voda, zdroj života na zemi....

Anomálie a vlastnosti vody

Živá voda (molekuly vody jsou podobně buňky v lidském těle propojené s celkem) jako je v neustálém pohybu a mění svoje vlastnosti i skupenství. Není známa odpověď, proč voda, jako jediná látka na zemi může existovat ve více skupenstvích (kapané, pevné, plynné, plazma)? Je známo min. 66 anomálií vody a postupně objevujeme nové. Níže jsou uvedené některé z nich.

  • Živá (voda ze studánek) a mrtvá voda (vodovodní síť).
  • Voda má schopnost ukládat informace, má paměť (Masaru Emoto). Voda má paměť - paměťové medium (voda zaznamenává co se v jejím okolí děje - vše co vidí, slyší, cítí atd...) - klastry (mají cca 400 000 informačních panelů) umožňují vepsání informací do vody, mozek obsahuje cca 85% vody, tělo 70-90% vody podle věku. Rostliny a jejich plody obsahují až 90% vody.
  • Voda má i holografickou paměť (malá kapka vody má v sobě zapsaný celek, oceány, ledovce atd.).
  • Čistá voda má neutrální pH7.
  • Tzv. čistá voda je nevodivá (taková se v přírodě nenachází), stává vodičem, jakmile začne rozpouštět látky kolem ní.
  • V parních elektrárnách je běžně teplota páry na turbíně cca 500°C (není vidět) a tlak 140Atm, v případě porušení může pára řezat, stali se i neštěstí, že pára uřízla celou horní končetinu, proto že ji člověk neviděl.
  • Řezání tvrdých materiálů tlakovou vodou (rychlost 4 machy, tlak 600 atm), přesný řez, neztupí se, není ji potřeba chladit.
  • Vodu lze zastavit pouze vodou.
  • Tvrzení, že voda je nestlačitelná neplatí, voda je stlačitelná až o 20 % (při paskalizaci). 
  • Voda, která se mění při změně skupenství na páru se rozpíná až 1600x - následně ji můžeme přeměnit na pohyb (parní stroj).
  • Kritická teplota vody je tehdy, když se všechna voda naráz přemění na hustou páru a není síla, která by ji udržela (všechny tlakové nádoby prasknou při určité mezní teplotě).
  • Ohřívání vody pomocí rázové vlny (rotor s otvory je téměř těsně v tubusu, v mezeře je voda, rotor se roztáčí a vytváří páru) účinnost je téměř 100%.
  • Anomálie vody mezi čtyřiceti a šedesáti stupni Celsia - "nestandardní" změny stavů vody, mění se původní očekávané vlastností.
  • Pomocí vody se dobýval kámen (v létě se dřevěné klíny zaražené do kamene polévaly vodou, v zimě v době mrazů se do puklin ve skalách nalévala voda, voda zvýšila svůj objem a může vytvořit tlak až 400atm).
  • Voda má vysoké povrchové napětí.
  • Voda je nejsilnější rozpouštědlo planety a současně má samočistící schopnost za určitých podmínek.
  • Zatím není známo jakým způsobem putuje voda z kořenů vysoko do korun stromů, pravděpodobně je to díky pohybu větví.
  • Pokud máme vodu ve stříbrných nádobách, vytváříme z ní přírodní antibiotikum (ničí mikroby v těle, používá se v Iráku a Afganistánu armádou USA).
  • Lidské emoce dokážou silně ovlivnit strukturu a vlastnosti vody (Prof. Korotkov, Dr. Masaru Emoto), voda se dá programovat i myšlenkami, vibracemi, hudbou (Bach, Beethoven, Chopin) nebo i slovy (např. láska), tzv. se pozitivně strukturuje.
  • Zmrazené krystaly vody pozitivně strukturované fotografované Dr. Emotem měli tvar 6 cípé hvězdy nebo 6 úhelníku s fraktály. Žádné dvě sněhové vločky nejsou stejné - jsou jedinečné, podobně jako lidé
  • Pozitivně strukturovaná voda má vliv na zrání, velikost úrody, obsah minerálů a vitamínů a potřebujeme ji až o 20% méně. Účinky vody jsou spojené i s fázemi Měsíce, který má vliv na přílivy a odlivy v oceánech.
  • Měkká a tvrdá voda, tento rozdíl poznáme zejména při praní, ale také na zahrádce.
  • Ve vodovodních potrubích se voda tzv. "defermuje" - narušuje se její DNA a ztrácí energii, ale naopak ji bere - je tzv. mrtvá.
  • Hustota vody se při minusových teplotách zvyšuje a při plusových naopak zmenšuje (u jiných kapalin je to naopak) - mohou za to molekulové vazby (nejvyšší hustota a nejmenší objem je při +3,95°C), za určitých podmínek může být voda tekutá i při minusových teplotách.
  • Nejvyšší hustota vody je při +4 °C (nikoliv při teplotě 0°C). Většina látek se působením tepla rozpíná a vlivem chladu naopak smršťuje, ale u vody je to naopak, která je jedinou výjimkou.
  • Jezero zamrzá od hladiny (voda je nejchladnější na povrchu) ke dnu a ne naopak (led plave na vodě, je lehčí než voda, která je pod ním - má nejvyšší hustotu). Když voda zmrzne na led, tak se současně změní její hustota a rozpíná se, je lehčí a drží se na hladině (kostky ledu v nápoji jsou na hladině, neklesají ke dnu).
  • Tzv. kyselé deště obsahují oxid siřičitý z elektráren průmyslu a automobilové dopravy.
  • Semínka moringy dokáží vyčistit vodu, nebo pokud dáme znečištěnou vodu na slunce min. na 24 hodin zničí baktérie ( tento efekt se používá v Africe).
  • Voda moderuje, pára nikoliv.
  • Teplota páry kolem 900°C přestane vést teplo, chová se jako izolace (chození bosou nohou po uhlících, nebo poskakující kapičky vody nad rozpálenými kamny)
  • Pokud je rozžhavená trubka nad 900°C tak ji snadno ohnete a nespálíte se (nesmí mít hroty, nesmí být mastnota i rukách, nesmíme se bát - strach vylučuje do potu a slin kyselinu máselnou, nesmíme to dělat příliš dlouho, nesmí být na rukou nebo předmětu žádná cizorodá látka, předmět musí dostatečně velkou tepelnou kapacitu - aby neklesla rychle teplota předmětu pod 900°C) při strachu vylučujeme kyselinu máselnou - proto pes cítí, že máte strach!! Kyselina máselná eliminuje tuto anomálii vody.
  • Výparné skupenské teplo - pokud máte v koženém vaku vodu, kde voda kůží mírně prolíná, odpařuje se a tím chladí vodu uvnitř (voda zůstává studená i na Sahaře).
  • Přehřátí, podchlazení (pro zamrznutí hladiny vody je nutný impulz-vibrace, zvuk) - voda na led (v zimě na rybníku pokud je teplota pod bodem mrazu, slyšíme, že led praská - nastává rázová vlna).
  • Kondenzační jádra, kde se mění skupenství z páry na vodu (ionty, prach) - cizorodé prvky okolo kterých se obaluje voda. Díky kondenzačním jádrům prší.
  • Horká voda může někdy zmrznout rychleji než studená, což je nepochopitelný jev zvaný Mpemba efekt. Vědci tvrdí, že za určitých podmínek mohou mít materiály chladicí "zkratku", která umožňuje teplejším předmětům ochladit se rychleji než chladnějším. 
  • Trícium- supertěžká voda T2O, deutérium - těžká voda D2O.
  • Voda v přírodě z vápenců nevytváří v trubkách nebo spotřebičích vodní kámen.
  • Kapaliny mají ale i tzv. kritickou teplotu - to je teplota, nad kterou nelze páru zkapalnit ani za libovolně vysokého tlaku; daná látka pak existuje v tzv. superkritické fázi, a chová se dost divně - pohybuje se spíše jako plyn, ale rozpouští látky podobně jako kapalina. Kritická teplota pro vodu je 374 °C, superkriticky se začíná chovat nad danou teplotou při tlacích vyšších než 218 atmosfér. 
  • Pára může dosáhnout v podstatě libovolné teploty, a to v případě molekul až do hodnoty termální disociace na atomy. V případě vody je to až hodně nad zmíněných 240 °C, řádově několik tisíc stupňů. S atmosférickým tlakem souvisí teplota varu - pokud bychom páru o dané teplotě stlačovali, tak ji při určitém tlaku zkondenzujeme na kapalinu (viděno obráceně, při vysokém tlaku bychom kapalinu museli zahřívat na vyšší teplotu, aby začala vařit, než při tlaku nízkém.
  • Bod varu vody se mění, příkladem může být např. teplota varu vody, která je za normálního atmosférického tlaku v naší nadmořské výšce 100 °C, ale ve vysokohorských podmínkách v Himalájích klesne pod 90 °C).
  • Pramenitá voda z podloží nemrzne při teplotách pod bodem mrazu, protože její teplota je vyšší než, je bod mrazu. Podle toho poznáme, že jde o pramenitou vodu v létě i v zimě.
  • Viskozita je míra odporu kapaliny proti pohybu (vrstev kapaliny proti sobě). Med je viskózní, tedy naléván z nádoby teče pomalu. Pod vyšším tlakem se viskozita normálních kapalin zvyšuje, neboť molekuly jsou natlačeny blíže k sobě a při pohybu si více překážejí. Ne tak voda, ta má opět něco extra - viskozita vody (za teplot pod 30 °C) při zvýšení tlaku klesá.
  • Jakousi anti‑anomálií je, že těžký led (z těžké vody, kde byl vodík nahrazen těžším isotopem vodíku - deuteriem) na obyčejné vodě neplave, jeho hustota je totiž o necelá 2 % větší než lehké vody. Vhodíme‑li tedy kus těžkého ledu do obyčejné vody, potopí se, ale jak se část roztaví a zahustí vodu okolo, led se (po zamíchání) vynoří. Pokus je zvlášť efektní, pokud si těžkého ledu předem lízneme, aby si divák myslel, že se jedná o led obyčejný (několik gramů je neškodných, ekvivalentní množství deuteriem značených sloučenin se používá při výzkumu metabolismu). 
  • V podchlazené vodě se anomálie dále zvýrazňují, protože pomalejší tepelný pohyb tolik nerozbíjí vodíkové vazby. Ve studené vodě je hodně pětiúhelníků a kolem nich hodně prázdného prostoru. Pětiúhelníky nejsou slučitelné se strukturou ledu, který obsahuje šestiúhelníky, a proto je možno vodu poměrně hodně podchladit, aniž zmrzne na led, který obsahuje šestiúhelníky (viz kroupa vpravo). 
  • Víme, že vodíkové vazby mají hodně energie. Proto je bod varu vody vysoký. Ohřejeme‑li vodu, vodíkové vazby rozbijeme - je jich méně a jsou slabší. K tomu je ovšem potřeba energie, a proto je tepelná kapacita vody anomálně vysoká. Naopak v páře vodíkové vazby téměř nejsou (a není co rozbíjet), v ledu sice jsou, ale nerozbíjejí se, a proto je tepelná kapacita ledu i páry nižší. Tuto anomálii sdílí voda s ostatními asociujícími kapalinami.
  • Slaná voda (salinita) vytváří v mořích různé vrstvy o různé hustotě a teplotě, koloběh slané vody v oceánech probíhá prostřednictvím Termohalinního výměníku.
  • Na pevnině probíhá malý a velký vodní cyklus. Pokud se zvýší sluneční záření, ohřívá se voda, odpařuje se, vytváří mraky (brání ohřívání země) a následuje déšť, který ochladí zemi (slunce ale může opět ohřívat zemi atd.) a tak se udržuje přijatelné klima na zeměkouli.
  • Voda, která se vypaří do atmosféry, s sebou nese energii Slunce jako latentní teplo. Díky němu se vytvářejí mraky a přes kondenzaci par do mraků se energie zase uvolňuje. Voda prostě přenáší teplo z troposféry do stratosféry. 
  • Díky střídání glaciálu, interglaciálu, včetně mezi cyklů, se přesouvá voda při ochlazení pevninu (dochází k většímu zalednění, vznikají ledovce na pólech a pevnině), klesá hladina o více jak 100 metrů a a při oteplení se ledovce rozpouští a zvyšuje se hladina oceánů, jde o cyklus, který tvá tisíce a desetitisíce roků.
  • Viktor Schauberger, dostředivý a odstředivý pohyb, teplo a chlad mění vlastnosti vody. Používal termín "zmnožení vody" (vírový pohyb vody), ke kterému dochází v ve vodních tocích.
  • Voda z pobřeží se ztrácí před příchodem Tsunami. 
  • Díky cyklickému rozmrzání a zamrzání půdy se díky roztažnosti vody zvětšuje mikroskopická propustnost i stlačené půdy (např. po těžké technice), půda může i díky jiným procesům akumulovat více vody, jde o dlouhodobý proces.
  • Byly zjištěny anomálie vody, které byly způsobené účinkem pyramid (pyramidového tvaru), mění se struktura vody, voda zamrzá až při vyšších minusových teplotách, než je bod mrazu.
  • Snadné bruslení či lyžování, za malý koeficient tření může především tzv. premelting - tenká vrstvička se strukturou podobnou vodě na povrchu ledu - a vznik malého množství kapalné vody na povrchu třením.
  • Regelace ledu: ukázkou důsledků nižší hustoty ledu vůči vodě je regelace ledu. Najdeme tenký, nejlépe měděný drátek a zatíženou smyčku pověsíme na kus ledu o teplotě blízko 0 °C (nikoliv rovnou z mrazáku - nutno hodinku "ohřívat" v ledničce). Drátek se ledem "protaví", ale kus ledu zůstane celý. Jev je důsledkem toho, že led plave na vodě. Při zvýšení tlaku je totiž stabilnější fáze o vyšší hustotě (voda), a proto led pod drátkem taje. Skupenské teplo, které je pro tání potřeba, se získá opětnou krystalizací vody v místech s menším tlakem, tedy nad drátkem. Teplo proudí drátkem seshora dolů (proto je vhodná měď, která má velkou tepelnou vodivost) a voda okolo drátku nahoru, kde opět mrzne. Rozdíl teplot při běžném uspořádání je několik setin stupně, a proto se pokus nepovede, pokud je led příliš studený.
  • Infračervené světlo nabíjí vodu.
  • více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika

Planeta dýchá pulsuje a nasává vodu v souladu s precesním rokem, kterou následně vypustí a dojde k potopě světa (pokaždé v polovině precesního cyklu v den rovnodennosti jedno a 13 000 roků dojde k apokalypse - potopě). Voda nad a pod zemí (symbol Vodnáře) zajišťuje cyklický kyvadlový proces (mezi souhvězdím Draka a Orionu), který je propojen s precesními cykly rovnodennosti (nástup věku Lva a věku Vodnáře). Nyní se voda ztrácí, jako před Tsunami a následně dojde k jejím zmnožení (Viktor Schauberger). Minerál, který akumuluje vodu pod povrchem se jmenuje Ringwoodit (tuto schopnost mají i jiné minerály) - v přechodové zóně pláště v hloubce 410 do 660 km je jeden až trojnásobný ekvivalent vody ve světě. Tento proces je provázán se "solární zábleskem" a transformací člověka (Vědomý člověk).

Hana Sahhu - Arah (23.1.2021) Voda je klíčem pro odemknutí aktivační paměti. Je jedno jestli to je voda z posvátných studánek, pramenů, nebo řek, ale jde o vodu jako živoucí informaci (jako jsme my krystaly) a i my jsme voda. Voda bude putovat ve vás a bude vás narovnávat do prapůvodního vědomí, které jsme nesli při prvotním příchodu na Zemi. Voda je klíčem pro mnohé lidi pro určité odemknutí a rozpomenutí, voda nese informace (má i historickou paměť) a každý člověk má tyto informace v jednoduché formě k využití. Bez vody se nedá žít. Každá kapka je klíčem, pracujte s vodou a může vám otevřít mnohé na co jsme připraveni. Jde vlastně o rozpomenutí si na vědomí prvotního počátku celého úkolu, nás jako duší při prvotní inkarnaci lidstva na Zemi. Voda je klíčem (k návratu ke Stvořiteli), pracujme vědomě s vodou, pijme ji vědomě a přijímejme, že tam je prapůvodní vědomí (informace, paměť vody ji v sobě obsahuje).

https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2014/07/struktura-anomalie-vody.html 

https://www1.lsbu.ac.uk/water/water_sitemap.html 

Anomálie vody, zprávy z tisku:

17.12.2020 Horká voda může někdy zmrznout rychleji než studená, což je nepochopitelný jev zvaný Mpemba efekt. Vědci to nedokázali vysvětlit - a nebyli si jisti, že je to dokonce skutečné. Nyní vědci poprvé v laboratoři prokázali bizarní účinek ochlazováním skleněných kuliček, které nahradily složitější proces zmrazování vody. Vědci tvrdí, že za určitých podmínek mohou mít materiály chladicí "zkratku", která umožňuje teplejším předmětům ochladit se rychleji než chladnější

https://www.sciencenews.org/article/physics-new-experiment-hot-water-freeze-faster-cold-mpemba-effect<br>

26.11.2020 Čeští vědci popsali dokonalý trik. Voda za určitých podmínek nezmrzne ani když jsou teploty hluboko pod nulou. Tým výzkumníků z Akademie věd ČR prokázal, že voda za určitých podmínek může zmrznout až při teplotě minus 33 stupňů Celsia. Vědci tak popsali jev, kdy voda ohraničená v pravidelném malém prostoru ztuhne až při této teplotě.

V běžném prostředí naší planety dochází k tuhnutí vody při teplotě kolem nuly. Ve specificky tvarovaném prostoru však může být tato hranice posunuta o desítky stupňů pod bod mrazu. Tuto vlastnost molekul vody vědci objevili jejich umístěním do speciálně tvarovaných dutin z grafenu vyplněných oxidem křemičitým.

Vědci vytvořili nanoled

Vědcům se tak podařilo vytvořit jakýsi nanoled, jehož struktura je ovšem velmi odlišná od běžného ledu, který známe. Přírodní led je totiž tvořen krystaly hexagonální struktury, kdyžto nanoled má krystalické jádro pouze ve středu grafenové výduti. Tento výzkum může být využit například pro vývoj nových technologií a materiálů.

https://technika.magazinplus.cz/1916-cesti-vedci-popsali-dokonaly-trik-voda-za-urcitych-podminek-nezmrzne-ani-kdyz-jsou-teploty-hluboko-pod-nulou.html?<br>

25.7.2020 Pára může dosáhnout v podstatě libovolné teploty, a to v případě molekul až do hodnoty termální disociace na atomy. Na otázku odpověděl doc. RNDr. Jan Kotek, Ph.D., z katedry anorganické chemie Přírodovědecké fakulty UK.

Tak je ale v případě vody až hodně nad zmíněných 240 °C, řádově několik tisíc stupňů. S atmosférickým tlakem souvisí teplota varu - pokud bychom páru o dané teplotě stlačovali, tak ji při určitém tlaku zkondenzujeme na kapalinu (viděno obráceně, při vysokém tlaku bychom kapalinu museli zahřívat na vyšší teplotu, aby začala vařit, než při tlaku nízkém - příkladem může být např. teplota varu vody, která je za normálního tlaku v naší nadmořské výšce 100 °C, ale ve vysokohorských podmínkách v Himalájích klesne pod 90 °C).

Kapaliny mají ale i tzv. kritickou teplotu - to je teplota, nad kterou nelze páru zkapalnit ani za libovolně vysokého tlaku; daná látka pak existuje v tzv. superkritické fázi, a chová se dost divně - pohybuje se spíše jako plyn, ale rozpouští látky podobně jako kapalina. Kritická teplota pro vodu je 374 °C, superkriticky se začíná chovat nad danou teplotou při tlacích vyšších než 218 atmosfér.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/jake-maximalni-mozne-teploty-muze-dosahnout-vodni-para.A200715_164948_ln_veda_ape

1.2.2021 Neznáma pravda o vodě. Profesor Gerald Pollack, Washingtonská univerzita

  • Infračervené světlo nabíjí vodu (fotonická energie uspořádává a nabíjí vodu), 15% světla, které přichází ze Slunce je infračervené, proto je teplo. Jen vystavení se slunečnímu světlu se vytváří separace náboje vody (tuto energii dokážeme hromadit). 
  • Voda transformuje světelnou energii na mechanickou (pohybovou) energii. Bez EZ vody by nemohlo fungovat lidské tělo. 
  • Světelná energie by teoreticky mohla pomáhat průtoku červených krvinek přes kapiláry (podporuje krevní oběh). V těle nepumpuje krev pouze srdce, ale působí tam i jiné faktory (např. sluneční světlo -lidská fotosyntéza). My lidé získáváme energii z jídla, ale také ze světla (energie RA). Voda působením slunce se mění na EZ (eazy) vodu a ta dodává energii.
  • Mezi tuhým a kapalným skupenstvím vody je EZ voda (aby bylo možné zmrazit vodu, je nutné projít stádiem EZ vody, pokud chcete rozpustit zmrzlou vodu, nelze to přímo, ale děje se to prostřednictvím EZ vody). Struktura EZ vody není moc odlišná od struktury ledu. 
  • Voda absorbuje energii neustále. 
  • Při tvorbě mraků je důležitý elektrický náboj (může docházet k přepólování, podobně jako u Slunce), který je udržuje v atmosféře. Náboj mraků je kritický důležitý předpověď počasí. 
  • Každá buňka v těle je naplněná strukturovanou EZ vodou, v průběhu celého a v průběhu jakékoliv aktivity se mění skupenství vody ze standardní vody na EZ vodu. Pokud tělo nebude mít v sobě EZ vodu, tak nebude správně fungovat (je to zdroj zdraví). Cokoliv co nám pomůže vytvořit tuto vodu v těle nám přispěje k rozvoji zdraví. 
  • EZ voda se chová podobně jako krystal, její molekuly strukturované. 
  • 19. ledna se mění struktura vody (asi se to vztahuje k nějakému kosmickému procesu). Lidé v Rusku si v tento den chodí pro vodu, protože si myslí, že je to zdrojem vyléčení organismu. 
  • www.ivscience.org

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.

Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...

USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...

Šípky

11.10.2020

Podle všeho nás všechny čeká náročný podzim a zima a ještě teď je čas co nejvíce posílit naši imunitu, kterou čeká těžká zkouška. Šípky, tenhle zázrak zvyšuje imunitu a pomáhá chránit před viry i covidem. Máme ho na dosah ruky. A zadarmo říká Jan Tuna.

Před odpovědí je důležité si položit otázku: víme v jaké části vývojovém cyklu civilizace se nacházíme? (stav světové ekonomiky lze přirovnat k lepení děr starého chladiče). Koloběh, který probíhá v přírodě i v ekonomice můžeme demonstrovat na životním cyklu stromů (zrození ze semene, růst, plody, zánik a rozklad, který vytváří prostředí pro...