15ti minutová města

15ti minutová města, 15-minute city (mikromobilita)

Koncept Patnáctiminutového města vznikl v roce 2016 a jeho tvůrcem je prof. Carlos Moreno (vědec francouzsko-kolumbijského původu, působí na Institutu podnikového řízení v Paříži na univerzitě v Sorbonně). Pandemii covidu-19 změnila pohled na udržitelný rozvoj měst a urychlila některé trendy, které koncept také zmiňuje. Podle autora modelu je pro život ideální takové město, ve kterém se do práce i ke všem službám dostanete během 15 minut. Má to ale jeden háček –⁠ musíte tam dojít pěšky, nebo dojet na kole či koloběžce. Lidem odpadají často zdlouhavé přejezdy do práce, za nákupy či zábavou.

  • Koncept Carlose Moreny má za cíl snížení produkce skleníkových plynů, jednak zlepšení fyzické i psychické kondice obyvatel. Pohyb na čerstvém vzduchu totiž prokazatelně zlepšuje i naše duševní zdraví. Cílem je zajistit "plnohodnotný společenský život v polycentrickém a udržitelném městě. Morena věří, že pokud bude vše – bydlení, škola, práce, obchody, zdravotnická centra či místa pro trávení volného času – dostupné v docházkové vzdálenosti, lidé budou mít menší potřebu jezdit auty, a tím dojde ke snížení lidmi tvořené uhlíkové zátěže. Profesor proto navrhuje rozdělení měst na určité zóny, kde by obyvatelé měli veškeré životní potřeby ve své blízkosti.
  • Administrativní a komerční budovy využívají jen ze 30 až 40 procent. Potenciál tedy vidí v jejich multifunkčnosti – například ve škole je možné o víkendech pořádat kulturní akce, ve firmách se mohou večer dělat veřejné workshopy apod. 
  • Nevýhodou může být oddělování jednotlivých čtvrtí měst a tedy i jejich obyvatel. Podle Moreny právě současné uspořádání měst zvýhodňuje bohaté obyvatele žijící v centru a izoluje nízkopříjmové skupiny. Demonstruje to na příkladu Paříže, kde zhruba 1,3 milionu lidí každý den cestuje za prací desítky kilometrů. Jde zejména o chudší obyvatele, kteří žijí ve východní části francouzské metropole a přesouvají se na západ.  
  • Koncept má jen obecnou platnost a v každém městě je potřeba ho aplikovat jinak. Základní projekt pracuje s milionovými aglomeracemi. Moreno návrh ještě upravil pro menší obce. Zohledňuje zde nižší hustotu zalidnění a počítá s tím, že na cestě do práce i za jinými aktivitami budou lidé trávit až 30 minut. Automobilovou dopravu by přesto měli omezit. Klíčem k úspěchu jsou multifunkční objekty s komunitními zahradami a parky. Právě ty mají tvořit srdce města, které žije kvalitním s spokojeným životem.   

Koncept takzvaného 15-minute city představuje urbanistický model moderního bydlení, v němž mají obyvatelé přístup ke všem svým každodenním potřebám ve vzdálenosti maximálně 15 minut chůze či jízdy na kole od svého bydliště, bez použití automobilové dopravy. Tato volná plocha - veřejná prostranství se kultivují a obohacují o množství zeleně.

Možné realizace 15ti minutových měst:

  • Marc Lore oznámil své plány pro Telosa City (v pásmu Nevady, Arizony nebo Utahu) v září 2021, do roku 2030 bude mít v tomto chytrém městě zhruba 50 000 obyvatel. Pak chtějí do roku 2050 milion a do roku 2070 pět milionů. Telosa City bude mít 36 smíšených čtvrtí, které obyvatelům umožní dosáhnout nezbytností za 15 minut chůze.
  • NEOM, The LINE futuristické lineární město
  • Cleveland stát Ohio USA.
  • Na proměně v patnáctiminutové město pracuje třeba Paříž a další evropská města, zaujala i Barcelonu či Melbourne nebo americká města .
  • Koncept patnáctiminutového města může nepochybně zlepšit kvalitu života nejen Pražanů," prohlásil též bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib.
6.3.2023 Koncept patnáctiminutových měst má za cíl omezit používání aut a zlepšit život obyvatel. Idea zón, kde vše bude dostupné během čtvrt hodiny, ale vyvolává kromě nadšení i odpor. Kritici za projektem vidí konspiraci, která je chce zbavit osobních svobod a uvrhnout do "klimatického lockdownu".
  • Někteří kritici ovšem vnímají patnáctiminutová města jako konspiraci. Tvrdí, že jejich hlavní zastánci nemají na srdci blaho lidí, ale naopak jim chtějí omezit svobodu a dostat je pod svou kontrolu. Ve velké části se rekrutují z řad odpůrců protikoronavirových omezení, kteří dlouhodobě varují před jakýmikoliv typy uzávěr. V tomto případě varují před "klimatickými lockdowny".
  • V britském parlamentu konzervativní poslanec Nick Fletcher nazval patnáctiminutová města "mezinárodním socialistickým konceptem", který "nás připraví o osobní svobody".
  • "Konspirační teoretici mají pravdu, že ze samostatných enkláv nelze vytvořit skutečné město. Byly by to jen vesnice," uvádí architekt Carlo Ratti, který působí jako profesor na Massachusetts Institute of Technology, kde řídí MIT Senseable City Lab. Podle něj však celý koncept patnáctiminutových měst vykládají mylně. "Dává lidem svobodu žít lokálně, ale nenutí je to dělat."
  • Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/patnactiminutova-mesta-svoboda-klima-velka-britanie-lockdown.A230228_174024_zahranicni_jhr

Nejnovější články na našem blogu

Přečtěte si jako první, co je nového

Výroční setkání 2024 přivítá více než 100 vlád z celého světa, všechny významné mezinárodní organizace, 1000 partnerských společností Fóra, stejně jako představitele občanské společnosti, přední odborníky, dnešní mladou generaci, sociální podnikatele a média.

Může se zdát, že jejím jediným obsahem je nahrazení označení měny, kterou máme na účtech a v peněženkách. Ve skutečnosti jde o mnohem rozsáhlejší krok, klíčovou součástí je předání řady pravomocí v oblasti dohledu nad finančním trhem do Frankfurtu, Paříže a Bruselu.

Po požáru na energetické trhu dochází k požáru a panice na bankovním a finančním trhu, který se přelévá i do akciového trhu a to není příznivé pro ekonomiku, která balancuje na hraně recese a bojuje s vysokou inflací, rostoucími sazbami a globálním napětím. Po uklidnění do konce března dojde v dubnu a dalších měsících k další...

DAVOS WEF 2023

17.01.2023

V pondělí 16.1.2023 bylo ve švýcarském Davosu zahájeno 53. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Vyhlídky ukrajinského konfliktu a obnovy země budou středem diskusí fóra 17.1.2023.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF ) v roce 2022 se schází v nejdůležitějším geopolitickém a geoekonomickém okamžiku posledních tří desetiletí a na pozadí pandemie, která se opakuje jednou za století. Na setkání se sejde více než 2 000 vůdců a odborníků z celého světa, všichni oddaní "Davoskému duchu" zlepšování stavu světa.

Odcházející zima se pro Evropany stala těžkou zkouškou kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Politici přitom stále více trvají na odmítání ruského plynu, který nyní tvoří asi 40 % spotřeby v EU. Dodávky se jen zvyšují. Je Brusel připraven uvrhnout svět do energetické krize - v materiálu RIA Novosti.

Už jsme zapomněli, co způsobila 2. světová válka a rozpad Jugoslávie (Bosna 1993 - humanitární bombardování) v Evropě? Poučili jsme se, nebo ne? Bude ve dvacátých letech 21. století v Evropě válka? Krize kolem Ukrajiny je bojem o budoucí světový řád, jde o válku civilizačních modelů (jde o podmínky nového světového pořádku ve světě a o to, kdo je...