Kolonizace Vesmíru

Mezi lety 1969 a 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo celkem 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti. 

Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru a loni přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na málo prozkoumané odvrácené straně Měsíce. 

První žena na měsíci bude v roce 2024 s misí Artemis. Pouze 65 žen v historii USA mělo to privilegium letět do vesmíru. A minulý měsíc NASA oznámila, že astronautka Jeanette Epps bude první ženou černé pleti, která se zúčastní šestiměsíční expedice na palubě Mezinárodní vesmírné stanice v roce 2021. Vůbec první ženou ve vesmíru byla Valentina Vladimirovna Těreškovová, která se v roce 1963 podívala na oběžnou dráhu Země, kde strávila dva dny. Nepodívala se samozřejmě na žádnou planetu ani nevystoupila do volného vesmíru.

Od července 2011 existují na světě dvě země, které mohou provádět kosmické nosné rakety s posádkou. To jsou Rusko a Čína. V roce 2014 byl zahájen program na vývoj soukromých kosmických lodí s posádkou pro dodávku astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici. .  

Elon Musk, společnost SpaceX založil v roce 2003, s 307 miliony dolarů z prodeje své první firmy Zip2 a 1,5 miliardy dolarů z prodeje svého veleúspěšného platebního portálu PayPal. SpaceX v roce 2006 získala smlouvu s NASA na 278 milionů dolarů pro vývoj nosné rakety Falcon 9, která v roce 2010 absolvovala první úspěšný start. Firma také s NASA podepsala kontrakt v hodnotě 1,6 miliardy dolarů, v jehož rámci mohla od roku 2012 dodávat náklad na Mezinárodní vesmírnou stanici. Čekalo se jen na dokončení kosmické lodi Dragon, která se stala první soukromou lodí schopnou provozu na oběžné dráze. V roce 2014 NASA učinila další krok a přidělila kontrakty pro komerční vesmírné lety s posádkou dvěma společnostem - Boeingu, který s NASA spolupracuje už od 60. let minulého století, a SpaceX. Smlouvy mají celkovou hodnotu 6,8 miliardy dolarů.

  • SpaceX má nyní jednu poslední překážku - test přerušení letu a tu již splnil, nedávno dokončila druhý testovací let lodi Crew Dragon
  • V případě úspěšného dokončení zkoušky již SpaceX nebude mít žádné překážky pro let s posádkou. Podle předběžných dohod budou na začátku května 2020 moci američtí astronauti NASA Doug Hurley a Bob Benken letět na Mezinárodní vesmírnou stanici. 
  • Musk má ideu, že peníze z projektu Starlink (satelitní internet) by se měly stát hlavním finančním zdrojem pro větší vesmírné projekty, například uskutečnění cesty k Marsu (možná už v roce 2026) a jeho pozdější kolonizace.  
  • Monopol Roscosmos na dodávku posádky do ISS bude poté eliminován
  • Program Artemis má rozpočet v přepočtu 800 miliard korun.
  • Budou budována města (Elysium) na oběžné dráze pro bohaté, před osídlením Měsíce
  • Elon Musk plánuje kolem roku 2030 vyrazit na Mars.
  • Vesmírný hotel, stavba vesmírného hotelu začne v roce 2026 a pobyt v něm by mohl být realitou do roku 2027. 
  • Vesmírná turistika se stává stále aktuálnějším tématem a existuje několik společností, které se o to snaží - od Virgin Galactic po SpaceX Elona Muska.
  • Každá cesta na Měsíc trvá asi tři dny a vyžaduje neuvěřitelné množství paliva, což může přispět, při opakovaných cestách, ke klimatickým problémům na Zemi. 
  • V polovině roku odstartovaly miliardářské závody o cesty na oběžnou dráhu Země, kdy v krátkém sledu odstartovaly s civilisty na palubě rakety společností Blue Origin, Virgin Galactic a SpaceX. Jejich úspěchy někteří připodobňují k milníkům, jakými byly první let bratří Wrightů nebo přelet Atlantiku Charlese Lindbergha. 

Mnozí Armstrongův "malý krok pro člověka" považovali za triumf kapitalismu nad komunismem. Realita ale byla trochu odlišná. Rusové byli první, kdo učinil první kroky směřující ke komerčním vesmírným službám. 

Mise AtremisNASA přitom plánuje přivést lidi na Měsíc do roku 2026 v rámci mise Artemis 3 (vícefázový program Artemis začíná misemi na vybudování lidské základny na Měsíci) a uvedla, že má plány na dlouhodobou přítomnost, která by zahrnovala astronauty pracující a žijící na povrchu. Na Měsíc bude vyslána i první žena-astronautka.

  • Astronauti budou pracovat s roboty a zkoumat měsíční povrch, aby nakonec zjistili, jak by starty raket na Mars mohly probíhat v nízké gravitaci bez přístupu k tradičním palivům. 

Kolonizací Měsíce a Vesmíru mimo jiné znamená, že se bojuje o těžební práva na suroviny
(např. Helium 3 - zdroj energie), globální bezdrátové komunikační a energetické sítě a vesmírný turismus.

Spojené státy jsou signatářem kosmické smlouvy z roku 1967, která upravuje základní právní rámec pro činnost států ve vesmírů. Podle amerických zdrojů považuje Washington zřízení takzvaných bezpečnostních zón za uplatnění jednoho z článků zmíněné smlouvy. V něj stojí, že Měsíc a jiná nebeská tělesa si jednotlivé státy nesmí přivlastnit, například okupací či prohlášením suverenity. 

Historie průzkumu Měsíce

  • https://ria.ru/20201216/luna-1589276003.html?in=t

Kolonizace vesmíru, zprávy z tisku:

23.2.2024 Loď nazvaná Odysseus od Intuitive Machines vysílá signál, poprvé v historii tak na Měsíci zřejmě přistála soukromá firma. Mise IM-1, označená podle názvu americké společnosti a jejího pořadí, odstartovala minulý čtvrtek, tedy 15. února, v 7:06 ráno středoevropského času (SEČ) z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Druhý stupeň nosné rakety Falcon 9 od dalšího podniku z USA, SpaceX, na oběžnou dráhu vynesl a následně vypustil lunární přistávací modul neboli lander typu Nova-C od firmy Intuitive Machines, který podle mytického antického hrdiny a jeho putování dostal jméno Odysseus.

  • Americká soukromá loď potom využila translunární manévr a rychlostí více než 40 tisíc kilometrů za hodinu se ve středu okolo 16:20 našeho času dostala na měsíční orbitu, a to do výšky 92 kilometrů.
  • Americký vesmírný úřad se chce pomocí šestice vědeckých nástrojů připravit co nejlépe pro návrat astronautů – první ženy a první osoby jiné barvy pleti – na lunární povrch. K tomu by mohlo dojít nejdříve v září roku 2026, a to v rámci mise Artemis 3, která bude také směřovat právě na jižní pól, kde už dříve orbitální sondy zjistily přítomnost ledu.  
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-usa-se-vecer-pokusi-o-historicke-pristani-na-mesici-246383#

18.1.2024 Soukromá vesmírná mise Ax-3 společnosti Axiom Space by po odkladu kvůli dokončení technických kontrol měla odstartovat z floridského mysu Canaveral dnes večer. Oznámila to firma SpaceX, jejíž raketa Falcon 9 čtyřčlennou posádku v kosmické lodi Crew Dragon vynese k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) (ČTK)

8.1.2024 Z Floridy v pondělí odstartovala raketa Vulcan firmy United Launch Alliance (ULA) s lunárním modulem od Astrobotic Technology (AT). Jde o první americký modul, který se pokusí přistát na Měsíci za posledních více než 50 let, a rovněž o první lunární modul v soukromém vlastnictví. Že bude AT první soukromou firmou s modulem na Měsíci však zatím není jisté – o přistání se pokusí 23. února, mezitím však s raketou od SpaceX odstartuje také modul americké firmy Intuitive Machines, který k Měsíci poletí kratší cestou a podle agentury AP je možné, že přistane dříve. Jak Astrobotic Technology, tak Intuitive Machines obdržely v roce 2019 od NASA každá téměř 80 milionů dolarů (asi 1,8 miliardy korun) na rozvoj těchto služeb. Podobné smlouvy s NASA má celkem 14 společností.

  • Díky několika úspěšným startům by Vulcan mohl v budoucnu nahradit firemní raketu Atlas V jako primární nosnou raketu. Výška dvoustupňové rakety Vulcan je 62 m, její vývoj začal v roce 2014. Je poháněn motory BE-4 od Blue Origin, které vytvořil zakladatel Amazonu Jeff Bezos.

Na přirozeném satelitu Země se dosud podařilo přistát jen čtyřem státům a jeho vesmírným agenturám – USA, Rusku, Indii a Číně; pátým by mohlo být Japonsko, pokud se za dva týdny úspěšně podaří přistát jeho modulu, který ze Země odstartoval už loni v září. Prvenství mezi soukromými firmami mohlo mít rovněž Japonsko, stroj společnosti ispace však na Měsíci ztroskotal loni v dubnu, čtyři měsíce před selháním a pádem ruského lunárního modulu.

https://tass.ru/kosmos/19686899

https://echo24.cz/a/HgQ5u/zpravy-svet-k-mesici-miri-raketa-vulcan? 

29.12.2023 Astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) otestovali na Zemi výtah, který je má do konce tohoto desetiletí – a ideálně již v roce 2025 – dopravit na povrch Měsíce. Výtah je součástí přistávacího modulu Starship pro program Artemis, buduje ho soukromá společnost SpaceX miliardáře Elona Muska.

  • Vzhledem k tomu, že modul Starship je 50 metrů vysoký a ubikace pro posádku se nachází blízko vrcholu vesmírné lodě, bude HLS potřebovat výtah s košem pro přepravu posádky a zásob dolů na povrch.
  • Na konci loňského roku úspěšně zakončila misi Artemis I, kdy modul Orion bez posádky obletěl Měsíc a vrátil se zpět na Zemi. Následující mise Artemis II zopakuje tyto kroky s posádkou a mise Artemis III má v plánu vyslat dva astronauty na povrch Měsíce. 

  • Let je předběžně plánovaný na prosinec 2025, může ale být odložen až na rok 2027. Důvodem jsou podle Space.com problémy při vývoji a konstrukci HLS od SpaceX, jejíž loď Starship nedávno vybuchla při druhém testovacím letu, ale i se skafandry vyvíjenými společností Axiom Space. 

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-astronauti-nasa-otestovali-vytah-ktery-je-ma-z-kosmicke-lode-snest-na-povrch-mesice-40455664#

29.12.2023 Z kosmodromu na floridském mysu Canaveral v noci na pátek odstartovala raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX s americkým vojenským miniraketoplánem X-37B na palubě. Jedná se o sedmý let raketoplánu, který při předchozích misích strávil celkem ve vesmíru už více než deset let. Co přesně je účelem mise úřady nezveřejňují.

  • Poslední, zatím nejdelší let raketoplánu, skončil loni v listopadu a trval rekordních dva a půl roku. Pentagon před startem v květnu 2020 poodhalil cíle mise, přičemž zmínil řadu vědeckých experimentů.

  • Mise měla mimo jiné testovat reakce některých materiálů ve vesmíru či vyhodnotit dlouhodobé účinky okolního záření na semena rostlin. Další detaily známé nejsou.

  • https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-americky-miniraketoplan-x-37b-odstartoval-na-dalsi-tajnou-misi-40455634#

24.11.2023 Americká neuronová síť považovala fotografii americké lunární mise za falešnou, řekli na výstavě v rámci konference "Cesta do světa umělé inteligence" ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, hlava státu se o tento závěr začala zajímat umělé inteligence.Během prohlídky výstavy se Putin seznámil s řešeními Sberbank pro rozpoznávání falešných fotografií a videí. Nikolaj Gerasimenko, vedoucí výzkumu dat ve Sberbank, hovořil o svých zkušenostech s prací s neuronovou sítí od americké společnosti Google, které výzkumníci nabídli analýzu fotografií americké lunární mise. Tady jejich neuronová síť označuje červeně místa, která považuje za falešná. To znamená, že téměř všechny objekty na této fotce jí připadají falešné. Fotografie čínského lunárního roveru pro ni zároveň nevyvolává žádné zvláštní otázky. "

https://ria.ru/20231124/luna-1911667914.html

29.8.2023 Indický lunární rover "Pragyan", dodaný na družici Země přistávacím modulem mise "Chandrayan-3", přenášel informace o přítomnosti síry v půdě na jižním pólu Měsíce. Informovala o tom Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO). Vesmírná agentura uvádí, že podle očekávání indických vědců je přítomnost Al (hliník), Ca (vápník), Fe (železo), Cr (chrom), Ti (titan), Mn (mangan), Si (křemík) a O (kyslík). "Pátrání po vodíku (H) pokračuje.

https://tass.ru/kosmos/18612315

23.8.2023 Lander indické lunární stanice "Chandrayan-3" úspěšně provedl měkké přistání na povrchu Měsíce. Informovala o tom Indická organizace pro vesmírný výzkum (ISRO), která na svém webu provozuje přímý přenos operace přistání na Měsíci. Sestupový modul "Vikram" dopravil na družici Země malý 26kilogramový lunární rover "Pragyan" ("znalost", "moudrost"). Indie se tak stala čtvrtou zemí světa, které se podařilo provést měkké přistání zařízení na Měsíci – po SSSR, USA a Číně.

https://tass.ru/kosmos/18569473

20.8.2023 Neúspěchy vesmírných misí na Měsíc od roku 2018. Chronologie

https://tass.ru/info/18546361

20.8.2023 Indický přistávací modul pro lunární misi Chandrayaan-3 provedl poslední manévr ke snížení své lunární oběžné dráhy, zatímco specialisté Indian Space Research Organization (ISRO) zahajují testování systémů před přistáním. Informoval o tom ISRO na sociální síti X (dříve Twitter).

"Druhý a poslední manévr ke snížení rychlosti snížil oběžnou dráhu na výšku 25 a 134 km (v perigeu a apogeu - pozn. TASS). Aparát bude pracovat na systémech a bude čekat na svítání v bodě zvoleném pro Řízené přistání začne 23. srpna kolem 17:45 (15:15 moskevského času – cca TASS)," píše se ve zprávě.

Jde o třetí lunární sondu vypuštěnou Indií. První dokončená práce na oběžné dráze družice Země v roce 2009. Druhá indická lunární mise Chandrayaan-2 byla zahájena v roce 2019 a kromě vynesení zařízení na oběžnou dráhu zahrnovala přistání modulu Vikram. Skončilo to neúspěchem, ale orbitální stanice Chandrayaan-2 pokračuje v práci na oběžné dráze Měsíce. Pokud bude mise úspěšná, stane se Indie čtvrtou zemí, která přistála s kosmickou lodí na Měsíci (po SSSR, USA a Číně).

  • Mise Chandrayan-3 je navržena tak, aby demonstrovala bezpečné a měkké přistání na měsíčním povrchu. Oblast jižního pólu Měsíce byla vybrána jako místo přistání, stejně jako v misi Chandrayaan-2. S pomocí vědeckých přístrojů plánuje Indian Space Research Organization provést seismické studie Měsíce, aby studovala chemické a minerální složení povrchu nebeského tělesa. Očekává se, že lunární rover mise Chandrayaan-3 bude působit v blízkosti jižního pólu družice Země přibližně jeden lunární den (asi 14 pozemských dní).

https://tass.ru/kosmos/18546017

20.8.2023 Podle předběžných výpočtů se automatická stanice "Luna-25" přepnula na mimoprojektovou dráhu, srazila se s Měsícem a přestala existovat. Uvádí to tisková služba Roskosmos.

https://ria.ru/20230820/luna-1891103574.html

11.8.2023 Závod o dobývání Měsíce nabírá na obrátkách. USA s astronauty stále nikdo nepřekonal. V tomto tisíciletí ale zatím vede Čína, která dovezla tamní prach. Přistát se chystá i Indie a překvapivě teď zabralo i Rusko – chce kosmonauty.

Nosná raketa Sojuz 2.1b zažehla motory v 1:11 SELČ v noci na pátek 11. srpna , a to z nového kosmodromu Vostočnyj přímo na Dálném východě. Poslední verze tohoto kosmického stroje Ruské federace má přes 43 metrů a pohání ji vylepšený motor RD-0124, se kterým dokáže na nízkou oběžnou dráhu (LEO) nést až o 1,2 tuny víc nákladu než její předchůdci. Úspornější výkon stroje ovšem tentokrát posloužil k přídavnému zážehu na orbitě, aby modul na palubě dostal až k cíli.

  • Sonda Luna-25 bude mít za úkol mimo jiné třeba i sbírat tamní půdu a hledat vodu, ale nejen to.
  • Modul vážící samotný asi 850 kilogramů a nesoucí dalších 900 kilogramů paliva od Země poletí k měsíční orbitě asi pět dní. A dalších pět až sedm dní na ní stráví, než se pokusí dosednout v kráteru Boguslawsky na jižním pólu.
  • Pokud uspěje, bude Luna-25 na Měsíci fungovat rok, za který otestuje i mnoho dalších aspektů nezbytných pro budoucí návrat s lidmi. A je k tomu patřičně vybavena. 
  • Neutronový a hmotnostní spektrometr zase budou zkoumat sesbíraný regolit a jeho radiaci i složení a tepelné vlastnosti půdy má studovat nástroj THERMO-L. Detektory ARIES-L a PML pak budou měřit prach i nabité částice v exosféře. Regolit může být totiž nebezpečný pro technické přístroje i pro lidi – kvůli toxicitě.
  • Luna-25 měla odstartovat už v říjnu roku 2021. Ruská kosmická agentura start nicméně kvůli technickým problémům několikrát posouvala – nejdřív na květen roku 2022, pak i na loňský srpen a nakonec oznámila až letošní srpen. Podle Roskosmosu jde o předstupeň nového ruského průzkumu Měsíce i s kosmonauty, a to i navzdory dopadu západních sankcí na stát kvůli válce. 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-rusove-poprve-za-pulstoleti-leti-k-mesici-jdou-po-vode-a-zkousi-na-mise-s-lidmi-235348#

29.5.2023 Čína plánuje přistát se svým astronautem na povrchu přirozené družice Země před rokem 2030. Oznámila to v pondělí čínská Správa programu pilotovaných vesmírných letů (CMSA).

  • Plánuje se, že v květnu 2024 bude aparatura Chang'e-6 sbírat vzorky v kráteru na odvrácené straně Měsíce, nezbytné pro studium mikronečistot a izotopů.

https://tass.ru/kosmos/17866751

3.4.2023 Virgin Orbit, společnost pro vypouštění satelitů založená britským miliardářem Richardem Bransonem, vyhlásila bankrot. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Společnost "nemohla zajistit financování", aby si dala "jasnou cestu". Podle něj bylo rozhodnuto propustit asi 90 % zaměstnanců všech divizí společnosti kromě 100 zaměstnanců.

Vůbec první start vesmírných satelitů Virgin Orbit z Velké Británie skončil v lednu neúspěchem, když selhal motor druhého stupně rakety LauncherOne. Virgin Orbit slíbila, že do konce roku učiní další pokus o vypuštění satelitů z Velké Británie

https://tass.ru/ekonomika/17441353

8.1.2023 Dvě významné události přiblížily lidstvo k vytvoření globální bezdrátové energetické sítě. Nejprve Airbus představil prototyp systému pro generování energie ve vesmíru a její přenos na Zemi. Za druhé, inženýři z Agentury pro pokročilé obranné projekty (DARPA) oznámili vývoj palubních optických relé, klíčového prvku budoucího distribučního systému, často označovaného jako "energetický internet".

https://ria.ru/20230108/elektroenergiya-1840773413.html

2.1.2023 Čína by si mohla nárokovat území na Měsíci, pokud přistanou čínští astronauti, řekl šéf NASA Bill Nelson. Je fakt, že jsme ve vesmírném závodě. Pravdou je, že si raději hlídáme, aby (Čína - pozn. red.) neskončili nikde na Měsíci pod záminkou vědeckého výzkumu. A je možné, že budou řekni: "Drž se stranou, jsme tady, toto je naše území," řekl Politico. Již dříve specializovaný web spacenews.com s odkazem na prezentaci představenou na Čínském kosmickém dni v Nanjingu uvedl, že stanice se objeví ve třech etapách mezi lety 2035 a 2035. První etapa, jejíž realizace je plánována do roku 2025, zajišťuje starty ruských přistávacích stanic Luna-25 (v roce 2023) a Luna-27 (v roce 2025) a orbitální Luna-26 (v roce 2024) na Měsíc. , stejně jako čínské přistávací stanice Chang'e-6 a Chang'e-7 (obě v roce 2024). Na základě dat z těchto stanic bude určeno místo pro stavbu MNLS v oblasti jižního pólu Měsíce.

Druhá etapa je plánována na období 2026 až 2030. Jeho součástí bude vyslání ruské přistávací stanice Luna-28 (v roce 2027 nebo 2028) a čínské přistávací stanice Chang'e-8 (v roce 2028) k přirozenému satelitu Země . Tato etapa bude znamenat začátek výstavby MNLS. Třetí etapou je období od roku 2030 do roku 2035.

https://ria.ru/20230102/nasa-1842784635.html

10.12.2022 Spojené státy pozorně sledují čínské aktivity, které mohou ohrozit americké objekty ve vesmíru, řekl velitel vesmírného velitelství USA. Podle něj se na nízké oběžné dráze země velmi rychle hromadí vesmírné smetí. Čína se před 19 lety stala po Rusku a Spojených státech třetí zemí, která sama dokázala na oběžnou dráhu vyslat astronauta. Její kosmický program se od té doby neustále rozšiřuje a jen v letošním roce dokončila svou vlastní vesmírnou stanici, na níž již vyslala i první posádku.

  • Striktně utajovaný kosmický program Číny totiž řídí armáda. Právě kvůli napojení na armádu Spojené státy vyřadily Peking z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Izolován je také z většiny forem spolupráce s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA). 
  • Peking své snahy v posledních deseti letech směřuje hlavně k výzkumu Měsíce, na jehož povrchu lidé nestáli už půl století. Před devíti lety tam přistála čínská nepilotovaná vědecká sonda. O přistání lidí na Měsíci se ale snaží i další státy včele s NASA.
  • Šéf NASA Bill Nelson tak v červenci Peking obvinil ze snahy ovládnout Měsíc. "Musíme se obávat toho, že Čína přistane na Měsíci a řekne: 'Teď je náš a vy se držte dál. 
  • Vzhledem k vysokému napětí mezi USA a Čínou, které se týká hlavně otázky Tchaj-wanu, Jihočínského moře nebo sporů ohledně obchodu a technologií, se vesmír stává stále více potenciálním ohniskem napětí.
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-usa-s-podezrenim-sleduji-cinsky-kosmicky-program-a-boji-se-o-mesic-221078#

20.11.2022 Lidé by mohli na Měsíci žít ještě v tomto desetiletí. Stanici BBC to řekl Howard Hu, šéf programu lunárního modulu Orion amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Na přirozené družici Země bude podle něj potřeba vybudovat zázemí jako podporu pro plánované vědecké mise.

K Měsíci nyní míří modul Orion, který z floridského mysu Canaveral vynesla ve středu raketa Space Launch System (SLS). Kosmická loď bez posádky během testovací mise Artemis I obkrouží Měsíc a vrátí se zpět na Zemi. Pokud budou všechny systémy a komponenty v pořádku, v roce 2024 se k Měsíci vydá loď s posádkou a o rok později při misi Artemis III na zemské družici loď i přistane.

https://echo24.cz/a/Saj3y/zpravy-zahranicni-nasa-lide-zit-mesic-desetileti?<br>

16.11.2022 Po několika odkladech a technických potížích se americkému vesmírnému úřadu NASA povedlo vypustit raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion. Ten má bez posádky obletět Měsíc a v případě úspěchu se po 25 dnech vrátit na Zemi. Zahajuje se tím program Artemis, který má po půl století na naši přirozenou družici vrátit člověka. Raketa se nakonec vznesla v 7:47 SEČ. Orion je nyní na oběžné dráze Země," zaznělo krátce před 8:00 SEČ v živém vysílání NASA. Předtím se od třímetrového modulu oddělily raketové motory a následně i centrální stupeň a rozvinuly se solární panely.

  • Jestliže vše půjde po startu podle plánu, modul 11. prosince dopadne do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského města San Diego. Orion při misi dosáhne vzdálenosti 450 tisíc kilometrů od Země a 40 tisíc kilometrů od odvrácené strany Měsíce.
  • Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše, od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. 
  • Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliardy korun).  
  • Na lunární oběžné dráze bude rovněž vybudována stanice Gateway, posádku k ní bude dopravovat právě loď Orion, vynesená raketou SLS (Space Launch System). Na povrch Měsíce pak dopraví astronauty modul HLS (Human Landing System), kterým má být minimálně při prvním přistání upravený koráb Starship od firmy SpaceX. 
  • Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). 
  • https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-mise-artemis-i-ma-zelenou-odstartuje-raketa-sls-40414693#

16.9.2022 Poslední milník programu Artemis byl naplánován na sobotu 3. září. Ve večerních hodinách našeho času se otevřelo okno pro start rakety Space Launch System (SLS) se zatím nepilotovaným modulem Orion, který měl k Měsíci zamířit. Při tankování rakety však došlo k úniku paliva a NASA musela už podruhé ve stejném týdnu start odložit.

Následné pondělí pak raketa neodstartovala kvůli problému s jedním ze čtyř motorů. Pro další pokusy si NASA zatím rezervovala kosmodrom na Mysu Canaveral na konec září. Její zástupci přitom dříve avizovali, že k dalšímu startu dojde nejspíš až v říjnu. Důvodem je systém několika náloží určený ke zničení rakety ve vzduchu, pokud by se vychýlila z kurzu a ohrozila lidi na zemi.

Americká armáda vyžaduje, aby se baterie tohoto systému pravidelně dobíjely. Nelze to však provést na místě - téměř stometrovou raketu je nutné z odpalovací rampy nejdřív odvézt do několik kilometrů vzdálené montážní budovy. Proto se říjen jevil jako pravděpodobnější datum příštího startu. Pokud raketa nevzlétne do 4. října, další vhodný termín bude až sedmnáctého.

Zatím se jedná o let bez posádky - start pilotované rakety je naplánován až na rok 2024. NASA by chtěla s astronauty přistát na Měsíci v roce 2025, ale většina odborníků očekává další zdržení. Už nynější testovací let nabral oproti původním plánům zpoždění několik let. 

https://forbes.cz/navrat-na-mesic-v-nedohlednu-proc-je-to-stejna-drina-jako-v-60-letech/?

9.9.2022 Čínští vědci dokázali izolovat nový minerál ze vzorků měsíční půdy dodané na Zemi v roce 2020 v rámci mise Chang'e-5, minerál byl pojmenován "Chang'e Stone," Dong Baotong, místopředseda čínského Národního atomového úřadu. Oznámila to v pátek energetická agentura. Naše země se stala třetí po SSSR a Spojených státech, které byly schopny dodat vzorky měsíční půdy na Zemi, a také třetí zemí, která objevila nový minerál na Měsíci.

Chang'e Stone" odkazuje na fosfátové minerály a je to sloupcovitý krystal. Stal se šestým novým minerálem objeveným člověkem na přirozené družici Země.

https://ria.ru/20220909/nauka-1815559306.html 

3.9.2022 Původně měla v rámci mise Artemis I odstartovat raketa nazvaná Space Launch System (SLS) už 29. února, kvůli možným technickým problémům byl ovšem start odložen, nový termín byl stanoven na sobotu 3. září. A nakonec se ani tentokrát nepoletí, na vině je stejně jako na začátku týdne únik paliva. Kolik stojí dobývání Měsíce? Více než roční provoz České republiky. Za roky plánování se celková cena, kterou Spojené státy vložily do snahy vrátit po padesáti letech člověka na Měsíc, vyšplhala na astronomických 93 miliard dolarů, což je zhruba 2,3 bilionu korun. Vše má ovšem smysl, návrat člověka na Měsíc je podle experta Petra Boháčka z české kosmické firmy TRL Space pro lidstvo důležitým milníkem. "Lunární ekonomika bude největší další ekonomikou, kterou rozvineme," vysvětluje pro deník E15 Boháček.

  • Před padesáti lety se jednalo pouze o sérii krátkých návštěv, nyní by se rád člověk na Měsíci trvale usadil. Plány zahrnují jak stanici na oběžné dráze Měsíce, tak i stanici na povrchu. Před lidstvem se tak otevírá nová kapitola, už do konce dekády by se mohly na povrchu Měsíce rozběhnout první projekty, které mají výrazný byznysový potenciál. Měsíc je zajímavý podle Boháčka zejména díky těžebnímu potenciálu.  
  • Lidstvo tak pravděpodobně bude na Měsíci těžit kyslík například z regolitu, horninového materiálu, což lze dělat například prostřednictvím vodíkové redukce. Ta má přitom využití i na Zemi, například při výrobě oceli, kde by vodíková redukce mohla nahradit fosilní paliva, za jejichž asistence se železo a ocel stále vyrábějí.  
  • Právě aktivita Číny je podle Boháčka jedním z důvodů, proč se pro USA stala lunární mise prioritou. "Bude to zajímavé z toho hlediska, že místa na jižní polokouli Měsíce je opravdu málo. Kráterů, kde je voda, je málo a prostě není možné mít víc operací blízko u sebe. To na Měsíci prostě nejde kvůli tomu, že tam není skoro žádná gravitace a že hrozí kontaminace a nebezpečí," uzavírá. Obsazování Měsíce se tak může stát dalším ze zdrojů napětí mezi světovými mocnostmi.  
  • https://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/proc-je-mise-artemis-vyznamna-mesic-ukryva-nerostne-bohatstvi-poslouzi-i-jako-cerpaci-stanice-1392829?

15.8.2022 Ruská vesmírná agentura Roskosmos v pondělí poprvé představila model své plánované vesmírné stanice (ROSS). Podle agentury Reuters tím naznačila, že Moskva vážně uvažuje o opuštění Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a o vlastním orbitálním komplexu. V pondělí Roskosmos vystavil model své zamýšlené orbitální stanice na vojensko-průmyslovém fóru "Armija-2022", které začalo v parku Patriot u Moskvy. V prohlášení vesmírná agentura uvedla, že nová stanice vznikne ve dvou fázích, aniž upřesnila data.

V první fázi by měly začít fungovat čtyři moduly a ve druhé by měly následovat další dva a servisní plošina. To by mělo dohromady stačit až pro čtyři kosmonauty a vědecké vybavení.

Ruská státní média naznačila, že zahájení první fáze je plánováno na roky 2025-26, nejpozději na rok 2030. Start druhé etapy na roky 2030-35. Ruská vesmírná stanice nepočítá se stálou lidskou přítomností, ale s obsazením dvakrát do roky, a to na delší dobu. Roskosmos sdělil, že ROSS by ruským kosmonautům umožnila mnohem širší výhled na Zemi pro účely monitorování, než jaký mají ve svém současném segmentu na ISS.

https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/rusko-ukazalo-model-vlastni-vesmirne-stanice-40405832#

26.7.2022 Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to oznámil nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov, informovala dnes agentura Interfax. Rusko chce podle něj vybudovat vlastní orbitální stanici.

https://www.e15.cz/byznys/rusko-se-stahne-z-iss-novy-sef-agentury-roskosmos-chce-vlastni-vesmirnou-stanici-1391902?

24.7.2022 Čína v neděli vypustila druhý ze tří modulů ke své stálé vesmírné stanici v rámci jedné z posledních misí potřebných k dokončení orbitální základny do konce roku. Laboratorní modul Wentian, dlouhý 17,9 metru (59 stop), bude místem, kde mohou astronauti provádět vědecké experimenty, spolu s dalším laboratorním modulem, který teprve bude spuštěn - Mengtian ("Snění nebes"). Wentian má přepouštěcí kabinu, která má být po dokončení stanice hlavním výstupním a vstupním bodem pro mimovozové aktivity.

Poslouží také jako krátkodobé ubytování pro astronauty při rotacích posádek na stanici, určené pro dlouhodobé ubytování pouhých tří astronautů. Očekává se, že Mengtian bude spuštěn v říjnu a stejně jako Wentian se má připojit k Tianhe a vytvořit strukturu ve tvaru T.

Dokončení struktury, která tvoří hmotnostně asi pětinu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), je zdrojem hrdosti mezi obyčejnými Číňany a završí 10 let prezidenta Si Ťin-pchinga jako vůdce čínské vládnoucí komunistické strany. Na palubě vesmírné stanice jsou velitel mise Shenzhou-14 Chen Dong a týmoví kolegové Liu Yang a Cai Xuzhe. Na Zemi se mají vrátit v prosinci s příletem posádky Shenzhou-15.

https://www.reuters.com/world/china/china-launches-second-space-station-module-wentian-2022-07-24/

21.7.2022 Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) plánuje na konci srpna (asi 29.) vyslat novou obří raketu SLS k Měsíci, informovala agentura AP. Mise Artemis I má - bez posádky - naši přirozenou družici obkroužit a vrátit se zpět na Zemi. NASA zároveň zveřejnila záběry stop Neila Armstronga a Buzze Aldrina na lunárním povrchu, které jsou stále po 53 letech viditelné. Pokud se start podaří, raketa se po 42 dnech vrátí na naši planetu 10. října. V případě neúspěchu, např. kvůli počasí, plánuje NASA další starty 2. a 5. září; na další pokus pak musí dva týdny počkat.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/americane-hodlaji-na-konci-srpna-vyslat-raketu-k-mesici-odhalili-lidske-stopy-na-povrchu-40403605#

8.7.2022 Použití Starlinku ukazuje budoucí podobu konfliktů. V nich bude hrát čím dál větší roli vesmír, který teprve v roce 2019 zařadilo NATO mezi takzvané operační domény, jako je země, moře či vzduch. Což dokazují i aktuální satelitní snímky, které umožňují sledovat válku na Ukrajině v dosud nevídaných detailech. Nejde přitom jen o záběry a data od armády, ale i od komerčních firem.

Aktuální konflikt na Ukrajině pak potvrzuje, že vesmír bude čím dál častěji místem, kde se střetává zájem obrany států se snahou soukromých firem využít rodící se vesmírný byznys. "Jsem si jistý, že v budoucích konfliktech budou komerční firmy a aplikace, jako je Starlink, používané. Využití komerčních společností v obraně bude čím dál častější. 

