Homo sapiens

Čeká nás v průběhu tohoto století transformace Homo sapiens? V pravidelných cyklech spojených s přechodem do věku Vodnáře (po cca 26 000 letech, precesní rok) dochází k ovulačnímu cyklu planety (duchovní oplodnění) a Vesmíru a může vzniknout evoluční transformací nový vývojový druh člověka, nyní HOMO Aquarius a tím nové civilizace, která vznikne po kolapsu té současné.

• Yuval Noah Harari: Homo sapiens, jak víme, zmizí za zhruba století"(20.3.2020).
  
• Naplní se Herakleitův princip, jak rychle posledních 200 letech populace rostla, tak rychle bude populace klesat..

Člověk historie, zprávy z tisku:

2.2.2024 Úlomky kostí objevené v jeskyni ve středním Německu ukazují, že se lidský druh vydal do chladných vyšších zeměpisných šířek Evropy před více než 45.000 lety, tedy mnohem dříve, než bylo dosud známo. Toto zjištění přepisuje podle agentury Reuters ranou historii Homo sapiens na kontinentu, který tehdy ještě obývali někdejší lidští bratranci neandrtálci (ČTK)

https://www.nature.com/articles/s41586-023-06923-7

19.12.2021 Člověk jako druh je odsouzen k vyhynutí, a to možná už brzy, tvrdí v časopise The Scientific American paleontolog Henry Gee, autor knihy A (Very) Short History of Life on Earth ((Velice) krátká historie života na Zemi). Připomíná, že druhy savců přicházejí a odcházejí poměrně rychle. Objevují se, prosperují a mizí zhruba během milionu let.

• Současné populační prognózy se liší. Panuje však shoda, že v polovině století dosáhne počet lidí vrcholu a pak začne prudce klesat. Už v roce 2100 může být počet obyvatel planety menší než nyní. Ve většině zemí - včetně chudších - je už porodnost výrazně nižší než úmrtnost.
  
• Výzkum fosilií ukázal, že náš druh je na světě asi 315 tisíc let. Po většinu té doby byl vzácný - tak vzácný, že stál na okraji vyhynutí možná více než jen jednou, před 70 tisíci lety.
  
• V posledních desetiletích navíc masivně poklesla kvalita lidského spermatu, a to z důvodů, jimiž si není nikdo jist. Jedním z možných faktorů je znečištění, dalším může být stres. Ten může být vyvolán nejen životním stylem, ale třeba i dlouhodobým pobytem v těsné blízkosti mnoha jiných.

• Nejzákeřnější hrozbou je prý "život na dluh". Příčinou vymírání bývá obvykle opožděná reakce na ztrátu prostředí k životu. Nejvíce ohroženy jsou druhy ovládající určitá stanoviště na úkor dalších, které se musí stěhovat jinam, a tak se rozptýlí do různých prostředí, kde se adaptují. Když se podmínky změní, mají adaptovaní větší šanci na přežití.

• Lidé dnes obývají víceméně celou planetu. Mohlo by se tedy zdát, že jsou adaptováni na vše. Přesto Gee tvrdí: "Ti, kteří jsou ochotni vidět příznaky (vyhynutí), je už vidí."

• Až se životní prostředí zhorší tak, že k dispozici bude méně zdrojů, až porodnost klesne pod úroveň úmrtnosti, přičemž genetické zdroje zůstanou omezené, "povede jediná cesta směrem dolů". Otázka prý teď zní: Jak rychle to bude? Lidská populace je podle Geea "předurčena nejen k poklesu, ale i ke kolapsu - a to již brzy".
  

• https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/vedec-o-zaniku-lidstva-mluvme-uz-nyni-40380251#

19.1.2022 Omo I jsou nejstarší známé ostatky Homo sapiens nalezené ve východní Africe a jedny z nejstarších na světě. Na základě datování lastur sladkovodních měkkýšů bylo krátce po jejich objevení určeno jejich stáří na 130 000 let.

Radioaktivní datování v roce 2005 je posunulo do doby před 195 000 lety. Nejstarší důkazy o Homo sapiens, které Omo I překonaly, byly vykopány v roce 2017 v Maroku. Fragmenty lebky, čelisti a zuby posunuly nejranější Homo sapiens do doby před 300 000 lety.

