Chránit vodu znamená chránit život....půda a v ní obsažené látky (např. humus) se tvoří tisíce roků, znehodnotit ji dokážeme během několika roků....

Půda

Pokožkou matky země je geoderma. Vznikala tisíce a tisíce roků a neustále se vyvíjí. Vznikala přeměnami hornin v podloží dlouhodobým působením vody, střídáním teplot, ale také rozkladem organické hmoty, působením hub a organismů a dalšími vlivy prostředí.

  • 1 cm půdy u nás vznikne cca za 100 roků.

Půda vzniká zvětráváním tzv. matečné horniny, na kterou působí společně s povětrnostními podmínkami také mikroorganizmy, rostliny a živočichové. Je to dlouhý proces. Půda, ve které dnes pěstujeme plodiny, je stará až 15 000 let.

Edafon je odborný název pro organizmy, které žijí v půdě. Ať už mluvíme o jedincích menších než špendlíková hlavička, jako jsou bakterie, sinice, řasy, nebo větších, jako je žížala či krtek, ti všichni patří do tzv. půdního edafonu. Všechny tyto organizmy mají vliv na biologické procesy v půdě, které jsou velmi důležité pro růst zdravých rostlin. Půdní edafon (50 % houby, 20% bakterie, 20 % půdní bakterie, 10 % zvířata a hmyz) představuje až 10 % z organické hmoty v půdě. Půdu tvoří:

  • Minerály 40 - 45 %.
  • Voda 25 %.
  • Vzduch 25%.
  • Biosložka (edafon) cca 5 - 10 %.

Symbióza: Ve volné přírodě z půdy vždy něco roste. Půda a rostliny si totiž vzájemně pomáhají. Půda dává rostlinám ukotvení a potřebné látky, aby mohly růst - vodu a živiny. Rostliny zase půdu svými kořeny chrání, aby ji neodplavil déšť nebo neodvál vítr, a nechávají v ní své zbytky, které se zde pak přetvářejí v humus. Bez humusu ztrácí půda úrodnost.

Jaký je život pod zemí úplně neznáme, existuje spoustu živočichů o kterých možná nemáme ani ponětí...I v půdě probíhá přirozený koloběh v pravidelných cyklech. Více

Zásadním činitelem, který půdu spoluvytváří, je život. Blízko nás v půdě žijí statisíce druhů organismů nejrůznějších tvarů a velikostí. Přesto je pořádně téměř nikdo neviděl. A právě do pozoruhodného mikrosvěta půdy a půdních organismů nás zavede náš průvodce. Setkáme se v něm s bizarním prostorem obývaném bakteriemi, houbami, žížalami, mravenci, mnohonožkami, stonožkami a dalšími živočichy, i s organismy, viditelnými pouze pod zvětšovacím sklem nebo mikroskopem, jako jsou chvostoskokové, pancířníci, hmyzenky, vidličnatky, drobnušky, roupice či miniaturní plži. Ti všichni se podílejí na tvorbě půdy rozkladem organické hmoty. Bez půdních organismů a bez neustálé konfrontace zrodu a zániku by nebylo půdy, bez půdy a mrtvé organické hmoty by odumřely půdní organismy, zajišťující, že svět kolem nás není jen mořem odumřelé biomasy. 

  • Houby zajišťují větší stabilitu půdy, působí proti erozi a zvyšují zadržování vody v půdě (mykorhiza), houby tvoří až 30 % veškeré půdní hmoty a na každý metr kořene stromů připadá kilometr podhoubí. Houby a další mikroorganismy se podílejí také na rozkladu dřeva, rozložené dřevo je zdrojem života pro nová semena, která se opět propojí s houbami a podpoří růst rostlin. Houby nad zemí rozkládají stromy, naopak houby pod zemí podporují odolnost a růst stromu. Houby ukládají uhlík z atmosféry do půdy.

Řešení současného stavu na polích: Nová pole budou menší, fragmentovanější (max. 30 ha, 2020), přerušená pásy zeleně nebo zelenými větrolamy. Zemědělci budou muset kvůli potřebné organické složce v půdě používat takzvané meziplodiny. Ty se vysejí například po žních na pole a před výsevem ozimů se zaorají.

  • Denně se v České republice zastaví území o velikosti 14 (30) fotbalových hřišť, tj. cca 7 -15 ha zemědělské půdy a dalších cca 7 ha mizí jiným způsobem, ne zástavbou (Jan Piňos hnutí Duha 2019).
  • Zhruba od roku 1935 už jsme přišli skoro o milion hektarů zemědělské půdy. Je to zhruba čtvrtina Zemědělského půdního fondu (ZPF), která by dokázala zadržet obrovské množství vody. (ing. Jan Vopravil, Ph.D.).
  • Víte že zdravá půda o hloubce 1 m dokáže na ploše 10 ha zadržet v průměru 30 000 krychlových metrů vody? Zemědělská půda v ČR by tak dokázala zadržet 8,4 miliardy m3 vody, to je velikost 41 nádrží Lipno. Za posledních 100 let se snižuje retenční kapacita krajiny ČR v důsledku špatného nakládání s půdou.
  • Celková výměra zemědělské půdy 3,5 milionu hektarů. Z toho orná půda tvoří 70,6 procenta. (2018), Na jednoho obyvatele Česka nyní připadají dvě desetiny hektaru hektarů orné půdy.
  • Zemědělská půda  měla v roce 1918 rozlohu 5, 09 milionu ha (65 %), v roce 2018 to bylo pouze 4, 205 milionu ha (53 %) území více.
  • Meliorace: drenáží máme v ČR odvodněno přes 25 % zemědělských pozemků (přes 1,1 milionu ha), při rozchodu drénů 10 až 15 m je na každém hektaru odvodnění 667 až 1000 m trubek v hloubce kolem 1 m.
  • 11 % území Česka je urbanizováno a cca 5% území je zalito betonem nebo asfaltem a pouze 0,3% je věnováno tzv. divoké přírodě (centra národních parků a některé rezervace).
  • Na cca 19,3 % orné půdy v Česku se pěstují technické plodiny (řepka, kukuřice) ČSÚ a EUROSTAT ( v EU je to pouze 12,1%) více.
  • Svrchních 30 cm půdy, 5 metrů vody v oceánech a akumulovaná podzemní voda (v různých pravidelných cyklech) zajišťují dynamickou rovnováhu na planetě (prof. Staněk).
  • Půda ztrácí schopnost vázat CO2, pokud je ničena stále častějšími vlnami sucha a horka. Epizody sucha devastují i vegetaci a její schopnost oxid uhličitý pohlcovat, což vidíme nejlépe u nás, kde sucho zničilo více než třetinu smrkových lesů a borovic. Změna klimatu tak ve střední Evropě obrátila trend, v němž každoročně dřevní hmoty přirůstalo víc, než jí bylo vytěženo (červen 2020), zemědělství má dnes na lidské produkci skleníkových plynů podíl více než 20%.
  • Živé organismy tvoří přibližně 5 % půdní hmoty. (To znamená okolo 6 tun na hektar, což je, pro představu, hmotnost třinácti krav).  
  • Velcí kopytníci mají totiž v souvislosti se změnami klimatu na krajinu pozitivní vliv. Díky pastvě nedochází k rozkladu organické hmoty rostlin a uvolňování CO2 do atmosféry. Trus velkých kopytníků totiž zanášejí do půdy brouci, takzvaní koprofágové, a pomáhají tak vázat uhlík a organickou hmotu v půdě. Ta pak funguje jako houba a udržuje vodu v krajině. "Příznivý vliv velkých kopytníků na zadržování vláhy v půdě je zřetelný i v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. 
  • SuchoNejvětší sucha v Česku.
  • více informací v knize Cesta v desetileté metamorfózy  

Např. Slovensko má 4,7 % zastavěné plochy (dálnice, železnice, silnice, lesní cesty, neobsahují však plochu po těžké mechanizaci na polích a lesích) , tedy půdy, která do sebe nevpustí žádnou vodu.

Za uplynulé století lidé na českém území vysušili milion hektarů mokřadů a rybníků. "Abychom mohli využívat zemědělskou půdu, vybetonovali jsme koryta řek, aby voda rychleji odtékala. Celková délka říční sítě se zkrátila o třetinu, rozloha niv a mokřadů klesla o 80 %, rybníků od 17. století ubylo o 70 %" vyjmenoval ministr Brabec (17.7.2019).

  • "Přitom retenční vlastnosti mean­­drující říčky jsou stejné a možná i lepší než v případě rybníka. Vybudování jednoho hektaru vyjde na několik milionů korun. 

Co zmizelo z České krajiny za posledních 70 roků?

Podle Richarda Paulů (šéf Českého svazu pivovarů a sladoven) od roku 1991 ubylo 260 tisíc hektarů orné půdy, což je přes 10% současné výměry polí. Velkou část z ní zastavěli developeři, jiné pozemky zničila třeba eroze (29.4.2019 HN).

  • 270 000 ha luk a pastvin.
  • 35 000 ha remízků.
  • 950 000 ha mokřadů.
  • 145 000 ha mezí a polních cest.
  • 25 000 km vodních toků vlivem regulace koryta (napřimování).
  • A miliony tun nejcennější ornice mizí ročně a za posledních 100 roků zmizelo 1 milion hektarů zemědělské půdy.

Poradenství ve správě půdy

V Česku došlo od roku 1990 k nárůstu zastavěné plochy (tj. za 26 roků) o 20%. Pokud dojde k poklesu zadržování vody v půdě (chemizace zemědělství, pokles objemu biosložky v půdě, umělá regulace toků, eroze půdy, ztráta diverzity v krajině atd.) dochází současně k poklesu diverzity hmyzu a ptáků (ale také jejich počet), narušení malého vodního cyklu a dalším destruktivním procesům v krajině, které přispívají k dalšímu prohlubování negativních důsledků klimatických změn.

  • 1m 3 neporušené půdy zadrží 200-500 l vody.
  • Půda může zadržet až 10 x více vody než všechny nádrže, rybníky, přehrady, vodní toky atd.
  • Zdravá půda by v české krajině dokázala zadržet 8,4 miliardy metrů krychlových vody. Kvůli špatnému hospodaření však v současnosti zadrží o 3,3 miliardy vody méně, zhruba jen 5,04 miliardy. 
  • Mrtvá půda (zemědělsky obhospodařovaná půda) je důsledkem, že z krajiny mizí hmyz - opylovači a potrava pro ptáky a z půdy mikroorganismy.
  • Pole bez organické hmoty a vody se chová podobně jako vyasfaltovaná plocha, když na ně svítí slunce, tak se přehřívá ( teplota může dosahovat 50-65°C, trávník s organickou hmotou bude mít teplotu pouze 25-28°C- za stejných podmínek).
  • Podle ministerstva životního prostředí se do roku 2016 zastavělo přes 10 % území ČR. Každý týden se zabetonuje plocha o rozloze několika fotbalových hřišť. 
  • Houby tvoří až 30 % veškeré půdní hmoty a na každý metr kořene stromů připadá kilometr podhoubí.

Příčiny poklesu úrodnosti půdy:

  • Zásadní úbytek minerálů v půdě (obsah živin v půdě), důsledkem kyselých dešťů, úbytku mikroorganismů (díky narušení koloběhu mrtvé organické hmoty) a narušení mykorhizy.
  • Díky půdním mikroorganismus je zajištěn rozklad mrtvé organické hmoty a vzniká půda a naopak půdy s mrtvou organickou hmotou nemohou existovat půdní mikroorganismy. Díky těmto vazbám (rozklad organické hmoty, by se živiny nevraceli do půdy) je zajištěno, že se půda nevyčerpává, regeneruje se. Člověk z polí i lesa odváží vzniklou biomasu a tím narušuje přirozený koloběh a regeneraci. V půdě tak chybí biomasa a dochází k degradaci a erozi půdy. Půdní mikroorganismy hladoví.
  • Mrtvá půda bez biomasy - eliminace života v půdě - pesticidy, herbicidy, fosfáty a další umělá hnojiva - hubí živočišnou flóru (např. žížaly a houby) - půdní mikrobióm, který zvyšuje vsakování vody dvakrát až třikrát. Díky chybějícím mikroorganismům a biomasy je špatné provzdušnění půdy.
  • Pokles vrstvy humusu v půdě (větrná a vodní eroze). Eroze - odplavování úrodné vrstvy (ornice) - větrná, sluneční a vodní. Rozpadávání nezpevněné půdy a následná eroze prachu větrem a ornice vodou. Vysychání půdy způsobené přehříváním krajiny (růst teplot a pokles srážek).
  • Pokles hladiny podzemní vody, pokles schopnosti krajiny a půdy zadržovat vodu (to je jen důsledek narušení koloběhu mrtvé biomasy a mikroorganismů). Umělé snižování hladiny podzemní vody (meliorace, příkopy na odvedení dešťové vody, umělá regulace toků atd.).
  • Okyselování půdy.
  • Pěstování monokultur zejména pro průmysl (řepka -biopaliva, kukuřice - palivo do bioplynových stanic).
  • Stlačování půdy těžkou technikou a hluboká orba.
  • Nepoužívají se až na výjimky přírodní hnojiva (zelené hnojení, chlévská mrva...), mizí zdroj organické biomasy v půdě (včetně živočichů).
  • Rušení a rozorávání mezí - odtékající vodě v cestě nestojí žádné překážky a s vodou odtéká i ornice.
  • Meliorace.
  • Neexistuje vlastnický vztah k půdě - orientace na krátkodobý a rychlý zisk korporací (pole, hospodářské lesy atd.), chybí rovnováha mezi dáváním a braním (homeostáza).
  • Není zachována rovnováha příjmu a výdeje, nyní pouze sklízíme a nevracíme zpět přírodě (nedostatek minerálů, organismu a dalších složek v půdě, tím je narušena její diverzita).
  • Průmyslově obhospodařovaná půda je tzv. Mrtvá, neobsahuje téměř žádné živočichy, které pomáhají zúrodňovat a provzdušňovat půdu (např. žížala, krtek, mikroorganismy, mykorhiza) - půdní mikrobióm.
  • Pulzování vody (stoupání a klesání vlhkosti, díky tomu odumírají části kořínků rostlin) je důležité pro zdravou půdu, jakmile vlhkost stoupne, vyraší kořínky nové. Tento cyklus je zcela přirozený, dokonale stejnoměrnou vlhkost v půdě udržet nelze, ani to není žádoucí. Mírné vysychání a opětovné zavlažení jí kypří (půda může dýchat), pokud tedy obsahuje dostatek humusu s půdním mikrobiomem. 

Očista půdy pomocí hořčice:

Pokud hořčici na podzim zasadíte, nebudete muset příští rok vůbec plít. Vydrží teplotu až - 50 stupňů, a tak se o ní nemusíte v zimě vůbec obávat. Sázíme do hloubky 1-1,5 cm. Mezi rostlinami by měl být 20 cm odstup. Po zasazení začnou klíčit asi během 3 až 5 dnů.

Hořčice čistí půdu od fosfátů a dalších chemikálií z hnojení. Její kořeny, stvoly a lístky dokážou vstřebat velké množství škodlivin. Díky tomu budou vaše květiny zdravé a růst jako z vody. Hořčice často roste okolo míst, kde je hodně plevele. Berou si jeho živiny a dokážou ho účinně zlikvidovat. To ale není všechno. Kořeny uvadlé hořčice můžete využít jako hnojivo pro rostliny. Především v zimě, kdy jim chybí sluneční světlo a dostatek živin.

Hořčice ničí plíseň, hnilobu a škodliviny v půdě. Její nejlepší schopností je ale podle nás to, že odpuzuje všemožné škůdce - červy, drobný hmyz, a dokonce i šneky. Vysaďte ji mezi brambory, vinnou révu, hrášek, fazole nebo ovocné stromy a chraňte je před nezvanými hosty. Vytvoří na půdě vrstvu, díky které nikdy zcela nezamrzne. Kromě toho si z ní můžete vyrobit excelentní med.

https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/na-podzim-zasadte-horcici-a-pristi-rok-zapomente-na-plevel-po-cele-zahrade/


Řepka

využívá se pro výrobu biopaliv, která se podle zákona povinně přimíchávají do benzinu a nafty. Zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty navrhly v dubnu 2019 čtyři desítky poslanců v čele s Piráty, vláda se postavila proti. Poslanci svůj návrh zdůvodnili tím, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Naopak se uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky. Navíc na jeden litr biosložky je třeba až 2500 litrů vody.

  • Řepka v roce 2018 zaujímá 15,4% ( 379 780 ha) plochy orné půdy, roce 1990 to bylo pouze 64 000 ha.

Co je příčinnou nadměrného růstu teploty u nás (Štefan Vaľo)?

  • Vysušování půdy (stopy po těžké technice), půda se nemůže přirozeně vysušovat a současně nasávat jako houba vodu.
  • Odvodňování půdy a odlesňování (lesní cesty).
  • Přehřívání půdy.
  • Zvýšená těžba dřeva v lese ( na štěpkování, těžba dřeva).
  • Bowenovo schema.

Vysychání půdy spojené se nedostatkem srážek a poklesem hladiny podzemní vody:

Odvodňování půdy - nejvíce je to způsobeno zhutněnou půdou

  • Liniové stavby (silnice, železnice, železnice, cyklostesky).
  • Lesní cesty a stopy po těžké technice.
  • Umělé svahy - přerušení kapilár.
  • Odvedení dešťové vody do kanalizace.
  • Lesní kalamity (polomy) a lesní požáry.
  • Napadení škůdci - kůrovec - odtěžení lesa.
  • Napřimování přirozených vodních toků (rušení meandrů a mokřadů).

Nedostatek minerálů v půdě:

Nedostatek fosforu a draslíku snižuje rezistenci proti rzím. Nedostatek draslíku snižuje odolnost vůči mrazu a zvyšuje obsah cukrů v listech, což podporuje napadení mšicemi. Nedostatek draslíku zároveň snižuje skladovatelnost brambor. Bor má vliv na dobré přezimování a vývoj kořene. Jeho nedostatek způsobuje u dřevin odumírání vrcholových pupenů.  

Půda a zemědělství

Řepka i kukuřice jsou vysoce náročné plodiny na živiny a na vodu a také obě tyto plodiny nejvíce degradují půdu.

  • Od 90. let se postupně zlikvidovala živočišná výroba - zdroj přírodního hnojiva.
  • Podpora bioplynových stanic, pěstování kukuřice a řepky na biopaliva byl fatální omyl, který totálně degraduje půdu a likviduje venkov jako celek.
  • Minimálně 25 až 50 let bude trvat navrat do původního stavu.
  • Dovážíme 60 procent vepřového masa, drůbeží maso, ovoce, zeleninu, mléčné výrobky - nejsme soběstační.
  • Českou vodohospodářskou soustavu ovládají zahraniční firmy.
  • Vstup do EU - tlumu zemědělství, následné zpracování potravin a totální rozklad venkova. Porovnáme-li rok 1990 a dnešek, produkuje se pouze 30 procent objemu tehdejší výroby. Bylo pravidlo, že 1000 hektarů zemědělské půdy zaměstnávalo 150 lidí i více. Dnes zaměstnává pět maximálně 10 lidí.

Jaký je recept pro pomoc, František Havlát

První je zákaz záboru orné půdy na průmyslové zóny a obchodní centra, návrat živočišné výroby na 1,5 až 2 dobytčí jednotky na hektar, návrat generacemi osvědčených šestihonných a vícehonných osevních postupů. Dalším je zmenšení a stabilizace půdních bloků na 20 hektarů a snížení hmotnosti zemědělské techniky na maximálně 15 tun. Důležité je také omezit dotace zemědělským baronům, kteří hospodaří průmyslovým způsobem a nedrží se tradičního zemědělského hospodaření. Tahle opatření je nutné udělat co nejrychleji, ale i tak to bude dlouhodobý proces.

Mám zpracovaný koncept, jak vyřešit sucho na jižní Moravě a restartovat hospodaření na venkově v České republice. Více

Terra preta

Geoderma - živý plášť planety Země

  • Půda je živým orgánem naší planety. Pro rostliny je půda zdrojem živin, oporou a substrátem, bez ní by rostliny, kromě vody, nemohli růst kdekoliv na planetě.
  • Půda je automatické zařízení na výrobu biomasy. Nejvíce biomasy vzniká v nížinách v náplavech velkých řek (je tam nejvíce živin). Biomase se rozkládá pomocí drobných mikrorganismů. Čerstvá biomasa je potravou býložravců včetně hmyzu a přeměňují ji na trus. I velcí býložravci jsou pro fungování půdy důležití (trus), protože s dalšími zajišťují koloběh biomasy zpět do půdy. 
  • Mrtvá a následně rozložená těla živočichů (jsou součástí potravinového řetězce) opět obohacují půdu.
  • V lese je to opad (listy, větve) ze stromů či rostlin, který živí půdní organismy. Na povrchu půdy probíhá rozklad organické hmoty, který probíhá velmi pomalu. Nejpodstatnější roli v půdě hrají bakterie, za získanou energii rozloží téměř cokoliv. Živiny vzniklé rozkladem se vracejí do půdy. Podobně fungují i houby a na rozdíl od bakterií je můžeme vidět pouhým okem. Houbová vlákna na koříncích rostlin přivádějí, výměnou za látky bohaté na energii, jinak nedostupné živiny a vodu. Soužití rostlin a hub se jmenuje mykorhiza. Houbová vlákna prorůstají mrtvou biomasou i půdou, děje se tak na povrchu půdy i její hloubce díky žížalám a mravenců (zatahují i z povrchu do větší hloubky). Díky půdním mikroorganismus je zajištěn rozklad mrtvé organické hmoty a vzniká půda a naopak půdy s mrtvou organickou hmotou nemohou existovat půdní mikroorganismy. Díky těmto vazbám (rozklad organické hmoty, by se živiny nevraceli do půdy) je zajištěno, že se půda nevyčerpává, regeneruje se.
  • Člověk z polí i lesa odváží vzniklou biomasu a tím narušuje přirozený koloběh a regeneraci. V půdě tak chybí biomasa a dochází k degradaci a erozi půdy. Půdní mikroorganismy hladoví.
  • Organická hmota je pro půdu palivem a s prázdnou nádrží půda daleko nedojede, nesmíme ji nechat vyhladovět.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/12219297315-geoderma-zivy-plast-planety-zeme/21838256528/

PH půdy:

Většina květin a rostlin preferuje pH pohybující se mezi 6,0-7,0. To znamená mírně kyselé až neutrální. Toto prostředí je nejvíce příznivé pro mikroorganismy, které prospívají rostlinám. Minerály jsou zde pro kořenové systémy lépe přístupné. Existují i rostliny, kterým se daří výhradně v kyselých půdách, například vřes. Na kyselost či zásaditost půdy má vliv množství vápníku ‒ čím více kalcia, tím je půda zásaditější. Nemyslete si ovšem, že je množství vápníku v zemi konstantní. Rostliny velké množství vápníku absorbují a zbytek je odplavován vodou. Postupem času se množství vápníku na daném místě snižuje a půda se stává kyselejší. Jak na tom s pH v půdě vlastně jste, si můžete zjistit sami pomocí elektronického měřiče kyselin, nebo můžete nechat práci na profesionálech.

Jak pH upravit

Kyselé půdy potřebují k růstu hortenzie a magnólie a ve velmi kyselých se bude dařit azalkám, borůvkám, rododendronům a již zmíněnému vřesu. Pokud je zasadíte do nevhodného prostředí, budou špatně růst a mohou dokonce zežloutnout. Některé květiny si potrpí na alkalické zeminy, ale jsou poněkud tolerantnější a snesou i neutrální pH. Půdu můžete také upravit podle toho, zda potřebujete:

  • snížit pH ‒ okyselte ji pomocí rašeliny,
  • zvýšit pH ‒ přidejte do ní vápník (rozemletá křída nebo koupené hnojivo).

https://pestujme.cz/zjistit-ph-pudy-pomuze-rostlinam-a-neni-to-zadny-orisek/

O druhu půdy hodně napoví plevel

Hlinité půdy

  • přeslička rolní, heřmánek terčovitý, podběl lékařský, jitrocel kopinatý, pryskyřník plazivý

Hlinitojílovité těžké půdy

  • lipnice obecná, mochna husí, pryskyřník plazivý, smetanka lékařská

Jílovité půdy

  • heřmánkovec, pýr, jitrocel větší, pcháč

Lehké písčité půdy

  • mák vlčí, kakost, mateřídouška, ječmen myší

Zamokřené půdy

  • bojínek, řeřišnice, přeslička rolní, kohoutek luční

Půda zprávy z tisku:

25.3.2021 Vědci v rámci projektu NATO přišli se "zázračnou" rostlinou pro obnovu vojenských lokalit. Zlepšení stavu půdy i produkce biomasy je cílem pěstování energetických rostlin, kterým se zabývá vědecký tým na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem v rámci projektu NATO "Science for Peace and Security". Mimo týmu z České univerzity se ale do projektu na obnovu kontaminovaných vojenských oblastí zapojili i vědci z Ukrajiny, Kazachstánu a USA.

Pomůže obnovit přirozený život v půdě

Výsledkem celého projektu je tak nalezení vhodné rostliny, která by pro tyto takzvané marginální lokality byla vhodná. A právě tou vhodnou rostlinou se stala ozdobnice obrovská. Ta je totiž velmi nenáročná a dokáže produkovat velké množství biomasy. Vědci rostlinu během čtyř a půl roku testovali v mnoha různých podmínkách nejen v laboratoři ale i ve zkušebních lokalitách. Díky jejich testování je tak nyní jasné, že právě tato rostlina je vhodná do bývalých ale i současných vojenských prostor, kde docházelo nejen ke cvičení ale i testování různých technologií.

  • Rostlina by totiž mohla pomoci s obnovou půdy po zasažení těžkými kovy, ropnými látkami, pesticidy ale i dalším znečištěním které znemožňuje pěstování rostlin pro potravinářské účely. Právě ozdobnice obrovská podle vědců prokázala fantastické schopnosti rychlého růstu i ve znečištěné půdě a svým růstem také přispívat k postupnému odstraňování znečištění této půdy tedy takzvanou fytoremediaci. 
  • Mimo fytoremediace ozdobnice navíc obohacuje půdu o důležitý organický uhlík, který podporuje půdní mikroorganismy důležité pro přirozený běh všech přírodních procesů.

https://energozrouti.cz/z/vedci-v-ramci-projektu-nato-prisli-se-zazracnou-rostlinou-pro-obnovu-vojenskych-lokalit?<br>

18.2.2021 Česká kotlina se rozprostírá na území 79 tisíc kilometrů čtverečních. To je skoro osm milionů hektarů. Necelou polovinu tvoří lesy, vodní plochy a pozemky vymezené lidskými stavbami všech druhů. Tomu zbytku říkáme zemědělský půdní fond a tvoří ho z 94 procent louky a pole.

Někteří opětovně poukazují na hrozbu "zabírání orné půdy" solárními elektrárnami. Abych dokázal, že si jen vystrojují slaměného panáka, navrhuju dát podobné výroky do kontextu oficiálních údajů Českého statistického úřadu, ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí, Výzkumného ústavu meliorizací a ochrany půdy a katastrálních úřadů.

Téměř čtyři miliony hektarů půdy jsou vedeny jako louky a pole. Přesné údaje o ploše solárních elektráren sice nemáme, známe však jejich celkový výkon a počet hektarů nutných na jednotku výkonu. Lze spočítat, že solární elektrárny v současnosti stojí na asi 4 500 hektarech (ovšem pozor: to zahrnuje i instalace na budovách). To znamená, že na každý hektar solárních elektráren u nás připadá skoro tisíc hektarů polí a luk. Skutečně je jedna tisícina hrozbou zemědělské půdě? A dvě tisíciny už by byly? Tři?

Ti, kteří to tvrdí, přesto mají v něčem pravdu. Zemědělské půdy ubývá. Ovšem ne kvůli solárům, ale kvůli komerční zástavbě. Stavby tvoří deset procent českého území a opravdu to nejsou jen rodinné domy, ale i sklady, dopravní stavby, technická infrastruktura, odpadové a manipulační plochy atd. Uvádí se, že za rok se v Česku zastaví až 230 hektarů orné půdy. Za týden zmizí čtyři hektary, necelé jedno fotbalové hřiště za den. To by samo o sobě nebyl takový problém. Problém je, že se tak děje rok co rok. Připravovaný stavební zákon má navíc rychlost zástavby zrychlit.

  • Místa, která musela ustoupit betonu nebo asfaltu, jsou pro přírodu mrtvá. Buldozery nenávratně shrábly ornici a s ní zmizeli i malí živočichové, jejich predátoři, zeleň a narušil se přirozený koloběh vody. Navíc v létě se betonové a asfaltové plochy rozpálí a vytváří tzv. tepelné ostrovy, které dusí rozrůstající se města a jejich obyvatele. Bez nákladných opatření se na takových místech nic nebude pěstovat po stovky let. Nic z toho u správně postavených solárních parků neplatí a pozemky pod nimi si mohou udržet dosavadní funkci.
  • Solární panely jsou pro půdu blahodárné. "Pod panely roste tráva. Nikdo pod nimi neorá, nesype žádné minerální hnojivo. Mrtvá biomasa pod nimi zůstává a zetlí tam. Za dvacet let to budou nejlukrativnější pozemky, protože zde ještě bude úrodná půda."
  • Vychází mi jen dva negativní vlivy solární energetiky na krajinu: vliv na krajinný ráz a vliv na volný průchod krajinou.
  • Uvažme jen to, že jako zdroj energie nemá řepka vedle fotovoltaiky sebemenší šanci. Fotovoltaika má 600krát vyšší účinnost než řepka v kombinaci se spalovacím motorem, a proto by dokázala vyprodukovat energii pro veškerou dopravu v Česku na pouhých 14 procentech současné výměry určené pro biopaliva. Biopaliva přitom samozřejmě pokrývají jen malý zlomek spotřeby energie v dopravě.

Zemědělci totiž pěstují podle toho, co jim vynese. V českém kontextu vynáší řepka, která se prodává za 9 600 korun za tunu. Ostatní olejniny a obiloviny za méně než polovinu. Řepka se pěstuje na 368 tisících hektarech. Kolik myslíte, že je použito na potravinářské účely? Podle statistik ministerstva zemědělství se v roce 2018 využilo z 1,7 milionu tun nabízené řepky pouze 515 tisíc tun na potravinářské účely, tj. 30 %. Skoro stejné množství putovalo na výrobu biosložky přimíchávané do nafty.

Pšenice se pěstuje na téměř 800 tisících hektarech. Neuvěřitelná polovina roční sklizně, tedy 2,4 milionu tun, se v roce 2019 vyvezla a je společně s 11 miliony kubíky vyvezeného dřeva ročně tichým svědkem rozprodávání české biomasy zahraničnímu kapitálu. A mohli bychom pokračovat dalšími plodinami.

Další věc je živočišná výroba. Na každého Čecha v tuto chvíli připadá přibližně dva a půl české krávy, prasete a slepice. Jen na krmivo pro tak obrovský počet hospodářských zvířat je u nás určeno přes 700 tisíc hektarů půdy pro zasetí pícnin a kukuřice. Vůbec nepočítám dovoz krmiva a pastvu. Nemusíte být vegetariány, abyste uznali šílenost tak kolosálního náporu na krajinu kvůli masu na talíři (o dovozu masa rovněž pomlčme). Pamatujete ještě na plochu veškeré fotovoltaiky včetně budov? 4500 hektarů.

Elektrárny využívající sluneční energii můžeme stavět citlivě, a to na loukách a na orné, ale nízkobonitní půdě nízké třídy ochrany. Půdě nijak neublíží, nemusí se odvézt horní část půdy a dál se na zelených plochách mohou pást třeba ovce. Na lepší půdě můžeme stavět tzv. agrivoltaiku, která je unikátní tím, že zachovává zemědělské využívání pozemku. Panely jsou umístěny tak, aby nebránily zemědělské činnosti a neničily půdu. A co je hlavní: jsou chytře umístěny tak, aby bramborám nebo třeba špenátu poskytovaly přesně tolik světla, kolik potřebují k optimálnímu růstu.

Spoustu fotovoltaiky stále můžeme umístit na střechy budov a na průmyslové plochy, ty ale nebudou stačit k nahrazení více než deseti tisíc megawatt výkonu uhelných elektráren. Protože se účinnost solárních elektráren zvyšuje, bavíme se o několika tisících hektarech produkčně bezvýznamné půdy. Obrovský potenciál, který dosud v Česku nebyl zmapován, pak má agrivoltaika, tedy využívání polí pro pěstování plodin a výrobu elektřiny dohromady.

https://nazory.ihned.cz/komentare/c1-66882800-fotovoltaika-ceskou-pudu-nezabira-solarni-panely-jsou-pro-ni-navic-blahodarne

2.9.2020 Původní podoba krajiny v Evropě, včetně České republiky, byla mnohem otevřenější, než dnes. Její zarůstání a nástup lesů umožnil až člověk, který vybil stáda velkých býložravců, která do té doby bránila dřevinám v ovládnutí kontinentu. Čeští vědci na to upozorňují v rozsáhlém, dvojdílném článku, který publikoval časopis Vesmír.

  • S přítomností velkých savců souvisela diverzita rostlinstva a drobnějších živočichů. Krajina tehdejší mamutí stepi se v dnešním mírném pásu podobala krajině dnešního Altaje. Byla mozaikou stepí, sušších i vlhčích trávníků, rašelinišť a řídkých lesíků. Obývala ji směs druhů chladnomilných a kontinentálních až teplomilných, což lze dokázat nejen na fosilní megafauně, ale i na drobných savcích nebo broucích, jejichž těla se občas dochovala
  • Vliv velkých kopytníků na původní podobu krajiny podle ní nepřímo dokazuje například rozšíření denních motýlů v Evropě a Asii. Denní motýli jsou totiž, s výjimkou tropů, ve většině případů vázaní na otevřená stanoviště a jen málo z nich obývá husté, zapojené lesy. "Právem se lze domnívat, že v době rozmachu mamutí stepi prosperovali. Vyhovovaly jim podmínky utvářené aktivitou velkých býložravců. Například pastva koní potlačuje trávy a uvolňuje prostor bylinám, jako jsou hořce, krtičníkovité, bobovité či rdesnovité. To vše jsou časté živné rostliny housenek. I motýlů spojených s všudypřítomnými travami je dost - všichni okáči a také někteří soumračníci
  • Příchod moderního člověka a nadměrný lov podle vědců přírodu v Evropě zásadně proměnily. "Na severní polokouli to znamenalo postupné rozdrobení mamutí stepi. Kde to srážkové poměry umožnily, tam ji nahradily souvislé lesy. Středoevropská krajina byla ale i poté nějaký čas otevřená. Mamuti byli pryč, ale přežívali zde například sobi, velcí tuři a koně. Expanze lesa před 9000 až 4000 lety se kryje s dobou, kdy byla i tato velká zvířata téměř zdecimována,"
  • Evropě fragmenty původních stepí přetrvaly do současnosti. "Mnohé ze středoevropských 'stepních' lokalit, jejichž vznik byl donedávna přisuzován člověku, ve skutečnosti představují nejstarší zde kontinuálně existující formy vegetace.
  • teorie nizozemského ekologa Franse Very, podle níž by i lesy evropského mírného pásu byly v přírodním stavu pod silným pastevním tlakem
  • Přežití stepní fauny a flóry v Evropě umožnil příchod pravěkých zemědělců a pastevců. Ti s pomocí stád domácího skotu a koní, kteří byli po staletí velmi podobní svým divokým předkům, zachovali v řadě oblastí krajinu otevřenou. Tam, kde se páslo méně, začaly krajinu sužovat požáry. "S decimací velkých býložravců se pojí ještě jedna souvislost - nástup vlády ohně. Absence pastvy vede k akumulaci odumřelé rostlinné biomasy, ideálního paliva pro požáry. Jejich nástup lze poznat z přítomnosti ohořelých uhlíků v půdních profilech
  • Právě vyhubení velkých kopytníků podle vědců v současnosti stojí za úbytkem a ohrožením celé řady druhů vázaných na otevřenou krajinu nebo světlé lesy. V současnosti člověk tato prostředí v rámci ochrany přírody udržuje jen velmi pracně a nákladně. Přesto se mu nedaří obnovovat v krajině pestrou mozaiku, kterou dříve vytvářeli velcí kopytníci. "Pro udržení planetární biodiverzity zbývá jediné řešení: doplnit chybějící složky ekosystémů, zejména velké býložravce
  • V souvislosti s ochranou klimatu vědci proto varují před zjednodušenými recepty, které požadují výrazné zalesňování, případně redukce stád domácího skotu. Ta v mnoha oblastech nahrazují chybějící divoké velké kopytníky. Cestou je podle odborníků spíše méně intenzivní pastva.
  • Velcí kopytníci mají totiž v souvislosti se změnami klimatu na krajinu pozitivní vliv. Díky pastvě nedochází k rozkladu organické hmoty rostlin a uvolňování CO2 do atmosféry. Trus velkých kopytníků totiž zanášejí do půdy brouci, takzvaní koprofágové, a pomáhají tak vázat uhlík a organickou hmotu v půdě. Ta pak funguje jako houba a udržuje vodu v krajině. "Příznivý vliv velkých kopytníků na zadržování vláhy v půdě je zřetelný i v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích
  • Kromě oblasti střední Evropy pomáhají velcí kopytníci také s ochranou prostředí, které je pro vývoj klimatu naprosto klíčové: permafrostu v severské tundře. "Celkové množství uhlíku je zde odhadováno na 1300 giga tun, což je zhruba dvojnásobek uhlíku nacházejícího se v atmosféře. S uhlíkem je v permafrostu deponován i dusík. Při oteplování permafrost taje a v mokřadech nastává mikrobiální rozklad, uvolňující do atmosféry oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Návrat velkých kopytníků do polárních krajů by mohl pomoci. V zimě býložravci rozhrabávají sněhovou pokrývku, jež potom hůře izoluje půdu a ta promrzá více do hloubky. Konzumací rostlin umožní rychlejší recyklaci živin a zpomalí akumulaci stařiny. To vše může uvolňování skleníkových plynů z půd zbrzdit,"
  • Vědci zároveň upozorňují, že velkých kopytníků, i po zahrnutí domácích zvířat, není v krajině příliš, ale naopak i v porovnání s dobami ledovými, velmi málo.
  • https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-jako-puvodni-ceska-krajina-omyl-upozornuji-vedci?

21.6.2020 Každý den Česká republika přichází především kvůli přibývající zástavbě o osm hektarů orné půdy, říká předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Za posledních 100 let tento "účet" činí minus milion hektarů zemědělské půdy. Na jednoho obyvatele Česka nyní připadají dvě desetiny hektaru. 

Evropská komise ve své nové strategii Farm to Fork navrhuje, aby deset procent zemědělské půdy zůstalo nezastavěno. Limit v Česku je nyní pět procent. Komise rovněž plánuje zvýšit podíl ekologického zemědělství na čtvrtinu. Dosud se podíl šetrně obhospodařované půdy v rámci celé EU pohybuje okolo šesti procent, v České republice je toto číslo podstatně vyšší - dosahuje přibližně 14 %, ale ze zhruba 14 % ploch vyrobíme přibližně 1-1,5 % celkové produkce potravin.

Požadavek na zvýšení podílu ekologického zemědělství v Evropě se podle něj negativně projeví jinde ve světě. "My máme studie, které říkají, že každé jedno procento snížení produkce v Evropské unii znamená, že musíme někde jinde na planetě vyrobit potraviny z 1,5 milionu hektarů půdy. Ta ale na planetě nepřibývá, naopak ubývá, takže to vede k obrovskému tlaku na pálení deštných pralesů v Brazílii," popisuje předseda svazu zemědělců. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/orne-pudy-v-cesku-ubyva-kazdy-den-zmizi-osm-hektaru-109521#

11.5.2020 Konec zahrádkářů. Na Žlutém kopci v Brně vyrostou domy v zeleni a park

Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/zluty-kopec-brno-nova-ctvrt-vitezny-navrh.A200502_545742_brno-zpravy_krut

Konference o stavu Polského zemědělství 13. června 2017

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.