Dřín obecný

Dřín obecný (Cornus mas) je známý také jako dřín jarní. Jedná se o listnatou dřevinu, která poskytuje jedlé plody. Pěstovat jej můžete v teplejších oblastech České republiky. Jedná se o poměrně nenáročný keř, který vám ale může poskytnout velké množství plodů, ze kterých se vyrábí nejrůznější zdravotní přípravky. Bohaté jsou zejména na vitamín C. Vzhledem k tomu, jak užitečná tato dřevina je, a k její nenáročnosti, se ji opravdu vyplatí pěstovat.

Výběr stanoviště

Dřín je odolný vůči mrazu i suchu, takže jej můžete pěstovat téměř kdekoli. Vystačí si i s méně úrodnými půdami. Pokud z něj ale chcete dostat maximum, poskytněte mu úrodnou a na vápník bohatou půdu. Obdobně je to se sluncem: dřín miluje, je-li vystaven přímému slunci, velice dobře poroste ale také v polostínu.

• Typ půdy: Dřín má rád propustné, hlinito-písčité půdy, pozor, ne čistě písčité. Jeho kořenový systém je však dostatečně silný na to, aby se "protlačil" i skrz jíl. V tom případě však musíte počítat s pomalejším růstem a menší úrodou. Dřín roste bez problémů i v kamenité půdě. Vysloveně nevhodné jsou trvale přemokřená místa.
• Složení půdy: Nejdůležitějším stopovým prvkem je vápník. Prospěje mu i vyšší obsah draslíku a hořčíku.
• Zálivka: Dřín snáší velmi dobře dlouhodobé sucho, proto ho není nutné zalévat. Trochu vody mu můžete dopřát v extrémně horkých dnech. Lepším řešením je však pravidelné mulčování organickým materiálem (tráva, listí, plevel) přímo kolem jeho kmene.
• Hnojení: Pokud dřín posadíte do dostatečně výživné půdy, hnojení je absolutně nepotřebné. V půdách chudých na živiny mu můžete pomoci zahradním kompostem. Je vysloveně "alergický" na umělá - průmyslová hnojiva. Také v tomto případě je velmi užitečné mulčování organickým materiálem. Ten se bude postupně rozkládat a přirozeně vyživovat dřín.
• Dřín roste skutečně pomalu. Za jednu letní sezónu se jeho přírůstek pohybuje maximálně kolem 10 cm. Rodit začíná ve věku kolem 10-15 roků (dožívá se až 200 roků). Proto je koupě většího stromku jistějším a rychlejším způsobem pěstování.
  

Keř nebo strom?

Dřín je dřevina, kterou můžete pěstovat jako velký keř nebo malý stromek. Řez snáší velice dobře, takže někteří zahradníci si z něj vytváří dokonce i živý plot. Pokud chcete pěstovat dřín ve formě stromu, ponechte pouze jeden výhod a všechny boční větve zkraťte na výšku 70 až 80 cm. Z výše rostoucích se vytvoří 4-5 výhonová koruna.

Péče o dřín

Dříny prořezáváme podle potřeby, obvykle provádíme prosvětlovací a sanitární řez. Hnojit jej nemusíte, stačí, když jej na jaře obohatíte kompostem a hnojem. Dřín není náchylný ani na škůdce, ani na choroby, takže jakákoli chemická ochrana a postřiky jsou zbytečné (spíš nežádoucí, protože je pak nutné důslednější omývání drobných plodů). Na zimu můžete plochu pod dřínem pokrýt agrotextilií nebo kůrou.

• Dřín dokáže být prospěšný pro mnohé jiné rostliny, se kterými ho můžete pěstovat v polykulturním seskupení. Vhodnými partnery jsou sedmikráska obecná (Bellis perennis), líska obecná (Corylus avellana), prvosenka bezpylová (Primula vulgaris), scila dvojlistá (Scilla bifolia), mahóne cesmínolistá (Mahonia aquifolium), jetelina plazivá (Trifolium repens), chocholačka (Corydalis), kdoulovec nádherný (Chaenomeles speciosa), sněženka jarní (Galanthus nivalis) a olše (Alnus). 
  

Kolik dřínu vysadit?

Chcete-li si zajistit co nejlepší plodnost, vysaďte na zahradě alespoň dva dříny s minimální vzdáleností 2,5 m od sebe. Přesazování rostlina nesnáší dobře a roste dlouho, takže si dobře rozmyslete, kam jej vysadíte. Již brzy na jaře, ještě předtím, než se rozvinou listy, rostlina začne kvést. Je to nádherná podívaná. Nemusíte se o květy bát, protože jsou odolné vůči mrazu. Plody dozrávají v závislosti na odrůdě, obvykle od konce srpna do října.

• Rozmnožování: Semena pro výsev je možno sbírat až do listopadu, po jejich vyčištění od dužiny a lehkém přesušení je třeba je ihned vysít (semena klíčí ve druhém roce po vysetí), nebo hřížením. Po přesazení trpí přesazovacím šokem, ale kolem pátého roku po přesazení již většinou dostatečně plodí. Z řízků zakořeňuje velmi slabě.  
  
• Roubování je asi nejistější metoda rozmnožování dřínu. Zároveň si však vyžaduje určité zahradnické zručnosti. Odřezky se odebírají také v červnu až červenci. Nasledovný postup je stejný jako při roubování všech ostatních ovocných dřevin.
• Rozmnožování tzv. odkopky je považované za nejistější. V průběhu května až června je potřebné k mladým výhonkům, které vyrůstají ve spodní části kmene mateřské rostliny, přihrnout zeminu. V říjnu budou výhonky už zakořeněné. Tehdy je i s kořínky odřežete od stromu a zasadíte na nové místo.
• Pravidelný řez: Během léta nebo na podzim pravidelně ze stromu odstraňujte poškozené a vyschlé části. Vhodný je i řez bočních výhonků na kmeni. V případě, že koruna dřínu příliš zhoustne, můžete ji jemně zředit, aby se slunce dostalo do jejího vnitřku.
• Pěstování vhodných odrůd: Dřín je samoopylová (jednodomá) rostlina, proto ji můžete pěstovat i jako jednotlivce. Pokud však v blízkosti sebe vysadíte stromy odrůdy Titus a Devín, dosáhnete mnohem bohatší a hlavně pravidelnou úrodu dřínek.

https://www.nasezahrada.com/tipy-pro-pestovani-drinu-na-vasi-zahrade/?

https://lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-92-2013/lesnicka-prace-c-2-13/drin-obecny-cornus-mas

Jak řízkovat dřín obecný

Dřín je možné množit bylinnými i polodřevitými řízky. Ideální dobou pro sběr bylinných řízků je červen. Zajímají nás letošní výhonky, které jsou čerstvé a nezdřevnatělé. Řízky by měly být 15 - 20 cm dlouhé. Spodní polovinu řízků zbavíme listů, ošetříme kořenovým stimulátorem a zasadíme do propustného předem zalitého substrátu, který by měl být ve složení: zahradnický kompost, písek, perlit - v poměru 1:1:1. Květináč zakryjeme fólií nebo plastovou či skleněnou lahví a umístíme jej na teplé, stinné místo. Přímé slunce by mohlo řízky spálit a pokud bychom dali květináč do prostor, kde je teplota příliš nízká, začaly by řízky uhnívat. Ideální je teplota 21 stupňů Celsia a vnitřek lahve nebo fólie by měl být zarosený. Pokud bude rostlina vytvářet nové listy, je velmi pravděpodobné, že úspěšně zakořeňuje. Takový výpěstek můžeme následující jaro vysadit na konečné stanoviště. 

V měsíci lednu můžeme odebrat polodřevité řízky z loňských letorostů. Opět by měly být 15 - 20 cm dlouhé a kromě odebrání listů postupujeme stejně jako ve výše uvedeném případě.

https://www.morusovazahrada.cz/2016/09/jak-pestovat-ci-narizkovat-drin-obecny.html

Proč pěstovat dřín

• Čerstvé plody jsou bohatým zdrojem kyseliny vinné a jablečné, tříslovin, pektinu, vápníku, draslíku a hořčíku.
• Obsahují vitamín A a hlavně C. Dřínky se dokonce nacházejí na čtvrtém místě v žebříčku plodů s obsahem céčka, a to hned po rakytníku, šípcích a rybízu.
• V lidovém léčitelství se používají hlavně sušené plody, a to ve formě prášku, který je nápomocný při trávicích problémech (onemocnění střev a žaludku, průjmu) a podporuje imunitní systém. Podobné účinky má také lektvar nebo šťáva z dřínek.
• Z čerstvé kůry se připravuje léčivý odvar, účinný při střevních katarech.
• Rozpučené listy zase pomůžou jako obklad na těžko se hojící nebo hnisavé rány a také krevní podlitiny.
• Z plodů se vyrábí džem, marmeláda, kompot, víno, šťáva a také poměrně známý destilát, dřínkovice. Naložené v octu připomínají olivy.
• Dřínky se můžou konzumovat i v čerstvém stavu, například jako součást zeleninových salátů. Jejich kyselá chuť se hodí k rybám.
• Protože dřín kvete velmi brzy na jaře, je výbornou medonosnou rostlinou v období, kdy v přírodě není mnoho zdrojů pylu.
• Plody jsou důležitou součástí stravy divoce žijícího ptactva. Jsou však i výborným zdrojem vitamínů pro chovanou drůbež, hlavně slepice.
• Pražená semena slouží jako náhrada kávy.
• Listy a větvičky jsou vhodné na krmení králíků a koz.
• Dřevo dřínu patří k jedněm z nejodolnějších. Vyrábějí se z něho například rukojeti zahradního nářadí.

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového