Kompost, kompostování

Běžné kompostování je tzv. studené. Rozklad probíhá poměrně pomalu, zatímco na kompost postupně přihazujete rozmanitý odpad ze zahrady i kuchyně. Horké kompostování je mnohem náročnější na přípravu materiálu, který necháte zkompostovat až najednou. Je také důležité dodržet správný poměr uhlíku a dusíku, vlhkosti, kompost pravidelně provzdušňovat. Proč se tímto pracnějším postupem vůbec zabývat? Nejenže výsledné hnojivo získáte dříve, ale především horká fáze, kdy teplota stoupne až na 65 °C, spolehlivě zničí zárodky chorob rostlin a semena i oddenky plevelů. Díky tomu můžete zkompostovat veškerý odpad ze zahrady a neplnit jím popelnici, přičemž získáte mimořádně kvalitní materiál.

• Studený (např. listovka) a horký kompost.

Pro kompost je důležitá hlavně různorodost, vlhkost a dostatek vzduchu. Míchejte tedy vlhký materiál se suchým, zelený s hnědým a větve před uložením na kompost rozdrťte ve štěpkovači. 

TIP: Pokud vám na zahradě řádí krtek, sbírejte krtince do kbelíků. Jejich půda je totiž kyprá a dobrá je jako stvořená pro jarní předpěstovávání.

Kompost bakteriální a houbový (rozdíl v pH)

• Bakteriální (pH 7 neutrální): 25% dusíkatého materiálu (z kuchyně, mrtvý živočich), 50% posekané trávy, 25 % uhlíkatého materiálu
• Houbový (pH 6 kyselé): 5% dusíkatého materiálu (mohou být i vojtěškové granule), 45% posekané trávy, 50% uhlíkatého materiálu (štěpka, suché seno, sláma)

Jak založit horký kompost (teplota 50-70°C)?

Horké kompostování už je trochu složitější. Výsledky máte ale daleko dříve. Za teplého počasí vytvoříte kompost už za 1-⁠3 měsíce. Horký kompost vyžaduje trochu aktivnější roli, tedy musíte směs kompletně připravit. A to nejen z mixu odpadních zbytků, ale i z dalších 4 přísad. Musíte přidat dusík, uhlík, vzduch a vodu. Tyto položky společně krmí mikroorganismy, které tvoří rychlý proces rozpadu. Připravte si tedy brzy na jaře nebo na podzim jednu velkou dávku kompostu. Zatímco se jedna "vaří", můžete tvořit další. Kombinujte mokré, zelené části jako tráva a mech s hnědými, jako jsou listí, drcené větve stromů, ale také třeba kartony nebo staré noviny. Můžete přidat i zbylé seno nebo hobliny, ty totiž přidají kompostu více uhlíku. Nejlepší poměr kompostu vznikne poměrem 3:1 namícháním tří částí hnědých materiálů a pouze jedné části zelených materiálů. Poté to celé zalijte vodou, aby byl kompost vlhký. Pravidelně sledujte, zda nevyschl a zda je mírně teplý a hřeje od středu.

Kompost by měl být hotov za 6-9 měsíců, několinásobným přeházením kompostu se dá proces urychlit.

• Rozmanité materiály si můžete střádat předem, například je skladovat v malých kupkách. Proces rozkladu začne teprve poté, až je smícháte a dovolíte, aby se v kompostu drželo teplo.
• V kompostu by měly ze tří čtvrtin převládat materiály bohaté na uhlík, (suché listí, sláma, štěpka, seno - hnědé složky) nad materiály bohatými na dusík (zelená tráva, bioodpad z kuchyně, zvířecí trus - zelené složky). Jinak převládnou nežádoucí hnilobné procesy.
• 25 % Dusíkaté (vrstva cca 5 -7 cm) jsou všechny zelené, šťavnaté, hnojovité a jiné nedřevnaté substance, například posekaná tráva (pokud se tráva - dusíkatá složka usuší, ztratí se z ní amoniak a vznikne seno - uhlíkatá složka), plevel, ovoce, kávová sedlina, kuchyňský odpad, trus zvířat i lidí, moč, těla mrtvých zvířat, močovina atd.
• 75 % K uhlíkatým (vrstva cca 15 -20cm) patří vše, co se skládá převážně z uhlíku - dřevo, štěpka, sláma, suché listí, seno, malé větvičky, dřevěné uhlí, papír. Pokud kompost obsahuje mnoho dusíkatých látek, bude hnít a páchnout, bude mít málo vzduchu a převládnou nežádoucí procesy. Naopak pouze uhlíkaté materiály se rozkládají bez dusíku dlouho a špatně.
• Optimální vlhkost kompostu se zjišťuje tzv. pěstní zkouškou, při zmačknutí kompostu v dlani je dlaň vlhká a kompost drží pohromadě (drží strukturu) a nerozpadá se. Voda jen ukápne, ale neteče.
• V teplé fázi (teplota nad 45°C) se kompost tzv. hygienizuje (likvidují se choroby, plísně, brání se klíčivosti semen atd.).
• Zkvašené slepičince (vysoký poměr dusíku) jsou vhodní jako startér do horkého kompostu. 
  

Dusík je v kompostu nutný jako palivo pro tlení, ale je-li ho příliš, nastává hnití. Kompost tedy vrstvíme tak, že na každou velkou vrstvu "uhlíkáčů" uložíme slabší vrstvičku dusíkatých materiálů. Jednou týdně musíte hromadu kompostu prohrábnout vidlemi, aby měl dostatek kyslíku. Hotový kompost poznáte podle konzistence. Měl by být již zcela tmavě hnědý, drobivý a neměl by vydávat žádné teplo.

https://adbz.cz/zahrada/vlastni-kompost-krok-za-krokem-aneb-v-jednoduchosti-je-krasa-ze-zahrady-si-tak-letos-jednoduse-vytvorite-botanicky-skvost-nebot-spravne-hnojivo-je-zaklad/  

Uhlíkaté složky pro výrobu kompostu:

• Štěpka, suché listí, piliny, sláma, dřevěný popel, dřevěné uhlí - agrobiouhel, drobné větvičky, seno, papír.
• Uhlík je energetický zdroj, potrava pro bakterie.
• Nevyzrálý kompost

Dusíkaté složky do kompostu

• Kuchyňský BIO odpad, posekaná tráva, trus, hnůj i odležený, nekvetoucí plevel, byliny (přeslička, kostival atd.), jícha, zákvas (z kopřiv, kostivalu atd.), kosti, kopyta, rohovina, močovina, zbytky vlasů a fousů, lidské exkrementy, mrtvé zvíře, vnitřnosti z ryb, ovoce (i výlisky z ovoce).
• Kávová sedlina umí totiž do hotové zeminy dodat značné množství dusíku. 
• Dusík slouží jako stavební materiál pro buněčná těla bakterií. 

U plevelů, které se množí kořeny, kořenovými oddenky a výběžky a cibulemi (např. pýr, čistec bahenní, máta rolní, zvonek řepovitý, bršlice kozí noha, podběl, přesličky, svlačec rolní), které by v běžném kompostu většinou přežily, je vhodné nejprve usušit jejich podzemní části. Rozprostřeme je po nějaké ploše, kde nemůže dojít k jejich zakořenění (na plastovou fólii, netkanou textilii, betonovou plochu apod.). Jakmile důsledně zaschnou i jejich podzemní rozmnožující orgány, můžeme je bez obav uložit do kompostu. 

A jak poznat, že je v kompostu dusíku příliš? Začne zapáchat. Pomůže vám přeházení kompostu a přidání zelených složek.

Sláma nabízí mnoho výhod. Její stvoly mají skvělé absorpční schopnosti, efektivně táhnou vodu a díky tomu, že jsou duté, udržují ji v sobě dostatečně dlouhou dobu. Navíc je 100 % přírodní a v průběhu času kompostuje, což rostliny vyživuje. Právě díky tomu je sláma skvělou surovinou, pro kompostování, mulčování i k pěstování zeleniny. 

Kávová sedlina prospívá nejvíce rajčatům, okurkám, špenátu nebo fazolím, jež velmi často trpí právě hnilobou.

Jak horké kompostování probíhá?

Poté, co připravené materiály smícháte dohromady a vložíte do kompostéru nebo kompostovací ohrady (hromada by měla být 1 m vysoká a 1,5 m široká, min. 1m3), bude až tři týdny probíhat horká fáze, při níž díky rozkladu teplota vystoupá na 50-65 °C. V této fázi je třeba kompost nejméně jednou týdně překopat, aby se provzdušnil - mikroorganismy ke své práci kyslík nutně potřebují a rychle ho spotřebovávají.

Poté teplota klesne na 20 °C a do kompostu se mohou nastěhovat žížaly, stínky, svinky a další pomocníci. Za měsíc či dva vznikne za jejich pomoci surový humus - skvělé hnojivo zúrodňující půdu, které se hodí i k mulčování, například na záhony obhospodařované bez rytí. Kompost je v této fázi také účinným očkovací materiálem pro další kompostování. I v této fázi překopávání (stačí jednou za dva týdny) rozklad urychlí. Do půl roku pak vznikne plně vyzrálý kompost tmavé barvy, jemné struktury a lesní vůně. Můžete ho využít jako skvělý pěstební substrát a hnojivo.

Surový a vyzrálý

Po odeznění horké fáze teplota klesne na 20 °C a do kompostu se mohou nastěhovat žížaly, stínky, svinky a další pomocníci, kteří se studeného kompostování účastní od začátku, zatímco horké fázi se museli vyhnout - bakteriím však nevadí. Za měsíc či dva vznikne za jejich pomoci surový humus - skvělé hnojivo zúrodňující půdu, které se hodí i k mulčování, například na záhony obhospodařované bez rytí. Kompost je v této fázi také účinným očkovacím materiálem pro další kompostování. Zúrodňuje půdu, obohacuje ji o humus a dodává do ní prospěšné mikroorganismy. Nehodí se však jako pěstební substrát, protože ještě není plně vyzrálý. I v této fázi přehazováním kompostu urychlíme rozklad - stačí jednou za dva týdny. Do půl roku vznikne plně vyzrálý kompost tmavé barvy, jemné struktury a lesní vůně. Můžeme ho využít jako skvělý pěstební substrát a hnojivo.

Přehazovat nebo točit?

Horké kompostování můžeme provádět za časného jara a dokonce i v zimě, pokud nepanují silné mrazy. Kompostovou hromadu je však nutné izolovat, například silnou vrstvou slámy, přičemž okraje dostatečně vysoké teploty patrně nedosáhnou. Pro celoroční horké kompostování je výhodný zateplený kompostér, a pokud je zároveň otočný, vyřeší za nás dvě mouchy naráz. Místo překopávání, které je nejen pracné, ale vede i k velkým ztrátám tepla, materiál jednoduše promísíme a provzdušníme otočením kompostéru. Buben kompostéru otáčíme pákou, nebo po středové ose. Pokud jsou umístěné na vyšší konstrukci, snadno se vyprazdňují přímo do kolečka. Jednoduššími typy se otáčí prostým kutálením po zahradě. Díky dobré izolaci slibují otočné kompostéry dosažení ještě vyšší teploty (i přes 70 °C) a rychlost rozkladu. Každopádně se v nich snáze udržuje teplo a vlhkost zatímco hlodavci se dovnitř nedostanou. Protože kompostovaný materiál nemá kontakt s půdou, je dobré do něj přimísit lopatu surového kompostu (nebo rostlinného zákvasu, případně komerčního startéru).

Vyrobit otočný kompostér doma je výzvou pro pokročilé kutily - ovšem můžeme si vyrobit jak profesionální, tak jednoduchou variantu třeba ze sudu.

https://www.ireceptar.cz/zahrada/horke-kompostovani-znici-semena-plevelu-i-zarodky-chorob.html

Jak vyrobit kompostér z palet?

Kompostování 25 dílů uhlíku a 1 díl dusíku, kompost za 18 dní. 

Je potřeba min. 1 m3 materiálu, objem kompostu se nezmenšuje a není cítit žádný zápach. Teplota kompostu by měla dosáhnout 50 - 70°C (optimálně 55 -65 °C), probíhá anaerobní proces.  

• Dusíkatá složka, hnůj, střeva či tělo mrtvého zvířete, ryba i vnitřnosti, čerstvě posečená tráva, kávová sedlina, kostival atd.
• Uhlíkatá složka, vlhká sláma, dřevěné uhlí, dřevní štěpka, suché listy stromů atd.
• Čím pestřejší skladba surovin pro kompostování, tím lépe.
• Složky smícháme v daném poměru (25 : 1) o minimálním objemu 1 m3, a prolijeme vodou (tak, aby ve spodní vrstvě, pokud ji silně stlačíme v roce, kapala voda), zakryjeme plachtou a odstavíme na 4 dny, potom kompost přeházíme, co bylo nahoře je dole a co uvnitř, to je vně. Přeházení opakujeme každý druhý den po dobu 14 dní. 6 až 8 den bude kompost nejteplejší.

Kompostování I. - výchozí materiály

Ideální pro tlení kompostu je poměr dusíku (zelená složka) a uhlíku (hnědá složka) je 1 : 25 (30).

• Hnědá složka: obilná sláma (rozkládá se pomaleji, než materiály dusíkaté, čím více uhlíku, tím je rozklad materiálu pomalejší), dřevní štěpka z listnatých a ovocných stromů, lepenka, suché stvoly z rostlin (kukuřice, konopí, topinambury, kopřivy atd.), dřevní popel (na 1m3 kompostu asi 3kg popele), suché listy stromů, seno.
• Zelená složka: čerstvé kopřivy, zelené listí, posekaná tráva, plevel (svízel přítula atd.), jakýkoliv eko hnůj (ideální aktivátor k nastartování tepelných procesů a tlení v kompostu), slepičí trus (aktivátor kompostu, ideální pro plodovou zeleninu), kuchyňský rostlinný odpad, lidská moč (aktivátor kompostu), kávová sedlina.

V čerstvě založeném kompostu již naplno probíhá teplotní fáze, která se nastartovala díky čerstvému koňskému hnoji, zkvašeným slepičincům a především díky čerstvé zelené hmotě, které je nyní všude dostatek.  V kompostu byla použita většina materiálů, které jsou zmíněny v hnědé a zelené složce.

Kompostování II. - nastartování procesu tlení

Co s posekanou trávou?

Na zřízení odkladiště trávy budete potřebovat buď kompostér nebo kus volného místa, na němž ji budete hromadit. Ideální je vybrat plac na konci zahrady nebo alespoň dále od domu a na tomto místě by měl být stín. Na spod položíte usušené seno prokládané větvičkami, aby dno mohlo dýchat a tráva tak jen neuhnívala, ale utvořila správný kompost. 

Druhou vrstvou bude čerstvá tráva, která bude ještě lehce vlhká nebo orosená. Pokud byste měli pochybnosti, zda není už příliš suchá, přidejte na ni nakrájené ovoce, mokré listí nebo hromádku lehce pokropte vodou. Dále střídáte suché a vlhké vrstvy trávy k vytvoření ideálního kompostu. Dbejte přitom na to, aby se do hromádky nedostaly kořeny nebo semena plevele. 

• Je vhodné do kompostu přidávat i jiné složky než samotnou trávu, jako je například listí, zeleninová nať, zbytky jídla nebo skořápky od vajec domácí drůbeže.

Přibližně po roce by mělo být možné kompost využívat jako hnojivo. Známkou připravenosti je hnědá barva, konzistence podobná hlíně a rychlá absorpce vody. Nezbývá tedy nic jiného než hromádku rozhrabat, nabrat do kyblíku nebo koleček a přidat do půdy na záhonech. Kompost byste měli odebírat ze strany, nikoli shora, abyste v hnojivu měli něco z každé vrstvy.

https://bydlimeutulne.cz/travni-kompost-zazrak-kteremu-vetsina-zahradkaru-nevenuje-dostatecnou-pozornost/ 

Jak využít kávovou sedlinu (lógr)?

• Eliminuje pachy (i v ledničce) a má nádhernou vůni.
• Vhodná jako hnojivo pro rostliny (fosfor, dusík, draslík, hořčík i měď), dobře vysušte a přisypte do květináčů pokojových rostlin.
• Působí jako aromatický repelent (mouchy, komáři, vosy, mravenci), slimáci nesnáší vůni kávy (nejlepší je postřik výluhem z kávy, nebo posypte půdu na záhonech kávovou sedlinou.
• Lógr v kombinaci s mlékem je vhodný i jako pleťový peeling.
• Kávová sedlina se používá v kuchyni jako čistící prostředek (na mastné nádobí), při čistění vašeho grilu či trouby, na houbičku si naneste kávovou sedlinu a umyjte s ní znečistěnou plochu.
• Kávová sedlina má čistící, zpevňující i peelingové vlastnosti (lógr s medem nechte působit cca 10 min a smyjte).
• Na celulitidu, smíchejte kávovou sedlinu s kuchyňským olejem a postižená místa masírujte, tuto směs lze použít i proti povislým a ochablým očním víčkům, nebo si s kávovou sedlinou namasírujte dvakrát denně hýždě a stehna, pokaždé pokožku opláchněte vodou, zhruba za dva týdny uvidíte na své pokožce první pozitivní změny.
• Kávová sedlina dodá vlasům energii, sílu a lesk.
• Na psí blechy, smíchejte psí šampon s kávovou sedlinou a umyjte jej s ním, opakujte to několikrát.
• Do kompostu.
• Na přihnojení hortenzií a rododendronů, vytváří mírně kyselé prostředí, podporuje růst mrkve, dýni i rajčat.

Kávovou sedlinu můžeme usušit, aby neplesnivěla a uskladníme v důkladně uzavřené nádobě.

Aplikace: přimícháme kávovou sedlinu do zálivky v konvi s vodou a zalijte s ní rostliny pěkně kolem kořenů.

Více zde: https://permakultura2.webnode.cz/puda/kompost/kompost-za-18-dni/

Kompostování a shnilé plody?

Máte-li zdravý kompost, jehož obsah nehnije, ale naopak se podobá úrodné tmavé půdě a neobsahuje nerozložené části, shnilé plody by jeho kvalitu neměly ohrozit. "Díky tlení bez přístupu vzduchu a při vyšší teplotě dojde ke zničení choroboplodných zárodků. Kompost můžete posypat zahrádkářským vápnem a nechat ho před zimou pěkně proležet.

Jak vyrobit hrabanku?

Nejprve shrabte jehličí a uložte ho do ohrádky na stinné a vlhké místo. Poté nastává období klidu, v němž do něj můžete přidat trochu hlinité zeminy. Za dva roky máte dokonalé domácí hnojivo nejen pro borůvku, ale pro všechny kyselinomilné rostliny (rododendrony, azalky atd.). Hrabanku zapracujte do půdy na začátku vegetačního období a poté cca v šesti týdenních intervalech do konce října. 

• Hrabanka se vyznačuje nízkým pH mezi 3,5 až 5,5, je tedy vhodná pro kyselinomilné rostliny (kanadské borůvky atd.). 
• Hrabanka neboli jehličnatka je druh zeminy, jež vzniká rozkladem opadaného jehličí. K charakteristickým vlastnostem patří kyprost, sypkost a dobrá propustnost.

Ušlechtilý kompost, Viktor Schauberger

Pro Viktora Schaubergera byl růstový proces v první řadě energetickou otázkou. Rostlinu (biosféra - tenká citlivá vrstva života, která obsahuje všechny naše životní faktory: kyslík, uhlík a vodu, dielektrikum - izolace, kterým je v biosféře voda, která brání krátkému spojení mezi atmosférou a geosférou, takže se jejich náboje mohou přirozeně vybíjet ve výstavbě života) považoval za proces vyrovnávající napětí mezi geosférickou (katoda, negativně nabitá) a atmosférickou (anoda, pozitivně nabitá) energií. Chápal ji jako materializaci, která vzniká, když se tyto energie setkají nad izolující vrstvou na povrchu půdy. 

• Mezi geosférou (zemí) a atmosférou (vzduchem) leží "neobyčejně hustá a fialově zářící síť podobná kůži", která funguje jako izolace. "Propustí jen nejhodnotnější záření proudící dovnitř a ven." V tomto biologickém kondenzátoru mezi zemí se záporným nábojem a vzduchem s kladným nábojem se nacházejí rostliny. Jejich růst probíhá podle Schaubergera v závislosti na rovnováze a působení obou pólů. Přirozené zvýšení této energie vede k vyšší plodnosti. 
  

Proto všechna jeho opatření směřovala k tomu, aby se za prvé zvýšila energie půdy a za druhé se napomohlo vytváření a zachování izolační kůže. Odmítal proto všechny faktory, které z půdy berou energii a poškozují izolaci. Byl urputným nepřítelem Thomasovy moučky, protože působením ohně byla již ve vysoké peci oloupena o jakoukoliv stopu náboje a energetický deficit se snaží vyrovnat tím, že k sobě, jakmile se dostane do země, energii přitahuje, aby se tak mohla vrátit do přirozeného koloběhu.

Metodu, jak zvyšovat geosférické záření (půdní energii), tím, že dodáme do půdy chlévskou mrvu, kompost, mikroživiny a katalyzátory, dále půdu udržovat neustále zakrytou před přímým slunečním zářením a nepoužívat železné nářadí. Význam má samozřejmě i to, aby byla v pořádku biologická struktura celé krajiny, aby les a voda směly žít přirozeným životem, neboť z toho půdní energie vyvěrá.

Schauberger na druhé straně zdůrazňoval, že je možné energii půdy zvyšovat stojní cestou, což je však záležitost "biologických strojů". Zmínit můžeme repulzátor k výrobě zvláště nabité vody. Touto zvláště "energeticky vysoce nabitou" vodou při teplotě max. 7°C se postřikovalo pole. 

• Do půdy by se dal zakopat uhlíkatý materiál, aby se půda nabila. Vznikající biozáření by vodorovně vyzařovalo do půdy a vytvářelo půdní napětí. Schauberger se domníval, že pomocí takových a některých dalších pomocných prostředků by bylo možné přivést během krátké doby k rozkvětu i pouštní půdy.
• Nevěřil tomu, že by se dnešní věda byla schopna vypořádat s klesající úrodností půdy. Dnešní věda je ještě vzdálená od obdělávání půdy blízké přírodě, příliš málo zatím pronikla do energetické oblasti a je nastavena jen matematicky.

Vejčitý tvar považoval za zvláště cennou a dokonalou formu. V nádobě tohoto tvaru začne tekutý obsah sám od sebe proudit v cykloidním spirálovitém pohybu, který se nastartuje a udržuje změnami teplot.

Recept na "ušlechtilý kompost":

• Úrodnost půdy spočívá v obnovení energetické rovnováhy vody a země, nikoliv v používání chemických, nebo mechanických prostředků.

Pod stromem stojícím v blízkosti pole, mající širokou korunu a patřící k dřevinám se srdcovitou nebo hloubkovou kořenovou soustavou (nejlépe pod ovocným stromem), se ve stínu koruny založí polokruhová jáma tak, aby se nepoškodily kořeny stromu.

• Kmen se pomocí kůry, papíru atd. ochrání před přímým působením kompostované zeminy, po rozložení tak v důsledku dopadu světla, které je na tomto místě nevyhnutelné, vznikne z této ochrany (obložení kmene) difúzní vzduchový komín.
• Pak se přidá vrstva 40 -50 cm čerstvě posekané trávy s domácím odpadem (bramborové a ovocné slupky) v pokud možno čerstvém nebo oschlém stavu za přimíchání posekaných stonků. Tato rozdílná a dobře promísená vrstva trávy se nyní popráší ologokatalitickým (podněcující rozklad) a katalitickým (podněcující výstavbu) měděným a zinkovým práškem. To se provede nejlépe opilováním starých zbytků mědi a zinku, přičemž stačí minimální množství, aby se půdy dodaly podněcující prvky.
• K tomu přijde trocha soli a nepatrně třtinového cukru. Pak se to celé v jámě pevně sešlape, posype vrstvou zeminy a dobře vodotěsně přikryje, aby dovnitř nemohla vnikat dešťová voda.
• Nyní se kompostová hromada ponechá sama sobě tak dlouho, až se nashromáždí čerstvé odpadní látky, které, smíchané s čerstvou trávou a dalšími zbytky polních plodin, vydají na novou vrstvu. Ta se zasype asi 20 cm vysokou vrstvou zeminy smíchané s jemným křemičitým pískem (nejlépe z potočního koryta).
• Tak následuje vrstva za vrstvou, jakmile si předchozí vrstvy poněkud sednou.
• Čím vyšší je hromada, tím menší je její průměr, takže nakonec vznikne vejcovité těleso kompostové hromady (protoplazma) s přirozeně správnou formou napětí.
• Potom se vzdušný komín nahoře lehce zacpe spadaným listím a vše se dohladka uplácá lopatou, aby dešťová tříšť padající ze stromu jen lehce klouzala po povrchu a mohlo se vytvořit správné povrchové napětí.

Hromada k sobě přitahuje mikroskopický půdní život, který zde během léta bujně prospívá. Potom však žížaly odumřou a v pozdní zimě se rozloží a přemění na éterické oleje. Jakmile se oteplí nad 4°C, hromada se na jeden až dva týdny rozkvete (pokus z předešlého léta nabila).

• Tento vzniklý kompost můžeme měděnou (případně bronzovou, dřevěnou, nerezovou) lopatou rozhodit cca 0,5cm tlusté vrstvě a následně ho zapravíme neželezným nářadím do půdy.

Viktor Schauberger tvrdil, že i malé změny teploty mají rozhodující vliv na vodu a její vlastnosti. Normální teplota lidské krve se pohybuje někde pod úrovní 37° C a její odchylka je známkou nemoci. Také voda má svoji "zdravou" teplotu, odpovídající poměrům, v nichž se nachází. Zdravá bystřina, nebo řeka bývá stíněna stromy, aby jako dárce života pro celý kraj nebyla vystavena přímému slunečnímu záření. Pokud se řeka příliš ohřeje, ztrácí energii a schopnost nést částice hornin, které se pak usazují na dně a zanášejí řečiště. Objeví se trhliny v březích a další známky rozkladu. Řeka je nemocná a agresivní, "má horečku". 

• Bez přirozeného lesa nemůže vzniknout živá, zdravá voda a bez zdravé vody se nevytváří zdravá krev.

Zvláštní význam přikládá Schauberger polovičnímu a úplnému koloběhu vody. Když prší a déšť je teplejší než půda, voda podle Schaubergera vstupuje do "úplného koloběhu". Proniká hluboko do půdních vrstev, zahřívá je a rozpouští soli, potřebné pro výživu rostlin, a ty pak transportuje vzhůru. V chladnější oblasti kořenů pak voda tyto soli uloží a vyvěrá na povrch jako "zralá spodní voda". Tento úplný koloběh probíhá pouze za přirozených podmínek. 

Naopak "poloviční koloběh" se tvoří tam, kde je půda teplejší než dopadající déšť (například na sluncem vyhřáté pasece). Voda se vsákne nejprve do určité hloubky, dále se ohřívá, stává se specificky lehčí, opět stoupá vzhůru a odtéká po povrchu. Chybí tedy hlavní část podzemního oběhu a nedochází k vytváření spodní vody. Proto vede mýcení lesů a rozšiřování vykácených ploch ke všeobecnému poklesu hladiny spodních vod a vodních rezerv. Kromě toho Schauberger poukazuje na to, že stabilní uspořádání spodních vod představuje přirozenou protiváhu k plynům a teplým pramenům stoupajícím vzhůru z nitra země: "V posledních letech se stále častěji vyskytují nepravidelnosti v rozložení vody - povodně, sucha, sesuvy půdy, dokonce i unikání jedovatých plynů ze země, a zvýšený výskyt nemocí v době, kdy v zimě vystupuje ze země teplá pára. Ve všech oblastech a v různých variacích rostou negativní výkyvy teplot. Jak se brzy ukáže, jsou to zákonité reakce na naše dnešní zcela nesprávné hospodaření s vodou, jehož hlavní příčinu je ovšem nutno hledat v pochybeném lesním hospodářství." Z těchto důvodů se Schauberger zřetelně vyslovuje proti vzniku holosečných ploch (pasek). Navíc poukazuje na to, že mladé stromy rostou na volných plochách díky příliš silnému slunečnímu záření příliš rychle, což s sebou přináší mimo jiné i méně kvalitní dřevo. Schauberger považoval les za středisko síly specifického druhu, přičemž každý strom vyzařuje určitou energii. "Škody způsobené moderním lesním hospodářstvím jsou tak zlé proto, že tyto prvotní síly nedokáže produkovat žádná jiná forma vegetace tak kvalitně jako přirozeně rostlý les, obsahující velké množství druhů, jejichž energie se sčítá a působí do okolí mnoha čtverečních kilometrů."

https://kamenovo.cz/index.php/2018/01/09/voda-a-viktor-schauberger/

Zúrodňování půdy: 

• https://www.ekozahrady.com/puda.htm
  
• https://www.ekozahrady.com/hnojeni.htm
  
• https://www.ekozahrady.com/hnojeni2.htm

Vrstvy kompostu

Zelená hmota se přednostně míchá se slamnatou, čerstvá se starou, vláknitá s mazlavou, Tak se vyrovnávají nepříznivé vlastnosti jednotlivých látek a vytvoří se vhodné předpoklady pro kompostování. 

Vrstvy odpadu vždy prokládáme vrstvou zeminy a pokud můžeme, poprášíme je vždy vápnem. Zeminu použijeme podle množství nového organického odpadu v kompostu - na 40 cm vrstvu odpadu 10 cm vrstvu zeminy, aby byla v kompostu cca 1/5 zeminy a 4/5 organického odpadu. Pokud je na zahradě lehčí zemina, použijeme mleté vápno, pokud těžší, použijeme vápno hašené. Přidat lze i malé množství hnojiva (např. Cererit).
Jednotlivý materiál musíme v kompostu uváženě střídat, čili vždy mícháme vlhké a suché, zelenou a hnědou hmotu (dusíkatou a dřevnatou) porézní materiál s hutným. A právě zelené rostlinné zbytky bychom měli prosypat vápnem.
Vrchní část kompostu udržujeme ve tvaru mísy, aby voda nestékala po bocích a naopak se vsakovala dovnitř kompostu. Kompost nesmíme sešlapávat - musí zůstat vzdušný, aby mohlo lépe probíhat tlení (přístup vzduchu je pro tlení nezbytný). Kromě zeminy lze do kompostu přidat rašelinu, chlévský hnůj, exkrementy králíků a slepic a jiné.

Co patří na kompost?

Do spodní vrstvy kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Pokud máte hodně listí, kompostujte ho zvlášť v jednoduchém kompostéru, protože listí tjele hodně dlouho. Kompost by neměl být ani příliš mokrý, ani příliš suchý. Přemokřením by mohlo docházet k hnití, které se projevuje silným zápachem. Takový kompost je potřeba zastřešit a nepřidávat vodnaté ovoce ani zeleninu. Spíše je vhodné doplnit ho o listí a slámu. Přílišné sucho zase utlumí kompostovací procesy. Pokud je kompost moc suchý, poznáte to podle jeho do šeda zbarveného povrchu. Suchý kompost je vhodné pokropit vodou a přidat čerstvý vlhký materiál. Množství kompostu je v době zralosti až o polovinu menší, než bylo původně.

• Téměř vše co v přírodě vyrostlo, nebo co se volně v přírodě rozloží, důležitá je druhová pestrost.
• Listy kopřivy dvoudomé - jíchu z listů nebo také čerstvě nasekané kopřivy uplatníme jako aktivátor kompostu, jelikož dávají potřebnou energii bakteriím urychlujícím proces tlení.
• Staré vlněné svetry, bavlněné ponožky.
• Slupky ze zeleniny, rostlinné zbytky jídla. Česnekové a cibulové slupky jsou zdrojem rutinu a kvercetinu, dále obsahují karotenoidy, vitaminy E a C, z minerálních látek například hořčík, draslík a železo.
• Dřevný popel, zbytky dřevěného uhlí. Dřevěný popel dodá do kompostu značné množství živin, zejména draslíku a vápníku. Do kompostu můžeme dát 3 až 5 kg dřevěného popele na 1 m³ kompostu.  Dobré je házet na kompost dřevěný popel z kamen, skořápky vajec, kosti. Takové odpady jsou z hlediska fosforu největší poklad. 
• Tráva, vytrhaný plevel (kopřivy, pampelišky i s kořenem...) pýr a svlačec pouze bez kořenů, nedávejte plevel v plném květu, nebo s uzrálými semeny!!! - tyto plevele dáme na 3-4 dny do vody a necháme je shnít pod vodou v plastové nádobě - potom můžeme přidat zpět do kompostu.

• Posekaná tráva je při kompostování problémem. I ten, kdo nekompostuje zcela přesně, by měl věnovat trochu péče manipulaci s posekanou trávou.

  • Na kompost nedáváme samotnou posekanou trávu ve vyšší vrstvě než 2 cm. Silnější vrstva se velmi rychle slehne a slepí a pak se do ní nedostane vzduch. Upozorňuje na to nepříjemný zápach po siláži, ovšem tehdy, když kompost přehazujeme rycími vidlemi. Je vhodné ji nechat zavadnout na ploše trávníku.
  • Ideální pro tlení je promíchání, respektive vrstvení trávy se zbytky po řezu živých plotů.
  • Velká plocha trávníku v zahrádce znamená tedy hospodařit s hrubším (strukturním) materiálem, aby nám vystačil pro celou sezonu trávníku. Pokud nám přesto dojde, najdeme jistě souseda, který nám rád předá nadbytečné zbytky po řezu živého plotu. Strukturním materiálem je i sláma.
  • Při velkém množství posečené trávy musíme přimíchat látky s členitou strukturou, jako hobliny, rozdrcené dřevo nebo slámu, aby tam mohl vnikat vzduch. 
    
• Sláma, zbytky zeleniny.

• Spadané listí - všechny druhy lze kompostovat, neboť obsahují cenné živiny a organické látky, a proto by neměly v kompostu chybět.

  • Lehce tlející listy mají ovocné dřeviny včetně lísky, dále bříza, jasan, javor, jilm, lípa, olše a vrba.
  • Mezi obtížně tlející listy patří listy buku, dubu, jírovce (kaštan), ořešáku, platanu a topolu.
  • Kompostování listů jírovce je základem ochrany těchto stromů proti obávané klíněnce. Listí však musí být zakryté vrstvou zeminy aspoň 10 cm silnou.
• Zbytky (dužina a slupky) po moštování jablek, hrušek či jiných plodů.
• Kopřivová spařená nať přitáhne žížaly.
• Hnůj (kravský, koňský, drůbeží...), rostlinná jícha. Hnůj koní a ovcí má sklon k příliš silnému zahřátí, a proto bychom jej měli kompostovat vždy s dostatkem zeminy (10 %) a rostlinnými odpady. 
• Trus drůbeže obsahuje více živin než hnůj velkých zvířat. Říká se také, že je "ostřejší"'. Proto bychom jej měli kompostovat společně s jinými odpady ze zahrádky.
• Piliny bychom měli používat pouze v tenkých vrstvách a promíchat s materiálem bohatým na dusík. Dále je třeba dbát na dostatečné zavlažování. Čerstvé piliny mohou brzdit růst kulturních rostlin. Piliny totiž obsahují pouze malý podíl dusíku, který potřebují k rozkladu, a odebírají ho rostlinám. K rostlinám, které mají raději piliny než rašelinu, patří jahody, maliny a rododendrony. 
  
• Větvičky stromů (rozdrtit na štěpku nebo nastříhat).
• Bramborové slupky, jsou zdrojem škrobu, stejně jako jsou i dobrým zdrojem draslíku, působí proti škůdcům (mandelinka bramborová, slimáci, ale i hlemýždi), primárně je doporučováno použití u jahod, rybízu, ale i malin nebo angreštu, ovocných stromů, zelí a okurek) - slupky z brambor dejte uschnout, poté je skladujte v uzavřené nádobě, následně je vložte do vroucí vody, ve které je necháte 3 dny louhovat. Vzniklou vodou zalijete své rostliny a dané slupky z vody můžete nasekat a buď zahrabat do zeminy, nebo s nimi záhony jednoduše posypete.
• Splavené bahno po silných deštích (obsahuje geobakter).
• Papír, lepenka bez potisku (navlhčené se lépe v kompostu rozkládají).
• Kávová sedlina, banánové slupky (nemají u nás přirozeného rozkladače).
• Zbytky vlasů a vousů obsahují hodně dusíku a lze je dát přímo do kompostu.
• Jehličí a mech se rozkládají pomalu, proto bychom je měli promíchat s jinými materiály. Můžeme je tudíž v kompostu ponechat delší období. I když jehličí a mech nezetlí úplně, lze kompost použít v zahradě, neboť nezetlelé částice působí příznivě na strukturu půdy a půdní organismy je dále rozkládají.  
  
• Zeolit, šungitový prach, minerální prach z kamenolomu.
• Jako aktivátor kompostu můžeme použít i vnitřnosti zvířat, či uhynulá zvířata.
• Alginit (na 1m3 přidat min.30 kg ALGINITU).
• Skořápky z vlašských ořechu, pokud je totiž rozemelete na jemný prášek a přisypete do zahrady k plodinám i květům, nebo do kompostu, stanou se přírodním hubičem plísní, bakterií a odpuzovačem nežádoucího hmyzu. Skořápky obsahují ale vápník, který pomáhá se snížením kyselého kompostového prostředí. Skořápky jsou velmi bohaté na fosfor a draslík, což jsou dvě ze tří základních makroživin. Dále se v nich nachází sodík, železo, zinek a o něco méně v nich můžete najít také mangan, vápník, hořčík a měď.
• Coca cola podporuje kompostování. Cukry v ní obsažené podporují tvorbu mikroorganismů pomáhající rozkladu kompostu. Obsahuje také fosfor a jiné látky, které jsou užitečné pro rostliny.

Outkovka pestrá, její podhoubí se využívá k rozkládání dřevěného odpadu, slámy, ligninu, papírenských výluhů, kalů z ČOV, fenolu, fenantrenu, triterpenoidů, syntetických barviv, farmak, mykotoxinů atd

https://izahradkar.cz/zahrada/ochrana-rostlin/vyziva-rostlin/vse-lze-kompostovat-ktere-prvky-doda-kava-caj-vousy/

Kompost zakládáme v polostínu na jaře, na zrytou půdu naskládejte hrubší větve, díky kterým bude mít i spodní vrstva kompostu přísun vzduchu. Ten je pro rozklad přírodního materiálu velmi důležitý. Ze spodu se do něj dostanou bakterie a žížaly, které zrání kompostu urychlí. V kompostu by se měli střídat vrstvy hnědého materiálu bohatého na uhlík (listy, sláma, dřevní štěpka atd.) a zeleného materiálu bohatého na dusík (tráva, kopřivy, hnůj, trus). Nejprve se jednotlivé druhy odpadu shromažďují odděleně a potom při založení kompostu se ukládají v jednotlivých vrstvách. Při kompostování platí dvě zásady, čím více materiálu, tím lépe (min. 1 m3). Smíchá se suché s vlhkým. Důležitá je velká druhová rozmanitost a startér (aktivátor) procesu!!

• V parném létě kompost čas od času pokropte, proto aby se rozkládal, potřebuje vlhkost.
• Když se hromada začne zahřívat, znamená to, že byly zahájený rozkladné procesy. Po několika týdnech mírně vychladne, takže ji pořádně promíchejte vidlemi a pokud je suchá, opět postříkejte vodou a navlhčete. Když budete kompost pravidelně obracet a když bude venku přijatelně teplo, měl by být hotový a připravený k užívání za nějaké 2-4 měsíce.

Obvykle pracujeme se dvěma až třemi kompostovými hromadami (sběr materiálů- zahřívací fáze a zrání - hotový kompost), které pravidelně přehazujeme, aby se provzdušnil.

Do kompostu nepatří:

• Popel z uhlí a cigaret.
• Kvetoucí plevel a zbytky vařených jídel.
• Chemicky ošetřené potraviny.
• Listy z ořešáku (dlouho se rozkládají).
• Zbytky potravin, maso, kůže, kosti, kvůli nedostatku kyslíku začne kompost zapáchat a přitahovat mrchožrouty.
• Plastové odpadky, plasty, sklo, kovy, kameny se téměř nerozkládají.
• Čajové pytlíky byste na kompost raději dávat neměli, jsou v nich stopy plastu a lepidla, které se používá k zajištění čaje uvnitř. 
  
• Trus koček, psů a dalších masožravců, mají v sobě několik škodlivých mikroorganismů a parazitů.
  
• Stolní olej přitahuje havěť, a navíc obalí organický materiál voděodolnou bariérou, která blokuje cirkulaci vzduchu a zpomaluje proces rozkladu, malé množství přírodních rostlinných olejů a živočišných tuků by ublížit nemělo.
• Do kompostu nevyklepávejte ani sáčky do vysavače. 
  
• Noviny a časopisy, obsahují velké množství tiskařských barev.

Bylinky jsou zdrojem těchto minerálů:

• vápník - rozmarýn, řebříček, bazalka, česnek, libeček, saturejka, černý rybíz
• hořčík - chmel otáčivý, jmelí bílé, pastýřská kapsička, jitrocel kopinatý, kozlík, levandule, meduňka, mateřídouška, ořech vlašský - list, pelyněk pravý, routa vonná, řebříček, šipky, zeměžluč, arnika, čekanka, sléz léčivý
• draslík - arnika, fazolové lusky, jmelí, pastýřská kapsička, máta peprná, ořešák královský - list, pelyněk pravý, svlačec brečtanovitý, přeslička rolní, řebříček, řepík, sléz léčivý, pampeliška, vrba (kůra), zeměžluč
• křemík - andělika, arnika, zlatobýl, čekanka, fazolové lusky, pastýřská kapsička, lípa, ořech královský - list, routa vonná, rozmarýn, sléz léčivý, třezalka, šalvěj, zeměžluč
• železo - arnika, zlatobýl, bezinky, jmelí, levandule, libeček, měsíček, ořešák královský - list, svlačec, routa vonná, řebříček, řepík, sléz léčivý, pampeliška, šipky, zeměžluč, kopřiva
• fosfor - rybí kosti, skořápky vlašských ořechů, popel, Coca cola, skořápky vajec

Listovka 

Listovka je materiál vzniklý kompostováním listí z opadavých dřevin, jež probíhá takzvaným studeným způsobem a trvá přibližně dva roky. V zásadě jde o speciální druh kompostu s jediným organickým základem, na jehož přirozeném a pomalém rozkladu se nepodílejí bakterie, jak je tomu u toho běžného, ale naopak houby, plísně a organismy žijící v půdě. Výsledkem je nádherně lehký a humózní substrát s drobtovitou strukturou. 

• Na rozdíl od běžného kompostu tlení listí neprobíhá při vysokých teplotách, ale přirozeně jako v přírodě.

• Některé druhy se hůře rozkládají, k nim patří například listy dubu, kaštanu, topolu, břízy a akátu. Protože při kompostování těchto druhů listí, zejména dubu, se uvolňují třísloviny, které vedou k okyselování kompostu, lze tyto druhy listí používat k přípravě kompostu pro kyselomilné druhy rostlin (například rododendrony). 
  

• K urychlení slouží také naočkování téměř zralým kompostem, rostlinným zákvasem nebo zkvašeným drůbežím trusem. 
  

Listovka je výborným zdrojem humusu a také efektivním řešením problému nadbytku listí na zahradě. Sesbírat všechno listí ze zahrady pro výrobu listovky také není úplně chytré. Někde je zkrátka prospěšné ho nechat jen tak ležet. Například v okrasných keřových výsadbách, trvalkových záhonech a tam, kde rostou růže či cibuloviny.

• Spadané listy ochraňují rostliny před holomrazy, zabraňuje nadbytečnému vypařování vody z půdy, a nakonec ji ještě obohatí o organickou hmotu.
• Další možností, mimo volné ponechání nebo kompostování, je listí nejdříve nadrtit a následně ho do půdy na záhonech zarýt. Jeho přirozený rozklad bude mnohem rychlejší.
  
• Nejkvalitnější listovku získáte z bukového listoví. Jako první se rozkládají jemné lístky, například z lísky nebo lípy.
• Listovkou lze nahradit rašelinu pro kyselinomilné rostliny (jahody, maliny, borůvky atd.).

Shrabané listí uložte na hromadu, do klasického kompostéru nebo jednoduché ohrádky zhotovené z hustšího pletiva - aspoň vám ho vítr nerozfouká. Důležité je, aby listí nezůstalo suché, takže ho občas zvlhčete vodou, a to je vše. Pak už jen čekáte - minimálně rok, ideálně dva. Po prvním roce po založení se listovka hodí jako mulč pod stromy a keře. Za dva roky, když už jsou listy zcela rozložené a vzniklý kompost má tmavou barvu, voní lesem a drobí se, ho můžete použít jako součást substrátů pro výsev a hrnkové rostliny.

Celý proces přípravy listovky lze však urychlit. Třeba rozdrcením listí už při sběru pomocí rotační sekačky, jeho posypáním mletou rohovinou, dusíkatým vápnem nebo zalitím zkvašeným guánem, drůbežím či kopřivovým zákvasem. Listy jsou totiž samy o sobě chudé na dusík a tímto způsobem ho můžeme jednoduše doplnit a podpořit tak rychlost tlení. 

Kopřivový kompost

Je jedním z nejlepších kompostů, obsahuje množství cenných látek.

• Důležité je, abychom kopřivu podsekli ještě před květem, kdy do kompostu přináší nejvíce živin.
• Rozřezané kopřivy kompostujeme se zeminou nebo se starým kompostem v poměru 3 díly kopřiv na 1 díl zeminy.

Použití: Hodí se pro zeleniny první trati; tedy pro košťáloviny, plodovou zeleninu, celer, pór aj. Kopřivový kompost lze ovšem s úspěchem použít i jako tzv. očkovací látku pro jiné komposty.

Kompost z drnů

Má vysoký podíl zeminy a je tedy poměrně chudý na živiny. S kompostem z travních drnů můžeme počítat tam, kde odpadá větší množství drnů při rozorání trávníku nebo louky. Drny klademe po vrstvách s chlévskou mrvou nebo kompostem asi do 1 m vysoké hromady a necháme nejméně rok zrát. Během této doby hromadu jednou přehodíme.

• Získáme jej z drnu, bahna a podobně.
• Drny klademe při kompostování kořeny nahoru a mezi jednotlivé vrstvy přidáme trochu zralého kompostu.
• Bahno necháme nejprve v tenké vrstvě poněkud vyschnout a poté kompostujeme s hrubším dřevitým materiálem.
• S kompostem z travních drnů můžeme počítat tam, kde odpadá větší množství drnů při rozorání trávníku nebo louky. Drny klademe po vrstvách s chlévskou mrvou nebo kompostem asi do 1 m vysoké hromady a necháme nejméně rok zrát. Během této doby hromadu jednou přehodíme. 
  

Použití: Ke hnojení rostlin; kompost z bahna pak pro zeleniny první trati.

Kompost z listí různých stromů

Podle druhu stromů, ze kterého listí pochází, má i kompost různé vlastnosti.

• Bukové listí je totiž bohaté na vápník.
• Z dubového naopak získáme kompost s nízkou hodnotou pH.
• Aby se listí při kompostování neslepilo dohromady, mísíme je s hrubším materiálem a zralým kompostem nebo zeminou.

Použití: Listovku používáme na hnojení květin a bobulovin.

Tatínek má obrovskou lípu, kompost dělám jen ze suchých lipových listů. Klidně je sešlápnu a každou třiceticentimetrovou vrstvu listí pokryji tenkou vrstvou loňského kompostu, každou vrstvu proliji vodou. Přes zimu nechám kompost zahřívat bez přehazování, ale jakmile se na jaře výrazně oteplí, hned kompost přeházím a podle potřeby zaliji. To pak opakuji ještě jednou v létě. Na podzim mám perfektní kompost. 

Zkompostovaný hnůj

Čerstvý hnůj ke hnojení nepoužíváme, protože je příliš agresivní, živiny z něj se velmi snadno vyplaví z půdy do spodní vody. Je proto lepší vždy hnůj nejprve zkompostovat.

• Kompostujeme čerstvý, nejlépe slamnatý hnůj.
• Nejvyrovnanější je hnůj hovězí.
• Hnůj vrstvíme se zeminou, můžeme přidat i popel ze dřeva.

Použití: Především k zelenině první trati.

Kůrový kompost

Kůrový kompost má lepší strukturu než rašelina a navíc téměř neutrální pH.

Poslouží jako výborná náhrada rašeliny.

• Rozdrcenou kůru kompostujeme s materiály bohatými na dusík, například s drůbežím trusem.

Použití: Všude, kde bychom použili rašelinu (rododendrony, azalky atd.).

Kompost z trávy

Trávy je na každé zahradě dostatek a otázka kam s ní má jasnou odpověď: na kompost, kde dusík a další živiny z ní získáme zpět.

• Trávu je třeba mísit s hrubším, na uhlík bohatým materiálem, například s rozdrcenými větvičkami, listím nebo rákosem.
• Navrstvená tráva se ráda přehřívá, hrozí hnití. Je proto lepší nechat trávu zavadnout, poté ji smísit se zeminou a dbát, aby byl v hromadě dostatek vzduchu.
• Dobré je přidat i horninovou moučku a vápno.
• O dobrou strukturu se postará například roztrhaný karton nebo papír přimísený do kompostované trávy.

Mech kompostujeme zvlášť, aby nebrzdil proces rozkladu. Výsledná specialita však stojí za to.

• Je vhodné smísit mech s rozcupovaným a namočeným kartonem a poté ho vrstvit s organickým hnojivem bohatým na dusík.
• Protože je mech kyselý, přidáváme také vápno.
• Občas kropíme zákvasem z kopřiv nebo slepičinců, abychom pomohli nastartovat pochody přeměny.

Použití: Je výborný například pro rajčata.

Kompost z odpadu při řezu stromů

Tento kompost vytvoříme především z drcených větví, pokud je nepoužijeme jako mulč k ovocným stromům.

• Drcené větve posypáváme zeminou a kropíme zákvasem, například kopřivovým.
• Přeměna dřevnatého materiálu na zeminu trvá déle, čím jemněji větvičky rozdrtíme, tím rychlejší je jejich přeměna.

Použití: Kompost má dobrou drobtovitou strukturu a hodí se ke hnojení bobulovin a jako zemina pro květiny.

Slámový kompost

Kompostování slámy není jednoduché. S pomocí ostatních ingrediencí a dostatku času ale vytvoří kvalitní hnojivo i ona.

• Slámu je třeba nejprve rozdrtit a provlhčit (k tomu se nejlépe hodí kopřivový zákvas nebo kompostový výluh).
• Takto připravenou slámu vrstvíme se zeminou nebo se zralým kompostem a kropíme.
• Podle možností přidáme ke každé vrstvě čerstvé kopřivy nebo jinou zelenou hmotu.
• Za šest měsíců můžeme získat kvalitní kompost.

Použití: Hnojení bobulovin, cibule nebo mrkve.

https://www.ireceptar.cz/zahrada/specialni-kompost-z-drnu-slamy-mechu-listi-a-dalsich-materialu.html

Kompost z větví, kůry a pilin

Každý druh dřevnatého odpadu má pro tlení příliš málo dusíku a to znamená, že ten se musí v nějaké formě dodat. Dále je to materiál většinou příliš suchý, takže se musí dodat také voda.

Vlhké a dusíkem bohaté materiály jsou kejda, zelené odpady, tráva, kuchyňské odpady apod. Pokud takový materiál neseženeme, musíme se pokusit vyrovnat to vodou a močovinou nebo síranem amonným. Na 1 m³ hmoty potřebujeme asi 2–3 kg močoviny nebo 5–7 kg síranu amonného, aby mohlo dojít ke správnému tlení.

• Čím je materiál čerstvější, tím je na dusík bohatší. Je proto nejlepší materiál ještě v zeleném stavu rozdrtit a dát do kompostu.

Kompostujeme-li samotné odpady ze dřeva (bez dodatečného materiálu, ale s vyrovnávací dávkou dusíku), musíme počítat s celkovou dobou tlení minimálně 3–4 měsíce.

Jsou-li tyto komposty zcela dozrálé (po 5–8 měsících), hodí se zejména pro nové výsadby, například ovocných stromů, na které působí stimulačně. Podobně jako u výlisků platí i pro tlení dřeva, že tento materiál je velmi záhřevný a velmi snadno vysychá vzhledem k vysokému podílu strukturní hmoty. Musíme počítat s několika dodatečnými zálivkami, přičemž horká fáze tlení trvá 4–6 týdnů.

Kompost z výlisků ovoce a révy vinné

Výlisky mají zpravidla optimální poměr uhlíku a dusíku (25–30:1) pro tlení. To znamená, že není nutný přídavek dusíkatých hnojiv. V důsledku vysokého podílu jader a u matolin také třapin, mají většinou příznivou strukturu, takže je zabezpečeno dobré zásobení vzduchem bez přísad. U výlisků z jablek a hrušek se však doporučuje přídavek slámy.

Výlisky jsou velmi záhřevným materiálem a v důsledku vysokého podílu zbytkového cukru velmi rychle přecházejí do tlení, mají-li dostatek vlhkosti a vzduchu. Charakteristický pro tento materiál je také nápadně silný výskyt plísní v okrajových zónách (až do 30 cm hloubky). Nemusíme mít však z těchto bílých plísní strach. Jedná se o houby, které rozkládají celulózu a lignin. Je to tedy zcela normální a přírodně neškodný proces.

• K výliskům přidáváme malé množství zeminy, nanejvýš desetinu.

Díky velmi rychlému zahřátí a dlouhému trvání této fáze se u výlisků velmi snadno stává, že hromady zcela vyschnou. Vlhkost se tedy musí pravidelně kontrolovat a v případě potřeby doplňovat. Kompostování je velmi jednoduché. Pouze v případě potřeby je nutné kompost zalít.

• Čtrnáctidenní doba přeměny je zcela dostatečná, mohla by se eventuálně prodloužit na tři nebo čtyři týdny (tlení však trvá přiměřeně déle).

Komposty z výlisků zůstávají dlouho velmi kypré a jsou vhodné zejména k přípravě substrátů jako náhrada rašeliny. Chceme-li je však používat jako hnojivo, neměli bychom je vlhčit vodou, nýbrž močůvkou a na začátku také kejdou. Kompostu z výlisků se připisuje příznivý vliv na ozdravení půdy a rostlin. Důvodem jsou pravděpodobně látky podporující růst rostlin, které se uvolňují z jader během tlení.

Kompost ze sena

Bylo by to přirozeně absolutním nesmyslem, abychom sklízeli seno jen pro kompostování. Velmi často se stane, že se seno znehodnotí dešti nebo z jiného důvodu je jednoduše nepoužitelné. Často pozorujeme, že se takové seno někam vyváží.

• Seno se dá bez problémů zkompostovat, potřebuje jen vlhkost a přídavek půdy.

Problémem je však promíchání před založením kompostu. Když je však poměrně homogenní směs ze sena a půdy hotová, máme už vyhráno.

Tlení začíná ihned a hromada rychle ztrácí na objemu. Zbyde z ní jen asi 10 % hotového kompostu. Vzhledem k této velké ztrátě objemu je vhodné hromadu před přehozením přidat k jinému kompostu. Kompost by byl příliš malý a byl by tak silně vystaven povětrnosti.

• Seno se většinou kompostuje společně s jiným materiálem.

Seno lze využít k vyrovnání vlhkosti při kompostování mrvy. Seno ovšem není tak nasákavé, a tak silně strukturní jako sláma. Potřebujeme proto nejméně dvojnásobné až trojnásobné množství.

Výroba umělého hnoje a hnojení slámou

Sláma je velmi bohatá na uhlík a ke tlení potřebuje za prvé vlhkost a za druhé dusík.

Je třeba ještě uvést, že žitná a ovesná sláma se podstatně lehčeji rozkládá než pšeničná a ječná sláma. Příčinu lze hledat patrně ve vyšším obsahu dusíku.

Slámu, popřípadě bramborovou nať, lze zpracovat pomocí přídavku dusíkatého hnojiva na produkt, který je podobný v účinnosti a obsahu živin chlévskému hnoji. Postupujeme přitom podobným způsobem jako při přípravě kompostu.

1. Asi 30 cm vysokou vrstvu slámy dobře navlhčíme a důkladně ušlapeme, na ni rozhodíme co nejrovnoměrněji asi 3,5–4 kg síranu amonného na 100 kg výchozího materiálu a potom následně jen lehce zavlažíme.
2. Jednotlivé vrstvy tak zakládáme až do výšky bloku asi 2–3 m.
3. Asi po čtyřech měsících je tlení ukončeno a takto vzniklý umělý hnůj lze používat.

Sláma ponechaná na poli nebo dovezená na záhon v rozdrceném stavu potřebuje k vyrovnání dusíku 100 kg slámy asi 1 kg dusíku (například 5 kg síranu amonného), abychom tak podpořili tlení a tvorbu humusu.

• Jeden kg dusíku odpovídá 2,2 kg močoviny.

Jako účelné se ukázalo použít síran amonný těsně před zaoráním slámy. Místo síranu amonného lze použít také močovinu nebo jiné hnojivo. Tato hnojiva můžeme použít rozpuštěná v 50 litrech vody.

https://izahradkar.cz/zahrada/ochrana-rostlin/vyziva-rostlin/zakladat-specialni-kompost-pri-nadbytku-jedne-suroviny/

Kyselý kompost

Rozklad dubového a ořešákového listí totiž trvá mnohem delší dobu a má kyselejší pH. Vyplatí se tedy kompostovat je zvlášť. Díky nízké hodnotě pH (okolo 5) způsobené vysokým obsahem tříslovin se kompost z listů dubu a ořešáku perfektně hodí ke kyselomilným rostlinám. Mezi ně patří:

• rododendrony,
• vřesy,
• vřesovce,
• kamélie,
• borůvky,
• azalky,
• hortenzie
• a jehličnany.

Proces rozkládání je u těchto druhů poněkud zdlouhavý, proto se doporučuje použití urychlovačů. Vyplatí se např. přidání kapalného hnojiva DAM 390, které urychluje rozklad tuhých částic. Doporučené dávkování je 200-400 ml chemikálie v 10 l vody na 1 metr krychlový. Kýženého výsledku se dočkáte o něco dřív, když listy ještě před kompostováním rozsekáte na menší kousky, např. za pomoci travní sekačky. 

Biologický urychlovač kompostu se skládá z 12 kmenů bakterií a dodává se ve formě prášku. Ten je třeba rozpustit ve vlažné vodě a nechat ½ hodiny zaktivovat. Roztokem pak prolijte čerstvě navrstvenou hromadu listí. Jelikož bakterie potřebují k životu vzduch, vyvarujte se upěchování listů. 

Listovou hromadu občas prolijte studenou vodou, aby nedocházelo k růstu teploty, která má za následek fermentaci. Ta by mohla usmrtit mikroorganismy pracující na rozkladu. Po pár týdnech budete mít k dispozici kvalitní kompost. Ten není nijak ochuzen o dusík, jelikož bakterie ho dokážou vázat.

https://chalupari-zahradkari.cz/tipy/kompostovani-listu-dubu-oresaku/ 

Listí z ořešáku:

Zkompostované listí z ořešáku (stejně jako listí z jiných stromů) je mírně kyselé a lze takto vzniklou zeminu požít jako náhradu rašeliny pro kyselinomilné rostliny (jahody, maliny, borůvky atd.).

Permakulturní zahrada: Léčivá síla kompostu

Kompost na sebe váže kovy

Kompost na sebe silně váže kovy a brání tak tomu, aby je vstřebaly rostliny a aby se dostaly do našeho potravního řetězce. Rostliny pěstované v půdě kontaminované olovem vykazovaly po přidání deseti procent kompostu redukci v absorpci olova o více než osmdesát procent v porovnání s rostlinami pěstovanými v půdě bez kompostu.

• Kompost chrání rostliny proti chorobám a ničí jejich patogeny

Kompostováním lze zničit mnohé rostlinné patogeny. Je proto lepší napadené rostliny nenechávat ležet na záhonech a raději je podrobit termofilnímu kompostování (horké fázi kompostování). Užitečné termofilní mikroorganismy přímo soupeří s organismy, které způsobují choroby rostlin, nebo je tlumí či zabíjí. Kromě toho jsou rostlinné patogeny požírány mikročlenovci, jako jsou roztoči a chvostoskoci.

Některé organismy přítomné v kompostu produkují antibiotika, která potlačují rostlinné choroby. Kompost přidaný do půdy může navíc u rostlin aktivovat geny zodpovědné za rezistenci proti chorobám.

• Kompost likviduje semena plevelů

Zde je opět důležitá termofilní fáze, během níž jsou semena "uvařena". V jednom experimentu byla po třech dnech kompostování při teplotě pětapadesát stupňů zničena veškerá semena osmi druhů plevelů záměrně přidaných do kompostu.

• Kompost ničí patogeny obsažené v lidské stolici

Jedním z důležitých rysů permakulturní zahrady je zacyklený tok živin, což obnáší důslednou recyklaci zejména lidské moči a stolice. Zatímco moč je při opuštění těla zdravého člověka sterilní, stolice může obsahovat patogeny a choroboplodné zárodky. Kompostování patří k bezpečným metodám zpracování stolice a její přeměny na výživný humus. Patogeny obsažené ve stolici jsou zlikvidovány jednak při vysokých teplotách termofilní fáze kompostování a dále přirozenou konkurencí obrovského množství mikroorganismů, které se v kompostu objeví v průběhu času. Po přidání poslední dávky fekálií se doporučuje nechat kompost zrát alespoň jeden rok. 

https://www.potravinovezahrady.cz/permakulturni-zahrada-leciva-sila-kompostu/

Jak vyrobit dřevěné uhlí?

Kdysi tím lidé v Jižní Americe vytvářeli velmi úrodné tmavé půdy, kterým se dnes říká terra preta, neboli černozem indiánů. Dávali do půdy vše organické, včetně kostí, výkalů i keramických střepů, ale jednou z hlavních komponent bylo dřevěné uhlí. Jeho tajemství spočívá ve faktu, že je velmi porézní, a i malý kousek má v sobě tolik prostůrků a chodbiček, že vytváří obrovskou plochu pro život půdních mikroorganismů a váže do sebe cenné látky. Samotné dřevěné uhlí není hnojivem, ale dá se aktivovat mnoha způsoby. V půdě se to postupně stane samo, urychlením je nechat ho nasáknout něčím výživným v kbelíku nebo staré vaně na zahradě. Výživná lázeň je jícha, což je dvoutýdenní zákvas z kopřiv, kostivalu nebo libovolných plevelů. Smrdí to, ale hnojí to. Alternativou je lidská moč, výluh zvířecích trusů, kompostu atd. Fantazii se meze nekladou, v rámci ekologicky neškodných složek. Dřevěné uhlí se dá mělce zarýt (záhonky), nebo jen rozházet a něčím přemulčovat (jedlý les, stávající dřevinné výsadby). Dřevěné uhlí (nepoužívejte jiné uhlí!) lze již koupit po pytlích v různých frakcích přímo určené pro zahrádkářské potřeby. Ne vždy je ho ale dost k sehnání, poptávka často převyšuje nabídku.  

https://www.deblicelesy.cz/cz/sortiment/#drevene-uhli

https://www.lamiaceae.cz/product/drevene-uhli-pro-zlepseni-kvality-pudy-agro-protect-soil-50-litru-150/

https://www.holon.se/folke/carbon/simplechar/simplechar.shtml

Bokashi 

Bokashi je japonský pojem doslovně vyjadřující "fermentovanou organickou hmotu". Tento koncept byl rozvinut v raných 80. letech 20. století doktorem Teruo Higou, profesorem Univerzity Ryukyus, Okinawa, Japonsko. Jeho cílem bylo snížit množství chemických látek používaných v zemědělství. Jedná se o individuální způsob využití organického odpadu, který může pomoci odklánět potravinový odpad ze skládek a spaloven, a tím přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů. 

Bokashi je metoda, díky které můžeme zpracovávat organické zbytky. Na rozdíl od běžného kompostování, které vyžaduje pro rozklad odpadů přístup vzduchu a působení živých organismů, metoda Bokashi funguje na principu anaerobní fermentace, kdy se do bioodpadu přisypává směs speciálních bakterií. Pro Bokashi metodu jsou zapotřebí sušené Bokashi bakterie a Bokashi nádoba, označována také jako Bokashi kompostér nebo Bokashi koš. Do této nádoby vrstvíme organické zbytky z kuchyně a Bokashi směs bakterií. Výstupem tohoto procesu je fermentovaný organický materiál, který se zapravuje do půdy, čímž zlepšuje její kvalitu.  

Jedná se o anaerobní fermentaci organických zbytků. Efektivní mikroorganismy ve směsi Bokashi se aktivují, když navlhnou. Následně pak fermentují organický odpad. V praxi to znamená, že organické zbytky prokládáme vrstvou směsi Bokashi, kterou vždy v nádobě stlačíme pomocí pěchovadla, aby se vyhnal vzduch a byly tak připraveny vhodné podmínky pro anaerobní fermentaci. Jakmile je nádoba naplněna, necháme ji 2 týdny stát/dozrát bez povšimnutí. Poté je materiál připravený k použití.

• Jako u jiných kompostovacích metod je Bokashi metoda vhodná zejména pro zpracování zbytků a odřezků od ovoce a zeleniny (včetně citrusů), kávové sedliny, čajových lístků, řezaných květin apod.  

• Kromě pevného Bokashi hnojiva získáváme také tekutý výluh / fermentační tekutinu, která se z Bokashi nádoby stáčí kohoutkem. Tento výluh se někdy označuje jako Bokashi juice / Bokashi čaj. Měl by se objevit zhruba po 14 dnech od zahájení plnění nádoby. Následně jej můžete stáčet každých 3-5 dní. Tvorbu výluhu může ovlivnit více faktorů, jako např. vlhkost vkládaného materiálu nebo vnější teplota prostředí. Nezoufejte, pokud si dá výluh na čas.

• Mnoho zdrojů uvádí, že výluh je blahodárný a vhodný pro hnojení rostlin. Je doporučeno jej ředit vodou v poměru 1:100 (1 dl fermentační tekutiny na 10 l vody). Ideální je hnojivo aplikovat v sezóně 1× týdně či 1× za 14 dní. V nezředěné podobě se může použít k čištění odpadu. Stejně jako pevný Bokashi materiál je i tento výluh acidický - kyselý a má tedy nižší hodnotu pH. S Kokozou máme v plánu ověřit benefity této fermentační tekutiny jak při pěstování v praxi, tak pomocí testování v laboratoři a výživářských pokusů.

• https://kokoza.cz/2020/04/16/bokashi-faq-aneb-znate-se-s-bokashi/

9.6.2023 Pěstujte si vlastní půdní mikroorganismy

Vypěstujte si vlastní půdní mikroorganismy, např. bokashi. Přidávejte je přímo do kompostu i k rostlinám.

Díky půdním mikroorganismům se vám zlepší půda, rostliny lépe porostou a budou odolnější vůči škůdcům. Půdní bakterie jsou něco jako steroidy pro člověka, ale bez negativních vedlejších účinků.

Jak si vytvořit vlastní bakterie krok za krokem?

1. Do skleněné nádoby nalijte 2 l vody, přidejte 0,5 kg rýže a zamíchejte. Vodu poté přeceďte do jiné větší nádoby (bez rýže).

2. Nádobu přikryjte kusem tkaniny a upevněte gumičkou. Poté ji dejte do špajzu a nechte 7 dní.

3. Do nádoby přidejte mléko (10:1) a nechte dalších 7 dní.

4. Výslednou tekutinu (bokashi) sceďte a oddělte od zbytku vzniklé hmoty.

5. Do velkého sudu (100 l) nalijte 2,3 l tekutiny a stejné množství melasy (tekuté). Zbytek sudu doplňte vodou.

6. Ze sudu vezměte 100 ml bakteriální vody, přidejte do konve a doplňte 10 l vody.

7. S tímto hnojivem můžeme přímo zalévat rostliny či stromy.

Vytvořte a neustále podporujte půdní humus

Je potřeba neustále tvořit a podporovat půdní humus. Použít můžete kompost, mulč, půdní bakterie, hnůj, přírodní hnojivo, karton, dřevěné uhlí, minerální moučky, kosti, atd.

Jak si vytvořit vlastní hnojivo z přírodních materiálů krok za krokem?