• "Při studiu velkých erupcí v etiopské trhlině jsme identifikovali kolosální výbuch sopky Shala, ke které došlo asi před 233 000 lety," řekla Vidalová, a dodala, že to zjistili datováním argonu ve vulkanických minerálech, jako je popel a pemza, a tento vulkanický materiál porovnali s usazeninami na fosiliích.
• Míra chyb u datování však může být značná - plus, mínus 22 000 let. Ostatky tak mohou být ještě starší, nebo naopak mladší. Pokud by se ale blížily k hranici 233 000 let, případně ji překročily, "pak by byl nález rozhodně významný.
• https://techfocus.cz/veda-vesmir/3975-jedny-z-nejstarsich-ostatku-homo-sapiens-jsou-podle-vedcu-jeste-o-desitky-tisic-let-starsi.html? 
  

18.9.2020 Asi před 120 tisíci lety se v dnešní severní Saúdské Arábii zastavili členové malé skupiny Homo sapiens, aby se napili v mělkém jezeře, k němuž chodili pít také velbloudi, buvoli a sloni, větší než jakýkoli druh, který můžeme vidět dnes. Lidé se tu ale dlouho nezdrželi - jen si odpočinuli a pokračovali v další cestě. Stopa po nich však zůstala.

Podle výzkumu patřily tyto stopy na základě odhadu výšky a hmotnosti postavy lidem dnešního typu, nikoli neandertálcům, o nichž ani není známo, že by byli na Středním východě přítomni. "Víme, že lidé navštívili toto jezero ve stejnou dobu, kdy u něj byla i zvířata. Nenašli jsme překvapivě ale žádné kamenné nástroje, které by svědčily o tom, že by se tu usídlili dlouhodoběji. Zdá se tedy, že navštívili jezero jen kvůli vodě, možná si tu také něco nalovili," konstatoval Stewart.

Obzvlášť atraktivní kořist museli představovat pravěcí sloni, kteří vyhynuli před zhruba 400 tisíci lety. Jejich výskyt také dokládá, že dané místo muselo být bohaté na zeleň a na zdroje sladké vody. Kromě stop vědci našli ještě asi 233 zkamenělin svědčících o tom, že za býložravci přicházejícími k napajedlu v Altharu se stahovali i masožravci, podobně, jako je tomu dnes v afrických savanách. Dosud nejstarší fosilie svědčící o výskytu druhu Homo sapiens mimo Afriku pocházely z doby zhruba před 210 tisíci až před 180 tisíci lety a našly se v jižním Řecku a v Levantě. "Nové otisky naznačují, že pro lidi šířící se z Afriky mohly být zvlášť důležité vnitrozemské cesty přes jezera a po řekách," 

https://www.denik.cz/veda-a-technika/saudska-arabie-lidske-stopy.html?

září 2020 Lidská evoluce: https://www.scientificamerican.com/article/how-scientists-discovered-the-staggering-complexity-of-human-evolution/

22.8.2020 Evropané jsou potomci sedmi dcer Eviných: Češi mají nejvíce z Heleny. Kdo byla? Představte si, že zkoumáte mateřskou linii své matky přes babičku a prabábu dále a dále do historie, až se dostanete do pravěku. Již někdy před 140 000 lety žila kdesi na světě žena, která je vaším přímým předkem. Jejím potomkem ovšem nejste jen vy a vaši sourozenci, ale všichni dnes žijící lidé na této planetě.

Tato "pramáti" všeho lidstva se v genetice nazývá Mitochondriální Evou, nesmíme ji ovšem zaměnit s dámou stejného jména, o které pojednává Bible. Mitochondriální Eva ve své době rozhodně nebyla jedinou žijící ženou na světě, měla jen to "štěstí", že povila dcery, které opět daly život dcerám a tak to šlo dále až do dnešní doby, aniž se mateřská linie přerušila.

Vědci k tomuto zjištění došli na základě výzkumu mitochondriální DNA, jež se dědí z matky na dceru a některé její znaky jsou shodné pro celou dnešní populaci. Z linie Mitochondriální Evy se pak vydělilo sedm haploskupin, ze kterých pocházejí dnešní Evropané.

Britský genetik Bryan Sykes hovoří o "sedmi matkách klanu" nebo také o "sedmi dcerách Eviných", jejichž genetická informace se vyskytuje u dnes žijících obyvatel Evropy. Nejrozšířenější je haploskupina H, pro zjednodušení označována jako "Helena". Vznikla zřejmě před 20 tisíci lety na území dnešní jižní Francie a severního Španělska, odkud se rozšířila po celém kontinentu. Dnes ji najdeme zhruba u 30-40 % evropských mateřských linií. Do skupiny Helena prý patřili mimo jiné i Marie Terezie a ruský car Petr II. Většina naší populace připadá právě na Helenu.

Ostatní haploskupiny jsou zastoupeny vyrovnaně po 10-12 %, s výjimkou Veldy (V), do které spadají jen 4 % Evropanů. Ačkoli se zrodila na severozápadě Španělska, její potomci dnes obývají hlavně severní Evropu.

Druhou nejpočetnější haploskupinou (12 %) je Jasmína (J). Její kořeny leží na Blízkém východě v době před 5-8 tisíci lety. Ze stejné oblasti pochází také skupina Uršula (U), která je ale o poznání starší - její vznik sahá do doby před 50 tisíci lety. Nositelky mitochondriální Uršuly najdeme především v Británii a Skandinávii.

Ve střední Evropě je rozšířená zejména haploskupina Kateřina (K), jejíž původ leží v severovýchodní části Itálie. Naopak z italské západní strany pochází Tara (T), jejíž potomci dnes přebývají hlavně v západní a jižní Evropě, ale také v Irsku. Sedmou !dcerou Evinou" pak byla žena přezdívaná Xénie, jejíž klany lze po troškách dohledat napříč celým kontinentem. 

https://www.dotyk.cz/magazin/puvod-evropanu-dna-materska-linie-30000821.html?

15.5.2020 Hromadné vymírání druhu: Je zde velmi silná analogie mezi prvním masovým vymíráním na Zemi a tím, co se děje nyní. Vývoj nových druhů může radikálně proměnit ekosystém celé planety. Nyní jsme my lidé nejmocnější ekoinženýři na planetě. A znovu způsobujeme masové vymírání," říká profesor Simon Darroch z Vanderbiltovy univerzity. Zatímco dinosaury vyhladil meteorit a ediakranskou faunu první skuteční živočichové, nyní vyhlazuje všechno kolem jediný živočišný druh - Homo sapiens.

https://www.extrastory.cz/prvni-masove-vymirani-druhu-meli-na-svedomi-inzenyri-ekosystemu.html?

20.3.2020 Nejde jen o překonání momentální hrozby, ale nastavení světa poté, co se bouře přežene. Ano, bouře se přežene, lidstvo a většina z nás přežije a budeme si muset zvykat na nový svět. Yuval Noah Harari: Homo sapiens, jak víme, zmizí za zhruba století"

• Mnohá krátkodobá opatření se totiž změní v trvalá. To je totiž přirozenost všech krizových řešení, protože předbíhají historii. Zavedení toho, co by jinak trvalo roky, se děje v řádu hodin. Ještě nedokonalé a místy i nebezpečné technologie se začnou používat, protože riziko nicnedělání je větší. 
• Cesta totalitárního podvolení se znamená neustálou kontrolu vlád, monitorování lidí a tresty v případě porušení pravidel. Moderní technologie nám vůbec poprvé v historii dávají možnost sledovat kohokoliv 24 hodin denně. Není vyloučeno, že mnohé vlády budou ve výjimečných stavech pokračovat i po odeznění epidemie s argumentem, že je na místě strach z druhé vlny, nebo proto a proto...
• Lidstvo roky o svou svobodu a právo na soukromí bojovalo, koronavirová krize může být bod zlomu. Pokud se zeptáte lidí, jestli je jim milejší soukromí, nebo zdraví, vyhraje zdraví.
  
  

Více na https://www.e15.cz/zahranicni/autor-bestselleru-o-lidstvu-harari-stojime-na-rozcesti-konce-svobody-a-spoluprace-sveta-1367894?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového