstavbu svého prvního komerčního závodu na produkci laboratorně pěstovaného hovězího. Závod firmy by měl být největší továrnou na maso vyrobené v laboratoři na světě s produkcí více než 1000 tun masa ročně (ČTK)

24.1.2023 Ode dneška mohou výrobci potravin přidávat cvrččí prášek do produktů na bázi mouky. Evropská unie přidala na seznam schválených potravin cvrčky domácí (Acheta domesticus). Podle unijního nařízení se cvrčci smí požívat mražení, sušení nebo semletí na prášek. Cvrčky smí na evropský trh uvádět pouze jedna společnost, a to Cricket One Co. Ltd původem z Asie.

• Společnost v roce 2019 zažádala Evropskou komisi, aby mohla uvést na trh EU částečně odtučněný cvrččí prášek. "V žádosti bylo požadováno, aby částečně odtučněný prášek ze cvrčka byl používán ve vícezrnném chlebu a pečivu, keksech a slaných tyčinkách, cereálních tyčinkách, suchých směsích pro pečené výrobky, sušenkách, omáčkách.
• Ve čtvrtek přijde podobné nařízení pro larvy potemníka stájového (Alphitobius diaperinus). Dalších osm žádostí o připuštění dalších druhů hmyzu unijní úřady zkoumají. Podobná pravidla už existují pro sarančata stěhovavá a larvy moučného brouka.
  
• Hmyz je považován za výživný a bohatý na bílkoviny a je součástí běžné stravy v mnoha zemích. Může také přispět k udržitelné stravě, protože ho lze chovat relativně úsporným způsobem.
  
• Může ale představovat riziko pro alergiky. Podle zkoumání komise cvrččí prášek může vyvolat alergické reakce u osob alergických na korýše, měkkýše a prachové roztoče. Do cvrčků se navíc mohou dostat i jiné alergeny, které jsou přítomné v substrátu, jímž je hmyz krmen.
  
• Zatímco cvrčci jsou považováni za bezpečné a zdravé k jídlu, pro ty, kteří jsou alergičtí, představují vážnou hrozbu," uvedla skupina. "Při požití mohou cvrčci způsobit anafylaxi a další závažné reakce.
  
• Studie naznačují, že pro stejné množství vyprodukovaných bílkovin potřebuje hmyz, zejména mouční červi, mnohem méně půdy než jiné zdroje živočišných bílkovin. Studie o cvrčcích naznačuje, že jsou dvakrát účinnější při přeměně krmiva na maso než kuře."
  
• https://www.dailywire.com/news/european-union-approves-cricket-powder-as-component-of-flour-based-foods-despite-inconclusive-allergy-data
  
• https://www.weforum.org/agenda/2022/02/how-insects-positively-impact-climate-change/
  
• https://echo24.cz/a/HZkRr/zpravy-ekonomika-cvrcci-prasek-hmyz-mouka-eu?

16.12.2022 Bylo odpoledne patnáctého dubna roku 2022 a čínská kosmická loď Šen-čou 13 se oddělila od vesmírné stanice Tchien-kung. Následovalo několik orbitálních manévrů a zhruba o devět hodin později přistála loď na Zemi. Vystoupili z ní tři čínští tchajkonauté Jie, Čaj a Wang. Na Zemi s sebou přivezli 12 tisíc "vesmírných" semen různých druhů trav, ovsa nebo vojtěšky. O měsíc později už je čínští vědci seli do půdy ve svých laboratořích. Zahájili tím druhou fázi vesmírné mutageneze, která má přinést nové odolné a plodné rostliny.

• Čínský režim sází na to, že v semenech vystavených kosmickému záření dojde k náhodným mutacím v genetickém kódu a některé z těchto mutací budou užitečné. Sázka komunistické zemi zatím vychází, takto už vytvořila na 200 nových odrůd plodin. Vylepšili rýži, kukuřici, sóju, vojtěšku, ale i bavlnu, melouny nebo papriky. Velmi úspěšná je třeba odrůda pšenice označená Luyuan 502, dnes již druhá nejčastěji pěstovaná pšenice v Číně. Má o 11 procent vyšší výnosnost než běžné odrůdy a je odolnější vůči suchu i škůdcům. 
  
• Cílem čínského vedení je dosáhnout co nejvyšší soběstačnosti na okolním světě, a především na západních zemích jak v potravinách, tak v energiích, nerostných surovinách nebo technologiích. Že se současným rychlým růstem světové populace a zhoršující se úrodností půdy může v budoucnu nastat výrazný nedostatek potravin, si ale uvědomuje nejen Peking. 
  
• Podle odhadů bude potřeba zvýšit produkci životně důležitých obilovin o 50 procent, pokud má svět uživit další téměř dvě miliardy lidí, které přibudou do roku 2050.
• Čína se věnuje naplno také jaderné mutagenezi, která probíhá na Zemi. Ta se snaží vyvolat mutace v semenech prostřednictvím ultrafialového, rentgenového nebo gama záření. Jaderná mutageneze není jen doménou Číny, je známá už od 20. let minulého století a jedno středisko spadající pod Mezinárodní agenturu pro atomovou energii se nachází i 34 kilometrů jihovýchodně od Vídně. Na rozdíl od přirozeného kosmického záření jsou při jaderné mutagenezi dávky kratší a intenzivnější, což má za následek, že zhruba polovina semen nepřežije. Kosmickou výpravu zvládnou přitom téměř všechna.  
  
• Podle čínských vědců tak kosmická mutageneze produkuje mnohem častěji semena s využitelnými mutacemi. Po jejich vyklíčení navíc probíhá další šlechtění. Podle Organizace pro výživu a zemědělství se po celém světě pěstuje už na 2500 odrůd plodin, které vznikly mutagenezí, jež pouze urychluje přirozené mutace, jaké u rostlin samovolně probíhají. Tím se liší od geneticky modifikovaných rostlin, v jejichž případě vědci do genetického kódu jedné rostliny vkládají geny z jiných organismů a které proto mají stále mnoho odpůrců. Veškeré rostliny i houby vyšlechtěné pomocí mutageneze přesto prochází přísným schvalovacím procesem. 
  
• Kupříkladu zralé banány uvolňují látku etylen, která následně urychluje zrání banánů, ale i jiného ovoce v dosahu. Proto kuchaři vždy doporučují zabalit stopky banánů do fólie a dát je stranou. Stačí jediný uzrálý banán v zásilce z Ekvádoru - a na konci cesty může být na vyhození celá bedna.
  
• https://vikend.hn.cz/c1-67149730-jak-nakrmit-svet-a-predejit-nedostatku-potravin-cinane-vozi-nove-odrudy-plodin-z-vesmiru
  

7.11.2022 Ukrajina zatím v nynější sezoně vyvezla téměř 14,3 mil. tun obilí, což je ve srovnání se stejným obdobím předchozí sezony pokles 30,7 % (ČTK)

17.10.2022 Země s rozvinutou ekonomikou se letos v červnu až červenci staly hlavními odběrateli ukrajinského obilí, tvořily 81 % všech dodávek, vyplývá z propočtů RIA Novosti na základě dat platformy Comtrade OSN.Dodávky během tohoto období poklesly o 43 %: na trhy byly vyvezeny produkty v hodnotě 771 milionů USD oproti 1,3 miliardám USD o rok dříve.Navzdory snížení celkových dodávek v prvních dvou letních měsících západní země zvýšily své nákupy a nakupovaly obilí z Ukrajiny za 625 milionů dolarů ve srovnání s 380 miliony o rok dříve. Zbytek světa zároveň snížil nákupy téměř sedmkrát - na 146 milionů dolarů z 967 milionů dolarů.

• Pokud tedy v roce 2021 západní země tvořily pouze 28 % dodávek obilí na Ukrajině , pak v roce 2022 jejich podíl vyskočil na 81 %.
  
• Hlavním odběratelem obilí se stalo Rumunsko, které zvýšilo nákupy z 213,4 tisíce dolarů v červnu až červenci 2021 1500krát na 314 milionů dolarů ve stejném období běžného roku. Druhé místo obsadilo Polsko, které je navýšilo o výsledky dvou letních měsíců 29krát - až na 122,6 milionu dolarů. Na třetím místě je Turecko - zvýšilo dovoz o 33 %, až na 90 milionů dolarů.Čtvrté místo obsadilo Maďarsko, které nakoupilo obilí za 69 milionů dolarů oproti 137 000 dolarům o rok dříve. Egypt je na pátém místě s 25,6 miliony dolarů, což je téměř pětkrát méně než v loňském roce. Mezi top 10 lídrů v ukrajinských nákupech obilí letos v létě patřilo také Slovensko, Libanon, Nizozemsko, Německo a Španělsko.
  
• https://ria.ru/20221017/zerno-1824491391.html

10.10.2022 Do Španělska dorazil vlak s 600 tunami ukrajinského obilí. Jde o první akci tohoto druhu, jejímž cílem bylo vyzkoušet pozemní přepravu obilí z Ukrajiny, kde námořní trasy blokuje válka s Ruskem. Informovala o tom s odvoláním na španělskou vládu agentura AFP (ČTK)

7.10.2022 Z ukrajinských přístavů u Černého moře ve čtvrtek vyplulo hned 11 lodí se 178 tisíci tunami zemědělských výrobků na palubě. Lodě s nákladem pšenice, kukuřice, ječmene, hrachu a slunečnicového oleje plují do Turecka, Rumunska, Řecka, Izraele a Alžírska, uvedla BBC s odvoláním na ukrajinská média a společné koordinační středisko. Od 1. srpna, odkdy fakticky začala fungovat istanbulská dohoda o ukončení blokády ukrajinských přístavů, se objem vývozu exportu v denním průměru pohyboval okolo 95 tisíc tun (celkově 6,37 milionu tun). Ve čtvrtek se podařilo vypravit skoro dvojnásobek oproti průměrnému množství.

• Ukrajina, která je významným světovým producentem a vývozcem obilí, dodávala před válkou až šest milionů tun obilí měsíčně.
• Tři černomořské přístavy byly znovu otevřeny na základě dohody podepsané 22. července mezi Moskvou a Kyjevem v Istanbulu. Podle ukrajinského ministerstva infrastruktury jsou schopny nakládat a posílat do zahraničí 100 až 150 nákladních lodí měsíčně.
  
• https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-z-ukrajinskych-pristavu-vyplouva-jedna-lod-s-obilim-za-druhou-tvrdi-bbc-40410845#

6.10.2022 Náhražky masa v posledních letech zaplavily trh, v drtivě většině případů se jedná o alternativy rostlinného původu. Brněnský startup Mewery se pod vedením Romana Lauše snaží o živočišnou variantu masa stvořenou kultivací savčích buněk za pomoci mikrořas. Nyní na další rozvoj získává desítky milionů.

https://www.e15.cz/byznys/zivocisne-maso-bez-smrti-zvirat-brnensky-startup-mewery-ziskava-na-vyvoj-desitky-milionu-1393708?

https://byznys.hn.cz/c1-67122760-maso-ze-zkumavky-start-up-romana-lause-ziskal-na-jeho-vyrobu-desitky-milionu-od-dvou-velkych-fondu

19.9.2022 Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kg) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 USD (208 Kč). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu (ČTK)

9.9.2022 Indie zakázala vývoz zlomkové rýže a na export několika druhů rýže uvalila 20% clo. Snaží se tak podpořit zásobování domácího trhu a zmírnit domácí ceny vzhledem k tomu, že podprůměrné monzunové deště negativně ovlivnily pěstování rýže. Předpokládá se, že kroky k omezení exportu povedou k růstu globálních cen této základní potraviny, uvedla agentura Reuters (ČTK) 

2.9.2022 Nákladní loď převážející 3000 tun kukuřice z Ukrajiny přechodně zablokovala průliv Bospor, když kvůli technickým problémům najela ve čtvrtek večer na mělčinu. Plavidlo už odtáhly lodě turecké pobřežní stráže, informovala dnes agentura Anadolu. Loď nyní kotví v Marmarském moři u Istanbulu (ČTK)

23.8.2022 Od začátku války Ukrajina vyvezla deset milionů tun potravin, z toho dva miliony v srpnu. Loni od března do července země vyvezla 19,5 milionu tun potravin, tedy více než dvakrát tolik. S odkazem na ukrajinské ministerstvo zemědělství o tom informovala ruskojazyčná verze BBC News (Reuters)

23.8.2022 Polská chemická společnost Grupa Azoty kvůli výraznému nárůstu cen zemního plynu dočasně zastavuje výrobu ve svých závodech na dusíkatá hnojiva, kaprolaktam a nylon 6. S odvolám na sdělení polského státního podniku o tom dnes informovala agentura Reuters. Grupa Azoty je v Polsku největší chemickou skupinou a patří k předním evropským výrobcům umělých hnojiv (ČTK) 

20.8.2022 Světová potravinová krize se bude zhoršovat, Šest měsíců bojů mezi Ruskem a Ukrajinou - dvěma zemědělskými velmocemi - uvrhlo potácející se globální potravinový systém do plné katastrofy a miliony lidí čelily hladomoru.

• 36 zemí spoléhá na Ukrajinu a Rusko ve více než polovině svého dovozu pšenice.
• Speciální krizová pracovní skupina OSN sleduje více než 60 zemí, které se potýkají s placením za dovoz potravin. Vysoké ceny energií a volatilita na trzích s potravinami vytvořily další tlak na rozvojové země s omezenou hotovostí.  
  
• Sucho sužuje Africký roh a v příštích šesti měsících bude asi 26 milionů lidí čelit nedostatku potravin v Keni, Etiopii a Somálsku. Více než 7 milionů hospodářských zvířat již bylo vyhlazeno . V celé východní Africe jako celku čelí asi 50 milionů lidí akutnímu nedostatku potravin.
  
• I když Ukrajina a Rusko vyvážejí plnou kapacitu, odborníci se obávají, že by dohoda mohla být snadno zrušena. "Stačí obnovit předválečný status quo? Ne," napsali v červenci dva zemědělskí ekonomové Joseph Glauber a David Laborde. "Jedna chybná raketa by mohla způsobit, že pojišťovny budou váhat s poskytováním pojištění. Stále se obáváme, že by tento nedostatek základních potravin mohl vyvolat otřesy na komoditních trzích a vést k opětovnému zdražování, které opět nejhůře zasáhne nejchudší ve venkovských oblastech.
• Extrémní vedra v jižní Asii a USA, sucho ve velkých částech Evropy, východní Afriky a Číny a záplavy v Koreji způsobily, že velké množství plodin uhynulo, a potraviny, které jsou k dispozici, jsou dražší. 
• https://www.politico.eu/article/world-food-crisis-ukraine-russia-war-global-warming-united-nations/ 
  

7.8.2022 Čtyři suché nákladní lodě se zemědělskými produkty opustily ukrajinské přístavy a míří do Istanbulu, uvedlo turecké ministerstvo národní obrany. "Opustili ukrajinské přístavy. Lodě zakotví severně od Istanbulu a budou zkontrolovány Společným koordinačním centrem," píše se v publikaci.Řeč je o suchých nákladních lodích "Mustafa Necati", přepravující 6 000 tun slunečnicového oleje do Itálie , Star Helena, která dopraví 45 000 tun slunečnicových semen do Číny , Glory mířící do Istanbulu s 66 000 tunami kukuřice a Riva Wind, který dorazí do Iskenderunu se 44 tisíci tunami kukuřice.

https://ria.ru/20220807/sukhogruz-1807812491.html

29.7.2022 Třetina ukrajinské úrody končí v Polsku. Načerno. Na 250kilometrovém úseku hranice do Polska čeká na překládku více než 14 tisíc vagonů ukrajinského obilí, kukuřice, řepky a dalších zemědělských produktů určených na vývoz, především do Afriky a na Blízký východ.

https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/tretina-ukrajinske-urody-konci-v-polsku-nacerno-40404239#

18.7.2022 Brambory z Francie, cibule z Egypta, nebo dokonce Nového Zélandu. Podle českých pěstitelů není důvod, aby obchodní řetězce prodávaly základní zeleninu z dovozu. Tvrdí, že na léto je české zeleniny dost.

Produkční plochy zeleniny v letošním roce meziročně klesly o pět procent z 12 325 hektarů na 11 678 hektarů. Z dat Českého statistického úřadu k 31. květnu lze vyčíst, že z českých polí se sklidí o 5 procent méně brambor, o 4 procenta méně cibule, o 9 procent méně květáku, o 35 procent méně rajčat a o 40 procent méně salátových okurek nebo brokolice.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-pole-jsou-plna-brambor-a-cibule-ale-obchody-je-dovazeji-tisice-kilometru-209032#

10.7.2022 Svět se bojí hladu. Ale ukrajinští farmáři nemají kupce a čekají bankrot. Před začátkem invaze prodával Čubuk tunu pšenice za 270 dolarů (asi 6,5 tisíce korun). V současnosti nemůže najít kupce ani za 135 dolarů za tunu. Podle Horbačova čelí ukrajinští farmáři nejtěžší situaci od roku 1991, tedy od získání nezávislosti. Kvůli ruské invazi také strmě vzrostla cena dopravy. Dostat obilí do rumunského přístavu Constanta stojí oproti loňsku čtyřnásobek. "Většina farmářů riskuje velmi brzký bankrot. Ale nemají jinou možnost než prodávat obilí za podnákladovou cenu. 

Ukrajina se prozatím pokouší vyvážet obilí méně efektivními cestami alespoň do Evropy. V současné době putuje 30 % exportu přes tři přístavy na Dunaji na jihozápadě Ukrajiny. Zkouší také vývoz kamiony, ale ten naráží na fronty na hranicích a nedostatečnou infrastrukturu. Před začátkem ruské invaze vyvážela Ukrajina 6 až 7 milionů tun obilí za měsíc. V červnu však vyvezla jen 2,2 milionu tun. Za normálních okolností největší část úrody putuje do Asie, asi 40 %, do Afriky i do Evropy míří shodně asi 30 % ukrajinské obilné produkce.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-svet-se-boji-hladu-ale-ukrajinsti-farmari-nemaji-kupce-a-cekaji-bankrot-208562#

9.6.2022 Jablka, ostružiny, třešně, hrušky, broskve nebo kiwi. Ty i další oblíbené evropské druhy ovoce obsahují podle nové analýzy pesticidy, které měly být už 11 let zakázané. Obyvatelé Evropy jsou tak vystaveni dramatickému nárůstu četnosti výskytu a intenzity zbytků těch nejtoxičtějších pesticidů, jež mají dopad na lidské zdraví, ale i na životní prostředí. Navzdory tvrzením EU, že používání nebezpečných látek klesá.

Evropská komise na rozdíl od zprávy PAN Europe tvrdí, že používání nebezpečných pesticidů v roce 2019 ve srovnání s obdobím v letech 2015 až 2017 kleslo o 12 %. Do roku 2030 pak navrhuje snížení o dalších 50 %.

Nová studie ale zjistila, že kontaminace u ovoce jako jablka a třešně od roku 2011 "dramaticky" vzrostla - od roku, kdy vlády Evropské unie měly začít příslušné pesticidy zakazovat. U jablek jde konkrétně o nárůst o 117 % a u třešní o 152 %. Úhrnně vyšlo najevo, že podíl kontaminovaného ovoce a zeleniny v roce 2019 vzrostl o 8,8 % oproti výchozí hodnotě z let 2015 až 2017. Používání nebezpečných pesticidů tak podle PAN Europe místo klesání ve skutečnosti narůstá - a to je v rozporu s tvrzením Evropské komise.

• Nová studie neziskové organizace PAN Europe došla k závěru, že téměř třetina evropského ovoce je kontaminovaná těmi nejnebezpečnějšími zbytkovými pesticidy.
• Tyto látky jsou nebezpečné pro zdraví lidí a ničí životní prostředí.
• Má se tak dít navzdory slibům a tvrzení EU, že používání těchto látek klesá - EU tak podle studie neplní své závazky.
• Tyto látky měly vlády členských zemí již od roku 2011 nahrazovat bezpečnějšími alternativami.
• Evropská komise závěry rozporuje a uklidňuje, že zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin "po mnoho let prokazují, že 98 % odebraných vzorků je v souladu s legislativou EU".
• https://denikn.cz/886677/zakazane-ovoce-temer-tretina-evropskeho-ovoce-je-navzdory-zavazkum-eu-kontaminovana-nebezpecnymi-pesticidy/
  

4.6.2022 Co se týče vlivu počasí, měli bychom upírat zraky na USA, které v současnosti čelí jednak extrémnímu suchu - na téměř čtvrtině obdělávané půdy s obilovinami -, a zároveň je část země postižena extrémními srážkami, které zpozdily začátek pěstební sezony. Důležitější než sucho u nás je tedy situace v zemích, které jsou hlavními exportéry pšenice. Patří mezi ně kromě USA, Ruska a Ukrajiny i Francie, Kanada, Austrálie či Argentina. Pšenice je přitom celosvětově nejdůležitější plodinou ovlivňující potravinovou bezpečnost.

• V roce 1972, sucho zapříčinilo potravinovou krizi, která společně s ropným šokem přispěla k enormnímu nárůstu cen zemědělských komodit. Pokud současný stav ve světě způsobí další pokles nabídky pšenice na světovém trhu, další růst cen je téměř jistotou.  
  
• Je zřejmé, že přestože sucho není tou hlavní špatnou zprávou pro tento rok, může dále tlačit na ceny a umocnit tím dopady ostatních faktorů. Mezi ně patří například ruská agrese na Ukrajině či narušení dodavatelských řetězců kvůli pandemii koronaviru. 
  
• https://domaci.hn.cz/c1-67076870-zdrazi-potraviny-sledujme-jestli-prsi-v-kanade-nebo-argentine-rika-vedec-ktery-se-zabyva-dopady-sucha

16.5.2022 Světové ceny pšenice vyskočily v reakci na víkendový zákaz vývozu této obiloviny z Indie, jež je jejím druhým největším producentem. Lidnatá země opatřením po vlně veder reaguje na zdražování na domácím trhu. Pěstování a dodávky pšenice však ohrožují i další faktory - kromě války na Ukrajině také drahá hnojiva, kvůli čemuž hrozí nižší úroda. Experti se tak obávají, že se svět příští rok bude potýkat s nedostatkem potravin. Situaci by mohly ještě zhoršit protekcionistická opatření po vzoru Indie.

• Dillí je desátým největším světovým vývozcem pšenice, na světovém exportu se podílí ze tří procent, zatímco Ukrajina z devíti.
• Na setkání sedmi hospodářsky nejvyspělejších států světa jedním z nejdůležitějších, jejich zástupci varovali před hrozící potravinovou krizí. "V Africe a na Blízkém východě budou umírat lidé a my stojíme před naléhavou otázkou: Jak lze nasytit lidi po celém světě? 
• Na Ukrajině podle některých zdrojů uvízlo až 25 milionů tun různých obilovin, které se jen složitě dostávají k zákazníkům po kolejích, a to i přes Česko. Kyjev navíc viní Rusko z krádeží zrní.  
  
• "Když jsou drahá hnojiva, použijeme jich méně. Když jich dáme méně, méně vypěstujeme. Ceny potravin půjdou nahoru a trpět budou všichni," popsal začarovaný kruh Bloombergu brazilský farmář Napoleão Rutilli. 
  
• Letos hnojiva dále stoupají kvůli válce, jelikož na velké producenty hnojiv, Rusko a Bělorusko, dopadly sankce a neochota Litvy umožnit export běloruského zboží přes přístav Klajpeda. 
  
• V nejchudších regionech světa hrozí nejen hladomor, ale také politické nepokoje v reakci na zdražování. Protesty související s vysokými cenami potravin pokračují už několik dní v Íránu a postupně se politizují. Obavy z destabilizace má kupříkladu i výše zmíněný Egypt a další státy, které si prošly zkušeností Arabského jara. 
  
• https://www.e15.cz/valka-na-ukrajine/zdrazovani-psenice-je-jen-zacatkem-rok-2023-bude-z-hlediska-potravinove-bezpecnosti-kriticky-1390106?
  

14.5.2022 Indie, která je druhým největším producentem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích poté, co omezení vývozu hrozí kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů - Ruska a Ukrajiny.

• Hlavními jejími trhy jsou další asijské země, například Filipíny, Indonésie či Thajsko. Kvůli přerušení vývozu z Ruska a Ukrajiny se však indičtí obchodníci chtěli zaměřit i na trhy v Evropě, Africe či na Blízkém východě. Většina indické produkce pšenice však putuje na domácí trh.
• Vláda se navíc obává, že letošní sklizeň bude výrazně slabší kvůli vlně veder, která tuto zemi zasáhla od poloviny března. Zásoby pšenice vláda potřebuje mimo jiné pro své programy potravinové pomoci, které v zemi pomáhají s výživou více než 80 milionů lidí. V únoru úřady očekávaly, že se produkce pšenice meziročně zvýší na 111 milionů tun, později ale odhad snížily na 105 milionů tun. Analytici se domnívají, že sklizeň by se mohla zastavit pod hranicí 100 milionů tun.  
  
• Odborníci se domnívají, že postoj Indie povede k dalšímu růstu cen této komodity na mezinárodních trzích. "Nyní už na trhu není žádný další velký dodavatel," řekl agentuře další obchodník. Od začátku roku se ceny zvýšily již o 40 procent. K největším světovým vývozcům totiž patří Ukrajina i Rusko, kde vývoz čelí kvůli válce omezení. 
  
• https://www.newstream.cz/money/indie-druhy-nejvetsi-producent-psenice-na-svete-zakazala-jeji-vyvoz-obchodnici-jsou-v-soku?

12.5.2022  Evropské kamiony a vlaky by v nejbližších týdnech mohly převzít značnou část přepravy obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny, jejichž obvyklou cestu po moři blokuje Rusko. Evropská komise dnes představila soubor doporučení, která mají urychlit složitou pozemní přepravu pro miliony tun ukrajinské pšenice, kukuřice a dalších potravin (ČTK)

Ruský prezident Vladimir Putin letos očekává rekordní sklizeň pšenice a oznámil také nárůst jejího vývozu. Podle agentury DPA to ruský prezident uvedl na dnešním zasedání vlády, kde krok představil jako ruský příspěvek k řešení problémů s celosvětovým zásobováním potravinami. Ukrajina, která je spolu s Ruskem významným vývozcem pšenice, obilovinu exportovat nemůže kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů v Černém moři. Ceny potravin kvůli ruské válce na Ukrajině v posledních týdnech výrazně rostou (ČTK) 

12.5.2022 Po neobvykle suché zimě udeřila na Francii vlna veder, která problémy se suchem ještě prohloubila. Météo-France píše, že je "pozoruhodná svou předčasností, trvanlivostí a geografickým rozsahem". Hned 15 francouzských departementů vydalo varování kvůli suchu. V některých oblastech úřady lidem zakázaly zalévání zahrad v určitých hodinách, zcela zakázáno pak mají mytí aut.

Hladiny spodních vod se podle hydrogeologů nepodaří obnovit, ani kdyby přišly v příštích dnech silné deště - během zimy totiž spadlo o pětinu méně srážek, než je v tomto období obvyklé. Na jihovýchodě země se mají tento týden teploty vyšplhat na 30 stupňů Celsia, což je v závislosti na konkrétním místě až o 8 stupňů více než dlouhodobý průměr.

Sucho má podle předpovědí trvat nejméně do 17. května.

Francie produkuje každý rok zhruba 35 milionů tun obilnin, polovina z toho jde na vývoz. Výpadek francouzské úrody vyvolává velké obavy i kvůli tomu, že se sníží množství obilí vypěstovaného na Ukrajině. Deník Financial Times dodává, že vlna veder postihla i Indii a existuje možnost, že by její vláda vývoz obilí zakázala. Takový výpadek od velkých výrobců už by měl vliv na globální potravinovou bezpečnost, píše ekonomický list.

Jednou z nejvíce postižených zemí může být Egypt, který je dlouhodobě závislý na dovozu obilí z Ukrajiny a Ruska. Poté, co v březnu navštívil Káhiru ministr financí Bruno Le Maire, prohlásil egyptský premiér Mustafa Madbulí, že Egypt sází v tomto směru na Francii. Tamní politici asi nyní vymýšlejí novou strategii, Francie jistou náhradou ani zdaleka není.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-pristi-pandemie-sucho-francouzi-ho-uz-pocituji-a-to-i-ti-ze-severu-201881#

28.3.2022 Kvůli ukrajinské krizi budou katastrofálnímu hladomoru jako první čelit Jemen, Afghánistán, Sýrie a také řada zemí Sahelu a Afrického rohu. Izvestiji to oznámila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), přičemž upozornila také na celosvětový trend ke zvyšování cen základních potravin. Evropská komise mezitím Izvestija ujistila, že EU nečelí krizi kvůli závislosti na potravinách z Ruské federace a Ukrajiny. Jak ale řekli listu Izvestija očití svědci v evropských zemích, regály s máslem a moukou se v některých supermarketech postupně vyprazdňují a ceny řady zboží už narážejí do kapes rodin s nízkými příjmy. Podle šéfa Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjo-Iwealy tvoří Rusko a Ukrajina 24 % světových dodávek pšenice. Tyto země navíc společně dodávají světu 73 % slunečnicového oleje. Na tomto pozadí již OSN začala hovořit o hrozícím hladomoru v zemích třetího světa kvůli přerušení dodávek a hrozbě neúrody.

• Nyní jsou ozvěny krize pociťovány po celém světě, prudce rostoucí ceny potravin, energií a hnojiv hrozí, že se promění v globální hladomor.
• Rok 2022 bude rokem katastrofálního hladomoru. Tento problém se dotkne 44 milionů lidí ve 38 zemích, poznamenala organizace.  
  
• https://iz.ru/1310706/mariia-vasileva/eda-ili-net-v-oon-zaiavili-ob-ugroze-goloda-v-stranakh-tretego-mira

9.1.2022 Žije v sádkách japonské společnosti Regional Fish a roste jako z vody. Nebo přesněji jako po genetické úpravě, kterou prošel. Pražman je ryba, jejíž genetický kód vědci upravili v laboratoři a japonští spotřebitelé ji teď mohou konzumovat.

Pražman japonský je příbuzný pražmám, které se prodávají v českých obchodech, a má stejně chutné maso. Vědci z Kjótské univerzity společně s kolegy z Kindajské univerzity v laboratořích vyřadili oplozeným jikrám této ryby z činnosti gen, který řídí vytváření bílkoviny myostatin. Tato bílkovina brání přílišnému růstu svaloviny. Bez ní se tedy nyní geneticky upraveným rybám (a jejich potomkům) tvoří až o polovinu více jedlého masa než běžným pražmanům a využívají potravu o 14 procent lépe.

Z celosvětového pohledu je ovšem pražman japonský až druhý v řadě. Po letech rozhodování byl v roce 2015 v USA a Kanadě a v roce 2021 v Brazílii povolen k prodeji losos americké společnosti Aqua Bounty. Tomu výzkumníci vložili do genetické výbavy dva geny z jiných ryb. Díky tomu se v jeho těle vytváří více růstového hormonu, takže roste rychleji. Běžní lososi dorůstají tržní velikosti za třicet měsíců, tito geneticky upravení již za 18 až 24 měsíců. 

https://www.newstream.cz/enjoy/po-usa-kanade-a-brazilii-dorazily-geneticky-upravene-ryby-i-na-japonsky-trh?

7.1.2022 Výzkumníkům z finské společnosti Solar Foods se podařilo získat protein bohatý na živiny zvaný solein, který se vyrábí z jediného mikroba pomocí oxidu uhličitého ze vzduchu a vodíku, který se štěpí z vody pomocí elektřiny. Generální ředitel firmy Pasi Vainikka říká, že proces fermentace plynu používaný k vytvoření proteinu je v některých ohledech srovnatelný s tím, jak se vyrábí pivo nebo víno.

Náš mikrob se neživí cukrem, ale vodíkem a oxidem uhličitým. A v tom je ten zásadní zlom, jak se odpoutat od zemědělství. Nepoužívá se žádná zemědělská surovina."

Zemědělství a související využívání půdy totiž významným způsobem přispívá ke vzniku skleníkových plynů na celém světě. "Problémem současného potravinového systému je, že asi jedna třetina dopadu na klima v důsledku lidské činnosti je způsobena tím, co jíme a asi 80 procent z toho je způsobeno živočišnou výrobou," řekl Vainikka. "Takže musíme do značné míry odstranit zvířata ze systému zásobování těmito potravinami. Solein je nutričně podobný masu a mléčným výrobkům, které chceme nahradit."

Finská společnost Solar Foods proto už začala stavět první velkou továrnu, která bude dodávat na trh "vesmírná jídla" na bázi seleinu. Její provoz má být spuštěný v první polovině roku 2023. Očekává se, že bude ročně vyrábět čtyři miliony porcí jídel.

https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/vedci-ve-finsku-vyrobili-potraviny-jen-ze-vzduchu-tvrdi-ze-zachrani-lidstvo-na-zemi-i-ve-vesmiru/lubosvojtech/?

28.12.2021 Podle spoluzakladatele nizozemské společnosti Infarm Ereze Galonskyho je současný systém pěstování plodin dlouhodobě neudržitelný a doslova "rozbitý". Místo něj chce nabídnout prémiové, a přitom šetrně vyráběné potraviny za dostupné ceny pro většinu obyvatel

• Jeho firma založená na vertikálním způsobu zemědělství jako první startup v tomto odvětví překročila hodnotu miliardy dolarů. Produkuje 75 různých druhů bylinek, salátů a další listové zeleniny. Už příští rok ale plánuje rozšířit sortiment o dalších 40 nových plodin
• Cílem společnosti je vstoupit na trhy v Asii a Tichomoří a v co nejbližší době rozšířit své stávající kapacity v Severní Americe, Japonsku a zbytku Evropy. V Kataru má plán, jak vyřešit problém se závislostí této země na dovozu ze zahraničí.
• https://www.euro.cz/byznys/vertikalni-zemedelstvi-je-na-vzestupu-nizozemsky-startup-infarm-jako-prvni-ve-svem-odvetvi-presahl-hodnotu-miliardy-dolaru?

26.11.2021 Izraelská společnost Redefine Meat, která se zabývá výrobou náhražky masa, se pouští po náhražkách mletého masa a klobás také do steaků. Do konce příštího roku by firma ráda nabídla svoje produkty z 3D tiskárny do tisícovky evropských restaurací.

Náhradu hovězího masa z 3D tiskárny zatím v Izraeli testují asi ve 150 restauracích, většinou se zatím jednalo o náhražky do hamburgerů a klobás. S podobnou myšlenkou přišli v Evropě také třeba v Německu, Nizozemsku a Velké Británii. Do restaurací by v blízké době mohly dorazit také steaky, které strukturou, barvou a chutí připomínají hovězí maso. "Je to svatý grál v odvětví alternativního masa. Je to poprvé, kdy můžeme nabídnout alternativní produkt v celých kusech, který se chová přesně jako skutečné maso,

• Podle odhadů společnosti Barclays by s rozvojem technologií mohly tržby v tomto odvětví dosáhnout v roce 2029 výše 140 miliard dolarů, což je asi 10 % světových tržeb s masem
• Mezi největší hráče patří ve světě kalifornské společnosti Beyond Meat a Impossible Foods či španělská firma Novameat. 
  
• Společnost Redefine Meat pracuje při vývoji masa se směsí sójových a hrachových bílkovin, cizrny, červené řepy, kvasnic a kokosového oleje. Výsledný produkt má pak připomínat hovězí flank steak.
• https://www.novinky.cz/muzi/clanek/na-3d-tiskarne-vznikaji-v-izraeli-steaky-brzy-by-mely-dorazit-do-evropskych-restauraci-40379192
  

24.10.2021 Jediná česká továrna vyrábějící ve velkém vegetariánské a veganské náhražky masa se ještě rozroste. Závod nadnárodního obra Nestlé v severočeské Krupce, který vyrábí rostlinné burgery či řízky pro celou Evropu a Severní Ameriku, investuje do nových přístrojů a rozšíření výroby 1,4 miliardy korun.

• Vybuduje takzvanou míchací věž, postaví nové sklady na suroviny i hotové produkty a zřídí zázemí pro vývojový tým. 
  

• Největší podíl masových náhražek z české továrny putuje do Francie (17 procent), Německa (17 procent), Nizozemaka (12 procent), Velké Británie a Irska (11 procent) a do severských zemí (osm procent). Nestlé z Česka zásobuje i severoamerické trhy. V roce 2019 závod vyprodukoval přes 11 tisíc tun náhražek masa, loni to bylo přes 16 tisíc tun. Letos má závod vyrobit kolem 20 tisíc tun potravin.

• Hodnota vývozu ze závodu dosáhla v roce 2020 úrovně 1,7 miliardy korun. Ještě v roce 2019 to bylo 1,4 miliardy korun.

• Pro lokální český a slovenský trh továrna ročně vyrobí 734 tun rostlinných náhražek masa. To jsou zhruba čtyři procenta z celkové produkce závodu. "V objemech v přepočtu na jednoho obyvatele je to ale víc než pro Německo, kam se ročně vyveze kolem 3400 tun masových náhražek. 
  

• https://www.e15.cz/byznys/potraviny/nestle-investuje-skoro-1-4-miliardy-do-ceske-tovarny-na-nahrazky-masa-rozsiri-vyrobu-1384662?<br>

23.10.2021 EU uvažuje o zrušení minimální trvanlivosti potravin. Slibuje si od toho omezení vyhazování potravin. Statistiky jsou děsivé, každý rok vyhodí obyvatelé EU zhruba 88 milionů tun jídla. Ohromné množství potravin vyhazují především supermarkety, hotely a restaurace. Evropská komise proto uvažuje o zrušení tradičního označení "Minimální trvanlivost do".

• Ta neznamená, že se mají po daném datu vyhodit, většinou je lze jíst i potom. Potravina nemusí dobře vypadat, není ale zdravotně závadná. Jen maso a ryby mají datum spotřeby, které spotřebitel musí brát vážně.

• Na potravině by mohlo být například napsáno, že je nejlepší sníst ji do tohoto data, ale většinou je dobrá i potom. Průzkum Eurobarometru z roku 2015 ukázal, že miliony zákazníků pojem minimální trvanlivost vůbec nechápou. 
  

• https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/evropane-vyhodi-88-milionu-tun-jidla-rocne-eu-hodla-zakrocit-40375848#

10.10.2021 Pasení ovcí a výroba elektřiny ze solárních panelů zvyšují produktivitu půdy, uvádí výzkum publikovaný v časopise Frontiers in Sustainable Food Systems. Jde o studii, jež proběhla na Oregon State University v Corvallisu a zkoumá chov hospodářských zvířat v rámci agrivoltaických systémů.

Největšího agrivoltaického areálu na světě, který se nachází v Číně na polích s goji (ovoce goji neboli kustovnice čínská se podobá šípku), ukázaly, že fotovoltaické panely pomohly snížit odpařování vlhkosti půdy o 30 až 40 procent. Pravidelným střídáním slunečního svitu a stínu vytvoří panely příhodné mikroklima - vzduch se lépe ochlazuje, vlhkost zůstane v půdě.

V Evropě mají zatím agrivoltaické systémy největší uplatnění v Itálii a ve Francii. Tam jsou například nad vinicemi v Tresserre. Projekt na rozloze 4,5 hektaru vinic používá algoritmus umělé inteligence, který dokáže nastavit ideální sklon panelů podle slunečního záření. Panely, které jsou tak vysoko, že pod nimi mohou jezdit traktory, pro agrivoltaiku jsou kromě vinné révy nejvhodnější rajčata a papriky, protože ke svému růstu vyžadují stín. V Česku je agrivoltaika zatím v plenkách. "Zahraniční zkušenosti ale ukazují, že solární panely a celá řada plodin mohou žít v úžasné symbióze

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/solarni-panely-agrivoltaika-energie-slunce.A211004_104920_eko-zahranicni_ven

22.9.2021 Zelená je zdravá, červená ne. Výrobci začínají na potraviny dávat "semafor". Povinné nutriční hodnoty na zadní straně obalů jsou jen pro osvícené zákazníky a málokdo se v nich vyzná. V Evropské unii proto vře diskuse o značení potravin barevným semaforem, takzvaným Nutri-Score, který by na přední straně obalu oznámkoval jídlo v kategorii od A (nejlepší) do E (nejhorší).

• Výpočet je založen na algoritmu, který hodnotí negativní i pozitivní živiny. Žádanými nutrienty je vláknina, bílkoviny, ovoce, zelenina, vybrané oleje a ořechy. Negativní jsou energie, sůl, cukr a nasycené mastné kyseliny. Výsledné skóre se vztahuje ke 100 gramům výrobku.
• Všechna masa budou mít horší známku. Když si dám maso, musím ho sníst méně nebo si dát zeleninu.
• Schémata na bázi Nutri-Score vůbec nepracují se stopovými prvky, vápníkem a dalšími minerálními látkami. 
  
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zelena-je-zdrava-cervena-ne-vyrobci-zacinaji-na-potraviny-davat-semafor-175107#
  

3.9.2021 Klimatická změna a rostoucí sucho mění podmínky pěstování plodin v České republice. Do zájmu zemědělců se tak dostávají potraviny, které v naší zemi nejsou příliš časté. Její výhodou je vysoká a kvalitní nutriční hodnota. Jde navíc o plodinu, která se dá úspěšně pěstovat v našich klimatických podmínkách. Na její adaptaci pro české podmínky se zaměřují vědci Mendelovy univerzity v Brně.

Cizrna beraní nebo jinak římský hrách je jednou z nejchutnějších luštěnin. Společně s dalšími je někdy označována za tzv. maso chudých. "Už dávno nepatří jen do jídelníčku příznivců rostlinné stravy, ale díky svému složení, chuti a současně zájmu o pestrost ve stravě i do běžného jídelníčku Středoevropana.

• Jsou nejen bohatým zdrojem bílkovin se značným množstvím esenciálních aminokyselin a sacharidů, ale také zdrojem minerálů, vitamínů a obsahují některé potenciálně zdraví prospěšné látky, které mohou snížit riziko chronických onemocnění.

• Vzhledem k rostoucím teplotám, změně klimatu a dlouhodobějšímu poklesu půdní vláhy na území České republiky, se jeví jako vhodná alternativa k dnes pěstovaným plodinám.

• "Cizrna dobře snáší teplejší klima a je poměrně odolná vůči suchu, proto by zde mohla být v budoucnu hojně pěstována. Prozatím se v tuzemsku pěstuje jen na 150 hektarech v teplejších oblastech například u Kroměříže a Mikulova, kde je její růst ale limitován suchem, které se negativně projevuje na výnosu.

• Pozitivní vliv pěstování cizrny lze pozorovat i na kvalitě půdy. Společně s dalšími luštěninami totiž patří mezi oblíbené rotační plodiny. 
  

• https://techfocus.cz/veda-vesmir/3527-potravinou-budoucnosti-bude-i-v-nasi-republice-prekvapive-cizrna.html
  

21.8.2021 Ve skleníku na Farmě Bezdínek v Dolní Lutyni na Karvinsku hraje rádio, jsou slyšet bzučící čmeláci, kteří opylují rostliny. Prolétnou kolem lidí a vletí do jednoho ze svých domků pod rajčatovými řádky. Ano, rajčata tady nekoření v zemi, ale několik desítek centimetrů nad ní, v matraci z drcených kokosových vláken.

Jde o takzvané hydroponické pěstování, tedy bez půdy. K rostlinám je zavedena závlaha s mixem vody a potřebných živin a u přívodu vody ke každé rostlině roste mech. "Ve skleníku vzniká vlastní ekosystém, i když umělý," komentuje dění pod skleněnou střechou Jiří Stodůlka, který farmu spoluvlastní a vede. Rajčata tady pěstují celoročně na 11,5 hektaru, což z Farmy Bezdínek dělá největší pěstírnu této zeleniny v Česku. Denně zde sběrači utrhnou až sedm tun rajčat.

https://archiv.hn.cz/c1-66963890-reportaz-z-nejvetsi-pestirny-rajcat-v-cesku-skleniku-s-touto-zeleninou-rychle-pribyva-uz-zabiraji-65-hektaru?

15.5.2021 Na světových trzích se rodí nový fenomén. Jedná se o společnosti, které vyrábějí umělé maso. Daný sektor má za sebou přelomový rok, upozornil tento týden britský deník The Guardian. Podle nové studie by až osmdesáti procentům lidí ve Spojených státech a Velké Británii nevadilo v budoucnu místo běžného masa konzumovat jeho laboratorní náhražky. "Až dosud jsme si nebyli jistí, zda je svět na umělé maso připravený. Teď už to víme," pochvaluje si Bruce Friedrich, ředitel mezinárodní neziskové organizace The Good Food Institute (GFI). Podle její pravidelné výroční zprávy firmy produkující umělé maso prolomily v roce 2020 hned několik rekordů. Počet společností se zvýšil o 43 procent na 76. Investice do nich pak meziročně narostly šestinásobně. Činily přes 300 milionů eur, téměř 7,7 miliardy korun.

Podle studie zůstane kultivované maso dražší, než to normální do začátku příští dekády. Už od roku 2025 by ovšem celosvětová spotřeba konvenčního masa měla začít klesat na úkor rostlinných a jiných alternativ. V roce 2040 pak budou laboratorní a rostlinné náhražky tvořit většinu globální masové produkce. V současné době je to pouze kolem třiceti procent.

Acacia Smithová z GFI nicméně varuje, že řada průlomů ve výrobě umělého masa se loni odehrála mimo Evropu a před jeho propagátory tudíž stále stojí spousta práce. "Vlády by měly investovat do výzkumu a učinit laboratorní maso široce dostupným a to i finančně," uvedla Smithová.

Výroba kultivovaného masa produkuje výrazně méně emisí než chov hospodářských zvířat. Má také daleko nižší nároky na spotřebu vody a představuje prakticky nulové riziko pro přenos nemocí. Vědci obecně považují omezení konzumace běžného masa v bohatých zemích za jeden z klíčových faktorů v boji proti probíhajícím klimatickým změnám.

Mnozí investoři tudíž věří, že by kultivované maso v budoucnu mohlo ovládnout světové trhy a překonat výrobce rostlinných alternativ jako je třeba americká firma Beyond Meat. Budou to mít ovšem velmi těžké. Právě Beyond Meat se v poslední době daří navazovat spolupráci s nadnárodními řetězci rychlého občerstvení.

Letos v únoru se například dohodla na tříleté spolupráci se společností McDonald's, pro kterou bude připravovat veganské a vegetariánské hamburgery. Nabízet převážně bezmasé produkty chce do roku 2030 také řetězec Burger King. 

https://www.e15.cz/byznys/potraviny/investorum-zachutnalo-umele-maso-jeho-vyrobci-maji-za-sebou-prulomovy-rok-1380484?<br>

14.5.2021 Určitě je zajímavé věnovat se v teoretické rovině novým technologiím, jako je třeba kultivace masa. V delším časovém horizontu pak můžeme přemýšlet nad tím, je-li to možné využít i v běžné výživě. Momentálně ale nejsme ve fázi, že bychom kultivované maso mohli během dvou tří let dostat na stůl do domácností. Některé společnosti sice tvrdí, že už takové maso dokázaly vyvinout. V Evropské unii ale ještě žádná firma nepožádala o jeho schválení.

• Otázkou podle něj také je, jakou budou mít tyto nové potraviny výživovou hodnotu. "Účelem výživy je primárně poskytnout tělu živiny, nikoliv chránit životní prostředí (teorie, že uměle produkované potraviny pomohou snížit emise skleníkových plynů vznikající například při běžné produkci masa). 
  
• Ekologická stopa uměle kultivovaného masa může být větší než u živočišné výroby. Třeba kvůli tomu, že se budou muset využívat antibiotika, jelikož je tkáňová kultura náchylná ke kontaminaci. "Vzhledem k tomu, že průmyslově se tohle maso ještě nevyrábí, nemůžeme to zatím spočítat.
  

https://ekonom.cz/c1-66923740-pandemie-naucila-lidi-kupovat-udrzitelne-potraviny<br>

16.2.2021 Izraelská společnost Redefine Meat získala 29 mil. USD na výstavbu velké pilotní továrny na výrobu falešného masa pomocí 3D tiskáren. V nabídce firmy jsou kopie hovězího masa na steaky vyrobené z rostlinných bílkovin. S nabídkou se zaměřuje na restaurace v Izraeli, Evropě a v Asii. Maso z továrny chce firma začít prodávat ještě letos, uvedla agentura Bloomberg

27.1.2021 Společnost Bene Meat Technologies (BMT) se stala prvním českým start-upem, který se zapojil do celosvětového závodu o to, kdo první přijde s technologií na výrobu umělého masa. Mělo by se tak stát v řádu několika let, tvrdí Roman Kříž, předseda představenstva BMT.

Firmě BMT vyvíjející technologii na produkci kultivovaného neboli umělého masa se nyní podařilo vyvinout první vzorky svalových buněk vyprodukovaných v laboratorním prostředí v Česku, čímž dosáhla prvního milníku na cestě ke kultivovanému masu, které by výhledově mohlo najít cestu na trh.

Hlavním cílem v tomto celosvětovém závodu je především vývoj takové technologie, jejíž provoz nebude příliš finančně náročný. "Podle mě se tak stane v řádu několika let," odhaduje Roman Kříž, předseda představenstva BMT.

Umělé maso, které se už podařilo zahraničním firmám vytvořit, by totiž bylo v současné době pro spotřebitele výrazně dražší než to živočišné. 

Nejedná se však o žádnou náhražku živočišného masa, ale o jeho plnohodnotnou alternativu. Kultivované maso má mít stejné vlastnosti jako maso z živých zvířat a jeho vývoj a následná produkce má být především odpovědí na etické, ekologické a zdravotní výzvy související s klecovými velkochovy zvířat.

https://www.e15.cz/byznys/startupy/cesti-vedci-jsou-o-krok-blize-k-vyrobe-umeleho-masa-za-prijatelnou-cenu-1377393

13.12.2020 Největší vertikální farma v Evropě vzniká nedaleko Kodaně. Vyprodukuje až 1000 tun jídla. Lešení sloužící jako pulty pro pěstování salátů, bylinek a zelí sahá uvnitř průmyslové budovy bez oken od země až skoro ke stropu. Z půdy rostlinám pomáhá umělé osvětlení, které dodává prostoru podivný vzhled, takže má člověk skoro pocit, jako by se díval do útrob jakési vesmírné lodi. Ve skutečnosti právě takto vypadá největší interiérová vertikální farma v Evropě. Vzniká nedaleko dánské Kodaně.

Dánska firma Nordic Harvest buduje vertikálně orientovanou interiérovou farmu v průmyslové hale o ploše 7000 čtverečních metrů nedaleko metropole. Zakladatel společnosti, Anders Riemann, nový způsob zemědělství srovnává s tím tradičním:

"Neničíme životní prostředí a neprodukujeme žádný uhlík. Využíváme ze sta procent větrné mlýny, které jsou z hlediska produkce CO2 neutrální, a protože produkujeme vše ve vnitřních prostorách, nekontaminujeme vodní zdroje hnojivy."

• Umístění pěstebních ploch fungujících na hydroponickém principu do interiéru umožňuje kromě jiného pěstovat plodiny, jako jsou nejrůznější druhy bylinek, salátů či zelí nepřetržitě po celý rok. To vše v blízkosti, či dokonce uvnitř velkých aglomerací, takže odpadá nutnost nákladné a neekologické přepravy.
  
• Na stejné ploše můžete sklízet i patnáctkrát v porovnání s tradičním farmářem, který z jedné plochy sklidí úrodu jen dvakrát do roka. Tou druhou je obrovská úspora vody, a tudíž aplikovatelnost tohoto systému do míst, která trpí akutním nedostatkem vláhy.
  
• Prvním cílem pro příští rok je objem produkce 1000 tun. Do dvou let pak chtějí rozšířit nabídku o bobule (rozuměj rajčata apod.), během pěti až deseti dalších let by měli být schopní nabídnout i kořenovou zeleninu.
  
• https://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/clanek/nejvetsi-vertikalni-farma-v-evrope-vznika-nedaleko-kodane-vyprodukuje-az-1000-tun-jidla-40344821#<br>

8.10.2020 Světové ceny potravin v září pokračovaly v růstu, zaznamenaly tak už čtvrtý měsíční růst v řadě. Oznámila to dnes FAO. Její cenový index ukazuje za září u potravin meziroční nárůst o 5 %, zvyšovaly se hlavně ceny obilovin a rostlinných olejů.

FAO uvedla, že letošní sklizeň obilovin bude ve světě zřejmě rekordní, i když o trochu nižší, než činily dosavadní odhady. Cenový index u obilovin se v září proti srpnu zvýšil o 5,1 procenta, meziročně pak vykazuje růst o 13,6 procenta.
"Za růstem jsou vyšší ceny pšenice, k čemuž přispěla svižná obchodní aktivita kvůli obavám kolem vyhlídek produkce na jižní polokouli, stejně jako sucho, které ovlivňuje ozimou pšenici v Evropě," uvádí se ve zprávě FAO. Zvýšily se i ceny kukuřice, čiroku a ječmene, naopak rýže kvůli slabší poptávce o 1,4 procenta zlevnila.
O šest procent se proti srpnu zvýšila cena v kategorii rostlinné oleje, zejména kvůli růstu cen palmového, slunečnicového a sójového oleje. Tato kategorie se ocitla na nejvyšší cenové úrovni za osm měsíců. Naopak index mléčných výrobků se změnil pouze nepatrně, mírný růst zaznamenalo máslo, sýr a odstředěné sušené mléko. Zlevnilo naopak plnotučné sušené mléko.
Průměrná cena cukru za měsíc klesla o 2,6 procenta, což odráží předpoklady, že cukru bude ve světě v nadcházející sezoně 2020/2021 nadprodukce. Index cen masa klesl proti srpnu o 0,9 procenta a meziročně je nižší o 9,4 procenta. Klesla i cena vepřového, kde mělo vliv rozhodnutí Číny zakázat dovoz tohoto masa z Německa, kde se objevil africký mor prasat.
FAO nyní předpokládá, že v letošním roce se v celém světě sklidí rekordních 2,762 miliardy tun obilovin, což by proti loňsku znamenalo nárůst o 2,1 procenta. Organizace ale svůj dosavadní odhad sklizně o 2,5 milionu tun snížila.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4514751/fao-ceny-potravin-v-zari-ctvrtym-mesicem-pokracovaly-v-rustu.html<br>

28.8.2020 Společnost FlyingLeaf s partou mladých podnikatelů z Plzně vyvinula prototyp robotického skleníku, ve kterém rostliny obhospodařuje umělá inteligence. Na bázi strojového učení a neuronových sítí jsou postavené i další projekty start-upu FlyingLeaf - náborový chatbot či aplikace, která na základě velkých dat pomáhá sportovcům vylepšovat výkon. Marek Gajdušek (31) pracoval jsem na ministerstvu zemědělství a mimoděk jsem začal uvažovat o tom, jak produkujeme potraviny. Říkal jsem si, že je nelogické a neekonomické vozit zeleninu přes půlku světa, když se teoreticky dá vyprodukovat za pomoci lokálních zdrojů. A tak jsme s kamarády programátory začali řešit, jak k tomuto účelu využít technologie. Společně vymysleli domácí plně automatizovaný pěstitelský robot a nazvali ho EdenBot. Tvoří ho záhon s půdou, o který se stará robotická ruka se zabudovanou kamerou. Řídí ji výpočetní jednotka založená na strojovém učení a neuronových sítích. "Umělá inteligence sama vyhodnotí, kam je nejvhodnější zasadit semínko dané plodiny. Kamera sleduje, v jakém stadiu rostlina je i jestli není příliš malá nebo suchá. Zařízení měří vlhkost a kyselost půdy a podle těchto parametrů určuje, jak se o rostlinu individuálně starat.

Tvůrci robotického skleníku se přitom snažili, aby byl co nejekologičtější. Využívá tak například jen přírodní hnojiva. "Udržitelné zemědělství je velké téma pro budoucnost. S tím může strojová produkce potravin výrazně pomoci, jelikož nejste závislí na ročním období. Díky tomu můžete více plodin pěstovat lokálně, což se ukazuje důležité i v současné situaci spojené s pandemií nemoci covid-19. Jestliže je stát v tomto ohledu více samostatný, je to nejen finančně výhodně, ale má to i přínos z hlediska národní bezpečnosti.

https://byznys.ihned.cz/c1-66805020-plzensky-start-up-pestuje-rostliny-pomoci-umele-inteligence-vyuziva-ji-i-k-vylepsovani-vykonu-sportovcu

5.7.2020 Mutěnice (Hodonínsko) - Kdo si koupí v českých obchodech kanadské borůvky vypěstované v Česku, bude je mít s velkou pravděpodobností z největší české farmy, která loni vznikla mezi Mutěnicemi a Hovorany na Hodonínsku. Firma Farmarket zde obhospodařuje keříčky na 25 hektarech. Prodává nejen ze dvora, ale také v řetězcích či přes stále oblíbenější internetové obchody, řekl ČTK vedoucí farmy Jakub Láčik.

Letos, tedy ve druhém roce sklizně, by mělo na každé rostlině průměrně vyrůst 1,5 kilogramu borůvek. "Plné plodnosti dosahují po pěti letech a každá by měla dát pět kilo. Rostlin máme 105.000 a šest odrůd, abychom pokryli co nejdelší časové období," řekl Láčík. Lidé borůvky najdou v obchodech pod značkou Čerstvě utrženo, což je odbytové družstvo zajišťující prodej ovoce a zeleniny z několika farem.

Sbírat se letos začalo minulý týden a konec sběru se očekává koncem srpna. "Každá odrůda se sbírá zhruba tři týdny a do zralosti nabíhají dva týdny po sobě. Denně se nyní sklízí zhruba 2,5 tuny. "Ze dvora jsme loni prodali 300 kilo denně a někdy jsme to museli krotit, aby nám zbylo pro obchodníky. Letos bude sklizeň vyšší

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/na-hodoninsku-vznikla-nejvetsi-boruvkova-farma-sklidi-2-5-t-denne/1909617?

30.6.2020 Mendelova univerzita v Brně investovala do nového kravína. Vyrostl v areálu školního zemědělského podniku (ŠVP) v jihomoravských Žabčicích a podle školy patří k nejmodernějším v ČR. Hlavní devízou stavby za 19,5 milionu Kč je izolace střechy, která v letních měsících nepustí dovnitř horko. "Kravín 21. století" poslouží dalšímu chovu skotu v Žabčicích, kde zemědělci chovají hned 16 plemen.

ŠZP Žabčice hospodaří celkově na 2334 hektarech zemědělské půdy a chová přibližně 1200 kusů skotu. Největší část z nich tvoří 600 kusů mléčného skotu, plemene holštýn, s užitkovostí 11 300 litrů mléka.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/mendelova-univerzita-nechala-postavit-kravin-21-stoleti-40329244#

30.6.2020 Rozšiřování měst zmenšuje množství úrodné půdy, nové způsoby pěstování rostlin jsou tedy vysoce žádoucí. Francouzská firma Agripolis na problém vyzrála zcela ekologickým projektem. Zeleninu a ovoce pěstuje na střechách Paříže.

Střešní farmy fungují na principu uzavřeného vodního oběhu s příměsí živin. Ten brání rostlinám absorbovat těžké kovy ze vzduchu a zvyšuje tak jejich kvalitu. "Systém produkuje nízkou uhlíkovou stopu a minimalizuje plýtvání vodou. Zároveň pětinásobně rozšiřuje množství dostupné úrodné půdy. V sezóně taková farma vyprodukuje až třicet tisíc kusů ovoce a zeleniny, a to bez užití pesticidů. Produkty jsou dostupné v obchodech a restauracích po celém městě. Firma Agripolis nabízí výukové programy a prohlídky, lidé si dokonce na některé ze střech mohou založit vlastní zahrádku.

https://agripolis.eu/

17.6.2020 Bayer zruší projekt na výrobu chemického herbicidu dicamba v USA za téměř 1 mld. USD. Firma se snaží šetřit hotovost na nákladnou právní bitvu v boji proti jeho dalšímu produktu Roundup, který údajně způsobuje rakovinu. Bayer toto tvrzení popírá (Reuters)

14.6.2020 Zahrádky našich předků: jaká zelenina se u nás pěstovala v pravěku a středověku

11.6.2020 Společnost Amazon.com ve středu uvedla, že zavádí jednoleté moratorium na policejní použití svého softwaru pro rozpoznávání obličeje (Reuters). První zemědělci se na naše území dostali přibližně před 7 tisíci lety. Ze své "pravlasti" v oblasti Blízkého východu si přinesli nejenom obilí (konkrétně pšenici a ječmen), ale také luštěniny: hrách a čočku.

https://www.ceskestavby.cz/clanky/zahradky-nasich-predku-jaka-zelenina-se-u-nas-pestovala-v-praveku-a-stredoveku-28238.html?

1.6.2020 Udržitelné zemědělství - budoucnost zemědělství: čmeláci přes wifi a zelenina bez pesticidů. Česká rajčata na pultech obchodů v kvalitě bez pesticidů po celý rok. Tuto vizi se povedlo naplnit. Největší skleník v Česku (investice 600 milionů kč na 11 ha v blízkosti tepelné elektrárny, kde čerpají teplo) je nyní díky hi-tech technologiím schopný pěstovat šetrně k půdě i lidskému zdraví. Farma Bezdínek v Dolní Lutyni (2018) produkuje zeleninu 12 měsíců v roce bez použití pesticidů. Denně se na farmě sklidí cca 30 tun zeleniny. V jednosměnném provozu zde pracuje cca 250 zaměstnanců

• technologie hydroponického pěstování v kokosovém substrátu (slupky kokosových ořechů) umožňuje vypěstovat 1kg rajčat za využití 15 litrů dešťové vody (v polním zemědělství jsou to stovky litrů vody), které se zachytává ve venkovních nádržích
• o opýlení rostlin se starají čmeláci, výstup z včelína (letová aktivita čmeláků) je řízena WIFI
• je zajištěn i odchyt škůdců prostřednictvím přirozených nepřátel klopuška skleníková, mšicovník, savečka oranžová
• aby bylo Česko soběstačné, musela by se plocha skleníků zvýšit na 200 ha
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/budoucnost-zemedelstvi-cmelaci-pres-wifi-a-zelenina-bez-pesticidu-107971#
  

28.5.2020 Před rokem jsme v Zemědělské společnosti Sloveč na Nymbursku absolvovali první předvedení robota Roboti od dánského výrobce Agrointelli. Letos do České republiky robot přijel opět, ale v inovované podobě a historicky poprvé byl již naplno nasazen na setí kukuřice. Roboty Agrointelli dováží a provozuje společnost Leading Farmers CZ, která se zabývá prodejem a servisem precizních navigačních systémů pro potřeby zemědělství.

Před rokem jsme v Zemědělské společnosti Sloveč na Nymbursku absolvovali první předvedení robota Robotti od dánského výrobce Agrointelli. Letos do České republiky robot přijel opět, ale v inovované podobě a historicky poprvé byl již naplno nasazen na setí kukuřice. Roboty Agrointelli dováží a provozuje společnost Leading Farmers CZ, která se zabývá prodejem a servisem precizních navigačních systémů pro potřeby zemědělství. 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového