Chránit vodu znamená chránit život....půda a v ní obsažené látky (např. humus) se tvoří i tisíce roků, znehodnotit ji dokážeme během několika roků....

Půda

Pokožkou matky země je geoderma. Vznikala tisíce a tisíce roků a neustále se vyvíjí. Půda vznikala přeměnami hornin v podloží (zvětráváním tzv. matečné horniny) dlouhodobým působením vody, střídáním teplot, ale také působením organické hmoty, působením hub, mikroorganismů a dalšími vlivy a cykly prostředí. Je to dlouhý proces. Půda, ve které dnes pěstujeme plodiny, je stará až 15 000 let.

Půda (podobně jako lidská kůže) stojí na hranici dvou světů mezi minerály a rostlinami (mykorhiza). Rostliny stojí na hranici dvou světů půdy a atmosféry - vzduch a Slunce (fotosyntéza). Houby - přechodový druh mezi rostlinami a zvířaty. více

Edafon je odborný název pro organizmy, které žijí v půdě. Ať už mluvíme o jedincích menších než špendlíková hlavička, jako jsou bakterie, sinice, řasy, nebo větších, jako je žížala či krtek, ti všichni patří do tzv. půdního edafonu. Všechny tyto organizmy mají vliv na biologické procesy v půdě, které jsou velmi důležité pro růst zdravých rostlin. Půdní edafon (50 % houby, 20% bakterie, 20 % půdní bakterie, 10 % zvířata a hmyz) představuje až 10 % z organické hmoty v půdě. Půdu tvoří (poměry těchto jednotlivých složek se v průběhu roku různě mění):

  • Minerály 40 - 45 %.
  • Voda 25 %.
  • Vzduch 25%.
  • Biosložka, organická hmota (edafon - půdní organismy, humus, kořeny) cca 2 - 10 %.

Symbióza: Ve volné přírodě z půdy vždy něco roste. Půda a rostliny si totiž vzájemně pomáhají. Půda dává rostlinám ukotvení a potřebné látky, aby mohly růst - vodu a živiny. Rostliny zase půdu svými kořeny chrání, aby ji neodplavil déšť nebo neodvál vítr, a nechávají v ní své zbytky, které se zde pak přetvářejí v humus. Bez humusu ztrácí půda úrodnost.

Jaký je život pod zemí úplně neznáme, existuje spoustu živočichů o kterých možná nemáme ani ponětí...I v půdě probíhá přirozený koloběh v pravidelných cyklech. Více

Zásadním činitelem, který půdu spoluvytváří, je život. Blízko nás v půdě žijí statisíce druhů organismů nejrůznějších tvarů a velikostí. Přesto je pořádně téměř nikdo neviděl. A právě do pozoruhodného mikrosvěta půdy a půdních organismů nás zavede náš průvodce. Setkáme se v něm s bizarním prostorem obývaném bakteriemi, houbami, žížalami, mravenci, mnohonožkami, stonožkami a dalšími živočichy, i s organismy, viditelnými pouze pod zvětšovacím sklem nebo mikroskopem, jako jsou chvostoskokové, pancířníci, hmyzenky, vidličnatky, drobnušky, roupice či miniaturní plži. Ti všichni se podílejí na tvorbě půdy rozkladem organické hmoty. Bez půdních organismů a bez neustálé konfrontace zrodu a zániku by nebylo půdy, bez půdy a mrtvé organické hmoty by odumřely půdní organismy, zajišťující, že svět kolem nás není jen mořem odumřelé biomasy. 

  • Houby zajišťují větší stabilitu půdy, působí proti erozi a zvyšují zadržování vody v půdě (mykorhiza), houby tvoří až 30 % veškeré půdní hmoty a na každý metr kořene stromů připadá kilometr podhoubí. Houby a další mikroorganismy se podílejí také na rozkladu dřeva, rozložené dřevo je zdrojem života pro nová semena, která se opět propojí s houbami a podpoří růst rostlin. Houby nad zemí rozkládají stromy, naopak houby pod zemí podporují odolnost a růst stromu. Houby ukládají uhlík z atmosféry do půdy.
  • Pro strukturu půdy jsou nesmírně důležité houby, které žijí v symbióze se zemědělskými plodinami. Pomáhají jim překonávat sucho, zpřístupňovat živiny, chrání je před bakteriemi atd. A rostlina zase 25-30% všeho, co získá fotosyntézou ze slunce, věnuje do půdy, mimo jiné těmto houbám. Mají vlastně uzavřenou takovou dohodu o vzájemně výhodné spolupráci. 
  • CO2 uniká při jakémkoliv zpracování půdy, například při plečkování. V hlubších vrstvách půdy je někdy málo kyslíku, takže když ji kypřením provzdušníme, rozběhne se proces mineralizace, tedy rozklad organických látek v půdě na anorganické. Při něm se uvolňuje CO2 a velké množství energie. Tu běžně využívají půdní mikroorganismy a je potřeba také pro tvorbu půdního humusu.

    Uvažuje se dokonce o využití této energie pro jiné účely včetně alternativních zdrojů v energetice. Bez přístupu vzduchu by se tvorba CO2 výrazně omezila a rozklad organických látek byl pozvolnější s větším využitím uvolněné energie pro tvorbu humusu. Menší množství vzduchu se do půdy dostává i bez kypření biopóry (16.3.2022).

Řešení současného stavu na polích: Nová pole budou menší, fragmentovanější (max. 30 ha, 2020), přerušená pásy zeleně nebo zelenými větrolamy. Zemědělci budou muset kvůli potřebné organické složce v půdě používat takzvané meziplodiny. Ty se vysejí například po žních na pole a před výsevem ozimů se zaorají.

  • Denně se v České republice zastaví území o velikosti 14 (30) fotbalových hřišť, tj. cca 7 -15 ha zemědělské půdy a dalších cca 7 ha mizí jiným způsobem, ne zástavbou (Jan Piňos hnutí Duha 2019).
  • Zatímco v roce 2011 byla průměrná cena za hektar zemědělské půdy 108 tisíc korun, v roce 2021 to už bylo více než 294 tisíc korun a cena pravděpodobně poroste dál.   
  • Zhruba od roku 1935 už jsme přišli skoro o milion hektarů zemědělské půdy. Je to zhruba čtvrtina Zemědělského půdního fondu (ZPF), která by dokázala zadržet obrovské množství vody. (ing. Jan Vopravil, Ph.D.).
  • Víte že zdravá půda o hloubce 1 m dokáže na ploše 10 ha zadržet v průměru až 30 000 krychlových metrů vody? Zemědělská půda v ČR by tak dokázala zadržet 8,4 miliardy m3 vody, to je velikost 41 nádrží Lipno. Za posledních 100 let se snižuje retenční kapacita krajiny ČR v důsledku špatného nakládání s půdou.
  • Celková výměra zemědělské půdy 3,5 milionu hektarů. Z toho orná půda tvoří 70,6 procenta. (2018), Na jednoho obyvatele Česka nyní připadají dvě desetiny hektaru orné půdy.
  • Zemědělský půdní fond, který tvoří cca 54 % území České republiky, lesy tvoří 34 % a urbánní krajina tvoří 11 %  (2021).
  • Zemědělská půda měla v roce 1918 rozlohu 5, 09 milionu ha (65 %), v roce 2018 to bylo pouze 4, 205 milionu ha (53 %) území více.
  • Zemědělská půda se rozkládá na 44,3 procenta celkové velikosti České republiky. Za posledních 20 let jsou v zemědělství patrné značné změny. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se od roku 2000 zmenšila celková výměra obhospodařované zemědělské půdy o 3,6 procenta na celkových 3 493 609 hektarů. Od roku 2000 do roku 2020 tedy každý den ubylo průměrně 17,9 hektaru obhospodařované půdy.  Za posledních dvacet let v České republice ubyla orná půda o 10 %, stále však tvoří většinový podíl na celkové rozloze. Naopak celková rozloha trvalých travních porostů se zvýšila o více než 18,4 %. V Česku nejvýrazněji přibyly vinice, jejichž rozloha se zvýšila o 49,3 procenta. Naopak klesla přibližně o čtvrtinu výměra chmelnic a ovocných sadů. Trvalé kultury, zahrnující chmelnice, vinice, sady, zahrady a další typy plodin (např. vánoční stromky pěstované na zemědělské půdě), tvoří podle ČSÚ jen 1,2 procenta obhospodařované zemědělské půdy. (16.1.2022)
  • Meliorace: drenáží máme v ČR odvodněno přes 25 % zemědělských pozemků (přes 1,1 milionu ha), při rozchodu drénů 10 až 15 m je na každém hektaru odvodnění 667 až 1000 m trubek v hloubce kolem 1 m.
  • 11 % území Česka je urbanizováno a cca 5% území je zalito betonem nebo asfaltem a pouze 0,3% je věnováno tzv. divoké přírodě (centra národních parků a některé rezervace).
  • Na cca 19,3 % orné půdy v Česku se pěstují technické plodiny (řepka, kukuřice) ČSÚ a EUROSTAT ( v EU je to pouze 12,1%) více.
  • Svrchních 30 cm půdy, 5 metrů vody v oceánech a akumulovaná podzemní voda (v různých pravidelných cyklech) zajišťují dynamickou rovnováhu na planetě (prof. Staněk).
  • Půda ztrácí schopnost vázat CO2, pokud je ničena stále častějšími vlnami sucha a horka. Epizody sucha devastují i vegetaci a její schopnost oxid uhličitý pohlcovat, což vidíme nejlépe u nás, kde sucho zničilo více než třetinu smrkových lesů a borovic. Změna klimatu tak ve střední Evropě obrátila trend, v němž každoročně dřevní hmoty přirůstalo víc, než jí bylo vytěženo (červen 2020), zemědělství má dnes na lidské produkci skleníkových plynů podíl více než 20%.
  • Živé organismy tvoří přibližně 5 % půdní hmoty. (to znamená okolo 6 tun na hektar, což je, pro představu, hmotnost třinácti krav).  Ve zdravé půdě by mělo být alespoň dvě tuny žížal na hektar. To hmotností odpovídá pěti až šesti kravám, což už je pořádná síla! Ostatní půdní organismy včetně zmíněných bakterií a hub by měly vydat za dalších deset až patnáct krav (Ing. Jaroslav Záhora, CSc,)
  • Velcí kopytníci mají totiž v souvislosti se změnami klimatu na krajinu pozitivní vliv. Díky pastvě nedochází k rozkladu organické hmoty rostlin a uvolňování CO2 do atmosféry. Trus velkých kopytníků totiž zanášejí do půdy brouci, takzvaní koprofágové, a pomáhají tak vázat uhlík a organickou hmotu v půdě. Ta pak funguje jako houba a udržuje vodu v krajině. "Příznivý vliv velkých kopytníků na zadržování vláhy v půdě je zřetelný i v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. 
  • Velikost půdních bloků skutečně ovlivňuje početnost ptactva a dalších živočichů včetně zajíců. Pomocí dvou nezávislých souborů dat zjistili 1,5krát vyšší početnost a druhovou bohatost ptáků v zemědělské krajině v Rakousku ve srovnání s Českou republikou. Česko je podle odborníků absolutním evropským rekordmanem ve velikosti polních celků, 57 % orné půdy je v blocích o velikosti nad 20 hektarů. Rozdělením velkých lánů do menších polí, například mezemi, biopásy či křovinatými koridory, můžeme výrazně přispět k podpoře biologické rozmanitosti, ale i různých ekosystémových služeb či zadržování vody v krajině (14.1.2022).