  • Už před ruskou invazí - v prosinci - si asijská velmoc stěžovala, že Muskovy satelity ohrožují čínskou vesmírnou stanici. A v dubnu tamní vojenští analytici uvedli, že Čína musí pracovat na tom, jak v případě konfliktu - například o Tchaj-wan - vyřadit Starlink z provozu.
  • Válka na Ukrajině není vesmírná válka, je to spíš twitterová válka. Ale je na ní vidět globalizace a demokratizace vesmírných technologií tím, jak se široce a veřejně používají data získaná družicemi.
  • "Tato válka jasně ukazuje, že dnes každý konflikt ve světě začne ve vesmíru a v kyberprostoru. Začalo to vyřazením služby Viasat," řekl generál Michel Friedling, velitel francouzských vesmírných sil. "Ze strany Rusů je to silný vzkaz: jsme připraveni bojovat ve vesmíru."  
  • Generálové se shodovali v tom, že Západu nezbývá než spojit síly soukromého a vojenského sektoru, aby se ve vesmíru mohl Rusku a Číně bránit. "Musk nám ukazuje, že hranice mezi soukromým či komerčním na jedné straně a vojenským využitím na druhé už přestaly existovat. 
  • https://archiv.hn.cz/c1-67088540-ruska-invaze-ukazala-ze-valky-zacinaji-ve-vesmiru-a-budou-u-toho-muskovy-i-jine-firmy

Že je vesmír novým bojištěm, si uvědomuje i Rusko a Čína, které jej v posledních letech čím dál více militarizují. První velké znepokojení vyvolalo v roce 2007 cvičné sestřelení čínského satelitu čínskou řízenou střelou. To vytvořilo nebezpečný oblak vesmírného odpadu, který je v očích vojáků vlastně zbraní - může totiž poškodit nepřátelské družice.

2.7.2022 Šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson se obává, že Čína může jednoho dne přistát na Měsíci a prohlásit jej za své území. S takovým prohlášením jednal v rozhovoru zveřejněném v sobotu deníku Bild . "Měli bychom se velmi obávat toho, že Čína přistane na Měsíci a řekne: 'Tohle je naše a ty se drž dál'," řekl Nelson. tentokrát s Čínou," uvedl šéf NASA. "No, co si myslíte, že se stane na čínské vesmírné stanici? Naučí se tam, jak zničit satelity patřící jiným," řekl Nelson.

https://tass.ru/kosmos/15104765

5.6.2022 Čína v neděli vypustila na čínskou orbitální stanici pilotovanou kosmickou loď Shenzhou-14 nesoucí tři taikonauty. Podle očekávání zůstanou taikonauti na stanici asi šest měsíců a na Zemi se vrátí letos v prosinci. Čínský úřad pro program pilotovaných vesmírných letů již dříve oznámil, že posádka Shenzhou-14 dokončí stavbu orbitální stanice. Čínská stanice se nachází ve výšce cca 400 km a vydrží více než 10 let, je určena pro tři osoby (krátkodobě až šest s výměnou posádky). V tuto chvíli se skládá ze základního modulu "Tianhe" a nákladních lodí "Tianzhou-3" a "Tianzhou-4".

K dnešnímu dni navštívily stanici dvě posádky po třech lidech. Taikonauti pilotované kosmické lodi Shenzhou-12 zůstali na stanici 91 dní od 17. června do 16. září 2021. Posádka Shenzhou-13 pracovala na stanici 183 dní - od 16. října 2021 do 15. dubna 2022.

https://tass.ru/kosmos/14825419

11.5.2022 Americký podnikatel a zakladatel společností SpaceX Elon Musk uvedl , že kosmická loď Starship by mohla uskutečnit bezpilotní let na Mars do pěti let.

  • Myslím, že bychom mohli být schopni vypustit na Mars bezpilotní loď za 3-5 let a pak si myslím, že pokud bude úspěšná, budeme schopni vyslat na Mars misi s posádkou do konce dekády.
  • Musk poznamenal, že "okna" pro lety na Mars se otevírají každé dva roky, nezbytná poloha planet pro let z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Marsu se nastavuje každých 26 měsíců. 
  • Doufáme, že náš první pokus o start (Starship - ed.) provedeme letos v létě, během příštích dvou nebo tří měsíců.
  • SpaceX vyvíjí dopravní systém sestávající z plně znovupoužitelné nosné rakety Super Heavy a vesmírné lodi/rakety Starship. Systém umožní dopravit satelity, posádky a náklad jak na blízké oběžné dráhy Země, tak na Měsíc a Mars. 
  • https://ria.ru/20220511/mars-1787812207.html?rcmd_alg=slotter 

16.4.2022 Čínští astronauti přistávají na Zemi po nejdelší čínské vesmírné misi s posádkou. Po svém startu v říjnu astronauti - Zhai Zhigang, Ye Guangfu a členka posádky Wang Yaping - strávili 183 dní ve vesmíru, čímž dokončili pátou z 11 misí potřebných k dokončení vesmírné stanice do konce roku. Shenzhou-13 byla druhá ze čtyř plánovaných misí s posádkou k dokončení výstavby vesmírné stanice, která začala loni v dubnu. Shenzhou-12 se vrátil na Zemi v září. Další dvě čínské mise budou Tianzhou-4, nákladní kosmická loď, a tříčlenná mise Shenzhou-14, Shao Limin, zástupce technologického manažera společnosti Manned Spaceship System, citovala státní média.

Čína, které Spojené státy zakázaly účast na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na oběžné dráze, strávila poslední desetiletí vývojem technologií pro stavbu vlastní vesmírné stanice, jediné na světě kromě ISS.

Čína, která se chce do roku 2030 stát vesmírnou velmocí, úspěšně vypustila sondy k průzkumu Marsu a stala se první zemí, která přistála s kosmickou lodí na odvrácené straně Měsíce.

https://www.reuters.com/world/chinese-astronauts-leave-space-station-module-cctv-2022-04-16/

31.3.2022 Kancelář amerického prezidenta Joea Bidena žádá na příští rok z federálního rozpočtu 26 miliard dolarů na financování činnosti Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Ten v letošním fiskálním roce hospodaří s 22 miliardami, což je o zhruba 800 milionů dolarů méně, než Bílý dům původně žádal. Nynější zhruba čtyřmiliardové zvýšení má posloužit hlavně na zaplacení misí Artemis, jež počítají s návratem člověka na Měsíc, rozšíření pozemského výzkumu v letectví a samozřejmě na intenzivnější přípravu vyslání člověka na Mars očekávané do roku 2040.

  • V roce 2024 by měla startovat mise Artemis-2 s lidskou posádku, která však Měsíc "jen" obletí, a teprve o rok později vše vyvrcholí misí Artemis-3, která na Měsíci přistane. Hlavní inspektor NASA Paul Martin však již před měsícem varoval, že návrh přistání v roce 2025 je příliš optimistický a že se přistání na Měsíci velmi pravděpodobně uskuteční spíše až v roce 2026.

  • I kdyby se tak stalo, další let k Měsíci s plánovaným přistáním lidské posádky by neměl startovat dříve než v roce 2028. I tak má lidstvo před sebou velmi zajímavou kosmickou dekádu.

https://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/nasa-zna-navrh-pristiho-rozpoctu-a-upresneny-jizdni-rad-na-mesic-i-na-mars-1388887

26.1.2022 Inženýři a technici 24. ledna 2021 úspěšně dokončili druhý test sekvenčního odpočítávání v budově Vehicle Assembly Building v Kennedyho vesmírném středisku NASA na Floridě. Jedná se o jeden ze závěrečných testů rakety SLS a kosmické lodi Orion před misí Artemis I, který tým přiblížil o krok blíže k tomu, aby se v polovině února přesunul na startovací rampu, kde proběhne mokrá generální zkouška,

  • Artemis I. je plánovaný první let rakety Space Launch System (SLS) a zároveň druhý nepilotovaný let lodi Orion. Start je plánován na březen až duben 2022 ze Startovacího komplexu 39B v Kennedyho vesmírném středisku. Kosmická loď Orion stráví přibližně tři týdny ve vesmíru, včetně šesti dní na oběžné dráze kolem Měsíce. V rámci programu Artemis má po misi Artemis I v roce 2024 následovat let Artemis II., což by měl být první pilotovaný let Orionu.
  • https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/nasa-uspesne-dokoncila-test-odpocitavani-sondy-artemis-i-mise-na-mesic-se-blizi/jandvoracek/? 

11.1.2022 Nejen fanoušky vesmírného výzkumu a technologií, ale i širší veřejnost fascinuje, jak přesně SpaceX naviguje přistání svých znovupoužitelných raket Falcon. Lodě vracející se z Měsíce a Marsu ale bude i chytat ve vzduchu. Měří 140 metrů a jednou by mohla přímo ze vzduchu zachytávat kosmické rakety a lodě po návratu z Měsíce a Marsu. Nejbohatší muž světa a šéf nejznámější soukromé firmy podnikající v miliardovém vesmírném průmyslu Elon Musk poprvé sám ukázal záběry dokončované obslužné věže přezdívané Mechazilla.

  • Loni v únoru oznámil soukromý vesmírný podnik plán odkupovat nepoužívané ropné plošiny na oceánu a předělávat je na tzv. offshore přistávací základny. Rakety Super Heavy a lodě Starship chce totiž po dokončení vývoje a testování začít vyrábět masově. Vzdáleně SpaceX plánuje vytvořit celou vesmírnou flotilu, s jejíž pomocí plánuje založit trvalou lidskou kolonii na Marsu.
  • SpaceX kromě spolupráce s NASA a levnějšího dopravování nákladu i astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) pomocí znovupoužitelných raket Falcon 9 a lodí Crew Dragon už do kosmu také dostala asi dva tisíce satelitů vlastní internetové sítě Starlink. Cílem tohoto projektu je dostupnější vysokorychlostní připojení k internetu po celém světě. Původně počítala se 1440 satelity, nakonec ale dostala povolení pro 12 tisíc a uvažuje i o pozdějším rozšíření až na 30 tisíc družic. 
  • Soukromá společnost také ještě do začátku prosince figurovala na seznamu NASA se zájemci a kandidáty o navržení a posléze zřejmě i výstavbu komerční vesmírné stanice na oběžné dráze Země. Ta by měla v roce 2028 nahradit ISS, která doslouží o dva roky později. V tomto případě však americký úřad na rozdíl od zakázky na lunární modul už upřednostnil Blue Origin, který na úkol vedle dvou dalších vybraných firem z celkového balíčku více než 415 milionů dolarů vyčlenil 130 milionů. 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-elon-musk-ukazal-mechazillu-bude-za-letu-chytat-pristavajici-rakety-185490# 

4.1.2022 Miliardářské závody o cesty na oběžnou dráhu Země eskalovaly v polovině roku, kdy v krátkém sledu odstartovaly s civilisty na palubě rakety společností Blue Origin, Virgin Galactic a SpaceX. Jejich úspěchy někteří připodobňují k milníkům, jakými byly první let bratří Wrightů nebo přelet Atlantiku Charlese Lindbergha.

V současné době se na oběžné dráze pohybuje kolem pěti tisíc satelitů, podle některých odhadů by jich v roce 2030 mohlo být až třicet tisíc. Opět jsou u toho velké korporace jako zmíněná SpaceX nebo společnost Kuiper Systems, součást impéria Jeffa Bezose. Na oběžné dráze Země přitom není nekonečně prostoru, takže časem lze očekávat kolize, ať už s vesmírným odpadem, nebo přímo se satelity. V nedávných měsících se už podobné incidenty málem odehrály a s rostoucím počtem předmětů bude pravděpodobnost srážek vzrůstat.

Ačkoliv bude "kolonizace" vesmíru probíhat z velké části v režii soukromých společností, státy by měly dohlížet na dodržování pravidel, jelikož významně dotují vývoj raket a bez státních zakázek by tak rychlý vývoj nebyl možný. O to více by státy měly být na pozoru, když Elon Musk, jeden z největších vesmírných kovbojů, dlouhodobě naznačuje, že zákony ve vesmíru dodržovat nehodlá.  

https://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/nastava-vesmirny-vek-do-kosmu-se-presunou-turistika-i-prumysl-1386638?

3.1.2022 Vesmírná stanice na Měsíci by mohla být velmi užitečná. Poskytla by budoucím vesmírným misím zastávku mezi opuštěním Země a cestou dál do sluneční soustavy nebo dokonce do Mléčné dráhy.

Jedním z důvodů, proč jsme dosud nepostavili vesmírnou stanici na Měsíci, je, že tam neposíláme lidi příliš často, napsal server Space. Dosud se nám podařilo vyslat astronauty ze Země na Měsíc pouze šestkrát. Tato přistání na Měsíci se uskutečnila během tří let v letech 1969 až 1972 a byla součástí série vesmírných misí nazvaných Apollo. Jednou z možností by bylo postavit ji po částech na Zemi, převézt jednotlivé části na Měsíc a tam je sestavit. Bylo by to podobné, jako když byla postavena Mezinárodní vesmírná stanice. Kusy byly dopraveny do vesmíru a pak je astronauti na palubě raketoplánu sestavili dohromady.

Mezinárodní vesmírná stanice je však od povrchu Země vzdálena pouze 400 km. Měsíc je vzdálen 384 000 km. Každá cesta na Měsíc by trvala asi tři dny a vyžadovala by neuvěřitelné množství paliva, což by mohlo přispět ke klimatickým problémům na Zemi.

Mnohem lepším nápadem by bylo vybudovat co největší část základny z materiálů nalezených na Měsíci. Na Zemi se testuje měsíční beton jako možný stavební materiál. Na Zemi by se beton vyráběl ze štěrku nebo písku, cementu a vody. Nic z toho na Měsíci nemáme, ale máme měsíční prach a síru. Ty lze roztavit a smíchat dohromady. Po ochlazení této směsi vznikne pevný materiál, který je pevnější než mnohé materiály, které používáme na Zemi.

Získání energie na Měsíci by bylo složitější. Nejlepším způsobem by bylo využití sluneční energie ze Slunce. Měsíc se však otáčí každých 28 dní. To znamená, že vesmírná stanice na pevném místě na Měsíci by byla 14 dní na slunci a pak 14 dní ve tmě a bez světla by zařízení poháněná sluneční energií nemohla fungovat.

Jedním ze způsobů, jak tento problém obejít, by bylo postavit vesmírnou stanici na severním nebo jižním pólu Měsíce a vyzdvihnout solární panely nad povrch. Panely by dostávaly stálé sluneční světlo, protože by se mohly otáčet a nebyly by vůbec blokovány planetou. Případně bychom vůbec nemuseli mít základnu na povrchu Měsíce. Místo toho NASA plánuje postavit satelit, který by obíhal kolem Měsíce.

https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/proc-nelze-postavit-vesmirnou-stanici-na-mesici/daniel/?

28.12.2021 Čína si u OSN stěžuje, že se její vesmírná stanice Tchien-kung (Nebeský palác) musela letos dvakrát vyhnout střetu se satelity sítě Starlink amerického miliardáře Elona Muska. Na stížnost, kterou Peking v prosinci podal na příslušnou agenturu OSN, dnes upozornil server BBC News. Společnost SpaceX, která satelity vypouští, zprávu nekomentovala. Podle Pekingu kolize mezi stanicí a satelity ze sítě Starlink hrozila letos dvakrát, a sice 1. července a 21. října. Čína tvrdí, že její stanice z bezpečnostních a preventivních důvodů provedla manévr, aby se vyhnula riziku střetu.

Po zveřejnění informace čelí Elon Musk a jeho společnosti útokům na čínských sociálních sítích. Někteří uživatelé označili Muskovy satelity za "vesmírný odpad", další se pak domnívají, že se jedná o americké kosmické zbraně. Odborníci dlouhodobě varují před nebezpečím střetů ve vesmíru a vyzývají vlády k většímu sdílení informací. Na oběžné dráze je podle některých odhadů přes 30 tisíc satelitů a dalších umělých těles, z nichž některá jsou už nefunkční.

Společnost původně počítala s 1440 satelity, ale již získala souhlas pro 12 tisíc aparátů a dokonce uvažuje o pozdějším rozšíření sítě využívající až 30 tisíc družic. V současnosti je ve vesmíru zhruba 2000 satelitů patřících do této sítě.

https://www.e15.cz/zahranicni/nebesky-palac-v-ohrozeni-starlink-elona-muska-ohrozuje-cinskou-vesmirnou-stanici-1386553? 

30.11.2021 Ruský Roskosmos předal vyšetřovatelům výsledky vyšetřování vzniku otvoru v kosmické lodi ISS, uvedla v pátek agentura TASS. Podle jeho zdrojů analýza prokázala, že otvor byl vyvrtán v beztížném stavu. List Izvěstija uvedl, že jej vyvrtala astronautka Serena Auñón-Chancellorová, která se tak chtěla dostat dříve na Zemi, NASA to rezolutně popřela.

https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/otvor-v-sojuzu-vyvrtala-na-obezne-draze-americka-astronautka-spekuluji-v-rusku-40379784#

24.11.2021 Americká vesmírná agentura NASA zahájila misi DART zaměřenou na přípravu ochrany Země před možným nebezpečím srážky s vesmírným tělesem. Raketa Falcon 9 v úterý ve 22:21 místního času (ve středu v 7:21 SEČ) vynesla do vesmíru aparát, jenž na podzim příštího roku dorazí k binárnímu systému planetky Didymos.

  • Cílem je malý měsíc Dimorphos, který kolem 780 metrů velkého Didymosu obíhá. Náraz rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu by měl podle expertů oblety tohoto menšího tělesa o průměru kolem 160 metrů pozměnit, a tím i ovlivnit trajektorii dvojplanetky.

  • Binární systém Didymosu pro Zemi nyní nebezpečí nepředstavuje. Byl pouze vybrán k otestování možnosti ovlivnit trajektorii potenciálně nebezpečných těles pomocí kinetické energie.

  • Podle NASA vědci zatím identifikovali v relativní blízkosti Země přes 27 tisíc asteroidů, z nichž téměř 10 tisíc je větších než 140 metrů. To je velikost, při které se experti obávají, že by taková tělesa mohla způsobit velké regionální škody. Prozatím ale nevědí o žádném rozměrnějším objektu, který by mohl modrou planetu v dohledné budoucnosti zasáhnout. 

  • https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/nasa-zahajila-misi-planetarni-obrany-dart-40378921#

16.10.2021 Čína vypustila na svou nedokončenou vesmírnou stanici posádku tří astronautů. Vůbec poprvé na ni Číňané vyslali i ženu. Do historie se zapíše Ja-pching Wangová.

Krátce po půlnoci tamního času poslala Čína do vesmíru kosmickou loď Šen-čou 13. Jejím cílem je zatím nedokončená čínská vesmírná stanice a posádka lodi na ní zůstane po dobu příštích šesti měsíců. Jde o druhou skupinu astronautů, která se na stanici Tchien-kung vydala. Poprvé je mezi nimi však žena.

Pro jednačtyřicetiletou Ja-pching Wangovou není cesta do vesmíru novinkou, v roce 2013 se již zúčastnila mise Šen-čou 10 jako druhá čínská astronautka. Tentokrát by podle webu CNN měla dosáhnout i na prvenství, jako první Číňanka totiž provede výstup do volného kosmu. Přidá tím tak další milník do historie ženské kosmonautiky.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/novy-milnik-pro-astronautky-cina-posila-prvni-zenu-na-vesmirnou-stanici-178020#

17.9.2021 Tři čínští kosmonauti se dnes bezpečně vrátili na Zemi poté, co strávili 90 dnů na čínské vesmírné stanici. Pro tuto zemi šlo o nejdelší kosmickou misi. Záběry přistávacího modulu, který se snesl do pouště Gobi v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, vysílala čínská státní televize CCTV.

16.9.2021 Tři dny v kosmu. Z Floridy odstartovala Muskova raketa se čtyřmi vesmírnými turisty.

Tohle jsou opravdoví vesmírní turisté. Během dnešní středoevropské noci z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon, v níž čtyři američtí civilisté stráví tři dny na oběžné dráze kolem Země.

Společnost SpaceX nejbohatšího člověka planety poslala do vesmíru svoji raketu se čtyřmi lidmi, z nichž ani jeden není profesionální astronaut. Mise nazvaná Inspiration4 má za úkol vynést posádku do výšky přes 550 kilometrů.

Pro SpaceX jde už o čtvrtou pilotovanou misi. Je ale první, o které se dá říct, že je postavená na vesmírné turistice. A platící posádku dostala jednoznačně nad hranici vesmíru, navíc na několik dnů. SpaceX tak nabízí o poznání víc, než Virgin Galatic Richarda Bransona nebo Blue Origin Jeffa Bezose, kteří první turisty k vesmíru vyslali během července. V obou případech ale šlo jen o několikaminutové suborbitální lety.

  • Vůdcem výpravy Inspiration4 je miliardář Jared Isaacman. Tento zkušený soukromý pilot snil o své cestě do vesmíru. Kolik za splnění snu zaplatil SpaceX ani on sám nezveřejnili. Podle britského deníku Independent cena za start rakety Falcon 9 nepřesahuje 30 milionů dolarů. 
  • Výprava má především plnit úkoly, které jsou součástí lékařských výzkumů týkajících se dopadů pobytu ve vesmíru na lidský organismus. Počítá se například s odebíráním biologických vzorků, včetně krve.

  • Let zcela civilní posádky v lodi Crew Dragon Resilience umožňuje skutečnost, že je plně automatický. V případě nutnosti přitom může zasáhnout řídící středisko ze Země. Mise má podle aktuálního plánu trvat tři dny, ale může být i delší.

  • https://forbes.cz/tri-dny-v-kosmu-z-floridy-odstartovala-muskova-raketa-se-ctyrmi-vesmirnymi-turisty/

5.9.2021 Čína se chystá postavit kosmickou loď, která bude téměř kilometr dlouhá. Vlastně nejde ani tak o jednu loď, ale o celou flotilu kosmických lodí takové obrovské velikosti. Je to ale se současnými technologiemi proveditelné a k čemu by takové lodě sloužily?

Čína to s obřími kosmickými plavidly myslí vážně. Už zadala vědcům projekt, aby prováděli výzkum nových lehkých konstrukčních metod, které by mohly omezit množství stavebního materiálu, který musí být vynesen na oběžnou dráhu, a nových technik pro bezpečné sestavování tak masivních struktur ve vesmíru.

K čemu mají sloužit takové lodě

Zveřejněné informace popisují tak obrovské kosmické lodě jako "hlavní strategické letecké a kosmické vybavení pro budoucí využití vesmírných zdrojů, průzkum vesmíru a dlouhodobý život na oběžné dráze." Projekt může znít dost jako sci-fi, ale bývalý hlavní technolog NASA Mason Peck řekl, že tato myšlenka není úplně mimo a výzva je spíše otázkou technologie než základní vědy.

Stavební techniky by u takové lodi mohly snížit náklady na stavbu monstra. Konvenčním přístupem by bylo stavět součásti na Zemi a poté je sestavovat jako lego na oběžné dráze, ale například technologie 3D tisku by potenciálně mohla z kompaktních surovin udělat strukturální součásti mnohem větších rozměrů.

Ještě atraktivnější možností by bylo získat suroviny z Měsíce, který má ve srovnání se Zemí nízkou gravitaci, což znamená, že by bylo vypouštění materiálů z jeho povrchu do vesmíru mnohem jednodušší. Přesto to nejprve vyžaduje startovací infrastrukturu na Měsíci, a proto to v krátkodobém horizontu není možné.

Nabízí se také otázky, k čemu by tak velká kosmická loď sloužila. Mezi možnosti patří zařízení pro vesmírnou výrobu, která využívají mikrogravitace a hojnosti sluneční energie k výrobě vysoce hodnotných produktů, jako jsou polovodiče a optická zařízení, nebo dlouhodobá stanoviště pro život mimo Zemi. Ale obojí by znamenalo obrovské náklady na údržbu.

Čína také vyjádřila zájem o vybudování obrovských polí solární energie na oběžné dráze a přenos energie zpět na Zemi pomocí mikrovlnných paprsků, ale i tento projekt je podle všeho velmi neekonomický. Technologicky je to sice přípustný nápad, ale energie takto vyrobená by byla nesmírně drahá.

https://tech.instory.cz/1566-cina-se-chysta-postavit-kosmickou-lod-ktera-bude-temer-kilometr-dlouha.html?  

31.8.2021 Dopravit znovu člověka na Měsíc, jak si NASA dala za cíl pro rok 2024, je neproveditelné. Podle nové zprávy bude mít program Artemis zpoždění kvůli technologii skafandrů pro astronauty. Vzhledem k těmto očekávaným zpožděním ve vývoji skafandrů není přistání na Měsíci koncem roku 2024, jak NASA aktuálně plánuje, proveditelné," vyplývá ze zprávy. "To znamená, že neschopnost NASA dokončit vývoj xEMU pro přistání na Měsíc v roce 2024 není v žádném případě jediným faktorem, který má vliv na životaschopnost aktuálního časového plánu agentury pro návrat na Měsíc."

Z auditní zprávy také vyplývá, že zpoždění nenabral jen vývoj skafandrů, ale také jiné důležité programy nezbytné pro přistání na Měsíci, a to včetně rakety Space Launch System a kapsle Orion. Navíc to také vypadá, že včas nebude k dispozici ani výcvikový materiál, aby se mise Artemis mohla uskutečnit podle původního plánu. Výsledkem každopádně je, že na Měsíc se v původním termínu rozhodně nepoletí a je možné, že celý program bude nabírat stále větší a větší zpoždění.

Zakladatel SpaceX Elon Musk sice na Twitteru napsal, že jeho společnost "by to mohla udělat, kdyby bylo třeba", ale není jasné, jak a za kolik. 

https://tech.instory.cz/1553-neni-technologie-proto-se-astronauti-na-mesic-podle-planu-nedostanou.html?

1.8.2021 Stanislav Kužel 3. díl: Kosmické výboje by nás mohly "svést" na správnou cestu...

19.7.2021 Zakladatel Amazonu a jeden z nejbohatších lidí planety Jeff Bezos v úterý na pár minut opustí Zemi. Doprovázet ho bude jeho bratr Mark, 82letá astronautka Wally Funk a čerstvě dospělý Nizozemec Oliver Daeman. Raketa New Shepard vyvinutá Bezosovou společností Blue Origin nepotřebuje pilota, automaticky ji řídí palubní počítače.

  • Sice nebude prvním miliardářem, který se podívá do vesmíru na palubě rakety, jejíž vývoj financoval, i tak se ale Jeff Bezos zapíše do historie. Britský miliardář Richard Branson výlet do vesmíru absolvoval devátého června, ale dostal se pouze osmdesát kilometrů nad povrch Země, což je hranice, kterou považují za předěl mezi atmosférou a vesmírem americké úřady.

  • Bezos míří výše, Zemi si prohlédne z výšky sta kilometrů. Dostane se tak do kosmického prostoru za všeobecně uznávanou vnější hranicí atmosféry. Tou je takzvaná Kármánova hranice, která se nachází ve výšce sto kilometrů nad hladinou světového oceánu.

  • Zakladatel Amazonu do svých vesmírných ambicí investuje miliardu dolarů ročně, jak před třemi lety uvedl. Není tak zcela jasné, kolik bude Bezose celkově stát jedenáctiminutový výlet nad atmosféru Země, ale konečná částka se bude zřejmě pohybovat v jednotkách až desítkách miliard dolarů.  

  • Vesmírný turismus by měl podle odhadů do deseti let představovat průmysl o objemu tří bilionů dolarů. Elon Musk, Richard Branson i Jeff Bezos si tak neplní jenom sny, ale racionálně vyhodnocují nové trhy, kterých se mohou zmocnit jako první. Už teď mají náskok, který bude těžké dohánět.

  • https://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/miliardar-bezos-leti-do-kosmu-jeho-splneny-sen-se-zapise-do-historie-1382221? 

13.7.2021 Výrobce elektroniky Sony, reklamní společnost Dentsu, specialista na instantní nudle Nissin a tři desítky dalších firem chtějí, aby bylo Japonsko aktivnější v průzkumu vesmíru a kolonizaci Měsíce. Na jaře založily Radu vize lunární industrializace a ve svém aktuálním dokumentu napsaly vládě, že ostrovní císařství musí brát aktivity v kosmu vážněji, jinak ho převálcuje konkurence.

  • Měsíc bude integrován do ekonomické sféry Země a vytvoří se jeden ekosystém vesmírných aktivit. Japonsko zaostává za dalšími zeměmi v rozvoji těchto oblastí a nyní nastal čas, aby se ujalo vedení měsíční průmyslové revoluce.
  • Japonsko patří mezi hrstku zemí, které mají právní rámec pro vesmírné aktivity. Tamní parlament nedávno schválil legislativu, která firmám na základě vládního povolení umožňuje získávat a využívat vesmírné zdroje.  
  • První japonskou lunární vlaštovkou zřejmě bude start-up Ispace, který by měl v příštím roce pomocí rakety Falcon 9 společnosti SpaceX Elona Muska dopravit na Měsíc dva rovery - jeden pro Spojené arabské emiráty, druhý pro japonskou vesmírnou agenturu JAXA. Malý rover bude sbírat nejen data o měsíčním povrchu, ale také zpracovávat podklady pro plánované přistání většího vozítka v roce 2029.
  • https://www.e15.cz/zahranicni/japonske-firmy-tlaci-vladu-ke-komercnimu-vyuziti-mesice-1382088?

9.7.2021 Minulý rok v létě startovaly sondy k Marsu, letos míří na hranici vesmíru soukromé lety miliardářů. Společnost Virgin Galactic bude v neděli 11. července živě vysílat let svého zakladatele Richarda Bransona do vesmíru. Následovat bude už 20. července první let společnosti Blue Origin s lidskou posádkou, jejíž součástí bude sám zakladatel Amazonu Jeff Bezos.

https://insmart.cz/virgin-galactic-blue-origin-miliardari-miri-do-vesmiru/?

30.6.2021 Odvrácená strana Měsíce je dosud tou nejméně prozkoumanou stranou. A to se brzy změní. NASA totiž naplánovala hned několik misí, které mají měřit vlastnosti "vnitřku" Měsíce.

LISTER bude především používat vrták k měření podpovrchového toku tepla vyvrtáním otvoru 3 m do měsíčního povrchu. LMS se pro změnu bude soustředit na monitorování elektromagnetického spektra a pokusí se zmapovat přirozené magnetické a elektrické pole Měsíce.

Samotný LITMS kombinuje tyto dvě metodiky měření a pokusí se k tomu všemu ještě zmapovat tepelné a fyzikální vlastnosti sledovaného materiálu. Díky samostatným tepelným a elektrickým měřením by vědci byli schopni rozlišovat mezi některými z těchto materiálových vlastností, jako je tepelná a elektrická vodivost měsíčního materiálu.

Ale LITMS nebude ve svém úsilí sám. Podobné věci se budou odehrávat i na blízké straně Měsíce v lokalitě Mare Crisium, kam by se lunární vozítka měla dostat asi o rok dříve než ta určená pro průzkum odvrácené strany.

Navíc NASA ještě do Schrödingerovy pánve pošle i dva citlivé seismometry. Podobně jako synergie lunárních vozítek LISTER/LMS, pomohou i data ze seismometrů poskytnout vnitřní obraz měsíčního povrchu, o který jde. Tyto mise a ještě řada dalších se uskuteční díky tomu, že NASA začne využívat komerční starty raket k dodání průzkumných vozítek na Měsíc. A to urychlí i samotné plánování. LITMS se tak na Měsíc a zpět dostane do roku 2024.

"S LITMS doufáme, že lépe pochopíme tepelný vývoj, diferenciaci a asymetrii Měsíce," řekl Dr. Robert Grimm, hlavní výzkumný pracovník LITMS. "To nám pomůže interpretovat, jak se formovala měsíční kůra, plášť a jádro. A můžeme porovnat tato měření na vzdálené straně s těmi, která provedly mise Apollo na jeho blízké straně. Měsíc je totiž tzv. přílivově uzamčen, kdy jedna strana vždy směřuje k Zemi. Obě strany Měsíce, vzdálená a blízká strana, jsou pozoruhodně velmi odlišné, ať už se to týká tloušťky kůry, jejího složení či kráterů. 

https://veda.instory.cz/1702-nasa-posila-hned-nekolik-vozitek-na-odvracenou-stranu-mesice-co-se-zde-bude-odehravat.html?

7.6.2021 Zakladatel společnosti Amazon Jeff Bezos poletí v červenci se svým bratrem do vesmíru. Půjde o první let s posádkou uskutečněný jeho společností Blue Origin (Reuters). 

17.4.2021 Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) si pro svou příští misi na Měsíc, která by se mohla uskutečnit už v roce 2024, vybral k výrobě lunárního přistávacího modulu společnost SpaceX podnikatele a vizionáře Elona Muska.

Zprávu o tom, že SpaceX získala smlouvu s NASA za 2,9 miliardy dolarů (62,8 miliardy Kč), přinesl první deník The Washington Post. SpaceX porazila konkurenční společnost Blue Origin Jeffa Bezose a dceřinou společnost firmy Leidos, podnik Dynetics.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/nasa-vybrala-pro-let-na-mesic-spacex-40357323# 

15.4.2021 Dávní Řekové a Arabové se dívali na tu zářivou červenou tečku na obloze se strachem z válek na naší planetě, moderní "hitovky" jako Mars útočí pak se strachem z války s marťany. Není tomu dávno, co jsme si mysleli, že na Marsu skutečně nějaká civilizace je, protože se nám v dalekohledech jevil protkán sítí kanálů nebo dálnic. Až lepší dalekohledy a později družice a sondy ukázaly, že Mars je sušší a zdechlejší, než anglický humor.

Stejná pozorování však ukázala, že Mars někdy v pradávné minulosti vodou vládl. Na půlce planety se rozléhal velký oceán, tu a tam jezero či rybníček -když rybníčkem nazvete vodní masu po impaktu asteroidu. Právě v takovém impaktním kráteru Jezero se nacházelo ...inu jezero vody a proto tam přistála letos na jaře sonda NASA Perseverance. Proč asi? Protože člověk když vidí rybníček, hned si představuje kačky a Rákosníčka. Sice tak pokročilý život exobiologové na Marsu nepředpokládají, ale nějaký jednobuněčný chrchel.... nebo vícebuněčný proto-rákosníček možná vzniknout mohl. Více tu v článku.
Vždycky se tak nějak mlčky předpokládalo, že vodní masa z Marsu postupně unikala miliardy let především kvůli dvěma věcem. Mars je vcelku drobek a tak jeho slabší gravitace prostě neudrží tolik atmosféry, která pak povrch nechrání proti vlivu Slunce. Mnohem větší průšvih je, že Mars nemá už miliardy let tektonickou aktivitu ...a úplně největším problémem je, že Mars už nemá několik miliard let tektonickou aktivitu. Teoreticky jde o jeden problém, ale je na tolik významný, že jsem jej uvedl hned dvakrát ...protože má právě i dvojitou účinnost.

Za prvé: Desková tektonická aktivita je také důkazem aktivního tekutého jádra, které je jako dynamo generátorem magnetosféry kolem planety. Naše planeta má štít funkční, což nás chrání před vlivem Slunce či kosmickými částicemi ze zbytku Galaxie. To nám pak sekundárně zajišťuje hustou atmosféru. Marsovské dynamo již dávno vychladlo, kvůli čemuž sic nemá nulovou, ale stejně jen slabou magnetosféru, která jej moc nechrání ...což jak zajisté uznáte, je k prdu. Právě v tom vědátoři vždy viděli příčinu úniku atmosféry, a tím i vodní masy (páry) z Marsu.

Za druhé: Sopečná aktivita skrze přetavení hornin a nerostů vypouští hromadu látek do atmosféry, čímž doplňuje (byť o smradlavější části) její složení. Umožňuje tak recyklaci planetární kůry a uvolnění chemických prvků v ní obsažených, včetně molekul vody, které se tak navrací do koloběhu.
Vědátoři se nakonec nesjpíše nemýlili. Jen k tomu došlo ne z první příčiny, ale spíše kvůli druhé.

https://vedator.org/2021/04/kam-unikla-vetsina-vody-z-marsu-nikam/?<br>

10.3.2021 Rusko a Čína představily plány na společnou lunární výzkumnou stanici. Zatímco Rusku má spolupráce pomoci se udržet mezi elitními průzkumníky vesmíru, pro Čínu jde o další z řady ambiciózních vesmírných programů.

Ruská kosmická agentura Roskosmos podepsala dohodu s Čínskou národní vesmírnou agenturou (CNSA) o vývoji "komplexu experimentálních výzkumných zařízení na povrchu nebo na oběžné dráze Měsíce". CNSA dále uvedla, že projekt je "otevřen i dalším zemím a mezinárodním partnerům". Podle odborníků jde o dosud největší čínský projekt mezinárodní vesmírné spolupráce.

  • Zástupci Číny a Ruska také podepsali dohody o společném vytvoření datového centra pro průzkum Měsíce a hlubokého vesmíru. V budoucnu mají úzce spolupracovat jak na čínské misi Čchang-e 7, tak na ruské Luně 27, které mají zkoumat jižní pól Měsíce.
  • Společnost Elona Muska se stala klíčovým hráčem v "moderních vesmírných závodech" píše CNN. SpaceX pak podle svých plánů chce v roce 2023 dostat na let kolem Měsíce osm členů veřejnosti, cestu má financovat japonský miliardář Jusaku Maezawa. 
  • V roce 2019 se Čína stala první zemí, která poslala bezpilotní sondu typu rover na odvrácenou stranu Měsíce. V červenci 2020 pak země zahájila svou první bezpilotní misi na Mars. Sonda Tchien-wen-1 vstoupila na oběžnou dráhu rudé planety v únoru tohoto roku. Dalším krokem bude přistání roveru na povrchu planety, které by mělo přijít v květnu nebo červnu tohoto roku.
  • V prosinci 2020 se pak díky čínské bezpilotní misi Čchang-e dostaly na Zemi vzorky měsíční půdy, což z Číny děla teprve třetí zemi na světě, která úspěšně dopravila na Zemi horniny z měsíce. Čínská vesmírná agentura má také plány nejpozději do konce 30. let 21. století vyslat astronauty na Měsíc. Pokud by byla mise úspěšná, Čína by se stala teprve druhou zemí po USA, která by dopravila člověka na Měsíc. 
  • Také Spojené státy se chtějí na satelit Země vrátit, dojít k tomu má v rámci programu Artemis, během něhož by na povrch Měsíce vstoupila také první žena. 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cina-a-rusko-se-dohodly-na-spolupraci-ve-vesmiru-na-mesici-postavi-stanici-146442

https://www.theguardian.com/science/2021/mar/10/china-and-russia-unveil-joint-plan-for-lunar-space-station

9.3.2021 V roce 2019 zveřejnila kalifornská společnost Gateway Foundation plány na hotel ve stylu výletních lodí, který by se jednoho dne mohl vznášet nad zemskou atmosférou. Tento futuristický koncept nazvaný Stanice Von Braun - rotující kolo obíhající kolem Země a složené z 24 modulů spojených výtahovými šachtami - by měl být plně funkční do roku 2027. Nyní, o dva roky později, má hotel nový název - Stanice Voyager.

Postavit ho má nová stavební společnost Orbital Assembly Corporation, provozovaná bývalým pilotem Johnem Blincowem, který také stojí v čele nadace Gateway Foundation. Blincow vysvětlil, že kvůli pandemii covidu-19 došlo k určitému zpoždění, ale očekává se, že stavba vesmírného hotelu začne v roce 2026 a pobyt v něm by mohl být realitou do roku 2027.

Vesmírný hotel prozatím nezveřejňuje cenu pobytu, ale dá se očekávat, že bude rozhodně vysoká. Společnost Virgin Galactic například plánuje, že bude cestujícímu účtovat za suborbitální let 250 000 dolarů (5,5 milionu korun). Nicméně tým, který pracuje na Stanici Voyager, doufá, že nakonec dosáhne toho, že pobyt ve vesmírném hotelu bude odpovídat "plavbě výletní lodí nebo výletu do Disneylandu".

https://www.stoplusjednicka.cz/stanice-voyager-v-roce-2027-ma-ve-vesmiru-fungovat-prvni-hotel 

4.3.2021 Už za šest let by kolem Země mohl kroužit první vesmírný hotel. Chce ho vybudovat kalifornská firma. Slibuje umělou gravitaci i komfortní prostředí. Otázkou ale je, jestli sežene peníze.

Vzniká projekt vesmírného hotelu. Stavět se má začít za čtyři roky a v provozu být už za šest. Pokud americká společnost sežene dostatek financí a projekt skutečně vyjde, díváte se na první vesmírný hotel na světě.

Soukromá orbitální stanice Voyager se má podle plánu skládat ze 24 obytných modulů, z nichž každý bude mít rozměry 12 × 20 metrů. Celková obytná kapacita má tak být až 400 hostů. Za hlavní klienty by kalifornská firma ráda měla hlavně zájemce o vesmírnou turistiku. Orbital Assembly Corporation (OAC) se ale nebrání ani možnosti pronájmu vědcům, kosmonautům či armádě. Cena za výlet na stanici koneckonců může být okolo 25 milionů dolarů, tedy přes půl miliardy korun.

Oproti pobytu třeba na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) OAC nabízí příjemnější zařízení, a to dokonce s vlastní gravitací. Prstenec z obytných modulů o poloměru 200 metrů a celkové váze 2500 tun bude totiž rotovat tak, že uvnitř vytvoří gravitaci podobnou té na povrchu Měsíce. Na stanici mají být i restaurace, tělocvična a vyhlídkové prostory. Energii zajistí solární panely a pro případnou evakuaci bude mít až 44 návratových lodí.

Projekt je ale stále jen ve fázi konceptu a OAC pořád teprve hledá investory. Plány však přesto počítají se startem výstavby v roce 2025 a dokončením se spuštěním provozu v roce 2027. Pokud se do šesti let opravdu rozjede, bude stanice Voyager prvním vesmírným hotelem na světě. Planetu oběhne každých 90 minut, a to ve výšce 500 až 550 kilometrů nad povrchem Země, tedy ještě o 100 kilometrů výš než ISS.

Kalifornská firma, která vznikla teprve v roce 2019 a má 50 zaměstnanců, počítá s tím, že její družici na nižší zemské orbitě postaví roboti a na celý proces bude dohlížet pozorovací dron. 

19.2.2021 NASA dopravila svoje dosud největší a nejsofistikovanější vozítko na Mars. Vozítko Perseverance včera úspěšně přistálo na povrchu Rudé planety. Z mysu Canaveral odstartovalo 30. července a urazilo vzdálenost 470 milionů km (Bloomberg). 

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prvni-vesmirny-hotel-ma-otevrit-za-6-let-slibuje-i-umelou-gravitaci-145618#

11.1.2021 Nové závody o vesmír jsou v plném proudu. Soupeření tentokrát neprobíhá jako za studené války jen mezi dvěma velmocemi, ale kromě nástupu Číny se do něj aktivně zapojují i obří korporace a menší státy. Pozadu nezůstává ani Česká republika. Pozice České republiky jako centra evropských vesmírných aktivit stále sílí: do Prahy se letos po navigačním systému Gallileo stěhuje i Evropská agentura pro vesmírný program (EUSPA). Zároveň se dnes aktivně debatuje o vzniku kosmických sil v rámci české armády i o vyslání vlastních družic na orbit. Severoatlantická aliance loni prohlásila vesmír vedle země, vody, vzduchu a kyberprostoru za pátou operační doménu. Jak moc jsme se přiblížili době, ve které bude vesmír běžnou součástí našich životů a pozemské velmoci budou bojovat své války na orbitu?

Válka se taky nestane z hodiny na hodinu, před ní probíhají určité procesy, které indikují, že byla například zvýšena bojová pohotovost nebo se přesunují jednotky. Takže jakékoli pohyby techniky lze indikovat pomocí družic, ale je zároveň třeba vědět o tom, že se má něco dít. Družice nesnímá zemský povrch kontinuálně. Je to spíš tak, že když dnes pošlete požadavek na nasnímání oblasti Prahy, tak ho zítra budete mít. 

 Třeba USA teď mají strategii postavenou na průzkumu planet a blízký orbitální prostor přenechávají komerční scéně, jako je společnost SpaceX. S Čínou je ale podle mě třeba počítat i z hlediska toho, jak jsou teď rozvinutí v kosmických technologiích. A tohle byla demonstrace jejich schopností. 

Na mezinárodní scéně začíná stále výrazněji projevovat větší množství aktérů prosazujících vlastní zájmy. Kdyby došlo na nějaký velký konflikt mezi velmocemi, co se bude dít ve vesmíru?

Spousta věcí, na kterých jsme dnes závislí, je spjatá s vesmírem. Ať už jde o navigaci, počasí nebo hlavně komunikace. Vezměte si, že když bude narušen systém GPS, tak se destabilizuje bankovní sektor. Když selžou meteosystémy, tak nám při provádění bojových operací bude chybět klíčová informace o počasí. Když nebude komunikace, kdyby měly teď vypadnout všechny komunikační družice, tak by bylo velmi zajímavé sledovat, co by se dělo. A co teprve kdyby došlo k vypuknutí válečného konfliktu! Tohle všechno by se totiž dělo ještě předtím, než by začaly první válečné operace.

Takže hrozba kinetické energie na orbitu nebo rozbíjení družic by mohlo vyvolat řetězovou reakci, která celý orbit poškodí v nepředvídatelných rozměrech?

Přesně tak. Reakce by byla taková, že by se to postupně začalo ničit mezi sebou. Bylo by tam tolik smetí, že by nebylo reálné zvládat antikolizní manévry. Myslím ale, že ničit přímo družice na oběžné dráze je až úplně poslední řešení. Je to něco jako atomová válka.

Podle modelu, o kterém mluvil Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky, bude při sto tisících družic na oběžné dráze docházet zhruba ke čtyřiceti kolizím ročně. Jak se dá zjistit, co je náhodná kolize a co je snaha vyřadit z provozu nějaký přístroj nepřítele?

V normální situaci existují konsorcia zemí, které přispívají do databáze objektů na oběžné dráze a všechno se vyhodnocuje, takže dopředu víte, že za určitou dobu hrozí kolize s někým jiným. Když to nastane, můžete dát druhé straně vědět, že za čtyři dny hrozí kolize a domluvíte se, kdo provede antikolizní manévr, abyste se navzájem vyhnuli. Potom se samozřejmě může stát, že někdo bude za tu nahodilou kolizi schovávat úmyslnou činnost. Pokud by to bylo za krizového stavu nebo přímo za válečné situace, tak se bude pravděpodobně každý kolizní manévr považovat za úmyslnou akci a podle toho se bude reagovat.

https://www.voxpot.cz/kdyz-zacne-valka-ve-vesmiru-zhrouti-se-uplne-vsechno-rika-sef-satelitniho-centra-vojenskeho-zpravodajstvi/

9.1.2021 Rok dobývání Marsu a Měsíce. Vesmírné lety plánuje letos nejen NASA, ale i Branson, Bezos nebo Tom Cruise.

  • Mars se tento rok vedle Měsíce řadí k bezpochyby nejpopulárnějším cílovým destinacím v hlavách vesmírných inženýrů. Na cestě jsou hned tři mise z různých zemí, které by k rudé planetě měly dorazit v únoru. Americká NASA vyslala svůj rover Perseverance, Spojené arabské emiráty umělou družici (orbiter) Hope a Čína odstartovala svůj projekt Tianwen-1, který zahrnuje orbiter, lander (přistávací modul) i rover. 
  • Konec závislosti Američanů na Rusku, psala média po úspěšném květnovém letu Crew Dragonu společnosti SpaceX. Stroj z raketové stáje Elona Muska však není jediná loď, díky které se Spojené státy z vesmírného vlivu Moskvy vymaňují. Boeing plánuje letos v rámci testovacího letu vyslat k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) svůj Starliner, prozatím bez posádky. 
  • V letošním roce chce americká vesmírná agentura navázat pravidelný přepravní spoj s Měsícem prostřednictvím svých soukromých partnerů. Její program CLPS (Commercial Lunar Payload Services, v překladu Komerční služby lunární přepravy) nabízí i menším společnostem možnost dopravit svůj náklad na povrch nejbližšího sousedního tělesa. Umožnil by jim tak například otestovat vlastní vesmírné sondy a družice nebo provádět na měsíčním povrchu vědecký výzkum. První várku výzkumných a testovacích zařízení by měl v červnu na Měsíc dopravit přistávací modul Peregrine společnosti Astrobotic Technology, který do kosmu při svém prvním ostrém letu vynese raketa Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance. 
  • Sonda Juno agentury NASA již přes čtyři a půl roku obíhá kolem Jupiteru a přináší nejen fotografie, ale také doposud nejpřesnější informace o tamní atmosféře, gravitačním a magnetickém poli a geologických podmínkách. Její cesta se ale pomalu blíží ke konci. Finální datum zní 30. červenec - toho dne se sonda vypraví do atmosféry plynného obra a na své poslední cestě se pokusí nasbírat co možná nejvíce informací, než ji roztrhá na kusy tamní drtivý tlak.
  • Rusko, potenciálně motivované rychlým vývojem amerického programu Artemis, vzkřísilo z mrtvých svůj vlastní projekt výprav k Měsíci zvaný Luna. Jeho v pořadí 25. mise by měla dopravit přistávací modul na lunární jižní pól. Cílem je primárně otestovat novou přistávací technologii, kterou Rusko plánuje v budoucnosti využívat ve svých robotických misích. 
  • V říjnu odstartuje loď Crew Dragon k ISS s průkopníky vesmírného turismu na palubě. Členové historicky první soukromé posádky by na palubě ISS měli pobýt nejméně osm dní. Podle spekulací by se právě této mise měl účastnit i slavný herec Tom Cruise. 
  • Vypuštění Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, který má nahradit dosluhující Hubbleův teleskop, NASA zatím už čtyřikrát odložila. Zpočátku kvůli technickým problémům, v poslední době spíše kvůli dopadům pandemie. Americká vesmírná agentura přitom původně doufala, že ho na oběžnou dráhu dostane už v roce 2007, první oficiální termín zněl 2014, nyní by to měl být říjen 2021. 
  • V rámci svého programu Artemis plánuje NASA v budoucnu znovu dostat člověka na Měsíc. Zatím ji ale čekají jen první zkušební kroky. V listopadu plánuje vyslat k Měsíci prozatím bezpilotní kapsli Orion a otestovat její možnosti pro přepravu lidské podsádky. Orion v průběhu pětadvaceti dní zběžně nahlédne k našim vesmírným sousedům a vrátí se na Zemi .
  • Někdy počátkem letošního roku plánuje Čína v rámci svého programu Tiangong vyslat do kosmu první část své vesmírné stanice. Doprava servisního modulu Tinahe představuje úvodní z celkem 11 misí rozvržených na další dva roky, jejichž cílem je konstrukce umělého tělesa velikosti pětiny ISS. 
  • Společnost Virgin Orbit miliardáře Richarda Bransona čeká v roce 2021 první testovací let vlajkové lodi LauncherOne. Sesterská firma známější Virgin Galactic spoléhá na start ze vzduchu, kdy raketu vynese do výšky speciálně upravený letoun, aby ji následně vypustil a zbytek cesty nechal na ní. 
  • Vesmírná společnost Blue Origin nejbohatšího muže světa Jeffa Bezose na letošek plánuje dvě významné mise. Nejprve chce vyslat lidskou posádku do vesmíru v rámci subordinálního letu na palubě lodi New Shepard. Tato opakovaně použitelná raketa, jejíž booster umí samostatně přistát (podobně jako ty u Falconu 9), již prokázala svoji funkčnost při 13 úspěšných startech. Nyní má v hledáčku svůj první start s palubou osazenou lidmi, které chce vynášet do vesmíru v rámci krátkých turistických letů.
  • https://zahranicni.ihned.cz/c1-66865000-rok-dobyvani-marsu-a-mesice-vesmirne-lety-planuje-letos-nejen-nasa-ale-i-branson-bezos-nebo-tom-cruise

30.12.2020 Před necelými sedmdesáti lety vyšla kniha Projekt Mars bývalého nacistického konstruktéra raket Wernera von Brauna. V ní podrobně rozebírá ekonomické i technologické aspekty cesty na Mars. Zabývá se i samotnou kolonizací a uspořádáním společnosti na rudé planetě včetně autonomní vlády nezávislé na Zemi. V čele má stát vůdce s titulem Elon, což je hebrejský výraz pro dub a upomíná na moudrost. Je zajímavou náhodou, že o kolonizaci Marsu dnes nejhlasitěji sní vizionář Elon Musk a počítá s tím, že právě na Marsu stráví poslední roky svého života. Muskovy sny se však zakládají na realitě. Jak ukazují letošní úspěchy v kosmickém průmyslu, je pravděpodobné, že dvacátá léta budou érou dobývání Měsíce a třicátá samotného Marsu.

Letos se k posledním zkouškám dostala obří raketa SLS, kterou americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyvíjí od roku 2011, kdy došlo k ukončení programu raketoplánů Space Shuttle. Nová raketa umožní Američanům létat do vesmíru bez závislosti na Rusku. Raketa SLS je dosud největší raketou v historii, svou výškou 111 metrů překonává o třicet centimetrů dosud největší raketu Saturn V, která vynášela na orbitu posádky misí Apollo. Pokud půjde vše podle plánu a dopadne dobře poslední zkouška, bude raketa SLS příští rok v listopadu stát na připravené floridské odpalovací rampě Launch Pad 39B s úkolem vynést na orbitu kosmickou loď Orion. Jde o první ostrou misi amerického programu Artemis, který má dostat lidi zpět na povrch Měsíce. Příští rok se Orion na svou cestu kolem Měsíce vydá ještě bez posádky. Prázdná kabina naplněná měřicími přístroji bude mít za úkol získat data a následně otestovat vstup do atmosféry Země a přistání na jejím povrchu.  

Plán přistát na Měsíci už v roce 2023 by ale neměl zpozdit ani případný neúspěch posledního testu SLS. Američané počítají s tím, že v takovém případě by se loď Orion vydala příští rok na první cestu pomocí rakety Falcon Heavy od SpaceX nebo Delta IV Heavy od United Launch Alliance. Obě rakety za sebou mají už úspěšné mise. Společnost SpaceX řízená již zmíněným Elonem Muskem má navíc po letošním roce jako první soukromá firma zkušenost s pilotovanými lety, neboť její menší raketa Falcon 9 vynesla v listopadu na Mezinárodní vesmírnou stanici loď Crew Dragon se čtyřmi astronauty. Šlo o velký milník už jen proto, že cena za vynesení jednoho astronauta klesla na 50 milionů dolarů. Dosud měli monopol na dopravu astronautů Rusové a účtovali si 90 milionů dolarů za jednoho. Příští rok má navíc proběhnout první testovací let s posádkou lodi Starlink vyvíjenou společností Boeing.

https://archiv.ihned.cz/c1-66863010-elona-v-kosmu-predpovedel-uz-nacisticky-konstrukter-raket-dobyvani-mesice-zacne-na-podzim<br>

29.12.2020 Společnost Nokia získala grant ve výši 14 milionů dolarů na vývoj vůbec první mobilní sítě na Měsíci. Plánovaná 4G/LTE síť (a později 5G) má usnadnit obyvatelnost Měsíce a poskytovat komunikační prostředky pro lunární rovery a lunární navigační systémy, zejména s ohledem na projekt Artemis. Plány na vybudování mobilní sítě na Měsíci ale přidělávají vrásky mnoha vědcům. Nokia je přitom jen jedním ze čtrnácti technologických společností, se kterými NASA v této oblasti spolupracuje. Největším problémem bude měsíční mobilní síť pro vědce, kteří využívají pozemní radioteleskopy.

Internet na Měsíci

Observatoře, které využívají radioteleskopy, obvykle vznikají v těch nejodlehlejších koutech Země. Má to pochopitelně svůj velmi praktický důvod - vědci se tak snaží v co největší možné míře eliminovat vysokofrekvenční rušení, produkované dnes především mobilními sítěmi, ale i dalšími běžně používanými zařízeními. Například 76metrový radioteleskop Lovell, který se nachází na nejstarší observatoři na světě Jodrell Bank, dokáže detekovat mobilní signál až z dalekého Marsu

https://www.stoplusjednicka.cz/proc-je-planovana-mobilni-sit-na-mesici-spatnou-zpravou-pro-nektere-vedce?

26.12.2020 Rok 2020 přinesl tolik událostí, že většina lidí možná ani nezaregistrovala, jak výrazně vzrostla aktivita soukromého sektoru ve vesmírném prostoru. Plány pro rok 2021 mají navíc mnohé soukromé firmy ještě ambicióznější. Armáda je již ve vesmíru jako doma, nyní se k ní tedy přidají i podnikatelé. Ve Spojených státech, ale také ve Velké Británii či v Německu vznikají start-upy, které se zabývají komerčním využitím blízkého vesmíru. Nejvíce pozornosti na sebe ale budou i v roce 2021 nepochybně strhávat především velcí hráči.

PŘÍMÁ LINKA ZEMĚ-ISS

V roce 2020 jsme byli svědky spektakulárního startu prvního letu vesmírné lodi Muskovi společnosti SpaceX s lidskou posádkou. Tento první a testovací let lodi Crew Dragon následoval i první standardní let k Mezinárodní vesmírné stanici. Rok 2021 přinese podle plánu další dva lety lodi Crew Dragon s posádkou a v druhé polovině roku by měla na svoji první pilotovanou misi odstartovat i vesmírná loď Starliner společnosti Boeing. Na palubě lodí Crew Dragon v roce 2021 navíc nebudou již jen astronauti NASA, která je samozřejmě hlavním zákazníkem SpaceX. Na palubě Crew Dragon by v druhé polovině roku 2021 měli být i dva turisté, nebo chcete-li soukromí astronauti.

CESTY NA SUB-ORBITÁLNÍ DRÁHU A DÁLE

O něco kratší cestu na hranici vesmíru po sub-orbitální dráze budou v roce 2021 nabízet společnosti Virgin Galactic Richarda Bransona a Blue Origin Jeffa Bezose. Virgin Galactic již prodal 600 letenek a s prodejem začne i Blue Origin. Ačkoliv není jasné, zda v roce 2021 dojde skutečně ke komerčním letům, minimálně se k nim opět o něco příblížíme.

Blue Origin však v roce 2021 otestuje i svůj nový velký nosič pro cesty na oběžnou dráhu, stejně jako konsorcium United Launch Alliance společností Boeing a Lockeed Martin, které míří až na Měsíc. Celá řada společností potom bude pokračovat ve vývoji a testování malých nosičů určených pro vynášení malých satelitů.

https://www.epenize.eu/privatni-sektor-miri-do-vesmiru-rok-2021-bude-zlomovy/?

25.12.2020 Americká armáda se znepokojením sleduje ruské testy zbraní pro ničení nepřátelských satelitů. Generál vesmírných sil James Dickinson vzkázal Moskvě, že vesmír patří všem národům. V době střídání stráží v Bílém domě by neměla taková zpráva zapadnout. Vedení americké armády varuje, že se Putinovo Rusko snaží militarizovat vesmír tím, že dlouhodobě testuje zbraňové systémy, jež dokážou ničit satelity ostatních států. Takové jednání je nepřijatelné, i když se Moskva navenek tváří, že to není pravda.

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/pentagon-usa-rusko-zbrane-vesmir?<br>

19.12.2020 Viceprezident Mike Pence v pátek oznámil, že příslušníci Jednotky vesmírného nasazení se budou nazývat Strážci.

"Právě jsme se vrátili z Oválné pracovny, a proto je mi ctí jménem prezidenta Spojených států amerických oznámit, že nyní budou muži a ženy z Jednotky vesmírného nasazení známí jako strážci," uvedl Pence během shromáždění u příležitosti oslav prvního roku fungování Jednotky vesmírného nasazení.

Tento důležitý krok dále posouvá vývoj vesmírné jednotky. Ta patří k těm nejmladším, jelikož začala fungovat v prosinci 2019. Navíc se jedná o první novou vojenskou službu, která vznikla od roku 1947. Důvodem jejího vzniku byly obavy o americké satelity, které jsou zásadní pro vojenské operace a komerční podnikání.

Název "Strážci" není jediným podobným odhalením. V posledních dnech Pence oznámil, že floridská letecká stanice Cape Canaveral a Patrikova letecká základna budou přejmenovány na Stanice vesmírných sil.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/pence-oznamil-ze-personal-jednotky-vesmirneho-nasazeni-bude-nazyvan-strazci.A201219_113100_ln_zahranici_lidar?

10.12.2020 Prototyp rakety Starship společnosti SpaceX při přistání na závěr cvičeného letu explodoval a roztrhl se. Společnost SpaceX podnikatele Elona Muska přitom plánuje, že loď už za za šest let dopraví lidskou posádku na Mars (ČTK)  

https://www.e15.cz/zahranicni/uspesny-test-prototypu-rakety-starship-pokazilo-jen-pristani-1376131?<br>

10.12.2020 Vědci hledají možnosti, jak chránit zdraví astronautů při dlouhodobých pobytech ve vesmíru. Pomáhají jim v tom i živočichové vysílaní na oběžnou dráhu kolem Země.

Lidstvo se připravuje k návratu na Měsíc, let lidí na Mars dostává reálnější obrysy a soukromé společnosti připravují vše k rozjezdu vesmírné turistiky. V souvislosti s tím vystupují do popředí zdravotní rizika spojená s pobytem ve vesmíru.

Překážky na cestě do kosmu

První je oxidační stres vznikající v důsledku převahy volných radikálů nad antioxidanty v tkáních. Radikály pak reagují o překot s nejrůznějšími látkami a tkáně tím narušují. Další riziko představuje poškození DNA. V kosmu také klesá výkon buněčných organel mitochondrií, jež pro buňku vyrábějí energii. Významně se v reakci na pobyt ve vesmíru mění aktivita některých genů. Rozsáhlé posuny nastávají i v druhovém zastoupení bakterií sídlících v útrobách a na povrchu těla lidí i zvířat.

Pobyt v kosmu působí na lidskou DNA podobně jako stárnutí. Studie provedená na bratrech Kellyových, i data získaná od dalších deseti astronautů odhalila, že let do kosmu mění délku telomer.Tyto úseky DNA se nacházejí na koncích chromozomů, do nichž je rozdělena dědičná informace.

Telomery chrání a vymezují hranice chromozomů. Stárnutím se však zkracují. Přílišné zkrácení chromozomových koncovek předurčuje buňku k zániku. Naopak s nadměrným prodloužením telomer roste riziko, že buňka propadne nádorovému bujení. Astronautům se během letu telomery prodlužují a po návratu na Zemi se o to více zkrátí.

"Astronauti nakonec skončí s kratšími telomerami, než s jakými do kosmu odstartovali," shrnuje závěry jedné ze studií publikovaných v časopise Cell bioložka Susan Baileyová z Colorado State University.

Vědci připisují změny v délce telomer u astronautů zvýšené úrovni radiace a z toho vyplývajícímu oxidativnímu stresu. Na ten jsou telomery zvláště citlivé. Potvrzují to i výsledky vyšetření, které provedli vědci z NASA u horolezců z expedice na Mount Everest. Nízký obsah kyslíku a zvýšená úroveň radiace na vrcholku velehory navodily spolu s enormní zátěží organismu podobné změny v délce telomer jako pobyt ve vesmíru.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/kosmicke-lety-nejsou-zdrave.A201202_122223_ln_veda_ape

10.12.2020 Americká vesmírná agentura NASA ve středu zveřejnila jména 18 astronautů a astronautek, kteří budou tvořit tým programu Artemis a v příštích letech by měli zamířit k Měsíci. Z nich bude také vybrána první žena a další muž, kteří jako zástupci lidstva po více než půl století opět stanou na povrchu přirozeného souputníku Země.

Skupina devíti mužů a devíti žen byla vybrána ze 47 aktivních astronautů NASA. Jsou mezi nimi například nynější členové posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) Kate Rubinsová a Victor Glover. Nebo také Christina Kochová a Jessica Meirová, jež zvládly tři pracovní výstupy prvního čistě ženského týmu v otevřeném kosmu. Kochová je navíc s 328 dny rekordmankou mezi ženami, pokud jde o dobu strávenou nepřetržitě ve vesmíru.

NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) plánuje přistání na Měsíci do roku 2024, i když vyhlídky na splnění tohoto záměru se podle AP postupně horší. Jistotu přitom nepřidává ani nadcházející změna v Bílém domě.

Program Artemis I počítá s nepilotovaným robotickým letem k Měsíci. Výběr konkrétních čtyř plánovaných členů posádky pro let ve fázi Artemis II, jehož součástí má být v roce 2023 dosažení oběžné dráhy kolem Měsíce, NASA předpokládá v příštím roce. Posádka pro Artemis III, včetně dvou jejích členů, kteří mají stanout na lunárním povrchu, bude určena později.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/nasa-oznamila-jmena-18-astronautu-programu-artemis-pro-pristi-mise-na-mesic.A201210_072054_ln_veda_lihla

5.12.2020 Více než po padesáti letech zdobí měsíční krajinu další hvězdy - vedle americké vlajky zapíchli tu svou také Číňané. A na svůj technologický zázrak jsou patřičně hrdí.

Fotografií rudého praporu o pěti žlutých hvězdách poklidně usazeného na Měsíci se ve čtvrtek pochlubila China's National Space Administration. Snímek pořídila kamera vesmírné sondy Čchang-e 5 před tím, než opustila Měsíc spolu se vzorky hornin.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cinane-maji-na-mesici-svou-vlajku-na-rozdil-od-americke-nevybledne-132530#<br>

1.12.2020 Čínská lunární sonda Čchang-e 5 přistála v úterý ve čtvrt na pět odpoledne našeho času na přivrácené straně Měsíce. Oznámila to Čínská národní vesmírná agentura (CNSA). Aparát má v následujících hodinách začít sbírat z měsíčního povrchu vzorky hornin, které má již v polovině prosince dopravit ke zkoumání na Zemi.

Sondu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5 z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan. Dva moduly sondy tedy přistály v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří) na přivrácené straně Měsíce a dva zůstávají na oběžné dráze.

Vzletový modul by měl ve čtvrtek 16:10 SEČ z Měsíce opět odstartovat a v následujících hodinách a dnech provést několik operací, aby se spojil s tzv. orbiterem, servisním modulem kroužícím kolem luny. Z této části sondy se materiál přesune do návratového modulu, jenž zamíří k Zemi. 

Cesta zpět by podle serveru Space.com měla trvat čtyři a půl dne. Předpokládá se, že kapsle se vzorky přistane pomocí padáku v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko mezi 15. a 17. prosincem. Hlavním cílem projektu je získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na naši planetu k bližšímu zkoumání. 

Loni v lednu se Číně jako první zemi světa podařilo přistát se svým aparátem na odvrácené straně Měsíce, a to v rámci mise Čchang-e 4. Tam nyní působí čínské robotické vozítko Nefritový králík 2, které poslalo na Zemi první zblízka pořízené snímky povrchu odvrácené strany Měsíce a další data.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/cinska-sonda-pristala-na-mesici-40343898#

24.11.2020 Raketa v překladu nazvaná Dlouhý pochod 5 vynesla v pondělí z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan sondu, která by měla zajistit odebrání vzorků z povrchu Měsíce a jejich přepravu na Zemi. Podle Čínského národního vesmírného úřadu (CNSA) by se tak mělo stát do poloviny prosince. Start vysílala na svém webu v přímém přenosu čínská zpravodajská televize CGTN.

Pokud bude jeho realizace úspěšná, dostane se měsíční materiál na Zemi poprvé po více než čtyřiceti letech. V šedesátých a sedmdesátých letech takové mise zdárně uskutečnily Spojené státy a bývalý Sovětský svaz, jehož nástupnickou zemí je Rusko. 

  • hlavním cílem je získat pomocí vrtného zařízení a robotické paže z hloubky až dvou metrů kolem dvou kilogramů hornin a dalšího materiálu a dostat je na Zemi. 
  • vzorky by měly na Zemi dorazit do 23 dnů. Přistání modulů na Měsíci se podle něj předpokládá do osmi dnů. 

Další čínský aparát je v současné době na cestě k Marsu. Čína chce dopravit na "rudou planetu" robotické vozítko poháněné solární energií a určené pro shromažďování vědeckých dat. O přistání na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu by se Číňané měli pokusit v květnu. 

https://www.e15.cz/zahranicni/cinska-sonda-zamirila-ze-zeme-pro-vzorky-z-povrchu-mesice-1375575?<br>

18.11.2020 SpaceX pokořila další vesmírný milník. I s Baby Yodou na palubě. Kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX dorazila včera ráno k ISS. Se čtyřmi astronauty na palubě šlo o první plnohodnotnou misi soukromé firmy ve spolupráci s NASA. O pátém pasažérovi v korábu už se ale tolik neví. Celý let Crew Dragon k ISS trval 27 hodin. NASA doufá, že završená mise se všemi čtyřmi astronauty na palubě zahájí novou éru: pravidelného spojení s orbitálním komplexem. Také na něm ušetří.

  • Po konci programu raketoplánů museli Američané létat v ruských lodích Sojuz. Za jedno místo platili skoro dvě miliardy korun. SpaceX nabízí letenku o více než třetinu levněji. NASA tak za čtyři astronauty v Crew Dragon ušetří až 2,7 miliardy. A další stovky miliard korun už spoluprací se soukromým sektorem ušetřila. 
  • https://www.seznamzpravy.cz/clanek/spacex-pokorilo-dalsi-vesmirny-milnik-i-s-baby-yodou-na-palube-130125#<br>

17.11.2020 K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v úterý v 05:01 SEČ dorazili čtyři astronauti na palubě vesmírné lodi Crew Dragon vyvinuté soukromou společností SpaceX. Jde o první plnohodnotnou misi vesmírného plavidla vlastněného soukromou společností, na níž se podílí americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/posadka-ve-vesmirne-lodi-crew-dragon-spolecnosti-spacex-dorazila-k-iss.A201117_094930_ln_zahranici_liev?

26.10.2020 Na Měsíci je s jistotou přítomna voda v podobě ledu, hlásí americká kosmická agentura NASA. Objev se povedl díky létající observatoři Sofia, což je na výzkumné pracoviště předělaný Boeing 747, jenž brázdí nebe planety Země. Zásoby vody na Měsíci jsou klíčové pro program Artemis, jenž má vrátit lidstvo zpět na povrch Měsíce a tentokrát nastálo. První ostrý start vesmírné lodi Orion k Měsíci proběhne už příští rok v listopadu. Trvalá přítomnost vody na Měsíci umožní do budoucna větší soběstačnost plánované základny a zdroj nejen pitné vody ale i paliva pro budoucí lety na Mars.

Zároveň byla zveřejněna studie vedená astronomem Paulem Hayenem z Coloradské univerzity v Boulderu, jehož tým dochází po analýze dat sondy LRO k závěru, že by mohl být led přítomný v kráterech, do jejichž částí se nikdy nedostanou sluneční paprsky. Většina z nich je na jižním pólu. Odhaduje, že plocha, kde by mohl být skrytý led, by mohla mít až 40 tisíc kilometrů čtverečních, z toho šedesát procent zastíněné oblasti je na jižním pólu. Led by se v kráterech díky teplotě - 163 stupňů Celsia měl chovat jako kámen. První přímý důkaz o pravděpodobné přítomnosti vody na pólech Měsíce přineslo zpracování dat z indické sondy Čandraján-1 už před dvěma lety.

https://zahranicni.ihned.cz/c1-66834930-mesic-dnes-odkryje-sve-tajemstvi-ma-byt-dulezite-pro-misi-ktera-vrati-lidi-na-jeho-povrch-a-zacne-uz-za-rok

26.10.2020  Nokia už minulý týden získala zakázku na vybudování lunárního internetu, Muskova SpaceX pracuje na testu vesmírného tankování. Teprve před dvěma roky se NASA podařilo zpracováním dat z indické sondy Čandraján-1 získat první přímý důkaz, že na pólech Měsíce se nachází voda ve formě ledu. Přítomnost byla potvrzena na severním i jižním pólu. Obzvlášť bohatý na led je dle dat jižní pól, kde mají přistát lidé v rámci lunárního programu Artemis a vybudovat zde trvalou základnu. Základna má následně sloužit jako přestupní stanice zejména pro mise na Mars.

  • Pokud půjde navíc vše podle plánu, bude už v roce 2023 kolem Měsíce obíhat mezinárodní vesmírná stanice. Bude výrazně menší než její sestra na oběžné dráze kolem Země, za to ale bude schopná díky vlastním motorům rychle měnit své umístění. Na vývoji už naplno pracují společnosti Maxar Technologies a Northrop Grumman. 
  • kurýrní služba má fungovat mezi Měsícem a Zemí. Soukromý sektor bude soutěžit o zakázky na dodávky přístrojů, roverů nebo zásob na povrch Měsíce. První zásilky vynesou soukromé společnosti už příští rok. Při startu Artemis III v roce 2023 s cílem přistát na Měsíci tak už bude na oběžné dráze připravený přistávací modul pro astronauty a na Měsíci různá zařízení včetně roverů. Do lunárního modulu astronauti přestoupí z Orionu a následně přistanou na Měsíci. Strávit by na něm měli týden a celá mise zabere měsíc. Zároveň v té době ale už může kolem Měsíce obíhat stanice Gateway. V takovém případě NASA počítá s tím, že by astronauti nepřestupovali do lunárního modulu napřímo z Orionu ale právě přes stanici Gateway. Přistát mají astronauti na jižním pólu Měsíce, kde bude světlo i tma. Sluneční záření je důležité jako zdroj energie pro sluneční panely. Naopak tma pro výzkumné účely. 
  • V následujících letech se astronauti zaměří na budování základny. V podstatě by měla vypadat podobně jako základna na Marsu z filmu Marťan.

  • Součástí bude ubikace pro čtyři astronauty a pozemní vozidlo, v němž bude možné cestovat bez skafandru. Počítá se také s testováním těžby minerálů na Měsíci nebo vybudováním lunárního internetu, který bude sloužit jako systém varování například před slunečními erupcemi a zároveň umožní astronautům na Měsíci přímé spojení se Zemí.

  • https://zahranicni.ihned.cz/c1-66834930-mesic-dnes-odkryje-sve-tajemstvi-ma-byt-dulezite-pro-misi-ktera-vrati-lidi-na-jeho-povrch-a-zacne-uz-za-rok

21.10.2020 Kosmická loď NASA OSIRIS-REx je sběratelem kosmických hornin. Zdraví vypuklo z kontroly mise 20. října v 18:12 EDT, když se vědci na Zemi dozvěděli, že kosmická loď jemně postrčila blízkozemský asteroid zvaný Bennu a odebrala část hornin, aby se vrátila na Zemi.

https://www.sciencenews.org/article/nasa-osiris-rex-spacecraft-asteroid-bennu-sample-collection?

2.10.2020 Astronauti se chystají na návrat na Měsíc, který se má odehrát už za čtyři roky. A jedním z největších nebezpečí, kterým budou budoucí astronauti čelit, je vesmírné záření, které může mít trvalé zdravotní následky od šedého zákalu až po rakovinu a neurodegenerativní choroby.

  • Odpovědi na otázky ohledně radiace dostali vědci teprve před několika dny, kdy vyhodnotili data z experimentu měsíčního modulu Chang'E 4 v roce 2019. "Radiace na Měsíci je dvakrát až třikrát vyšší než to, co známe z ISS,"  ISS je stále částečně chráněna zemskou ochrannou magnetickou bublinou zvanou magnetosféra, která odvádí většinu záření z vesmíru. Atmosféra Země pak poskytuje další ochranu lidí na naší planetě.
  • To omezuje pobyt astronautů na Měsíci na přibližně dva měsíce, to znamená, že když astronautům trvá cesta na Měsíc týden a další týden cesta zpět, nezbude na pobyt na měsíčním povrchu zdaleka tolik času, kolik by potřebovali  
  • Na Měsíci existuje několik zdrojů záření. Jednak tam jsou galaktické kosmické paprsky, sporadické události slunečních částic (například ze slunečních erupcí) a neutrony a gama paprsky z interakcí mezi kosmickým zářením a měsíční půdou. 
  • Úrovně záření, které jsme naměřili na Měsíci, jsou přibližně 200krát vyšší než na povrchu Země a pětkrát až 10krát vyšší než při letu z New Yorku do Frankfurtu 
  • Existuje jedno řešení, jak se vyhnout radiaci v případě, že lidé tam budou trávit delší časové úseky. Budou si muset vybudovat taková osídlení, jež budou chráněna před zářením tím, že budou pokryta asi 80 centimetry měsíční půdy. 

https://veda.instory.cz/1380-na-mesici-je-silna-radiace-a-to-neni-dobra-zprava-pro-budouci-mise.html

17.9.2020 Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala v úterý s americkou stranou smlouvu ve výši přes 129 milionů eur (téměř 3,5 miliardy Kč) na výrobu kosmické lodi, která bude součástí společného projektu s americkým vesmírným úřadem NASA. Cílem je prozkoumat, jak odklonit potenciálně nebezpečný asteroid směřující na Zemi, informovala agentura Reuters. Podle plánů má NASA vypustit v červnu 2021 kosmickou sondu DART k binární planetce Didymos, konkrétně na tzv. kolizní kurz s "měsíčkem" Dimorphos (neoficiálně se mu dříve říkalo "Didymoon", případně Didymos B), který kolem onoho hlavního asteroidu Didymos obíhá.

Právě do tohoto menšího tělesa má v roce 2022 půltunová sonda narazit. Střet stroje letícího rychlostí 21 600 km/h má alespoň trochu změnit dráhu vesmírného tělesa. Vědci chtějí otestovat, zda by bylo možné pomocí kinetické energie, takového "kulečníkového šťouchu", vychylovat objekty, které by mohly ohrožovat Zemi, na bezpečnější dráhu. Jednoduše řečeno - má to být test připravenosti na možné srážky Země s tělesy přilétajícími z kosmu.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/skutecny-armageddon-usa-a-evropa-chteji-stouchnout-do-asteroidu-objeveneho-cechem-40336670#

12.9.2020 Čína v posledním desetiletí opravdu nastartovala svůj vesmírný program. Letos mimo jiné oznámila vývoj motoru, který by mohl pohánět opakovaně použitelné vesmírné letadlo a také vypustila svůj první rover na Mars. A i když Čína o všech svých technologiích nerada hovoří, rozhodně není sama. Podoba i účel s X-37B čistě náhodná?

A co podoba s X-37B? Experimentální americké vesmírné letadlo strávilo ve vesmíru naposledy asi 900 dní a při první misi 780 dní. Nyní je toto tajné vesmírné plavidlo na své třetí misi už asi 100 dní.

Jde o stroj, mezi jehož nesporné výhody patří opakovaná použitelnost a funkce letadla, které vzlétá vertikálně a při návratu na Zemi přistává na přistávací dráze. X-37B ale ve vesmíru zůstává po celá léta, bez posádky a tedy i bez technologií podpory života a dalších. S nákladním prostorem podobným pickupu může X-37B vynést do vesmíru experimentální technologie.

https://tech.instory.cz/1194-cina-uspesne-zahajila-zkusebni-provoz-tajneho-vesmirneho-letadla.html?

4.9.2020 Cesta na Měsíc zůstává i po více než 50 letech od jeho dobytí stále mimořádně nákladná. Teď by ji mohl usnadnit nově publikovaný vynález amerického Národního ústavu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Vesmírná agentura, jak se NASA také říká, si ji nechala patentovat - patent se přitom nevztahuje na nějaké speciální vybavení, ale na trajektorii dráhy. Ta je navržena tak, aby šetřila čas, peníze i palivo.

A možná - jen možná - také zachytit první přímou detekci temné hmoty, jež tvoří asi 80 procent hmoty ve vesmíru, ale musí být ještě identifikována. Vědce, kteří něco takového dokážou, by mohly čekat hned dvě Nobelovy ceny za vědu: "Ta první za to, že by zjistili, kdy se zformovaly první hvězdy a galaxie a které to jsou. Ta druhá za to, že by se jim podařilo zaznamenat temnou hmotu," podotýká Burns, jehož tým nyní hraje o to, že by tyto dvě Nobelovky získal sám. 

https://www.denik.cz/veda-a-technika/nasa-vesmir-mesic-let.html?

3.9.2020 Americká společnost SpaceX dnes úspěšně dopravila na oběžnou dráhu už dvanáctou sérii 60 satelitů sítě Starlink, která má v budoucnu umožnit připojení k internetu kdekoli na Zemi. Kolem planety těchto družic nyní krouží 713. První stupeň rakety Falcon 9 opět úspěšně přistál na plující plošině v oceánu. (ČTK) 

2.8.2020 Loď Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX v neděli v pořádku přistála do vod Mexického zálivu. Na její palubě se z dvouměsíčního pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vrátili astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley. Úspěšný závěr cesty s přistáním znamená konec závislosti Američanů na ruských raketách a lodích Sojuz.

https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/velky-kosmicky-uspech-crew-dragon-s-astronauty-v-poradku-pristal-na-mori-40332249#

29.7.2020 NASA chce stavět jaderné elektrárny na Měsíci a Marsu

https://fzone.cz/clanky/nasa-chce-stavet-jaderne-elektrarny-na-mesici-a-marsu-1199?

29.7.2020 Spojené státy americké se ve čtvrtek stanou již třetí zemí, která v červenci vyšle raketu na Mars. Cílem mise NASA je mimo jiné pokusit se na planetě najít stopy dávného života. Zajímavostí je také plánovaný vzlet malého robotického vrtulníku v řídké atmosféře.

Přehlídku startů raket mířících k Marsu začaly Spojené arabské emiráty, které z japonského vesmírného střediska Tanegašima vyslaly nosnou raketu H-IIA s družicí Amal (Naděje). Satelit má kolem Marsu kroužit od května příštího roku a zkoumat atmosféru planety.

Další zemí, která již směřuje k Marsu, je Čína. Její raketa pojmenovaná Long March 5 (Dlouhý pochod 5) nese družici s přistávacím modulem a průzkumným robotickým vozítkem, které má na planetě sbírat vědecká data. Satelit by měl podle plánu k rudé planetě dorazit v únoru a o první přistání na Marsu v historii země se Číňané hodlají pokusit o dva až tři měsíce později.

Třetí zemí do počtu budou ve čtvrtek Spojené státy americké. Start rakety Atlas V má NASA přenášet živě na svém kanálu na Youtube i dalších sociálních sítích. Vzlet z mysu Canaveral na Floridě má podle plánu nastat v 7:50 tamního času, tedy ve 13:50 středoevropského času.

https://www.sciencealert.com/it-s-official-nasa-s-next-mission-to-mars-will-launch-this-thursday 

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/nasa-posle-na-mars-dalsi-vozitko-bude-hledat-pradavny-zivot-na-rude-planete-vypusti-i-roboticky-vrtu.A200729_110713_ln_veda_ele

23.7.2020 Čína odstartovala svou první misi na Mars. Přistání průzkumného vozítka se předpokládá v první polovině příštího roku Již v noci na pondělí odstartovala z japonského vesmírného střediska Tanegašima k Marsu nosná raketa H-IIA s družicí Amal (Naděje). Vyslaly ji Spojené arabské emiráty. Satelit bude od května příštího roku kolem Marsu kroužit a zkoumat jeho atmosféru.

Svůj šestikolový rover jménem Perseverance (Vytrvalost), zhruba o velikosti automobilu, hodlají mezi 30. červencem a 15. srpnem vyslat na Mars také Američané. Žádné jiné zemi než Spojeným státům se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval. V současné době operují na povrchu rudé planety dvě vozítka amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), a to InSight a Curiosity. Šest dalších aparátů zkoumá Mars z jeho oběžné dráhy; tři jsou americké, dva evropské a jeden indický. 

4.6.2020 Americká společnost SpaceX miliardáře Elona Muska ve čtvrtek ráno úspěšně dopravila na oběžnou dráhu už osmou sérii 60 satelitů sítě Starlink, která má umožnit globální připojení k internetu. Kolem Země těchto družic nyní krouží kolem 480. První stupeň rakety Falcon 9 po vynesení satelitů opět úspěšně přistál na plující plošině v Atlantském oceánu.

  • konstelace družic sítě Starlink asi 550 kilometrů nad Zemí 
  • Cílem společnosti je do poloviny roku dosáhnout operačního provozu zaměřeného na zpřístupnění internetu v Kanadě a části USA a v příštím roce ve zbytku světa. Prozatímní plán počítá s rozmístěním asi 12.000 družic. Společnost ale uvažuje o pozdějším rozšíření sítě na celkem 42.000 satelitů.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/raketa-falcon-9-vynesla-na-obeznou-drahu-dalsich-60-satelitu-starlink-jde-jiz-o-osmou-dopravenou-ser.A200604_123602_ln_zahranici_ele 

30.5.2020 Poprvé po devíti letech od konce programu raketoplánu odstartovala z území Spojených států do kosmu loď s lidskou posádkou. Dvojice astronautů Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Robert Behnken a Douglas Hurley letí na palubě plavidla Crew Dragon, které stejně jako nosnou raketu Falcon 9 vyvinula a provozuje soukromá společnost SpaceX.

Sobotní mise s názvem Demo-2 je součástí programu NASA, který má za cíl vybudovat infrastrukturu pro komerční lety do vesmíru.

Do vybudování vesmírného letounu společnosti SpaceX investovala NASA podle deníku The Guardian od roku 2011 více než tři miliardy dolarů (zhruba 75 miliard korun).

Crew Dragon není jediná loď, díky které se Američané v programu pilotovaných letů zbaví závislosti na Rusku. Společnost Boeing v letošním roce připravuje první testovací let své lodi CTS-100 Starliner s posádkou. Vedle toho americká společnost Lockheed Martin a evropský Airbus vyvíjejí pro NASA další kosmickou loď Orion.

Společnost SpaceX již nyní připravuje novou loď nazvanou Starship, se kterou chce kolonizovat Mars. Kosmické plavidlo by mělo být schopné přepravit až stovku cestujících.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/zive-muskova-vesmirna-raketa-se-chysta-ke-startu-americti-astronauti-jsou-uz-uvnitr.A200527_211558_ln_zahranici_tesa

28.5.2020 Historická událost v dějinách amerických letů do vesmíru se zatím odkládá na sobotu. Počasí včera zhatilo start rakety Falcon 9 a lodi Crew Dragon americké soukromé společnosti SpaceX s dvoučlennou posádkou z Kennedyho vesmírného střediska na floridském Mysu Canaveral- let byl odložen kvůli počasí.

22.5.2020 Na 27. května se chystá historický let do vesmíru v režii NASA a za pomoci společnosti SpaceX. Dva astronauti poletí soukromým modulem na soukromou raketu až na ISS. Ale z Floridy. Američané po skoro deseti letech vysílají americký raketoplán s americkou posádkou z amerického území. Pokud půjde všechno hladce, během několika měsíců pošle NASA na ISS další Crew Dragon, tentokrát pro čtyři osoby, ve kterém by měli sedět tři Američani a jeden Japonec.

https://www.forbes.cz/kam-se-jeste-zadny-byznys-nevydal-historicky-start-otevira-novou-epochu-vesmirneho-podnikani/ 

21.5.2020 Společnost SpaceX plánuje vyslat první dva lidi do vesmíru už příští týden, což bude obrovský průlom v jejím fungování a také historický milník pro jejího šéfa Elona Muska.

The Guardian však informuje o nečekaném odchodu Douga Loverra, který na straně NASA dosud řídil celou divizi letů s lidskými posádkami. SpaceX a NASA úzce spolupracují, vládní agentura totiž projekt z velké míry financuje. Rakety soukromé SpaceX potřebuje, aby do vesmíru mohla posílat náklad i americké astronauty, protože projekt vlastních raketoplánů ukončila už před lety.

21.5.2020 Kolonizace Marsu si možná vyžádá úpravu lidské DNA. Astronauti musí být 'méně lidmi', tvrdí vědci

Genetické inženýrství může být významnou částí naší budoucnosti na Marsu. Jestliže se lidstvo někdy rozhodne usadit na Marsu, možná budeme muset začít být méně lidmi, napsal s odvoláním na vyjádření vědců server Space.com.

Výpravy lidí na Mars, s nimiž americká NASA chce začít ve třicátých letech, budou pro astronauty obtížné. Několik let budou vystaveni vysoké radiaci, mikrogravitaci způsobující úbytek kostní hmoty a dalším nebezpečím. Tito průkopníci by ale stále měli být schopni dostat se zpět na Zemi v relativně dobrém stavu.

Avšak pro ty, kteří se rozhodnou nevrátit domů, to může být něco zcela jiného. Pokud při trvalém žití na Marsu nebo jinde mimo naši planetu chceme zůstat v bezpečí a zdraví, možná budeme podle expertů potřebovat určitou úpravu v základním naprogramování našeho druhu

Zdroj: https://www.lidovky.cz/relax/veda/kolonizace-marsu-si-mozna-vyzada-upravu-lidske-dna-astronauti-musi-byt-mene-lidmi-tvrdi-vedci.A200520_144812_ln_veda_ele

7.5.2020 Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa připravuje právní rámec pro těžbu na Měsíci. Obsažen by měl být v nové Spojenými státy zprostředkované mezinárodní dohodě Artemis. S odvoláním na zdroje obeznámené s příslušnými dokumenty o tom informovala agentura Reuters.

Dohoda pojmenovaná Artemis podle amerického programu na výzkum Měsíce by podle Reuters představovala další krok ve snaze USA získat ve světě spojence pro plán amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vybudovat v nadcházející dekádě na Měsíci stálé stanice a poslat tam astronauty. Návrh ale Washington se spojenci zatím nesdílel.

Podle nové dohody by v okolí budoucích lunárních stanic měly vzniknout takzvané "bezpečnostní zóny". Jejich účelem by bylo zabránit škodám nebo zásahům rivalů z řad jiných zemí či společností operujících v těsné blízkosti. Cílem paktu je zároveň přisoudit v souladu s mezinárodním právem společnostem nárok na materiál, který případně vytěží, sdělily Reuters nejmenované zdroje.
V nadcházejících týdnech chce Washington podle zdrojů agentury formálně zahájit jednání o dohodě s vesmírnými partnery, jako jsou Kanada, Japonsko, evropské státy či Spojené arabské emiráty, tedy se zeměmi, které mají podle americké vlády podobné zájmy, pokud jde o dolování na Měsíci. Rusko, které je významným partnerem NASA na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) není podle zdrojů mezi první skupinou zemí, se kterými chtějí Američané jednat.

  • Měsíc a jiná nebeská tělesa si jednotlivé státy nesmí přivlastnit, například okupací či prohlášením suverenity.

Vzhledem k tomu, že státy čím dál více považují vesmír za vojenskou doménu, může být dohoda vnímána jako sílící záměr americké vlády využívat NASA jako diplomatický nástroj. Očekává se tak, že plán vyvolá kritiku vesmírných rivalů USA, jako je Čína.

NASA do programu Artemis, v rámci kterého chce vyslat do roku 2024 na Měsíc astronauty a počítá s dlouhodobou udržitelnou přítomností na lunárním jižním pólu, investuje desítky miliard dolarů. Program také předpokládá, že soukromé společnosti budou moci na místě těžit lunární kameny a případně podpovrchovou vodu, kterou by bylo možné použít k výrobě raketového paliva.

https://www.e15.cz/zahranicni/usa-chystaji-mezinarodni-smlouvu-o-dolovani-na-mesici-pise-reuters-1369468?

6.5.2020 Musk má ideu, že peníze z projektu Starlink by se měly stát hlavním finančním zdrojem pro větší vesmírné projekty, například uskutečnění cesty k Marsu a jeho pozdější kolonizace. Otázkou však zůstává, zda bude možné raketu s posádkou k Marsu vůbec vypustit a zda nebude muset kličkovat mezi ohromným množstvím malých satelitů zajišťujících pro všechny pozemšťany pohodlný přístup k internetu. 

https://magazin.cz/pro-muze/12565-elon-musk-vesele-vypousti-sve-satelity-starlink-navzdory-protestum-vedcu?

2.5.2020 Ekonomická krize způsobená novým typem koronaviru se podle odborníků z agentury pro výzkum trhu Quilty Analytics podepíše na startupových firmách podnikajících v kosmickém byznysu. Během uplynulých pěti let bylo podle Quilty Analytics do startupových projektů zaměřených právě na vesmír investováno astronomických 11 miliard dolarů (více než 275 miliard korun). V loňském roce pak objem privátních peněz investovaných v tomto odvětví dosáhl rekordních 6 miliard dolarů ( zhruba 150 miliard korun). Mezi projekty, které bývají pro soukromé investory v oblasti národní bezpečnosti Spojených států lukrativní, patří například programy pro americkou zpravodajskou komunitu nebo takzvaný program Blackjack zaměřující se na zdokonalení využití satelitní sítě pro vojenské účely. 

Ze soutěže o poskytování této služby již vypadly dvě z pěti si navzájem konkurujících společností, OneWeb, která zkrachovala letos v březnu poté, co ji její největší akcionář Softbank odmítl poskytnout další prostředky na provoz a Leosat, jež ukončila činnost loni v listopadu.

O vývoj projektu se snaží ještě trojice společností, Starlink spadající pod SpaceX miliardáře Elona Muska, kanadská společnost Telesat a Project Kuiper spadající pod Amazon. Podle Quilty Analytics by měla jedna až dvě ze zbývajících firem uspět. 

Jedním z nejnáchylnějších sektorů vůči koronakrizi je podle Quilty Analytics vývoj satelitního internetového pokrytí za účelem globální podpory vysokorychlostního internetu. Podle analytiků se jedná o nejvíce kapitálově citlivý segment vůbec. 

Ještě tvrdší podmínky podle Quilty Analytics zavládnou kvůli krizi z koronaviru v odvětví vývoje malých kosmických plavidel

Třetím vysoce rizikovým sektorem je pak vývoj malých satelitů sloužících jako podpora pro tzv. internet věcí, pojem pro cílovou situaci, kdy spolu navzájem jednotlivé technologické produkty komunikují, centralizují informace a jsou navzájem kompatibilní.  

https://www.euro.cz/byznys/konec-snu-o-marsu-koronavirus-zamicha-kartami-v-kosmickem-byznysu

17.4.2020 Nová kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX odstartuje s posádkou k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) 27. května. Termín dlouho a netrpělivě očekávaného návratu amerických astronautů do vesmíru v americké lodi po devítileté přestávce v pátek oznámil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Vesmírná agentura Spojených států zastavila pilotované lety v roce 2011, kdy zrušila program raketoplánů. Od té doby posádky na ISS a zpět na Zemi přepravují jen ruské lodi Sojuz. Kromě společnosti SpaceX připravuje k pilotovaným letům pro NASA svou loď CST-100 Starliner také společnost Boeing.

Crew Dragon vynese na oběžnou dráhu raketa Falcon 9, patřící rovněž společnosti SpaceX.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/nova-lod-crew-dragon-poleti-s-americkymi-astronauty-27-kvetna.A200417_200004_ln_zahranici_hetom?

22.2.2020 Základna na Marsu by zajistila přežití (vybraného) lidstva, kdyby došlo k nejhoršímu. Podle amerického mediálního teoretika Douglase Rushkoffa by ovšem Muskova kolonie na Marsu nezajišťovala "ani tak přežití lidstva jako spíše záchranný člun pro elitu".

  • Mars je ovšem přece jen příliš daleko a nikdo neví, zda k němu lidé mohou při nynějším stavu techniky dorazit bez poškození zdraví. 
  • Z technického hlediska máme k návratu na Měsíc blíž než kdykoli dříve, tentokrát s moderními systémy, které nám umožní zůstat tam déle než kdykoli dříve  
  • Rusko chce podle webu theweek.co.uk už před rokem 2030 vybudovat měsíční hotel, pro nějž bude energii zajišťovat jaderný reaktor. Příjmy z lunárního hotelu mají zajistit dostatek peněz pro základnu, kterou tam chtějí Rusové vybudovat a provozovat s pomocí těžkých nosných raket Jenisej. Základnu chtějí zakopat několik desítek metrů pod povrch, aby byla chráněna před radiací i před teplotními extrémy na povrchu luny. 
  • Technické problémy usídlení mimo Zemi, jako je zajištění potravin či kyslíku, jsou podle něj mnohem snáze zvládnutelné, než si lidé myslí. "Méně jistý je ale dopad dlouhodobých účinků nízké přitažlivosti na lidské tělo ať už na Měsíci, či na Marsu 
  • https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/miliardari-resi-uprk-z-planety-40314340?

21.2.2020 Vesmírný modul SpaceX vynese do vesmíru na oběžnou dráhu kolem Země čtyři platící turisty. Dojde k tomu koncem roku 2021, nebo počátkem roku 2022

  • uzavřela smlouvu se společností Space Adventures, cestovní kosmickou kanceláří, která již sedmi soukromníkům zprostředkovala cestu na Mezinárodní kosmickou stanici  

1.2.2020 Dle dřívějších ambiciózních slibů má samotný Starship vzlétnout už v příštím roce. O dva roky později má v tomto plavidle zamluvenou letenku japonský miliardář Yusaku Maezawa, kterým se s ním vydá na cestu kolem měsíce. K Marsu chce Musk vyslat posádku hned o rok později, tedy v roce 2024.

22.1.2020 NASA se totiž zabývá možností stavět z hub na Měsíci nebo na Marsu. NASA zkoumá využití hub především kvůli zbavení se nutnosti přepravovat obrovské množství těžkého a drahého stavebního materiálu ze Země. Stačilo by jednoduše dopravit na místo určení vzorky hub. Po dopravení na Měsíc nebo Mars by stačilo houbě dodat vodu a vhodné podmínky k jejímu růstu. Po růstu do požadované podoby by došlo k tepelné úpravě, která by houbu usmrtila a zároveň z ní vytvořila "cihlu". V současnosti NASA testuje, zda bude mycelium hub schopné růstu v půdě Marsu.

18.1.2020 Objem investic do projektů s vesmírným programem dosáhl loni rekordní výše 5,8 miliardy dolarů. Fondy rizikového kapitálu podpořily na celém světě 178 komerčních projektů, vyjádřeno v dolarech jde oproti roku 2018 o nárůst v průměru o 38 procent.

  • U amerických startupů Blue Origin a SpaceX činil loni nárůst objemu investic v dolarech dokonce 41 procent. Investoři podpořili i startupy v Číně nebo ve Velké Británii.
  • Prim, co se komerčních vesmírných programů týče, hrají Spojené státy, kde se v současnosti rozděluje plných 55 procent celosvětových investic. Následuje Velká Británie se 24 procenty,  dokonce už začalo i s výstavbou kosmodromu.

Od roku 2009 se do sektoru komerčních vesmírných programů investovalo celkem 25,7 miliardy dolarů, tvrdí zpráva Space Angels, přičemž nejvíce právě v posledních letech. Podporu dostalo celkem 535 startupů a podle odhadů by jich v následujících letech mělo být ještě víc.  více

20.1.2020 Kosmická loď Crew Dragon americké společnosti SpaceX včera na floridském mysu Canaveral úspěšně absolvovala test záchranného systému, poslední před zahájením letů s posádkou k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) (ČTK) 

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.

Evropská unie doufá, že do roku 2030 bude na evropských silnicích jezdit 30 milionů elektrických aut. Během svého života mohou být elektrická auta uhlíkově neutrální, co se však stane s těmito vozy, a zvláště s jejich bateriemi, až jejich životnost skončí? "Za 10 až 15 let, kdy velký počet autobaterií bude na konci svého životnosti, proto...

COVID-19 změnil globální rizikovou oblast. Rizika byla stanovena podle priority, objevila se nová rizika a byla zesílena další. Světové ekonomické fórum (WEF) vydalo 16. vydání zprávy o globálním riziku z roku 2021.

Pandemie COVID-19 prokázala, že žádná instituce ani jednotlivec sám nedokáže řešit ekonomické, environmentální, sociální a technologické výzvy našeho složitého, vzájemně závislého světa. Pandemie urychlila systémové změny, které byly patrné před jejím vznikem. Chybné linie, které se objevily v roce 2020, se nyní jeví jako kritická křižovatka v roce...

USA se otřásá ve svých základech, co vše se díky událostem nejenom ze 6. ledna 2021 změnilo a změní? Začal hon na prezidenta? Vypustil ze džin z lahve a spustí se dominový efekt? Jde tento proces přibrzdit, zastavit nebo zvrátit? Jde o důsledky kroků, které realizoval Trump ve svém prezidentském mandátu, nebo to má ještě hlubší kořeny? Sklízí Trump...

Šípky

11.10.2020

Podle všeho nás všechny čeká náročný podzim a zima a ještě teď je čas co nejvíce posílit naši imunitu, kterou čeká těžká zkouška. Šípky, tenhle zázrak zvyšuje imunitu a pomáhá chránit před viry i covidem. Máme ho na dosah ruky. A zadarmo říká Jan Tuna.

Před odpovědí je důležité si položit otázku: víme v jaké části vývojovém cyklu civilizace se nacházíme? (stav světové ekonomiky lze přirovnat k lepení děr starého chladiče). Koloběh, který probíhá v přírodě i v ekonomice můžeme demonstrovat na životním cyklu stromů (zrození ze semene, růst, plody, zánik a rozklad, který vytváří prostředí pro...

Evropské a světové banky vysílají signál snižováním úroků a dalších stimulů: utrácejte peníze jsou levné, nemá smysl spořit a v některých zemích mají úspory i záporný úrok. Spotřebitelé však zatím dělají pravý opak, protože v období současné nejistoty a společenských změn zvyšují svoje úspory a omezují nákup spotřebního zboží (výdaje). Tento...

Obchodní válka (nyní probíhá hybridní válka, ale i technologická, měnová, špionážní, dezinformační, ideologická, geopolitická, surovinová, civilizační atd.) mezi USA a Čínou se transformovala do další fáze jménem STUDENÁ VÁLKA 2.0 (už se hraje na více šachovnicích - Evropa, Blízký východ a Čínské moře), nebo je to počátek procesu směřující k 3....