Koloběh vody, vodní cyklus

Koloběh vody znamená, že voda nepřetržitě putuje mezi povrchem Země a ovzduším. Bez sluneční energie a působení gravitace by to ale nefungovalo! Za většinu dešťů na pevnině může navzdory svému názvu malý koloběh vody, který se zároveň stará o snižování teploty pevniny. Při velkém oběhu vody pak dochází k výměně vody mezi oceánem a souší. Je možná ještě větší cyklus, kdy dochází k výměně vody mezi povrchem a jádrem planety, kde je ve vrstvě cca 400 -600km pod povrchem uložena voda v minerálu Ringwoodit, který obsahuje  2 -3 násobek vody na povrchu planety.

  • Cykly mají spirálovitou vývojovou strukturu a na začátku a konci obvykle dochází ke skokové změně na novou úroveň poznání, nebo kvalitu.
  • Pouhé 1 % z celkového množství vody se podílí na koloběhu na Zemi. Pro existenci planety je přitom koloběh vody nesmírně důležitý. 
  • Klimatické modely předpovídaly, že by se vodní cyklus mohl zintenzivnit až o sedm procent na každý stupeň Celsia globálního oteplování, což znamená, že vlhké oblasti budou o sedm procent vlhčí a suché oblasti o sedm procent sušší (9.5.2022).

Obnažený povrch půdy kukuřičného pole může mít za slunečného dne až 47 °C, zatímco teplota rostlin kukuřice, které se ochlazují čerpáním vody z půdy a jejím odpařováním (transpirací), dosáhne jen 32 °C. Teplý vzduch z půdy stoupá vzhůru a odnáší s sebou i hodně páry, z kukuřičného pole se tak voda ztrácí. Zato v lese je rozdělení teplot opačné: v hustém porostu bývá teplota okolo 23 °C, v korunách stromů pak téměř 30 °C 

Existuje koloběh přírody a také voda je v neustálém pohybu, může měnit své skupenství, ale nemůže téct vzhůru. Asi 96 % vody je shromážděno ve světových mořích, ale zhruba 90% vypařené vody, účastnící se oběhu vody připadá na vodu z moří a oceánů.  Za poslední doby ledové byla hladina oceánů o zhruba 120 -140 metrů níže než dnes. Výpar z oceánů, které tvoří cca 70% povrchu, je primární cestou, kterou se voda dostává do atmosféry. V globálním měřítku je množství vypařené vody shodné s objemem vody vracejícím se na Zemi ve formě srážek. Voda na planetě je rezervoár energie (skupenské teplo vody je ohromné Doc. P. Pokorný), vodní pára přenáší hodně energie (energie z moře se odfoukne doprostřed kontinentu, kondenzuje voda a uvolňuje teplo, naopak odparem teplo do vody vstoupí). Oceány hrají klíčovou roli v CO2 a jeho pohlcování a ukládání.

  • 96,5% tvoří slaná voda
  • 3,5% je sladká voda (ledovce, které nejsou dosažitelné potřebám lidstva)

Asi 10 % vypařené vody z oceánu je přeneseno nad pevninu  a padá zde ve formě srážek. Tuto vody přitahují lesy jako čerpadlo.

  • Malý koloběh vody - probíhá pouze nad oceány, nebo pouze nad bezodtokovými oblastmi pevniny (je přirozený stav krajiny, která je v homeostázi)
  • Velký koloběh vody - dochází k přesunům vody mezi oceánem a pevninou. Tento koloběh je spojen s koloběhem sladké a slané vody.
  • Koloběh vody pod zemí - probíhá velmi pomalu i tisíce roků
  • Koloběh vody mezi oceány, podzemím a zaledněnými kontinenty (zalednění v glaciálu a pokles hladiny oceánů až o 130 m), kolísání hladiny oceánů  v závislosti na oteplení a ochlazení. 

Koloběh vody začíná v oceánech, kde je soustředěno až 97 % veškeré vody na planetě Vlivem slunečního záření se slabá vrstva odpařuje a v moři zůstává sůl. Voda nastupuje dlouhou cestu vzduchem v podobě vodní páry a potom se sráží v oblacích. Když miniaturní kapičky, z nichž se skládají mraky dosáhnou dostatečné velikosti mění se v déšť nebo sníh.

  • Ledovce představují 66 % sladké vody na planetě - rezerva, ke které nemáme zatím přístup.
  • V podzemí je 100x více vody jak na povrchu.
  • Voda nepadá systematicky, ani ve stejnou dobu ani na stejné místo, ale úhrnný objem globálních srážek zůstává v průměru stejný (mát o možná nějaké zákonitosti, kterým úplně nerozumíme - určitý princip homeostáze).

Dříve se častěji střídaly fronty a byl větší podíl dešťové vody, která pocházela z výparu z pevniny. Celosvětově totiž zhruba polovina vody, která prší, pochází z vody, která se vypařuje z pevniny - to je tzv. malý koloběh vody. Ta druhá polovina je ta, kterou přináší vítr z oceánů a z moří. I v této rovině probíhá proces cyklů - pulsů, které se mění.

Planeta dýchá pulsuje a nasává vodu v souladu s precesním rokem, kterou následně vypustí a dojde k potopě světa (pokaždé v polovině precesního cyklu v den rovnodennosti jedno a 13 000 roků dojde k apokalypse - potopě). Voda nad a pod zemí (symbol Vodnáře) zajišťuje cyklický kyvadlový proces (mezi souhvězdím Draka a Orionu), který je propojen s precesními cykly rovnodennosti (nástup věk Lva a Vodnáře). Nyní se voda ztrácí, jako jako před Tsunami a následně dojde k jejím zmnožení (Viktor Schauberger). Minerál, který akumuluje vodu pod povrchem se jmenuje Ringwoodit - v přechodové zóně pláště v hloubce 410 do 660 km je jeden až třikrát ekvivalent vody ve světě. Tento proces je provázán se "solární zábleskem" a transformací člověka (Vědomý člověk).

Koloběh vody podle Viktora Schaubergera

Video: koloběh vody

Malý, velký a podvodní vodní cyklus

Pokud by fungoval malý vodní cyklus - voda se přes den odpaří, ale v noci (nebo obecně v chladnější době) zase zkondenzuje. Potíž je, že žijeme v době klimatických změn a k nim patří i změna malého vodního cyklu na velký cyklus, kdy větší množství energie v atmosféře vede k přesunu vodních mas vysoko do atmosféry a pak s větry někam úplně jinam. Takže hrozí, že to, co se u nás vypaří, spadne v podobě prudkých srážek jinde. V takovém případě by se mohlo ukázat, že vysazování stromů je z hlediska bilance vody v naší krajině vysloveně kontraproduktivní. Máme nějakou jistotu, že toto se nestane a že malý vodní cyklus a schopnost vegetace "přitahovat vodu" nás spasí? říká Prof. David Storch

Malý vodní cyklus například spouští vznik nízké oblačnosti (mlhy), nyní je mlh výrazně méně než v 19. a 20. století.

  • Větrolamy podporují malý vodní cyklus, zabraňují vysušování půdy a vegetace, pomáhají tvorbě rosy, zachycují sníh. 

Zdroj: water.usgs.gov

Poloviční a úplný koloběh vody podle Viktora Schaubergera

Viktor Schauberger tvrdil, že i malé změny teploty mají rozhodující vliv na vodu a její vlastnosti. Normální teplota lidské krve se pohybuje někde pod úrovní 37° C a její odchylka je známkou nemoci. Také voda má svoji "zdravou" teplotu, odpovídající poměrům, v nichž se nachází. Zdravá bystřina, nebo řeka bývá stíněna stromy, aby jako dárce života pro celý kraj nebyla vystavena přímému slunečnímu záření. Pokud se řeka příliš ohřeje, ztrácí energii a schopnost nést částice hornin, které se pak usazují na dně a zanášejí řečiště. Objeví se trhliny v březích a další známky rozkladu. Řeka je nemocná a agresivní, "má horečku".

  • Bez přirozeného lesa nemůže vzniknout živá, zdravá voda a bez zdravé vody se nevytváří zdravá krev.

Zvláštní význam přikládá Schauberger polovičnímu a úplnému koloběhu vody. Když prší a déšť je teplejší než půda, voda podle Schaubergera vstupuje do "úplného koloběhu". Proniká hluboko do půdních vrstev, zahřívá je a rozpouští soli, potřebné pro výživu rostlin, a ty pak transportuje vzhůru. V chladnější oblasti kořenů pak voda tyto soli uloží a vyvěrá na povrch jako "zralá spodní voda". Tento úplný koloběh probíhá pouze za přirozených podmínek.

Naopak "poloviční koloběh" se tvoří tam, kde je půda teplejší než dopadající déšť (například na sluncem vyhřáté pasece). Voda se vsákne nejprve do určité hloubky, dále se ohřívá, stává se specificky lehčí, opět stoupá vzhůru a odtéká po povrchu. Chybí tedy hlavní část podzemního oběhu a nedochází k vytváření spodní vody. Proto vede mýcení lesů a rozšiřování vykácených ploch ke všeobecnému poklesu hladiny spodních vod a vodních rezerv. Kromě toho Schauberger poukazuje na to, že stabilní uspořádání spodních vod představuje přirozenou protiváhu k plynům a teplým pramenům stoupajícím vzhůru z nitra země: "V posledních letech se stále častěji vyskytují nepravidelnosti v rozložení vody - povodně, sucha, sesuvy půdy, dokonce i unikání jedovatých plynů ze země, a zvýšený výskyt nemocí v době, kdy v zimě vystupuje ze země teplá pára. Ve všech oblastech a v různých variacích rostou negativní výkyvy teplot. Jak se brzy ukáže, jsou to zákonité reakce na naše dnešní zcela nesprávné hospodaření s vodou, jehož hlavní příčinu je ovšem nutno hledat v pochybeném lesním hospodářství." Z těchto důvodů se Schauberger zřetelně vyslovuje proti vzniku holosečných ploch (pasek). Navíc poukazuje na to, že mladé stromy rostou na volných plochách díky příliš silnému slunečnímu záření příliš rychle, což s sebou přináší mimo jiné i méně kvalitní dřevo. Schauberger považoval les za středisko síly specifického druhu, přičemž každý strom vyzařuje určitou energii. "Škody způsobené moderním lesním hospodářstvím jsou tak zlé proto, že tyto prvotní síly nedokáže produkovat žádná jiná forma vegetace tak kvalitně jako přirozeně rostlý les, obsahující velké množství druhů, jejichž energie se sčítá a působí do okolí mnoha čtverečních kilometrů."

Pitná voda v Česku se získává:

  • 50% z povrchových zdrojů.
  • 50% z podzemních zdrojů, které se akumulují stovky a tisíce roků.

Koloběh vody, zprávy z tisku:

9.5.2022 Klimatická krize urychluje koloběh vody, ukazují satelitní data.

  • Rostoucí globální teploty v důsledku klimatických změn způsobují rychlejší odpařování vody. To zrychluje koloběh vody, což by podle nového výzkumu mohlo mít významný dopad na naše moře i na kontinent.
  • Sladká oceánská voda je stále čerstvější, slaná voda slanější, říkají odborníci.
  • Rychlejší koloběh vody zvyšuje pravděpodobnost extrémních povětrnostních jevů a přispívá k tání polárního ledu.

Kvůli klimatické krizi se koloběh vody otáčí stále rychleji.

Nový výzkum publikovaný ve Scientific Reports minulý měsíc našel satelitní důkazy, že koloběh vody se zrychluje, protože sladká voda v oceánu se stává čerstvější a slaná voda v oceánu se stává slanější.

Důsledky zrychleného koloběhu vody

"Zrychlení koloběhu vody má důsledky jak v oceánu, tak na kontinentu, kde mohou být bouře stále intenzivnější," uvedla v tiskové zprávě hlavní autorka studie Estrella Olmedo z Institutu námořních věd (ICM) v Barceloně. Cyklus vody je termín pro to, jak se voda nejprve vypařuje ze Země, stoupá do atmosféry a vytváří mraky a pak znovu klesá jako déšť nebo sníh, jak vysvětluje NASA. Klimatická krize tento proces přirozeně urychluje, protože vyšší teploty způsobují rychlejší odpařování vody, vysvětluje tisková zpráva.

Je možné zjistit, zda se tento proces zrychluje měřením slanosti povrchové vody oceánu. Důvodem je to, že část oceánské vody se stává slanější, jak se sladká voda vypařuje, zatímco již čerstvější voda je dále ředěna silnými dešti, vysvětlil ScienceAlert. U oceánských bójí je to však těžké měřit, protože mají tendenci měřit vodu mírně pod hladinou. Satelity však měří na povrchu a mohou poskytovat stálý proud dat ze všech částí oceánu bez ohledu na polohu nebo podmínky, uvádí studie a tisková zpráva.

"Tyto výsledky zdůrazňují zásadní význam používání satelitů k odhalení kritických změn v tocích oceánu a atmosféry," napsali autoři studie. Klimatické modely předpovídaly, že by se vodní cyklus mohl zintenzivnit až o sedm procent na každý stupeň Celsia globálního oteplování, což znamená, že vlhké oblasti budou o sedm procent vlhčí a suché oblasti o sedm procent sušší, uvedl ScienceAlert.

Kromě zvýšení rizika extrémních povětrnostních jevů, jako jsou silné bouřky a sucho, by rychlejší koloběh vody mohl přispět k tání polárního ledu.

"Toto vyšší množství vody cirkulující v atmosféře by také mohlo vysvětlit nárůst srážek, který je detekován v některých polárních oblastech, kde skutečnost, že místo sněžení prší, urychluje tání," uvedl Olmedo v tiskové zprávě.

Změny koloběhu vody by mohl ovlivnit i pokles větru v některých částech oceánu.

"Tam, kde vítr již není tak silný, se povrchová voda ohřívá, ale nevyměňuje si teplo s vodou pod ní, což umožňuje, aby se povrch stal slanějším než spodní vrstvy a umožnilo to pozorování efektu vypařování pomocí satelitních měření. " uvedl v tiskové zprávě spoluautor studie Antonio Turiel, také z ICM.

https://www.weforum.org/agenda/2022/05/climate-crisis-is-speeding-the-water-cycle-satellite-data-reveals/

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového
 

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů. Rozšíření NATO na východ se stalo jedním z důvodů konfliktu mezi...

Při pohledu na informace zahrnující globální oteplování může mnoho lidí považovat data za zavádějící nebo nepřesná. Internet je prostředkem pro sdílení nesprávných informací, včetně globálního oteplování. Toto odhalení může způsobit, že lidé zcela ignorují informace, které jsou přesné a pravdivé.