  • SuchoNejvětší sucha v Česku.
  • více informací v knize Cesta v desetileté metamorfózy  

Např. Slovensko má 4,7 % zastavěné plochy (dálnice, železnice, silnice, lesní cesty, neobsahují však plochu po těžké mechanizaci na polích a lesích) , tedy půdy, která do sebe nevpustí žádnou vodu.

Za uplynulé století lidé na českém území vysušili milion hektarů mokřadů a rybníků. "Abychom mohli využívat zemědělskou půdu, vybetonovali jsme koryta řek, aby voda rychleji odtékala. Celková délka říční sítě se zkrátila o třetinu, rozloha niv a mokřadů klesla o 80 %, rybníků od 17. století ubylo o 70 %" vyjmenoval ministr Brabec (17.7.2019).

  • "Přitom retenční vlastnosti mean­­drující říčky jsou stejné a možná i lepší než v případě rybníka. Vybudování jednoho hektaru vyjde na několik milionů korun. 

Co zmizelo z České krajiny za posledních 70 roků?

Podle Richarda Paulů (šéf Českého svazu pivovarů a sladoven) od roku 1991 ubylo 260 tisíc hektarů orné půdy, což je přes 10% současné výměry polí. Velkou část z ní zastavěli developeři, jiné pozemky zničila třeba eroze (29.4.2019 HN).

  • 270 000 ha luk a pastvin.
  • 35 000 ha remízků.
  • 950 000 ha mokřadů.
  • 145 000 ha mezí a polních cest.
  • 25 000 km vodních toků vlivem regulace koryta (napřimování).
  • A miliony tun nejcennější ornice mizí ročně a za posledních 100 roků zmizelo 1 milion hektarů zemědělské půdy.

Poradenství ve správě půdy

V Česku došlo od roku 1990 k nárůstu zastavěné plochy (tj. za 26 roků) o 20%. Pokud dojde k poklesu zadržování vody v půdě (chemizace zemědělství, pokles objemu biosložky v půdě, umělá regulace toků, eroze půdy, ztráta diverzity v krajině atd.) dochází současně k poklesu diverzity hmyzu a ptáků (ale také jejich počet), narušení malého vodního cyklu a dalším destruktivním procesům v krajině, které přispívají k dalšímu prohlubování negativních důsledků klimatických změn.

  • 1m 3 neporušené půdy (černozem) zadrží 200-350 l vody.
  • Půda může zadržet až 10 x více vody než všechny nádrže, rybníky, přehrady, vodní toky atd.
  • Zdravá půda by v české krajině dokázala zadržet 8,4 miliardy metrů krychlových vody. Kvůli špatnému hospodaření však v současnosti zadrží o 3,3 miliardy vody méně, zhruba jen 5,04 miliardy. 
  • Mrtvá půda (zemědělsky obhospodařovaná půda) je důsledkem, že z krajiny mizí hmyz - opylovači a potrava pro ptáky a z půdy mikroorganismy.
  • Pole bez organické hmoty a vody se chová podobně jako vyasfaltovaná plocha, když na ně svítí slunce, tak se přehřívá ( teplota může dosahovat 50-65°C, trávník s organickou hmotou bude mít teplotu pouze 25-28°C- za stejných podmínek).
  • Podle ministerstva životního prostředí se do roku 2016 zastavělo přes 10 % území ČR. Každý týden se zabetonuje plocha o rozloze několika fotbalových hřišť. 
  • Houby tvoří až 30 % veškeré půdní hmoty a na každý metr kořene stromů připadá kilometr podhoubí.

Příčiny poklesu úrodnosti půdy:

  • Zásadní úbytek minerálů v půdě (obsah živin v půdě), důsledkem kyselých dešťů, úbytku mikroorganismů (díky narušení koloběhu mrtvé organické hmoty) a narušení mykorhizy. Minerály v půdě jsou obsaženy v "nekonečném" množství (dle druhu,lokality). Problém je chybějící mezičlánek/zprostředkovatel rostlinám což jsou mikroorgasmy a houby (díky chem. hospodaření). A toto je zásadní problém zemědělství - chybí (vhodné) mikroorganismy + houby = život!
  • Díky půdním mikroorganismus je zajištěn rozklad mrtvé organické hmoty a vzniká půda a naopak půdy s mrtvou organickou hmotou nemohou existovat půdní mikroorganismy. Díky těmto vazbám (rozklad organické hmoty, by se živiny nevraceli do půdy) je zajištěno, že se půda nevyčerpává, regeneruje se. Člověk z polí i lesa odváží vzniklou biomasu a tím narušuje přirozený koloběh a regeneraci. V půdě tak chybí biomasa a dochází k degradaci a erozi půdy. Půdní mikroorganismy hladoví.
  • Mrtvá půda bez biomasy - eliminace života v půdě - pesticidy, herbicidy, fosfáty a další umělá hnojiva - hubí živočišnou flóru (např. žížaly a houby) - půdní mikrobióm, který zvyšuje vsakování vody dvakrát až třikrát. Díky chybějícím mikroorganismům a biomasy je špatné provzdušnění půdy.
  • Pokles vrstvy humusu v půdě (větrná a vodní eroze). Eroze - odplavování úrodné vrstvy (ornice) - větrná, sluneční a vodní. Rozpadávání nezpevněné půdy a následná eroze prachu větrem a ornice vodou. Vysychání půdy způsobené přehříváním krajiny (růst teplot a pokles srážek).
  • Pokles hladiny podzemní vody, pokles schopnosti krajiny a půdy zadržovat vodu (to je jen důsledek narušení koloběhu mrtvé biomasy a mikroorganismů). Umělé snižování hladiny podzemní vody (meliorace, příkopy na odvedení dešťové vody, umělá regulace toků atd.).
  • Okyselování půdy.
  • Pěstování monokultur zejména pro průmysl (řepka -biopaliva, kukuřice - palivo do bioplynových stanic).
  • Stlačování půdy těžkou technikou a hluboká orba.
  • Nepoužívají se až na výjimky přírodní hnojiva (zelené hnojení, chlévská mrva...), mizí zdroj organické biomasy v půdě (včetně živočichů). Toto je také z podstaty zastaralá myšlenka. V půdě je nekonečné množství živin viz výše. Není potřeba hnojit (nic doplňovat) pokud mají rostliny správný mikrobiom kolem sebe! Hnůj není potřeba, naopak může byt škodlivý - input nevhodných mikroorganismů a chem. residují (lečiva aj) to stejné kompost může škodit. Legislativa toto neřeší. Také aplikace obnáší negativní vlivy (utužení, znečištění, atd.) které je vyčítáno průmyslovému chemickému zemědělství. A především se "zaorávájí"! "Zelené hnojení" by mělo spíše plnit mnoho dalších funkcí ne hnojení (byť jakési živiny dodává). A hlavně zelené hnojení není potřeba zaorávat! Naopak.
  • Rušení a rozorávání mezí - odtékající vodě v cestě nestojí žádné překážky a s vodou odtéká i ornice.
  • Meliorace.
  • Neexistuje vlastnický vztah k půdě - orientace na krátkodobý a rychlý zisk korporací (pole, hospodářské lesy atd.), chybí rovnováha mezi dáváním a braním (homeostáza).
  • Není zachována rovnováha příjmu a výdeje, nyní pouze sklízíme a nevracíme zpět přírodě (nedostatek minerálů, organismu a dalších složek v půdě, tím je narušena její diverzita).
  • Průmyslově obhospodařovaná půda je tzv. Mrtvá, neobsahuje téměř žádné živočichy, které pomáhají zúrodňovat a provzdušňovat půdu (např. žížala, krtek, mikroorganismy, mykorhiza) - půdní mikrobióm.
  • Pulzování vody (stoupání a klesání vlhkosti, díky tomu odumírají části kořínků rostlin) je důležité pro zdravou půdu, jakmile vlhkost stoupne, vyraší kořínky nové. Tento cyklus je zcela přirozený, dokonale stejnoměrnou vlhkost v půdě udržet nelze, ani to není žádoucí. Mírné vysychání a opětovné zavlažení jí kypří (půda může dýchat), pokud tedy obsahuje dostatek humusu s půdním mikrobiomem. 
  • Eroze půdy. 

Degradace půdy v ČR, hlavní degradační procesy

Celková retenční schopnost půdy je 8,4 miliard m3 vody. Díky erozi a dalším níže popsaným faktorům je to pouze. 5,04 miliard m3 vody. Roční odběr vody v ČR (2013) je cca 1,7 miliard m3 vody.

  • Zábor půdy (cca 15 - 30 ha denně). Od roku 1938 nám mizelo cca 1 milion ha půdy (tato půda zadržela cca 2,4 miliardy m3 vody). v Německu existuje daň z nepropustné plochy - cca 1 EUR/m2 každý rok a postupně se zvyšuje. Na západ od nás zavedli technologie propustných dlažeb.
  • Větrná a vodní eroze.
  • Okyselování půd (acidifikace).
  • Úbytek organické hmoty (dehumifikace). Organická hmota má zásadní vliv na zadržování vody v krajině.
  • Utužování půd (zhutnění, pedokompakce). Periodické tuhé zimy a promrzání půdy pomáhalo eliminovat zhutnění půdy, díky klimatickým změnám tento efekt nefunguje.
  • Úbytek biologické aktivity půdy (mrtvá půda), řeší se např. vysetím svazenky v pásech. 
  • Znečištění půd (kontaminace).
  • Meliorace jsou na cca 25 - 30 % zemědělské půdy.
  • Velké monokulturní lány bez remízků a polního ptactva způsobují degradaci krajiny a polní flóry a fauny.


Očista půdy pomocí hořčice:

Pokud hořčici na podzim zasadíte, nebudete muset příští rok vůbec plít. Vydrží teplotu až - 50 stupňů, a tak se o ní nemusíte v zimě vůbec obávat. Sázíme do hloubky 1-1,5 cm. Mezi rostlinami by měl být 20 cm odstup. Po zasazení začnou klíčit asi během 3 až 5 dnů.

Hořčice čistí půdu od fosfátů a dalších chemikálií z hnojení. Její kořeny, stvoly a lístky dokážou vstřebat velké množství škodlivin. Díky tomu budou vaše květiny zdravé a růst jako z vody. Hořčice často roste okolo míst, kde je hodně plevele. Berou si jeho živiny a dokážou ho účinně zlikvidovat. To ale není všechno. Kořeny uvadlé hořčice můžete využít jako hnojivo pro rostliny. Především v zimě, kdy jim chybí sluneční světlo a dostatek živin.

Hořčice ničí plíseň, hnilobu a škodliviny v půdě. Její nejlepší schopností je ale podle nás to, že odpuzuje všemožné škůdce - červy, drobný hmyz, a dokonce i šneky. Vysaďte ji mezi brambory, vinnou révu, hrášek, fazole nebo ovocné stromy a chraňte je před nezvanými hosty. Vytvoří na půdě vrstvu, díky které nikdy zcela nezamrzne. Kromě toho si z ní můžete vyrobit excelentní med.

  • Toto je nepravda. Kdysi se takto uvažovalo, ale v kontextu mikrobiologie je to desinfekce! Pro všechny i pro prospěšné organismy, které tak potřebujeme. Takže se hospodář při užití této rady střílí do vlastní nohy:( Jak říkal jeden moudrý muž "hořčice patří na chleba":) Když už ji je potřeba použít tak hrst na ha do směsky meziplodin! 

https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/na-podzim-zasadte-horcici-a-pristi-rok-zapomente-na-plevel-po-cele-zahrade/

Detoxikace půdy


Řepka

využívá se pro výrobu biopaliv, která se podle zákona povinně přimíchávají do benzinu a nafty. Zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty navrhly v dubnu 2019 čtyři desítky poslanců v čele s Piráty, vláda se postavila proti. Poslanci svůj návrh zdůvodnili tím, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Naopak se uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky. Navíc na jeden litr biosložky je třeba až 2500 litrů vody.

  • Řepka v roce 2018 zaujímá 15,4% ( 379 780 ha) plochy orné půdy, roce 1990 to bylo pouze 64 000 ha.
  • Řepka není problém jako rostlina, naopak má výborné vlastnosti. Jde o to jak ji používá člověk. 

Co je příčinnou nadměrného růstu teploty u nás (Štefan Vaľo)?

  • Vysušování půdy (stopy po těžké technice), půda se nemůže přirozeně vysušovat a současně nasávat jako houba vodu.
  • Odvodňování půdy a odlesňování (lesní cesty).
  • Přehřívání půdy.
  • Zvýšená těžba dřeva v lese ( na štěpkování, těžba dřeva).
  • Bowenovo schema.

Vysychání půdy spojené se nedostatkem srážek a poklesem hladiny podzemní vody:

Odvodňování půdy - nejvíce je to způsobeno zhutněnou půdou

  • Liniové stavby (silnice, železnice, železnice, cyklostesky).
  • Lesní cesty a stopy po těžké technice.
  • Umělé svahy - přerušení kapilár.
  • Odvedení dešťové vody do kanalizace.
  • Lesní kalamity (polomy) a lesní požáry.
  • Napadení škůdci - kůrovec - odtěžení lesa.
  • Napřimování přirozených vodních toků (rušení meandrů a mokřadů).

Nedostatek minerálů v půdě:

Nedostatek fosforu a draslíku snižuje rezistenci proti rzím. Nedostatek draslíku snižuje odolnost vůči mrazu a zvyšuje obsah cukrů v listech, což podporuje napadení mšicemi. Nedostatek draslíku zároveň snižuje skladovatelnost brambor. Bor má vliv na dobré přezimování a vývoj kořene. Jeho nedostatek způsobuje u dřevin odumírání vrcholových pupenů.  

Půda a zemědělství

Řepka i kukuřice jsou vysoce náročné plodiny na živiny, vodu a také obě tyto plodiny nejvíce degradují půdu.

  • Od 90. let se postupně zlikvidovala živočišná výroba - zdroj přírodního hnojiva.
  • Podpora bioplynových stanic, pěstování kukuřice a řepky na biopaliva byl fatální omyl, který totálně degraduje půdu a likviduje venkov jako celek.
  • Minimálně 25 až 50 let bude trvat návrat do původního stavu.
  • Dovážíme 60 % vepřového masa, drůbeží maso, ovoce, zeleninu, mléčné výrobky - nejsme soběstační.
  • Českou vodohospodářskou soustavu ovládají zahraniční firmy.
  • Vstup do EU - útlum zemědělství, následné zpracování potravin a totální rozklad venkova. Porovnáme-li rok 1990 a dnešek, produkuje se pouze 30 % objemu tehdejší výroby. Bylo pravidlo, že 1000 hektarů zemědělské půdy zaměstnávalo 150 lidí i více. Dnes zaměstnává pět maximálně 10 lidí.

Jaký je recept pro pomoc, František Havlát

První je zákaz záboru orné půdy na průmyslové zóny a obchodní centra, návrat živočišné výroby na 1,5 až 2 dobytčí jednotky na hektar, návrat generacemi osvědčených šestihonných a vícehonných osevních postupů. Dalším je zmenšení a stabilizace půdních bloků na 20 hektarů a snížení hmotnosti zemědělské techniky na maximálně 15 tun. Důležité je také omezit dotace zemědělským baronům, kteří hospodaří průmyslovým způsobem a nedrží se tradičního zemědělského hospodaření. Tahle opatření je nutné udělat co nejrychleji, ale i tak to bude dlouhodobý proces.

Mám zpracovaný koncept, jak vyřešit sucho na jižní Moravě a restartovat hospodaření na venkově v České republice. Více

Terra preta

Geoderma - živý plášť planety Země

  • Půda je živým orgánem naší planety. Pro rostliny je půda zdrojem živin, oporou a substrátem, bez ní by rostliny, kromě vody, nemohli růst kdekoliv na planetě.
  • Půda je automatické zařízení na výrobu biomasy. Nejvíce biomasy vzniká v nížinách v náplavech velkých řek (je tam nejvíce živin). Biomase se rozkládá pomocí drobných mikrorganismů. Čerstvá biomasa je potravou býložravců včetně hmyzu a přeměňují ji na trus. I velcí býložravci jsou pro fungování půdy důležití (trus), protože s dalšími zajišťují koloběh biomasy zpět do půdy. 
  • Mrtvá a následně rozložená těla živočichů (jsou součástí potravinového řetězce) opět obohacují půdu.
  • V lese je to opad (listy, větve) ze stromů či rostlin, který živí půdní organismy. Na povrchu půdy probíhá rozklad organické hmoty, který probíhá velmi pomalu. Nejpodstatnější roli v půdě hrají bakterie, za získanou energii rozloží téměř cokoliv. Živiny vzniklé rozkladem se vracejí do půdy. Podobně fungují i houby a na rozdíl od bakterií je můžeme vidět pouhým okem. Houbová vlákna na koříncích rostlin přivádějí, výměnou za látky bohaté na energii, jinak nedostupné živiny a vodu. Soužití rostlin a hub se jmenuje mykorhiza. Houbová vlákna prorůstají mrtvou biomasou i půdou, děje se tak na povrchu půdy i její hloubce díky žížalám a mravenců (zatahují i z povrchu do větší hloubky). Díky půdním mikroorganismus je zajištěn rozklad mrtvé organické hmoty a vzniká půda a naopak půdy s mrtvou organickou hmotou nemohou existovat půdní mikroorganismy. Díky těmto vazbám (rozklad organické hmoty, by se živiny nevraceli do půdy) je zajištěno, že se půda nevyčerpává, regeneruje se.
  • Člověk z polí i lesa odváží vzniklou biomasu a tím narušuje přirozený koloběh a regeneraci. V půdě tak chybí biomasa a dochází k degradaci a erozi půdy. Půdní mikroorganismy hladoví.
  • Organická hmota je pro půdu palivem a s prázdnou nádrží půda daleko nedojede, nesmíme ji nechat vyhladovět.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/12219297315-geoderma-zivy-plast-planety-zeme/21838256528/

PH půdy:

pH půdy je měření půdní reakce, kterou charakterizuje poměr koncentrace hydroxidových iontů OH- k vodíkovým iontům H+.

Většina květin a rostlin preferuje pH pohybující se mezi 6,0-7,0. To znamená mírně kyselé až neutrální. Toto prostředí je nejvíce příznivé pro mikroorganismy, které prospívají rostlinám. Minerály jsou zde pro kořenové systémy lépe přístupné. Existují i rostliny, kterým se daří výhradně v kyselých půdách, například vřes. Na kyselost či zásaditost půdy má vliv množství vápníku ‒ čím více kalcia, tím je půda zásaditější. Nemyslete si ovšem, že je množství vápníku v zemi konstantní. Rostliny velké množství vápníku absorbují a zbytek je odplavován vodou. Postupem času se množství vápníku na daném místě snižuje a půda se stává kyselejší. Jak na tom s pH v půdě vlastně jste, si můžete zjistit sami pomocí (nejjednodušší a nejlevnější je lakmusový papírek, při kontaktu s půdním roztokem změní barvu, kterou porovnáte na tu v návodu) elektronického měřiče kyselin, nebo můžete nechat práci na profesionálech. pH můžete zjistit i klasickým octem - nalijte jej na hroudu zeminy. Pokud začne pěnit, znamená to, že v půdě je obsažen vápník. To znamená, že se jedná o zásaditou půdu.

  • V kyselé půd se daří přesličce rolní, vřesu, jeteli rolní, violce, šťovíku a heřmánku rolnímu. V zásadité půdě se daří zase máku rolnímu, jitroceli, podbělu či kopřivám. 
  • Hodnota pH určuje, jestli se jedná o půdu kyselou (pH je nižší než 6,5), neutrální (pH je mezi 6,6 až 7,2) nebo zásaditou (pH je vyšší než 7,2). Půda s odlišným pH se liší dostupností živin v půdě a činností mikroorganismů. To je důvod, proč jsou rostliny tak závislé na typu pH. 
  • Každá rostlina si umí kolem sebe vytvořit vhodné prostředí a pH se může měnit na každém milimetru kořene, pokud je půda živá -půdní mikrobiom.

Jak pH upravit

Kyselé půdy potřebují k růstu hortenzie a magnólie a ve velmi kyselých se bude dařit azalkám, borůvkám, rododendronům a již zmíněnému vřesu. Pokud je zasadíte do nevhodného prostředí, budou špatně růst a mohou dokonce zežloutnout. Některé květiny si potrpí na alkalické zeminy, ale jsou poněkud tolerantnější a snesou i neutrální pH. Půdu můžete také upravit podle toho, zda potřebujete:

  • snížit pH ‒ okyselte ji pomocí rašeliny, rozložené borové kůry nebo pilinami (přidáváme je v poměru 1:1 se zahradní zeminou). Lze použít také speciální přípravky, jako je například síran amonný, prášková síra nebo kompostované acidofilní rostliny, které nejenže půdu okyselí, ale dodají jí také některé živiny, jako je například dusík.  
  • zvýšit pH ‒ přidejte do ní vápník (rozemletá křída nebo koupené hnojivo), dolomit nebo vápenato-hořečnatá hnojiva. Pro udržení takto získaného pH je zapotřebí postup opakovat každé 3 roky.
  • Doporučené vápnění je proti životu mikroorganismů. Tedy neprospěšné. Je to velice krátkodobé (ne)řešení. Pomůžou meziplodin, které podpoří mikroorganismy. 

https://pestujme.cz/zjistit-ph-pudy-pomuze-rostlinam-a-neni-to-zadny-orisek/

O druhu půdy hodně napoví plevel

Hlinité půdy

  • přeslička rolní, heřmánek terčovitý, podběl lékařský, jitrocel kopinatý, pryskyřník plazivý

Hlinitojílovité těžké půdy

  • lipnice obecná, mochna husí, pryskyřník plazivý, smetanka lékařská

Jílovité půdy

  • heřmánkovec, pýr, jitrocel větší, pcháč

Lehké písčité půdy

  • mák vlčí, kakost, mateřídouška, ječmen myší

Zamokřené půdy

  • bojínek, řeřišnice, přeslička rolní, kohoutek luční

Mykorhiza, dialog mezi půdou a kořenem

Mykorhiza (wood wide web, celodřevěná síť), symbiotické oboustranně prospěšné soužití (mutualistický vztah - oboustranně prospěšný) kořenů vyšších rostlin a půdních hub se nazývá mykorhiza, základem je rovnovážný stav mezi organismy, při jeho porušení jde o parazitismus. V poslední době se ukazuje, že 70 - 90 % všech rostlin (rostliny nejsou autonomní, potřebují houby) je mykorhizních, proto má mykorhiza velmi velký vliv na život rostlin. Najdeme ji u stromů, dřevin, bylin, kulturních i zemědělských plodin. Mykorhizní sítě spolu s kořeny stromů představují velkou zásobu uhlíku. Na základě současného výzkumu víme, že mykorhizní sítě významně snižují rychlost, jakou se oxid uhličitý dostává z těchto zásobníků zpět do atmosféry (Petr Kohout z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR).

  • Konvenčně obhospodařovaná půda se po 6 litrech na m2 uzavírá a zbytek odtéká po povrchu, zatímco půda v organickém režimu je schopna přijmout až 35l na m2, aniž by došlo k povrchovému odtoku. Tady můžeme hledat cestu jak vrátit chlad (voda zatéká do hloubky a v období sucha krajinu chladí) a vodu přes otevření půdy srážkovým vodám.
  • Malý a velký koloběh živin v půdě.
  • V dusíkaté půdě například jetel nevytváří na svých kořenech hlízky, které produkují dusík, protože ho má rostlina dostatek v okolní půdě
  • Jehličnaté dřeviny nemají vlásečnicové kořeny a se svoji jemnou výživou se musejí obracet na houbové partnery (to je důvod proč kolabuje zdravotní stav našich jehličnatých porostů - dusíkatá průmyslová hnojiva).
  • Pro regeneraci organické půdní hmoty je nutné bezorebné hospodaření (např. při každém obracení půdy dochází ke ztrátě 20l vody na m2). Jedno zarytí pluhem má na půdní houbové partnery daleko dramatičtější dopad (postupná degradace půdy, dochází k postupnému rozpadu půdních agregátů, nejjemnější frakce zůstávají na povrchu podorničí a spolehlivě ho zaslepují (tvorba sekundárních uhličitanů) - při srážkách, půda je zavřená), než nejagresivnější fungicid. Proces vstupování do půdy (orba) necháváme kořenovému systému meziplodinových partnerů (meziplodinová směska zajišťuje co nejširší obnovu biodiverzity životních forem v půdě a na jejím povrchu), cílem je respektovat houbový svět v půdě. A také nezapomínat na nutnost trvalého vegetačního pokryvu půdy (meziplodinová směska a cílová plodina).
  • Tvorba Humusu: Vše co se v půdě transformuje v podobě stabilní organické hmoty přichází z hora (starý pohled), nový pohled říká naopak, vše co v půdě zajišťuje stabilitu organické půdní hmoty pochází z produkce kořenů. Proto stačí jediné (místo zoufalé snahy zemědělců vrátit organickou hmotu do půdy), vypnout průmyslový dusík (pěstovaná rostlina ztrácí zájem o investice do půdy, produkce kořenových výměšků je snížena, ztrácí se zdroje pro půdní mikroorganismy a půdní bezobratlé, půdní struktura degraduje a rozpadají se půdní agregáty) a rostlina začne investovat organickou hmotu sama. Tam kde nebyla použita dusíkatá hnojiva, tam se regeneruje půdní struktura (půdní agregáty) rostlinnými investicemi, cestou kořenových výměšků (látky bohaté na energii, které stimulují bouřlivé aktivity mikrobů (v nehnojené půdě reprezentují významný podíl, cca 25% z primární rostlinné produkce). Pokud není půda degradovaná a nerozpadá se na základní částice písku, jílu a prachu (základní půdotvorné minerály), tak je možné doplňovat kořenové výměšky statkovými hnojivy a tím dosahovat zvýšených výnosů.
  • Kořeny a výměšky meziplodinových směsek (planý oves, súdánská tráva, ředkve, lnička, hořčice habešská, řepka, koňský bob, vikev, jetel inkarnát atd.) mohou regenerovat degradovanou půdu 5 -30 x rychleji ve srovnání se statkovými hnojivy.

Voda pro půdu a půda pro vodu

  • Půda je složena z hlavních minerálních částí jílu, prachu a písku, to co dělá půdní agregát stabilním jsou mikrobiální tmely a houbová vlákna, pokud prorůstají tímto seskupením, tak produkují navíc lepivé látky na bázi glomalinu a lepí ještě dokonaleji tyto agregáty, které se shlukují do větších a větších. 
  • Rozhraní mezi světem mikroorganismů a světem půdy je velmi ostré. 
  • V půdě jsou 2 světy, svět, který se spouští na nabídku zejména rychle rozpustných cukerných látek od rostlinných kořenů, který znamená explozi mikrobiálních aktivit, které nejsme schopni současnou technikou postihnout a potom svět velmi úsporných aktivit, spících mikroorganismů.
  • Pokud bude voda uvězněna ve svrchních 3 - 10 cm mrtvé půdy (tato vrstva není zajímavá pro rostliny, jenom touto vrstvou musí proniknout, je to pro rostliny extrémní prostředí - buď je půda úplně provlhčená bez kyslíku, nebo naopak úplně suchá) a nebude stékat hlouběji, trvá to dlouho, je to špatné pro rostliny.
  • Zhutnělá vrstvička z půdě se vytváří tak, že to nejjemnější se posouvá s gravitačními silami a shromažďuje se na kapilární bariéře. Kořenový systém, který se snaží pronikat, narazí na tuto vrstvičku a kořeny se deformují, kořeny dýchají. Ve srážkové vodě, která doputuje až sem a zastaví se, je prostor proto, aby se CO2 transformoval do podoby kyseliny uhličité a společně s migrujícími ionty vápníku (Ca) a hořčíku vytváří cementační tmely (CaCO3 + MgCO3), které ještě více zpevňují povrch toho zhutnělého podorničí. To je nástin biochemického pozadí. Proč se pohybují ionty vápníku a hořčíku? To souvisí s tím, že zemědělec je nucen v konvenčním zemědělství hnojit průmyslovým dusíkatým hnojivem v mírném nadbytku, který zůstává v orniční vrstvě po nějakou dobu, než ho mikroorganismy zpracují na nitráty. Nitráty jsou na chystány v přírodních systémech proto, aby homogenizovali nabídku dusíkatých látek (po prvním dešti se distribuují do půdy). V systému, kde chybí půdní agregáty a jsou volné kladné ionty se nitrátový aniont váže na vápník a hořčík a posouvá ho směrem dolů. Tím dochází v půdě k acidifikaci a měl by ji pomoci tím, že aplikuje dolomitický vápenec. 
  • V posledních 28 letech je vidět propad hnojení fosforem a draslíkem. Ztratil se zájem zemědělců o aplikaci organických látek a hnojiv do půdy, to má význam, pokud jsou tam zachovány staré funkční zbytky humusových látek. Pokud dojde k rozpadu a degradaci orniční vrstvy do jednotlivých složek, potom aplikace organické hmoty ztrácí na významu. 
  • Pohonem mikrobiálních aktivit v půdě (pokud je v půdě funkční organická hmota) jsou kořenové výměšky (exsudáty) - vznikají pohlcováním CO2, kterými je regenerována půdní organická hmota (půda je regenerována zevnitř).
  • Existuje vzájemná komunikace a spolupráce mezi rostlinným kořenem, půdní mikroflórou a půdní agregáty, kde jsou schovány živiny v organických látkách. Dochází k regeneraci půdní organické hmoty zevnitř.
  • Pokud do půdy nevstupujeme nějakým železným nářadím, tak se aktivizují vzdálenější místa prostřednictvím přátelských vláken a vytváří se zóna, která je obohacena rostlinnými glycidy a cukry. Ten proces, který vidíme na rozhraní kořene a půdní sféry, tak je v blízkosti míst, kde je zvýšené zdrojů fosforu, dusíku, síry. 
  • Pokud budeme pěstovat v osevním sledu bohaté, více druhé meziplodinové směsky a ty nechávat na povrchu půdy, tak se v podstatě budeme starat o setrvalou úrodnost půdy, nasytíme nejen sebe, ale i půdu a umožníme také zatékání dešťových srážek hluboko do půdy a tím se také budeme starat o významný zdroj pitné vody.

Půda, zprávy z tisku:

16.3.2022 CO2 uniká při jakémkoliv zpracování půdy, například při plečkování. V hlubších vrstvách půdy je někdy málo kyslíku, takže když ji kypřením provzdušníme, rozběhne se proces mineralizace, tedy rozklad organických látek v půdě na anorganické. Při něm se uvolňuje CO2 a velké množství energie. Tu běžně využívají půdní mikroorganismy a je potřeba také pro tvorbu půdního humusu.

Uvažuje se dokonce o využití této energie pro jiné účely včetně alternativních zdrojů v energetice. Bez přístupu vzduchu by se tvorba CO2 výrazně omezila a rozklad organických látek byl pozvolnější s větším využitím uvolněné energie pro tvorbu humusu. Menší množství vzduchu se do půdy dostává i bez kypření biopóry.

Jak by tedy zemědělci měli změnit zacházení s půdou?

Budeme muset změnit celý systém pěstování plodin a snažit se držet půdu po celý rok na povrchu co nejvíce zelenou, aby nebyla holá. Tedy mít více meziplodin nebo i výdrolu (vydrolená semena ze sklizené plodiny, pozn. aut.) včetně plevelných rostlin. Ty pochopitelně musíme regulovat, aby se tam nevysemenily a nemnožily. Dřív byla tendence okamžitě po sklizni s půdou něco dělat a učí se to dodnes na vysokých školách. Trendem je ale mnohem delší dobu nechávat na polích strniště. Měli bychom se snažit už při sklizni zasít meziplodinu, nebo ji zasít co nejdříve do strniště, bez zpracování půdy. Půda by měla být v teplém letním období pokryta mulčem, například rozdrcenou slámou) nebo rostoucí meziplodinou.

Doporučujete méně orat?

Nevadí mi tak orba ani hluboké kypření půdy, když je to v chladnějším období, jak to bylo běžné dříve, například k jarním plodinám jako cukrová řepa nebo brambory. Měli bychom se hlavně zamyslet nad hlubokým zpracováním půdy v teplém letním období k řepce a někdy bohužel i k meziplodinám, tam je to úplně zbytečné. U řepky se dá půda zpracovat v úzkých pásech a vysít, mezi řádky s rostlinami je půda nezpracovaná. Anebo stačí mělké plošné zpracování do pěti centimetrů, kdy na povrchu zůstanou posklizňové zbytky. Ty zabraňují většímu prohřívání půdy a ztrátě vody.

Jaké jsou přínosy celoročního porostu na orné půdě?

Rostliny odebírají nitráty z půdy a akumulují je v nadzemní hmotě. Zároveň se půda tolik neprohřívá jako ta zoraná, holá. V letním období v odpoledních hodinách jsme zjistili rozdíly až deset stupňů Celsia mezi půdou zpracovanou bez posklizňových zbytků na povrchu a půdou mulčovanou s těmito zbytky či se strništěm. Znamená to ztrátu vody, větší rozklad organických látek a vyšší úniky CO2 z půdy. Samozřejmě jsou tu další rizika, jako je přenos chorob a škůdců, větší výskyt hraboše polního a podobně.

https://www.ekonews.cz/musime-vratit-do-pudy-zivot-jinak-se-bez-umelych-hnojiv-neobejdeme-rika-expert/?

2.2.2022 ELEKTŘINU SI MŮŽEME VYPĚSTOVAT. Z PŮDY JI ZÍSKÁVÁ STARTUP BIOO, DO KTERÉHO ČEŠTÍ INVESTOŘI VLOŽÍ PŮL MILIONU EUR. Princip získávání elektřiny ze země přibližuje pětadvacetiletý Pablo Vidarte následovně: "V půdě, hluboko pod zemí, procházejí přírodní látky svým přirozeným životním cyklem. Během tohoto cyklu se rozkládají molekuly, kterými se živí aktivní bakterie v půdě. A díky tomuto procesu se uvolňují elektrony. Naše firma vytvořila mikrobiální palivový článek, který využívá uvolněnou energii a mění ji na elektrický proud. Díky této technologii bude možné zásadně snížit uhlíkovou stopu. Zároveň je to také cesta k tomu, aby budoucí chytrá města mohla využívat čistou přírodní energii například k osvětlení domácností, ulic či parků."

  • Nadějná španělská firma aktuálně pracuje na vývoji unikátního produktu pro zemědělství. Právě s prací na Senzoru Bioo má půlmilionová investice pomoci. Tento přístroj bude plně udržitelný, jelikož pohon bude čerpat ze samotné půdy. Alternativní palivo ve formě toho, co zemědělský senzor obklopuje, tedy hlíny, nahradí drahé a ekologicky nebezpečné baterie, jež se v senzorech používají nyní. Tyto přístroje většinou sbírají data o dění na poli a umí například automaticky spouštět zavlažování, když se vyskytne sucho. V parcích a zahradách zase večer rozsvěcují lampy. Nejenže se tedy za pomoci přelomového stroje uleví planetě, ale ve srovnání s klasickým agrosenzorem se tak i sníží náklady samotných zemědělců.
  • Rostliny mají schopnost vnímat změny frekvencí. Pomocí našeho systému Bioo může dotek lidské ruky na rostlině být přeměněn v napětí, protože rostliny reagují na změnu frekvence. Navíc jsou rostliny vodivá tělesa, takže můžeme toto napětí zachytit a použít k aktivaci elektronických systémů, jako je zapnutí světel, zvuků nebo dokonce obrazovek," vysvětluje Pablo svoji myšlenku a dodává: "Tento proces generovaný dotykem člověka funguje bez ohledu na povětrnostní prostředí, ani déšť nebo vítr náš systém neovlivní." 
  • https://www.euro.cz/byznys/elektrinu-si-muzeme-vypestovat-z-pudy-ji-ziskava-startup-bioo-do-ktereho-cesti-investori-vlozi-pul-milionu-eur? 

24.1.2022 Na třetinu by se měla zmenšit plocha pro osetí jednou plodinou v oblastech silně ohrožených erozí. Od příštího roku bude zřejmě moci činit jen deset hektarů. Uvedl to na Twitteru ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zpřísňují se tak podmínky, které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na dotace. Úpravu ještě musí schválit Evropská komise.

Maximální výměra půdy pro osetí jednou plodinou se zmenšovala už v předchozích letech. Od roku 2020 byla omezena na 30 hektarů v oblastech ohrožených erozí a od začátku loňského roku činila maximálně 30 hektarů i pro oblasti mimo ohrožení. V případě nedodržení pravidel hrozí zemědělcům sankce.

https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/jen-10-hektaru-pro-jednu-plodinu-v-oblastech-ohrozenych-erozi-rozhodlo-ministerstvo-40384929# 

16.1.2022 Zemědělstvím otřásá spor o dotace. Půdy i hospodářských zvířat přitom ubývá. Průměrná cena zemědělské půdy v České republice loni meziročně vzrostla téměř o čtyři procenta. Za posledních 15 let se pak navýšila na asi 3,7násobek ceny. V roce 2020 kupující zaplatil za 1 m2 půdy v průměru 24 korun, v roce 2012 to bylo pouze 7,6kč. Cena byla vyšší u orné půdy, o něco nižší u trvalého travního porostu.

  • Česká republika například obsadila první místo v průměrné výměře půdy na jeden agrární subjekt se 130,2 hektaru, oproti průměrným 16,6 hektaru v EU. Má také největší podíl podniků s výměrou nad 500 ha (6,6 %), který je oproti průměru EU 66krát větší.
  • V Evropské unii se zemědělství často předává z generace na generaci, v průměru v zemědělství pracuje 89,5 procenta rodinných pracovníků. V Česku je to pouze 37,2 procenta, což opět poukazuje na větší zemědělské firmy.  
  • Zemědělská půda se rozkládá na 44,3 procenta celkové velikosti České republiky. Za posledních 20 let jsou v zemědělství patrné značné změny. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se od roku 2000 ( 3 623 929hektarů) zmenšila celková výměra obhospodařované zemědělské půdy o 3,6 procenta na celkových 3 493 609 hektarů. Od roku 2000 do roku 2020 tedy každý den ubylo průměrně 17,9 hektaru obhospodařované půdy.  
  •  Za posledních dvacet let v České republice ubyla orná půda o 10 %, stále však tvoří většinový podíl na celkové rozloze. Naopak celková rozloha trvalých travních porostů se zvýšila o více než 18,4 %. 
  • V Česku nejvýrazněji přibyly vinice, jejichž rozloha se zvýšila o 49,3 procenta. Naopak klesla přibližně o čtvrtinu výměra chmelnic a ovocných sadů. Trvalé kultury, zahrnující chmelnice, vinice, sady, zahrady a další typy plodin (např. vánoční stromky pěstované na zemědělské půdě), tvoří podle ČSÚ jen 1,2 procenta obhospodařované zemědělské půdy. 
  • Ani podíl pěstovaných plodin se v Česku za posledních 20 let výrazně nezměnil. Nejvíce zemědělci využili ornou půdu na obiloviny na zrno (jako je pšenice, ječmen či žito), na plodiny na zeleno (například včasně sklizený hrách, kukuřice či obiloviny) a pro technické plodiny (řepka, sója, mák a další). Nejvíce v Česku přibylo kukuřice. V případě technických plodin došlo k nárůstu o 32,6 hektaru na celkových 458 tisíce hektarů. Důvodem byla nejenom rychle narůstající řepka, ale i například sója. Naopak klesly plochy obilovin a okopanin, a to především brambor.  
  • Přestože se snížila plocha pro pěstování pšenice a ječmene, výnosy z obilovin naopak stouply. Z dat ČSÚ vyplývá, že se zvýšily o třetinu až polovinu. Celkově výnos z obilovin stoupl o 39,7 %, z pšenice o téměř 33 % a z ječmene o 44,6 % 
  • Za posledních dvacet let se snížil i počet skotu, o téměř desetinu. Výrazně se změnil taky poměr krav podle užitkového typu. Přibylo krav na maso, a to dokonce o 136 %, naopak ubylo dojnic na mléko (o 28 %).

  • V Česku se naopak daří chovatelům ovcí, koz i včelařům. Počet rojů včel se za 20 let 15× zvýšil, přestože včelaři zažívají těžkou sezonu kvůli chladnému a deštivému počasí. Ta se odráží na vzrůstající ceně medu. Lidé mohou za 1 kilogram zaplatit i 280 korun.

  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-zemedelstvim-otrasa-spor-o-dotace-pudy-i-hospodarskych-zvirat-pritom-ubyva-185859 

22.10.2021 Výrobní společnost odhodila zbytky pomerančové kůry na opuštěné místo. Po 16 letech se oblast proměnila k nepoznání. Jeden z takových pokusů zahrnoval společnost vyrábějící džusy a 1 000 kamionů plných odpadu v podobě slupek od pomerančů. Ty byly vyklopeny na neúrodné pastvině v Kostarice, a to během devadesátých let minulého století. Projekt byl uzavřen během druhého roku provádění, jenže navzdory tomu už kamiony pokryly slupkami 3 hektary plochy. Výsledkem bylo zvýšení podílu povrchové biomasy o 176 %.

  • Jde o jediný případ beznákladové uhlíkové sekvestrace. Tím je myšleno zachytávání atmosférického uhlíku, nejde tedy o win-win situaci jen pro dotyčnou firmu a místní prostor, ale i pro přírodu jako celek.
  • Na celou zaplněnou plochu se na dalších více jak 15 let zcela zapomnělo.
  • Dva výlety na určené místo ukázaly, že vyprahlá pustina se změnila k nepoznání. Terén je aktuálně hustě zarostlou džunglí plnou rostlin
  • Experimentální plošné kompostování vedlo v porovnání s územím bez lidského zásahu k výrazně bohatší půdě, větší biomase stromů a značné diversitě jejich druhů. Vyrostl tu dokonce fíkovník tak veliký, že je k obejmutí kmenu potřeba tří lidí. Nikdo si však zatím není jist, jak přesně pomerančové slupky tak efektivně zregenerovaly celé místo během 16 let izolace.
  • Šlo o spojení dvou faktorů - potlačení růstu invazivních travin a obnovy velmi poničené půdy. A i když přesný mechanismus zůstává momentálně záhadou, vědci doufají, že se tento model stane inspirací pro další místa. Kompostování nejrůznějších zbytků je velmi stará metoda, která je na provedení velmi jednoduchá.   
  • https://vedazive.cz/planeta-zeme/zapomenuty-pokus-zmenil-krajinu/?

17.9.2021 V Česku se v posledních letech odehrává boj o zemědělskou půdu, její celková rozloha se snižuje, zejména kvůli výstavbě, zatímco tržní cena stoupá. Za posledních 15 let se cena ztrojnásobila, informovala Mendelova univerzita v Brně.

  • Roční nájmy se podle údajů univerzity pohybují v rozpětí 900 až 7000 korun za hektar ročně. "Dnes je o půdu boj, protože je to zdroj jistých peněz z plošných dotací a díky tomu začínající zemědělci nemohou často půdu k pronájmu získat, protože je vázána dlouhodobými smlouvami s existujícími zemědělci.
  • Přibližně 70 procent zemědělské půdy obdělávají lidé, kteří ji nevlastní. Nájmy jsou většinou víceleté, obvyklá doba činí pět až deset let. Výpovědní doba bývá minimálně rok, někdy až deset let. "Vlastníci jsou motivováni k podpisu delší výpovědní lhůty vyšší cenou nájmu. Bývají ale i smlouvy na 20 let s výpovědní dobou 20 let, což je pro vlastníky značně nevýhodné. Také často dochází k tomu, že smlouvy jsou sepsány tak, že pokud vlastník smlouvu nevypoví a nepožaduje úpravu nevýhodných podmínek, smlouva automaticky pokračuje s další dlouhodobou výpovědní lhůtou.
  • Vlastníci například nechtějí, aby se na jejich pozemcích pěstovala kukuřice, která způsobuje erozi, nebo požadují pravidelné hnojení hnojem a vápnění," uvedl Hejduk. Půdě pomáhají i takzvané zlepšující plodiny, jako je vojtěška nebo jetel. 
  • Posílit informovanost vlastníků má pomoci projekt Nadace Partnerství Živá půda. Vlastníkům ukazuje, jak by se na půdě mělo hospodařit pro zachování úrodnosti, a vytváří zároveň tlak na zemědělské podniky. "Bohužel si půda nechá dlouho špatné zacházení líbit, často více než deset let. Jakmile se ale některé její parametry dostanou do určitého kritického stavu, klesne rychle její úrodnost a návrat do původního stavu je velmi dlouhodobý a drahý.
  • https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-cesku-je-boj-o-zemedelskou-pudu-cena-stoupa-informovala-univerzita? 

26.5.2021 V české krajině chybí zinek a selen, což se následně projevuje v potravinovém řetězci. Oba prvky mají přitom pozitivní dopad na imunitu. Díky novému projektu budou vědci testovat kvetoucí směsi složené z jetelovin, trav a bylin s ohledem na jejich nektarodárnost. Testovat budou aplikaci obou esenciálních prvků rovnou na listy.

  • Zinek podporuje tvorbu nektaru.
  • Selen podporuje antioxidační řetězce, čímž je možné zvýšit životaschopnost rostlin a podpořit regulaci vodního režimu rostlin v období sucha." Zapomenout nesmíme i na fakt, že selen snižuje negativní dopady fyziologického stresu a obohacuje nektar. Rostliny, které jej obsahují, včely zároveň více vyhledávají.

Selen se zatím v půdě vyskytuje pouze vzácně, a tím pádem chybí i ve vypěstovaných plodinách. Jeho deficit v lidské výživě se může projevovat problémy endokrinní povahy, narušením funkcí imunitního systému a nedostatečné ochraně vůči oxidačnímu stresu. Zinek je pak důležitým faktorem v růstu dětí, u dospělých může jeho deficience vést k poruchám imunity, zhoršením zraku a špatnému hojení ran.

Kvalitu půdy pozitivně ovlivňuje pěstování víceletých pícnin. "Víceleté porosty půdu více obohacují o organickou hmotu, zadržují vodu v krajině a nadzemní části celoročně chrání povrch půdy před erozí. Tyto efekty jsou pak znásobené použitím druhově bohatých porostů, které mají nižší nároky na péči, zejména hnojení a vláhu.

Druhová bohatost umožňuje pokrytí potřeb krmiva v stresových obdobích, ve kterých vysoko-produkční kultivary v monokulturách selhávají, i když jsou výnosy takovýchto směsí často nižší. Součástí experimentu je listová aplikace selenu a zinku, které působí antioxidačně a antifungálně v porostu i včelstvech. Zvolená forma hnojení chrání půdní mikrobiom před potenciální toxicitou selenu a zinku, a zlepšuje příjem prvků rostlinou. Naopak půdní aplikace může způsobovat vyplavování mikroprvků z těch částí půdního profilu, kde se nacházejí kořeny a následnou eutrofizaci vod.

https://techfocus.cz/veda-vesmir/3235-v-pude-chybi-podle-odborniku-zinek-a-selen-ktere-pritom-chrani-imunitu.html?

25.3.2021 Vědci v rámci projektu NATO přišli se "zázračnou" rostlinou pro obnovu vojenských lokalit. Zlepšení stavu půdy i produkce biomasy je cílem pěstování energetických rostlin, kterým se zabývá vědecký tým na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem v rámci projektu NATO "Science for Peace and Security". Mimo týmu z České univerzity se ale do projektu na obnovu kontaminovaných vojenských oblastí zapojili i vědci z Ukrajiny, Kazachstánu a USA.

Pomůže obnovit přirozený život v půdě

Výsledkem celého projektu je tak nalezení vhodné rostliny, která by pro tyto takzvané marginální lokality byla vhodná. A právě tou vhodnou rostlinou se stala ozdobnice obrovská. Ta je totiž velmi nenáročná a dokáže produkovat velké množství biomasy. Vědci rostlinu během čtyř a půl roku testovali v mnoha různých podmínkách nejen v laboratoři ale i ve zkušebních lokalitách. Díky jejich testování je tak nyní jasné, že právě tato rostlina je vhodná do bývalých ale i současných vojenských prostor, kde docházelo nejen ke cvičení ale i testování různých technologií.

  • Rostlina by totiž mohla pomoci s obnovou půdy po zasažení těžkými kovy, ropnými látkami, pesticidy ale i dalším znečištěním které znemožňuje pěstování rostlin pro potravinářské účely. Právě ozdobnice obrovská podle vědců prokázala fantastické schopnosti rychlého růstu i ve znečištěné půdě a svým růstem také přispívat k postupnému odstraňování znečištění této půdy tedy takzvanou fytoremediaci. 
  • Mimo fytoremediace ozdobnice navíc obohacuje půdu o důležitý organický uhlík, který podporuje půdní mikroorganismy důležité pro přirozený běh všech přírodních procesů.

https://energozrouti.cz/z/vedci-v-ramci-projektu-nato-prisli-se-zazracnou-rostlinou-pro-obnovu-vojenskych-lokalit?<br>

18.2.2021 Česká kotlina se rozprostírá na území 79 tisíc kilometrů čtverečních. To je skoro osm milionů hektarů. Necelou polovinu tvoří lesy, vodní plochy a pozemky vymezené lidskými stavbami všech druhů. Tomu zbytku říkáme zemědělský půdní fond a tvoří ho z 94 procent louky a pole.

Někteří opětovně poukazují na hrozbu "zabírání orné půdy" solárními elektrárnami. Abych dokázal, že si jen vystrojují slaměného panáka, navrhuju dát podobné výroky do kontextu oficiálních údajů Českého statistického úřadu, ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí, Výzkumného ústavu meliorizací a ochrany půdy a katastrálních úřadů.

Téměř čtyři miliony hektarů půdy jsou vedeny jako louky a pole. Přesné údaje o ploše solárních elektráren sice nemáme, známe však jejich celkový výkon a počet hektarů nutných na jednotku výkonu. Lze spočítat, že solární elektrárny v současnosti stojí na asi 4 500 hektarech (ovšem pozor: to zahrnuje i instalace na budovách). To znamená, že na každý hektar solárních elektráren u nás připadá skoro tisíc hektarů polí a luk. Skutečně je jedna tisícina hrozbou zemědělské půdě? A dvě tisíciny už by byly? Tři?

Ti, kteří to tvrdí, přesto mají v něčem pravdu. Zemědělské půdy ubývá. Ovšem ne kvůli solárům, ale kvůli komerční zástavbě. Stavby tvoří deset procent českého území a opravdu to nejsou jen rodinné domy, ale i sklady, dopravní stavby, technická infrastruktura, odpadové a manipulační plochy atd. Uvádí se, že za rok se v Česku zastaví až 230 hektarů orné půdy. Za týden zmizí čtyři hektary, necelé jedno fotbalové hřiště za den. To by samo o sobě nebyl takový problém. Problém je, že se tak děje rok co rok. Připravovaný stavební zákon má navíc rychlost zástavby zrychlit.

  • Místa, která musela ustoupit betonu nebo asfaltu, jsou pro přírodu mrtvá. Buldozery nenávratně shrábly ornici a s ní zmizeli i malí živočichové, jejich predátoři, zeleň a narušil se přirozený koloběh vody. Navíc v létě se betonové a asfaltové plochy rozpálí a vytváří tzv. tepelné ostrovy, které dusí rozrůstající se města a jejich obyvatele. Bez nákladných opatření se na takových místech nic nebude pěstovat po stovky let. Nic z toho u správně postavených solárních parků neplatí a pozemky pod nimi si mohou udržet dosavadní funkci.
  • Solární panely jsou pro půdu blahodárné. "Pod panely roste tráva. Nikdo pod nimi neorá, nesype žádné minerální hnojivo. Mrtvá biomasa pod nimi zůstává a zetlí tam. Za dvacet let to budou nejlukrativnější pozemky, protože zde ještě bude úrodná půda."
  • Vychází mi jen dva negativní vlivy solární energetiky na krajinu: vliv na krajinný ráz a vliv na volný průchod krajinou.
  • Uvažme jen to, že jako zdroj energie nemá řepka vedle fotovoltaiky sebemenší šanci. Fotovoltaika má 600krát vyšší účinnost než řepka v kombinaci se spalovacím motorem, a proto by dokázala vyprodukovat energii pro veškerou dopravu v Česku na pouhých 14 procentech současné výměry určené pro biopaliva. Biopaliva přitom samozřejmě pokrývají jen malý zlomek spotřeby energie v dopravě.

Zemědělci totiž pěstují podle toho, co jim vynese. V českém kontextu vynáší řepka, která se prodává za 9 600 korun za tunu. Ostatní olejniny a obiloviny za méně než polovinu. Řepka se pěstuje na 368 tisících hektarech. Kolik myslíte, že je použito na potravinářské účely? Podle statistik ministerstva zemědělství se v roce 2018 využilo z 1,7 milionu tun nabízené řepky pouze 515 tisíc tun na potravinářské účely, tj. 30 %. Skoro stejné množství putovalo na výrobu biosložky přimíchávané do nafty.

Pšenice se pěstuje na téměř 800 tisících hektarech. Neuvěřitelná polovina roční sklizně, tedy 2,4 milionu tun, se v roce 2019 vyvezla a je společně s 11 miliony kubíky vyvezeného dřeva ročně tichým svědkem rozprodávání české biomasy zahraničnímu kapitálu. A mohli bychom pokračovat dalšími plodinami.

Další věc je živočišná výroba. Na každého Čecha v tuto chvíli připadá přibližně dva a půl české krávy, prasete a slepice. Jen na krmivo pro tak obrovský počet hospodářských zvířat je u nás určeno přes 700 tisíc hektarů půdy pro zasetí pícnin a kukuřice. Vůbec nepočítám dovoz krmiva a pastvu. Nemusíte být vegetariány, abyste uznali šílenost tak kolosálního náporu na krajinu kvůli masu na talíři (o dovozu masa rovněž pomlčme). Pamatujete ještě na plochu veškeré fotovoltaiky včetně budov? 4500 hektarů.

Elektrárny využívající sluneční energii můžeme stavět citlivě, a to na loukách a na orné, ale nízkobonitní půdě nízké třídy ochrany. Půdě nijak neublíží, nemusí se odvézt horní část půdy a dál se na zelených plochách mohou pást třeba ovce. Na lepší půdě můžeme stavět tzv. agrivoltaiku, která je unikátní tím, že zachovává zemědělské využívání pozemku. Panely jsou umístěny tak, aby nebránily zemědělské činnosti a neničily půdu. A co je hlavní: jsou chytře umístěny tak, aby bramborám nebo třeba špenátu poskytovaly přesně tolik světla, kolik potřebují k optimálnímu růstu.

Spoustu fotovoltaiky stále můžeme umístit na střechy budov a na průmyslové plochy, ty ale nebudou stačit k nahrazení více než deseti tisíc megawatt výkonu uhelných elektráren. Protože se účinnost solárních elektráren zvyšuje, bavíme se o několika tisících hektarech produkčně bezvýznamné půdy. Obrovský potenciál, který dosud v Česku nebyl zmapován, pak má agrivoltaika, tedy využívání polí pro pěstování plodin a výrobu elektřiny dohromady.

https://nazory.ihned.cz/komentare/c1-66882800-fotovoltaika-ceskou-pudu-nezabira-solarni-panely-jsou-pro-ni-navic-blahodarne

2.9.2020 Původní podoba krajiny v Evropě, včetně České republiky, byla mnohem otevřenější, než dnes. Její zarůstání a nástup lesů umožnil až člověk, který vybil stáda velkých býložravců, která do té doby bránila dřevinám v ovládnutí kontinentu. Čeští vědci na to upozorňují v rozsáhlém, dvojdílném článku, který publikoval časopis Vesmír.

  • S přítomností velkých savců souvisela diverzita rostlinstva a drobnějších živočichů. Krajina tehdejší mamutí stepi se v dnešním mírném pásu podobala krajině dnešního Altaje. Byla mozaikou stepí, sušších i vlhčích trávníků, rašelinišť a řídkých lesíků. Obývala ji směs druhů chladnomilných a kontinentálních až teplomilných, což lze dokázat nejen na fosilní megafauně, ale i na drobných savcích nebo broucích, jejichž těla se občas dochovala
  • Vliv velkých kopytníků na původní podobu krajiny podle ní nepřímo dokazuje například rozšíření denních motýlů v Evropě a Asii. Denní motýli jsou totiž, s výjimkou tropů, ve většině případů vázaní na otevřená stanoviště a jen málo z nich obývá husté, zapojené lesy. "Právem se lze domnívat, že v době rozmachu mamutí stepi prosperovali. Vyhovovaly jim podmínky utvářené aktivitou velkých býložravců. Například pastva koní potlačuje trávy a uvolňuje prostor bylinám, jako jsou hořce, krtičníkovité, bobovité či rdesnovité. To vše jsou časté živné rostliny housenek. I motýlů spojených s všudypřítomnými travami je dost - všichni okáči a také někteří soumračníci
  • Příchod moderního člověka a nadměrný lov podle vědců přírodu v Evropě zásadně proměnily. "Na severní polokouli to znamenalo postupné rozdrobení mamutí stepi. Kde to srážkové poměry umožnily, tam ji nahradily souvislé lesy. Středoevropská krajina byla ale i poté nějaký čas otevřená. Mamuti byli pryč, ale přežívali zde například sobi, velcí tuři a koně. Expanze lesa před 9000 až 4000 lety se kryje s dobou, kdy byla i tato velká zvířata téměř zdecimována,"
  • Evropě fragmenty původních stepí přetrvaly do současnosti. "Mnohé ze středoevropských 'stepních' lokalit, jejichž vznik byl donedávna přisuzován člověku, ve skutečnosti představují nejstarší zde kontinuálně existující formy vegetace.
  • teorie nizozemského ekologa Franse Very, podle níž by i lesy evropského mírného pásu byly v přírodním stavu pod silným pastevním tlakem
  • Přežití stepní fauny a flóry v Evropě umožnil příchod pravěkých zemědělců a pastevců. Ti s pomocí stád domácího skotu a koní, kteří byli po staletí velmi podobní svým divokým předkům, zachovali v řadě oblastí krajinu otevřenou. Tam, kde se páslo méně, začaly krajinu sužovat požáry. "S decimací velkých býložravců se pojí ještě jedna souvislost - nástup vlády ohně. Absence pastvy vede k akumulaci odumřelé rostlinné biomasy, ideálního paliva pro požáry. Jejich nástup lze poznat z přítomnosti ohořelých uhlíků v půdních profilech
  • Právě vyhubení velkých kopytníků podle vědců v současnosti stojí za úbytkem a ohrožením celé řady druhů vázaných na otevřenou krajinu nebo světlé lesy. V současnosti člověk tato prostředí v rámci ochrany přírody udržuje jen velmi pracně a nákladně. Přesto se mu nedaří obnovovat v krajině pestrou mozaiku, kterou dříve vytvářeli velcí kopytníci. "Pro udržení planetární biodiverzity zbývá jediné řešení: doplnit chybějící složky ekosystémů, zejména velké býložravce
  • V souvislosti s ochranou klimatu vědci proto varují před zjednodušenými recepty, které požadují výrazné zalesňování, případně redukce stád domácího skotu. Ta v mnoha oblastech nahrazují chybějící divoké velké kopytníky. Cestou je podle odborníků spíše méně intenzivní pastva.
  • Velcí kopytníci mají totiž v souvislosti se změnami klimatu na krajinu pozitivní vliv. Díky pastvě nedochází k rozkladu organické hmoty rostlin a uvolňování CO2 do atmosféry. Trus velkých kopytníků totiž zanášejí do půdy brouci, takzvaní koprofágové, a pomáhají tak vázat uhlík a organickou hmotu v půdě. Ta pak funguje jako houba a udržuje vodu v krajině. "Příznivý vliv velkých kopytníků na zadržování vláhy v půdě je zřetelný i v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích
  • Kromě oblasti střední Evropy pomáhají velcí kopytníci také s ochranou prostředí, které je pro vývoj klimatu naprosto klíčové: permafrostu v severské tundře. "Celkové množství uhlíku je zde odhadováno na 1300 giga tun, což je zhruba dvojnásobek uhlíku nacházejícího se v atmosféře. S uhlíkem je v permafrostu deponován i dusík. Při oteplování permafrost taje a v mokřadech nastává mikrobiální rozklad, uvolňující do atmosféry oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Návrat velkých kopytníků do polárních krajů by mohl pomoci. V zimě býložravci rozhrabávají sněhovou pokrývku, jež potom hůře izoluje půdu a ta promrzá více do hloubky. Konzumací rostlin umožní rychlejší recyklaci živin a zpomalí akumulaci stařiny. To vše může uvolňování skleníkových plynů z půd zbrzdit,"
  • Vědci zároveň upozorňují, že velkých kopytníků, i po zahrnutí domácích zvířat, není v krajině příliš, ale naopak i v porovnání s dobami ledovými, velmi málo.
  • https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-jako-puvodni-ceska-krajina-omyl-upozornuji-vedci?

21.6.2020 Každý den Česká republika přichází především kvůli přibývající zástavbě o osm hektarů orné půdy, říká předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Za posledních 100 let tento "účet" činí minus milion hektarů zemědělské půdy. Na jednoho obyvatele Česka nyní připadají dvě desetiny hektaru. 

Evropská komise ve své nové strategii Farm to Fork navrhuje, aby deset procent zemědělské půdy zůstalo nezastavěno. Limit v Česku je nyní pět procent. Komise rovněž plánuje zvýšit podíl ekologického zemědělství na čtvrtinu. Dosud se podíl šetrně obhospodařované půdy v rámci celé EU pohybuje okolo šesti procent, v České republice je toto číslo podstatně vyšší - dosahuje přibližně 14 %, ale ze zhruba 14 % ploch vyrobíme přibližně 1-1,5 % celkové produkce potravin.

Požadavek na zvýšení podílu ekologického zemědělství v Evropě se podle něj negativně projeví jinde ve světě. "My máme studie, které říkají, že každé jedno procento snížení produkce v Evropské unii znamená, že musíme někde jinde na planetě vyrobit potraviny z 1,5 milionu hektarů půdy. Ta ale na planetě nepřibývá, naopak ubývá, takže to vede k obrovskému tlaku na pálení deštných pralesů v Brazílii," popisuje předseda svazu zemědělců. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/orne-pudy-v-cesku-ubyva-kazdy-den-zmizi-osm-hektaru-109521#

11.5.2020 Konec zahrádkářů. Na Žlutém kopci v Brně vyrostou domy v zeleni a park

Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/zluty-kopec-brno-nova-ctvrt-vitezny-navrh.A200502_545742_brno-zpravy_krut

Konference o stavu Polského zemědělství 13. června 2017

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.