Aljaška

18. října 1867 USA formálně převzaly Aljašku poté, co koupily území od Ruska za 7,2 milionu dolarů, což je méně než dva centy za akr! Nákup Aljašky představoval zisk 586 412 čtverečních mil, což je zhruba dvojnásobek velikosti Texasu, koupi prosadil William Henry Seward, ministr zahraničí za prezidenta Andrewa Johnsona.

Rusko chtělo prodat své území na Aljašce, které bylo odlehlé, řídce osídlené a obtížně se hájilo USA, spíše než riskovat, že o něj přijde v boji s rivalem, jako je Velká Británie. Aljaška neměla pro Rusko oslabené prohrou v Krymské válce z roku 1856 význam a snažilo se tedy oblasti, kterou nemohlo ovládat, zbavit už před občanskou válkou v USA, která ale vše posunula.

Jednání mezi Sewardem a ruským diplomatem v USA, Eduardem de Stoecklem začala v březnu 1867.

Americká veřejnost rozhodně z nákupu této odlehlé země nadšená nebyla, a zemi z jejich pohledů neúrodné a bezcenné dala hanlivá jména jako "Sewardovo šílenství" nebo "Johnsonova zahrada polárního medvěda". Nevraživost vůči nákupu mohla být vedlejším produktem neoblíbenosti prezidenta Johnsona. Jako 17. americký prezident Johnson bojoval v Kongresu s radikálními republikány kvůli politice obnovy po občanské válce. Byl obžalován v roce 1868 a později osvobozen. Kongres nicméně dohodu o nákupu Aljašky nakonec ratifikoval, ale až poté, co jeho členy Eduard de Stoeckel uplatil přibližně 160 000 dolary. Rozhodně na tom ale ruský diplomat netratil. Úplatek vyúčtoval, a navíc dostal od vděčného ruského cara Alexandra II. za prodej země doživotní rentu.

Veřejné mínění o nákupu se změnilo poté, když bylo roku 1896 objeveno zlato na přítoku aljašské řeky Klondike, což vyvolalo zlatou horečku. Aljaška se stala 49. státem USA 3. ledna 1959 a je známý hlavně pro své obrovské přírodní zdroje. Nakonec více než 25% americké ropy pochází právě z Aljašky.

Název Aljaška je odvozen od aleutského slova alyeska, což znamená "velká země". Aljaška má dva oficiální státní svátky, které si připomínají její počátky. Den Sewardů, slavený poslední pondělí v březnu oslavuje datum 30. března 1867, kdy došlo k podepisu smlouvy mezi USA a Ruskem, a Den Aljašky každého 18. října, označující výročí formálního převodu půdy.

USA udělaly koupí Aljašky obchod století a Rusko naopak obrovskou chybu. Nemocné ruské impérium by ale stejně oblast před svými konkurenty neuhájilo a o Aljašku by patrně přišlo tak jako tak.

https://www.securitymagazin.cz/historie/nejlepsi-obchod-historie-18-rijna-1867-usa-ziskavaji-aljasku-od-ruska-1404065924.html

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...