1. Nejdříve si vytvořte půdní bakterie (viz postup výše).

2. Následně si připravte jednotlivé ingredience pro budoucí hnojivo (kostival, kopřivy, banány, hnůj, moč).

3. Poté si připravte 5 kbelíků a nasekejte najemno rostliny a banány.

4. Do každého kbelíku nalijte 500 ml směsi půdních bakterií + 500 ml tekuté melasy.

5. Přidejte nasekané ingredience (zvlášť do každého kbelíku), doplňte vodou a zamíchejte. Kbelíky poté zavřete víkem.

6. Dejte do stinného místa a nechte týden odležet.

7. Jakmile je hnojivo připraveno (poznáte podle toho, že je tekuté a vše již zpracováno), můžete použít. Dejte 100 ml hnojiva s 9 l vody a zalévejte max. 1x týdně.
Zdroj: https://www.drevostavitel.cz/clanek/manzele-u-sazavy-usetri-tisice-rocne-vybudovali-sobestacnou-drevostavbu-se-zahradou

Rostliny, příznaky chybějících minerálů v půdě:

Nedostatek dusíku

Se projevuje slabým růstem a především světlezelenou barvou, která je nejvýraznější na níže položených (starších) listech. Příznaky nedostatku dusíku se vyskytují zvláště na jaře a to zejména na lehkých půdách a za chladného počasí.

Přírodní zdroje dusíku, které můžeme dodat do půdy:

Černý bez a kopřiva (živnou půdou pro růst kopřivy jsou dusíkaté nánosy) jsou indikátory vysokého obsahu dusíku v půdě (zejména rumiště, příkopy, atd.).

• Kopřivová jícha - podporuje růst rostlin
• Hnůj, drůbeží trus - je považován za jeden z nejúčinnějších přírodních hnojiv, obsahuje vysoké množství dusíkatých sloučenin. Hodí se především pro vyhnojení půdy po sázení nejrůznějších zelenin. Díky vysokému obsahu fosforu také podporuje tvorbu květů.
• Chlévská mrva
• Močovina
• Kompost, rašelina
• Kávová sedlina
• Lidská moč (nutno ředit).
• Zbytky po lisování jablek či jiného ovoce.

Mulčování: když se dřevní hmota rozkládá, vytahuje z půdy dusík, který potom rostlinám chybí. Pokud však čas od času zapracujete do půdy trochu kávy, účinně tím předejdete jakýmkoliv možným problémům. V kvalitní kávě totiž najdete až 21 % dusíku, a to vám nedopřejí ani leckterá běžná hnojiva. Kávová sedlina také podporuje vylepšení struktury půdy. Pokud má některá část vaší zahrady problém s přemokřováním nebo neprodyšností zeminy, což je známka toho, že rozkladné procesy jsou zpomaleny nebo dokonce úplně utlumeny, poslouží sedlina jako skvělá první pomoc. Ne však sama o sobě. Jako vydatný zdroj dusíku k vám přiláká žížaly, které se už o vše potřebné postarají.

Nadbytek dusíku

Nadbytek dusíku má za následek tmavozelenou barvu listů a nadměrnou tvorbu zelené hmoty na úkor květů a plodů.

• Rostlinná pletiva jsou náchylnější vůči chorobám, škůdcům a mrazovým poškozením.
• Zelí při přehnojení dusíkem má nižší obsah cukrů a proto hůře kvasí, cibule je hůře skladovatelná, lusky papriky špatně vyzrávají a u celerových bulev dochází k tmavnutí dužniny.
• Zcela specificky reagují na nadbytek dusíku okurky, u nichž okraje listů žloutnou a postupně zasychají. Hlízy brambor jsou náchylnější k mechanickému poškození.

Přehnojení dusíkem se projevuje i nižším obsahem vitaminu C.

Nedostatek draslíku

Zdrojem draslíku je Řebříček - kořeny obsahují až 50% draslíku, Kostival lékařský... má vysoký obsah draslíku, vápníku a dusíku a hodí se tedy hlavně pro na dusík náročné plodiny (rajčata, papriky) vhodný ve směsi s kopřivou (listy kopřivy obsahují potřebné živiny, dusík, fosfor, draslík, železo, vápník, vitamin B2 a C, stopové prvky, kyselinu křemičitou a další látky), prasečí hnůj - tzv. studený hnůj, obsahuje hodně draslíku, málo dusíku a téměř žádný vápník.

Draslík spolu s vápníkem a fosforem obsahuje například dřevěný popel, dostatek draslíku je i ve výluhu z kostivalu.

Typický příznak nedostatku draslíku se výstižně nazývá okrajovou (též káliovou) spálou, resp. nekrózou.

Žloutnutí a postupné zasychání listů, které začíná na špičkách listů a rozšiřuje se po okrajích listů směrem k řapíkům a při silnějších příznacích i mezi žilnatinu, to jsou příznaky nedostatku draslíku. Uvedené příznaky se vyskytují nejprve na spodních listech a až později přecházejí i na listy mladší, umístěné výše.

• Bramborové hlízy jsou náchylnější k šednutí dužniny, a to především po uvaření.

Někdy se nedostatek draslíku projevuje i vadnutím rostlin nebo svěšením listů, a to i v případě dostatku vody v půdě, předčasným opadem listů i květů, sníženou mrazuvzdorností, tvorbou drobných a špatně vybarvených plodů a tvorbou semen se špatnými osivovými hodnotami.

• Nedostatek draslíku je příčinou řídkých a měkkých hlávek zelí a kapusty.
• U rajčat pak nedostatek draslíku podporuje praskání a rovněž nerovnoměrné dozrávání plodů (nevyzrávání stopkové části) a u okurek deformace plodů.

Rostliny s nedostatkem draslíku jsou všeobecně náchylnější vůči chorobám, škůdcům a mrazovému poškození.

Nadbytek draslíku

Se nepřímo projevuje omezením příjmu vápníku a hořčíku, ale i zinku a manganu.

Nedostatek fosforu

Zdroj fosforu: Kopřiva dvoudomá (listy kopřivy obsahují potřebné živiny, dusík, fosfor, draslík, železo, vápník, vitamin B2 a C, stopové prvky, kyselinu křemičitou a další látky), zkvašený netopýří a drůbeží trus - ředí se 1 : 50, zdroj dusíku a fosforu.

Nedostatek fosforu má především za následek nedostatečnou tvorbu květů a plodů (např. rajčat a jádrovin) a červenání až fialovění (antokyanizaci) zelených částí rostlin.

• Luskoviny mají menší počet semen v luscích.

Silnější příznaky jsou na lehkých a kyselých půdách, na půdách s nadbytkem dusíku a za chladného počasí.

Nedostatek hořčíku

Nejtypičtějším příznakem nedostatku hořčíku je ztráta chlorofylu (chloróza) listů, při které zůstávají zelená pletiva pouze v blízkosti žilnatiny (nervatury). Poškozené listy předčasně opadávají. Porucha se objevuje nejprve na spodních listech a až později postupuje směrem nahoru.

• U révy vinné je nedostatek hořčíku též příčinou odumíráním třapiny, ke kterému dochází na začátku zrání bobulí.

Nedostatek železa i zinku

Vizuálně velice podobné příznaky jako při chybějícím hořčíku však mohou být i při nedostatku zinku.

Jestliže se příznaky obdobné projevům nedostatku hořčíku objevují nejprve na nejmladších listech, jedná se o nedostatek železa. Tento typ vrcholové chlorózy se někdy nazývá kalciózou, protože ji podporuje vysoký obsah vápníku v půdě a to především ve vlhkých jílovitých půdách a za vyšších teplot.

• Na nedostatek železa jsou citlivé broskvoně a réva vinná, ale i např. jabloně, hrušně, slivoně, maliník, jahodník a réva vinná.

Nedostatek bóru

Je příčinou kaménkovitosti hrušek, vnitřního korkovatění jablek a hrušek (křenčení), srdéčkové hniloby bulvového celeru, řepy salátové, tuřínu a vodnice, u košťálové zeleniny dutostí a vnitřní hniloby košťálů a u květáku a brokolice i propadáním a dutostí růžic.

• U jahodníku tato deficience může být jednou z příčin deformace plodů.
• Zdroj bóru je také BORAX.

Nedostatek síry

Bršlice kozí noha - je bohatá na síru, draslík a dusík.

Se projevuje obdobně jako nedostatek dusíku, ale příznaky postupují od vrcholu rostlin a žilnatina zůstává zelená. Při nízkém obsahu síry se v rostlinách zvyšuje koncentrace nežádoucích nitrátů. Výrazné snížení síry v ovzduší a omezené používání hnojiv obsahujících síru má za následek stále častější projevy nedostatku síry i v našich podmínkách, zvláště na lehkých půdách.

• Nejnáchylnější na nedostatek síry jsou všechny brukvovité a cibulovité druhy zeleniny, kde síra je nezbytná pro jejich typickou štiplavost.

Nedostatek molybdenu

V případě slabších příznaků se růžice květáku či brokolice sice vytvoří, ale jsou menší a méně kompaktní.

U květáku a brokolice se nedostatek molybdenu projevuje nejčastěji a to tak, že se nevytvářejí růžice (vyslepnou) nebo se růžice deformují.

Od vyslepnutí způsobeného jinými příčinami se vyslepnutí způsobené nedostatkem molybdenu odlišuje silnou deformací listů, které se může vyskytovat i u jiných brukvovitých druhů zeleniny, především u hlávkového zelí, kedlubnů a dokonce i u salátu a rajčat.

• Většinou je celá jedna podélná polovina listu zakrnělá a druhá polovina je v různém stupni redukována, zprohýbána a celkově deformována. Při silnějších příznacích jsou nejmladší listy redukovány často až na hlavní nerv, který je v horní části většinou zahnutý, takže celý list je přeměněn na útvar, který připomíná háček.

U ostatních brukvovitých rostlin se nedostatek molybdenu projevuje tvorbou lžícovitě (člunkovitě) prohnutých listů.

Prevence

Pro předcházení všem nutričním poruchám platí vyvážená výživa uzpůsobená požadavkům jednotlivých plodin. Při nedostatku mikroprvků se používají speciální hnojiva, jejichž sortiment se stále mění.

https://izahradkar.cz/zahrada/ochrana-rostlin/vyziva-rostlin/poznat-rostlinach-ktere-vyzivne-latky-chybeji/

Hnojení na podzim je důležité, protože rostliny během svého vegetačního období z půdy braly živiny, podzim je čas, kdy je nutné tyto důležité látky zase dodat, aby byla půda dobře zásobena. Která hnojiva jsou vhodná pro použití na podzim? 

Koňský hnůj

Je velmi cenným hnojivem, zejména pro užití ve sklenících a pařeništích. Podle řady zahradníků, kteří na něj nedají dopustit, neexistuje nic lepšího. Vhodné je použití před zimou, aby se využil potenciál všech výživných látek. Aplikuje se přibližně 3 kg hnoje na 1 m². Velmi užitečné je koňský hnůj přidat také ke všem ovocným stromům, ale také do zeleninových záhonů. U záhonů se používá na prázdnou půdu, aby se rostliny nespálily.

Kravský hnůj

Kravský hnůj je čistě organické hnojivo taktéž mezi zahradníky oblíbené. Spotřebuje se 5-6 kg na 1 m². Čerstvý kravský hnůj se používá také do kompostu. Hnůj obsahuje hodně dusíku.

Ptačí trus

Je nejkoncentrovanějším organickým hnojivem, vhodné použití je na jahody. Rostliny se zalévají zředěným roztokem 1:15. Vhodné je hnojit zeleninu, ale i balkonové nebo pokojové rostliny.

Kompost

V kompostu se běžně recykluje veškerý organický odpad ze zahrady i z kuchyně, je vhodné do něj pravidelně vpravovat kravský hnůj. Kompost dodává rostlinám živiny, ale také urychluje vývoj a dozrávání. Ideální je kompostem hnojit půdu pod bramborami, uspíšíte tak sklizeň o dva týdny.

Popel, dřevěné uhlí

Popelem se zahnojují těžké jílovité půdy, na jiné půdy se nepoužívá.

Superfosfát

Je univerzálním hnojivem pro všechny typy půdy a zahnojují se jím všechny druhy rostlin. Existuje několik typů superfosfátů, aplikuje se vždy dle návodu.

Síran draselný

Nejčastější použití je v kombinaci s dusíkatými nebo fosforovými hnojivy. Použití je zvláště vhodné ke hnojení ovocných stromků a keřů - rybízu, angreštu, malin, ale také jahod. Síran draselný taktéž zvyšuje odolnost keřů v období chladných zim. Aplikuje se 30 g/m².

Chlorid vápenatý

Hnojivo užitečné pro většinu plodin? Aplikuje se 20 g/m² chloridu vápenatého pro vyživení vápníkem, chlor se totiž během zimy z půdy odpaří. Velmi vhodné je hnojit jím jabloně a hrušně.

https://chalupari-zahradkari.cz/okrasna-zahrada/hnojiva-ktera-musi-byt-aplikovana-na-podzim-uzitecne-tipy-pro-zahradniky/

Očista půdy pomocí hořčice:

Pokud hořčici na podzim zasadíte, nebudete muset příští rok vůbec plít. Vydrží teplotu až - 50 stupňů, a tak se o ní nemusíte v zimě vůbec obávat. Sázíme do hloubky 1-1,5 cm. Mezi rostlinami by měl být 20 cm odstup. Po zasazení začnou klíčit asi během 3 až 5 dnů.

Hořčice čistí půdu od fosfátů a dalších chemikálií z hnojení. Její kořeny, stvoly a lístky dokážou vstřebat velké množství škodlivin. Díky tomu budou vaše květiny zdravé a růst jako z vody. Hořčice často roste okolo míst, kde je hodně plevele. Berou si jeho živiny a dokážou ho účinně zlikvidovat. To ale není všechno. Kořeny uvadlé hořčice můžete využít jako hnojivo pro rostliny. Především v zimě, kdy jim chybí sluneční světlo a dostatek živin.

Hořčice ničí plíseň, hnilobu a škodliviny v půdě. Její nejlepší schopností je ale podle nás to, že odpuzuje všemožné škůdce - červy, drobný hmyz, a dokonce i šneky. Vysaďte ji mezi brambory, vinnou révu, hrášek, fazole nebo ovocné stromy a chraňte je před nezvanými hosty. Vytvoří na půdě vrstvu, díky které nikdy zcela nezamrzne. Kromě toho si z ní můžete vyrobit excelentní med.

https://chalupari-zahradkari.cz/uzitkova-zahrada/na-podzim-zasadte-horcici-a-pristi-rok-zapomente-na-plevel-po-cele-zahrade/

Jak založit a vést kompost

Kompost se urychluje přidáním močoviny (zdroj dusíku, který zrychluje proces kompostování) a urychlovače kompostu s mikroorganismy a zeolitem (udržuje živiny, provzdušňuje a omezuje zápach kompostu).

• Můžeme přidat také kalifornské žížaly, které jsou velmi žravé.

Pěstování vlastního mulče

Pokud máte prostor a nechce se vám chodit po okolí sbírat listy mulče, je možnost si ho vypěstovat na vlastní zahradě. Nejlepší živý mulč je podle mě Kostival lékařský, který fixuje dusík v půdě a je výborný jako podsadba ovocných stromů. Stačí vždy jen ostříhat a nechat pod stromem ležet. Lze ho také vysázet do řádků - takový mezizáhon a jen přihazovat napravo nalevo do záhonů se zeleninou. Kostival slouží také jako aktivátor - stimulátor kompostu. Stačí si opatřit pár rostlinek a kořen rozdělit na malé kousky, ze kterých vyrostou nové rostliny.

Další z živých rosltiných mulčů mohou být lopuch, jitrocel, jetel šarlatový, sléz, které poslouží nejen jako mulč...
Více zde: https://zahrada-radostin.webnode.cz/navody/pestovani-vlastniho-mulce

Namnožení hub z kompostu, nebo lesní hrabanky

• Podle Richarda Perkinse:  3díly navlhčených otrub, 1 díl kompostu (tlejícího listí), inkubujeme několik dní v teple
• Podle Tima Szabó: 5 litrů lesní hrabanky smíchat s otrubami 1:1, zvlhčit melasou, promíchat, napěchovat do vzduchotěsného kbelíku, inkubovat 30 dní.

Překopávače kompostu:

• https://www.compost-systems.com/cs/products/machine-technology/prekopavac-kompostu-tazeny-traktorem
• https://www.eurobagging.com/cs/kompostovaci-technologie/prekopavace-kompostu
  
• https://www.agrointeg.cz/technika-pro-kompostovani/prekopavace-kompostu-gujer
  
• https://www.ostraticky.cz/produkty/27/prekopavace-kompostu/fotogalerie/
  
• https://www.everoprojekt.cz/skladem/02.html
  
• https://www.nakladaceavant.cz/naradi/prekopavac-kompostu/
  

Kompostování, zprávy z tisku:

9.9.2023

V roce 2021 nabyl platnost nový zákon o odpadech, který bioodpad konečně odlišuje jako další druh tříděného odpadu a dává povinnost firmám, školám a všem institucím bioodpad správně třídit a nakládat s ním. Dřív to řešily jen supermarkety a podobné provozy, teď by správně měly třídit firmy i příspěvkové organizace. A to samozřejmě dopadá i na samosprávy.

• Pomáháme jim zakládat komunitní zahrady, radíme s tříděním a nakládáním s bioodpady. Spolupracujeme s firmami, jako jsou Skanska, Kaufland, GasNet. Pak je to spousta restaurací, třeba pražský steakhouse Gran Fierro, ti byli jedni z prvních, kdo pořídili elektrický kompostér a kompost využívají na pěstování rostlin, které mají na zahradě nebo v interiéru.
• Na regeneraci jednoho hektaru potřebujeme bioodpad od zhruba čtyř stovek lidí.
• Hodně jim dáváme otočný kompostér, kterých si velká firma může vzít více. Nebo také podzemní vermikompostér do vyvýšeného záhonu, který pojme až 15 kg bioodpadu za týden. U něj nehrozí zápach, hlodavci a nemusí se přehazovat jako běžný zahradní kompostér.
  
• Drobné myši nejsou pro proces kompostování úplně špatné. Chodí se tam zahřát a prokousávají si chodbičky, čímž kompost hezky provzdušňují.
  
• Když do něj nasypou velký objem trávy, úplně zadusí probíhající aerobní proces. Měli by tedy vědět, že trávu je potřeba buď částečně usušit, nebo ji smíchat s uhlíkatou složkou, což jsou šišky, větvičky, nebo nejlépe štěpka.
  
• Vznik kvalitního kompostu trvá šest měsíců až dva roky. Teprve potom je kompost zralý, stabilní a připravený k použití.

• Bokashi nádoby? Je to vlastně fermentační nádoba. Výhoda je v tom, že se do ní dají házet zbytky mléčných produktů nebo v malém množství i zbytky masa. Tím, že proběhne fermentační proces, vznikne kyselé prostředí, což zabije většinu patogenů. Ve chvíli, kdy to člověk zfermentuje, má několik možností. Ta nejklasičtější je vytvořit si vlastní substrát. Ve velké nádobě smícháme zbytek třeba loňské zeminy 1 : 1 s fermentovaným bioodpadem a měsíc necháme ležet. Pak můžeme zase sázet, jednoduše si tak oživíme starou půdu. Taky směsí můžeme nakrmit žížaly, když máme i vermikompostér. Pro žížaly je to pochoutka, něco jako proteinová tyčinka. A pokud máte vermikompostér, předejdete tím i problému s muškami.

• https://reportermagazin.cz/a/isvh5/nejvetsi-chyby-u-domaciho-kompostovani-lidi-si-mysli-ze-mohou-nahazet-do-kompostu-vsechno
  

8.12.2022 "Listí pomáhá vyživovat zahradu, je na něj navázán celý ekosystém rozkladačů," říká Gundersen. "Od hub, bakterií a drobných neviditelných půdních tvorů, až po žížaly, které pomáhají rozkládat a metabolizovat organický materiál, a tím do půdy uvolňují živiny. A tito rozkladači pak slouží jako důležitý zdroj potravy pro větší živočichy, pro ježky a ptáky." Tento cyklus rozkladu, zprostředkovaný mikroorganismy, červy a dalšími organismy, rovněž uvolňuje do atmosféry oxid uhličitý. Ale pomaleji, postupně, v horizontu několika let. A přitom se malý díl tohoto odpadu, organického materiálu, stává humusem. "Vysoký obsah humusu ve svrchní vrstvě půdy pak vytváří úrodnou vrstvu, která má dobrou strukturu a zadržuje vodu a živiny.

• Poločas rozpadu (doba, za níž se přirozeně rozloží 50 % opadaného listoví), činí 3-6 měsíců, a podíl minerálních látek uvolněných z listů do půdy je menší než 5 % jejich hmotnosti.
  
• Rozklad větviček trvá 2-5 let, zatímco u velkých větví a kmenů "běží" 10-20 let.
  
• Listí můžeme s hrabat na záhony, kde se pěstuje zelenina, anebo na místa, kde se chceme vyhnout rozrůstání plevelů. Na jaře se už velká část listů rozpadne, vrátí se do neviditelného koloběhu života zahrady."
• Obzvlášť dobře se ze zahrad ztrácejí listy z lip a jasanů. Zato listy dubů a ovocných stromů se rozkládají pomaleji, takže jsou ideální pro povrchovou izolaci půdy, například kolem cibulnatých rostlin nebo zeleniny.
  
• https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/opadane-listi-ani-ostrihane-vetve-ze-zahrady-nevyvazet-radi-dansky-profesor?

22.10.2021 Výrobní společnost odhodila zbytky pomerančové kůry na opuštěné místo. Po 16 letech se oblast proměnila k nepoznání. Jeden z takových pokusů zahrnoval společnost vyrábějící džusy a 1 000 kamionů plných odpadu v podobě slupek od pomerančů. Ty byly vyklopeny na neúrodné pastvině v Kostarice, a to během devadesátých let minulého století. Projekt byl uzavřen během druhého roku provádění, jenže navzdory tomu už kamiony pokryly slupkami 3 hektary plochy. Výsledkem bylo zvýšení podílu povrchové biomasy o 176 %.

• Jde o jediný případ beznákladové uhlíkové sekvestrace. Tím je myšleno zachytávání atmosférického uhlíku, nejde tedy o win-win situaci jen pro dotyčnou firmu a místní prostor, ale i pro přírodu jako celek.
• Na celou zaplněnou plochu se na dalších více jak 15 let zcela zapomnělo.
• Dva výlety na určené místo ukázaly, že vyprahlá pustina se změnila k nepoznání. Terén je aktuálně hustě zarostlou džunglí plnou rostlin.
• Experimentální plošné kompostování vedlo v porovnání s územím bez lidského zásahu k výrazně bohatší půdě, větší biomase stromů a značné diversitě jejich druhů. Vyrostl tu dokonce fíkovník tak veliký, že je k obejmutí kmenu potřeba tří lidí. Nikdo si však zatím není jist, jak přesně pomerančové slupky tak efektivně zregenerovaly celé místo během 16 let izolace.
• Šlo o spojení dvou faktorů - potlačení růstu invazivních travin a obnovy velmi poničené půdy. A i když přesný mechanismus zůstává momentálně záhadou, vědci doufají, že se tento model stane inspirací pro další místa. Kompostování nejrůznějších zbytků je velmi stará metoda, která je na provedení velmi jednoduchá.
  
• https://vedazive.cz/planeta-zeme/zapomenuty-pokus-zmenil-krajinu/?

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového