Operace Pouštní bouře 17.1.1991

Zkraje roku 1991 se v Perském zálivu schylovalo k útoku na Irák. Ten ignoroval výzvy Rady bezpečnosti OSN, aby se stáhl z Kuvajtu, který okupoval. 17. ledna čekání skončilo, diplomatická cesta selhala, své role se ujali spojenečtí generálové. Operace Pouštní bouře začala mohutnými nálety.

Ty se soustředily na likvidaci iráckého letectva, irácké protivzdušné obrany i velitelských stanovišť. "Saddám dostal ještě 24 hodin, čili se 16. ještě nic nedělo. A 17. krátce po půlnoci začala operace Pouštní bouře," uvedl velitel československé protichemické jednotky čítající 200 mužů Ján Valo. "Dovedete si představit ty sirény. Největší skupina letounů vzlétala z letiště KKMC (Vojenské město krále Chálida). Letěly hodně nízko nad pouští, kde jsme byli my." Celý rozhovor s velitelem čs. jednotky zveřejní Novinky v pondělí.

Už 16. ledna ale vzlétlo z louisianské základny Barksadale sedm strategických bombardérů B-52G Stratofortress vyzbrojených střelami s plochou dráhou letu AGM-86. Při operaci Senior Surprise ulétly neuvěřitelných 23 000 km. Jako první ale v noci na 17. ledna útočily pro radary neviditelné letouny F-117 Nighthawk, které mířily na klíčová velitelství a komunikační uzly stejně jako střely s plochou dráhou BGM 108 Tomahawk vypálené z lodí.

Ztráty a návrat

Ve válce bylo nasazeno před 950 000 koaličních vojáků, z toho 697 000 amerických vojáků, přičemž 299 jich padlo v bojích, celkem bylo amerických obětí 382, koaličních přes 400. Čechoslováci utrpěli jedinou ztrátu, při poplachu zahynul 18. ledna četař Petr Šimonka, který neopatrně manipuloval s vlastní zbraní. Zraněných bylo na 1500 vojáků.

U části veteránů se objevil tzv. syndrom války v zálivu, projevující se únavou, bolestmi svalů, nespavostí i alergickými vyrážkami a problémy s vnímáním i psychikou. Jeho příčinu se nikdy nepodařilo přesně odhalit. Zvažoval se uniklý sarin, ochuzený uran používaný v protipancéřové munici, kterého bylo použito asi 235 tun, i zplodiny z hořících ropných vrtů, jichž zapálil Irák 732, což vedlo k úniku 15 000 tun zplodin a podle Organizace spojených národů pro životní prostředí (UNEP) to způsobily ekologickou katastrofu. Irák také vypustil 11 milionů barů ropy, ropná skvrna pokryla 600 km čtverečných a ropou byla zamořen čtvrtina kuvajtského území. Kromě organofosfátů, ať už z nervových plynů, nebo z pesticidů mohl syndrom vyvolat i pyridostigmin-bromid v tabletách, které vojáci USA a Velké Británie v poli museli několikrát denně polykat jako prevenci proti efektům nervových plynů.

Počty obětí na irácké straně se obvykle odhadují na 25 000 až 100 000 padlých vojáků, i když se objevují i čísla výrazně vyšší, a několik tisíc mrtvých civilistů. Do zajetí padlo 71 000 příslušníků irácké armády. Koaliční síly ztratily přes 70 letadel, většinou v důsledku palby prostředků protivzdušné obrany. Irácká armáda byla z velké části zničena.

Náklady na válku se odhadují na 61 miliard amerických dolarů, přičemž 54 miliard zaplatili spojenci. Kuvajt, Saúdská Arábie a další státy zálivu dali 36 miliardy, Japonsko a Německo dohromady 16 miliard. Škody v Iráku se odhadovaly na 200 miliard dolarů a v Kuvajtu na 60 miliard.

Reparace ze strany Iráku komisi OSN byly omezeny jen na podíl z ropy, aby na ně nedoplácel lid a nemohly překročit roční irácké výdaje na armádu před válkou ve výši pěti miliard dolarů a mezinárodní společenství neuspělo u reparací v ropě. Irák ale čelil ekonomickým sankcím až do americké invaze v roce 2003, které vedla ke svržení Saddáma Husajna.

Paradoxně se ukázalo, že Irák v té době už neměl žádné zbraně hromadného ničení, jejichž hrozbou se operace zdůvodňovala.

https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/operaci-poustni-boure-zahajily-mohutne-nalety-40347965#

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si, co je nového