Mraky

Úloha mraků je jednou z nejméně probádaných oblastí vědy o klimatu, protože je obtížné měřit, jakou mohou hrát roli jako "ohřívač" nebo "chladič". Mraky mezi akademiky vyvolávají spory po desetiletí.

• "Mraky určují osud lidstva - zda je podnebí existenční hrozbou, nebo nepříjemností, se kterou se naučíme žít."
• Výše plovoucí mraky dokážou držet teplo na zemském povrchu, ty níže položené zase umí povrch ochladit. Změny klimatu přitom vyvolávají změny v zastoupení jednotlivých druhů oblačnosti.

https://www.theguardian.com/environment/2020/jun/13/climate-worst-case-scenarios-clouds-scientists-global-heating?CMP=twt_a-environment_b-gdneco

3.2.2021 Mezi největší otázky prognostiků změny klimatu patří to, jak atmosférické aerosoly formují mraky, což může pomoci ochladit planetu. Nová studie nyní zjistila, že jedna slibná strategie pro pochopení interakce aerosolů a mraků může nadhodnocovat chladicí schopnost mraků generovaných znečištěním až o 200 procent, uvedli vědci ve vědě z 29. ledna .

"Mraky obecně a to, jak aerosoly interagují s podnebím, jsou v klimatických modelech velkou nejistotou. Vědci vědí, že aerosoly - jak přírodní, tak ze sopek, tak lidské - jako znečištění - mohou změnit tloušťku mraku, schopnost rozptýlit sluneční světlo nebo množství srážek, které produkuje. Ale tyto komplikované fyzikální efekty je obtížné simulovat, a proto vědci hledali příklady z reálného světa, aby tyto efekty studovali.

https://www.sciencenews.org/article/ship-tracks-exhaust-studies-overestimate-cooling-pollution-clouds

2.8.2021 V těchto dnech na vrcholu léta přinášejí mraky ochlazení. Nenechte se ale zmást, v globálním měřítku to může být úplně jinak.

Mraky fungují nejen jako slunečník Země, ale i jako její peřina. V prvním případě planetu ochlazují, ve druhém ji zahřívají. Co v budoucnu převládne?

• Výše plovoucí mraky dokážou držet teplo na zemském povrchu, ty níže položené zase umí povrch ochladit. Změny klimatu přitom vyvolávají změny v zastoupení jednotlivých druhů oblačnosti. 
  
• Z měření teplot a nové analýzy klimatických trendů Světové meteorologické organizace vyplynulo, že Země může překročit klimatický bod zvratu, za který je pokládána teplota o 1,5 stupně Celsia vyšší proti předprůmyslové éře (do roku 1750), už během příštích pěti let. 
  
• Observatoř na havajské sopce Mauna Loa naměřila v květnu nejvyšší měsíční průměr atmosférického CO2 od doby, kdy se tam začala jeho koncentrace měřit. To bylo před 63 lety. Nové maximum je 419,13 ppm (částeček CO2 na milion částeček vzduchu). Když v havajské observatoři začali v roce 1958 sledovat složení atmosféry, bylo v ovzduší 315 ppm CO2. 
  
• Níže položená hustá mračna nad oblastmi blíže rovníku ubudou s postupujícím oteplováním - bude tedy míň slunečníků. Výše položených řidších mraků ale přibude. Planeta tak dostane teplejší deku. Proti takovému vývoji půjde nižší oblačnost ve vyšších zeměpisných šířkách, zvlášť kolem Antarktidy. Avšak nezvrátí, ani nezastaví převahu mraků-peřin. Pravděpodobnost vývoje, při kterém mraky zesílí skleníkový efekt, je víc než 97,5 procenta. 
  
• https://nedd.tiscali.cz/necekane-temna-zprava-o-klimatu-mraky-urychli-globalni-oteplovani-516123?
  

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového