Automobilový průmysl

Nárůst finanční polarizace ve společnosti se bude ve větší míře projevovat i v automobilovém průmyslu - dvě navzájem nesourodé potřeby obyvatel (levná spolehlivá vozidla s malou spotřebou - pro málo rozvinuté země či regiony s nízkými přijmy obyvatel x elekromobily se spoustou benefitů - pro obyvatele se středním a vyšším přijmem do bohatých regionů).

  • Dojde k zásadní změně trendu ve výrobě automobilů - pokles produkce.
  • Pro produkci akumulátorů i pro elekromobily je nutné lithium a kobalt.
  • Do dvaceti let je možné na západě čekat pokles poptávky po autech o 90 % (2019-2039), shodli se zakladatel 6D Academy Pavel Kysilka a ekonom z VŠE Pavel Hnát (březen 2019).

Česko generuje v automobilovém průmyslu devět procent HDP a podílí se 26 procenty na celkové průmyslové výrobě. S 1340 vozy na 1000 obyvatel je Česko na prvním místě na světě, když předstihlo i sousední Slovensko. 

V Česku jezdí po silnicích zhruba šest milionů aut, z čehož elektromobilů jsou dva tisíce. Aby tuzemští výrobci aut splnili evropské závazky na omezení emisí oxidu uhličitého, museli by v roce 2025 vyrábět zhruba 400 tisíc elektromobilů ročně.

"Vyrábět v roce 2025 okolo 25 procent aut na elektřinu a v roce 2030 pak 40 procent je velká výzva a doufejme, že to všichni zvládneme. My se k tomu hlásíme, ale je otázka, jestli jsme si to dobře rozmysleli," uvedl premiér BABIŠ s odkazem na rozhodnutí Evropského parlamentu snížit emisní limity do roku 2030 o 37,5 procenta. (březen 2019)

Tesla, rychlonabíjecí stanice
Tesla, rychlonabíjecí stanice

Bez masivního prodeje elektromobilů toho cíle nejsme schopni dosáhnout. V roce 2025 musíme prodávat čtvrtinu vozů na elektrický pohon a v roce 2030 jich musí být minimálně 40 procent," prohlásil včera Bernhard Maier, šéf Škody Auto. Placením pokut se chce automobilka za každou cenu vyhnout a vyzývá vládu, aby nákup elektrovozů podpořila jakýmikoliv prostředky. Zajišťujeme pro Česko čtvrtinu exportu, tak nás podpořte v přechodu na elektromobily, žádá vládu šéf Škody (3.2019)

17.4.2019 Prodej nových aut v Evropské unii se v prvním čtvrtletí snížil o 3,3 procenta na 4,03 milionu vozů. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Prodej aut v EU klesá od září 2018, kdy se v EU mohou prodávat pouze auta, která prošla novou metodikou měření emisí a spotřeby automobilů WLTP a automobilkám se nepodařilo včas získat certifikáty pro všechny modely. Automobilový průmysl také čelí poklesu poptávky, protože ekonomický růst v regionu zpomaluje kvůli slábnoucímu růstu globální ekonomiky, mezinárodním obchodním sporům a nejistotě kolem odchodu Británie z EU.

12.4.2019 Čína: Prodej vozidel od ledna do března 2019 klesl meziročně o 11,3 % oproti předešlému růstu o +2,8 % v roce2018, uvedla průmyslová asociace (Reuters) 

5.4.2019 Prodej nových osobních automobilů v západní Evropě se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 3,5 % na 3,78 milionu vozů. Vyplývá to ze čtvrtečních údajů výzkumné organizace LMC Automotive. Odhad růstu západoevropského automobilového trhu pro celýí rok 2019 LMC snížila na pouhých 0,3 % z dříve předpokládaných 0,8 % (ČTK) 

2.4. 2019 Prodej nových osobních aut v 1. čtvrtletí 2019 klesl v USA o 2 % na více než čtyři miliony v Česku meziročně o 12 procent na 59 616 vozů. 

27.3.2019 Všechny vozy mají být do budoucna vybaveny asistentem rychlosti, který bude řidiče varovat v případě, že překročí doporučenou rychlost. Disponovat budou také asistentem pro udržování v jízdním pruhu či systémem nouzového brzdění. Díky tomu dokáže vůz v krizových situacích sám zastavit. V každém autě se po roce 2022 bude nacházet také černá skříňka, jež zaznamená údaje o případné havárii. 

Trendy v automobilové dopravě

  • Výrazné snížení emisí do roku 2030 o 30 procent oproti současnosti, tlačí automobilový průmysl do elektromobility (osobní a nákladní auta, autobusy)
  • snížení prodeje automobilu (v řádu jednotek procent) v letech nejen letech 2019 - 2020, důvodem bude recese, přídadně krize, pokud se tentoodhad naplní bude pokles pokračovat...
  • přechod na elektromobilitu a s tím spojenou infrastrukturu (tlak na splnění nových emisních limitů, vznik nových pracovních míst a nucená obměna vozového parku)
  • autonomní doprava ve městech s využitím umělé inteligence (AI nebo UI)
  • autonomní nákladní a osobní doprava (auta, nákladní vozy, metro, autobusy, vlaky, letadla)
  • pokles objemu produkce o cca 30% (důraz na kvalitu a snížení nadprodukce díky UI) v celém řetězci výroby automobilů během cca 5-10 roků
  • v současnosti využíváme náš vozový park na 7% času, to představuje obrovský prostor na růst efektivity jeho využití - sdílená doprava, autonomni robotická vozidla řízená UI
  • zpoplatnění vjezdu do velkých měst pro vozidla se spalovacími motory (starší vozidla, diesely, atd.)
  • díky robotizaci, UI ve výrobě a autonomním vozidlům dojde k výraznému poklesu počtu pracovních míst
  • díky 3D tisku a novým technologiím dojde k regionální individuální produkci vozidel na míru (vlastní design vozidel za stejnou nebo nižší cenu, než u současné produkci)
  • pokles produkce automobilů u výrobců zejména v Evropě
  • velká polarizace v potřebě automobilů v různých částech světa (např. Afrika - jednoduchá lehce opravitelná vozidla bez elektroniky se spalovacím nebo vznětovým motorem x Evropa -modelní autonomní elektromobily jako součást inteligentních měst a regionů)

Postupný pád největších bariér (omezená nabídka, vysoká cena, malá hustota dobíjecí infrastruktury a malá zákaznická zkušenost) v kombinaci s podpůrnými opatřeními (bezplatný vjezd do center měst, parkovacích zón, jízda v pruzích pro MHD atd.) by mohl pomoci rychlejšímu dosažení dvacetiprocentního podílu elektromobilů na celkovém prodeji osobních vozidel a lehkých užitkových vozů v ČR.  

Negativní důsledky těchto změn

  • současný vozový park se stane postupně bezcenným (do konce roku 2040 se zastaví produkce vozidel se spalovacími motory - přijatá směrnice EK)
  • starší vozidla díky emisním limitů nebudou moci jezdit do měst (emisní limity)
  • současná elektrická rozvodní síť a produkce el. energie nebude kapacitně stačit (není na tuto změnu dimenzovaná a chybí sít dobíjecích stanic) - bude tlak na veřejné finance vybudovat nutnou infrastrukturu (investor)
  • většina populace si nebude moci dovolit drahé elektromobily (finančně nedostupné)
  • elektromobily mají až 2,5 x větší emisní ekologickou stopu než současná vozidla se spalovacími motory - neřeší to současné požadavky na snížení emisních limitů
  • akumulátory ze současných elektromobilů neumíme ekologicky recyklovat a vydrží pouze 700-800 nabíjecích cyklů
  • dostupnost individuální dopravy výrazně klesne pro většinu obyvatel (bude finančně nedostupná)

Nabíjecí stanice pro elektroauta:

  • do roku 2023 vznikne síť 800 dobíjecích stanic, z nichž minimálně 500 bude připadat na rychlodobíjecí zařízení.  Nyní je jich cca 180 (30.12.2018)
  • Britský think tank Green Alliance například odhadl, že už šest elektromobilů připojených společně v jedné lokalitě může způsobit přetížení sítě a vést až k black-outu.

28.3.2019 V ČR by mělo vzniknout dalších 125 dobíjecích stanic pro elektromobily. Stát na jejich výstavbu poskytne zájemcům až 130 mil. Kč z evropských fondů. Stanice by měly být hotovy nejpozději do poloviny roku 2022. V současné době je v ČR přes 400 dobíjecích stanic (Reuters)  

18.3.2019 V roce 2030 bude v Česku chybět až 20.000 dobíjecích stanic pro elektromobily. O pět let dříve bude deficit 3000 stanic. Na dnešním kolokviu zástupců automobilek a vlády to uvedl prezident Sdružení automobilového průmyslu Bohdan Wojnar. Jedna dobíjecí stanice by měla podle expertů obsluhovat zhruba deset elektromobilů. V současnosti jich funguje v ČR zhruba 300 (ČTK)

Největší producenti automobilů (2015)

  • Čína                   21,08 milionů
    Japonsko           7,8 milionů
  • Německo           5,7 milionů
  • USA                    4,15 milionů
  • Jižní Korea         4,13 milionů
  • Indie                   3,38 milionů
  • svět celkem       65,53 milionů


Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.

Množství tepla, které Země zachycuje, se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. To podle nového výzkumu NASA a Národního úřadu pro oceány a atmosféru přispívá k rychlejšímu oteplování oceánů, vzduchu a pevniny.