MMT, Modern Monetary Theory

Pokud se nástroj (sluha) stane pánem, je to problém. A výjimkou nejsou ani peníze. To samé podle mne platí o tom, co do určité míry můžeme považovat za "nadstavbu" peněz - finanční systém. I on může být výborným sluhou, ale pokud si z něj a z toho, co přináší, učiníme falešnou modlu a stane se naším pánem, je zle. Děje se tak?

Základy MMT historicky začínají v 90. letech minulého století, ale fakticky první učebnice zastřešující MMT vyšla teprve letos v únoru s jednoduchým názvem Macroeconomics, tedy makroekonomie. Základní tezí MMT je předpoklad, že pokud stát vydává svoji vlastní měnu, tak v této měně nemůže nikdy zbankrotovat. Vždycky může vydat nové peníze a splatit staré dluhy. V podobném duchu se před pár lety o USA a dolaru vyjadřoval i Alan Greenspan, který stál téměř 20 let v čele americké centrální banky Fed.

MMT lze využít v nově vznikajícím digitálním ekosystému prostřednictvím ekonomiky digitálních platforem v DVS.

Moderní měnová teorie má kolébku v USA, kterou můžeme trefně pojmenovat "Oslíčku otřes se" neboli bezedný měšec. Velikost dluhu není důležitá, peníze v měšci nikdy nedojdou! A máme vyřešené dluhy jednou pro vždy, ale to neplatí pro občany, ale pro stát a bohaté, co tisknou peníze. Někdo by řekl :"Vlk se nažral a koza zůstala celá", je to opravdu tak??

Stát může i přímo platit za veškeré výdaje emisí nových peněz. Následně stát už nepotřebuje žádné daně ani půjčky, aby financoval svoje výdaje. Vše vyřeší přímo emise nových peněz. Hlavním cílem hospodářské politiky by mělo být dosahovat plné zaměstnanosti. Dokonce by stát měl určitý rozsah zaměstnanosti garantovat.
Inflaci vyvolanou příliš velkou poptávkou (jinými slovy výdaji v ekonomice) by pak stát mohl krotit daněmi a emisí dluhopisů, pomocí kterých by omezil soukromé výdaje a stáhl nadbytečné peníze z oběhu. Jinými slovy, způsob, jak funguje současný svět tisíce let, by skončil. Peníze, které stát potřebuje třeba na stavbu dálnice či platy zaměstnanců, si vytvoří "ze vzduchu".
Daně a půjčky by státu nesloužily k tomu, aby získal prostředky na své výdaje, ale k tlumení inflace. (MMT jen regulační význam, tj. omezovat určitou aktivitu, přičemž samotný výběr daně je nepodstatný)
Základem úvěrů nejsou vklady v bance, ale poptávka po půjčce. Naopak nová půjčka je vlastně základem nového vkladu v bance.
Má zajistit financování plánovaných ambiciózních sociálních a environmentálních programů "New Green Deal", právo na práci či "Medicare for All".
MMT umožní prosadit projekty, jež jsou jinak označované za nerealizovatelné.
rozpočet je neomezený, jediným omezením je plná zaměstnanost v ekonomice.
MMT umožňuje zároveň snížit daně a zvýšit armádní rozpočet, nebo "zelenou" revoluci a štědré sociální výdaje.
Daně a sazby jsou blízké nule, pokud je rostoucí inflace vláda zvýší daně, a tím z ekonomiky "odsaje" přebytečnou kupní sílu a ceny klesnou.
více

V principu říká, že vláda může utrácet s pomocí nově vytištěných peněz a limitem pro její výdaje by měla být pouze inflace. Výdaje by pak měly sledovat cíle jako je udržení plné zaměstnanosti, či reakce na změny klimatu. Teorie v podstatě implikuje formální, či neformální podvolení se centrální banky vládě. Sama o sobě by MMT výraznější posun k takovému, dříve nemyslitelnému stavu, nepředstavovala. (patria.cz)

MMT je v podstatě sjednocení funkcí státního rozpočtu a centrální banky v jedno centrum, které nebude mít téměř žádnou brzdu u vládních výdajů, a vlastně i tisku peněz, vyvolává otázku, kdo bude takovou sílu řídit a kdo ji bude kontrolovat.

Centrální banky se někde staly hlavními věřiteli své vlády, a i když vládní dluhy narostly do astronomických výšin, tak vlády platí nejnižší úrokové sazby v dějinách. Tím se realita nezáměrně blíží teorii MMT.

Centrální banky testují zápornými sazbami v praxi systém MMT (nezávislost centrální banku se ztrácí, tato instituce se stává jen odborem ministerstva financí, který zajišťuje tisk nových peněz).

Proč MMT?

Ekonomiku již nemusíme stimulovat pomocí masivních vládních výdajů financovaných deficitem.
Mizí tím souboj mezi vládou a soukromým sektorem, kdy se již nemusí dělit o koláč tvořený objemem reálných úspor na kapitálovém trhu (emise dluhopisů a soukromé investice).
Není třeba se starat o úrokové sazby u státního dluhu, ale ani o deficit rozpočtu, že by vyvolával nechtěné situace, jako je růst úrokových sazeb jinde v ekonomice, a vytěsňoval tak soukromé investice a výdaje.
Podle MMT platí, že čím víc vláda rozdá lidem peněz, tím jich lidé víc uloží v bance a tím víc se utlumí tlak na případný růst úrokových sazeb.

Past likvidity (současná situace):

Situace, kdy centrální banka sníží úrokové sazby na nulu (nebo mírně pod ni), ale ekonomika i tak zůstane v recesi, s nízkou inflací a tržními sazbami, které jsou na dlouhou dobu "uvězněné" u nuly vlivem slabé poptávky soukromého sektoru po kapitálu.

Jak můžeme řešit současné dluhy?

Jak ze sebe můžeme setřást naše dluhy? Můžeme je oddalovat inflací nebo zápornými úrokovými sazba (ty lze již použít i ještě nemáme 100 % bezhotovostní formu peněz. Nebo do toho, jak se říká, spadneme a nezbývá nic jiného než exekuce, osobním bankrotem. Pokud jsou ve společnosti velké dluhy jako nyní hrozí finanční nebo hospodářská krize a v krajním případě hrozí válka, jako způsob, jak se zbavit nepohodlných vysokých dluhů států. Nyní se ale objevila se tu nová teorie, která se na peníze dívá úplně jinak.

MMT, TZV. MODERNÍ MĚNOVÁ TEORIE, TAKOVÉ KOUZLO, KDYŽ UŽ JSOU DLUHY NESPLATITELNÉ!!

Kapitalismu 21. století vyprodukoval nesplatitelné dluhy, jakou cestu si tento model vybere, aby tyto dluhy "splatil"? Bude to vysoká inflace, válka, nebo něco jiného?

více o souvislostech v knize: Cesta v desetiletí metamorfózy z pohledu laika.

více o souvislostech v knize: Zamyšlení a cesta z pohledu vědce a laika.

MMT, zprávy z trhu:

4.1.2021 Známý ekonom a autor populárních učebnic ekonomie N. Gregory Mankiw se v nově zveřejněné studii věnuje takzvané Moderní monetární teorii (MMT). Jde o myšlenkový směr, který získává popularitu zejména u levicově uvažujících politiků v USA a který by podle některých názorů mohl reálně ovlivnit ekonomickou politiku některých zemí. Například investiční společnost Pictet hovoří o tom, že uvažování v duchu MMT se již promítá do současné fiskální a monetární politiky v USA. Co o MMT soudí Mankiw? Již název jeho studie "A Skeptic's Guide to Modern Monetary Theory" naznačuje, že fanoušek z něj zřejmě nebude.

Hlavní východisko MMT by mělo spočívat v tom, že vláda v zemi, která má nezávislou monetární politiku, nemůže nikdy čelit defaultu. Jinak řečeno, v případě potřeby může vždy natisknout nové peníze, které použije na splátku dluhů. Nečelí tedy žádnému finančnímu omezení, jediným omezením je pro ni inflace.
Pokud by inflace dosáhla vysokých hodnot, nemusí ani tisk nových peněz přinášet vládě potřebný užitek kvůli tomu, jak se bude snižovat jejich reálná hodnota. Ve skutečnosti tak podle něj může přijít default i u vlády, která má k dispozici tisk peněz. Default totiž může být lepším řešením než hyperinflace.
Z hlediska inflace je pro ně rozhodující "třídní boj". K růstu inflace totiž podle tohoto pohledu vede zejména to, když práce a kapitál soupeří o to, aby si ukrojily větší část z koláče celkových příjmů. Podle MMT je tak relevantní uvažovat o politice zaměřené na rozdělení příjmů a dokonce na kontrolu mezd a cen.
I podle MMT může dojít k situaci, kdy poptávka převýší nabídku a to vyvolá cenový růst. Podle zmíněné učebnice makroekonomie k tomu ale v kapitalistických ekonomikách dochází jen zřídka.
Tedy v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku, ale ceny a mzdy jsou natolik rigidní, že tuto nerovnováhu nekorigují. MMT tak v podstatě hovoří o tom, že tento režim je pro kapitalistickou ekonomiku standardem.
Souhlasím s tím, že vláda může vždy tisknout nové peníze, aby zaplatila své závazky. Ale i tak podle mě existuje riziko defaultu. Ekonomika také podle mého mínění většinou operuje ve stavu nadměrných kapacit. Ale to neznamená, že se po většinu času nemusíme starat o inflaci. Souhlasím s tím, že tam, kde na trhu operují příliš silné korporace, může podle ekonomické teorie pomoci vládní zásah do cen. To ovšem neznamená, že v reálném světě může zásah vlády do nastavování cen zvýšit bohatství společnosti.
Podle ekonoma tak MMT obsahuje určitá pravdivá tvrzení, ale z nich se nedá přesvědčivě odvozovat to, co MMT tvrdí o ekonomické politice.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4302705/mankiw-mmt-splaceni-vladnich-dluhu-a-inflacni-tridni-boj.html<br>

10.8.2020 Stephanie Keltonová je autorkou knihy The Deficit Myth: Modern Monetary Theory and the Birth of the People's Economy a věří, že "americká vláda měla vždy možnost dosahovat obrovských rozpočtových deficitů". Poukazuje na to na svém populárním blogu investor Ed Yardeni s tím, že podle ekonomky má vláda tuto možnost využít k řešení ekonomických a společenských problémů. Yardeni ovšem zastává trochu jiný názor.

Takzvaná Moderní monetární teorie ve zkratce tvrdí, že centrální banka může financovat vládní deficity a jedinou překážkou tohoto procesu je hrozba vysoké inflace. Yardeni tvrdí, že krize vyvolaná pandemií nás již posunula k praktické aplikaci MMT v míře, která byla ještě nedávno nemyslitelná. Vlády po celém světě jdou totiž cestou masivních deficitů a fiskální stimulace ve snaze eliminovat negativní tlaky vyvolané pandemií.
Většina těchto tlaků byla podle Yardeniho způsobena vládními restrikcemi a "všechny vládní stimulace doposud ekonomice poskytly určitou podporu". Jenže konec pandemie zatím nenastal, a tudíž ani nepolevily negativní šoky brzdící ekonomiku. Ve výsledku tak fiskální deficity financované centrálními bankami zatím nezvedají inflaci, což je v souladu s tím, jak uvažují zastánci MMT.

Podle Yardeniho Keltonová takovou situaci považuje za dokonalou právě proto, že ona, a podobně uvažující lidé, se domnívají, že jedinou hranicí fiskálních deficitů je právě inflace. Americká vláda se navíc chová přesně podle receptu MMT a rozjíždí jeden stimulační program za druhým. Yardeni k tomu ale dodává, že podle odpůrců MMT tato politika dává vládě volnou ruku k tomu, aby neustále rostla. Zastánci svobodných trhů ale míní, že "trhy dělají mnohem lepší práci než politici a byrokraté".

Keltonová, která v titulu své knihy hovoří o MMT a "zrození ekonomiky pro lidi", s touto tezí podle Yardeniho bezesporu nesouhlasí. A investor tvrdí, že ať jsme pro či proti MMT, v konečném důsledku jde o program, jak ještě více posílit vládu a zvyšovat daně. Krátce řečeno, legitimuje masivní uzurpaci moci vládou". Yardeni se domnívá, že pokud demokraté vyhrají v prezidentských volbách, Keltonová by "pravděpodobně uvítala možnost stát se ministryní financí". Paradoxem ovšem je, že MMT do praxe uvedli již nyní republikáni.

Mankiw poukázal i na to, že ač vláda může k pokrytí svých výdajů tisknout peníze, stejně může nakonec dojít k defaultu. Například kvůli tomu, že rostoucí inflace by snižovala kupní sílu nově tištěných peněz. A pokud by vláda tiskla o to více, hrozila by hyperinflace. Vláda by tak mohla i v rámci MMT dojít k závěru, že lepší je default, než nést náklady hyperinflace.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4465330/yardeni-odvracena-strana-mmt-a-ekonomiky-pro-lidi.html

7.8.2020 Jamie Merchant má docela trefnou poznámku k Moderní monetární teorii: Jak její zastánci, tak odpůrci ji podle něj vnímají jako teorii peněz, teorii monetární (jak název napovídá). A neustále se dohadují, kdo z nich má pravdu. Jenže fakticky jde o "teorii státu". MMT, protože úvahy o ní jsou stále relevantnější. Zastánci MMT v principu tvrdí, že stát může své deficity pokrývat tiskem peněz, jediným limitem je mu inflace. Dokud tedy nehrozí vysoká inflace, může vláda tímto způsobem financovat dlouhou řadu projektů a programů. A inflace samotná je pak dána zejména tím, jak firmy a zaměstnanci soupeří větší podíl na příjmech. Jde o takový mix řady teorií, v některých oblastech docela středněproudých, někdy zase neobvyklých s tím, že středobodem všeho je právě inflace. A poslední dobou se hodně diskutuje o tom, že MMT již byla fakticky uvedena do praxe tím, jak mohutně se nyní v některých zemích monetárně a fiskálně stimuluje.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4468585/velke-inflacni-zmateni.html
6.5.2020 Moderní měnová teorie (MMT) nabízí nebezpečnou polopravdu, která je zejména dnes, kdy vlády zoufale hledají nástroje, s jejichž pomocí by udržely ekonomiky nad vodou, obzvlášť svůdná. Názorným příkladem je nedávné prohlášení zastánkyně MMT Stephanie Keltonové ve Financial Times. Na adresu současné konzervativní vlády ve Velké Británii uvádí: "Budou mít rozsáhlé schodky. Ale to je v pohodě." Tato teorie pohlíží na státní pokladnu (čili ministerstvo financí) a centrální banku jako na součásti jednotného celku jménem stát. Ministerstvo financí je oprávněným vlastníkem centrální banky (nebo, jinak řečeno, centrální banka je hotovostní přepážkou ministerstva financí), z čehož plyne, že nezávislost centrální banky je iluze, zejména co se týče jejích fiskálních a kvazifiskálních operací.
Dva režimy
U poptávky po měnové bázi existují dva "režimy". V prvním se teď nacházejí mnohé vyspělé ekonomiky: past likvidity na efektivní dolní mezi (EDM) nominální měnověpolitické sazby. Při převládající téměř nulové bezrizikové krátkodobé nominální úrokové sazbě je efektivní poptávka po bilancích reálných peněz nekonečně elastická. Příhodnou politickou reakcí na takto mimořádné poměry je "shazování peněz z helikoptéry" - monetizovaná zvýšení veřejných výdajů nebo daňové škrty. Dokud budou úrokové sazby zaklesnuté na EDM, rozdávání peněz nebude působit inflačně.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4399665/problem-s-tistenim-penez-vladou.html